Internetové pirátství

Transkript

1 UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE Právnická fakulta Ústav práva autorského, práv průmyslových a práva soutěžního Diplomová práce Internetové pirátství Jiří Fiala 5. ročník Heydukova 1152 Starý Plzenec, Vedoucí práce: JUDr. Petra Malá Žikovská Praha, červen 2012

2 Prohlašuji, že jsem tuto diplomovou práci zpracoval samostatně a že jsem vyznačil prameny, z nichž jsem pro svou práci čerpal způsobem ve vědecké práci obvyklým. Praha, červen 2012.

3 Děkuji vedoucí této práce JUDr. Petře Malé Žikovské za poskytnutí cenných rad, ochotu a za veškerý čas, který této práci věnovala. Praha, červen

4 1 ÚVOD VYMEZENÍ NĚKTERÝCH POJMŮ Autorské dílo Internet Internetové pirátství PRÁVO AUTORSKÉ JEHO OBSAH A PORUŠOVÁNÍ NA INTERNETU Osobnostní práva Právo autora rozhodnout o zveřejnění díla Právo osobovat si autorství Právo na nedotknutelnost díla Majetková práva Právo dílo užít Porušování práva na rozmnožování díla prostřednictvím internetu Porušování práva na sdělování díla veřejnosti prostřednictvím internetu PRÁVNÍ OCHRANA AUTORSKÝCH DĚL Ochrana podle autorského zákona Veřejnoprávní ochrana Správněprávní ochrana - správní delikty Přestupky Správní delikty právních a podnikajících fyzických osob Trestní právo Trestní odpovědnost právnických osob PEER-TO-PEER BitTorrent Porušování autorského práva uživateli protokolu BitTorrent Direct Connect Huby a jejich pravidla Porušování autorského práva uživateli technologie Direct Connect DATOVÁ ÚLOŽIŠTĚ (FILE HOSTING) Využívání úložišť Opatření provozovatelů úložišť Porušování autorského práva uživateli služeb datových úložišť Stahování Nahrávání ODPOVĚDNOST POSKYTOVATELŮ INFORMAČNÍCH SLUŽEB Odpovědnost podle zákona o některých službách informační společnosti

5 7.1.1 Odpovědnost poskytovatele služby za ukládání obsahu informací poskytovaných uživatelem Omezení povinnosti poskytovatelů služeb Odpovědnost poskytovatele služby za porušení či ohrožení autorského práva VÝZNAMNÁ SOUDNÍ ŘÍZENÍ V OBLASTI INTERNETOVÉHO PIRÁTSTVÍ Napster O Napsteru Žaloba Spravedlivé užití Rozhodnutí Konec Napsteru Pirate Bay O službě Pirate Bay Zahájení soudního řízení Právní pozadí případu Rozhodnutí soudu prvního stupně Odvolací řízení Neúspěšné dovolání a následky skončení řízení Megaupload O službě Megaupload Safe harbour Vydání obžaloby, opatření FBI Tvrzení uvedená v obžalobě Otázka pravomoci Následky zásahu proti společnosti Megaupload ZÁKON HADOPI Co zákonu HADOPI předcházelo Průběh přijetí zákona HADOPI Úřad HADOPI Systém tří úderů HADOPI v praxi Třikrát a dost - i v ČR? ZÁVĚR POUŽITÁ LITERATURA SUMMARY PŘÍLOHY Výňatek z pravidel hubu Best of all hubs

6 1 ÚVOD Bohužel neexistuje žádná statistika, jež by mé následující konstatování potvrdila, avšak přesto si myslím, že nebudu daleko od pravdy, když prohlásím, že porušování autorského práva prostřednictvím internetu je v současnosti jedním z nejčastějších způsobů protiprávního jednání nejen v naší zemi. Rozvoj moderních technologií v kombinaci s povahou autorských děl má za následek velmi snadný přístup kohokoli k autorskoprávně chráněnému obsahu. Značná část společnosti navíc nevnímá porušování autorských práv jako činnost, jež někomu skutečně působí újmu. Rozdílnost v chápání protizákonného jednání širokou veřejností lze dobře ilustrovat pomocí populárního obratu Auto bych neukradl, ale kdyby to bylo možné, stáhl bych si je z internetu. I v mém blízkém okolí se nachází mnoho osob, jinak morálních a zásadových, jež na stahování z internetu nespatřují nic špatného. Snad v žádné jiné oblasti nedochází k tak hromadnému, flagrantnímu a zároveň společností prakticky neodsuzovanému porušování práv. Ve své práci se snažím fenomén internetového pirátství rozebrat z hlediska právního. Zaměřuji se v ní zejména na dva nejčastější způsoby, jakými k porušování autorských práv dochází, a to na P2P sítě a file hostingové služby. 3

7 2 VYMEZENÍ NĚKTERÝCH POJMŮ V této úvodní kapitole poskytuji popis tři základních pojmů, jež jsou dále v práci často využívány. Zatímco v případě autorského díla se jedná o pojem vymezený právním řádem, při definování internetu a internetového pirátství musíme vzít zavděk všeobecně přijímanými výklady těchto pojmů. 2.1 Autorské dílo Předmětem autorského práva je autorské dílo, jehož zákonná definice je uvedena v ustanovení 2 zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (dále v textu uveden již jen jako autorský zákon či AutZ). Odstavec 1 tohoto ustanovení obsahuje tzv. generální klauzuli, tedy výčet legálních pojmových znaků, jež musí být kumulativně naplněny, aby se v konkrétním případě jednalo o autorské dílo. Autorskými díly jsou tedy (1) díla literární a jiná díla umělecká a díla vědecká, která (2) jsou jedinečným výsledkem tvůrčí činnosti autora a (3) jsou vyjádřena v jakékoli objektivně vnímatelné podobě včetně podoby elektronické, trvale nebo dočasně, bez ohledu na jejich rozsah, účel nebo význam. Uvedený odstavec dále obsahuje demonstrativní výčet jednotlivých druhů děl (hudební, fotografické, kinematografické atp.). Za autorské dílo je považován také počítačový program, avšak pouze za splnění podmínek uvedených v ust. 2 odst. 2 AutZ. Další, pro účely této práce nepříliš významná, pozitivní i negativní vymezení autorských děl jsou uvedena ve zbývajících odstavcích (3, 4, 5 a 6) 2 AutZ. Velmi důležitou vlastností autorského díla je jeho abstraktnost. 1 Autorské dílo je coby nehmotný statek vnímatelné a uživatelné nezávisle na nosiči, jehož prostřednictvím dochází pouze k jeho hmotnému vyjádření. Tato tzv. potenciální ubiquita (všudypřítomnost) se projevuje tím, že díla mohou být vnímána a užívána neomezeným počtem osob, kdekoli na světě a v jakémkoli čase, aniž by docházelo k jejich opotřebování či dokonce zániku. Právě potenciální ubiquita děl znamená pro autory v současné době, kdy je vysokorychlostní připojení k internetu běžně dostupné, jak velikou příležitost, tak i hrozbu. 1 TELEC, I., TŮMA, P. Autorský zákon: komentář. Praha : C. H. Beck, 2007, str

