MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ AGRONOMICKÁ FAKULTA DIPLOMOVÁ PRÁCE

Transkript

1 MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ AGRONOMICKÁ FAKULTA DIPLOMOVÁ PRÁCE BRNO 2010 KAROLÍNA MENCLOVÁ 1

2 Mendelova univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav chovu a šlechtění zvířat Vyhodnocení výsledků šlechtitelské práce v chovu kinských koní se zaměřením na jejich zbarvení Diplomová práce Vedoucí práce: Ing. Radek Filipčík, Ph.D. Vypracoval: Karolína Menclová Brno

3 PROHLÁŠENÍ Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma Vyhodnocení výsledků šlechtitelské práce v chovu kinských koní se zaměřením na jejich zbarvení vypracoval(a) samostatně a použil(a) jen pramenů, které cituji a uvádím v přiloženém seznamu literatury. Diplomová práce je školním dílem a může být použita ke komerčním účelům jen se souhlasem vedoucího diplomové práce a děkana Agronomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně. dne. podpis diplomanta. 3

4 Poděkování Chtěla bych poděkovat vedoucímu diplomové práce Ing. Radku Filipčíkovi, Ph.D., Svazu chovatelů koní Kinských (p. Stránský, p. Půlpán), Ústřední evidenci koní ČR za pomoc při zpracování databáze, odborné konzultace. 4

5 Abstrakt Diplomová práce se zabývá tématem šlechtitelské práce v chovu kinských koní se zaměřením na jejich zbarvení. Průzkum je zaměřen na roky 2003 a Tyto roky jsou vzájemně hodnoceny, zároveň je zde prokázán nárůst požadovaných barevných variet koní. Zhodnocena je barevná skladba dle příslušného pohlaví. Práce je zaměřena v další části na vyhodnocení přenosu alely C CR a je zde prezentována důležitost této alely ovlivňující zbarvení koní. Po zhodnocení jednotlivých plemeníků působících v chovu kinských koní vyplývá, že by bylo vhodné implementovat do praxe metody molekulárně-genetické analýzy, které by obnášely zvýšené finanční náklady. Zároveň by bylo možné aplikovat výsledky těchto analýz v připařovacích plánech, které by se uzpůsobily k navýšení produkce jedinců s požadovaným zbarvením. Klíčová slova: Kinský kůň, šlechtění, zbarvení. 5

6 Abstract This diploma thesis document horse breeding work in the Kinsky rearing focusing on their color. The survey is focusing on years 2003 and These years are peer review, while there is a demonstrated increase in desired color varieties of horses. Evaluation of the color composition according to the sex. The work is focused in the next section to evaluate the transmission of alleles of the C CR and is presented here the importance of this allele affecting the color of horses. After assessment of individual breeders involved in breeding horses Kinsky, it would be appropriate to implement the methods into practice molecular genetic analysis, which would involve increased costs. It would be possible to apply the results of the analysis of mating plans that would adjust to the increased production of individuals with the desired color. Key words: Kinsky horse, breeding, color. 6

7 OBSAH 1 ÚVOD LITERÁRNÍ PŘEHLED Plemeno Historie plemene Terminologie zbarvení Albín Albín cremello, perlino a smokey cream Ryzák sorrel, chestnut Žluťák Hnědák Plavák dun, buckskin Vraník Genetika zbarvení lokusy významné pro Kinské koně Lokus Extension Lokus Agouti Lokus Color/Cream PLEMENNÁ KNIHA Řád plemenné knihy Pro zápis hřebců do PKH platí dále tyto podmínky Podmínky pro zápis do plemenných knih klisen Charakteristika Kinských koní a popis jednotlivých rodin Rodiny

8 3.1.4 Charakteristika jednotlivých plemeníků CÍL MATERIÁL A METODIKA Charakteristika srovnávací základny Zpracování plemene koní Kinských se zaměřením na zbarvení Zpracování vybraných plemeníků Alois Almhirt chlumecký Almhirt týnský Červánek (AaCC CR ee) Burbon DAF Ondráš AACCEe Div týnský ČARDÁŠ Mineral Mys Taarlo Kubišta VÝSLEDKY A DISKUSE Výsledky plemene Koní Kinských se zaměřením na zbarvení Výsledky hřebců Alois Almhirt chlumecký Almhirt týnský Burbon DAF Ondráš Div týnský Mineral Mys Taarlo Kubišta

9 7 ZÁVĚR SEZNAM OBRÁZKŮ SEZNAM GRAFŮ SEZNAM ZKRATEK ZDROJE

10 1 ÚVOD Závěrečná práce na téma zhodnocení výsledků šlechtitelské práce v chovu Kinských koní se zaměřením na jejich zbarvení z části navazuje na mou bakalářskou práci o genetice zbarvení u koní. Kůň je hospodářské zvíře, které bylo důležitou součástí při rozvoji lidské společnosti. Zpočátku se jednalo o lovné zvíře, domestikací se stalo pomocníkem v boji, na poli, v lese, závodištích, sportovních areálech, statcích a při reprezentačních příležitostech. Rozdílnost nejen ve využití rozděluje dnešní plemena na tři hlavní skupiny: pony koně, chladnokrevníky a teplokrevné koně. Kůň Kinského se řadí mezi koně teplokrevné, které jsou nejrozšířenější skupinou koní k jezdecké, popř. lehké tažné práci. Domestikací vznikaly enormní rozdíly ve velikosti, hmotnosti, tvaru lebky, lopatky, zbarvení atd. Rozmanitost koní je natolik výrazná, že by se mohlo na první pohled zdát, že jedinci pocházejí z vícera živočišných druhů. Úvodní stránka chovatelů koní Kinských vítá své návštěvníky titulkem ZLATÝ ŠPERK VE VAŠÍ STÁJI. Lze tedy odvodit, že dané zbarvení těchto koní využívá svaz chovatelů k prezentaci plemene pro širokou veřejnost. Zbarvení koní s přihlédnutím k historii se považovalo za jeden z důležitých prostředků k přežití. Posléze chovatelé využívali jedince s ojedinělým (nevšedním) zbarvením v chovatelské praxi, kdy tito byli využiti v chovu jako jedinci přenášející geny daného zbarvení. Interakce mezi těmito geny byly objasněny pomocí genetiky zaměřené na zbarvení. Dnes se zajímavé zbarvení může promítnout zejména do finanční stránky a při prodeji může být jedním z kritérií pro výběr koně s unikátním zbarvením. Žlutavé zbarvení dokonce vedlo na americkém kontinentu k založení Asociace pro palomina, která sdružuje chovatele těchto koní. 10

