Archeologický textilní fond na Pražském hradě

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Archeologický textilní fond na Pražském hradě"

Transkript

1 Archeologický textilní fond na Pražském hradě PhDr. Milena Bravermanová, kurátorka sbírek Pražského hradu, oddělení uměleckých sbírek Správy Pražského hradu, 1. Pohřebiště na Pražském hradě Na Pražském hradě se nachází unikátní kolekce středověkých textilií získaná při archeologických výzkumech, především pohřebišť. Pražský hrad byl nejvýznamnější nekropolí českých panovníků a jejich příbuzných. Hroby se nacházely v zaniklém kostele Panny Marie mezi 2. a 4. hradním nádvořím (Spytihněv I. a jeho manželka) a v kostele a klášteře sv. Jiří (sv. Ludmila, Vratislav, Boleslav II. a Oldřich). Nejvíce ostatků spočinulo v kostelech zasvěcených sv. Vítu (posléze i sv. Václavu a sv. Vojtěchu): raně středověké rotundě, románské bazilice a gotické katedrále. Hrob sv. Václava po staletí nezměnil své místo dané původním umístěním v jižní apsidě svatovítské rotundy. Hrob K1, objevený poblíž něho, je ponejvíce připisovaný Boleslavu I. Ostatky Břetislava I., Spytihněva II., Břetislava II., Bořivoje II., Přemysla Otakara I., Přemysla Otakara II. a Rudolfa I. Habsburského na popud Karla IV. v roce 1373 přemístil Beneš Krabice z Weitmile z románské baziliky do katedrály stavěné od roku Většinou byly vloženy do kamenných náhrobků v chórových kaplích. Písemné prameny se zmiňují i o tom, že ve Svatovítském chrámu nalezli poslední odpočinek knížata Bedřich a Konrád II. Ota. Karel IV. zamýšlel učinit hlavní pražský kostel nekropolí pro sebe a své blízké. Nechal proto v chóru sv. Víta postavit zděnou kryptu, kam byly uloženy jeho čtyři manželky, první žena Václava IV. Johana Bavorská a v roce 1378 i on sám. Místo posledního odpočinku zde nalezli též synové Karla IV., Jan Zhořelecký a Václav IV., v 15. století Ladislav Pohrobek a Jiří z Poděbrad, v 16. století Ferdinand I., Maxmilián II. a manželka Ferdinanda I. Anna Jagellonská. V roce 1566 byla zahájena stavba nové královské krypty. Podzemní hrobka byla zvětšena o nadzemní mauzoleum, kam byly ostatky panovníků a jejich rodinných příslušníků přesunuty v roce Na začátku 17. století do královské krypty přibyla i rakev Rudolfa II. Kvůli nedostatku místa byly tehdy všechny ženské ostatky i ostatky Jana Zhořeleckého a Václava IV. vloženy do společné schrány. Naposledy byla krypta zásadním způsobem rekonstruována v letech , kdy byla většina pohřebních výbav vyjmuta a do původního místa se již nevrátila. Pražský hrad se stal nekropolí i pro církevní hodnostáře - arcibiskupy, biskupy, kněží, abatyše, řádové sestry a další vysvěcené osoby - působící ve všech hradních kostelech a klášterech. Ve svatovítském chrámu, v bazilice sv. Jiří a v kostele Všech svatých se také nacházejí tumby českých patronů již jmenovaných sv. Václava a sv. Ludmily, dále sv. Vojtěcha, sv. 1

2 Prokopa a sv. Jana Nepomuckého. Těla světců bývala zprvu umisťována do humusových hrobů, pod tlakem narůstajícího zájmu o jejich zázračné působení byla od konce prvního tisíciletí vyjímána a umisťována do konfesí, krypt a oltářů a nakonec přenášena do zdobných truhel a tumb. Nejdůležitějšími relikviemi byly kosterní ostatky, postupně se jimi stávaly i další předměty, které se dostaly do kontaktu se svatým, především textilie. V relikviářových schránách byly po všech manipulacích ponechávány části původního odění světce i postupně vložené tkaniny, z nichž se odebíraly nanejvýše některé části. Ty byly vkládány do oltářů či rozdávány mezi věřící jako druhotné relikvie (především Bravermanová 2005 a, ; Bravermanová 2006, ; Bravermanová Lutovský 2007). Vyzvednuté textilní památky jsou dnes součástí sbírek Pražského hradu, částečně i chrámového pokladu u sv. Víta. Mnoho předmětů se během staletí ztratilo. Zapříčinily to přesuny hrobů, ale i jejich časté otevírání. Někteří návštěvníci, především královské krypty, si odnášeli části pohřebních rouch jako suvenýry. K největšímu úbytku památek došlo až ve 20. století, kdy místa posledních odpočinků byla zásadním způsobem rekonstruována. Impuls k otevírání míst posledního odpočinku také dával antropologický výzkum. Při všech akcích nebyly nálezové okolnosti i samotné předměty dostatečně dokumentovány, došlo k pomíchání a pokud se památky nevrátily do původního místa uložení, byly dlouhou dobu uchovávány i v nevyhovujících podmínkách. Též restaurátorské zásahy nebyly vždy na patřičné úrovni, zejména ty, které se prováděly ve Státních restaurátorských ateliérech v 70. a 80. letech 20. století. V poslední době se situace změnila k lepšímu především díky tomu, že Správa Pražského hradu v roce 2000 vybudovala nové klimatizované depozitáře i specializované restaurátorské a konzervátorské dílny. Jako přínosná se ukázala spolupráce s renomovaným centrem průzkumu a restaurování textilu nadace Wernera Abegga ve Švýcarsku. Hradní dílny se zaměřily především na konzervování archeologického textilu, protože tato část hradní sbírky je v Čechách, i ve světě, výjimečná. Během více než deseti let zde bylo konzervováno, historicky zpracováno, publikováno a vystaveno několik okruhů památek, vždy ve spolupráci s restaurátorkami, které na Pražském hradě působily: R. Kloudovou, E. Skálovou, A. Vrabcovou, A. Sliwkou a především V. Otavskou. V dílnách se restaurovaly také gobelíny či koberce a v době, kdy pod Správu Pražského hradu památkově spadal Metropolitní poklad a vybavení katedrály sv. Víta, i církevní roucha (Bravermanová 2005 b, ). 2. Archeologický textilní fond Následující výčet textilií, které pocházejí z archeologického výzkumu Pražského hradu, a na něž je zaměřen tento článek, bude podán chronologicky. Pro ty, které téma zajímá hlouběji, je uvedena další literatura, kde je možno získat podrobnější informace. 2

3 2.1 Nálezy z stol Nejvzácnější textilní památky v Čechách obsahuje soubor relikviářových tkanin sv. Ludmily ( 921), který byl vyzvednut v 80. letech 20. století z tumby světice nalézající se ve stejnojmenné kapli baziliky sv. Jiří. Kněžna sem byla pochována poté, co ji vnuk sv. Václav přenesl v roce 925 z Tetína do Prahy. V bazilice schrána několikrát změnila místo uložení prvně byla v hrobu tvaru kříže u pozdějšího oltáře sv. Kříže, dále přímo na tomto oltáři, potom za hlavním oltářem sv. Jiří, až se definitivně dostala do jižní kaple sv. Ludmily. V prostoru pod tumbou se nalezly dvě rakve, jedna s lebkami tří neznámých žen, druhá s kosterními pozůstatky světice. Ostatky v obou rakvích halily tkaniny, část z nich byla identická a zřejmě oddělená až po husitských válkách. Po problematickém restaurování ve Státních restaurátorských ateliérech bezprostředně po vyjmutí byly některé tkaniny znovu konzervovány v hradních dílnách. Vedle textilně technologického a historického průzkumu byly též podrobeny průzkumu paleobotanickému a paleozoologickému a datace některých tkanin byla ověřena pomocí radiokarbonové metody ve speciální laboratoři v Oxfordu. Nejstarší jsou fragmenty jemného lněného plátna se stopami obroubení z doby okolo roku 920, které mohly halit Ludmiliny ostatky při jejich přenosu z Tetína do Prahy. V rakvi se nacházely jako nejspodnější vrstva. Pruh lněné látky s lněnou výšivkou s geometrickým vzorem z doby okolo roku 970, nacházející se nad jemným plátnem, je zřejmě české provenience a může souviset s událostmi okolo zřízení kláštera. Jako třetí obal pokrývala Ludmiliny ostatky zadní část hedvábné dalmatiky tkaná vzácnou vazbou tzv. protolampas, import z Byzance nebo Předního východu z 1. třetiny 11. století. Na monochromní látce byl vytkán vzor medailónů s dvojicemi ptáků v kruzích, v dolním pásu je lehce odlišný vzor, drobnější, avšak utkaný stejnou vazbou. Dalmatika měla tvar T a zdobily ji dva rovnoběžné, ve svislém směru našité červené pruhy, tzv. clavi. Další obaly, hedvábné plátno a nevzorované hedvábné tzv. samitum, lze datovat jako obecně středověké, pocházejí z některé z oblastí hedvábnického průmyslu. Vnější obal ostatků tvořily přední část lněné rochety ze 12. století s vyšitým křížkem a lněná vyšívaná oltářní přikrývka ze 13. století, obojí zřejmě domácí výroby (Bravermanová - Otavská a kol. 2001, ; Bravermanová 2006 a, 34-41). Mezi nejstarší textilní nálezy z archeologických výzkumů Pražského hradu patří drobný fragment hedvábné tkaniny pravděpodobně z hrobu Boleslava II. ( 999). Kníže byl pohřben na čestné místo v ose svatojiřské baziliky před tehdy hlavním oltářem. Po jeho přesunu na vyvýšený chór po roce 1142 byl na tomto místě zřejmě zřízen oltář sv. Kříže. Hrob Boleslava II. zůstal po staletí neporušený a byl otevřen až v 50. letech 20. století. Tkanina byla konzervovaná v hradních dílnách. Prokázalo se, že byla zhotovena v Byzanci, utkána vazbou tzv. samitum a původně ji pravděpodobně zdobil motiv orla v dodnes existující barevnosti zelené a hnědočerné. Zachoval se jenom pruh látky, střižený napříč vzoru křídla ptáka. Vzhledem k tomu, že textilní fragment se našel u pravého kolena kostry a na pásce je i uzel, lze soudit, že se jednalo o tkanici upevňující punčochy (Bravermanová 2000, , ). 3

4 2.2 Nálezy z hrobů pražských biskupů Soubor vzácných textilií, i když velmi poničených, se podařilo v roce 1928 vyjmout z hrobů pražských biskupů z prostoru mezi oltářem sv. Víta a východními kaplemi. Jedná se o zbytky miter, punčoch, střevíců a dalších, dnes těžko interpretovatelných oděvů. Tkaniny byly opět s problematickým výsledkem restaurovány ve Státních restaurátorských ateliérech, nyní dochází k revizi jejich stavu v hradních dílnách (Bravermanová 2004, ). Zatím se podařilo konzervovat střevíc připsaný biskupovi Šebířovi ( 1067). Svršek boty z hedvábného samitu byl vyšit zlatou a stříbrnou nití. Výzdobnými motivy jsou lev, drak a rostlinné prvky. Výšivka byla provedena technikou tzv. kladené zatahované nitě, která v té době byla typická pro Anglii, případně část Německa okolo Trevíru (Bravermanová - Otavská 2003, ). Dalšími konzervovanými a prozkoumanými textiliemi jsou zbytky oděvu biskupa Mikuláše z Riesenburga ( 1258). Z první hedvábné a nevzorované tkaniny, tkané plátnovou vazbou, byla ušita pontifikální punčocha. Je složena ze dvou částí - holenní se zaříznutou patou a svršku s nártem. Neznáme její původní délku, neboť horní lem chybí. Také se nedochovala druhá punčocha z páru. Byla ušita pravděpodobně v Čechách, avšak z tkaniny dovezené z Byzance, Předního východu nebo Španělska. Další část odění byla zhotovena z hedvábné látky, utkané plátnovou vazbou s kosočtverečnou sítí tvořenou flotováním (vznášením se) každého lichého útku. Vazba a desén zařazují tkaninu jako španělský import z poloviny 13. století. Zřejmě z ní bylo pořízeno biskupovo pohřební roucho tunicella, dalmatika nebo kasule (Bravermanová- Kloudová - Sliwka 2007, ). V biskupských hrobech se našly zbytky miter. Vzácná mitra (tzv. auriphrygiata) biskupa Bernarda ( 1240) je zhotovena z hedvábné vzorované tkaniny, tkané technikou tzv. lampas, pocházející z Předního východu. Mitra měla původně zřejmě bílou barvu a byla bohatě vyšita zlatými, částečně i barevnými nitěmi. Přestože výšivka je poničena a určení zachovaných postav není jednoznačné, lze se domnívat, že hlavním výzdobným motivem byla postava Trůnícího Krista. Na levé straně je Panna Marie, postava na pravé straně (sv. Jan Křtitel?) dnes chybí. V rozích pod nimi byli pravděpodobně vyobrazeni sv. Pavel a sv. Petr, v dolním pásu pět světců. Některé detaily svědčí o tom, že se mohlo jednat o české světce - sv. Ludmilu, sv. Víta, sv. Vojtěcha, sv. Václava a sv. Prokopa (?). Fanony mitry a prostor mezi postavami byl ozdoben vyšitými rostlinnými vzory a motivem půlměsíce (Bravermanová - Foltýn - Sliwka 2010, 7-45). Další zbytky biskupského pohřebního odění na svůj hlubší průzkum a konzervování ještě čekají. Mitra tvořila i část výbavy biskupa Kosmase ( 1098), dochovaly se z ní jenom fragmenty lemujících port tkaných na destičkách a zdobených motivem zvířete. Porta je zřejmě byzantské či sicilské provenience. Z mitry Jana I. ( 1139) zbyly jenom fragmenty port tkaných na destičkách a zdobených geometrickým motivem a motivem stromu života, jedná se o import ze Sicílie. Z mitry Tobiáše z Bechyně ( 1296) se dochovaly části port zhotovených z tkaniny tkané plátnovou vazbou se vzorujícím útkem s geometrickými motivy, 4