8 2.2 Internet Internet je celosvětová síť tvořená soustavou serverů, datových komunikací a k nim připojených počítačů. 2 K přenosu dat na internetu je používána jednotná sada komunikačních protokolů TCP/IP. Jakékoli dva počítače připojené k internetu mohou mezi sebou komunikovat, tedy navzájem si zasílat data. Internet je v současné době využíván především k prohlížení webových stránek (WWW), zasílání zpráv prostřednictvím elektronické pošty ( ), hlasové komunikaci uživatelů (VoIP 3 ) a přenosu souborů mezi připojenými počítači (FTP 4 ). K bylo na světě přes 2,26 miliardy uživatelů internetu, což je bezmála třetina lidstva (32,7 %). 5 V Evropě dokonce podíl lidí užívajících internet činí 61,3 % celkové populace. 2.3 Internetové pirátství Existuje nesčetné množství definic pojmu internetové pirátství a mnohé se mezi sebou i výrazně liší. Všechny však mají společné to, že internetovým pirátstvím označují jednání, jímž dochází prostřednictvím internetu k porušování autorských práv. 6 Jedná se o neoprávněné užívání autorských děl spočívající například ve sdílení hudby, zhotovování rozmnoženin počítačových programů bez poskytnuté licence apod. Historie využívání internetu k porušování autorských práv širokou veřejností není tak dlouhá jako historie pirátství spočívajícího například v kopírování audio kazet, nahrávání programů na diskety či vypalování kompaktních disků. Dostupnost a rychlost internetového připojení byly totiž po dlouhou dobu velmi omezené. Ještě v roce 2005 používala většina (63 %) českých domácností připojených k internetu vytáčené (dial-up) telefonní 2 SMEJKAL, V. a kol. Právo informačních a telekomunikačních sytémů. 2., aktualiz. a rozš.vyd. Praha : C. H. Beck, 2007, str VoIP - Voice over Internet Protocol - protokol umožňující přenos hlasu přes internet. 4 FTP - File Transfer Protocol - protokol přenosu souborů. 5 Ze statistik World Internet Usage Statistics News and World Population Stats. Dostupné na: dne Srov. například definici internetového pirátství dostupnou na: dne

9 připojení 7, jehož maximální rychlost 56 kbit/s umožňovala stahování pouhých 7 kilobajtů dat za sekundu. Stažení jednoho hudebního alba ve formátu MP3 8 o velikosti 100 MB by tak s tímto připojením trvalo přes 4 hodiny. V následujících letech se však dostupnost i rychlost připojení k internetu rapidně zvýšily, a v současné době tak může stažení zmiňovaného alba zabrat pouhých pár minut. Snazší dostupnost cenově přijatelného vysokorychlostní připojení měla za následek značný nárůst v užívání internetu k porušování autorských práv a naopak strmý pokles porušování těchto práv formou zhotovování fyzických rozmnoženin (CD, DVD). 7 Ze statistiky dostupné na: rnetu, dne Z právního pohledu se jedná o zhotovení rozmnoženiny hudebního díla. 6

10 3 PRÁVO AUTORSKÉ JEHO OBSAH A PORUŠOVÁNÍ NA INTERNETU Autorský zákon vymezuje obsah autorského práva ve svém ust. 10 právo autorské zahrnuje výlučná práva osobnostní a výlučná práva majetková. Česká úprava je tedy v souladu s tradiční evropskou kontinentální koncepcí, která vychází z osobnostněprávní povahy autorských práv. 9 Autorská práva jsou v tomto pojetí nepřevoditelná a autor, výhradně fyzická osoba, se jich nemůže vzdát - má je tak až do svojí smrti. Autorský zákon tedy výslovně vylučuje možnost translativního převodu (zcizení) jak osobnostních 10, tak majetkových 11 autorských práv na jinou osobu. Zákon však alespoň v případě majetkových práv autorských zákaz jejich převedení zmírňuje, a to tím, že umožňuje autorovi konstituovat (zřídit) 12 ve prospěch jiné osoby majetkové oprávnění užít dílo. 13 Autorovi, který takové majetkové oprávnění zřídil, samozřejmě zůstává právo dílo užít zachováno, avšak autor je nadále ve výkonu tohoto majetkového práva omezen, a to do té míry, ve které má povinnost zásah do něj strpět. 14 Oprávnění k výkonu majetkového práva užití díla poskytuje autor nabyvateli prostřednictvím licenční smlouvy. 15 Je také namístě poznamenat, že autorská práva jsou právy absolutní povahy, a působí tak erga omnes (vůči všem). 3.1 Osobnostní práva Hlavním účelem úpravy výlučných osobnostních práv je ochránit subjektivní práva autora nemajetkové povahy. Jak již bylo uvedeno výše, zákon autorovi neumožňuje se osobnostních práv vzdát ani je převést na jinou osobu, zanikají až jeho smrtí. 16 I po smrti autora je však nakládání s dílem v jistých 9 TELEC, I., TŮMA, P. Autorský zákon: komentář. Praha : C. H. Beck, 2007, str odst 4 AutZ odst. 1 AutZ. 12 TELEC, I., TŮMA, P. Autorský zákon: komentář. Praha : C. H. Beck, 2007, str odst. 1 AutZ odst. 2 AutZ odst. 1 AutZ odst. 4 AutZ. 7

11 ohledech omezeno. 17 Taxativní výčet a obsah konkrétních výlučných osobnostních práv je uveden v ust. 11 odst. 1, 2 a 3 AutZ Právo autora rozhodnout o zveřejnění díla 18 Toto osobnostní právo zaručuje autorovi možnost svobodně rozhodnout o zveřejnění svého díla v souladu s ust. 4 odst. 1 AutZ. Z obsahu ustanovení uvedeného v předchozí větě vyplývá, že prvním oprávněným zveřejněním díla toto osobnostní právo autora zaniká, je zkonzumováno. 19 Vzhledem k v textu již dříve zmíněnému omezení trvání osobnostních práv na dobu života autora je zřejmé, že po autorově smrti může být zveřejněno i dosud nezveřejněné dílo Právo osobovat si autorství 20 Subjektem oprávněným osobovat si autorství může být pouze autor, tedy fyzická osoba, jež dílo vytvořila (srov. ust. 5 odst. 1 AutZ). Na základě tohoto práva se může autor zejména bránit osobování svého autorství jinými osobami, domáhat označení svého autorství při užití díla a rozhodnout, zda a jakým způsobem má být uváděno jeho autorství při zveřejnění díla, případně při jeho dalším užití. 21 Autor se nemůže práva osobovat si autorství vzdát ani ho převádět, je však oprávněn udělit třetí osobě souhlas, jímž jí umožňuje jednání, které by jinak naplňovalo znaky zásahu či ohrožení tohoto práva Právo na nedotknutelnost díla 22 Autorský zákon uvádí demonstrativní výčet dílčích práv, jež pod právo na nedotknutelnost díla spadají. Výslovně vypočtena jsou tato autorova práva: právo udělit svolení k jakékoli změně nebo jinému zásahu do díla, právo na užívání díla způsobem nesnižujícím jeho hodnotu a právo autorského dohledu, tedy právo dohlížet nad plněním povinnosti neužívat dílo způsobem snižujícím jeho hodnotu odst. 5 AutZ odst. 1 AutZ. 19 TELEC, I., TŮMA, P. Autorský zákon: komentář. Praha : C. H. Beck, 2007, str odst. 2 AutZ. 21 TELEC, I., TŮMA, P. Autorský zákon: komentář. Praha : C. H. Beck, 2007, str. 149 a násl odst. 3 AutZ. 8

