Možnosti přesunu sídla tuzemské společnosti do daňového r{je

Transkript

1 Mendelova univerzita v Brně Provozně ekonomick{ fakulta Možnosti přesunu sídla tuzemské společnosti do daňového r{je Bakal{řsk{ pr{ce Vedoucí pr{ce Ing. Petr David PhD. Autor pr{ce Anna Kohoutov{

2 Poděkov{ní R{da bych tímto poděkovala panu doc. Ing. Petru Davidovi Ph.D. za jeho odborné vedení a za jeho poučné rady, které pro mne byli přínosem. D{le bych chtěla poděkovat firmě Sklomont s.r.o. za poskytnutí soukromých dat jejich společnosti a také za odborné konzultace, které mi poskytla. V neposlední řadě děkuji své rodině za podporu, kterou mi během studia věnovala.

3 Prohlašuji, že jsem tuto pr{ci vyřešila samostatně s použitím literatury, kterou uv{dím v seznamu. V Brně dne 5. ledna 2010

4 Abstrakt Kohoutov{, Možnosti přesunu sídla tuzemské společnosti do daňového r{je. Brno 2010 Bakal{řsk{ pr{ce se zabýv{ porovn{v{ním hodnot získaných od tuzemské společnosti s hodnotami vybraných daňových r{jů. Cílem pr{ce je vybrat optim{lní daňový r{j, který společnosti poskytne příznivé daňové podmínky. V teoretické č{sti jsou uvedeny a podrobně pops{ny jednotlivé daňové systémy vybraných zemí. Praktick{ č{st obsahuje výpočty daně z přidané hodnoty, daně z příjmu pr{vnických osob a silniční daně. Pro ilustraci rozdílnosti jednotlivých st{tů je vždy uvedeno porovn{ní st{tu s Českou republikou. V z{věru jsou posouzeny všechny daňové r{je na z{kladě výpočtů a proveden výběr nejpřijatelnějšího st{tu pro danou společnost. Klíčov{ slova Daň z přidané hodnoty, daň z příjmu pr{vnických osob, daň silniční, daňový r{j, daňový únik Abstrakt Kohoutov{, The possibilities of redeployment of the headquarters of a czech company to a tax haven. Brno 2010 This bachelor thesis is dealing with comparing values obtained from a czech company to values of chosen tax havens. the main aim is to choose the optimal tax haven which is able to provide favourable tax conditions for the czech company. Tax systems of the chosen countries are thoroughly described in the theoretical part. while the practical part comprises of calculations of VAT, corporate taxes and road taxes. the differences among the states are shown in comparison with the Czech republic. In conclusion, the optimal tax haven has been chosen on the basis of the calculations. Key words Value-added tax (VAT), corporate tax, road tax, tax haven, tax evasion.

5 Obsah 1 Úvod Cíl práce Metodika Teoretická část Česká republika Společnost s ručením omezeným Daň z příjmu právnických osob Daň z přidané hodnoty Daň silniční Odvody za zaměstnance Kypr Společnost s ručením omezeným Daň z příjmu právnických osob Daň z přidané hodnoty Daň silniční Odvody za zaměstnance Lucembursko Společnost s ručením omezeným Založení pobočky Daň ze zisku firem (z příjmu právnických osob) Daň z přidané hodnoty Daň silniční Odvody za zaměstnance Švýcarsko Společnost s ručením omezeným Daň z příjmu právnických osob Daň z přidané hodnoty Daň silniční Odvody za zaměstnance Nizozemsko Společnost s ručením omezeným Daň z příjmu právnických osob Daň z přidané hodnoty Odvody za zaměstnance Daň silniční Praktická část Charakteristika podniku Česká republika Výpočet daně silniční Výpočet daně z přidané hodnoty Výpočet daně z příjmu právnických osob Kypr... 33

6 5.3.1 Výpočet daně z přidané hodnoty Výpočet daně z příjmu právnických osob Srovnání s Českou republikou Lucembursko Výpočet daně silniční Výpočet daně z přidané hodnoty Výpočet daně ze zisku firem Srovnání s Českou republikou Švýcarsko Výpočet silniční daně Výpočet daně z přidané hodnoty Výpočet daně z příjmu právnických osob Srovnání s Českou republikou Nizozemsko Výpočet silniční daně Výpočet daně z přidané hodnoty Výpočet daně z příjmu právnických osob Srovnání s Českou republikou Diskuze a závěr Literatura... 67

7 1 Úvod Prakticky každý člověk, který je občanem st{tu spravovaného prostřednictvím fungující ekonomiky, platí většinu svého produktivního života daně. Jejich výše a nastavení nenech{v{ nikoho v dnešním světě lhostejným. Téma daní se pravidelně objevuje v předvolebním programu každé politické strany, je zdrojem mnoha bouřlivých diskuzí. Nastavit fungující daňový systém není v ž{dném st{tě jednoduché tím spíše, že zahrnuje hned několik z{kladních druhů daní, které každoročně plní st{tní kasu a je od daňového poplatníka vybír{n. Protože začín{ být v České republice pro mnoho podnikatelských subjektů odvod daní problémem, budeme se v této pr{ci zabývat podrobnějším prozkoum{ním nejen našeho daňového systému, ale i odhalením jejich případných úskalí či výhod. Zajímat n{s také budou důvody četných daňových úniků a s tím související časté přesouv{ní sídla firmy do některých z tzv. daňových r{jů. O daňových r{jích se hovoří hlavně v souvislosti se st{ty s malou rozlohou, nízkým počtem obyvatel a jejich vysokou životní úrovní. Často se st{v{, že je v takové zemi zaregistrov{no více zahraničních firem a jejich pracovníků, než m{ zem obyvatel. Daňovým r{jem označujeme takové st{ty, které jsou ochotny daňově i dalšími způsoby zvýhodnit a přil{kat zahraniční společnosti. Tyto společnosti se zde musí zaregistrovat, vytvořit v místě sídlo společnosti, mít v zemi svého z{stupce a hradit minim{lní daně jsou to tzv. offshore společnosti. Pak mohou využívat veškeré výhody, které daný st{t poskytuje. Mezi takové výhody můžeme zařadit nízké administrativní povinnosti vůči st{tu, zajištění ochrany investorů a jejich anonymity, či dobře rozvinutý spolehlivý bankovní systém. Často zde neexistují dědické ani darovací daně, společnosti vykazují velmi nízké provozní n{klady, nemusí vést složité účetnictví apod. Mezi st{ty, které označujeme jako daňové r{je, řadíme například Seychelly, Lichtenštejnsko, Kypr, Monako, Bahamy, Lucembursko, Nizozemsko a další (Velo, 1997). V Evropě počet daňově zvýhodněných st{tů poměrně dost klesl po jejich vstupu do Evropské unie. Hlavním důvodem je snaha Evropské unie o sjednocení nebo alespoň přiblížení všech st{tů do podobných daňových p{sem. Proto se v tomto muselo mnoho st{tů podřídit, unifikovat své daňové systémy, své daně často o dost zvýšit nebo dokonce některé daně znovu zavést. 6

