9. Jednání, vyhodnocování a individuální plán ochrany dítěte

Transkript

1 9. Jednání, vyhodnocování a individuální plán ochrany dítěte Kritérium standardu 9a Při jednání s klientem dodržuje orgán sociálně-právní ochrany základní principy výkonu sociálně-právní ochrany zejména: respektuje individuální přístup ke všem klientům vychází u individuálních potřeb každého klienta podporuje samostatnost klientů uplatňuje individuální přístup k potřebám každého klienta motivuje k péči o děti, posiluje sociální začleňování klientů, důsledně dodržuje lidská práva a základních svobody, podporuje kontakt s přirozeným sociálním prostředím, informuje klienta o postupech používaných při výkonu sociálněprávní ochrany. Přehled principů, kterými se zaměstnanci OSPOD řídí při výkonu sociálně právní ochrany: Respektují individuální přístup ke všem klientům bez odhledu na jejich původ, etnickou příslušnost, náboženské a politické přesvědčení, rasu, barvu pleti, mateřský jazyk, zdravotní stav, sexuální orientaci, ekonomickou situaci, bez ohledu na tom, jak se podílí na životě celé společnosti podporují a vedou klienty k aktivnímu řešení svých problémů

2 zohledňují aktuální situaci každého klienta motivují rodiče k péči o děti při jednání chrání klientovo právo na soukromí a důvěrnost sdělení poskytují informace o odborných zařízeních a podporují klienty při využívání těchto služeb, pokud je to v zájmu rodiny poskytují informace o postupech používaných při výkonu SPOD předávání informací o klientovi třetím osobám se souhlasem klienta vede klienty k vědomí zodpovědnosti sama za sebe Sociální pracovník: odpovědně plní své povinnosti plynoucí ze závazku k zaměstnavateli zohledňuje znalosti a zkušenosti a názory svých spolupracovníků a ostatních odborných pracovníků spolupracuje s dalšími odborníky a tím zvyšuje kvalitu poskytovaní sociálně právní ochrany dbá na udržování a zvyšování odborné prestiže svého povolání je zodpovědný za své soustavné celoživotní vzdělávání pro svůj odborný růst využívá znalosti a dovednosti svých spolupracovníků a jiných odborníků Vybrané principy sociálně právní ochrany dětí: - hájit nejlepší zájem dítěte - přispívat k vytvoření podmínek pro zdárný fyzický, duševní, duchovní a sociální rozvoj dítěte - snažit se zamezit jakékoliv formě týrání, zneužívání a zanedbávání dětí - ctít rodinu jako základní, přirozené a nezastupitelné prostředí pro dítě - respektovat práva a povinnosti rodičů vůči dítěti, podporovat jejich zodpovědnost za výchovu a vývoj dítěte - pomáhat rodině a motivovat rodiče k tomu, aby mohlo dítě vyrůstat ve svém přirozeném prostředí, - pomáhat v návratu dítěte do přirozeného prostředí či náhradního rodinného prostředí, pokud bylo dítě umístěno mimo rodinu - poskytnout dítěti mimořádnou ochranu v případě jeho umístění mimo přirozené prostředí - podporovat pravidelný účelný kontakt s oběma rodiči, není-li to v rozporu s nejlepším zájmem dítěte - respektovat právo dítěte, sdělit svůj názor a přání, a pomáhat jej v rámci možností uskutečnit - ctít právo dítěte na soukromí Právní předpisy, etické kodexy a odborná literatura: Listina základních práv a svobod Úmluva o právech dítěte Zákon 359/1999 Sb., o sociálně právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů Zákon 98/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů Etický kodex sociálních pracovníků ČR

3 Etický kodex zaměstnanců a úředníků veřejné správy Kritérium standardu 9b Orgán sociálně-právní ochrany zajišťuje služby potřebné pro jednání s osobami se specifickými potřebami, nebo má dojednanou spolupráci s fyzickými osobami a právnickými, které tyto služby zajistí externě. Všichni pracovníci OSPOD mají k dispozici seznam dostupných organizací a osob, na které se mohou obrátit, pokud má klient specifické potřeby. To platí i při osobním jednání pracovníků OSPOD s klienty. Klientům je tento seznam k dispozici na webových stránkách městského úřadu, ze kterého si mohou vybrat určitou službu, na kterou se chtějí obrátit. Tento seznam je pro klienty zveřejněn na nástěnkách pracoviště OSPOD a ve formě letáku. Doplňuje se průběžně a zahrnuje organizace na území Hlavního města Prahy a Středočeského kraje. OSPOD nemá stanovená žádná zvláštní pravidla pro jednání s osobami se specifickými potřebami, postupuje se vždy individuálně. Příloha: 1/9a: seznam tlumočníků 2/9a: adresář spolupracujících organizací

4 Kritérium standardu 9c Orgán sociálně právní ochrany provádí u všech případů, zejména v okamžiku zavedení dítěte do evidence dětí uvedených v 54 zákona, základní vyhodnocení potřeb dítěte a situace rodiny zaměřené na skutečnosti, zda se jedná o dítě vymezené v 6 a 54 písmeno a) zákona, o dítě uvedené v 54 písm. b) zákona, nebo o dítě zařazené do evidence z jiného důvodu, jestliže ze závěru vyhodnocování vyplývá, že se jedná o dítě vymezené v 6 zákona, provádí orgán sociálně právní ochrany podrobné vyhodnocování. Při zaměření a rozsahu vyhodnocování situace dítěte a jeho rodiny se postupuje dle 1 vyhlášky č. 473/2012 Sb., o provedení některých ustanovení zákona o sociálně právní ochraně dětí. Vyhodnocení situace dítěte a jeho rodiny je metodou sociální práce, jejímž prostřednictvím zaměstnanci orgánu sociálně - právní ochrany dětí mapují situaci dítěte, jeho rodiny a širšího sociálního prostředí. Na základě vyhodnocení, dochází k určení prvotního postupu, přijímání opatření a různých intervencí, zprostředkování služeb, poradenství a dalších aktivit, které směřují k podpoře dítěte a jeho rodiny. Na základě podnětu, oznámení nebo vlastního poznání shromažďuje pracovník informace o možném ohrožení dítěte a vyhodnocuje situaci dítěte.