12 3.2 Majetková práva Výlučná majetková práva jsou složkou autorského práva mající pro autora především ekonomický význam. Zdaleka nejvýznamnějším majetkovým právem je právo dílo užít. Vedle něj pak zákon zakotvuje ještě jiná majetková práva, jež sestávají z práva na odměnu při opětovném prodeji originálu díla uměleckého a z práva na odměnu v souvislosti s rozmnožováním díla pro osobní potřebu a vlastní vnitřní potřebu. Majetková práva jsou nepřevoditelná mezi žijícími osobami a jediným způsobem, jak jich může jiná osoba nabýt, je dědění. 23 Zánik majetkových práv nastává, nestanoví-li zákon jinak, sedmdesát let po autorově smrti Právo dílo užít 25 Autorský zákon neposkytuje definici pojmu užití díla, a jeho výklad tak zůstává na soudních rozhodnutích či právní nauce. Největší význam majetkového autorského práva dílo užít lze spatřovat v jeho negativitě (výlučnosti), když autorovi poskytuje možnost vyloučit užívání díla jinou osobou nemající k tomu autorův souhlas. 26 Právo dílo užít obsahuje dvě výlučná autorova práva, a to právo užít dílo jím samotným a právo udělit svolení k užití díla jinou osobou, tedy uzavřít licenční smlouvu podle ust. 46 a násl. Autz. Autorský zákon uvádí ve svém ustanovení 12 odst. 4 výčet způsobů užití díla. S ohledem na ustanovení 12 odst. 5 věty druhé AutZ, jež uvádí, že dílo lze užít i jinými způsoby, je zřejmé, že tento zákonem poskytnutý katalog má pouze příkladmou povahu. Na základě vnějších znaků jednotlivých způsobů užití díla uvedených v tomto výčtu lze rozlišit tři skupiny práv: práva mechanická, práva na sdělování díla veřejnosti a práva na užití díla v pozměněné, zpracované, zařazené či spojené podobě Srov. ust. 26 odst. 1 a 2 AutZ odst. 1 AutZ a násl. AutZ. 26 TELEC, I., TŮMA, P. Autorský zákon: komentář. Praha : C. H. Beck, 2007, str TELEC, I., TŮMA, P. Autorský zákon: komentář. Praha : C. H. Beck, 2007, str. 174 a násl. 9

13 a) Práva mechanická 28 Tato práva spočívají ve fixaci díla do hmotného nosiče a dalším nakládání s tímto nosičem. Konkrétně se jedná o práva na rozmnožování díla 29, na rozšiřování originálu či rozmnoženiny díla 30, na pronájem originálu nebo rozmnoženiny díla 31, na půjčování originálu nebo rozmnoženiny díla 32 a na vystavování originálu nebo rozmnoženiny díla 33. Díky specifikám počítačové sítě internetu může jejím prostřednictvím dojít k porušení pouze jednoho z vyjmenovaných práv, a to práva na rozmnožování díla. Toto právo tak má jako jediné relevanci pro účely této práce, a proto je o něm konkrétněji pojednáno v samostatné kapitole dále v textu. b) Práva na sdělování díla veřejnosti 34 Sdělováním díla veřejnosti se rozumí jeho zpřístupňování v nehmotné podobě, tedy nikoli prostřednictvím nosiče. Autorský zákon ve svých ustanoveních uvádí některé ze způsobů sdělování díla veřejnosti. Ty lze rozdělit do tří skupin: práva provozovací 35, práva vysílací a další 36 a práva na sdělování díla veřejnosti na vyžádání, zejména prostřednictvím počítačové nebo obdobné sítě 37. Internetoví piráti velmi často porušují autorské právo sdělováním díla veřejnosti způsobem uvedeným v ust. 18 odst. 2 AutZ. Této problematice je taktéž věnována samostatná kapitola. 28 Podle TELEC, I., TŮMA, P. Autorský zákon: komentář. Praha : C. H. Beck, 2007, str AutZ AutZ AutZ AutZ AutZ a násl. AutZ. 35 Mezi tato práva patří právo na živé provozování díla ( 19 odst. 1 AutZ) a jeho přenos ( 19 odst. 2 AutZ), právo na provozování díla ze záznamu ( 20 odst. 1 AutZ) a jeho přenos ( 20 odst. 2 AutZ) a právo na provozování rozhlasového a televizního vysílání ( 23AutZ). 36 Do těchto práv spadá právo na vysílání díla rozhlasem nebo televizí ( 21 AutZ) a právo na přenos rozhlasového nebo televizního vysílání ( 22 AutZ) odst. 2 AutZ. 10

14 c)práva na užití díla v pozměněné, zpracované, zařazené či spojené podobě Autorský zákon určuje, že právo dílo užít se nevztahuje pouze na dílo v jeho původní podobě, ale i na dílo pozměněné, přetvořené, v souboru a ve spojení s dílem jiným Porušování práva na rozmnožování díla prostřednictvím internetu Pojem rozmnožování díla vymezuje autorský zákon v ust. 13 odst. 1, podle něhož se rozmnožováním rozumí zhotovování dočasných nebo trvalých, přímých nebo nepřímých rozmnoženin díla nebo jeho části, a to jakýmikoli prostředky a v jakékoli formě. Autorský zákon dále uvádí v ust. 13 odst. 2 demonstrativní výčet forem rozmnoženin, ve kterém je obsažena i forma elektronická vyjádřena digitálně. Do této formy rozmnoženin patří všechny rozmnoženiny, jež jsou zachyceny například prostřednictvím binárního kódu na nosiči schopném nést datové informace. 39 Z obsahu předchozího odstavce vyplývá, že stahováním děl z internetu na pevný disk počítače dochází k zhotovování jejich rozmnoženin. K tomuto jednání slouží uživatelům internetu zejména datová úložiště či peer-to-peer sítě, o nichž obou je dále v textu pojednáno. Ne vždy však zhotovováním rozmnoženin prostřednictvím stahování z internetu dochází k zásahu do autorova práva dílo užít, zákon totiž zakotvuje výjimky a omezení autorského práva, konkrétně institut volného užití autorského díla. V ust. 30 odst. 2 AutZ se uvádí, že zásahu do autorského práva se nedopouští ten, kdo pro svou osobní potřebu zhotoví rozmnoženinu díla. Volnost zhotovit rozmnoženinu pro osobní potřebu se však netýká všech druhů děl - u některých není zákon tak benevolentní. V ust. 30 odst. 3 AutZ je výslovně určeno, že v případě počítačového programu a elektronické databáze dochází k užití díla i zhotovením rozmnoženiny pro osobní potřebu. Ani u zbylých druhů děl se však nemusí vždy při zhotovování rozmnoženin pro osobní potřebu jednat o činnost autorským zákonem dovolenou. Dílo lze totiž volně užít pouze tehdy, pokud toto užití projde tzv. třístupňovým testem 40 vymezeným v ust. 29 odst. 1 AutZ. 38 Blíže viz TELEC, I., TŮMA, P. Autorský zákon: komentář. Praha : C. H. Beck, 2007, str. 167 a TELEC, I., TŮMA, P. Autorský zákon: komentář. Praha : C. H. Beck, 2007, str Někdy též jako tříkrokový test viz TELEC, I., TŮMA, P. Autorský zákon: komentář. Praha : C. H. Beck, 2007, str