8 Mezi poslední evropské st{ty, které si ještě st{le udržují jistou daňovou autonomii a v souvislosti s tím i nízké daně, patří především Kypr, Lucembursko, Lichtenštejnsko, Monako, San Marino, Švýcarsko a Nizozemsko. Přesto je například povinností zemí v Evropské unii, aby jejich z{kladní sazba daně z přidané hodnoty nebyla nižší než 15 %. Toto nařízení velmi postihlo například Kypr, Lucembursko a Nizozemsko. Tyto země pak museli své velmi nízké daně z přidané hodnoty podstatně zvýšit. Takov{ ustanovení Evropské unie pak tyto st{ty řeší sníženými sazbami nebo úplným osvobozením některých položek od daně z přidané hodnoty. Důkazem atraktivity a oblíbenosti těchto míst je, že sem jen letos přesídlilo o 24 % více firem než v loňském roce (IDnes, 2010). Toto procento však ukazuje pouze na firmy, které mají v zahraničí sv{ sídla mateřských společností. Bohužel přesn{ data, kter{ by uk{zala, kolik firem si zvýhodňuje své placení daní přes druhé osoby (tedy neregistrované společnosti), není možné přesně zjistit. Odborníci ovšem odhadují, že je zhruba o třetinu vyšší, než je skutečný počet firem registrovaných v daňových r{jích. N{růst odchodů společností o 24% byl způsoben především velmi nejistou politickou a ekonomickou situací, kter{ v České republice nastala i kvůli zrušeným volb{m na podzim roku 2009 a předčasnému ukončení předsednictví Evropské unie. Tato pr{ce se bude zabývat menší skl{řskou společností Sklomont, kter{ není spokojen{ s českým daňovým systémem a kter{ by se chtěla přesunout na místo, kde nebude dle jejích slov za svůj ekonomický růst a prosperitu nespravedlivě trest{na složitou administrativou a vysokými daněmi. Této firmě bude doporučen ten nejbližší a nejvýhodnější daňový r{j, kam by mohla přesunout své sídlo a vše bude doloženo naprosto konkrétní kalkulací, kter{ povede k přehlednému porovn{ní se systémem placení daní v České republice. 7

9 2 Cíl pr{ce S pomocí poskytnutých daňových dat tuzemské společnosti bude provedeno porovn{ní těchto dat se zeměmi, které mají výhodnější daňové podmínky, tzv. daňovými r{ji, a bude zformulov{no doporučení, jak vybrat st{t, jehož systém by co nejvíce snížil jejich daňovou z{těž. Také bude vytvořen jednoduchý n{vod i pro ostatní společnosti, které by mohly řešit podobnou situaci. Prvním cílem této pr{ce je vybrat takové st{ty, které svou daňovou soustavou a příznivou administrativou tolik přitahují zahraniční podnikatelské subjekty v Evropě. D{le pak bude v jednotlivých daňových r{jích zpracov{n popis s výpočtem jednotlivých druhů daní. Dalším dílčím cílem je co nejefektivněji popsat a vysvětlit jednotlivé postupy při zakl{d{ní společnosti s ručením omezeným, objasnit zdaňov{ní příjmu pr{vnických osob a jejich osvobození od daně, odečitatelné položky, položky zvyšující a snižující hospod{řský výsledek, položky snižující z{klad daně, slevy na dani nebo zda můžeme uplatňovat daňové ztr{ty či nikoliv. Neméně důležitou souč{stí jsou také popisy daně z přidané hodnoty, jejich sazby, n{roky na odpočet daně či osvobození od daně a vymezení odvodů za své zaměstnance. D{le bude analyzov{na silniční daň, pokud je ve vybraném daňovém r{ji vyžadov{na. S poskytnutými daty od firmy Sklomont s.r.o. budou n{sledovat výpočty daně z příjmu pr{vnických osob, daně z přidané hodnoty a silniční daně, které jsou pro firmu podstatné a které odv{dí st{tu. Dalším dílčím cíle bude najít a změnit ceny u takových položek, které by mohly ovlivnit hospod{řský výsledek společnosti a jednotlivé počítané daně. V neposlední řadě je důležitým cílem zformovat porovn{ní za využití vytvořených grafů mezi jednotlivými odvody daní v České republice a vybraným daňovým r{jem. V z{věru bude vytvořeno celkové srovn{ní všech vybraných st{tů a jejich vypočítaných daní, které by společnost musela odv{dět. Dalším cílem bude vytvoření co nejkonstruktivnější rady pro společnost Sklomont s.r.o., kam svou firmu přesunout a kde by se měla pokusit o nový zač{tek své podnikatelské činnosti, kterou již několik let prov{dí v České republice. 8

10 3 Metodika Bakal{řsk{ pr{ce je vypracov{na na z{kladě sezn{mení se a nastudov{ní problematiky, které se týk{. Informace byly získ{ny především z odborných knih, z daňových z{konů, z osobních konzultací a internetových zdrojů, které jsou všechny zaznamen{ny v textu a na konci pr{ce. Mezi nejčastěji používané metody této pr{ce patří deskripce, kterou také můžeme vyj{dřit jako popis a kter{ je používan{ především v teoretické č{sti a v praktické č{sti u popisu jednotlivých grafů. V teoretické č{sti pops{ny veškeré pro naši pr{ci nejdůležitější z{kony (o společnosti s ručením omezeným, o dani z přidané hodnoty, o dani z příjmu pr{vnických osob a o dani silniční) a které jsou aplikov{ny na výpočty v druhé č{sti pr{ce. Další využívanou metodou je modelov{ní příkladu na z{kladě re{lných údajů, na kterém je n{zorně uk{z{na odlišnost jednotlivých daňových systémů ve vybraných segmentech. Na z{kladě modelace příkladu v jednotlivých zemích je poté realizov{na metoda komparace (srovn{v{ní postupných výsledů), pomocí které jsou st{ty (Nizozemsko, Lucembursko, Švýcarsko a Kypr) porovn{v{ny a vyhodnocov{ny (s Českou republikou). Dle porovn{ní bude vybr{n st{t, který bude pro naše účely z hlediska daňového systému nejvýhodnějším. Na z{věr celé pr{ce bude vytvořeno shrnutí (metodou je syntéza), které n{m vytvoří z{věrečné doporučení pro společnost, kam by měla přemístit své sídlo, aby se vyhnula vysokým daňovým povinnostem a zbytečným administrativním přek{žk{m. Pr{ce je doplněna o n{zornější zpracov{ní jednotlivých příkladů ve formě grafů, které jsou jednotlivě očíslov{ny a v textu označeny a pops{ny. Cel{ pr{ce je zpracov{na v programu Microsoft Word, použité grafy jsou vytvořeny v programu Microsoft Excel. Pro snazší orientaci v textu a jeho pochopení je v n{sledujícím textu uvedeno vysvětlení několika pojmů: Daňový r{j St{t (území), jehož z{kony, popřípadě i jím uzavřen{ soustava smluv o zamezení dvojího zdanění, umožňují nízké nebo vůbec ž{dné zdanění, a to zejména příjmů (Sagit, 2010) 9

11 Daňový únik Minimalizace (popř. až nulace) daňové povinnosti (Sagit, 2004) Daň z příjmu pr{vnické osoby Jedna ze z{kladních příjmových daní, kter{ daní příjmy subjektů založených za účelem podnik{ní, vztahuje se i na ostatní subjekty jako různé nadace a občansk{ sdružení. (Finance, 2010) Daň z přidané hodnoty Jeden z nejdůležitějších příjmů st{tního rozpočtu. Platí ji všichni při n{kupu většiny zboží a služeb (Česk{ republika, 2000) Daň silniční Vztahuje se na silniční motorov{ vozidla a jejich přípojn{ vozidla používan{ k podnik{ní nebo k jiné samostatné výdělečné činnosti. (Businessinfo, 2009) Vznik daňové povinnosti <vznik{ daňovému subjektu tehdy, kdy nastaly první skutečnosti, které podle jednotlivých daňových z{konů zakl{dají její vznik, nikoliv tedy až jejím přizn{ním, vyměřením nebo splatností. (Sagit, 2010) Daňový rezident <je ten daňový subjekt, jehož daňov{ povinnost je v daném st{tě neomezen{. Znamen{ to, že v daném st{tě jsou zdaněny jeho celosvětové příjmy, a to bez ohledu na to, zda jejich zdroj je v tomto st{tě či ve st{tech jiných. (Sagit, 2004) Daňový nerezident <je daňový subjekt, který v daném st{tě nesplňuje podmínky stanovené pro rezidenta. Jeho daňov{ povinnost v daném st{tě je omezen{ a vztahuje se pouze na příjmy, jejichž zdroj je v daném st{tě. (Sagit, 2004) 10