5 zřejmě italské provenience, a hedvábné tkaniny zdobené vytkanými zlatými kruhy v řadách (ze Španělska nebo Itálie). Ostatní textilní fragmenty z biskupských hrobů zatím nelze lépe interpretovat. Za zmínku stojí fragment tkaniny tzv. protolampas z hrobu biskupa Kosmase s motivem zašpičatělých oválů vyplněných rostlinným dekorem, technicky podobný protolampasu dalmatiky z relikviářového hrobu sv. Ludmily. Z lampasu z hrobu biskupa Jana III. ( 1278) s motivem kruhových medailonů se dodnes dochovaly dva obdélníky po stranách sešité ještě původními stehy (Bažantová 1996, ; Bravermanová 2004, ). 2.3 Hrob sv. Václava Vyhodnocení textilií nám částečně umožní i poznání osudu hrobu sv. Václava ( 935) ve stejnojmenné kapli v katedrále. Látky byly nalezeny v roce 1911 ve zbytcích gotického náhrobku a v truhle umístěné pod podlahou. Některé tkaniny byly restaurovány ve Státních restaurátorských ateliérech. Další, náhodně objevené v prostoru bývalé kapitulní knihovny katedrály, potom byly, tak jako znovu i předešlé, konzervovány v hradních dílnách. Fragmentárně zachované látky lze datovat do poměrně širokého období století. Nejstarší z nich, samitum, asi z oblasti Předního východu, pravděpodobně zdobené postavami slonů, se do Čech mohlo dostat poté, co pražský biskup Menhart v roce 1130 podnikl výpravu do Jerusaléma. Další tkaniny se odlišují nejen technikou - většinou to již byly tzv. lampasy, ale i výzdobnými motivy. Například látku zřejmě perské provenience ze 13. století zdobí geometrický vzor tvořený hvězdou s vetkanou rozetou. Ze 14. století jsou tkaniny z Egypta se zašpičatělými ovály s kruhovými terči s arabským nápisem, či textílie z Turkestánu s vertikálně směřujícími linkami a prostorem mezi nimi vyplněným rostlinnými ornamenty a srdíčky. V období pozdní gotiky byla utkána italská látka s makovicemi, lvy a kachničkami umístěnými do horizontálních řad. Renesanční tkaninu zdobí vzor granátového jablka. Jak vyplývá z datace, látky byly k ostatkům nejvýznamnějšího českého patrona umisťovány postupně, nejvíce jich bylo připojeno za úprav světcovy tumby za Karla IV. a Václava IV. Staly se, tak jako tkaniny z tumby sv. Ludmily, tzv. druhotnými relikviemi (Bažantová 1996, 19-51; Bravermanová 2010, ). Nově byla interpretována tkanina, původně určená jako byzantská z 10. století, nalezená v jedné ze sběrných rakví v královské hrobce. Je dochovaná fragmentárně. Její druhá část, též kdysi vyjmutá z rakve, dnes již bohužel neexistuje. Samitum zdobí brošovaný motiv velkých medailónů vyplněných ptáky podél stromu života. Látka byla utkána na Sicílii v 2. polovině 12. století. Jak se mohla dostat do královské hrobky, do místa, kde nejstarší pohřeb je až z poloviny 14. století? Z písemných zpráv je zřejmé, že se v hrobce nalézala i zdobná truhla, předaná do Národního muzea v polovině 19. století. Schrána - v podstatě cestovní kufr - byla určena jako románská z tzv. sikuloarabské oblasti, tedy má stejnou provenienci a dataci jako tkanina. K objasnění, čí ostatky mohly být v tkanině zabaleny a uloženy do truhly, pomohly středověké kroniky. V roce 1191 u Neapole zemřel na mor český kníže Konrád II. Oto- Jeho ostatky byly dopraveny do Prahy a pohřbeny v katedrále. V pozdním středověku 5

6 muselo ještě přetrvávat povědomí, že se jedná o knížecí pohřeb a tak zřejmě truhla i s tkaninou byla přenesena a uložena po boku českých králů (Bravermanová - Otavská 2000, ). K souboru byla v roce 2009 přiřazena i další fragmentárně dochovaná hedvábná látka. Byla utkána kombinací několika vazeb: podélných rypsů a útkového hrotového a křížového kepru. Její výzdoba čtverci a obdélníky je tvořena jednak střídajícími se vazbami a různobarevnými osnovními i útkovými nitěmi. Látka byla interpretovaná jako španělská z 2. poloviny 12. či z 13. století. Vzhledem k tomu, že ji lze zařadit vedle dvou výše zmíněných předmětů, i ona mohla sloužit při převozu ostatků Konráda II. Oty do Prahy (Bravermanová Kloudová 2009, ). 2.4.Přemysl Otakar II. Další tkaniny, vyzvednuté v 70. letech 20. století z tumby Přemysla Otakara II. ( 1278) v Ostatkové kapli katedrály, zůstaly dlouhou dobu nepovšimnuty vedle dalšího unikátního nálezu z této rakve - pohřebních korunovačních klenotů. Textilie na první pohled působily jako nevzorované. Při novém konzervování v hradních dílnách se ukázalo, že původně se naopak vyznačovaly velkolepě působícím desénem - jedna tkanina měla vzor s medailóny vyplněnými ptáky vedle stromu života, druhá s kandelábrovitě uspořádanými motivy lvů a stromů. Důvod, proč dnes textilie, tkané vazbou samitum, působí jako nevzorované, je především ten, že lněné a zlaté nitě, kdysi se na látce též nacházející, byly vlivem působení vnějších podmínek zcela zničeny. Zůstala jenom vlákna hedvábná. Obě tkaniny byly zhotoveny v Itálii v 2. polovině 13. století. Protože se na nich nenašly stopy jakéhokoliv střihu, ale byly to pouze dlouhé pruhy látky s pevnými okraji, původně zřejmě sloužily jako přehoz přes dřevěnou rakev. V ní byly uloženy ostatky Přemysla Otakara II. poté, co byl zabit v bitvě na Moravském poli a pohřben ve Znojmě a následně ve svatovítské bazilice. V roce 1373, kdy byly Přemyslovy ostatky přeneseny do kamenné tumby gotické katedrály, již textílie původnímu účelu nesloužily a byly přidány do dřevěné schrány nacházející se v prostoru pod tumbou (Bravermanová - Kloudová - Vrabcová 2002, ). 2.5 Dětský oděv V hradních dílnách byl konzervován unikátní románský obleček novorozence vyzvednutý z tumby Břetislava II. ( 1100) nacházející se v kapli sv. Jana Křtitele v katedrále. Kníže byl po smrti pohřben na venkovním pohřebišti u severní zdi baziliky, vzápětí nechala jeho sestra Ludmila na tomto místě postavit kapli sv. Tomáše, která se stala součástí baziliky. V roce 1373 byly ostatky knížete přeneseny do katedrály a uloženy do nové tumby zakryté skulpturou panovníka. Po vyzvednutí ostatků v roce 2002 se zjistilo, že nepatří knížeti, ale dvěma malým dětem - novorozenci a zhruba dva roky starému - a dvěma ženám. Mezi ostatky se nacházely drobné fragmenty tkanin. Dvě hedvábné látky jsou si navzájem podobné, jsou nesmírně jemné s krepovým efektem. Velmi precizním způsobem z nich byla ušita košilka 6

7 s kapuckou s vyšitým zlatým křížkem a kalhotky, obojí komplikovaného střihu. Pro vytvoření předního a zadního dílu košilky byl použit jeden nepřerušený pruh tkaniny, který byl v dolní části obou dílů nastřižen. Do průstřihu byly vsazeny trojúhelníkové klíny, které se nacházely i po stranách dílů. Rukávy košilky jsou dlouhé. Také přední a zadní část kalhotek byla ušita z pruhu tkaniny, v oblasti nohaviček opatřeného bočními trojúhelníkovými klíny. Do zadní části kalhotek byl vsazen malý čtvercový díl. Vzhledem ke křížku a rozměrům odění je obleček interpretován jako křticí a patřící novorozenci. Zřejmě se jedná o import ze Španělska, na základě radiokarbonového datování vročený do období Obleček musel patřit některému z dětí Přemyslovských panovníků - zřejmě Přemysla Otakara II. nebo Václava II., které se narodilo nemocné, bylo narychlo pokřtěno a v křticím oblečku vzápětí nato i pohřbeno (Bravermanová - Otavská, v tisku). 2.6 Oděvy z královský krypty Soubor zbytků pohřebních oděvů z královské krypty byl, až na výjimky, získán v roce 1928 v rámci rekonstrukce královské krypty, kdy byly měněny i všechny staré a rozpadlé rakve za nové (Gollerová-Plachá 1937). Obsah schrán byl tehdy vynášen do katedrály, kosti čištěny a antropologicky zkoumány. Roucha se do nových sarkofágů již nevrátila a stala se součástí sbírek Pražského hradu. Dlouhou dobu jim nebyla věnována pozornost, tkaniny byly nevhodně uloženy, například na půdě Starého královského paláce. Poté byly neodborně konzervovány ve Státních restaurátorských ateliérech. V současné době dochází v hradních dílnách k revizi jejich stavu i k hlubšímu průzkumu Oděv Rudolfa I. Habsburského Unikátní soubor gotických rouch, pohřební oděv prvního Habsburka na našem trůnu, Rudolfa I. zv. Kaše ( 1307), byl z krypty vyzvednut v roce Ostatky i s textilem, bez již předtím oddělených pohřebních korunovačních klenotů, podobných klenotům Přemysla Otakara II., se sem dostaly v roce 1935, do této doby byly uloženy v kapli sv. Kříže. Textilie bezprostředně po jejich vyjmutí byly převezeny do centra nadace W. Abegga v Riggisberku do Švýcarska, kde byly restaurovány, a byla pořízena kopie roucha. Oděv Rudolfa I. byl ušit ze dvou středoasijských lampasů z konce 13. století, na jedné látce byly zlatou nití vytkány motivy souvislých řad vodních ptáků s rozepjatými křídly a střídavě otočenými hlavami skloněnými k zemi, držícími v zobáku větévku. Na druhé tkanině je vytkán vzor s pravidelně se opakujícím motivem čínského draka a obláčků. Ve Švýcarsku bylo roucho rekonstruováno jako polokruhový plášť s vlečkou, surcot bez rukávů a krátký těsný kabátec. V rakvi se též nacházela rouška španělského původu z 2. poloviny 13. století tkaná vazbou samitum s heraldickými motivy, z hedvábného plátna zhotovený polštářek a čepička pod korunu (Bažantová Bravermanová - Kobrlová Samohýlová - Wasserbauer 1993 a, ; Bravermanová 1997, 67-84). Protože rekonstrukci od počátku provází několik pochybností, 7

8 byl v tomto roce učiněn pokus o její revizi. Výsledky jsou zatím pracovní, před jejich zveřejněním je potřeba získat a zapracovat část archivního materiálu souvisejícího s konzervováním (Bravermanová - Voda 2011, nepublikováno Karel IV. Z kolekce vyzvednuté v roce 1928 se v hradních dílnách jako první přistoupilo k novému konzervování pohřebního roucha Karla IV. ( 1378). Císař byl do rakve oděn do luxusního oděvu - zelené hedvábné dalmatiky z bohatě zlatou nití protkávaného lampasu původem z Itálie z doby okolo poloviny 14. století. Desén látky tvoří dvojice čínských fénixů a neúplných lotosových palmet s páskou s pseudoislámskými znaky. Svrchní tkanina se zachovala jenom fragmentárně. K rekonstrukci tvaru pomohl nález podšívky zhotovené z hedvábné pruhované látky. Dalmatika se skládala z předního a zadního dílu, rukávů, které byly pravoúhle zapuštěny, a z lichoběžníkových dílů vsazených po stranách oděvu. Druhá tkanina z rakve Karla IV. byla hedvábným sametem z Itálie ze začátku poslední třetiny 14. století, nachází se na ní zlatou nití vytkané větvičky s hroznovitými květy. Z tkaniny byl ušit půlkruhový plášť. Dnes je hnědý, avšak podle popisu nacházejícího se v autentickém prameni, Augsburské kronice, obsahující i zmínku o velkolepé slavnosti při příležitosti pohřbu císaře, měl být červený. Dalmatika i půlkruhový plášť byly ceremoniálním korunovačním oděvem, do kterého byl král oblékán při korunovaci. Jsou zmíněny i v korunovačním řádu, který nechal sepsat sám Karel IV. Panovníci však v nich byli též pohřbíváni, jak svědčí poznámka Petra Žitavského vztahující se k pohřbu Václava II. Dokumentují to i pohřební roucha z královské krypty, mezi nimiž není Karlova dalmatika ojedinělá (Bravermanová - Kloudová - Otavská - Vrabcová 2005, ) Ženské oděvy Ve společné rakvi s ostatky žen Karla IV.- Blanky z Valois ( 1348), Anny Falcké ( 1353), Anny Svídnické ( 1362) a Alžběty Pomořanské ( 1393) - první ženy Václava IV. Johany Bavorské ( 1386), Jana Zhořeleckého ( 1396) a Václava IV. ( 1419) se našly zbytky ženských rouch, dva prokazatelně mužské oděvy a několik neinterpretovatelných textilií. Ženské šaty jsou zatím konzervovány dvoje a závoj. První šaty byly ušity z hedvábného lampasu vytkaného zlatou nití, která dnes již téměř chybí, do motivů růžic a palmet, obklopených dvojicemi zvířat. Živůtek byl hladký, sukně bez navazující bez přestřižení na živůtek, rozšířena o čtyři vložené lichoběžníkové klíny, z nichž se dochovaly jenom dva. Zdá se, že šaty neměly rukávy, jednalo by se o ženský surcot. Jestliže jsou rukávy ztraceny, v tom případě by šlo o oděv typu cotte. Ze stejné tkaniny byl pořízen i polštářek. Popsaná situace i ledabylý způsob střižení a ušití svědčí o tom, že se jednalo o roucho zhotovené pro příležitost pohřbu. Tkanina je zřejmě italského původu z 2. třetiny 14. století, podle datace a konstatování, že oděv patřil ženě spíše vyššího vzrůstu, lze roucho připsat Anně Svídnické 8