15 Účelem zákonného zakotvení třístupňového testu je určit hranice výjimek a omezení autorského práva. Konkrétní způsob užití díla splní podmínky třístupňového testu jen v případě, že (1) se jedná o užití stanovené ve zvláštních případech uvedených v autorském zákoně, že (2) toto užití není v rozporu s běžným způsobem užití díla a že (3) tímto užitím nejsou nepřiměřeně dotčeny oprávněné zájmy autora. Nyní se pokusím výše uvedené aplikovat na problematiku stahování z internetu. Jak jsem již popisoval, zákon činí rozdíl mezi zhotovením rozmnoženiny počítačového programu a ostatních druhů děl 41. Zatímco v případě neoprávněného stažení počítačového programu 42 z internetu dojde vždy k zásahu do autorského práva dílo užít, při stahování například hudebních nahrávek, filmů a fotografií se může jednat o jejich volné užití, a uživatelé tak nemusí porušovat autorské právo. Zda k zásahu do práva autora u těchto děl skutečně nedojde, záleží na tom, jestli stahování, tedy zhotovování jejich rozmnoženiny, vyhoví v konkrétním případě podmínkám třístupňového testu. Posouzení otázky vyhovění třístupňovému testu závisí vždy na právním názoru té které osoby. Lze zřejmě konstatovat, že v české odborné veřejnosti převládá názor, podle něhož zhotovování rozmnoženin těchto druhů děl prostřednictvím stahování z internetu podmínky třístupňového testu splňuje, a touto činností by tak nemělo docházet k porušování autorského práva. Je však možné se setkat i s názorem opačným, jenž je zastáván například zástupci České protipirátské unie Porušování práva na sdělování díla veřejnosti prostřednictvím internetu Podle ustanovení 18 odst. 2 AutZ se sdělováním díla veřejnosti rozumí i zpřístupňování díla veřejnosti způsobem, že kdokoli může mít k němu přístup na místě a v čase podle své vlastní volby zejména počítačovou nebo obdobnou sítí. Toto ustanovení bezpochyby dopadá i na internet. 41 Elektronickou databázi nezmiňuji pro její nedůležitost pro účely této práce. 42 Bude se tedy jednat o případ, kdy stahující osoba nemá licenci k užití programu a stahovaný program není uživatelům poskytnut volně k dispozici, jak tomu je například u freeware či demoverzí. 43 Srov. online chat s Markétou Prchalovou, ředitelkou České protipirátské unie dostupný na dne

16 V oblasti internetového pirátství lze sdělování děl veřejnosti chápat jako jakýsi protějšek k zhotovování rozmnoženin popsanému v předchozí kapitole. Aby měl uživatel možnost zhotovit si rozmnoženinu díla, musí nejprve jiný uživatel na internetu toto dílo zpřístupnit. V případě sdělování díla veřejnosti však zákon nestanoví žádné výjimky a omezení práva autorského, jak je tomu u zhotovování rozmnoženin pro osobní potřebu, a tak nahráváním autorskoprávně chráněných děl na internet za účelem umožnit jejich stažení jiným uživatelům dochází vždy k zásahu do autorova výlučného majetkového práva dílo užít. K protiprávnímu sdělování díla veřejnosti dochází na internetu mnoha způsoby. Nejčastějšími z nich jsou sdílení prostřednictvím peer-to-peer sítí užívajících protokolů BitTorrent 44 či Direct Connect 45 a nahrávání souborů na datová úložiště Blíže viz kapitolu Blíže viz kapitolu Blíže viz kapitolu 6. 13

17 4 PRÁVNÍ OCHRANA AUTORSKÝCH DĚL V této kapitole svojí práce rozeberu jednotlivé prostředky ochrany autorských děl, jež poskytují různá právní odvětví. Konkrétně se zaměřím na prostředky autorského, správního a trestního práva. 4.1 Ochrana podle autorského zákona Autorský zákon uvádí v ust. 40 odst. 1 demonstrativní výčet nároků, kterých se může domáhat autor, do jehož autorského práva bylo neoprávněně zasaženo nebo tomuto právu hrozí neoprávněný zásah. Výslovně uvedené zvláštní žalobní nároky jsou tyto 47 : a) Určovací nárok - 40 odst. 1 písm. a) AutZ Autor má právo na určení svého autorství. b) Zápůrčí nárok - 40 odst. 1 písm. b) AutZ Jinak též nárok zdržovací, negatorní. Nárok, jehož prostřednictvím se autor domáhá zákazu jednání ohrožujícího či zasahujícího do jeho autorského práva. Směřuje proti neoprávněně jednající osobě. Autorský zákon demonstrativně uvádí, jakých zákazů se autor může zejména domáhat. Pro porušování autorských práv na internetu má význam hlavně zákaz neoprávněného sdělování díla veřejnosti. c) Informační nárok - 40 odst. 1 písm. c) AutZ Nárok autora domáhat se uložení povinnosti sdělit zákonem stanovené údaje. Tyto údaje se mohou například týkat způsobu a rozsahu neoprávněného užití díla a původu, způsobu užití a ceně neoprávněně zhotovené rozmnoženiny. Tuto povinnost lze uložit nejen osobě neoprávněně ohrožující či porušující právo autora, ale i dalším osobám, zejména těm, jež autorský zákon demonstrativně uvádí. 47 S použitím TELEC, I., TŮMA, P. Autorský zákon: komentář. Praha : C. H. Beck, 2007, str. 418 a násl. 14

18 d) Nárok odstraňovací - 40 odst. 1 písm. d) AutZ Jinak též restituční. Spočívá v domáhání se odstranění následků zásahu do autorského práva. Podmínkou uplatnění tohoto nároku je přítomnost protiprávního stavu. Výčet způsobů odstranění následků zásahu poskytnutý v autorském zákoně se týká hmotných předmětů, jež s tímto zásahem souvisí. Vzhledem k demonstrativnosti tohoto výčtu si lze však představit i jiné nároky, a to zejména ty směřující k odstranění následků způsobených nehmotnými formami užití děl. e) Nárok na přiměřené zadostiučinění - 40 odst. 1 písm. e) AutZ Neboli nárok satisfakční. Přiměřené zadostiučinění poskytuje autorovi za způsobenou nemajetkovou újmu neoprávněně jednající osoba, a to zejména formou omluvy či zaplacení peněžité částky. Peněžité zadostiučinění se poskytuje v případě, že jiná forma zadostiučinění nepostačuje. Výši peněžité částky určí po úvaze soud. Za zadostiučinění může být považováno i přiznání práva na zveřejnění rozsudku podle ust. 40 odst. 3 AutZ. f) Zvláštní zápůrčí nárok - 40 odst. 1 písm. f) AutZ Tento nárok byl do autorského zákona doplněn na základě předpisů komunitárního práva a spočívá v možnosti autora domáhat se zákazu poskytování služby využívané třetími osobami k porušování nebo ohrožování práv autora. 48 Zvláštní zápůrčí nárok nesměřuje proti osobám rušícím či ohrožujícím autorské právo, ale vůči tzv. prostředníkům, což jsou osoby poskytující výše zmíněné služby. Autorskoprávní odpovědnost prostředníků závisí na shledání odpovědnosti třetích osob za porušení či ohrožení práva autora a příčinné souvislosti mezi takovým porušením či ohrožením a poskytováním služby. Ačkoli zákon nijak blíže neurčuje osoby povinné dle tohoto nároku, je zřejmé, že se bude jednat zejména o poskytovatele služeb informační společnosti podle zákona č. 480/2004 Sb TELEC, I., TŮMA, P. Autorský zákon: komentář. Praha : C. H. Beck, 2007, str. 424 a násl. 49 Podrobněji je o odpovědnosti poskytovatele služeb informační společnosti pojednáno v kapitole 7. 15