12 4 Teoretick{ č{st V teoretické č{sti budou rozebr{ny daňové systémy jednotlivých daňových r{jů. Pro naši pr{ci jsou vybr{ny čtyři st{ty, které jsou dle žebříčku oblíbenosti daňových r{jů na předních místech. Jedn{ se o Kypr, Lucembursko, Švýcarsko a Nizozemsko. 4.1 Česk{ republika Českou republiku nelze označit jako daňový r{j. M{ velice složitý daňový systém, podnikatelé u n{s nemají zajištěnou anonymitu v bankovní sféře ani v r{mci svých investic, v zahraničí je zn{m{ svou politickou nestabilitou a m{ velmi n{ročnou administrativu při zakl{d{ní jakékoliv společnosti. To mnoho investorů do České republiky nepřitahuje. Snaha politiků co nejvíce zjednodušit tento systém je v současné situaci také velice složité, a proto do budoucna nelze čekat nějaké rychlé a z{sadní zlepšení. Z těchto důvodů se mnoho českých podnikatelů snaží odejít do různých okolních st{tů, kde mají mnohem lepší podmínky Společnost s ručením omezeným Založení společnosti s ručením omezeným (DumFinanci.cz, 2010) je v České republice velice n{ročný a také dlouhý proces. Délka procesu přev{žně z{visí na rychlosti vyřízení příslušných úkonů na jednotlivých úřadech. Může být založena pouze jednou fyzickou nebo pr{vnickou osobou. Maxim{lní počet společníků je 50. Pro založení je zapotřebí vyřídit tyto operace: 1) Uzavření společenské listiny (smlouvy) formou not{řského z{pisu 2) Složení z{kladního jmění společnosti nebo alespoň její č{sti 3) Získ{ní živnostenského opr{vnění 4) Z{pis společnosti do obchodního rejstříku 5) Registrace společnosti u finančního úřadu Podeps{ním společenské smlouvy je společnost s ručením omezeným založena. Aby tato společnost mohla i vzniknout, je nutné společenskou smlouvu zapsat v podobě not{řského z{pisu (s poplatkem Kč). Smlouva také musí obsahovat všechny důležité n{ležitosti dle 110 v Obchodním z{koníku. 11

13 Dalším krokem je vložení vkladů na nejčastěji předem založený nový účet (získ{v{me potvrzení o tom, že jsme vklad vložili a v jaké výši), kde je určený spr{vce, anebo v hotovosti přímo spr{vci (vyd{v{ prohl{šení o složení z{kladního jmění). Jakmile vznik{ společnost, peníze vložené na účet se st{vají majetkem společnosti a může se s nimi volně obchodovat. Minim{lní č{stka, kterou se musí společník podílet, je Kč. V celkovém rozsahu musí být vklad minim{lně Kč. Před n{vrhem na z{pis do obchodního rejstříku je třeba zařídit dan{ opr{vnění k podnik{ní. N{vrh na z{pis se pod{v{ u daného rejstříkového soudu a podepisují ho všichni jednatelé (podpisy musí být úředně ověřeny). D{le se přikl{d{ za společnost: 1) Společensk{ smlouva nebo zakladatelsk{ listina 2) Opr{vnění k podnikatelské činnosti 3) Listina osvědčující pr{vní důvod užív{ní místností (sídla společnosti) výpis z katastru nemovitostí ne starší 3 měsíců 4) Doklady o splnění vkladové povinnosti Za každého jednatele zvl{šť se přikl{d{: 1) Výpis z trestního rejstříku (ne starší 3 měsíců) 2) Čestné prohl{šení jednatele, že je způsobilý k pr{vním úkonům 3) Splňuje podmínky provozov{ní živnosti 4) Splňuje podmínky podle 38l obchodního z{koníku Po splnění všech těchto podmínek společnost ček{ na její schv{lení cca půl roku. Datem z{pisu do obchodního rejstříku, o kterém bude písemně informov{na, společnosti vznik{ povinnost vést podvojné účetnictví a přihl{sit se na místním finančním úřadu (BusinessCentre, 2010) Daň z příjmu pr{vnických osob Zdaňovacím obdobím je v České republice většinou kalend{řní rok nebo hospod{řský rok ( 17a). Předmětem daně jsou všechny příjmy z veškeré činnosti a z nakl{d{ní s veškerým majetkem. Soukromé firmy a polost{tní organizace odv{dí 19 % z příjmu. Kvůli složitosti českého daňového systému si postup výpočtu daně z příjmu pr{vnických osob rozepíšeme dle jednotlivých položek (Markov{, 2010; Vančurov{, L{chov{, 2010) 12

14 Osvobození od daně ( 52 71) 1) Příjmy z provozu malých vodních elektr{ren do výkonu 1 MW a některých dalších ekologických zařízení 2) Úroky z přeplatku na dani zaviněného spr{vcem daně a org{nem soci{lního zabezpečení Odčitatelné položky (od z{kladu daně) 1) Daňov{ ztr{ta 2) 100 % n{kladů vynaložených na realizaci projektů výzkumu a vývoje 3) 50 % č{stky, kterou poplatník vypoř{dal v peněžní, případně nepeněžní formě v období 1993 až 2005 opr{vněným osob{m Položky zvyšující výsledek hospodaření ( 23) 1) Pojistné na soci{lní zabezpečení a zdravotní pojištění, které bylo sraženo zaměstnanci 2) Přijaté úhrady smluvních pokut, úroků z prodlení, poplatků z prodlení a pen{le (pokud v předchozím období snižovali z{klad daně) 3) N{klady na reprezentaci, rezervy a opravné položky, neuhrazené manko a škody 4) Rozdíl, o který účetní odpisy převyšují odpisy daňové Položky snižující výsledek hospodaření ( 23) 1) Příjmy, které nejsou předmětem daně 2) Osvobozené příjmy dle 19 3) Smluvní pokuty, úroky z prodlení a pen{le 4) Rozdíl, o který daňové odpisy převyšují odpisy účetní 5) Výdaje vynaložené na dosažení, zajištění a udržení příjmů, které převyšují n{klady uplatněné v účetnictví (výdaje na pracovní cesty, odpisy hmotného a nehmotného majetku, škody vzniklé živelnými pohromami, pojistné na soci{lní zabezpečení a příspěvek na st{tní politiku zaměstnanosti) Položky snižující z{klad daně ( 20) 1) Hodnoty darů (minim{lně 2000 Kč; nejvýše 5 % ze z{kladu daně) 2) U neziskových organizací dle 34 13