9 (Bravermanová - Kloudová 2010, ). Další šaty se dochovaly jenom velmi fragmentárně. Byly zhotoveny z hedvábného lampasu v dodnes zachovalé původní zelené barvě a zdobeny vytkáváním zlatou a barevně odlišnou (dnes hnědá) hedvábnou nití do motivů labutí vpletených do trojlistu s páskou s pseudoarabským nápisem. Dalším výzdobným prvkem jsou polopalmety tvořené listy připomínající list aracea. Z na bocích přestřižených šatů dnes existuje jenom na živůtek. Sukně tedy musela být nasazena zvlášť. Přední díl živůtku je celý, zadní dnes končí u lopatek, u krku je okrouhlý výstřih. Rukávy se nedochovaly. Vzhledem k mimořádně malým rozměrům je roucho možné připsat Anně Falcké, která byla podle antropologického průzkumu velmi gracilní (Bravermanová - Leppin - Otavská 2011, v tisku). Ve zmíněné společné rakvi se nalezla i velká část ženské roušky, tzv. kruseler. Je to specifická ženská pokrývka hlavy, vyznačující se zvlněnými okraji, která byla různým způsobem aranžovaná. Kruseler z královské hrobky byl zhotoven z velmi jemné hedvábné tkaniny krepového vzhledu. Látka se po odstřižení ze stavu výrazně smrštila a zmenšila v délce i šířce. Takto reagoval i pevný okraj, ve kterém byly silnější a většinou zdvojené osnovní nitě se slabším zákrutem, a tím vzniklo jeho zvlnění. Tkanina byla přivezena zřejmě ze Španělska v 1. polovině 14. století. Dlouhý pruh látky byl naskládán v šestnácti vrstvách do tvaru čtyřúhelníku tak, že ozdobné pevné kraje ležely na sobě, avšak postupně ustupovaly, takže vynikala jejich zdobnost. Dochovaly se zbytky dvou původních celků: jedna rouška byla původně použita na pokrytí krku (byla spodní rouškou), druhá, z níž se dochovala jen malá část, krývala hlavu. Opravená perforace svědčí o tom, že rouška byla za života jedné z královen nošena. Podle způsobu naaranžování ji lze připsat jedné z prvních tří žen Karla IV. (Bravermanová - Leppin - Otavská 2011, v tisku) Jan Zhořelecký a Václav IV. Dva mužské oděvy patřily zřejmě Janu Zhořeleckému a Václavu IV. Plášť z hedvábného nevzorovaného stříhaného sametu byl střižen z devíti zadních a devíti předních dlouhých dílů lichoběžníkového tvaru a směrem dolů se rozšiřoval. U krku je zachován stojací límeček, dochovaná trhlina může svědčit o tom, že plášť byl spínán sponou. Podle tvaru šlo o tzv. houppelande. Protože oděv byl módní nikoliv ceremoniální, byl zřejmě pořízen pro Jana Zhořeleckého, který nebyl korunovaným králem. Vzhledem k tomu, že plášť neměl podšívku a jeho krejčovské zpracování bylo ledabylé, šlo o pohřební roucho (Bravermanová - Kloudová 2006, ). Václavu IV. lze připsat další dalmatiku, tvarově částečně podobnou - odlišuje se větší délkou a vytvarovanějšími rukávy - dalmatice Karla IV. Oděv byl konzervován v Abegg Stiftung ve Švýcarsku. Václavova dalmatika byla ušita z hedvábné látky zdobené bohatým zlatým dekorem vzlétajících bažantů a střemhlav letících pávů na pozadí vlnovitých úponků. Rozbor tkaniny prokázal nebývalou preciznost a komplikovanost tkaní, proto se uvažuje se o zhotovení na Středním či Dálném východěnejpozději na začátku 14. století. Je zřejmé, že pro 9

10 ušití dalmatiky byla vybrána starší látka anebo nebyl do rakve dán nový oděv (Flury-Lemberg - Otavský 1994, ) Ladislav Pohrobek a Jiří z Poděbrad Ladislav Pohrobek ( 1457) byl do rakve oblečen do dalmatiky ušité ze dvou technologicky podobných sametů. Samet byl stříhaný i kličkový, vzor byl také tvořen zlatými nitěmi, částečně vytaženými do smyček. Výzdobným motivem byly dva navzájem podobné ornamenty, kdy na půdě látky vlnovkovitě stoupají v horizontálních řadách pně ústící v květy granátových jablek, ovinutých úponky končícími v lístky a květy. K určení původního tvaru oděvu pomohl nález podšívky, svrchní část roucha se našla ve velmi fragmentárním stavu. Dalmatika původně neměla sešité boční díly, zřejmě zde byly rozparky. Bylo možno zjistit, že zřejmě bezprostředně před pohřbem byla přešita z jiného oděvu, možná dokonce ze dvou. Původní oděvy měly světský charakter. Jeden z nich byl šat dlouhý zhruba do půli stehen, směrem dolů rozšířený, po stranách pravděpodobně nesešitý, možná bez rukávů a s hlubokými průramky, tedy tzv. tappert, případně giornea. Lemy druhého (?) šatu dnes nezjistitelného střihu byly zakončeny drobnými prostřihávanými oblouky. Z dalších fragmentů sametů, které byly vyzvednuty z Ladislavovy rakve, bylo možné rekonstruovat polštářek pod hlavu a boty sahající nad kotníky. Mají sametovou podešev, boční švy svršků jsou na vnější straně bot. Na nártu je krátký průstřih (Bravermanová - Vrabcová 2008, ). V rakvi Jiřího z Poděbrad ( 1471) byl nalezen polštářek z hedvábného, velkým a pestrobarevným rostlinným motivem zdobeného sametu, podobného tomu z rakve Ladislava Pohrobka. Další části Jiříkova oděvu již nejsou lehce identifikovatelné, neboť soudobé záznamy o otevření královské krypty v roce 1928 a vyjmutí pohřebních výbav jsou velmi nepřesné a jednoznačné vročení některé z dosud nezpracovaných textilií do doby po polovině 15. století není zatím možné (Bravermanová - Vrabcová 2008, 434, ) Zbytky pohřebních rouch z královské krypty Další zbytky pohřebních rouch z královské krypty čekají na hlubší průzkum a konzervování, zatím nelze určit původní střih a většinou je ani připsat konkrétním osobnostem. Roucha byla ušita z hedvábných lampasů zejména italského původu, vzory ponejvíce vytkány nitěmi zlatými, které dnes již téměř neexistují, anebo různobarevnými. Za látku ještě z první poloviny 14. století můžeme označit tkaninu s oválnými palmetami obklopenými dvojicemi ptáků a lam. Brošováním zlatou nití měla zvířata zvýrazněny hlavy, části křídel a nohy. Z této tkaniny byly původně ušity ženské šaty, přední díl živůtku byl sepnut knoflíčky. Roucho možná patřilo Blance z Valois. V každém případě šlo o šaty, které jejich majitelka nosila za svého života. Další tkaniny pocházejí ze sklonku první poloviny 14. století a z jeho druhé poloviny. Za jedinou tkaninu mimoevropské provenience musíme 10

11 považovat tu, která byla zhotovena v západní oblasti Číny anebo východní části střední Asie a bohatě zdobena zlatými a barevnými nitěmi, úponky, lotosovými květy a malými ptáčky. Původní tvar oděvu, který z ní byl ušit, dnes nelze určit, neboť se zachovala jenom nepatrná část. Je však patrné, že fragment byl kdysi plisován. Téměř celé roucho ledabylého střihu, jehož základem byly rovné přední a zadní díly a klíny po straně, se dochovalo z látky s čínskými psy, ptáky a lotosovými květy. K šatu možná patřil i polštář. Obdobný tvar oděvu byl zřejmě pořízen i z látek s čínskými psy a ptáky ve vzájemně se protínajících vlnovkových páskách a s plachetnicemi s dvěma postavami na palubě. Z látky s poněkud bizarním vzorem jezdce na lvu a s paprskovitým sluncem zakrytým temnou maskou byly ušity dětské šatičky. V úvahu připadá jejich připsání dvouletému Václavovi ( 1351), synu Karla IV. a Anny Falcké. Zřejmě ženský surcot s hlubokými průramky v podpaží byl ušit z látky s gotickou věží s cimbuřím a věžičkami v zahradě obehnanými palisádou. Ze zahrady vyrůstají stromy, pod palisádou je rybník s rybami. V dohledné době bude konzervována tkanina s hradbami uspořádanými do kruhu a s delfíny uprostřed, ve druhé řadě s do kruhu pod hradbami komponované palmety se psy. Tyto textilní fragmenty snad původně tvořily ledabyle střižený ženský oděv. Z látky s výraznými a odlišně barevnými pruhy byly kdysi ušity punčochy a polštář, jednoznačně se tedy jednalo o výbavu pořízenou do některé z rakví. Na přelom 14. a 15. století je možno vročit další tkaniny, například látku s palmetami a mřížkovým ornamentem. Jsou patrné zbytky původně zelené barvy, střih oděvu je nezjistitelný, neboť se dochovala jenom nepatrná část, možná jeden rukáv. Tkanina s chobotnicemi a hvězdicemi je v natolik fragmentárním stavu, že původní tvar oděvu je dnes také nezjistitelný. Do stejného období lze datovat látku s velkým rostlinným vzorem, jehož základem jsou granátová jablka, v horní polovině vyplněná šachovnicí, a lotosové květy. Střih šatů, které z ní byly ušity, připomíná ty, které jsou s otazníkem připsané Anně Svídnické. Jedná se o pozůstatek pohřební výbavy Alžběty Pomořanské? Zhruba stejně stará je i tkanina s granátovým jablkem a pseudočínským nápisem. Tvar roucha, které z ní bylo ušito, nelze již zjistit. Fragmentárně dochované roucho, jehož základem opět byly rovné přední a zadní díly a klíny po straně, bylo ušito z látky s šikmo postavenými palmetami v řadách, mezi nimiž jsou drobné lístky. Jaký oděv byl ušit z další obdobně vzorované látky, nepůjde dnes zřejmě zjistit, neboť se z ní zachovalo jenom velmi málo. Obdobně tvar šatů z látky, která na první pohled působí jako nevzorovaná, nelze zatím určit, přestože se z něj dochovalo daleko více, než v předchozím případě. Kolekce textílií z královské hrobky též obsahuje i několik velmi drobných fragmentů tkanin se zbytky zatím neinterpretovatelných vzorů. Je možné, že se je posléze podaří k přiřadit, anebo zůstanou ojedinělou vzpomínkou na kdysi neuvěřitelně bohatou sbírku středověkých látek patřících české královské dynastii (aktualizováno na základě Bravermanová - Lutovský 2007, ). 2.7 Hroby Matyáše z Arasu a Petra Parléře 11

