Putování po archivech (nejen) za rodovou historií

Transkript

1 Putování po archivech (nejen) za rodovou historií III. Berní rula a Tereziánský katastr (Národní archiv v Dejvicích, pokračování) BERNÍ RULA z roku též Catastrum rollare, nebo Berní rola (staročeské berně = daň) a její revizitace z roku 1684 Berní rula je naším nejstarším katastrem. V podstatě jde o soupis poddanského majetku (půdy a hospodářského zvířectva). V roce 1652 se sněm Českého království usnesl na tom, že daně mají být vyměřovány na spravedlivějším a věcnějším základě. Této dani měly být ale i nadále podrobeny pouze statky a pozemky v držení poddaných. Byla vytvořena berní jednotka "osedlost" a byl též definován skutečný (effective) osedlý jako "hospodář na gruntu osedlý, který přes polovici svých rolí vskutku osívá a vrchnosti své robotuje robotou potažní". Skutečné osedlosti byly tedy lány orné půdy. Osedlý tvořil berní jednotku rovnající se jednomu sedlákovi, nebo čtyřem chalupníkům či osmi zahradníkům. Výměra osedlosti kolísala od 80 korců v rovině až do 40 korců v horách. Rula je známa také jako 1. rustikální katastr (první úplný berní katastr) a platila v letech Byla vytvořena v krátkém období , což způsobilo, že se do ní dostala celá řada chyb a nepřesností. Nezohledňovala také rozdílnou bonitu (úrodnost) půdy. Proti zápisům v této první berní rule se velmi brzy vyskytlo mnoho stížností. Vrchnost si stěžovala na vysoký počet osedlých. Všechna tíže nespravedlivého zdanění doléhala především na poddané a vysoké daně je stále více zbídačovaly. Jejich role (pole) chátraly, neboť poddaný nechával stále větší díl ležet ladem a při vyvrcholení bídy z gruntu zběhl. Tak klesal počet poddaných na panstvích a vrchnost žádala hojněji o revizitaci (přezkoumání). Revizitace proběhla v letech a uvádí se pak jako 2. rustikální katastr z roku 1684, který platil až do r Tato druhá berní rula přinesla zlepšení podle dvou reforem Kinského z r a Kinský vycházel z výměry půdy jako základu pro stanovení daně. V první reformě r upravil základní berní jednotku osedlost s přihlédnutím k výnosnosti. Rulu zlepšil ještě v r druhou berní reformou započítáváním pustých polí jen poloviční výměrou. V tomto novém zhlédnutí se půda nově rozdělila do tří bonitních tříd: 1.dobrá, 2. prostřední, 3. neúrodná. Zdroj: krovak.webpark.cz, Berní rula ve Ždírci Originál berní ruly je uložen v Národním archivu v Dejvicích, je psána česky a dokonce vyšla i tiskem. O berní rule ve Ždírci vyšly články ve ŽZ 6/1980 a v NN 12/2000. Pro úplnost, a proto že na ni odkazuje i Tereziánský katastr, uvádím zde přehled toho, co je v ní zaznamenáno, s uvedením krátkého úryvku zápisu o stavu panství, který sepsala vizitační komise: Rolníci, jenž qualitates osedlého mají role má strychů na zimu seje strychů potahův nyní Na jaro chová seje strychů Koně voly dobytka chová krav / jalovic ovce / sviní lesův Jiřík Rychtář / / 4 1/2 leče Jiřík Sedlák / 9 30 / 2 - Jan Kubka / 6 15 / 3 - Martin Hampapa / 4 10 /3 1/2 leče Havel Uhlíř / 5 17 / 3 1/2 leče