15 Slevy na dani ( 35) 1) Kč za každého zaměstnance se zdravotním postižením 2) Kč za každého zaměstnance s těžším zdravotním postižením Daňové ztr{ty ( 34) Daňové ztr{ty je možné uplatnit v daňovém přizn{ní, ve speci{lním formul{ři. Ztr{tu je možné využít maxim{lně v pěti letech n{sledujících po ztr{tě (Jakpodnikat, 2010) Daň z přidané hodnoty Zdaňovací období může být buď měsíční (obrat za odchozí rok je větší nebo rovno 10 mil) nebo čtvrtletní (obrat je menší než 2 mil.). Variantu je tak možné si zvolit. Daňové přizn{ní se musí podat do 25. dne po skončení zdaňovacího období (Markov{, 2010) Z{kladní 2 sazby 1) Z{kladní 20 % a) Zboží a služby b) Dod{ní staveb nebo stavebních prací 2) Snížen{ 10 % a) Zdravotnické potřeby, potraviny, krmiva, knihy, noviny b) Hromadn{ přeprava osob, kulturní činnosti c) Stavby pro soci{lní bydlení N{rok na odpočet daně Je nutné mít v účetnictví daňový doklad, který byl vystaven pl{tcem DPH. Doklad musí být zaúčtov{n a evidov{n. Zboží nebo služby, za které by chtěli vr{tit daň z přidané hodnoty, musí být použito jako vstup pro uskutečnění naší podnikatelské činnosti. Odpočet není možné uplatnit u n{kupu osobních automobilů (i jejich technického zhodnocení) a u přijatých zdanitelných plnění pro reprezentaci (Markov{, 2010) Osvobozeno 1) Bez n{roku na odpočet je vymezeno v ) S n{rokem na odpočet je vymezeno v

16 a) Dod{ní zboží do jiného členského st{tu b) Pořízení zboží z jiného členského st{tu Daň silniční Předmětem jsou silniční motorov{ vozidla a jejich přípojn{ vozidla registrovan{ a provozovan{ v České republice, kter{ jsou využív{na k podnik{ní nebo k jiné samostatné výdělečné činnosti (d{le 2). Z{kladem daně ( 5) pro výpočet je: 1) Zdvihový objem motoru v cm 3 u osobních automobilů 2) Součet největších povolených hmotností na n{pravy v tun{ch a počet n{prav u n{věsů 3) Největší povolen{ hmotnost v tun{ch a počet n{prav u ostatních vozidel Sazby daně m{me uvedené v Daňových z{konech v 6. Daňov{ povinnost zaplatit silniční daň vznik{ v kalend{řním měsíci, kdy jsou splněny skutečnosti zapsané v 2 (předmět daně). Poplatník je povinen zaplatit z{lohy na daň ( 10 a 11), které musí zaplatit do 15. dubna, 15. července, 15. října a 15. prosince. D{le se mohou uplatňovat slevy na dani. Jelikož pro naši firmu tyto slevy nejsou podstatné, nebudou zde vyps{ny, nalézt je můžeme v daňovém z{koně ( 12). Daňové přizn{ní musí podat poplatník nejpozději do 31. ledna kalend{řního roku n{sledujícího po uplynutí zdaňovacího období (Markov{, 2010) Odvody za zaměstnance Zaměstnavatelé za své zaměstnance (jsou splatné ve výplatní den určený zaměstnavatelem) odv{dějí (Finance, 2010): 1) Zdravotní pojištění 9 % 2) Soci{lní pojištění 25 %: a) Pojistné na nemocenské pojištění 2,3 % b) Pojistné na důchodové pojištění 21,5 % c) Příspěvek na st{tní politiku zaměstnanosti 1,2 % 4.2 Kypr S{m Kypr se po vstupu do Evropské unie neoznačuje jako daňový r{j, ale jako země daňových pobídek. Přesto jsou daňové podmínky pro podnikatele 15

17 výrazně příznivější než u n{s. Ať už je to ot{zka jednoduchosti systému nebo výše jednotlivých daní. U daňového systému na Kypru je důležité, zda se jedn{ o kyperského daňového rezidenta či nerezidenta. Pro naši firmu je důležit{ pr{vnick{ osoba, kter{ je nerezidentem. To znamen{, že společnost m{ svou provozovnu umístěnou na Kypru. U nerezidentů jsou zdaněny pouze příjmy plynoucí z provozovny na Kypru (Široký, 2010) Společnost s ručením omezeným Aby byla založena společnost s ručením omezeným (Pravidla pro volný pohyb služeb a svobodu usazov{ní v EU, 2006) je třeba splnit několik požadavků: 1) Počet společníků musí být ) Výše z{kladního kapit{lu by se měla pohybovat ve výši 1000 / Kč (není stanoveno z{konem) 3) Minim{lní vklad jednoho společníka je určena na 1 /24,63 Kč Délka procesu založení společnosti je přibližně 2 týdny, n{klady na založení jsou minim{lně 620 /15 240,6 Kč. Nejdříve musí být schv{len navrhovaný n{zev společnosti vedoucím obchodního rejstříku, toto trv{ přibližně 2-4 dny. N{sleduje seps{ní stanov a společenské smlouvy s firemním pr{vníkem ta nejdražší č{st z procesu (min. 500 eur). Posledním krokem je předložení z{kladních dokumentů obchodnímu rejstříku, který společnost zaregistruje a vyd{ potřebné dokumenty deklarující registraci. Zahraniční společnosti si na Kypru mohou založit svou fili{lku. Pokud tak učiní, musí se do jednoho měsíce od založení své pobočky ohl{sit na obchodním rejstříku a dodat tyto informace: 1) Not{řsky ověřenou kopii stanov a společenské smlouvy podniku 2) Seznam ředitelů a jednatelů společnosti 3) Jména a adresy osob sídlících na Kypru pověřených jednat jménem společnosti Daň z příjmu pr{vnických osob Soukromé firmy a polost{tní organizace odv{dějí 10 % z příjmu (Široký, 2010). 16

18 Osvobození od daně: 1) Dividendy 2) Zisk z prodeje cenných papírů 3) Zisky st{lých provozoven v zahraničí 4) Úroky, které nevznikly běžnou činností společnosti Odečitatelné položky: 1) Příspěvky na schv{lené charitativní účely 2) Výdaje na opravu prostor, z{vodů, strojních zařízení a prostředků pro dopravu 3) Odpisy a zajištění nedobytných pohled{vek 4) Příspěvky do penzijních, spořících a pojistných fondů 5) Výdaje nekapit{lové povahy pro vědecký výzkum, na koupi patentů, patentových pr{v či licencí 6) N{klady na údržbu pam{tkově chr{něných budov 7) Výdaje na reprezentaci (uplatňuje se nižší č{stka) a. Výdaje, které překročí 1 % hrubého příjmu b. Maxim{lně / ,81 Kč Daňové ztr{ty Mohou být započteny vůči budoucím ziskům bez časového omezení od roku Pokud m{ společnost st{lou provozovnu v jiném st{tě, ztr{tu je možné započíst vůči ziskům mateřské společnosti na Kypru Zvl{štní příspěvek na obranu Příspěvek na obranu platí pouze kyperští daňoví rezidenti, což se naší společnosti netýk{ Daň z přidané hodnoty Povinnost registrovat se k DPH je, pokud obrat firmy přes{hne za předchozích 12 měsíců / Kč. V případě rezidentů v jiném členském st{tě Evropské unie provozující d{lkový prodej na Kypru to je č{stka / Kč. Pokud m{ společnost obrat nižší než / Kč, je registrace dobrovoln{ (Široký, 2010). 17

19 Z{kladní 4 sazby 1) 15 % - z{kladní sazba, které podléh{ všechno zboží a služby s výjimkami nižších sazeb 2) 8 % - služby spojené s cestovním ruchem (s výjimkou alkoholu, vína a piva) ubytovací a restaurační služby, místní n{mořní a meziměstsk{ autobusov{ doprava, soukromé taxislužby 3) 5 % - noviny, časopisy, knihy, hnojiva a insekticidy, nebalen{ voda, plyn, zboží pro handicapované osoby, zmrzlina a podobné produkty, slané a kořeněné výrobky z cere{lií, vstupy do divadel a na sportovní utk{ní, l{zeňsk{ a zubařsk{ péče, dod{ní nových budov prvnímu kupujícímu pro bytové účely, opravy a údržby soukromého bydlení po 3 letech 4) 0 % - z{kladní potraviny, léky a vývoz, mezin{rodní a leteck{ přeprava, dod{vky zboží registrované osobě v jiném členském st{tě Osvobozeno: 1) Zdravotnické služby 2) N{jemné 3) Pojištění a finanční služby 4) Vzděl{vací služby 5) Převod nemovitého majetku 6) Poštovní služby Daň silniční Na Kypru se neodv{dí Odvody za zaměstnance Zaměstnavatelé za své zaměstnance odv{dějí 8,5 % do systému soci{lního zabezpečení. Z toho: 1) Příspěvek do fondu soci{lního pojištění 6,8 % 2) Příspěvek do fondu nadbytečnosti 1,2 % 3) Příspěvek na školení zaměstnanců 0,5 % Platba soci{lního pojištění se odv{dí do měsíčního výdělku ve výši eur/ ,52 Kč (Široký, 2010). 18