11 Kinský kůň byl uznán jako autochtonní plemeno v roce Uznání bylo podmíněno taktéž zbarvením, které bylo důležitou podmínkou pro vymezení tohoto plemene. 2 LITERÁRNÍ PŘEHLED 2.1 Plemeno Plemeno je jednotka využívaná pro klasifikaci zvířat nižších než druh. Druh je základní taxonomickou jednotkou zootechniky. Plemeno je definováno jako populace hospodářských zvířat stejného plemene, která své znaky a vlastnosti předává na potomstvo (Wikipedie, 2010). Plemeno není plně ucelenou jednotkou. Vyskytují se zde určité rozdíly od průměru plemene vyvolané přizpůsobivostí k odlišným podmínkám prostředí, v nichž jsou chována (Hrouz, Šubrt, 2007). 2.2 Historie plemene Roku 1721 až 1723 na přání Ferdinanda Kinského, který působil na chlumeckém panství, se chovali koně pro vojenské a hospodářské účely. Zdroj uvádí, že i v této době se jednalo o koně zbarvením isabely (Kučera, 2005). Jednalo se tehdy o chov pro elitní důstojnickou kavalérii (Šťastný, 2000). Roku 1806 se ujal panství nejstarší ze šesti Ferdinandových synů Leopold, který chov rozšiřuje (na přání Marie Terezie) tak, aby jezdeckými koňmi kryl poptávky tehdejší armády. Hrabě dál vycházel ze svého žlutého stáda a účelově je rozmnožoval (Kučera, 2005). 11

12 Hrabě a chovatel Oktavián Kinsky ( ) nechal postavit hřebčín Ostrov (dnes zvaný Hřebčín Equus Kinsky). Významnějším však bylo jeho rozhodnutí písemně podchytit rodokmeny svých koní. Tak vznikla plemenná kniha koní Kinských. Od těch dob je tedy slavná minulost koní Kinských doložena také písemně (Šťastný, 2000). Zmínku o chlumeckém chovu najdeme v knize E. H: Edwards (1998) pod názvem Chlumecký plavák. Jezdecký a dostihový kůň, polokrevník vysoko v krvi, vyšlechtěný v Chlumci nad Cidlinou na panství Kinských. Typickým znakem je barva plavá, nebo žlutá. Hřebec Caesar, kterého přivedla na svět isabela Themby II. a který je potomkem anglického plnokrevného hřebce Prince Djahura, se později stal skutečným zakladatelem již koncipovaného chovu chlumeckých žluťáků a plaváků (Šťastný, 2000). Tento sportovní a dostihový kůň, v minulosti nazývaný také chlumecko-kladrubský žluťák, je anglický plnokrevník vyšlechtěný v Chlumci nad Cidlinou na panství hrabat Kinských. Je to tvrdý, zdatný a rychlý kůň s vynikajícími skokovými vlastnostmi, který se uplatňuje v překážkových dostizích, zejména v steeplechase a cross-country. Typické je zbarvení plavé nebo isabela (Edwards; 1995). V hřebčíně si vždy nesmírně cenili významných rodin a ctili klisny (matky). Proto jména zdejších hříbat odnepaměti začínají prvním písmenem jména své matky a v posledním období je doplňuje přídomek Kinský. A tak se nám až do dnešních dnů dochovali potomci rodin se jménem začínajícím písmeny N, H, J, M, Č, P, O (Kučera, 2006). Radoslav Kinský v knize od Edwardse (1995) uvádí: Tito chlumečtí koně, jež vyšlechtil také Oktavián Kinský, který do Čech jako první dovezl plnokrevníky i parforsní smečku, měli složitý osud. Zpočátku zůstali ve své domovině v Chlumci nad Cidlinou, ale spravoval je nejprve Státní pokusný hřebčín ve Slatiňanech. Potom je převzal národní hřebčín v Kladrubech nad Labem a na nějaký čas se dokonce přestěhovali na farmu Kolesa. Část z nich převzaly státní statky v Chlumci nad Cidlinou 12

13 a v Hradci Králové. Kůň Kinského zmizel ze zpráv a chovatelských záznamů. Dostal nové jméno - chlumecko-kladrubský plavák (žluťák). 2.3 Terminologie zbarvení Charakteristika zbarvení u koní se z hlediska celosvětového odlišuje od terminologie v České republice. V následující kapitole bude vysvětlen popis zbarvení dle české klasifikace, také bude vysvětlena anglická terminologie, která odpovídá genetickému založení. Dušek (1999) ve své publikaci udává zbarvení, která jsou v České republice uznána. Jedná se o tyto zbarvení: albín, bělouš, strakoš, ryzák, hnědák, žluťák, plavák, vraník. Barva koně je zrakem vnímané zbarvení srsti a žíní koně. Je výsledkem obsahu a poměru pigmentů v srsti, kůži a vlivu fyzikálně optických činitelů (dopadu a odrazu světla, šířky dřeňového sloupce chlupu, množství vzduchu v něm obsaženého apod.) (Misař, Jiskrová 1997). Následující kapitola obsahuje charakteristiku jednotlivých zbarvení. Kapitola obsahuje i zbarvení vyskytující se u Kinských koní, která se diferencují od české terminologie. Dále jsou uvedeny genetické interakce mezi lokusy, které jsou spojeny s chovem koní Kinských, taktéž lokusy, které se fenotypově podobají genům vyskytujícím se u koní Kinských, a proto se můžeme setkat s jejich záměnou. 13