2 Rolník na stavení zkažený Tomáš Martínkův / 5 17 / 4 - Chalupník, jenž 4 za osedlého, však v nově osedlý Jiřík Vlasák (r. 1653) / 3 - / - - Pozn.: qualitates = ten, který je uznán za osedlého stavení zkažený = poničené, pobořené stavení defalcírovaný vyhořelý grunt = dočasně osvobozený od daňové povinnosti strych = 2877,32 m2 (2 strychy = 1jitro, 1 jitro = 1600 čtverečních sáhů) věrtel = ¼ strychu (200 čtver. sáhů) leč = 2 602,5 m (v obvodovém-délkovém měření), 42,33 ha (ve čtverečném-plošném měření) Ve Ždírci bylo 5 rolníků osedlých a 1 rolník na stavení zkažený (u nich je v BR poznámka: Tito hrubě dobře sedí, půda dobrá, žitná), dále 1 chalupník, který je nově osedlý v roce 1653, jeho grunt shořel a je defalcírovaný k lu term Celkem hospodařili na 234 strychách (dnešních 67 ha), chovali 4 koně, 20 volů, 31 krav, 42 jalovic, 105 ovcí a 19 sviní. K tomu pak měli 1 1/2 leče lesa V jinších pak vesnicích veřejně nacházíme, že lidé poddaní na větším díle jak v rolích, tak i dobytcích velice možní, neméně i předivem jak lněným, tak vlněným se obživují, z porostlin a lesův svých do měst, jenžto na ruce mají, sáhovýho dříví namnoze vozí a vždy čerstvý peníz sobě utržiti mohou, takže na témž panství větší mnohem počet bohatších nežli chudších jest a případně bohatší chudšímu napomáhati může... Datum visitati stalé 17. dne měsíce února léta Páně Zdroj: Berní rula sv. 10, Kraj Čáslavský I., vydalo SPN, Praha 1954, str. 343 TEREZIÁNSKÝ KATASTR (soupis půdy pro daňové účely, pořizovaný v letech ) - souhrnné označení pro dvě aktualizace rustikálního katastru (soupis půdy, kterou měli poddaní v dědičném nájmu) a pro tereziánský katastr dominikální (soupis vrchnostenské půdy) Práce na vypracování nového katastru započaly v roce 1713 a trvaly do roku V tu dobu podávala vrchnost přiznání za rustikál - poddanská fasse (fase = daňové přiznání), která obsahuje tyto rubriky: jméno vsi, jméno hospodáře a výměra polí a luk v roce 1654 (ve strychách a věrtelích) podle zápisů v první berní rule, jméno nynějšího hospodáře a názvy polních tratí, počet polí, jejich výměra a kvalita, dále výměra lad a pustých polí (ve strychách a věrtelích), názvy a počet luk, kolik čtyř- a dvojspřežních vozů sena a otavy z nich je, kolik v roce 1654 choval tažných koní a volů, k tomu datu počty krav, jalovic, ovcí, prasat a koz a kolik těchto zvířat chová nyní, jaká provozuje řemesla. Nenajdeme zde ani podruhy ani bezzemky, i když provozovali řemeslnou živnost. Ta je uváděna jen u držitelů půdy. Rubriky jsou české. Po uzavření fassí začala jejich kontrola, očitá vizitace (Ocular Visitation) kdy se porovnávaly údaje v přiznáních se skutečným stavem a se zápisy ve vrchnostenských spisech. Připsána byla zpráva o celkovém stavu vsi a panství. Na rozdíl od přiznání byli zapsáni i řemeslníci nemající půdu, někde byl uveden i seznam všech podruhů. Revize má tyto rubriky: jméno hospodáře, výměra polí a jejich výsev (obojí ve strychách a věrtelích), výměra polí s dobrou, prostřední a špatnou půdou, dále výměra lad a pustých polí (ve strychách a věrtelích), jména a počet luk, kolik čtyř- a dvojspřežních vozů sena a otavy z nich je, výměra ovocných a zeleninových zahrad a lesů (ve strychách a věrtelích), kolik se nyní chová