20 4.3 Lucembursko Lucembursko není možné označit za klasický daňový r{j, přesto sem spousta firem a podniků st{le přesunují své mateřské či dceřiné společnosti. Hlavními důvody pro přesun tak nejsou jen nízké daně, které v Lucembursku hlavním tah{kem nejsou, ale především stabilní pr{vní systém, kvalitní daňov{ spr{va a stabilní legislativa. Pokud by společnost Sklomont s.r.o. uvažovala o založení podniku a přesunutí sídla do Lucemburska, je nutné, aby zaž{dala o registraci/povolení k pobytu. Pro to, aby firma získala takové opr{vnění, musí doložit, že vlastní dostatečné množství peněz na vlastní obživu nebo dosvědčit, že se v Lucembursku sama dok{že uživit a m{ uspokojivé množství potenci{lních z{kazníků. Pokud je uděleno povolení, většinou býv{ na 5 let (MPSV, 2010). Pokud by byla k podnik{ní třeba speci{lní kvalifikace, měl by se předložit certifik{t vydaný v České republice příslušným úřadem, který dokl{d{ naši způsobilost Společnost s ručením omezeným Jako v každé jiné zemi, pro založení společnosti (Businessinfo, 2009) je třeba splnit několik požadavků, mezi které patří: 1) Z{kladní kapit{l musí dos{hnout výše / Kč 2) Počet společníků/zakladatelů musí být 1-40 osob 3) Zaplacení poplatků v průměrné celkové výši 630, 34 / ,27 Kč D{le n{sleduje proces založení s.r.o. Pro založení je nutné vystavit not{řskou listinu do 15 dní od založení společnosti, kter{ poté musí být zaregistrov{na u registračního úřadu. Zde bude nutné uhradit poplatky za kolkovné, možn{ taky registrační daň. Vypracované z{kladní listiny spolu s údaji o ředitelích nebo manažerech společnosti musí být zaps{ny do obchodního rejstříku. Tyto informace se poté uveřejní v tzv. Mémorial do dvou měsíců od doby, kdy jsme se registrovali v obchodním rejstříku (informace by měly být ve francouzštině, němčině nebo lucemburštině). Ze z{kladního kapit{lu, který se vloží do společnosti, je třeba odvést kapit{lovou daň, kter{ je ve výši 1 % nebo 0,5 % pro rodinné podniky. Pokud vše proběhne v poř{dku a úřady založí společnost s ručením omezeným, nast{vají další povinnosti: 1) Registrace k placení daní (do 15 dnů od zač{tku podnik{ní) 19

21 2) Registrace zaměstnanců k soci{lnímu, nemocenskému a úrazovému pojištění (do 8 dnů po zaměstn{ní prvního pracovníka) 3) Zaž{d{ní o členství v obchodní komoře Založení pobočky V Lucembursku je také třeba provést registraci při založení pobočky své společnosti (Businessinfo, 2009). Za takovou registraci u obchodního rejstříku se odv{dí další poplatek, a to ve výši 68,48 /1687 Kč. Nutností je vyplnit a odevzdat přihlašující formul{ře ve dvou provedeních a registrační certifik{t, který musí obsahovat: 1) Adresu pobočky 2) Představu o aktivitě pobočky 3) N{zev a pr{vní formu mateřské společnosti 4) N{zev pobočky (pokud je jiný než n{zev mateřské společnosti) 5) Jména osob, které budou pobočku provozovat a budou za ni zodpovědní, a jaké budou jejich pravomoci Daň ze zisku firem (z příjmu pr{vnických osob) Sazba daně z příjmu pr{vnických osob (Široký, 2010) je stanovena ve výši 21 %. Stejnou daň musí odv{dět jak rezidenti, tak i nerezidenti. Daň ze zisku firem se týk{ veškerých příjmů kromě výjimky o osvobození daně. Kromě daně ze zisku firem je společnost povinna odv{dět přir{žku do fondu zaměstnanosti ve výši 4 % ze splatné daně. Tím p{dem se celkov{ výše daně o nějaké to procento zvyšuje. V r{mci této pr{ce bude uvažov{n přesun firmy přímo do hlavního města Lucemburska, kde je celkové zatížení ve výši 28,59 % (= daň ze zisku firem + přir{žka do fondu zaměstnanosti + obchodní daň). Zdanitelným obdobím je kalend{řní rok. Daňové přizn{ní musí společnost podat do 31. května n{sledujícího zdanitelného období. Během roku se odv{dějí čtvrtletní z{lohy, které mají splatnost k 10. březnu, 10. červnu, 10. z{ří a 10. prosinci. Z{lohy jsou stanovov{ny dle výše poslední vyměřené daňové povinnosti (Široký 2010) Obchodní daň Každ{ společnost, kter{ m{ svůj podnik na území Lucemburska, je d{le povinna platit obchodní daň (Široký, 2010). Daň vypočít{me dle stejných 20

22 pravidel jako daň ze zisku firem. Z{kladní sazba je 3 %, kter{ se d{le n{sobí koeficientem, který je daný dle oblasti, kde se podnik nach{zí. Výše koeficientu se pohybuje mezi 2 3,5 (Široký 2010) Osvobození od daně Osvobozené od daně jsou dividendy a kapit{lové zisky, které splňují podmínky režimu č{stečného osvobození (Široký 2010) Daňové ztr{ty Daňové ztr{ty, které firma m{, mohou být neomezeně převedeny do dalších let. Nemohou být ale přen{šeny zpět (Široký 2010) Daň z přidané hodnoty Předmětem daně (Široký, 2010; Businessinfo, 2009) je dod{ní zboží a poskytnutí služeb v Lucembursku, pořízení zboží z jiného členského st{tu v Lucembursku, pořízení nových dopravních prostředků z jiného členského st{tu v Lucembursku a dovoz zboží ze třetích zemí. Osoby, které podléhají dani z přidané hodnoty, jsou všichni podnikatelé, kteří vykon{vají svobodn{ povol{ní a ty osoby, které mají roční obrat vyšší než V Lucembursku jsou 4 z{kladní sazby daně: 1) 15 % - všechno zboží a služby s výjimkami mezi sníženými sazbami 2) 12 % - u vína, pohonných hmot, tab{ku a služeb poskytovaných odborníky či propagačními agenturami 3) 6 % - u plynu, elektřiny, dovozu uměleckých předmětů a jejich dod{ní za určitých podmínek 4) 3 % - potraviny, n{poje, dětské oblečení, obuv, léčiva, knihy, renovace a opravy obytných domů, noviny, časopisy, hotelové služby, kultura, dod{ní a stavební pr{ce na nových budov{ch, renovace a opravy obytných domů atd Daň silniční Silniční daň je v Lucembursku odv{děna na z{kladní vypouštění emisí CO2 osobního automobilu do ovzduší. Pro výpočet je také důležité, zda je auto vyrobeno před rokem 2001 nebo po roce Před rokem 2001 je výpočet 21