12 V roce 1928 byly otevřeny i hroby prvních stavitelů chrámu, Matyáše z Arrasu ( 1352) a Petra Parléře ( 1399), situované v katedrále pod podlahou před vstupem do staré sakristie a překryté deskami s rytými postavami obou mužů. Za pozornost stojí fragmentárně dochovaný polštář Matyáše z Arrasu zhotovený z hedvábného lampasu původně vytkaného zlatou nití do motivů palmet vyplněných sedícími zvířaty. Drobný zbytek hedvábného lampasu byl vyzvednut z hrobu Petra Parléře, vzor na něm nelze rekonstruovat (Bravermanová - Otavská 1999, ). 2.8 Textílie z období renesance Renesanční kolekce pohřebních rouch z královské krypty a z prostoru nad ní byla vyzvednuta v souvislosti s antropologickým výzkumem historických osobností v 70. letech 20. století. Důvodem byl špatný stav mramorového Colinova mauzolea, kam byly vloženy rakve s ostatky Anny Jagellonské, Ferdinanda I. a Maxmiliána II. Rakve Rudolfa II. a jeho sestry Eleonory naopak stály v podzemní královské kryptě. Zatímco Rudolfova schrána byla v roce 1928 ponechána v původním stavu, ostatky Eleonory byly v roce 1935 vloženy do společné schrány s českým králem Rudolfem I. Habsburským. Většina tkanin se restaurovala v 70. a 80. letech, s - až na výjimky - problematickým výsledkem. Pouze Eleonořiny šaty byly společně s oděvem jejího příbuzného zaslány do švýcarského Abegg - Stiftung. Na Pražském hradě se nyní nachází vzácná sbírka kompletních renesančních oděvů, na níž lze kromě jiného dokumentovat i změnu ve zvycích souvisejících s panovnickými pohřby - Habsburkové totiž nebyli, tak jako před nimi Lucemburkové, pochováváni v ceremoniálních rouchách, avšak ve světských šatech. Většina materiálu, ze kterých byly pořízeny, opět pochází především z Itálie (Bravermanová 1997, , ) Anna Jagelonská Anna Jagelonská ( 1547) byla po smrti oblečena do šatů původně černé barvy z hedvábného stříhaného sametu. Oděv se vyznačoval středoevropským rázem. Živůtek měl hluboký výstřih lemovaný portami a vpředu šněrování. Rukávy byly v několika liniích hustě prostřihány, průstřihy od sebe oddělovaly porty. Přes šaty měla královna oblečený plášť s vlečkou a otvory pro ruce, jeho dolní okraj lemovaly porty. Na Annině hlavě spočíval krásný, ze zlaté nitě drhaný, čepec se závojem svázaným po straně do mašle. V rakvi se také nacházely dvě roušky, z nichž menší, mušelínovou, měla královna položenu přes obličej, hedvábná zakrývala její tělo. Ve fragmentárním stavu jsou dnes vlněné punčochy a hedvábné pantofle s podešví z korku (Bravermanová Kobrlová - Samohýlová 1994 a, ) Ferdinand I.Habsburský 12

13 Ferdinand I. ( 1564) byl do rakve oděn do typického renesančního oděvu španělského rázu s vlivy středoevropského prostředí, původně černé barvy. Plášť tvaru kruhové výseče byl ušit z hedvábného rypsu, v horní části rukávů byly balónky, v dolní, úzké, části měly rukávy na dvou místech otvory, kterými se mohly prostrčit ruce. Límec i obvod pláště lemovaly prostřihávané sametové pruhy s portou. Pod svrchním pláštěm měl Ferdinand I. oblečen pláštík ze shodného materiálu, opět tvaru kruhové výseče, s krátkými balónkovými rukávy. Přední díl pláštíku se zapínal pomocí knoflíčků, oděv byl lemován prostřihávanými sametovými pruhy s portami. Další částí pohřebního roucha byl kabátec se stojacím límcem, jeho přední díl byl sepnut knoflíčky a v pase nasazen šůsek. Z krátkých úzkých kalhot zdobených příčnými sametovými pruhy, punčoch ušitých z vlněné tkaniny a sametových střevíců s korkovou podešví se dochovalo velmi málo. Pod hlavou nebožtíka se nacházel polštář, přes tělo byly položeny roušky (Bravermanová - Samohýlová 1997, 79-81) Maxmilián II.Habsburský Dlouhý plášť Maxmiliána II. ( 1576) byl zhotoven z hedvábného damašku zdobeného velkým květinovým a geometrickým vzorem, v němž převládala granátová jablka a koruny. Ve švech se zachovala původní purpurová barva. Obvod, rukávy i stojací límec lemovaly sametové prostřihávané pruhy. Přední díl byl sepnut knoflíčky a poutky, rukávy v horní části přestřiženy a průstřih ozdobně lemován. Pod pláštěm měl Maxmilián II. krátký kabátec s rukávy z hedvábného atlasu, zdobený dvěma řadami vyšitých linií, mezi nimiž byly drobné prostřihy. Přední díl kabátce spínaly knoflíčky, na dolním obvodu byl přišit šůsek. Vysoký límec, rukávy i šůsek lemoval zoubkovitě střižený pruh látky. Další částí Maxmiliánova pohřebního odění byly kalhoty ze stejného materiálu jako kabátec a ručně pletené punčochy s podvazky. Obutí tvořily sametové pantofle s korkovou podešví, na hlavě měl mrtvý císař posazen sametový klobouk střižený ze čtyř částí. V rakvi se dále nalézala vlněná houně. Střih oděvu, především pláště a kalhot, byl inspirován uherskou módou (Bravermanová - Kobrlová - Samohýlová 1995, ) Eleonora Habsburská Šaty dvanáctileté sestry Rudolfa II. Eleonory ( 1580) byly původně zřejmě bílé, zhotovené z hedvábného vzorovaného damašku s rostlinným a geometrickým vzorem. Byly střiženy do zvonovitého tvaru, přední díl byl sepnut pomocí háčků. Dlouhé rukávy byly na ramenech balónkovitě rozšířené. U krku, v pase a na manžetách rukávů byl oděv ozdoben našitým zoubkovaným páskem z téže látky. Šaty, odpovídající španělské módě, dokumentují skutečnost, že dříve se dětský oděv svým střihem i provedením nijak neodlišoval od oděvu dospělých (Bažantová Bravermanová - Kobrlová Samohýlová - Wasserbauer 1993 b, ). 13

14 2.7.5 Rudolf II. Habsburský Ve srovnání s šaty předchůdců se pohřební roucho Rudolfa II. ( 1612) zachovalo mnohem lépe. Svou roli mohla sehrát pečlivější balzamace císařova těla, případně lepší podmínky uložení ostatků. Rudolfův dlouhý plášť, velmi podobný plášti Maxmiliána II., byl zhotoven ze stříhaného a kličkového hedvábného sametu zdobeného drobným rostlinným motivem. Byl střižen ze čtyř rovných pruhů tkaniny, po stranách byly vloženy klíny, obvod lemovala porta. V horní části rukávů byl otvor sepnutý knoflíčky a poutky, od nichž šly tkanice zakončené střapečky. Takto byl sepnut i přední díl. Plášť je dnes zlatavě hnědý, takto byla jeho barva popsána i soudobým pozorovatelem při pohřebních slavnostech. To znamená, že barevnost roucha, na rozdíl od ostatních oděvů z archeologických výzkumů, se během doby nezměnila. Další součástí oblečení byly široké kalhoty končící pod koleny, zhotovené ze stejného materiálu jako plášť, a kabátec. Střih těchto oděvů se téměř shodoval s pohřebním rouchem Rudolfova otce. Záda pohřebního kabátce Rudolfa II. však byla rozstřižena a svázána pomocí tkanic - tato úprava nepochybně souvisela s usnadněním oblékání mrtvého panovníka. Na nohách měl Rudolf oblečené dvoje punčochy, jedny z hedvábné tkaniny a druhé pletené. Císařovu pohřební obuv tvořily, podobně jako u jeho předchůdců, pantofle se svrškem z nezdobeného sametu a korkovou podešví. Na hlavě měl Rudolf II. klobouk vytvořený z jednoho dílu, který byl sešitím na šesti místech zformován do tvaru vysoké helmice. V rakvi Rudolfa II. se také nacházelo větší množství polštářů a roušek (Bravermanová - Čierna 1997, ) Tkaniny z tumby sv. Prokopa Relikviářové tkaniny byly v roce 1987 vyzvednuty i z barokní tumby s domnělými ostatky sv. Prokopa. Vzhledem k tomu, že ostatky byly ze sázavského kláštera na Pražský hrad přeneseny až v roce 1580, látky jsou o něco mladší než soubory sv. Ludmily a sv. Václava. Nejstaršími jsou lněné a hedvábné drobné textilní fragmenty. Hedvábné byly importované, lněné mohou být domácího původu. Výjimečná je velmi jemná hedvábná tkanina, tkaná plátnovou vazbou s krepovým efektem, zřejmě španělského původu. Vzhledem k tomu, že všechny zmíněné látky jsou nevzorované, není možné je přesně datovat, rámcově je lze určit jako středověké. Otázkou je, jak se jako starší dostaly na Pražském hradě do renesanční archy, mohly tedy být buď přeneseny s domnělými ostatky ze Sázavy, anebo, což je pravděpodobnější, připojeny až na Pražském hradě z některého ze starších relikviářů sv. Prokopa, o nichž víme, že zde existovaly. Dalšími textiliemi ze světcova náhrobku byla červená hedvábná tkanina s pozůstatky černých kontur a plátkového olejového zlacení. Zřejmě se jedná o zbytky původního renesančního praporu visícího nad Prokopovou tumbou. Poslední tkaninou je raně barokní pokrývka s paličkovanou a síťovanou krajkou (Bravermanová 2006 b, ). 14

15 2.8 Textilní nálezy ze studny u kostela Všech svatých Kolekce tří renesančních ženských oděvů, doplňků a množství útržků byly vyzvednuty v roce 1911 ze studny u kostela Všech svatých. Studna ztratila svoji funkci po dokončené přestavbě kaple Všech svatých v roce 1580, ke které došlo následkem požáru na Pražském hradě v roce Po této události se okolní paláce, včetně královského, začaly přestavovat. Při té příležitosti byly zřejmě oděvy odhozeny do studně jako nepotřebné. Živůtek karmazínové barvy byl zhotoven z hedvábného lampasu zdobeného drobným geometrickým vzorem lichoběžníků a šachovnic vytkaných stříbrnou nití. Přední díl byl protažen do špičky, úzká ramínka všita do průramků. Na zadním díle se nacházejí zbytky obšitých dírek sloužících k protažení tkanice, k oděvu mohla patřit i sukně. Na živůtku jsou patrny vlivy jak italské, tak španělské módy. Síťka dnes hnědé barvy má tvar kruhové výseče, do tvaru byla zformována proužkem hedvábné tkaniny, kterým byl lemován dolní okraj. Je zhotovena pomocí několika technik - drháním, šitou krajkou a výšivkou. Výrazným motivem je kruhový medailón nad čelem, který byl v renesanci nazýván oko. Hnědý pletený váček má čtvercový tvar vzniklý přeložením obdélníku. Dole jsou střapce, nahoře je protažena šňůrka (Bravermanová - Kobrlová - Samohýlová 1994 b, ). 2.9 Roucha abatyší kláštera sv. Jiří Nejmladší kolekcí archeologického textilu z Pražského hradu jsou řádová roucha abatyší kláštera sv. Jiří, které byly ke poslednímu odpočinku ukládány do baziliky a do kaple Panny Marie. Z nejstarších hrobů se žádný inventář nedochoval, početná kolekce je až z renesančních a barokních hrobů. Těla abatyší byla ustrojena do hedvábných černých řádových šatů, odshora dolů plisovaných, s dlouhými rukávy. V hradních dílnách bylo konzervováno roucho abatyše Isidory Konstancie Roudnické ( 1731). Mrtvé měly na hlavách roušky upevněné síťkou z překřížených stuh. Oděvními součástmi byly rukavice z hedvábné pleteniny sahající až k lokti, na hřbetu zdobené výšivkou kovovým vláknem, například patřící abatyši Isidory Konstancii Roudnické z Březnice. Pohřební výbavu tvořily látkové škapulíře, v hrobě abatyše Anny Scholastiky Baulerové z Hohenburku ( 1766) byly nalezeny dokonce tři. Byly vyplněné zeminou - zřejmě ze Svaté země - a zdobené namalovanými obrázky Madony s Ježíškem (Bravermanová 2003, ). Závěr Textilní archeologická sbírka Pražského hradu je skutečně unikátní. Je dobře, že veřejnost má nyní možnost ji shlédnout. Ve stálé expozici Příběh Pražského hradu, která je od roku 2004 umístěna ve Starém královském paláci, mají tyto nově prozkoumané a konzervované památky své významné místo. 15

16 [1] Bažantová, N., Svatováclavské textilní památky, Listy filologické, 1-4, 1996, [2] Bažantová, N.: Romanesque and early Gothic silk textiles from Czech sources, in: Ibrahim ibn Yacqub at-turtushi: Christianity, Islam and Judaism Meet in East-Central Europe, c , Praha, 1996, [3] Bažantová, N. - Bravermanová, M. - Kobrlová, J. - Samohýlová, A. - Wasserbauer, R. a: Textilie z hrobu Rudolfa I., českého krále, zv. Kaše. Die Textilien aus dem Grab Rudolfs I., des böhmischen Königs sgn. Kaše (Vorbericht), Archaeologia historica 18, 1993, [4] Bažantová, M. - Bravermanová, M. - Kobrlová, J. - Samohýlová, A. - Wasserbauer, R.b: Textilie z hrobu arcikněžny Eleonory, dcery Maxmiliána II., Muzejní a vlastivědná práce 3, 1993, [5] Bravermanová, M.- Kobrlová, J.- Samohýlová, J.a: Textilie z hrobu Anny Jagellonské z Colinova mauzolea v katedrále sv. Víta na Pražském hradě. Textilie aus der Grabstätte der Anna Jagellone, Archaeologia historica 19, 1994, [6] Bravermanová, M. - Kobrlová, J. - Samohýlová, M.b: Soubor textilních fragmentů ze studny u kostela Všech svatých na Pražském hradě, Muzejní a vlastivědná práce 3, 1994, [7] Bravermanová, M.- Kobrlová, J.- Samohýlová, A.: Textilie z hrobu Maxmiliána II. z Colinova mauzolea v katedrále sv. Víta na Pražském hradě. Textilien aus dem Grab des Maxmilian II. von Habsburg aus dem Colin-Mausoleum im St. Veitsdom in der Prager Burg, Archaeologia historica 20, 1995, [8] Bravermanová, M.: Pohřební oděv Rudolfa I. Habsburského, českého krále, zv. Kaše. Exkurs do módy začátku 14. století. The funeral Costume of Rudolph I of Habsburg, King of Bohemia (known as the Pie): A Jurney to Fashion at the Beginning of the 14 th Century, in: Život v archeologii středověku, Praha, 1997, [9] Bravermanová, M.: Pohřební výbava Habsburků pohřbených na Pražském hradě. Pohřební výbava Tycho de Brahe, in: Rudolf II. a Praha. Katalog vystavených exponátů, Praha, 1997, , Inventory of Tomb of Anna of Jagellon, Ferdinand I., Maximilian II., Eleonora, Rudolf II. The burial garb of Tycho Brahe, in: Rudolf II. and Prague, London, 1997, , [10] Bravermanová, M.- Čierna, A.: Pohřební textilie z hrobu Rudolfa II. v královské hrobce v katedrále sv. Víta na Pražském hradě. Leichentextilien aus dem Grab des Rudolf II aus der Königsgruft im St. Veitsdom, Archaeologia historica 22, 1997, [11] Bravermanová, M.- Samohýlová, A.: Textilie z hrobu Ferdinanda I. z Colinova mauzolea v katedrále sv. Víta na Pražském hradě, Muzejní a vlastivědná práce 2, 1997,