3 tažných koní a volů a dále krav, jalovic, ovcí, prasat a koz, jaké rybníky a kolik kop násady je v nich, mlýny a kolik mají chodů a stoup na stálé či nestálé vodě, pily na stálé či nestálé vodě. Nálezy byly prostě přilepeny k přiznání. Činnost vizitačních komisí se protáhla na dvanáct let, a to , či výjimečně až do roku Rubriky jsou německé. Vyjasňování rozporů z předchozích přípravných fází trvalo téměř dvacet let, poté vstoupil 1. května.1749 nový katastr v platnost a nahradil berní rulu. 1. tereziánský katastr rustikální (3. berní rula) V katastru je evidována jak rustikální půda na níž byla kontribuce (obecná zemská berně), tak i dominikální půda. Z té se však daň nevybírala, její soupis sloužil jen pro potřebu vymezení hranic pozemků. Na rozdíl od předešlé berní ruly popisoval veškerou poddanskou půdu, tedy ne pouze orná pole, a také alespoň částečně odstranil některé nejvýraznější nedostatky, které se týkaly jakosti půdy. Při popisu jednotlivých vesnic a jejich pozemků jsou uvedeny názvy polních tratí rozčleněných do nejmenších podrobností, ve snaze blíže a spolehlivěji topograficky určit každý polní a luční pozemek. Katastr má tyto rubriky: jména nových hospodářů a celkový počet jejich polí, lad, pastvin, luk, vinic, lesů, rybníků, dále mlýny a řemeslníky. Výměra polí je udána v pražských korcích sháněných (0,89 plošného korce), výměra lesů v provazcích (3 provazce = 1 korec). 2. tereziánský katastr rustikální (4. berní rula) Její úřední název: "Revisitationsandescatastrum de Anno 1757" Již krátce po vyhlášení prvého tereziánského katastru se začaly ozývat námitky. Týkaly se hlavně zásad berní kalkulace a určování bonity polí, proto se začal připravovat nový katastr. Dvoučlenné komise v letech znovu objely všechna panství. Jejich vizitace však byla mnohem povrchnější nežli předchozí. V roce 1756 jsou hotovy elaboráty rustikálního i dominikálního katastru, které se od roku 1757 stávají novým podkladem pro vyměření daně. Tento revizitační katastr je zapsán v 72 knihách dle krajů. Jejich vnitřní dělení je shodné s prvním TK, stejně tak zůstala zachována i jména držitelů v něm zapsaných (třeba již dávno mrtvých). Údaje o rozloze pozemků zůstaly prakticky netknuty; i nadále se vycházelo z výměry prvního tereziánského katastru. Bonita půdy je nově rozdělená do osmi kategorií podle úrodnosti a dle průměrného dosažitelného násobku výsevku: 1. bonitní třída vyjadřovala schopnost půdy dosáhnout výnosu šestinásobku výsevu, poslední 8. třída pouze dvaapůl násobku výsevu. Zdroj: krovak.webpark.cz, Tereziánský katastr ve Ždírci V Národním archivu v Dejvicích je v současné době možné nahlédnou pouze do spisů a do fasí katastru. Vlastní knihy tereziánského katastru z roku 1748 a 1757 se podle vyjádření archivu pro jejich špatný fyzický stav nepůjčují. Spisy mj.obsahují: opis berní ruly (viz. výše) a přepis z ruly dle revizitace z roku Fase mj.obsahují: seznam obcí na panství a přípravný materiál ke katastru

4 Opis Berní ruly z roku 1654: Zdroj: TK - ČÁSLAVSKO, inv.č. 867, panství Polná, spisy (28/2), Národní archiv Praha

5 Revizitace ruly z roku 1675 ve Ždírci zaznamenává v porovnání s rokem 1654 tyto hospodáře: rolníci Jiřík Rychtář Jan na Rychtě Jiřík Sedlák Jiřík Sedlák Jan Kubka Ondřej Kubka Martin Hampapa Matěj Czympl Havel Uhlíř Matěj Hampapa Tomáš Martinků Matěj Vlasák Jiřík Vlasák chalupník Jiřík Vlasák Zdroj: TK - ČÁSLAVSKO, inv.č. 867, panství Polná, spisy (28/2), Národní archiv Praha

6 Na začátku fassích je uveden seznam obcí na polenském panství s odkazem na stranu, kde se nachází. Ždírec je uveden jako 40, mezi Sobiňovem a Brzkovem. Přiznání a vizitace pro Ždírec jsou na straně 246. Zdroj: FASSE: panství Polná inv.č rok 1713 a I.část - f , 56/3, originál uložen v Národním archivu v Praze