23 zpracov{n pomocí obsahu motoru vozidla. Po roce 2001 je počít{no pr{vě s emisemi. Hodnota silniční daně u automobilů firmy Sklomont bude počít{na dle druhé varianty. V tomto případě je výpočet z{vislý na vyn{sobení tří hodnot. První hodnotou je hodnota emisí CO2 v g/km. Druhou hodnotou je koeficient. U dieselových motorů je to 0,9, u benzínových 0,6. Třetí hodnotou je exponenci{lní koeficient. Pokud emise nepřes{hnou 90 g/km, koeficient je 0,5. S každými 10 g/km je koeficient zvýšen o 0,1 (ACEA, 2010) Odvody za zaměstnance Zaměstnavatel je za své zaměstnance povinen platit odvod v celkové výši mezi 11,71 % a 19,01 %. Toto procento je z{vislé na: 1) Důchodové pojištění 8 % 2) Zdravotní pojištění: a) Manu{lní pracovníci 4,9 % b) Duševně pracující 2,95 % 3) Úrazové pojištění 0,65 6 % (toto procento z{visí na rizikovosti pr{ce, které zaměstnance vykon{v{) 4) Ochrana zdraví zaměstnanců 0,11 % Pro naše výpočty bude použív{no: odvod za důchodové pojištění (8 %), zdravotní pojištění za manu{lního pracovníka (4,9 %), úrazové pojištění (jelikož je pr{ce se sklem v celku rizikové, budeme počítat průměrně 3 %) a ochrana zdraví zaměstnanců (0,11 %). V celkové výši by tedy firma Sklomont s.r.o. odvedla 16,01 % za každého zaměstnance (Široký, 2010). 4.4 Švýcarsko St{t Švýcarsko by se dal přirovnat k ostrovu uprostřed Evropy. Je sice členem mnoha významných organizací, jako je Rada Evropy, OSN, OECD či WTO, do Evropské unie však nepatří. Odmítlo tam vstoupit na z{kladně veřejného referenda hlavně z důvodů svého jasného prvního postavení v úrovni bank v Evropě, v jejich důvěryhodnosti či anonymitě klientů. D{le se také odmítlo podřídit sjednocov{ní daní v celé Evropě a také nechtělo přijmout euro za svoji měnu. Nejspíše udělali dobře. Suverénním st{tem zůstalo Švýcarsko i bez Evropské unie. M{ jedny z nejnižších daní v Evropě a může se chlubit mnoha dalšími velmi l{kavými možnostmi pro podnikatele. 22

24 Stejně jako v jiných zemí je pro zač{tek podnik{ní ve Švýcarsku třeba zajistit povolení k pobytu, které se získ{v{ na cizinecké policii. Povolení můžeme dostat ve dvou form{ch buď je to typ L (pobyt do 1 roku) nebo typ B (pobyt do 10 let). Pokud by společnost zůstala ve Švýcarsku déle než 10 let, je možnost zaž{dat o občanství, které vyd{v{ obec, v níž je nutné žít po dobu 12 let. Od 1. května 2011 budou pro Českou republiku platit nov{ pravidla, protože se Švýcarsko rozhodlo otevřít svůj pracovní trh pro české občany (Švýcarské reality, 2006). Pro založení firemní pobočky ve Švýcarsku je nutné, aby společnost zaměstn{vala většinu švýcarských občanů (cizinci pouze s povolením k pobytu). Povolení k pobytu dost{vají většinou ředitelé a sekret{řky. Dalším důležitým krokem společnosti je výběr jednoho z 26 kantonů (na které je Švýcarsko rozděleno), ve kterém by měla nejvýhodnější zdanění. Každý z kantonů si totiž vytv{ří své vlastní daňové systémy, které v daném kantonu společnosti odv{dějí. Musí být samozřejmě v souladu se švýcarskou legislativou (Taxrates, 2010) Společnost s ručením omezeným Druh této společnosti (Businessinfo, 2010) není ve Švýcarsku tak obvyklý a popul{rní jako v České republice. Mnohem častější formou je akciov{ společnost, kter{ se vyskytuje i u menších firem, které jsou v České republice společností s ručením omezeným. Hlavním důvodem tohoto rozdílu je vysok{ anonymita vkladatelů do akciové společnosti a také volnější vyložení tohoto statusu. Postup založení společnosti s ručením omezeným je srovnatelný se založením akciové společnosti, pouze s rozdíly v z{kladním kapit{lu a trvalým bydlištěm jednoho z účastníků společnosti. 1) Z{kladní kapit{l CHF/ Kč (polovina z{kladního kapit{lu musí být splacena hotově při z{pisu společnosti) 2) Minim{lně 3 zakl{dající společníci (alespoň 1 účastník musí mít trvalé bydliště ve Švýcarsku, nemusí však být občanem) 3) N{sledně je nutný administrativní proces s různými druhy poplatků: a) Z{pis u not{ře (700 CHF/ Kč) b) Z{pis do obchodního rejstříku (600 CHF/ Kč) c) Kolkový poplatek je 1 % ze z{kladního kapit{lu ( CHF/ Kč) 23

25 d) N{klady na advok{tní kancel{ř, kter{ pomůže při založení naší společnosti Daň z příjmu pr{vnických osob V r{mci představy přesunout firmu Sklomont s.r.o. i se svým sídlem, bude společnost ve Švýcarsku považov{na za rezidenty. Daň z příjmu pr{vnických osob (Taxrates, 2010; Businessinfo, 2010) se platí dvojím způsobem. První daň se platí na území celého Švýcarska a je jednotn{, druh{ daň platí na úrovni kantonu (většinou progresivní daň), ve kterém je sídlo společnosti, tato daň je dle kantonu progresivní. Pro rozbor spolkové daně nebude třeba rozs{hlého popisu. Předmětem této daně je čistý zisk společnosti a je zdaněn sazbou 8,5 %. Daň musí být splacena do jednoho roku od vyměření daně. Od daně jsou osvobozeny příjmy ze zahraničních poboček a zahraničních nemovitostí. Daně, které si uděluje s{m kanton, jsou už o něco složitější. Pro naši společnost je důležit{ daň ze zisku PO. Dle kantonu se daň ze zisku pohybuje mezi 8 a 17 %. V naší pr{ci budeme uvažovat o přesídlení do kantonu s nejnižší daňovou sazbou, tedy 8 %. V některých č{stech Švýcarska se objevují i obecní daně, většinou jsou ale souč{stí těch kanton{lních nebo jsou pouze formou jakési přir{žky k daním kanton{lním Daň z přidané hodnoty Daň z přidané hodnoty je odv{děna pouze na celost{tní úrovni. Povinným poplatníkem se st{v{ osoba, kter{ uskutečňuje podnikatelskou činnost a jeho roční obrat dosahuje CHF/ Kč ročně. Předmětem daně se st{vají veškeré druhy zboží a služeb, které jsou provedeny za úplatu a které jsou plněny na území Švýcarska. D{le se musí zaplatit daň při spotřebě a pořízení služeb za úplatu ze zahraničí a při dovozu. Daň z přidané hodnoty se většinou platí čtvrtletně a daň je splatn{ do 60 dnů po skončení účetního období. Pokud společnosti vznikne daňový přeplatek, obdrží ho do 60 dnů (Businessinfo, 2010; Taxrates, 2010). Ve Švýcarsku jsou 3 z{kladní sazby daně: 1) 7,6 % - z{kladní sazba 2) 3,6 % - zvl{štní sazba pro turistické a ubytovací služby 24