19 Autor se tedy může prostřednictvím tohoto nároku domáhat zákazu poskytování služeb spočívajících například ve vyhledávání torrentových souborů či v umožňování stažení dat nahraných uživateli (datová úložiště). Odpovědnost za porušení či ohrožení autorského práva je objektivní povahy, a tak není potřeba brát ohled na přítomnost zavinění. Nárok na náhradu škody a vydání bezdůvodného obohacení Ustanovení 40 odst. 4 AutZ určuje, že vznik autorskoprávní odpovědnosti nemá vliv na existenci práva autora na náhradu škody a vydání bezdůvodného obohacení podle zvláštních předpisů. Autorský zákon dále v tomto ustanovení uvádí zvláštní způsob určení výše bezdůvodného obohacení a náhrady ušlého zisku. Zmiňovaným zvláštním předpisem, jenž upravuje instituty náhrady škody a bezdůvodného obohacení, je zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník. 4.2 Veřejnoprávní ochrana Zatímco ochrana soukromoprávními normami je zaměřena zejména na práva jednotlivce, když mu přiznávají řadu nároků vůči osobě, jež porušila či ohrozila jeho práva, ochrana prostřednictvím veřejného práva má za cíl především ochranu zájmů společnosti jako celku a předcházení porušování zákonů [srov. např. ust. 1 zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích (dále již jen jako zákon o přestupcích)]. Uvedený rozdíl se odráží i v tom, že zatímco v oblasti soukromoprávní ochrany je nutná aktivita osoby, jejíž práva byla porušena či ohrožena, v případě ochrany podle norem veřejného práva je proti porušiteli postupováno na základě zásady oficiality, tedy z úřední povinnosti [srov. ust. 2 odst. 4 zákona č. 141/1961 Sb., trestního řádu (dále v textu jen trestní řád), a 67 odst. 1 zákona o přestupcích]. Nadto v případě trestného činu porušení autorského práva, práv souvisejících s právem autorským a práv k databázi není dle ust. 163 odst. 1 trestního řádu potřeba souhlasu poškozeného s trestním stíháním a na základě ust. 68 odst. 1 16

20 zákona o přestupcích není k projednání přestupků uvedených v ust. 105a odst. 1 AutZ nutné podání návrhu postiženou osobou Správněprávní ochrana - správní delikty Problematiku správních deliktů upravuje část první, hlava VI autorského zákona. Toto ustanovení má relativně krátkou historii, do autorského zákona bylo totiž vloženo v rámci jeho rozsáhlé novelizace zákonem č. 216/2006 Sb. Správní delikty se dělí na přestupky upravené v ust. 105a AutZ a správní delikty právnických a podnikajících fyzických osob, jež upravuje ust. 105b AutZ Přestupky Přestupkem je podle ust. 2 odst. 1 zákona o přestupcích, zaviněné jednání, které porušuje nebo ohrožuje zájem společnosti a je za přestupek výslovně označeno v tomto nebo jiném zákoně, nejde-li o jiný správní delikt postižitelný podle zvláštních právních předpisů anebo o trestný čin. Přestupek může být spáchán pouze fyzickou osobou. Podle ust. 3 zákona o přestupcích postačí k odpovědnosti pachatele za spáchání přestupku zavinění z nedbalosti, není-li zákonem výslovně určena nutnost úmyslného zavinění. V ust. 105a odst. 1 AutZ jsou uvedeny skutkové podstaty tří přestupků. Pro problematiku porušování autorského práva na internetu je významný zejména přestupek spočívající v neoprávněném užití autorského díla, uměleckého výkonu, zvukového či zvukově obrazového záznamu, rozhlasového nebo televizního vysílání nebo databáze [ust. 105a odst. 1 písm. a) AutZ]. Podle ust. 105a odst. 2 AutZ může být pachateli tohoto přestupku uložena pokuta ve výši až ,- Kč. Ustanovení 11 zákona o přestupcích umožňuje uložit vedle pokuty i další sankci, jíž může být zákaz činnosti či propadnutí věci. K odpovědnosti za přestupky uvedené v ust. 105a AutZ není zákonem stanovena nutnost úmyslného zavinění, a tak postačí i pouhá nevědomá nedbalost. 17

21 Správní delikty právních a podnikajících fyzických osob Tzv. jiných správních deliktů se může právnická a fyzická osoba dopustit při podnikání a v přímé souvislosti s ním. 50 Jednání, jež naplňuje znaky skutkové podstaty těchto deliktů, je správněprávně postižitelné na základě zvláštních předpisů odlišných od přestupkového zákona. Autorský zákon tyto delikty upravuje v ust. 105b. V prvním odstavci tohoto paragrafu jsou uvedeny tři skutkové podstaty, jež jsou totožné se skutkovými podstatami přestupků uvedenými v ust. 105a odst. 1 AutZ. Ustanovení 105b odst. 2 AutZ určuje maximální výši pokut, jež je možno uložit za spáchání těchto deliktů. Toto ustanovení je taktéž shodné se svým protějškem týkajícím se přestupků ( 105a odst. 2 AutZ). Zákon neumožňuje za tyto delikty uložit jiné sankce než pokuty. Na rozdíl od přestupků není u pachatelů správních deliktů právnických a podnikajících fyzických osob nutná existence zavinění. Autorský zákon však pachateli umožňuje liberaci, a to v případě, že vynaložil veškeré úsilí, jež bylo možno požadovat, aby porušení právní povinnosti zabránil (viz ust. 105c odst. 1 AutZ). Možnost liberace zákon poskytuje bez rozdílu fyzickým i právnickým osobám (ust. 105c odst. 5 AutZ) Trestní právo Trestní právo postihuje jednání, jež je svou povahou natolik závažné, že nepostačuje uplatnění odpovědnosti podle jiných předpisů. Užití trestněprávních prostředků je tedy považováno za jakési nejzazší řešení, ultima ratio [srov. ust. 12 odst. 2 zákona č. 40/2009 Sb., trestního zákoníku (dále v textu jen jako trestní zákoník či tr. zák.)]. Oproti přestupkům, jež mohou být obsaženy nejen v zákoně o přestupcích, ale i v jiných zákonech, musí být všechny trestné činy uvedeny pouze v trestním zákoníku. Trestní zákoník chrání autorská díla prostřednictvím ustanovení 270 obsahujícího trestný čin porušení autorského práva, práv souvisejících s právem autorským a práv k databázi. Základní skutková podstata tohoto trestného činu a trest jí odpovídající jsou uvedeny v odstavci 1: 50 TELEC, I., TŮMA, P. Autorský zákon: komentář. Praha : C. H. Beck, 2007, str