14 2.3.1 Albín Albín má žlutou srst na nepigmentované kůži. Žíně jsou téměř bílé. Oči bývají často nepigmentované, modré (světle žlutý albín) nebo červené (bílý albín) (Dušek, 1999). Různé geny zodpovídají za bílé, respektive téměř bílé zbarvení koní, nicméně žádný z těchto genů nezpůsobuje pravé albinotické zbarvení (Jakubec, 1998). Česká literatura se přiklání k názoru, že se jedná o koně, kteří v genotypu mají homozygotní zastoupení alely C CR. Jedinci s párem alel C CR jsou známi též jako pseudoalbíni. Albinismus je zaměňován za pseudoalbinismus i přes přítomnost pigmentu v očích a srsti koní. I přesto mnoho chovatelů mylně označuje cremello, perlino a smokey cream za albinistické jedince (SCOTT, 2006). Z hlediska genetiky a anglické literatury se pod tímto označením nacházejí jedinci s genotypem cc na lokusu Cream. Albíni s tímto genotypem se u koní prozatím neobjevili (v prenatálním vývoji odumírají), přesto se v české terminologii s tímto označením setkáme. Další možnost, o které se čeští autoři v textech zmiňují, je kůň s alelou W, která je v homozygotní variantě taktéž letální (Sponenberg, 2008) Albín cremello, perlino a smokey cream Široká veřejnost označuje za albíny jedince cremello, perlino a smokey cream. Rozdílnost české terminologie s anglickou, která vychází z genetiky zbarvení, je právě jedním ze zásadních důsledků neporozumění rozdílnosti zbarvení. 14

15 Cremella a perlina mají růžovou kůži, modré oči a světle zbarvenou srst. Perlino má zároveň tmavší zbarvení ohonu a hřívy než zbarvení trupu (Bowling, Ruvinsky, 2000). Sponenberg (2008) se vyjadřuje zcela jednoznačně: Značný význam těchto koní jako chovných zvířat spočívá ve stoprocentní jistotě předávání požadovaného zbarvení. Při maximálním zesvětlení může být kůň s genotypem C CR C CR pojmenován jako albín (Misař, Jiskrová, 2001). Obr. 1 Pseudoalbín Dubel (2010) 15

16 2.3.3 Ryzák sorrel, chestnut Pojmy používané k popisu různých odstínů ryzáků se diferencují v závislosti na plemeni, osobě nebo geografické poloze. Jaké termíny jsou správné, závisí také na tom, o jaké plemeno se jedná a na svazu chovatelů. Chovatelé arabských koní označují všechny odstíny chestnut. Naproti tomu Americká Quater Horse Asociace používá termín sorrel pro zářivě červené a světlejší odstíny (Sponenberg, 2003). Někteří odborníci nazývají světlé a lehké odstíny červených koní jako sorrel (šťovík kyselý). Tmavší odstíny pojmenovávají výrazem chestnut (kaštan) (Bowling, 1996). Kůň s ryzí barvou srsti různých odstínů, se světlou až tmavočernou nikoliv však černou barvou hřívy, ocasu a končetin (Misař, Jiskrová, 1997) Obr. 2 Ryzák Nero Ondráš (2010) 16

17 2.3.4 Žluťák Žluťák je název, se kterým spojujeme koně zlatavé barvy. Další označení, která se hojně uplatňují, jsou palomino a isabela. Tmavě zbarvené oči korespondují se zlatavými odstíny srsti. Zbarvení ohonu, hřívy a distálních částí končetin bývá totožné s trupem. V populaci lze nalézt jedince se světlejším zbarvením, rovněž bílým (Sponenberg, 2008). Charakteristické jsou hnědé oči pro žluťáky, nejtmavší odstíny zbarvení lze zaměnit za jedince červeného zbarvení (Sponenberg, 2003). Kůň s barvou srsti žlutou různých odstínů, s pigmentovanou, případně nepigmentovanou kůží. Hříva, ocas ani distální části končetin nejsou nikdy černé (Misař, Jiskrová, 1997). Obr. 3 Žluťák Terezka (2009). 17

18 2.3.5 Hnědák Dušek (2007) ve své publikaci popisuje hnědáka jako koně s hnědou až červeně mahagonovou srstí, žíně a spodní část končetin jsou černé. Sponenberg (2003) rozdělil hnědáky na brown a bay. O prvním ze zmíněných píše jako o jedinci světlejším než vraník, ale tmavším než bay. Kůň s barvou srsti hnědou, červenohnědou, světle nebo tmavě hnědou až černou mimo hubu a slabiny, které jsou vždy hnědé. Hříva, ocas a distální část končetin jsou vždy černé na rozdíl od ryzáka (Misař, Jiskrová, 1997) Plavák dun, buckskin Plavá barva byla barvou divokých koní. Kůže je tmavě pigmentovaná. Žíně a spodní části končetin jsou černé, sporadicky tmavě šedohnědé (vyskytují se i odznaky). Po hřbetě se táhne tmavý hřbetní pruh označovaný jako úhoří pruh (dun) nebo bez úhořího pruhu (buckskin). Někteří jedinci mívají na bércích, karpu a hleznech atavistické proužkování (Dušek, 1999). Plavák je zbarven plavě, pouze distální části končetin spolu s ocasem a hřívou jsou zbarveny černě (Sponenberg, 2003). Kůň se žlutou až šedou barvou srsti různých odstínů na tmavě pigmentované kůži s černými žíněmi v hřívě a ocasu, černým spodkem končetin a tmavým (úhořím) pruhem na hřbetě (Misař, Jiskrová, 1997). Z genetického hlediska rozeznáváme dvě možné formy plavého zbarvení - buckskin a dun. Plavé zbarvení může být založeno na působení genů umístěných na dvou různých lokusech. 18