17 [12] Bravermanová, M. - Otavská, V.: Textilie z hrobu Matyáše z Arrasu a Petra Parléře. Textilien aus dem Grab des Matthias von Arras und des Peter Parler, Archaeologia historica 24, 1999, [13] Bravermanová, M. - Otavská, V.: Románská tkanina z královské hrobky na Pražském hradě. Ein romanisches Gewebe aus der königlichen Gruft, Archaeologia historica 25, 2000, [14] Bravermanová, M.: Hrob Boleslava II., in: Přemyslovský stát kolem roku Na paměť knížete Boleslava II., zemřelého 7. února roku 999, Praha, 2000, , Das Grab Boleslavs II., in: Boleslav II. Der Tschechiische staat um das Jahr 1000, Centre for medieval studies, Colloquia mediaevalia Pragensia 2, Praha, 2001, [15] Bravermanová, M. - Otavská, V. a kol.: Nové poznatky o nejstarších textiliích z hrobu sv. Ludmily. Neue Erkenntisse von den ältesten Textilien aus dem Relikviengrab der Heiligen Ludmila, Archaeologia historica 26, 2001, [16] Bravermanová, M. - Kloudová, R. - Vrabcová, A.: Tkaniny z tumby Přemysla Otakara II. Textilie aus der Tumba von Přemysl Otakar II., Archaeologia historica 27, 2002, [17] Bravermanová, M.: Ústav pro šlechtické slečny aneb zaopatřovací instituce pro zchudlé členky předních šlechtických rodů, in: Příběh Pražského hradu, Praha, 2003, [18] Bravermanová, M. - Otavská, V.: Pohřební střevíc pravděpodobně biskupa Šebíře. Der bergräbnisschuh wahrscheinlich des Bischofs Šebíř (Severus), Archaeologia historica 28, 2003, [19] Bravermanová, M.: Hroby pražských biskupů v katedrále sv. Víta na Pražském hradě. Předběžné sdělení. Gräber der Prager Bischöfe in der St. Veit Kathedrale auf der Prager Burg, Archaeologia historica 29, 2004, [20] Bravermanová, M.a: Hroby knížat, Hroby králů, Hroby českých patronů, Hroby významných církevních činitelů. Die Gräben der Fürsten, Die Gräben der Königen, Die Gräben von heiligen Böhmischen Ursprungs, Die Gräben bedeutender vertreter des Geistlichen Standes, in: Castrum Pragense 7. Pohřbívání na Pražském hradě a jeho předpolích, ed. K. Tomková, díl I. 1, Praha, 2005, [21] Bravermanová, M.b: Historický textil na Pražském hradě, Zprávy památkové péče 65, 2005, [22] Bravermanová, M. - Kloudová, R. - Otavská, V. - Vrabcová, A.: Pohřební roucho Karla IV. z královské krypty v katedrále sv. Víta. Das Beerdigungsgewand des Karl IV aus der königlichen Krypta in der Kathedrale des Hl. Veit, Archaeologia historica 30, 2005, [23] Bravermanová, M.: Hroby světců českého původu na Pražském hradě, in: Světci a jejich kult ve středověku, uspořádal P. Kubín, Praha, 2006,

18 [24] Bravermanová, M.a: Relikviářové tkaniny z tumby sv. Ludmily, in: Sborník k poctě svaté Ludmily, ed. R. Špačková a P. Meduna, Mělník, 2006, [25] Bravermanová, M.b: Osudy ostatků sv. Prokopa, in: Svatý Prokop. Čechy a střední Evropa, ed. P. Sommer, Praha, 2006, [26] Bravermanová, M.- Kloudová, R.: Pohřební oděv Jana Zhořeleckého z královské hrobky v katedrále sv. Víta na Pražském hradě. Begräbnisgewand von Jan Zhořelecký aus der königlichen Gruft im Sankt Veits Dom in der Prager Burg, Archaeologia historica 31, 2006, [27] Bravermanová, M. - Lutovský, M.: Hroby a hrobky našich knížat, králů a prezidentů. Praha [28] Bravermanová, M.- Kloudová, R. - Sliwka, A.: Pohřební výbava pražského biskupa Mikuláše. Die Grabausstattung des Prager Bischofs Nikolaus, Archaeologia historica 32, 2007, [29] Bravermanová, M.- Vrabcová, A.: Pohřební výbava Ladislava Pohrobka z královské hrobky v katedrále sv. Víta. Das Grabgewand von Ladislaus Posthumus aus der Königsgruft im St. Veitsdom, Archaeologia historica 33, 2008, [30] Bravermanová, M. - Kloudová, R.: Geometricky zdobená tkanina z královské hrobky v katedrále sv. Víta. Geometrisch verziertes Gewebe aus dem Königsgrab im Veitsdom, Archaeologia historica 34, 2009, [31] Bravermanová, M.: Osudy hrobu svatého Václava, in: Svatý Václav. Na památku výročí narození knížete Václava svatého, ed. Petr Kubín, Praha, 2010, [32] Bravermanová, M. - Foltýn, D. - Sliwka, A.: Mitra z hrobu ctihodného Bernarda, biskupa pražského. The mitre from the grave of venerable Bernard, the Prague bishop, Medievalia historica Bohemmica 13/1, 2010, [33] Bravermanová, M. - Kloudová, R.: Pohřební šaty jedné z českých královen z královské hrobky v katedrále sv. Víta. Die Begräbniskleid einer der böhmischen Königinnen aus der Königsgruft im St. Veitsdom, Archaeologia historica 35, 2010, [34] Bravermanová, M - Leppin, B.- Otavská, V.: Fragment pohřebních šatů a závoj, tzv. kruseler, z rakve českých královen z královské hrobky v katedrále sv. Víta, Archaeologia historica 36, 2011,... [34] Bravermanová, M.- Voda, P. 2011: Pokus o určení střihu pohřebního oděvu Rudolfa I. Habsburského zvaného král Kaše, nepublikováno. [36] Bravermanová, M.- Otavská, V. : Křestní obleček novorozence z tumby knížete Břetislava II. z katedrály sv. Víta, v tisku (Sborník konference Epigraphica and Sepulcralia 2011). 18

19 [37] Flury-Lemberg, M. - Otavský, K. 1994: Die Grabgewand König Wenzels IV., in: Festschrift für Hermann Fillitz zum 70. Geburtstag. Aachener Kunstblätter des Museumsvereins, [38] Gollerová - Plachá, J.: Látky z pražské královské hrobky, Praha, Obrázky: 1. Pohled do baziliky sv. Jiří s místem, kde se nacházejí náhrobky knížat Boleslava II., Vratislava I. a Oldřicha (?). Kaple sv. Ludmily je napravo. Fototéka Pražského hradu, foto Jan Gloc. 2. Pohled na náhrobní desky pražských biskupů v chóru katedrály sv. Víta. Fototéka Pražského hradu, foto Jan Gloc. 3. Pohled do Nové královské krypty, dnešní stav. Fototéka Pražského hradu, foto Jan Gloc. 4. Dalmatika ze souboru relikviářových tkanin sv. Ludmily. Fototéka Pražského hradu, foto Jan Gloc. 5. Střevíc biskupa Šebíře. Fototéka Pražského hradu, foto Jan Gloc. 6. Tkanina s medailóny, pravděpodobně součást přenosné schrány na ostatky Konráda II. Oty. Fototéka Pražského hradu, foto Jan Gloc. 7. Košilka z oblečku novorozence z tumby Břetislava II. Fototéka Pražského hradu, foto Jan Gloc. 8. Kopie pohřební dalmatiky Karla IV. Kopie látky f. Polydekor, ušila H. Nováková. Fototéka Pražského hradu, foto Jan Gloc. 9. Pohřební šaty Anny Svídnické (?). Fototéka Pražského hradu, foto Jan Gloc. 10. Kruseler jedné z českých královen. Fototéka Pražského hradu, foto Jan Gloc. 11. Pohřební plášť Jana Zhořeleckého. Fototéka Pražského hradu, foto Jan Gloc. 12. Pohřební boty Ladislava Pohrobvka. Fototéka Pražského hradu, foto Jan Gloc. 13. Pohřební čepec Anny Jagellonské. Fototéka Pražského hradu, foto Jan Gloc. 14. Pohřební plášť Rudolfa II. Fototéka Pražského hradu, foto Jan Gloc. 15. Pohřební roucho abatyše Isidory Konstancie Roudnické. Fototéka Pražského hradu, foto Jan Gloc. 19

Přehled o luxusních tkaninách na území Čech a Moravy. Milena Bravermanová

Přehled o luxusních tkaninách na území Čech a Moravy. Milena Bravermanová Prameny, textilní postupy, textilní nástroje a dochované výrobky nacházející se na území Čech a Moravy v období raného až vrcholného středověku v luxusním prostředí Přehled o luxusních tkaninách na území

Více

datace: vytvořeno: příležitost: originál: rozbor:

datace: vytvořeno: příležitost: originál: rozbor: honosný konzervativní oděv ze začátku 14. století vytvořený s využitím znalostí o detailech konstrukce pohřební dalmatiky Václava IV. podrobný popis oděvu datace: 14. stol. vytvořeno: březen 2009, realizace

Více

Zpráva o stavu dochovaného textilu v hrobce rodiny Grispeků z Griesbecku ve farním kostele v Kralovicích

Zpráva o stavu dochovaného textilu v hrobce rodiny Grispeků z Griesbecku ve farním kostele v Kralovicích Zpráva o stavu dochovaného textilu v hrobce rodiny Grispeků z Griesbecku ve farním kostele v Kralovicích Zpracovala: Mgr. Veronika Pilná NPÚ ÚOP v Plzni, odd. EDIS pilna@plzen.npu.cz Aktuálně se v hrobce

Více

Pražský hrad, katedrála sv. Víta

Pražský hrad, katedrála sv. Víta Pražský hrad, katedrála sv. Víta Fragment pohřební roušky Blanky z Valois (? 1348), Anny Falcké (?) nebo Anny Svídnické (?) Triforium katedrály sv. Víta, Eliška Přemyslovna (1375): možný způsob nošení

Více

Absolventská práce. Móda v době renesance

Absolventská práce. Móda v době renesance ZÁKLADNÍ ŠKOLA ČESKÝ KRUMLOV ZA NÁDRAŽÍM 222, 381 01 ČESKÝ KRUMLOV Absolventská práce Móda v době renesance Autor práce: Inna Harkovenko, IX.B Konzultant: Jana Vacková Školní rok: 2011 2012 1 2012 Základní

Více

ARCHEOLOGICKÝ ÚSTAV AV Č R PRAHA, v.v.i. Letenská 4, 118 01 Praha 1 - Malá Strana; www.arup.cas.cz

ARCHEOLOGICKÝ ÚSTAV AV Č R PRAHA, v.v.i. Letenská 4, 118 01 Praha 1 - Malá Strana; www.arup.cas.cz ARCHEOLOGICKÝ ÚSTAV AV Č R PRAHA, v.v.i. Letenská 4, 118 01 Praha 1 Malá Strana; www.arup.cas.cz Oddělení záchranných výzkumů, pracoviště Restaurátorské laboratoře V Holešovičkách 41, 18000 Praha 8; tel.

Více

CZ.1.07/1.5.00/34.0378 Zefektivnění výuky prostřednictvím ICT technologií III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

CZ.1.07/1.5.00/34.0378 Zefektivnění výuky prostřednictvím ICT technologií III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Autor: Mgr. Alena Hynčicová Tematický celek: Středověk Cílová skupina: první ročník studijních oborů SŠ Anotace: Materiál má podobu pracovního listu s úlohami, pomocí nichž se žáci seznámí s památkou celonárodního

Více

6 Dějiny tkalcovství, vzory

6 Dějiny tkalcovství, vzory 6 Dějiny tkalcovství, vzory Čína, 10. st. Střední Asie, 11.-12. st. 6 Dějiny tkalcovství, vzory Persie, okolo 800 Persie, konec 9. st. 6 Dějiny tkalcovství, vzory Sýrie, 7. st. Sýrie, 8. st. 6 Dějiny tkalcovství,

Více

1. ROTUNDA SVATÉHOVÁCLAVA A JEJÍ OSUDY DO POČÁTKU STAVBY SPYTIHNĚVOVY BAZILIKY 31

1. ROTUNDA SVATÉHOVÁCLAVA A JEJÍ OSUDY DO POČÁTKU STAVBY SPYTIHNĚVOVY BAZILIKY 31 OBSAH Předmluva prezidenta republiky Václava Klause 16 Předmluva arcibiskupa pražského Mons. Dominika Duky 17 Úvodem 21 1. ROTUNDA SVATÉHOVÁCLAVA A JEJÍ OSUDY DO POČÁTKU STAVBY SPYTIHNĚVOVY BAZILIKY 31

Více

Rozdělení oděvů. Tato prezentace vznikla s podporou materiálů Ing. Blaženy Musilové a Ing. Daniely Veselé

Rozdělení oděvů. Tato prezentace vznikla s podporou materiálů Ing. Blaženy Musilové a Ing. Daniely Veselé Rozdělení oděvů Tato prezentace vznikla s podporou materiálů Ing. Blaženy Musilové a Ing. Daniely Veselé MUŽSKÝ ODĚV Pánský oděv Dorostový chlapecký oděv ODĚV ŽENSKÝ ODĚV Dámský oděv Dorostový dívčí oděv

Více

Pohřební textilie Ferdinanda I., Maxmiliána II., Anny Jagellonské a Eleonory z jejich hrobů v katedrále sv. Víta a rekonstrukce jejich střihů.