22 (1) Kdo neoprávněně zasáhne nikoli nepatrně do zákonem chráněných práv k autorskému dílu, uměleckému výkonu, zvukovému či zvukově obrazovému záznamu, rozhlasovému nebo televiznímu vysílání nebo databázi, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta, zákazem činnosti nebo propadnutím věci nebo jiné majetkové hodnoty. Z citace vyplývá, že zásah do práv je trestný tehdy, je-li nikoli nepatrný. Závažnost zásahu do práv jistě není možné vyčíslovat konkrétní peněžitou hodnotou, avšak jako určité vodítko pro lepší představení si nikoli nepatrného zásahu může posloužit jedno z výkladových ustanovení trestního zákoníku, paragraf 138, které formulaci nikoli nepatrný uvádí v souvislosti se škodou, jež dosahuje částky nejméně Kč. Zákon uvádí dvě kvalifikované skutkové podstaty tohoto trestného činu: (2) Odnětím svobody na šest měsíců až pět let, peněžitým trestem nebo propadnutím věci nebo jiné majetkové hodnoty bude pachatel potrestán, a) vykazuje-li čin uvedený v odstavci 1 znaky obchodní činnosti nebo jiného podnikání, b) získá-li takovým činem pro sebe nebo pro jiného značný prospěch nebo způsobí-li tím jinému značnou škodu, nebo c) dopustí-li se takového činu ve značném rozsahu. (3) Odnětím svobody na tři léta až osm let bude pachatel potrestán, a) získá-li činem uvedeným v odstavci 1 pro sebe nebo pro jiného prospěch velkého rozsahu nebo způsobí-li tím jinému škodu velkého rozsahu, nebo b) dopustí-li se takového činu ve velkém rozsahu. Dle výše uváděného výkladového ustanovení se značnou škodou rozumí škoda dosahující částky nejméně Kč a škodou velkého rozsahu škoda 19

23 ve výši alespoň Kč. Co se týče prospěchu, výše částek se stanovuje obdobně. Nyní je namístě připomenout výše v textu zmiňovaný přestupek uvedený v ust. 105a odst. 1 písm. a) AutZ [příp. také správní delikt uvedený v 105b odst. 1 písm)], který postihuje neoprávněné užití díla. Dá se říci, že skutková podstata tohoto přestupku se do jisté míry prolíná se základní skutkovou podstatou trestného činu porušení autorského práva, práv souvisejících s právem autorským a práv k databázi. Je však možné odlišit, které jednání spočívající v neoprávněném užití autorského díla bude posuzováno jako přestupek a které již jako trestný čin. Jak je uvedeno výše v textu, k odpovědnosti pachatele přestupku stačí zavinění z nedbalosti, oproti tomu trestní zákoník ve svém 13 odst. 2 stanoví, že k trestní odpovědnosti za trestný čin je třeba úmyslného zavinění, nestanoví-li trestní zákon výslovně, že postačí zavinění z nedbalosti. Vzhledem k tomu, že trestní zákoník neobsahuje ustanovení, na jehož základě by k odpovědnosti za trestný čin porušení autorského práva, práv souvisejících s právem autorským a práv k databázi postačilo nedbalostní zavinění, je zřejmé, že v případě nedbalostního porušení autorského práva, může připadat v úvahu pouze odpovědnost za přestupek, příp. za správní delikty právnických a podnikajících fyzických osob uvedené v ust. 105b AutZ. Další hranicí rozlišující mezi spácháním přestupku a trestného činu je závažnost neoprávněného zásahu. Jak již bylo poznamenáno, za trestné jsou považovány zásahy alespoň nikoli nepatrné, nepatrnými zásahy lze tedy spáchat pouze přestupky Trestní odpovědnost právnických osob Dne nabyl účinnosti zákon č. 418/2011 Sb., o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim (dále jen zákon o trestní odpovědnosti právnických osob). Tento zákon přinesl do trestního práva významnou změnu tím, že zakládá odpovědnost právnických osob za některé trestné činy. Ve výčtu trestných činů, jež mohou být spáchány i právnickou osobou, uvedeném v ust. 7 tohoto zákona je obsažen i výše rozebíraný trestný čin porušení autorského práva, práv souvisejících s právem autorským a práv k databázi. Právnickým osobám tak již nehrozí postih 20

24 pouze za spáchání správních deliktů uvedených v ust. 105b AutZ, ale nově i za spáchání trestného činu podle ust. 270 trestního zákoníku. Druhy trestů, jež je možno právnické osobě za spáchání trestného činu uložit, zakotvuje ust. 15 odst. 1 zákona o trestní odpovědnosti právnických osob. Nebudu rozebírat jednotlivé druhy trestů, avšak alespoň pro zajímavost uvedu, že na základě tohoto ustanovení může být právnické osobě za porušování autorského práva uložen i trest zrušení Podrobněji k tomuto druhu trestu viz ust. 16 zákona o trestní odpovědnosti právnických osob. 21

25 5 PEER-TO-PEER Peer-to-peer, nebo také zkráceně P2P, je typem počítačové sítě, ve kterém není pro spojení mezi jednotlivými počítači zapotřebí jiného počítače, serveru, jenž by toto spojení zprostředkovával. Počítače uživatelů těchto sítí komunikují přímo mezi sebou, jsou ve vzájemně rovném postavení a plní roli klienta i serveru zároveň. Peer-to-peer sítě slouží k velmi efektivnímu odesílaní a stahování dat mezi připojenými počítači. Sdílenými daty bývají zejména programy, počítačové hry, hudební skladby a filmy. K výměně dat mezi uživateli dochází samozřejmě v drtivé většině případů protiprávně. Podle nejnovějších statistik se až 28 procent uživatelů internetu alespoň jednou za měsíc připojí k některé službě užívané k protiprávnímu šíření autorských děl. 52 Přibližně polovina těchto osob, tedy takřka každý sedmý uživatel internetu na světě (!), využívá k tomuto svému jednání sítě typu peerto-peer. Existuje mnoho druhů peer-to-peer sítí, jež se od sebe v různé míře odlišují. V dalším textu pojednám o nejrozšířenějších druzích a odpovědnosti uživatelů v jednotlivých případech. 5.1 BitTorrent BitTorrent je peer-to-peer protokol, jenž byl dne 2. července 2001 představen veřejnosti Bramem Cohenem, autorem jeho zdrojového kódu. Cílem vedoucím Cohena k vyvinutí tohoto protokolu bylo usnadnění hromadné distribuce rozsáhlých souborů prostřednictvím internetu. V době, kdy byl tento protokol sepsán, totiž při šíření souborů více osobám zároveň pomocí tehdy užívaného spojení klient server často docházelo k přetížení a pádům serverů z důvodů jejich nedostatečné kapacity. Cohen přišel s převratnou myšlenkou učinit z každého jednotlivého stahujícího počítače zároveň i server a využít jej tak k distribuci ostatním uživatelům. 52 Ze statistiky uvedené ve výroční zprávě Digital Music Report 2012 organizace IFPI dostupné na dne