19 Obr. 4 Plavák (buckskin) Daisy (2009) Vraník Kůň s černou barvou srsti po celém těle na tmavošedé kůži, s černými žíněmi v hřívě a ocasu (Misař, Jiskrová, 1997). Vraník má srst po celém těle zbarvenou černě včetně žíní ohonu i hřívy. Nozdry, pysky, tlama, slabiny a kopyta jsou rovněž černá (Sponenberg, 2003). Vraný kůň nemá žádné odstíny a celé tělo včetně žíní je černě zbarveno (Dušek, 2007). 19

20 2.4 Genetika zbarvení lokusy významné pro Kinské koně Barva srsti je kvalitativní vlastnost. Genotyp přibližně odpovídá fenotypu a faktory prostředí působí na jeho projev nepatrně. Geny, zodpovědné za barvu koní, značíme jako major geny, tzn. geny velkého účinku (Misař, Jiskrová, 2001). Účinkem přibližně 10 genů se modifikuje pigment natolik, že existuje škála zbarvení koní od bílého až do černého (VGL, 2009). Barvu srsti, stejně jako rohatost, tvar hřebínku u slepic apod., řadíme do vlastností kvalitativních, které též označujeme jako znaky. Dědičné založení (genotyp) těchto znaků je přímo patrné na jedincích a jemu odpovídá zhruba i vzhled, tj. fenotyp. Faktory prostředí působí na projev těchto znaků nepatrně (Jakubec, Reissmann,Volenec, 2003). Abychom pochopili dědičnost zbarvení u koní Kinských, je třeba porozumět základům genetiky. Jedná se o tři geny na lokusech Extension, Agouti a Color/Cream. Vzájemná interakce genů způsobuje různá zbarvení koní, která jsou způsobena přítomností melaninu (eumelanin, phaeomelanin). Základní barvy lze ředit těmito geny: Cream, Champagne, Dun, Pearl a Silver (Sponenberg, 2008). Další možnosti modifikace: Gray, White, Roan, Tobiano, Overo (Misař, Jiskrová, 2001). Z genetického hlediska základní zbarvení u koní je kontrolováno lokusy Extension a Agouti. Jejich vzájemnou interakcí vzniká zbarvení ryzé, vrané a hnědé. Tedy řídí produkci a distribuci (hříva, ocas, distální části končetin, ) černého a červeného pigmentu (VGL; 2009). 20

21 2.4.1 Lokus Extension Lokus Extension je znám také jako lokus rozšíření. Reguluje rozšíření černého a červeného pigmentu (Bowling, Ruvinsky, 2000). Marklund et al. publikoval výsledky své práce ohledně lokusu Extension v roce Analýza odhalila tzv. mutaci měnící smysl (83Serin fenylalanin) v MCIR spojené s kaštanovou barvou. Navrhujeme, aby se výše zmíněná mutace označila za příčinnou mutaci pro kaštanovou barvu srsti. Polymorfismus je možné zjistit pomocí jednoduchého PCR-RFLP testu, jelikož mutace vytváří omezení TaqI místo v kaštanu alely. Genotypy lokusu Extension (Sponenberg, 2003; Misař, Jiskrová, 2001): EE Vytváří se černý pigment z části (hříva, ocas, končetiny) nebo rovnoměrně po celém těle vraník, hnědák, plavák. Pokud se nevyskytují modifikující alely jiných zbarvení. Ee ee Totožné s genotypem EE. vraník, hnědák, plavák. Pokud se nevyskytují modifikující alely jiných zbarvení. Kůže je tmavě pigmentována a srst se projevuje jako červená ryzák. Způsobuje distribuci phaeomelaninu po celém těle. Pokud se nevyskytují modifikující alely jiných zbarvení Lokus Agouti Lokus Agouti je znám téměř u všech savců a byl mu dán symbol A (Crosby, 2009). Byl pojmenován po severoamerickém hlodavci (Bowling, 2010). 21

22 Gen ASIP na lokusu Agouti řídí distribuci černého pigmentu. Dominantní alela A způsobuje šíření pigmentu na distální části těla (uši, končetiny, ocas, hřívu). Recesivní alela rozšiřuje pigment po celém těle (Bowling, 1996). Můžeme se setkat s teorií, že alely agouti ovlivňují nejen eumelanin (černý pigment), ale mají i částečný vliv na odstín ryzých koní. V současné době není tato teorie prokázána (Kostelnik, 2009). Genotypy lokusu Agouti platí, pokud se nevyskytují modifikující alely jiných zbarvení: AA Černý pigment rozšířen v okrajových částech těla hnědák, plavák. Nemá vliv na červený pigment (ryzák, isabela). Aa aa Totožné s AA hnědák, plavák. Pokud má kůň černou srst (tedy zastoupení minimálně jedné alely E), pak je uniformě rozmístěna po celém těle. Také platí, že nemá vliv na ryzáky a isabely (Misař, Jiskrová, 2001). Při izolaci alely a bylo prokázáno, že rozdíly u odstínů ryzáků nejsou způsobeny odlišnými genotypy, tedy AA, Aa a aa. Rozličné alely agouti ovlivňují pouze eumelanin srsti (Rieder et al., 2001) Lokus Color/Cream Na lokus Color/Cream u koní byly popsány alely C, C CR. Tyto alely řídí činnost tyrozinázy, která syntetizuje produkci melaninu u savců. Alela je zodpovědná za krémové zbarvení pseudoalbínů a zlatavé zbarvení žluťáků i plaváků (Bowling, Ruvinsky, 2000). Sponenberg (2003) uvádí, že za přítomnost pigmentu v kůži, srsti a očích zodpovídá gen C. Albín, jak je popisován anglickou literaturou, kůň s genotypem cc. Autoři studií o dědičnosti barev uvádějí, že u koní se albín s genotypem cc nevyskytuje (Misař, Jiskrová, 2001). 22