Pohřební textilie Ferdinanda I., Maxmiliána II., Anny Jagellonské a Eleonory z jejich hrobů v katedrále sv. Víta a rekonstrukce jejich střihů. Západočeská univerzita v Plzni Fakulta filozofická Diplomová práce Pohřební textilie Ferdinanda I., Maxmiliána II., Anny Jagellonské a Eleonory z jejich hrobů v katedrále sv. Víta a rekonstrukce jejich

Více

07. 04. 2016 06:08 1/13 Sušice

07. 04. 2016 06:08 1/13 Sušice 07. 04. 2016 06:08 1/13 Sušice Sušice Vikariát Sušice-Nepomuk Farnost Sušice Kostel sv. Václava, mučedníka (děkanský) sv. Felixe z Kantalicia (klášterní) Nanebevzetí Panny Marie (hřbitovní) sv. Andělů

Více

Adéla Šmilauerová. Claus Sluter

Adéla Šmilauerová. Claus Sluter Adéla Šmilauerová Claus Sluter Sochař Claus Sluter se narodil kolem roku 1360 v Haarlemu, kde pravděpodobně získal i své sochařské vzdělání v rámci rodinné dílny. Jeho jméno je poprvé uvedeno roku 1379

Více

Archeologické oddělení NPÚ Praha Národní památkový ústav územní odborné pracoviště v hlavním městě Praze

Archeologické oddělení NPÚ Praha Národní památkový ústav územní odborné pracoviště v hlavním městě Praze rok: 2003-2004, číslo výzkumu: 1/03 a 1/04 PRAHA 1 NOVÉ MĚSTO NÁMĚSTÍ REPUBLIKY - čp. 1078/II a 1079/II - areál bývalých kasáren Jiřího z Poděbrad Archeologické oddělení NPÚ se na výzkumu podílelo částí

Více

LITURGICKÉ PŘEDMĚTY Ozdobná rouška, kterou může být přikryté ciborium.

LITURGICKÉ PŘEDMĚTY Ozdobná rouška, kterou může být přikryté ciborium. Obětní miska Miska, ve které se proměňují hostie. Jsou v ní maličké částečky Nejsvětější svátosti, proto ji nikdy neobracíme, neskládáme misky do sebe, nedáváme do nich nic, co tam nepatří. Kalich Nádoba,

Více

pasový límec zdrhovadlo

pasový límec zdrhovadlo Dámská sukně Technický popis Dámská rovná sukně základního střihu je všitá do pasového límce. Přední i zadní díl jsou střiženy vcelku a na každém jsou odšité dva záševky. Jednostranně kryté zdrhovadlo

Více

Abúsírské pyramidové pole. Zpráva o archeologické expedici 2005-2006* Miroslav Bárta

Abúsírské pyramidové pole. Zpráva o archeologické expedici 2005-2006* Miroslav Bárta Abúsírské pyramidové pole. Zpráva o archeologické expedici 2005-2006* Miroslav Bárta Mastaba z doby 3. dynastie Hlavním úkolem pro tuto sezónu bylo ověření několika teorií o vývoji nekrálovských hrobek

Více

www.praguecityline.cz Série - Bezbariérové trasy Českou republikou Plzeň město piva

www.praguecityline.cz Série - Bezbariérové trasy Českou republikou Plzeň město piva Série - Bezbariérové trasy Českou republikou Plzeň město piva Tato trasa je publikována jako součást série bezbariérových tras Českou republikou, které jsou vhodné pro bezbariérové cestování Všechny publikované

Více

Přehled dějin českého umění Románské malířství a sochařství

Přehled dějin českého umění Románské malířství a sochařství Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Evropský sociální fond Přehled dějin českého umění Románské malířství a sochařství přednášející: Prof. PhDr. Ing. Jan Royt, Ph.D. Románské malířství a sochařství

Více

Projekt Zavádění ŠVP na gymnáziu projekt GOTIKA CZ1.1.07/1.1.10/03.0007

Projekt Zavádění ŠVP na gymnáziu projekt GOTIKA CZ1.1.07/1.1.10/03.0007 Projekt Zavádění ŠVP na gymnáziu projekt GOTIKA CZ1.1.07/1.1.10/03.0007 Družstvo: Třída: Část A Gotika ve světě 1. Kdo nechal postavit první gotický kostel? a) opat kláštera v Saint Denis Suger b) zakladatel

Více

Vlastivěda ve 4. ročníku opakování dějepisné části. 1. stanoviště test znalostí z naší historie na listu papíru ( kontrola tabulkou )

Vlastivěda ve 4. ročníku opakování dějepisné části. 1. stanoviště test znalostí z naší historie na listu papíru ( kontrola tabulkou ) Hodnocení hodiny Jméno autora práce: Název práce: Zaměření, cíle práce: Věk žáků: Jaroslava Kmínková Vlastivěda ve 4. ročníku opakování dějepisné části Procvičení učiva 10 let Použité programy (SW): Ponškola

Více

Cotehardie. Těsný oděv s živůtkem pro šlechtičnu, třetí čtvrtina 14. století. popis oděvu. datace: 60. léta 14. století. vytvořeno: červenec 2011

Cotehardie. Těsný oděv s živůtkem pro šlechtičnu, třetí čtvrtina 14. století. popis oděvu. datace: 60. léta 14. století. vytvořeno: červenec 2011 Cotehardie Těsný oděv s živůtkem pro šlechtičnu, třetí čtvrtina 14. století popis oděvu datace: 60. léta 14. století vytvořeno: červenec 2011 příležitost: Císařský den Kadaň, 2011 popis: Spolu s mužskou

Více

Kostel Nanebevzetí Panny Marie

Kostel Nanebevzetí Panny Marie Kostel Nanebevzetí Panny Marie První písemná zmínka Doba vzniku Skutče není přesně známa, dle písemných pramenů však existovala již před vznikem hradu Rychmburk; roku 1289 ji postoupil král Václav II.

Více

Čeští vědci mají unikátní objev: Minci z 11. st.

Čeští vědci mají unikátní objev: Minci z 11. st. Čeští vědci mají unikátní objev: Minci z 11. st. Mince Oldřicha I. nalezená v Kostolanech. Autor: Jan Gloc 23:00 16.4.2007 Pavel Baroch Praha/Nitra - Stříbrná mince s latinským názvem Odalricus z počátku

Více

Zdena Srnská, kurátorka výstavy Pyšelské muzeum

Zdena Srnská, kurátorka výstavy Pyšelské muzeum K připomenutí toho, že v tomto roce uplyne patnáct let od doby, kdy byla v Pyšelích založena stálá expozice Pyšelského muzea. Již v roce 2008 jsem chtěla uspořádat tuto výstavu. Dostala jsem totiž od své

Více

www.praguecityline.cz Série - Bezbariérové trasy Českou republikou Hradec Králové

www.praguecityline.cz Série - Bezbariérové trasy Českou republikou Hradec Králové Série - Bezbariérové trasy Českou republikou Hradec Králové Tato trasa je publikována jako součást série bezbariérových tras Českou republikou, které jsou vhodné pro bezbariérové cestování Všechny publikované

Více

BLASON. Štít. - nejdůležitější část erbu bez něj nemůže erb existovat

BLASON. Štít. - nejdůležitější část erbu bez něj nemůže erb existovat BLASON - Štít se znamením, přilbu s přikrývadly a klenot považujeme za základní části erbu - a měl by je mít každý štít, ovšem samozřejmě existují výjimky (např. na pečetích drobné šlechty -~ jen štít

Více

Odpovědět na výzvy své doby

Odpovědět na výzvy své doby Odpovědět na výzvy své doby Scénář s podněty ke katechezi mladých a dospělých věřících Určení programu: Program je vhodný pro mladé a dospělé lidi. Lze ho zařadit jako tematický blok do programu systematické

Více

Bydlení a nábytek středověku

Bydlení a nábytek středověku Bydlení a nábytek středověku Románský sloh nábytek z hrubě opracovaných ýhfošen zpevněných kovovými pásy (konstrukční funkce, zakrytí řemeslných nedostatků) základní kusy nábytku: truhla, lavice, stůl;

Více

www.praguecityline.cz Série - Bezbariérové trasy Českou republikou Buchlovice

www.praguecityline.cz Série - Bezbariérové trasy Českou republikou Buchlovice Série - Bezbariérové trasy Českou republikou Buchlovice Tato trasa je publikována jako součást série bezbariérových tras Českou republikou, které jsou vhodné pro bezbariérové cestování Všechny publikované

Více

TŘI SLÁNSKÁ BAROKNÍ ZASTAVENÍ

TŘI SLÁNSKÁ BAROKNÍ ZASTAVENÍ TŘI SLÁNSKÁ BAROKNÍ ZASTAVENÍ Barokní památky stále pohledově dotvářejí naši českou krajinu a města, Slaný nevyjímaje. Barok na Slánsku a ve Slaném to však není jen monumentální architektura, ale i malba

Více

Kostel sv. Jakuba u Bochova

Kostel sv. Jakuba u Bochova Kostel sv. Jakuba u Bochova Nálezová zpráva z archeologického výzkumu Karlovy Vary KMKK, Muzeum Karlovy Vary 15. března 2008 Mgr. Jiří Klsák, Bc. Jan Tajer Lokalizace a historie kostela Kostel sv. Jakuba

Více

Rozdělení jednotlivých prvků stejnokroje používaných MP Cheb stanovení nepřekročitelných cen na dodávku zboží:

Rozdělení jednotlivých prvků stejnokroje používaných MP Cheb stanovení nepřekročitelných cen na dodávku zboží: Tabulka č. 1 Rozdělení jednotlivých prvků stejnokroje používaných MP Cheb stanovení nepřekročitelných cen na dodávku zboží: HLAVNÍ VÝSTROJ - MP Cheb název: barva doplňky počet ks/párů nepřekročitelná cena

Více

Slon nosí hrdě svůj chobot, lev hřívu a jaguár skvrny, velbloud zase svůj hrb a kohout hřebínek...". Jediný tvor se od svých živých druhů na zemi

Slon nosí hrdě svůj chobot, lev hřívu a jaguár skvrny, velbloud zase svůj hrb a kohout hřebínek.... Jediný tvor se od svých živých druhů na zemi Slon nosí hrdě svůj chobot, lev hřívu a jaguár skvrny, velbloud zase svůj hrb a kohout hřebínek...". Jediný tvor se od svých živých druhů na zemi liší a je stále nespokojen s tím, jak vypadá - je to č

Více

Zajímavá místa Obsah Obsah 2 Velké Losiny 3 Javorník 6 Šternberk 8 Javoříčko 10 Bouzov 13 Olomouc 15 2 Velké Losiny Zámek 4 Papírna 5 3 Velké Losiny - zámek Jedna z nejznámějších dominant obce Velké Losiny

Více

ODĚVY Navrženo a vyrobeno v České republice

ODĚVY Navrženo a vyrobeno v České republice FI PRACOVNÍ Navrženo a vyrobeno v České republice zdravotnictví gastronomie služby tradičně dobrá kvalita 2014/2015 Vážení zákazníci, rádi bychom Vám představili náš zbrusu nový platný pro období 2014/2015,

Více

06382 KARVINÁ - Fryštát 15-44

06382 KARVINÁ - Fryštát 15-44 06382 KARVINÁ - Fryštát 15-44 Město Fryštát, t.j. historické jádro Karviné, bylo založeno v 1. polovině 14. století na mírném návrší nad potokem Mlýnkou. V jižní části jeho oválné půdorysné dispozice je

Více

Č. Příjmení a jméno:. Adresa školy:... Adresa bydliště:...

Č. Příjmení a jméno:. Adresa školy:... Adresa bydliště:... Č. Příjmení a jméno:. Adresa školy:.... Adresa bydliště:..... (Adresy vyplňte až po ukončení soutěžního kola, zejm. u prací postupujících do vyššího kola.) Národní institut pro další vzdělávání Senovážné

Více

Tamtadadá - na dvoře Karla IV. se právě schyluje k velké slávě! Co dobrého se asi podává k snědku?