7 Strana 246 ve fassi: nejprve jsou uvedena jména hospodářů z roku 1675, poté jména nových majitelů z roku (asi)1713, počet polí, jejich bonita a výměra, počet luk a výnos z nich. Na dalším listě je pak stav zjištěný při vizitaci v roce K tomuto listu je pak přilepena revize předešlých zápisů z roku Nejprve je uveden majitel podle berní ruly i s výměrou pozemků a poté jsou uváděni noví hospodáři. V přehledu uvádím ke jménům jen stav katastru z roku 1736 : asi 1675 Asi 1713 (1719) Ocular Visitation Anno 1736 jména hospodářů zaznamenaná při vizitaci nebo revizitaci nynější majitelé na poddanských polích a loukách jméno původního hospodáře a počet rolí v roce 1654 / jméno nového hospodáře počet polí výměra výsev strychy věrtele strychy věrtele 1 Jan na Rychtě Jakub Sskarid 2 Georg Sedlak Martin Sedlák Jiržik Richtař - 60 str. Jacob Stukheil Jiržik Sedlak - 60 str. Tomass Sedlak / / /4 3 Andres Kubka pusté Wit Stehno Jan Kubka - 36 str. Waczlaw Stehno / /4 4 Mathes Czimpl pusté Josef Czimpl Tomass Martinku - 24 str. Waczlav Czimpl / Mathes Hampapa Matiej Neimecz Martin Hampapa - 21 str. Mates Niemecz / Matiej Plassak ( zřejmě mělo být zapsáno Vlasak) Thomas Wasserbauer Jiržik Wlasak - 12 str. Thomas Wasserbauer / Georg Wlasak pusté Matiej Sedlak Havel Uhlíř - 21 str. Matiej Sedlak / zahradníci : Adalbert Kubat Adalbert Kubat Andrej Mach 9 Wentzl Czimpl 10 Mathes Sskarid 11 Mathes Czimpl 12 Wentzl Sedlak 13 Geörg Zeleney 14 Paul Smisek Wentzl Czimpl Jacob Czimpl Mathes Sskaryd Jan Misarž Mates Cimpl Antonin Brussa Wentzl Sedlak wdowa Ludmilla Jiržik Zelenej?? pusté Pawel Smissek Jacob Sedlak

8 Očitá vizitace z roku 1736 výměra polí s bonitou (jakostí) půdy pustý a zarostlý počet louky lada dobrá Prostřední špatná luk spřežení strychy věrtele strychy věrtele strychy věrtele strychy věrtele strychy věrtele sena otavy / /4 7 2/ / / / / / / / / / /4 4 9

9 15 Jan Chmeliczek 16 Jan Chmelicžek Waczlaw Walenta wdowa Magdalena Puimonowa 17 Jan Brussa 18 Katharina Czimplin 19 Matiej Misarž 20 Pawel Sedlak 21 Jan Sedlak 22 Jacob Stechno Jiržik Tesak panský myslivec Waczlaw Kuba panský kovář 25 obecní pasák / pastouška 26 panská hospoda (?) 27 obecní /4 SUMA / / / / / /4 3 2/4 Poznámky: - popisy kolonek nejsou vždy doslovným překladem originálu - jména byla ponechána v původní podobě