23 Genotypy lokusu Color/Cream: CC Kůň je pigmentován bez účinku zesvětlení vraník, hnědák, ryzák (Misař, Jiskrová, 2001). CC CR Způsobuje zesvětlení červeného pigmentu v heterogenním zastoupení plavák, isabela (Misař, Jiskrová, 2001). Černý pigment není ovlivněn vraník ( smokey black) (Sponenberg, 2003). C CR C CR V homozygotním zastoupení zesvětlí černý i červený pigment tzv. pseudoalbíni (sv.isabela) cremello, perlino a smokey cream (Bowling, 1996). Jedná se tedy o alelu, která je důsledkem zbarvení žlutého a plavého u koní. Taktéž způsobuje zbarvení známé jako pseudoalbinismus. U genu Color/Cream lze zpozorovat, že se objeví neočekávaně. Alela C CR základní barvu zesvětlí, nikdy ji zcela neodstraní. U černého zbarvení (vraník, končetiny plaváků) lze vypozorovat vliv alely C CR pouze v homozygotním zastoupení. Při heterogenním zastoupení se vliv alely neprojeví (Sponenberg,2003; Kostelnik, 2009). Pokud budeme mít jedince s alelou C CR v heterozygotním genotypu (žluťák, plavák), jejich potomek (hříbě) má 25% šance získat alelu C CR a 25% od obou rodičů. Bude tedy homozygot tzv. dvojitě ředěný cremello, perlino (Bockman, 2009). Koně těchto barev byli dlouho na okraji zájmu chovatelů, protože nemohli být často registrováni a jako domnělí albíni byli vyřazováni z chovu. Dnes se situace obrátila a tito smetanoví koně jsou žádanými barvami kolbišť a genetickým pokladem chovatelů. Mohou dávat požadovanou barvu se 100% jistotou (Mečíková, 2005). V případě jedince s dvojitě ředěnou barvou (genotyp C CR C CR ) máme 100% jistotu přenosu alely C CR. Tato alela se vyskytuje u jedinců se zbarvením plavým (buckskin), isabel, smokey black, smokey cream, cremello a perlino(bowling, Ruvinsky, 2000). V případě vraného potomstva se projev jednoho ředění alelou C CR může prezentovat ve zbarvení očí (Bowling, 1996). 23

24 Jaké bude mít jedinec konečné zbarvení, o tom rozhoduje interakce mezi jednotlivými geny zbarvení. Tabulka č.1 (Misař, Jiskrová, 2001; Sponenberg, 2008) Zbarvení Genotypy Fenotyp Ryzák Aa (AA, aa), ee, CC Ryzák Žluťák/isabela Aa (AA, aa), ee, CC CR Isabela Cremello Aa (AA, aa), ee, C CR C CR Albín/sv.isabela Hnědák Aa (AA), Ee (EE), CC Hnědák Plavák Aa (AA), Ee (EE), CC CR Plavák Perlino Aa (AA), Ee (EE),C CR C CR Albín/sv.isabela Vraník aa, Ee (EE), CC Vraník Smokey black aa, Ee (EE), CC CR Vraník Smokey cream Aa, Ee (EE), C CR C CR Albín/sv.isabela 24

25 3 PLEMENNÁ KNIHA Do šlechtitelského programu KK jsou zahrnuti všichni plemenní koně, kteří jsou zapsáni do některé z těchto plemenných knih: plemenná kniha hřebců; hlavní plemenná kniha klisen; plemenná kniha klisen; pomocná plemenná kniha klisen. 3.1 Řád plemenné knihy U teplokrevných plemen jsou možnosti využití jiných plemen ve šlechtění specifikovány v Řádu plemenné knihy. Pokud pravidla nestanoví ŘPK příslušného plemene, rozhoduje obvykle o akceptování jednotlivých plemeníků Rada plemenné knihy nebo odborný orgán uznaného chovatelského sdružení. Není li hřebec tímto orgánem akceptován, nemůže být jeho potomstvo zapsáno do příslušné PK, respektive není jeho původ uznán (Vejčík et al., 2001). Právním základem řádu plemenné knihy je zákon č.154/2000 Sb. o šlechtění, plemenitbě a evidenci hospodářských zvířat a o změně některých souvisejících zákonů a vyhlášky MZe ČR, kterými se provádějí některá ustanovení citovaného zákona. Níže jsou uvedeny závazné následující předpisy: chovný cíl; šlechtitelský program plemene (Šťastný, 2008; SCHKK, 2010a). 25

26 3.1.1 Pro zápis hřebců do PKH platí dále tyto podmínky 1. Do PKH může být zapsán hřebec s oboustranně prokazatelným původem nejméně do 4. generace předků a splňující podmínky dané v bodě 8 ŠP (zdravotní stav). 2. Hřebci zapisování do PKH mimo A1/1 a hřebců se zvláštním přínosem vybraných výjimečně RPK (bod 4.ŠP) musí mít PGKK vyšší než 5%. 3. Hřebec může být zapsán do PKH na doporučení RPK po schválení předsednictvem. 4. ŘPK zkontroluje, zda hřebec splňuje veškeré podmínky pro zápis, a zváží jeho vhodnost a využitelnost pro realizaci šlechtitelského programu. 5. Hřebci absolvovali zkoušku výkonnosti hřebců dle bodu 4 nebo hřebci po sportovní testaci. 6. Angličtí plnokrevní hřebci dle podmínek uvedených v ŘPK (SCHKK, 2010b) Podmínky pro zápis do plemenných knih klisen I) Hlavní plemenná kniha Klisny musí splnit všechny níže uvedené podmínky: 1. klisny ohodnocené 7,1 a více bodů; 2. klisna musí splnit alespoň jeden podbod týkající se PGKK; a) Klisny pocházející z uznaných rodin N, J, M, O, Č s podílem PGKK vyšším než 10%. b) Klisny s podílem PGKK ze strany otce i matky a jehož součet musí být vyšší než 20%. c) Klisny s vyšším podílem PGKK než 30%. 3. klisny kohoutkové výšky nejméně 159 cm KVH; 26