26 3) 2,4 % - snížen{ sazba, kter{ je určen{ především pro potraviny a n{poje kromě alkoholu, léky, noviny, časopisy, služby v rozhlasovém a televizním průmyslu) Daň silniční Tento druh daně se ve Švýcarsku nevybír{ v r{mci celého st{tu, ale pouze na úrovni kantonů. Tzv. daň z motorového vozidla je odlišn{ v r{mci jednotlivých kantonů. Předmětem této daně je buď výkon nebo obsah v{lce u automobilu nebo jeho v{ha či nosnost. Clo se platí pouze v případě, že se auto přev{ží z České republiky do Švýcarska a není ve vlastnictví více než 6 měsíců. Pokud je ve vlastnictví déle než 6 měsíců, clo ani DPH není třeba platit. Se zahraniční pozn{vací značkou je možné jezdit maxim{lně jeden rok. Pro získ{ní švýcarské pozn{vací značky je třeba projít kontrolou ve zvoleném kantonu (kde m{me sídlo) do jednoho roku. Poté bude vyměřena silniční daň, kter{ je v z{vislosti na objemu motoru: 1) Pro cm 3 je daň od 125 do 250 CHF/od 2 287,5 do Kč 2) Pro cm 3 je daň od 225 do 500 CHF/od 4 117,5 do Kč 3) Nad 3000 je daň od 300 do CHF/ od do Kč Pokud společnost vlastní 2 a více aut, které pracují na stejném principu, platí se daň pouze za auto s nejvyšším obsahem motoru (Switzerland is Yours, 2009) Odvody za zaměstnance Zaměstnavatel za své zaměstnance platí hned několik druhů spoření či pojištění v celkové hodnotě 13,05 % (MPSV, 2010). Z toho: 1) Starobní a pozůstalostní pojištění 4,2 % 2) Invalidní pojištění 0,7 % 3) Vojensk{ kompenzace 0,15 % 4) Pojištění proti nezaměstnanosti 1 % 5) Penzijní spoření 5 % 6) Rodinné přídavky 2 % 4.5 Nizozemsko Nizozemsko je dalším malým st{tem, který díky svým daňovým podmínk{m l{k{ čím d{l více podnikatelských subjektů. Přestože je 25

27 Nizozemsko souč{stí Evropské unie a v r{mci toho je povolen volný pohyb občanů České republiky, pro zač{tek podnik{ní musíme vyřídit nějaké formality. Pro zač{tek jakéhokoliv podnik{ní v Nizozemsku je zapotřebí přihl{šení k Hospod{řské komoře do obchodního rejstříku a registrace našeho pobytu na příslušném místním úřadě. Vzhledem k činnosti, kterou bude společnost Sklomont s.r.o. vykon{vat, je zapotřebí zaž{dat o pobytové povolení. V takové ž{dosti je třeba uvést účel pobytu, doložit dostatek finančních prostředků a přihl{šení k jednotlivým druhům pojištění (povinné odpovědnostní ručení osobní a z titulu profese, zdravotní pojištění). D{le je třeba registrace na daňovém úřadě v místě podnik{ní a přihl{šení k dani z přidané hodnoty (MPSV, 2010) Společnost s ručením omezeným Na rozdíl od Švýcarska je společnost s ručením omezeným (Businessinfo, 2008; Měšec, 2004) v Nizozemsku nejčastější formou podnik{ní. Mezi z{kladní pravidla pro založení takové společnosti jsou: 1) Složit z{kladní kapit{l ve výši minim{lně / Kč (při založení složit minim{lně 20 % z č{stky) 2) Počet zakladatelů musí být minim{lně 1 Pokud jsou splněny tyto podmínky, n{sleduje samotný proces založení. Nejprve je zapotřebí vložit kapit{l na bankovní účet, který je založen společností. D{le proběhne kontrola u Obchodní společnosti, zda n{zev společnosti je unik{tní, a informace o řediteli a z{stupcích společnosti se odešlou na Ministerstvo spravedlnosti (toto rozhodnutí je nez{vislé na provozov{ní podnikatelské činnosti. Trv{ přibližně 3 dny). Společnost je d{le povinna vypracovat společenskou smlouvu ověřenou not{řem a zapsat již připravenou společnost do obchodního rejstříku u obchodní komory, kde je obdrženo registrační číslo (pokud si na úřad zajdeme osobně, číslo získ{me do několika hodin). V obchodní komoře je třeba platit členský příspěvek, v našem případě je to 123,34 /3 037,86 Kč. Stejně jako registrační číslo je obdrženo i daňové číslo při registraci na daňovém úřadu. Celkové n{klady na založení společnosti s ručením omezeným je cca 2 049,24 /50 472,78 Kč. 26

28 4.5.2 Daň z příjmu pr{vnických osob V Nizozemsku je povinné zdaňovat všechny výnosy a příjmy, které plynou z podnik{ní. Zdanitelným obdobím je rok, který stejně jako v České republice končí 31. prosince. Datum, ve kterém je třeba podat přizn{ní k dani, určuje spr{vce daně, který také společnosti dod{ formul{ř k vyplnění, a do jednoho měsíce je nutné formul{ř odevzdat. Výši daně úřad musí vyměřit do 3 let od ukončení zdaňovacího období. Pokud podnik vytvoří ztr{tu, zpětně ji může započíst proti ziskům předch{zejícího roku a přenést do nadch{zejících devíti kalend{řních let (Široký, 2010). Sazba daně je v Nizozemsku progresivní: 1) 20 % ze zisků ve výši do ) 23 % ze zisků ve výši od do ) 25,5 % ze zisků ve výši nad Daň z přidané hodnoty Osobami podléhající této dani jsou všichni podnikatelé a dovozci. Na rozdíl od jiných st{tů v Nizozemsku není stanoven{ maxim{lní výše ročního obratu pro nutnost registrace k dani. Mezi položky, které se mohou zdanit, patří především zboží a služby, které byly poskytnuty na území Nizozemska podnikatelem v r{mci jeho podnikatelské činnosti, pořízení zboží z jiného st{tu buď podnikatelem, nebo pr{vnickou osobou, kter{ podnikatelem není, pořizov{ní nových dopravních prostředků z jiného členského st{tu jakoukoliv osobou, dovoz zboží, poskytov{ní elektronických služeb rezidentní společností nerezidentní společnosti a subjektům, které jsou mimo Evropskou unii a nejsou podnikatelem. V Nizozemsku jsou pouze 2 sazby daně z přidané hodnoty: 1) 19 % - z{kladní sazba 2) 6 % - snížen{ sazba daně uplatněn{ na z{kladní potraviny a služby (např. restaurační), léky, lékařské pomůcky, knihy, časopisy, přepravu osob, vstupné na kulturní a sportovní akce, vodu, zboží a služby využívané v zemědělství Osvobození od daně (přesto s n{rokem na odpočet), tedy nulov{ daň z přidané hodnoty, je u vývozu a u některých služeb, které s vývozem souvisejí. Bez daně je také možné poskytnout elektronické služby z{kazníkům (podnikatelům) mimo EU (Široký, 2010). 27

29 4.5.4 Odvody za zaměstnance V Nizozemsku je zaměstnavatelem odv{děno hned šest druhů pojištění a příspěvků v celkové výši 18,78 % (Široký, 2010). Z toho: 1) Zdravotní pojištění 6,9 % 2) Pevně stanovený obecný příspěvek 5,7 % 3) Pohyblivý příspěvek dle rizikovosti zaměstn{ní v průměru 0,62 % 4) Pojištění pro případ nezaměstnanosti (obecný příspěvek) 4,15 % 5) Příspěvek pro případ nadbytečnosti v průměru 1,07 % 6) Příspěvek na péči o dítě 0,34 % Daň silniční Daň silniční se v Nizozemsku odv{dí ročně. Společnost je povinna platit silniční daň tehdy, pokud vlastní jakékoliv motorové vozidlo, které je v Nizozemsku registrované. Výše zdanění je určena na z{kladě dvou hlavních vlastností vozidla: 1) Výkon motoru č{stka, kterou musíme odvést, je velice variabilní v hodnot{ch od nuly až do tisíců eur (platí pro vozidla, kter{ mohou přepravovat maxim{lně 8 osob) 2) Hmotnost vozidla č{stky jsou podobné jako u prvního případu (platí pro n{kladní auta, traktory, přívěsy, autobusy apod.) D{le z{leží na jednotlivých typech automobilu a také na provincii, kde společnost sídlí (Businessinfo, 2010). 28