5 K základnímu vyhodnocení přistupuje pracovník v okamžiku přijetí oznámení případu. Cílem vyhodnocení je objasnit a identifikovat potřeby dítěte, jeho rodiny a širšího sociálního prostředí, přijímat vhodné formy podpory tam, kde rodičovská kapacita nedostačuje k naplňování potřeb dítěte. Podrobné vyhodnocení situace a potřeb dítěte je základem pro hledání řešení celé situace a přijetí adekvátních opatření a vede k řádnému zhodnocení všech skutečností významných pro situaci dítěte a jeho rodiny. Pokud koordinátor případu po základním vyhodnocení podnětu dospěje k závěru, že se jedná o dítě ohrožené ve smyslu 6 zákona SPOD, je povinen přistoupit k podrobnému vyhodnocování situace dítěte a jeho rodiny. Vyhodnocování se provádí vždy pro jedno dítě, v případě sourozenců, pro každého sourozence zvlášť. Vyhodnocování je sběrem všech informací, na základě jejichž posouzení koordinátorem případu dochází k co nejobjektivnějšímu vyhodnocení situace dítěte a určení míry jeho ohrožení. Pokud při prvotním hodnocení dospěje k závěru, že dítě není ohrožené ve smyslu 6 zákona o SPOD, nevypracovává se IPOD. V případě, kdy koordinátor vyhodnotí, že se jedná o dítě ohrožené, zpracovává podrobné vyhodnocení a IPOD do 30 dnů. Pracovník v průběhu sociální práce s rodinou aktualizuje informace a provádí pravidelné přehodnocování, pokud došlo k nějaké zásadní změně v životě dítěte a rodiny. Podklady: - vyhláška č. 473/2012 Sb., o provedení některých ustanovení zákona o SPOD - příslušná ustanovení zákona 359/1999 Sb., - metodické příručky, materiály k vyhodnocení

6 Kritérium standardu 9d Orgán sociálně právní ochrany dětí obecního úřadu s rozšířenou působností zpracovává v případě, kdy provedl podrobné vyhodnocení se závěrem, že se jedná o dítě vymezené v 6 zákona 359/199 Sb., individuální plán ochrany dítěte, podle potřeby jej přehodnocuje a následně jej uzavírá. Obsah IPOD je zakotven ve vyhlášce č. 473/2012 Sb., o provedení některých ustanovení zákona o SPOD. Za vypracování IPOD a jeho přehodnocování je odpovědný koordinátor případu nebo zaměstnanec, který ho zastupuje nebo jiný zaměstnanec, kterého určí vedoucí oddělení. Zpracování IPOD je jednou z metod sociální práce, která umožňuje strukturovat proces sociální práce při pomoci řešit situaci dítěte a rodiny. IPOD je přehledným dokumentem, z něhož jsou zřejmé dílčí kroky a opatření přijaté při poskytování sociálně právní ochrany dítěti. Při jeho vypracování je stanoven termín vyhodnocení realizovaných opatření. Ustanovení 10 ods. 5 písm. b) zákona o SPOD ukládá povinnost zpracovat plán do jednoho měsíce od počátku doby poskytování sociálně právní ochrany. IPOD nemusí být zpracován kompletně. Je třeba zpracovat alespoň jeho základní podobu, vymezující známé příčiny ohrožení dítěte a přijatá opatření včetně časového harmonogramu, která jsou v dané fázi realizovaná.

7 OSPOD zpracovává IPOD pouze v případě, že je dítě ohroženo dle 6 zákona o SPOD. U jednorázových případů se nevypracovává. IPOD se zpracovává s důrazem na přijetí opatření, která umožní setrvání dítěte v rodině v péči rodičů nebo jiných osob odpovědných za výchovu. Stanovené cíle odpovídají potřebám dítěte a rodiny, které vyplynou z podrobného vyhodnocení IPOD obsahuje : - stanovení cíle - přehled konkrétních kroků s jasnou formulací - termín plnění co, kdy, kdo. - stanovení termínů a způsob vyhodnocení plánu Koordinátor případu je povinen sledovat plnění úkolů a opatření vyplývajících z IPOD. Podle aktuálního vývoje situace dítěte může být IPOD změněn, a to zejména ve chvíli, kdy dojde k akutní změně situace dítěte nebo rodiny. IPOD se tvoří ve spolupráci s rodiči a dítětem nebo s jinými osobami odpovědnými za výchovu, spolupracuje se při sestavování i s jinými odborníky, kteří se podílejí na práci s rodinou. U dětí umístěných v ústavní výchově, ve ZDVOP či náhradní rodinné péči se IPOD zpracovává ve spolupráci s těmito zařízeními, pěstouny nebo jinými osobami odpovědnými za jejich výchovu. Klíčový pracovník pravidelně IPOD aktualizuje a reviduje, maximálně jednou za 6 měsíců. Je-li v rodině více dětí, vypracovává IPOD na každé dítě zvlášť. Přílohy: 1/9d: formulář vyhodnocení a IPOD