26 Aby mohlo probíhat stahování i odesílání z více zdrojů najednou, je sdílený soubor rozdělen na mnoho částí o stejné velikosti. 53 Soubor se tak nestahuje celý zároveň, ale po jeho jednotlivých částech v závislosti na tom, zda jsou momentálně dostupné. I z uživatele, který zatím stihl stáhnout teprve jednu část souboru, se může stát distributor pro ostatní, a to právě této jedné části. Ke sdílení dat pomocí BitTorrentového protokolu je zapotřebí mít v počítači nainstalován program, BitTorrentový klient. V tomto programu lze spustit takzvané torrentové soubory (mají příponu.torrent), jež obsahují metadata 54, s jejichž pomocí lze vystopovat umístění dosud nestažených částí poptávaných dat. Práce s BitTorrentovým klientem je velmi jednoduchá i pro laiky. Ve většině případů stačí pouze otevřít torrentový soubor a veškeré přijímání a odesílání dat obstará klient automaticky. Relativní snadnost užití v kombinaci s vysokou rychlostí mají za následek velmi vysokou oblibu protokolu BitTorrent k šíření obsahu porušujícího autorská práva. Na internetu existuje nesčetné množství stránek umožňujících vyhledávání torrentových souborů. Nejznámějšími vyhledávači jsou například mininova.org, fenopy.com a piratebay.se, o němž blíže pojednám v samostatné kapitole. Intenzivní boj s internetovým pirátstvím však slaví úspěchy i v této oblasti. Například velmi známý vyhledávač torrentových souborů btjunkie.org ukončil na začátku roku 2012 dobrovolně svou činnost kvůli soudním řízením vedeným proti službám Megaupload a Piratebay Porušování autorského práva uživateli protokolu BitTorrent Z výše uvedeného popisu fungování protokolu BitTorrent vyplývá, že jejich uživatel přijímá a zároveň odesílá části sdíleného souboru. Pokud je tímto souborem autorské dílo (v praxi nejčastěji hudební skladba, film či počítačová hra), dochází sdílením, samozřejmě za předpokladu, že uživatelům nebyla poskytnuta licence, k jeho neoprávněnému užití. Uživatel umožňující jiným osobám stažení souboru obsahujícího autorského dílo totiž podle ustanovení 53 Za optimální je považován počet částí ne větších než 4 megabajty. Viz dostupné dne Metadata jsou strukturovaná data popisující zdroj, ke kterému se váží (jeho jméno, datum vytvoření, velikost apod.). 55 BitTorrent Giant BTjunkie Shuts Down For Good. Dostupné na dne

27 18 odst. 2 AutZ zasahuje do výlučných majetkových práv autora tím, že sděluje jeho dílo veřejnosti. Již ze samotné podstaty fungování technologie BitTorrent tedy vyplývá, že její užití je v případě autorskoprávně chráněných děl vždy protiprávní. Je-li sdílen počítačový program, dochází k zásahu do výlučných majetkových práv nejen tím, že je jeho stažení umožněno dalším uživatelům, ale i samotným jeho stahováním, tedy zhotovováním rozmnoženiny (srov. ustanovení 13 odst. 1 AutZ ve spojení s ustanovením 30 odst. 3 AutZ). 5.2 Direct Connect Dalším velmi oblíbeným protokolem umožňujícím peer-to-peer sdílení souborů je Direct Connect. V případě technologie Direct Connect se nejedná o peer-to-peer síť v čisté podobě 56, protože její klienti nekomunikují přímo mezi sebou navzájem, nýbrž prostřednictvím takzvaného hubu 57. Jako huby bývají označovány servery, k nimž se nejprve jednotliví uživatelé protokolu Direct Connect připojí a poté mohou s jejich pomocí vyhledávat a stahovat soubory od ostatních uživatelů, chatovat mezi sebou, případně provádět další činnosti, jež konkrétní hub umožňuje. Technologii Direct Connect lze používat jen s pomocí některého ze speciálních programů, tzv. klientů. Zřejmě nejznámějšími klienty jsou DC++ a jeho modifikace Strong DC++. Hubů existuje obrovské množství - jen v České republice se jich mohou nacházet řádově stovky, a to od těch nejmenších, s několika desítkami uživatelů, až po ty velké, s tisícovkami připojených osob. Direct Connect je u nás také znám jako velmi oblíbený způsob sdílení dat studentů ubytovaných na vysokoškolských kolejích Huby a jejich pravidla Každý z hubů je jakýmsi mikrosvětem s vlastními psanými či nepsanými pravidly. Nejmenší huby bývají často soukromé, přístupné jen uzavřené komunitě uživatelů, takže do nich lze zvenčí jen velice těžko proniknout. Jejich protipól tvoří veřejné huby, jež nově připojivší se uživatele vítají a zakládají si 56 Sítě vytvářené prostřednictvím protokolu Direct Connect jsou označovány jako částečně centralizované. 57 Hub [hab] je anglický výraz pro hlavní uzel počítačové sítě. 24

28 na své velikosti, tedy na počtu uživatelů a celkovém množství sdílených dat. Pro ilustraci jak huby fungují a proč, jsem vybral některé z právního pohledu nejzajímavější body z pravidel velkého českého veřejného hubu nazývajícího se BEST of all hubs 58 a okomentoval je: Účel bodů 3 a 4 pravidel je zřejmý. Provozovatel hubu se jejich prostřednictvím snaží distancovat od případného protiprávního jednání uživatelů. Taková prohlášení však nemají žádný faktický význam a na eventuální právní odpovědnosti provozovatele hubu nemohou nic změnit. Bod 5 označuje vstup osob jednajících za právní instituce a softwarové firmy na hub za neoprávněný. Toto opatření vyznívá velmi rozporuplně. Vyvolává totiž otázky, proč by měl provozovatel hubu odpírat těmto osobám přístup a zda tím nedává nepřímo najevo, že na hubu skutečně dochází k protiprávnímu jednání. Bod 6 určuje minimální kvantitativní hranici sdílených dat, jež musí být překročena, aby bylo uživateli povoleno připojení k hubu. Obdobné pravidlo má takřka každý hub. Uložení povinnosti sdílet jisté množství dat totiž předchází situaci, kdy by hub sloužil některými uživatelům jen ke stahování. V bodu 8 písm. f) vymezuje provozovatel data sdílená uživateli co do jejich kvality. Snaží se tak zamezit sdílení souborů, jež jsou pro ostatní uživatele neatraktivní či nepoužitelné. Při bližším pohledu na body 6 a 8 písm. f) a jisté znalosti problematiky lze shledat, že přijetím těchto pravidel provozovatel nenápadně směruje uživatele ke sdílení autorskoprávně chráněného obsahu. Výčet uvedený v bodu 8 písm. f) totiž vylučuje značnou část obsahu, jenž by mohl být sdílen v souladu s českým právem. Těžko si lze představit, že by každý z tisíců uživatelů takto velkého hubu disponoval 2,5 GB dat, které by splňovaly podmínky uvedené v pravidlech hubu a zároveň by jejich sdílením nedocházelo k zásahům do autorského práva. Cílem provozovatelů hubů bývá zajistit jejich co největší atraktivitu a té lze dosáhnout nejsnáze nabídkou velkého množství populárního, což v praxi často znamená právo porušujícího, obsahu. Na druhé straně stojí zájem značné části uživatelů nejraději žádná data nesdílet, protože je to tak nejpohodlnější. 58 Viz přílohy str. 64, 65. Dostupné na: dne