27 4. klisny se známým původem nejméně do 4. generace. II) Plemenná kniha Klisny musí splnit všechny níže uvedené podmínky: 1. klisny ohodnocené 6,1 a více bodů; 2. klisna musí splnit alespoň jednu podmínku týkající se PGKK; a) Klisny pocházející z uznaných rodin N, J, M, O, Č. b) Klisny s vyšším podílem PGKK než 10%. 3. klisny kohoutkové výšky nejméně 158 cm KVH; 4. klisny se známým původem nejméně do 4. generace. III) Pomocná plemenná kniha Klisna musí splnit bod 1, 3 a 4 nebo 2, 3 a 4: 1. klisny s vyšším podílem PGKK než 0%, které není možné zapsat do vyšších oddílů; 2. klisny isabely nebo plavky s 0% PGKK, odpovídající užitkovým typem; 3. klisny kohoutkové výšky nejméně 155 cm KVH; 4. klisna se známým původem nejméně do 2. generace (SCHKK,2010b) Charakteristika Kinských koní a popis jednotlivých rodin Pověření k vedení PK koní Kinských vydalo MZe ČR Svazu chovatelů koní Kinských v říjnu roku 2005, to znamená, že klisny zapsané do této PK byly poprvé připouštěny 27

28 v rámci této PK až v roce První ročník hříbat plemene kůň Kinský je tedy z roku V ŘPK v sekci Označování, identifikace a pojmenování koní najdeme dodatek o tom, že hříbě může být pojmenováno přídomkem Kinský, pokud je barvy isabela nebo plavák a matka je zapsána v HPK nebo PK (SCHKK, 2010b). V PK ČT nalezneme i určitý počet klisen, které z hlediska původu patří do výše uvedených rodin koní Kinských, ale majitelé z různých příčin nemají zájem o převedení koní z PK ČT do PK KK. Dospělý kůň je středního tělesného rámce s dobrými liniemi, přiměřeně kostnatý se suchým fundamentem bez zjevných i podmíněných genetických vad. Je použitelný pro rekreační ježdění včetně terénního parforsní hony (Kučera, 2006). Tabulka č. 2 Tělesné míry (Kučera, 2006; SCHKK, 2010a) Výška v kohoutku hůlková (KVH) Obvod holeně klisny cm 19,5 21,5 cm Hřebci cm 20,5 22,0 cm Rodiny Rodina N Založená polokrevnou klisnou Nancy, pokračující přes vnučku 27 Nedejse, světlou isabelou nar Tato rodina byla chována v původním typu až na některé výjimky, ke kterým patřil zejména hřebec 957 Notář po hannoverském hřebci Alarm, který se ale především díky své plodnosti zasloužil o udržení žlutého genu zvláště ve východních Čechách. Z rodiny pochází celá řada výkonných dostihových koní, především vítězka VP Norma, trojnásobný účastník VP Norbert, hřebec Nezamysl, klisna Najada a další. 28

29 Rodina J Založená anglickou polokrevnou klisnou Hero I, pokračující klisnou Jitřenka isabelou, nar po otci Przedswit III Alina z chovu p.pyrolta z Běleckého mlýna. Z rodiny pochází celá řada koní s velmi dobrou sportovní výkonností především ve všestrannosti (Jelena, Jalna, Jena a další). Příslušníci této rodiny se vyznačovali i odpovídajícím typem. Rodina Č Založená klisnou VČ 391 Čita (1955) po Cesarovi patří dnes k nejrozšířenějším. Z rodiny pochází plemenní hřebci 7 Marin lipský 1, 4218 Marin lipský 2 (vnuci hřebce Cesara), 23 Varin lipský, 155 Alarm lipský 2, 3262 Tuzex, 3261 Darex, 333 Almhirt týnský, 409 Garut humburský, 497 Div týnský, 525 Taarlo Kubišta 1 i 2712 Taarlo Kubišta 2. Rodina byla chována spíše v typu kombinovaném, i když i zde docházelo k použití hřebců v jezdeckém typu včetně anglických plnokrevníků. Rodina M Byla založena plavou klisnou Jiskra a pokračovala dcerami Jizera, Julka a Jitra. Později je známa jako rodina M. Příslušníci rodiny jsou spíše v typu středně mohutných mnohostranně užitkových koní. Rodina O Zakladatelkou byla klisna Queen of Haerts (A1/1), rodinu ovlivnil anglický polokrevný kmen Furioso. V posledním období se podílí na rozšíření genové variability v barvě. Příslušníci rodiny se vyznačují velmi dobrými užitkovými vlastnostmi hřebec 556 DAF Ondráš je výkonným skokovým i drezurním koněm (Kučera, 2006) Charakteristika jednotlivých plemeníků Charakteristikou jednotlivých plemeníků se podrobně zabývá kapitola č Zpracování vybraných plemeníků. Pro výběr těchto plemeníků jsem se rozhodla na základě četnosti jejich potomstva zapsaného v plemenné knize koní Kinských. Jednalo se o soubor 269 klisen využívaných k plemenitbě a 46 hříbat narozených od roku 2007 do 2009, tj. všechny zapsané v plemenné knize ke dni Přihlédla jsem taktéž k potomstvu těchto plemeníků z řad hřebců působících v chovu koní Kinských. 29