10 Zatímco při soupisu hospodářů v roce 1713 odpovídají první tři majitelé zápisu při vizitaci v roce 1736, u dalších čtyřech jmen buď došlo k omylu při zápisu, nebo se hospodáři mezitím mezi sebou vyměnili: Po Josefu Czimplovi hospodařil Mates Neimecz na bývalém hospodářství Martina Hampapy, na hospodářství Havla Uhlíře již nehospodařil Maties Neimecz, ale Maties Sedlák, hospodářství Tomáše Martínka převzal po Tomáši Wasserbauerovi Václav Czimpl a na hospodářství Jiříka Vlasáka už nehospodařil Maties Sedlák, ale Tomáš Wasserbauer Originály TK sice archiv nepůjčuje, ale tak jako Berní rula, tak i Tereziánský katastr vyšel knižně a obyčejně bývá k zapůjčení v knihovnách archivů. Na rozdíl od berní ruly je tereziánský katastr jen výtahem celkových čísel, bez uvedení jmen hospodářů. Ve Ždírci bylo v roce 1757 podle tereziánského katastru zaznamenáno (též vyšlo ve Ždíreckém zpravodaji 9/1980): 22 hospodářů a usedlíků. Ti byli rozděleni podle rozlohy orných polí, které patřily k poddanským usedlostem takto: 15 bezzemků a domkářů, kteří měli do 1 strychu polí a zahrad; 3 hospodáři s rozlohou polí 15,1-30 strychů; 3 sedláci s velikostí polí od 30,1 do 60 strychů; 1 velký sedlák, který měl přes 60 strychů orných polí. Bylo tu také 15 domů, ke kterým kromě stavebního místa nepatřil žádný pozemek. Jakost půdy ve Ždírci byla zařazena do 7. bonitní skupiny, tedy sklizená průměrná úroda činila trojnásobně množství vysetého obilí. Sedmá skupina byla druhá nejhorší. Jako adminicula (další možnost obživy a přilepšení ) bylo ve Ždírci dobytkářství. Robota: 7 poddaných robotovalo volským dvojspřežím 3 dny týdně (celkem 1092 dnů), 11 poddaných robotovalo 1 den týdně pěší (ruční) robotou (celkem 572 dnů). Ve fasi je též uveden 1 šenkýř (řezník), 1 tkadlec, 1 uhlíř, 1 drvoštěp a 2 nádeníci. Domy ve vsi jsou postaveny vesměs ze dřeva. Obyvatelé se živí děláním šindele v panských lesích. Celkem měl Ždírec 284 strychů a 1 věrtel polí, 62 strychů a 1 věrtel lad, 165 strychů a 3 věrtele pastvin, 55 strychů a 2 věrtele lesů. Luk bylo 73,3 vozů sena. Dále je tu 1 výtažní rybník na 3 kopy Města, městečka a vsi patřící v roce 1757 pod polenské panství : Polná město, Přibyslav město, Borová městys, Dobroutov, Věžnička, Střelecká, Dobronín, Kamenná, Věžnice Horní, Věžnice Dolní, Šachotín, Hrbov, Záborná, Sirákov, Poděšín, Nížkov, Rosička, Sázava, Buková, Špinov, Olešenka, Dolní Jablonná, Česká Jablonná, Nové Dvory, Pořežín, Hřiště, Malá Losenice, Vepřová, Račín, Velká Losenice, Modlíkov, Dobrá, Poříčí, Schönfeld (Žižkovo Pole), Střelcová, Utín, Krátká Ves, Střížov a Hájek, Peršíkov, Stříbrné Hory městys, Sobíňov, Ždírec, Brzkov, Krucemburk městys, Hluboká, Kohoutov, Benátky, Jitkov, Oudoleň, Slavětín, Janovice, Slavětín, Polná špitál, Skrýšov, Utín Poznámka: Názvy většinou přepsány podle současného stavu Zdroj: Tereziánský katastr Český, svazek 1, rustikál (kraje A-CH), vydala Archivní správa ministerstva vnitra, Praha Knižně také vyšel Soupis poddaných podle víry z roku 1651, ve kterém byli jmenovitě uvedeni obyvatelé na jednotlivých panstvích s udáním, zda jsou katolíci, či nikoli. Ten však, bohužel, údaje z polenského panství neobsahuje.

11 Zdroj: FASSE: TK Čáslavsko, Polná, panství, inv. č. 968, Rust. fasse III.část ( f. 315-konec), 58/1, karton 285. Originál je uložen v Národním archivu v Praze Str seznam hospodářů dle revizitace berní ruly z roku 1675.

12 Nynější majitelé na usedlostech; pod jménem hospodáře vypsány názvy polních tratí.

13 Očitá vizitace z roku 1719; k této stránce je přilepena očitá vizitace z roku 1736.

14 Očitá vizitace z roku 1736: jako první jsou uvedena jména dřívějších majitelů dle berní ruly z roku 1654, vedle jméno současného hospodáře, poté následuje výčet polí a luk.

15 Věra Novotná, 2009.