Tamtadadá - na dvoře Karla IV. se právě schyluje k velké slávě! Co dobrého se asi podává k snědku? Tamtadadá - na dvoře Karla IV. se právě schyluje k velké slávě! Co dobrého se asi podává k snědku? Vymysli slavnostní menu a pak ho namaluj na stůl! - předkrm: - polévka: - hlavní chod: - dezert: Za doby

Více

Jablonec nad Nisou 6. Jablonec nad Nisou /st.p.č. 42. Emilian Herbig, (Karel Pelant, schodiště) Emilian Herbig. Česká republika

Jablonec nad Nisou 6. Jablonec nad Nisou /st.p.č. 42. Emilian Herbig, (Karel Pelant, schodiště) Emilian Herbig. Česká republika Jablonec nad Nisou 6 Název objektu Muzeum skla a bižuterie (původně exportní dům Zimmer Schmidt) Adresa U muzea č.p. 398, č.o. 4 Jablonec nad Nisou K.ú./parcela č. Architekt Stavitel Jablonec nad Nisou

Více

Nálezy hornických želízek z let 2004 2006

Nálezy hornických želízek z let 2004 2006 Nálezy hornických želízek z let 2004 2006 Ivan Rous První rozhodnutí o prohledání dolů v oblasti Nového Města pod Smrkem a v oblasti Ještědského hřbetu padlo na začátku roku 2005 po delší diskuzi s archeology

Více

České korunovační klenoty

České korunovační klenoty České korunovační klenoty České korunovační klenoty jsou souborem předmětů ze sbírky Svatovítského pokladu a sloužily jako odznaky vlády a moci českých králů. Udělovaly se při korunovaci. Souprava zahrnuje

Více

1. Seznam obrazových příloh. Obrazová příloha 11

1. Seznam obrazových příloh. Obrazová příloha 11 1. Seznam obrazových příloh Obrazová příloha 11 Tento kostým je variancí na oděvní kulturu renesance. Základem je dlouhý dyftýnový kabátec se širokým dekoltem, spojený se suknicí. Zdobení není na kabátci

Více

KLÁŠTER BROUMOV NÁRODNÍ KULTURNÍ PAMÁTKA

KLÁŠTER BROUMOV NÁRODNÍ KULTURNÍ PAMÁTKA KLÁŠTER BROUMOV NÁRODNÍ KULTURNÍ PAMÁTKA BROUMOVSKÝ KLÁŠTER JE MÍSTEM, KDE SE DOSLOVA MŮŽETE DOTKNOUT HISTORIE, ALE I MÍSTEM, KDE SE SETKÁVAJÍ LIDÉ MNOHA NÁRODNOSTÍ A KTERÉ ŽIJE BOHATÝM SPOLEČENSKÝM A

Více

TURISTICKÉ CÍLE NA ŽAMPACHU

TURISTICKÉ CÍLE NA ŽAMPACHU TURISTICKÉ CÍLE NA ŽAMPACHU Obec Žampach je malou obcí v regionu Pardubického kraje ve východní části České republiky. Nachází se nachází 12 km severovýchodně od Ústí nad Orlicí mezi hrady Lanšperkem,

Více

Ú p i c e. Pohled na kostel s věží od Velbaby - 1 -

Ú p i c e. Pohled na kostel s věží od Velbaby - 1 - Ú p i c e - město, které se rozkládá po obou březích řeky Úpy. Vznikla v 11. století na obchodní stezce v téže době jako Trutnov. Původně obec při vtoku potoka téhož jména do Úpy. Na ostrohu nad ní později

Více

Pruhovaný surcot. módní svrchní oděv dvořana z první čtbrtiny14. století. popis oděvu. datace: konec první čtvrtiny 14. stol.

Pruhovaný surcot. módní svrchní oděv dvořana z první čtbrtiny14. století. popis oděvu. datace: konec první čtvrtiny 14. stol. módní svrchní oděv dvořana z první čtbrtiny14. století popis oděvu datace: vytvořeno: konec první čtvrtiny 14. stol. leden 2010, návrh Vlaďka, realizace Petr příležitost: Oděv byl vytvořen jako svrchní

Více

Pohřební šaty jedné z českých královen z královské hrobky v katedrále sv. Víta

Pohřební šaty jedné z českých královen z královské hrobky v katedrále sv. Víta Pohřební šaty jedné z českých královen z královské hrobky v katedrále sv. Víta MILENA BRAVERMANOVÁ TEXTILNĚTECHNOLOGICKÝ PRŮZKUM ROMANA KLOUDOVÁ Abstrakt: Čtyři ženy Karla IV. Blanka z Valois ( 1348),

Více

Farní kostel sv. Havla

Farní kostel sv. Havla Farní kostel sv. Havla Dominantou obce je kostel sv. Havla. Nejstarší záznamy o chotýšanském kostele jsou datovány již od roku 1350.1) Stavba je jednolodní se západní věží. Obdélná loď přechází na východě

Více

ŠKVORECKÝ ZÁMEK Tìším se dovnitø, já ve Škvorci vyrostla, ale teï poprvé mám možnost do zámku se podívat, nechala se slyšet jedna sedmdesátiletá dáma. Bylo to v sobotu 18. záøí, v rámci Škvoreckého jarmarku,

Více

EU PENÍZE ŠKOLÁM NÁZEV PROJEKTU : MÁME RÁDI TECHNIKU REGISTRAČNÍ ČÍSLO PROJEKTU :CZ.1.07/1.4.00/21.0663

EU PENÍZE ŠKOLÁM NÁZEV PROJEKTU : MÁME RÁDI TECHNIKU REGISTRAČNÍ ČÍSLO PROJEKTU :CZ.1.07/1.4.00/21.0663 EU PENÍZE ŠKOLÁM NÁZEV PROJEKTU : MÁME RÁDI TECHNIKU REGISTRAČNÍ ČÍSLO PROJEKTU :CZ.1.07/1.4.00/21.0663 Speciální základní škola a Praktická škola Trmice Fűgnerova 22 400 04 1 Identifikátor materiálu:

Více

Hrady a zámky Libereckého kraje

Hrady a zámky Libereckého kraje Hrady a zámky Libereckého kraje Městské informační centrum Liberec Tel: 487 873 131 606 649 807 723 774 904 Státní hrad Bezděz Královský hrad Bezděz, založený r. 1264 Přemyslem Otakarem II., je jednou

Více

HISTORICKÝ PRŮVODCE MĚSTA ZNOJMA

HISTORICKÝ PRŮVODCE MĚSTA ZNOJMA HISTORICKÝ PRŮVODCE MĚSTA ZNOJMA Čermáková, Bohdálková, Březinová, Ziková, Valášková, Holcmannová ZNOJMO Město Znojmo vzniklo na skalnatém ostrově nad řekou Dyjí v podhradí slavného Břetislavova hradu.

Více

ROMÁNSKÁ ARCHITEKTURA

ROMÁNSKÁ ARCHITEKTURA ROMÁNSKÁ ARCHITEKTURA V ČESKÝCH ZEMÍCH (11. 13. STOLETÍ) Obrazová dokumentace Vypracoval Mgr. David Mikoláš 5. prosince 2010 2 CHARAKTERISTICKÉ ZNAKY KLENBA 1 klenební pas 2 abakus 3 krychlová hlavice

Více

Návrh znaku a vlajky pro obec K U K S

Návrh znaku a vlajky pro obec K U K S Návrh znaku a vlajky pro obec K U K S autor: Mgr. Jan Tejkal tel.+420602953832 e-pošta: Jan.Tejkal@seznam.cz http://heraldika.webnode.cz/ Tvorba nových obecních (městských) symbolů: Podle platné právní

Více

Vlastík Úvodní obrazovka Obrázky z českých dějin V proudu staletí Hrajeme si Otázky z českých dějin Licenční ujednání Registrovat Tisk testů

Vlastík Úvodní obrazovka Obrázky z českých dějin V proudu staletí Hrajeme si Otázky z českých dějin Licenční ujednání Registrovat Tisk testů Vlastík Úvodní obrazovka Obrázky z českých dějin V proudu staletí Hrajeme si Otázky z českých dějin Licenční ujednání Registrovat Tisk testů min. 5 max. 100 otázek, uzavřený (výběr z několika odpovědí)

Více

Adršpach. V Adršpašských skalách zřícenina Starý hrad (Althaus) založen ve 13. století, zanikl v 15. století.

Adršpach. V Adršpašských skalách zřícenina Starý hrad (Althaus) založen ve 13. století, zanikl v 15. století. Adršpach - obec horského rázu rozložená podél silnice má dvě části: Horní a Dolní. Od založení byli původními obyvateli vždy Němci. Jméno znamená vesnice kance. Kolem roku 1250 kraj kolem horního toku

Více

DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL

DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL ZÁKLADNÍ ŠKOLA A MATEŘSKÁ ŠKOLA KLECANY okres Praha východ DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL TÉMA: Karel IV. VZDĚLÁVACÍ OBLAST: Člověk a jeho svět VZDĚLÁVACÍ OBOR: TÉMATICKÝ OKRUH: ROČNÍK: Vlastivìda Lidé a čas

Více

POKRÝVKA HLAVY Thor Ewing

POKRÝVKA HLAVY Thor Ewing POKRÝVKA HLAVY Thor Ewing Přeloženo z knihy Viking Clothing, str. 52 55, 117 21. Marobud ŽENSKÉ V Písni o Rígovi jsou zmíněny dva druhy ženských pokrývek hlavy, faldr a sveigr. Ty se také běžně objevují

Více

Střední odborná škola a Střední odborné učiliště Česká Lípa28. října 2707, příspěvková organizace www.skolalipa.cz

Střední odborná škola a Střední odborné učiliště Česká Lípa28. října 2707, příspěvková organizace www.skolalipa.cz Číslo projektu Číslo materiálu Název školy Dostupné z: Autor Tematická oblast -Sada 39 Téma Typ materiálu CZ.1.07/1.5.00/34.0880 VY_32_INOVACE_764_Dekameron_pwp Střední odborná škola a Střední odborné

Více

Sokolovská 24/136 Ι Praha 8 Ι Karlín. na prodej. Barokní perla

Sokolovská 24/136 Ι Praha 8 Ι Karlín. na prodej. Barokní perla Sokolovská 24/136 Ι Praha 8 Ι Karlín na prodej Barokní perla INVALIDOVNA BAROKNÍ KLENOT V BLÍZKOSTI CENTRA PRAHY Rozsáhlý historický objekt ležící v širším centru Prahy s výbornou dopravní dostupností.

Více

Skládačka. Autorkou všech fotografií je Ivana Pekárková. Všechny fotografie zachycují gotický chrám sv. Barbory v Kutné Hoře.

Skládačka. Autorkou všech fotografií je Ivana Pekárková. Všechny fotografie zachycují gotický chrám sv. Barbory v Kutné Hoře. Skládačka Návod na přípravu skládačky: Každá skládačka se v tomto souboru skládá ze tří částí: 1) karta se zadáním; 2) karta s odpověďmi; 3) fotografie. Všechny tři části vytiskneme. Každou skládačku můžeme

Více

Starověký Egypt. Marečková&Kotrbová

Starověký Egypt. Marečková&Kotrbová Starověký Egypt Marečková&Kotrbová Starověký Egypt Architektura Datace 2778-332 př. n. l. sjednocení Egypta dobytí Alexandrem Velikým 28. - 21. stol. př. n. l. - Stará říše 31. - 17. stol. př. n. l. -

Více

1. Druhy pánských košil

1. Druhy pánských košil PÁNSKÁ KOŠIE 1. Druhy pánských košil Klasická košile - charakterizována límcem (dvoudílným nebo jednodílným) zapínaným ke krku, k němuž se nosí vázanka, přední díl je zpravidla celozapínací. Má 1 kapsu.

Více

2581/21/7.1.4/2010 PROJEKTU: Test pro žáky 4. ročníku Přemyslovci. Zdroj textu: vlastní

2581/21/7.1.4/2010 PROJEKTU: Test pro žáky 4. ročníku Přemyslovci. Zdroj textu: vlastní NÁZEV ŠKOLY: Základní škola a Mateřská škola Jakubčovice nad Odrou okres Nový Jičín, příspěvková organizace AUTOR: Mgr. Martina Pajurková NÁZEV: VY_12_INOVACE_1.2.07.4._VL TÉMA: Vlastivěda, dějiny- Přemyslovci,

Více

Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu

Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu ZELENÁ DO BUDOUCNOSTI Operační program: OP vzdělávání pro konkurenceschopnost Výzva: 1.4 Zlepšení podmínek pro vzdělávání na základních školách Klíčová aktivita:

Více

Návrh znaku a vlajky. pro obec B O Š I C E. autor: Mgr. Jan Tejkal tel.+420602953832 e-pošta: j.tejkal@volny.cz http://heraldika.webnode.

Návrh znaku a vlajky. pro obec B O Š I C E. autor: Mgr. Jan Tejkal tel.+420602953832 e-pošta: j.tejkal@volny.cz http://heraldika.webnode. Návrh znaku a vlajky pro obec B O Š I C E autor: Mgr. Jan Tejkal tel.+420602953832 e-pošta: j.tejkal@volny.cz http://heraldika.webnode.cz/ Tvorba nových obecních (městských) symbolů: Podle platné právní

Více

Výroba oděvů Technologie U zkoušky budou požadovány jen přednášené části z této prezentace.

Výroba oděvů Technologie U zkoušky budou požadovány jen přednášené části z této prezentace. Výroba oděvů Technologie U zkoušky budou požadovány jen přednášené části z této prezentace. Ing. Daniela Lonková Katedra oděvnictví 1 Technologie Technologie nauka o technických a přírodovědných zákonitostech

Více

Historie 05. Středověk. Otázka číslo: 1. Přemysl Otakar II. porazil 1260 u Kressenbrunnu: Fridricha II. Bélu IV. Rudolfa II.