29 Někteří uživatelé protokolu Direct Connect si také uvědomují, že pouhým stahováním, tedy zhotovováním rozmnoženin pro osobní potřebu, nemusí docházet k zásahům do autorských práv, zatímco sdílením autorskoprávně chráněného obsahu k takovým zásahům bezesporu dochází. Tato odlišná motivace provozovatelů a uživatelů hubů je tak hlavním důvodem, proč jednotlivé huby přijímají pravidla určující kvalitu a kvantitu sdílených dat Porušování autorského práva uživateli technologie Direct Connect Na rozdíl od protokolu BitTorrent, při jehož užití dochází k sdílení stejného autorského díla, jež je zároveň stahováno, u technologie Direct Connect vymezí sám uživatel určitou část disku svého počítače, jejíž obsah chce s ostatními sdílet. Zda dochází k porušení autorského práva, záleží tedy vždy na tom, jaká data uživatel prostřednictvím počítačové sítě stáhne a jaká data umožní stahovat ostatním. Uvedu pro ilustraci dvě modelové situace: 1) Uživatel nasdílí své fotky z dovolené a pro svou osobní potřebu stahuje hudební alba a filmy. V tomto případě nedojde k porušení autorského práva. 2) Uživatel nasdílí autorskoprávně chráněná díla a od ostatních stahuje počítačové programy, k jejichž užití nemá licenci. V tomto případě porušuje uživatel výlučné majetkové právo autora dílo užít jak sdělováním díla veřejnosti 59, tak jeho rozmnožováním Srov. ust. 18 odst. 2 AutZ a kapitolu této práce. 60 Srov. ust. 13 odst. 1 AutZ a kapitolu této práce. 26

30 6 DATOVÁ ÚLOŽIŠTĚ (FILE HOSTING) File hostingová 61 služba spočívá v tom, že její poskytovatelé, společnosti disponující velkým množstvím vysokokapacitních serverů, umožňují uživatelům internetu nahrát libovolná data na tyto servery. Po nahrání dat na taková virtuální úložiště je uživateli sdělena internetová adresa, při jejímž navštívení může kdokoli stáhnout uložená data do svého počítače. Princip fungování těchto služeb je mnohem jednodušší než v případě peer-to-peer sítí. Pro ukládání ani stahování dat zpravidla není třeba žádných specializovaných programů a komunikace probíhá pouze mezi počítačem uživatele a serverem. 6.1 Využívání úložišť Úložiště může sloužit jako jakýsi virtuální harddisk, na nějž uživatel odkládá svá momentálně nepotřebná data, a spoří tak místo v počítači. Stejně dobře je lze využít například k ukázání snímků z dovolené několika přátelům najednou stačí pouze fotografie nahrát a zaslat přátelům odkaz na jejich stažení. Všechna představitelná legální využití těchto služeb však zastiňuje fakt, že v reálném provozu bývají nejčastěji ukládány soubory obsahující autorskoprávně chráněná díla. Datová úložiště jsou totiž po peer-to-peer sítích dlouhodobě druhým nejoblíbenějším prostředkem k šíření autorskoprávně chráněného obsahu po internetu. Dle odhadu z listopadu roku 2010 je služeb datových úložišť využito v 26 procentech případů internetového pirátství. 62 File hosting je relativně mladým odvětvím - rozkvět poskytování těchto služeb začal zhruba okolo roku V dřívějších dobách totiž omezená kapacita serverů a internetového připojení neumožňovala efektivní provoz úložišť velkého rozsahu. 63 Jednoduchost a rychlost jejich užití přivedla k file hostingovým službám v krátké době mnoho uživatelů. Jak rostlo množství uživatelů, stoupal i počet společností poskytujících volný prostor. Jen 61 File hosting je anglický obrat nemající přesný český ekvivalent. Volně jej lze přeložit jako poskytování prostoru pro soubory. Častým výrazem používaným pro označení těchto služeb je také slovo cyberlocker (=virtuální skříňka). 62 Price, D.: The State of Digital Piracy. Dostupné na: dne Srov. důvody vzniku protokolu BitTorrent popsané v kapitole

31 pro ilustraci uvedu roky založení nejznámějších serverů: Megaupload.com 2005, Rapidshare.com 2006, Uloz.to Úložiště obvykle dělí své uživatele do dvou skupin neregistrovaní a registrovaní. Neregistrovaní mohou poskytované služby využívat bezplatně, avšak musí se smířit se značnými omezeními. Jimi nahrané soubory jsou většinou dostupné pouze po dobu několika dní, rychlost stahování ze serverů je pro ně limitována a po každém dokončeném stahování musí po určitou dobu, nejčastěji kolem třiceti minut, čekat, než mohou zahájit další. Oproti tomu registrovaní uživatelé úložištím za poskytování služeb platí, a tak jich mohou využívat bez jakýchkoli omezení. Předplatit si užívání služeb je obvykle možné na určitou dobu (např. Rapidshare.com) nebo na množství stažených dat (Uloz.to). Pro představu, v jaké výši se ceny úplat pohybují: 30 denní neomezené využívání služeb Rapidshare.com stojí 9,90 euro, předplacení stažení MB dat ze serveru Uloz.to vyjde na 100,- Kč. 6.2 Opatření provozovatelů úložišť Poskytovatelé file hostingových služeb si jsou vědomi, že jimi provozovaná úložiště jsou často užívána k šíření autorskoprávně chráněných děl, a tak přijímají různá opatření za účelem zproštění se odpovědnosti za takové jednání. Každý poskytovatel volného prostoru má vlastní podmínky užívání, na něž uživatel konkludentně přistupuje zpravidla vytvořením účtu či nahráním souboru na úložiště. 64 V těchto podmínkách bývá uživatelům výslovně zakázáno nahrávat soubory porušující autorská práva a zároveň si v nich provozovatel služby vyhrazuje právo soubory porušující tento zákaz smazat. Někteří poskytovatelé volného prostoru z opatrnosti neprovozují službu vyhledávání či indexace uložených souborů. Chtějí tím zabránit veřejnosti v přístupu k nahraným datům. V případném soudním sporu tak mohou k zproštění se odpovědnosti užít argument, že k porušení autorských práv došlo jen kvůli tomu, že uživatel poskytl jiným osobám odkaz na uložené soubory Pro představu srov. například všeobecné smluvní podmínky užívání serveru Uloz.to. Dostupné na dne Srov. rozhodnutí Federálního oblastního soudu pro Jižní Kalifornii ve věci Perfect 10, Inc. vs. Rapidshare A. G. UNITED STATES DISTRICT COURT SOUTHERN DISTRICT OF CALIFORNIA. CASE NO. 09-CV-2596 H (WMC). ORDER DENYING PLAINTIFF S MOTION 28