30 4 CÍL Cílem diplomové práce je zhodnocení výsledků šlechtitelské práce v chovu Kinských koní se zaměřením na jejich zbarvení a komparace vývoje četnosti zastoupení jednotlivých zbarvení u plemene Kinských koní zapsaných v PK KK v České republice v letech 2003 a 2010, také analýza vybraných plemeníků se zaměřením na četnost alely C CR u jejich potomstva. Následuje zhodnocení významu plemeníka dle výsledků při přenosu alely na potomstvo. Obr. 5 Ryzák Kinský kůň (2009). 30

31 5 MATERIÁL A METODIKA Dalším podkladovým materiálem ke zpracování diplomové práce byly výsledky molekulárně genetické analýzy, které byly poskytnuty taktéž Svazem chovatelů koní Kinských. Poskytnuta byla plemenná kniha koní Kinských prostřednictvím Ústřední evidence koní ČR se souhlasem Svazu chovatelů koní Kinských jednalo se zejména o data související s fenotypem koní. Databáze zahrnuje barevnou variantu, pohlaví, číslo a jméno jedince, rok narození, číslo a jméno matky, číslo a jméno otce. Postupovala jsem srovnáním dat z roku 2003, kdy proběhla genetická analýza zbarvení (výsledky jsou ověřeny genetickou analýzou genotyp zbarvení) u koní Kinských a dat zpřístupněných ÚEK ČR v roce 2010 (fenotyp koní). Porovnáním dat vyhodnotím výsledky šlechtitelské práce v oblasti zbarvení z let, tehdy plemeno koní Kinských bylo rázem ČT a rokem 2010, kdy se jedná o uznané plemeno s typickým zbarvením (žluťáci, plaváci). Tedy rokem 2003, kdy nebylo plemeno uznáno za autochtonní a rokem V tomto roce je plemeno činné v oblasti šlechtění a za šlechtitelskou práci zodpovídá chovatelský svaz Kinských koní. Z výsledků by mělo vyplývat zvýšené zastoupení jedinců se zbarvením, které je podmíněno přítomností alely C CR, tedy isabel, plaváků a pseudoalbínů. Tento nárůst byl jednou z podmínek pro uznání tohoto plemene za autochtonní. Dále pak analyzuji u jednotlivých plemenných hřebců působících v chovu koní Kinských význam z hlediska přenosu zbarvení alel na lokusu Cream na jejich potomstvo a četnost jednotlivých zbarvení u jejich potomstva. Zhodnocením přenosu alely na potomstvo lze potvrdit či vyvrátit přítomnost alely C CR u vybraných jedinců. Všechna data jsou zpracována v programu Microsoft Office Excel 2003 a Microsoft Office Excel

32 5.1 Charakteristika srovnávací základny Zpracování plemene koní Kinských se zaměřením na zbarvení V plemenné knize je k datu zaevidováno 338 koní určených k plemenitbě, z toho 47 jedinců jsou hříbata z roku 2007, 2008, 2009 a to 24 hřebečků a 22 klisniček. K tomuto dni nebyla evidována hříbata z roku 2010, jelikož k zapsání do plemenné knihy je třeba genetická analýzy parentity. Z tohoto důvodu se zápis hříbat oddaluje. Z 23 plemenných hřebců již 9 hřebců nepůsobí v chovu (z důvodu prodeje, úhynu, v případě hřebce Mano Kinský se jedná o kastraci). Zkoumaná skupina byla snížena o koně, kteří v chovu nepůsobí (úmrtí, prodej). Tedy konečný počet Kinských koní sloužících k výpočtu je 298. Z toho je 37 hřebců, 1 valach a 260 klisen. V roce 2003 byla provedena analýza zbarvení z genetického hlediska. Jednalo se o skupinu koní čítajícím 211. V tabulce č. 3 jsou uvedena početní a procentuální zastoupení jednotlivých barev podle pohlaví a celkem. Tabulka č. 3 Početní a procentuální zastoupení jednotlivých barev podle pohlaví r.2003 (Jakubec, Reissmann,Volenec, 2003) Cr. /Per. Hnědák Žluťák Plavák Ryzák Vraník Pohlaví Počet ks % ks % ks % ks % ks % ks % Hřebci , ,33 2 8, ,8 1 4,18 Klisny , , , , ,6 Valaši , ,3 2 13, , Celkem , , , , ,7 1 0,47 32

33 5.1.2 Zpracování vybraných plemeníků Pro analýzu bylo zhodnoceno 8 plemeníků využívaných v plemenitbě koní Kinských. Tito plemeníci byli vybráni na základě četnosti potomstva zapsaného v plemenné knize Kinských koní a knize hříbat. Hřebec Mys byl vybrán z důvodu zastoupení jeho potomků v plemenné knize hřebců. Vybráni jsou tito plemeníci: Alois, Almhirt chlumecký, Almhirt týnský, Burbon, DAF Ondráš, Div týnský, Mineral, Mys a Taarlo kubišta 2. Z těchto údajů byly vypočítány přenosy alely C CR na jejich potomstvo. Ze vzorku 269 klisen zapsaných v plemenné knize koní Kinských jsem vybrala žijící i nežijící potomky výše jmenovaných hřebců. Tedy i potomstvo, které bylo prodáno. Z této skupiny je graficky znázorněno procentuální zastoupení jednotlivých zbarvení potomstva od jednotlivých hřebců a zastoupení alely C CR u potomstva jednotlivých plemeníků z fenotypového hlediska. 33