30 5 Praktick{ č{st V praktické č{sti budou rozebír{ny výpočty z poskytnutých dat firmou Sklomont s.r.o. do jednotlivých vybraných daňových r{jů. Ve výpočtech budou zohledněny ceny n{kupu a prodeje skla v jednotlivých zemích, d{le rozdílnost cen u některých n{kladových položek, ve kterých je možné takové informace získat. V č{sti daně z příjmu pr{vnických osob bude ponech{na celkov{ příjmov{ i n{kladov{ položka, především z důvodu nemožnosti přesného zjištění celkového objemu zak{zek v jednotlivých zemích. D{le budou ponech{ny stejné ceny jako v České republice u platů zaměstnanců (nelze určit, kolik zaměstnanců v dané zemi bude třeba pro realizaci zak{zek a za jaký plat budou ochotni pro firmu pracovat nebo zda firma nebude mít své vlastní zaměstnance z České republiky), n{kladů na leasing, n{kladů na zakoupení pracovních oděvů, reprezentace, dobročinných účelů a u položky manka a škody. 5.1 Charakteristika podniku Firma Sklomont s.r.o. je na českém trhu již od roku Společnost se specializuje přev{žně na kompletní opracov{ní plochého skla a jeho prodejem, realizací interiérů a exteriérů, vrstvením skla, výrobou speci{lních druhů skla a dalšími sklen{řskými pracemi. Pro příklad je možné uvést typické a atypické sprchové kouty, skleněné sprchové z{stěny, skleněné dveře, schody, z{bradlí, konferenční stolky nebo skleněné příčky a zrcadla. D{le je firma schopna zajistit již zmíněné ploché sklo čiré, kalené, vrstvené, lakované, neprůstřelné nebo protipož{rní. Další devizou této společnosti je schopnost si tyto výrobky opracovat vybrousit, vyleštit, navrtat, vyfrézovat nebo slepit - a zrealizovat jejich instalaci. Za sebou mají například úspěšnou instalaci skel v Hotelu Hilton, PPF Gate, PPF Bank, Pražský Hrad, Palladium, N{rodní technick{ knihovna, Myslbekův pal{c, Hlavní n{draží Praha, Ark{dy Praha, City tower Praha. 5.2 Česk{ republika V České republice je pro společnost Sklomont s.r.o. poměrně přízniv{ konkurenční situace, přestože je u n{s trh se sklem velmi tradiční z{ležitostí. Asi největšími konkurenty jsou pro společnost firmy Ertl Glas, Interier 74, 29

31 Alfaglass, sklen{řství Nonstop. V porovn{ní s těmito společnostmi, kterých není mnoho, je firma Sklomont schopna čelit této konkurenci hlavně v kvalitě a rychlosti provedení zak{zky. Může si tedy dovolit mít ceny porovnatelné se svými konkurenty Výpočet daně silniční Firma Sklomont s.r.o. vlastní 3 automobily. Ford Transit o objemu motoru 2000 cm 3, SPZ získal a od téhož dne bylo použív{no k podnikatelské činnosti. Druhým autem je také Ford Transit o objem motoru 2000 cm 3, SPZ byla získ{na a auto je ihned použív{no k podnikatelské činnosti. Stejně je tomu u třetího auta, kterým je Škoda Octavia a objemu 1998 cm 3, SPZ získ{na Pro n{s je důležit{ daňov{ povinnost za rok ) Ford transit 1: Sazba daně je Kč/rok; po odečtení slevy 48 % Kč (do 36 měsíců od první registrace) je sazba daně Kč. 2) Ford transit 2: Sazba daně je Kč/rok; po odečtení slevy 48 % Kč (do 36 měsíců od první registrace) je sazba daně Kč. 3) Škoda Octavia: Sazba daně je Kč/rok; po odečtení slevy 48 % Kč (do 36 měsíců od první registrace) je sazba daně Kč. Celkově musí firma Sklomont s.r.o. zaplatit na silniční dani 4680 Kč Výpočet daně z přidané hodnoty Plnění uskutečněn{ pl{tcem ve zdaňovacím období 4. čtvrtletí 2009 (v Kč): Prodej skla je možné realizovat za Kč/m 2 (bez DPH) cena je určena podle zkušenosti firmy Sklomont s.r.o. D{le je v souhrnné ceně započtena i cena dopravy, mzdy pracovníků, přídavné materi{ly apod. 1) Bylo dod{no sklo ke třem sprchovým z{stěn{m českému pl{tci DPH, n{sledně byla provedena i mont{ž. Cena za dod{ní včetně instalace byla DPH 2) Bylo dod{no a nainstalov{no skleněné schodiště se z{bradlím a kov{ním českému pl{tci DPH. Souhrnn{ cena byla , ,98 DPH 3) Na objedn{vku bylo zbroušeno a vyleštěno sklo (Connex plocha 100 běžných metrů). Celkov{ cena byla DPH 30

32 4) Rozd{ní reklamních předmětů luxusních per (20 ks) firemním odběratelům v celkové hodnotě DPH 5) Na objedn{vku vyhotoveny patery skleněné dveře (900 x 1970mm), které byly převezeny na sjednané místo sídla pl{tce DPH. Celkov{ hodnota byla ,02 DPH 6) Byla provedena mont{ž skleněných příček v obchodním centru v celkové hodnotě , ,1 DPH 7) Na objedn{vku bylo vyrobeno, nainstalov{no a před{no 10 sprchových luxusních atypických koutů do hotelového komplexu v celkové ceně ,6 DPH Plnění uskutečněn{ pl{tcem ve zdaňovacím období 4. čtvrtletí 2009 (v Kč): V České republice je možné nakoupit z{kladní ploché sklo za 327,2 Kč/m 2 (bez DPH) dle ceníku firmy Isotherm (Isotherm, 2010). Firma Sklomont m{ na jednotlivé druhy skla slevy až do 40 %, kter{ je již v ceně započtena. V cen{ch n{kupu je kromě ceny za m 2 zahrnuta i přeprava materi{lu a další příplatky za druh nebo typ skla. 1) N{kup materi{lu (skla 16m 2 ) pro výrobu sprchových z{stěn od českého pl{tce za ,2 DPH 2) N{kup materi{lu (sklo 98m 2 i s odpadem, který činí 20 %) pro výrobu skleněného schodiště od českého pl{tce za DPH 3) N{kup nerezového kov{ní od tuzemského pl{tce DPH v celkové ceně DPH 4) N{kup nafty pro auto, jež je v majetku firmy v celkové hodnotě ,4 DPH 5) N{kup osobního počítače a dalšího vybavení celkové hodnotě , ,4 DPH. Z toho: a. Notebook Sony Vaio , ,7 DPH b. Počítačov{ myš Logitech M505s 680, ,2 DPH c. Tisk{rna Samsung SCX , ,5 DPH 6) N{kup opracovaného materi{lu (skleněných dveří 12,5m 2 ) v hodnotě ,6 DPH 7) N{kup pomocného materi{lu využívaného pro instalace (silikon, hmoždinky, akryl, vrt{ky apod.) v celkové ceně , ,78 DPH 31