Historie 05. Středověk. Otázka číslo: 1. Přemysl Otakar II. porazil 1260 u Kressenbrunnu: Fridricha II. Bélu IV. Rudolfa II. Historie 05 Středověk Otázka číslo: 1 Přemysl Otakar II. porazil 1260 u Kressenbrunnu: Fridricha II. Bélu IV. Rudolfa II. Habsburského bojoval o dědictví babenberské Otázka číslo: 2 České desky zemské

Více

DOMINO PŘEMYSLOVCI SV. LUDMILA

DOMINO PŘEMYSLOVCI SV. LUDMILA DOMINO PŘEMYSLOVCI K textu najděte správný obrázek. Na dolní straně obrázku je jméno další osobnosti, k ní najděte popisku a potom obrázek. Na dolní straně bude jméno další osobnosti dějin. Tak pokračujte

Více

Návod na přípravu skládačky: Návod na použití skládačky:

Návod na přípravu skládačky: Návod na použití skládačky: Skládačka Návod na přípravu skládačky: Každá skládačka se v tomto souboru skládá ze tří částí: 1) karta se zadáním; 2) karta s odpověďmi; 3) fotografie. Všechny tři části vytiskneme. Každou skládačku můžeme

Více

Pracovního stejnokroje II

Pracovního stejnokroje II Příloha č. 2 k č.j.hspm-687-2/2012 ÚE Počet listů: 5 Technická specifikace předmětu smlouvy Pracovního stejnokroje II Technické podmínky pracovního stejnokroje II jsou stanoveny v příloze č. 6 vyhlášky

Více

Březí Kokořov. Čepinec

Březí Kokořov. Čepinec ŽINKOVY HISTORIE OBLASTI V SOUVISLOSTECH Žinkovy jsou poprvé v pramenech zmiňovány roku 1176 (MCLXXVI). Jedná o období, kdy členové panovnického rodu Přemyslovců bojovali mezi sebou o moc. V době, kdy

Více

Spojování kožešin. Mimo vynález kožešnického stroje, se ovšem technologické postupy nijak zvlášť nezměnily, velká část práce je stále ruční.

Spojování kožešin. Mimo vynález kožešnického stroje, se ovšem technologické postupy nijak zvlášť nezměnily, velká část práce je stále ruční. Kožešnické stehy Spojování kožešin Kožešina byla pravděpodobně prvním oděvem, který začal člověk v pravěku používat. Zpočátku se sešívala zvířecí šlachou, později koženým řemínkem, nakonec nití. Postupně

Více

Složitá historie zhořského hřbitova

Složitá historie zhořského hřbitova Jindřich Coufal, Zhoř Složitá historie zhořského hřbitova Úvod Smrtí člověka se vždy zakončuje pozemský život... Pro pozůstalé zde zůstává mrtvé tělo se kterým se v různých dobách i různě nakládalo. V

Více

Šaty dělaj člověka aneb co se nosilo za mé babičky a maminky.

Šaty dělaj člověka aneb co se nosilo za mé babičky a maminky. Šaty dělaj člověka aneb co se nosilo za mé babičky a maminky. Popisuji hlavně moji babičku Terezii Lišťakovou a moji maminku Libuši Sedlaczkovou. Začnu moji babičkou, která se narodila v roce 1930 na Žitkové,

Více

Č E Š O V. Návrh znaku a vlajky. pro obec

Č E Š O V. Návrh znaku a vlajky. pro obec Návrh znaku a vlajky pro obec Č E Š O V autor: Mgr. Jan Tejkal HERALDICKÁ TVORBA, Záblatská 23/25, 713 00 Ostrava-Heřmanice tel.602953832 e-pošta: j.tejkal@volny.cz Tvorba nových obecních (městských) symbolů:

Více

Region Světelsko a Ledečsko

Region Světelsko a Ledečsko Region Světelsko a Ledečsko Region Světelsko a Ledečsko Církevní památky Zámek Zřícenina Židovské památky Kouty Tvrz Melechov První doložená zmínka o objektu stojícím při severozápadním okraji přírodní

Více

RENESANČNÍ ARCHITEKTURA V ČESKÝCH ZEMÍCH

RENESANČNÍ ARCHITEKTURA V ČESKÝCH ZEMÍCH RENESANČNÍ ARCHITEKTURA V ČESKÝCH ZEMÍCH Karel Švuger DVK/ 3. ročník Červen 2012 VY_32_INOVACE_DVK22/14 Obrazová dokumentace, základní charakterizace CHARAKTERISTICKÉ ZNAKY RENESANČNÍ ARCHITEKTURY Zdivo

Více

Lucemburkové na českém trůně. Skládačka

Lucemburkové na českém trůně. Skládačka Lucemburkové na českém trůně Skládačka Návod na přípravu skládačky: Každá skládačka se v tomto souboru skládá ze tří částí: 1) karta se zadáním; 2) karta s odpověďmi; 3) fotografie. Všechny tři části vytiskneme.

Více

DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL

DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL Pořadové číslo DUM 409 Jméno autora Mgr. Romana BLÁHOVÁ Datum, ve kterém byl DUM vytvořen 5. 2. 2012 Ročník, pro který je DUM určen 4. Vzdělávací oblast (klíčová slova) Metodický

Více

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.10/01.0044. ZŠ Jindřichův Hradec I, Štítného 121

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.10/01.0044. ZŠ Jindřichův Hradec I, Štítného 121 Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.10/01.0044 ZŠ Jindřichův Hradec I, Štítného 121 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. Vytvořili žáci 7.

Více

ABSOLVENTSKÁ PRÁCE ZÁMEK BLATNÁ

ABSOLVENTSKÁ PRÁCE ZÁMEK BLATNÁ Základní škola T. G. Masaryka Blatná, okr. Strakonice ABSOLVENTSKÁ PRÁCE ZÁMEK BLATNÁ Autor práce: Tereza Fořtová, IX. tř. Vedoucí práce: Mgr. Blanka Posavádová Školní rok: 2012/2013 Úvod Zámek Blatná

Více

Název projektu: Poznáváme sebe a svět, chceme poznat více

Název projektu: Poznáváme sebe a svět, chceme poznat více Název projektu: Poznáváme sebe a svět, chceme poznat více Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.2970 Identifikátor materiálu Název klíčové aktivity Vzdělávací oblast Vzdělávací předmět / obor Tematický

Více

Svatá říše římská Albrecht Itálie

Svatá říše římská Albrecht Itálie Svatá říše římská 12-13. st. vládne dynastie Štaufů (Fridrich I. Barbarossa, Fridrich II.) 1254 vymírá tato dynastie poté 20 let bezvládí = interregnum o roste moc šlechty, chybí centrální vláda politická

Více

Katedrála. Pro Deo, Principe et Populo. www.campanarii.cz

Katedrála. Pro Deo, Principe et Populo. www.campanarii.cz Katedrála Jaro 2015 XIII. ročník V tomto čísle Katedrály naleznete přehled nejvýznamnějších událostí z dějin katedrály sv. Víta, Václava a Vojtěcha. V předlouhé historii výstavby katedrály, do níž se zapsala

Více

Sezóna 2010 v Českém muzeu stříbra

Sezóna 2010 v Českém muzeu stříbra České muzeum stříbra v Kutné Hoře Příspěvková organizace Středočeského kraje Barborská 28, 284 01 Kutná Hora, tel: 327 512 159, fax: 327 513 813 info@cms-kh.cz, objednavky@cms-kh.cz, http://www.cms-kh.cz

Více

Předmět: Dějepis (DEJ) Náplň učiva: Středověk; Raný novověk Třída: Sekunda Počet hodin: 2 hodiny týdně Pomůcky: Mapy a didaktické pomůcky

Předmět: Dějepis (DEJ) Náplň učiva: Středověk; Raný novověk Třída: Sekunda Počet hodin: 2 hodiny týdně Pomůcky: Mapy a didaktické pomůcky Předmět: Dějepis (DEJ) Náplň učiva: Středověk; Raný novověk Třída: Sekunda Počet hodin: 2 hodiny týdně Pomůcky: Mapy a didaktické pomůcky Zrození středověké Evropy a Byzanc Orientuje se na mapě raně středověké

Více

Martin Blažek. Astronomický Ústav UK

Martin Blažek. Astronomický Ústav UK ORLOJ Martin Blažek Astronomický Ústav UK 1) Principy astrolábu 2) Astronomický ciferník orloje 3) Kalendářní ciferník orloje 4) Co není vidět 5) Původ orloje 6) Pražské povstání 7) QUIZ 1. Principy astrolábu

Více

jak užívat manuál Grafický manuál Ústeckého je návod pro práci se symboly Ústeckého kraje.

jak užívat manuál Grafický manuál Ústeckého je návod pro práci se symboly Ústeckého kraje. Grafický manuál grafický manuál Ústeckého kraje jak užívat manuál Grafický manuál Ústeckého je návod pro práci se symboly Ústeckého kraje. Každá osoba podílející se na aplikaci symbolů smí pracovat pouze

Více

Mgr. Ladislav Valtr stavebně - historické průzkumy IČO: 45874760

Mgr. Ladislav Valtr stavebně - historické průzkumy IČO: 45874760 Mgr. Ladislav Valtr stavebně - historické průzkumy IČO: 45874760 Křenice 3, 250 84 Praha - východ DIČ CZ6406291584 budova Českoslovanské obchodní akademie Dílčí stavebně historický průzkum Inventarizace

Více

VÍDEŇ. Praktické informace na cestu. Otevírací doba

VÍDEŇ. Praktické informace na cestu. Otevírací doba VÍDEŇ Praktické informace na cestu Otevírací doba Otevírací dobu rakouských obchodů striktně upravuje zákon. Otevřeno může být v pondělí až pátek od 6.00 do 19.30, v sobotu do 17 h a v neděli a ve státní

Více

Hrady v našem regionu Hrad Kunětická hora Hrad Lanšperk Hrad Litice Hrad Potštejn Hrad Žampach Zámky v našem regionu Nový zámek Kostelec nad Orlicí

Hrady v našem regionu Hrad Kunětická hora Hrad Lanšperk Hrad Litice Hrad Potštejn Hrad Žampach Zámky v našem regionu Nový zámek Kostelec nad Orlicí Hrady v našem regionu Hrad Kunětická hora Mohutný pozdně gotický hrad na Kunětické hoře tvoří impozantní dominantu a symbol zdejšího kraje.až do husitských válek byla Kunětická hora v majetku blízkého

Více

OBEC PLANDRY KAPLE SV. JANA NEPOMUCKÉHO

OBEC PLANDRY KAPLE SV. JANA NEPOMUCKÉHO OBEC PLANDRY KAPLE SV. JANA NEPOMUCKÉHO Prezentaci zpracoval : Miroslav LUKÁŠ, starosta obce Plandry listopad 2012 rozšířená verze z roku 2008 Krátce o kapli sv.jana Nepomuckého v Plandrech Kolem roku

Více

Pro všechny kalhotové návody platí, že:

Pro všechny kalhotové návody platí, že: Pro všechny kalhotové návody platí, že: Všechny rozměry v návodu jsou určeny pro průměrnou postavu. Než začneš stříhat podle návodu, změř se podle obrázku vpravo a ve střihu své míry zohledni. Na tunýlky

Více

Kvíz ze Svatého Václava

Kvíz ze Svatého Václava Kvíz ze Svatého Václava Ahoj, kníže Václav hledá novou jednotku do armády. Nechceš se přidat? Máš právě možnost. Teď si tě vyzkoušej jestli bys do jeho armády určitě patřil. Takže hodně štěstí. 1 vyplň

Více

Operativní dokumentace a průzkum historické stavby (OPD) Elaborát nálezové zprávy (NZ)

Operativní dokumentace a průzkum historické stavby (OPD) Elaborát nálezové zprávy (NZ) Operativní dokumentace a průzkum historické stavby (OPD) Elaborát nálezové zprávy (NZ) Evidenční list NÁLEZOVÁ ZPRÁVA OPD č. : Litvínov 567256 k.ú. Horní Litvínov 686042 Objekt: severní pavilón zámku č.p.

Více

ročník 7. č. 12 název

ročník 7. č. 12 název č. 12 název Václav IV. anotace Pracovní list je zaměřen na seznámení s významnou osobností rozmachu českého státu, s Václavem IV. Testovou i zábavnou formou si ţáci procvičují, opakují a prohlubují znalosti

Více

Miroslava Baštánová. Vzpomínka na. Josefa Kramoliše. pøedsedu Valašského muzejního spolku v letech 1926-1945

Miroslava Baštánová. Vzpomínka na. Josefa Kramoliše. pøedsedu Valašského muzejního spolku v letech 1926-1945 Miroslava Baštánová Vzpomínka na Josefa Kramoliše pøedsedu Valašského muzejního spolku v letech 1926-1945 2012 Miroslava Baštánová Vzpomínka na Josefa Kramoliše pøedsedu Valašského muzejního spolku v letech

Více

VÝTVARNÁ KULTURA. 8. Gotický sloh. 9-Výtvarná kultura. Vytvořil: Lenka Tichá. www.isspolygr.cz. DUM číslo: 8 Gotický sloh Strana: 1

VÝTVARNÁ KULTURA. 8. Gotický sloh. 9-Výtvarná kultura. Vytvořil: Lenka Tichá. www.isspolygr.cz. DUM číslo: 8 Gotický sloh Strana: 1 VÝTVARNÁ KULTURA 8. www.isspolygr.cz Vytvořil: Lenka Tichá Strana: 1 Škola Ročník Název projektu Číslo projektu Číslo a název šablony Autor Tematická oblast Název DUM 1. ročník (SOŠ, SOU) Interaktivní

Více