34 Alois Evidenční číslo: 918 Narozen: Barva: Plavák PK: Datum zařazení: 2003 Rodokmen Alme Z 1966 Hd 440 Ascot 1982 Ryz Bella Ibrahim 1952 Girondine Prince Du Cy 1955 Nikita B. The Last Orange Vaillante Ultimate J'Vins Mars Ultimate Vaudoise Debuche Quiryda 207 Garut Gaukhar Plav. Garem Plav Merkenka Plav. VČ 1826 Novela 1982 sv.hd Akra Vr. 668 Absent 1952 Vr Kaska Běl Alb. VČ 1197 Nely Varin I 1969 Ryz. 21 Varin 1955 sv.hd. VČ 391 Čita SPK 1955 Isab sv.isab. VČ 145 Norika 1973 Isab. Fillér1967 Isab. VČ 1095 Nina Plavák příjemného temperamentu a dobré mechaniky pohybu, který vyniká velmi dobrým skokovým stylem. Hřebec s podílem plnokrevné a achaltekinské krve, 34

35 zušlechťuje potomstvo (Šťastný, 2000). 35

36 Almhirt chlumecký Evidenční číslo: 296 Narozen: Barva: č. Ryzák PK: Datum zařazení: 1990 Rodokmen 333 Almhirt týnský 1979 Isab. VČ 309 Odra 1978 Hd Almhirt Tm.ryz Alwin 1799 Almhirt 1941 Vraník Coralle von Brüsenhagen 9160 H 420 Furioso XXV 1955 Hd. Fillér(146 Somogysárd-12) s.v Isab. JČ 636 Čelenka 1974 Alb. VČ 391 Čita SPK Quoniam II - A 1960 Vr. VČ 90 Ofélie 1973 Hd. Furioso XXV - Mot tm.hd. 344 City 1949 tm.ryz. Sylfou 1959 Ryz. 3 Kistelek - Éva Cesar 1945 Plav Isab Lucka KPKK 1941 Ryz. Quoniam 1954 Hd. Quido č.opk - 3 Oněga 331 Portius - Gotika Portius 1935 Hd 1947 Vr. 119 Selekta 1937 Hd Furioso VI - K 1965 Furioso XXXVIII - Alb Hd. 750 North Star I 1953 Hd. Furioso XXXIV 1955 Hd. VČ 353 Olina 772 Furioso XXII 1954 Hd. Narozený v r je ušlechtilý temperamentní hřebec velmi tmavého zbarvení, popsaný jako černý ryzák. Vyhrál výkonnostní zkoušky tříletých hřebců ČT, dědí především velmi dobrou mechaniku pohybu, ale i skokové schopnosti (Šťastný, 2000). 36

37 Almhirt týnský Červánek (AaCC CR ee) Evidenční číslo: 333 Narozen: Barva: Isabel PK: Datum zařazení: 1983 PK:Datum vyřazení: 2007 Rodokmen Alpenstrauss Alwin 1799 Almhirt Dame 1941 Vr. Coralle von Schwarzer Star Brüsenhagen 9160 H Schwabena 1932 Almhirt - 9 Furioso XXV - Mot tm.ryz tm.hd. 420 Furioso XXV 1955 Hd. 344 City 1949 tm.ryz. Furioso XV - Poh Hd. 184 Double 11 City (HUN) Nataša 1937 Ryz. JČ 636 Čelenka 1974 Alb. Fillér(146 Somogysárd-12) s.v. Djefou Sylfou 1959 Ryz. Sylviana 1967 Isab. 3 Kistelek - Éva Cesar 1173 Csongrád - 6 Lidi Otello 1945 Plav Čigýra 1928 Isab. VČ 391 Čita SPK 1955 Isab Lucka KPKK 350 Šach-mat 1935 Ryz Ryz. Zem.kl. Červánek patřil k pepinierům Chlumeckého hřebčína. Zájem ze strany chovatelů o připouštění potvrzuje jeho kvality a pevné postavení plemeníka. Z matčiny strany patří k velmi hodnotné rodině koní Kinských Č, KVH 168 cm (Kučera, 2005). 37

38 Burbon Evidenční číslo: 250 Narozen: Barva: Isabel PK: Datum zařazení: 1988 PK: Datum vyřazení: 2007 Rodokmen Beliniak 1952 Hd. Brankard Celsius Ryz. Dyrekcija tm.ryz 55 Alkazar 1968 sv.hd. Belina I Palermo II 1948 sv.hd. Celina Alaska 1958 Isab. Albach Smuga Timbukta Pani 2009 Bekaria 1969 Plav. Aut 1957 Hd Belina I 1948 sv.hd. Drop Aquanossa Palermo II Celina Büvesz 1924 Draga Equator Canossa Faust Palästine Ibis Ungaria Hřebec zařazený mezi elitní plemeníky, svou dobrou jezditelnost a ušlechtilost prokázal na potomstvu (Kučera, 2005). 38

39 DAF Ondráš AACCEe Evidenční číslo: 556 Narozen: Barva: Hnědák PK: Datum zařazení: 1994 Rodokmen Dux 1977 Ryz VČ 309 Odra 1978 Hd. Direx 1966 Blitzsache Duell II 1959 Gie Sen Senatus 1958 Blitzmädel St.L.A. Quoniam Quoniam II Hd A 1960 Vr. 331 Portius - Gotika 1947 Vr. VČ 90 Ofélie 1973 Hd Duellant 1943 Ryz. Formbraut 1945 Eiserner Kerl 2168 Täubchen H Senator 1951 Ryz. Almzeichnung H Imanuel 2270 Klarinette 9552 Quido č.opk - 3 Oněga Portius 1935 Hd. 119 Selekta 1937 Hd. Furioso XXXVIII -Alb Furioso VI - K Hd Hd 750 North Star I 1953 Hd. Furioso XXXIV 1955 Hd VČ 353 Olina 772 Furioso XXII 1954 Hd. Čtyřnásobný mistr ČR v dětských a juniorských soutěžích. Hřebec vynikajícího charakteru, jezditelnosti a mechaniky pohybu. Patří k jednomu z mála plemeníků s vlastní sportovní výkonností ve skákání ST a v drezuře ST. DAF Ondráš je ušlechtilý kůň s velmi dobrou konstitucí a suchým fundamentem. Působí v plemenné knize koně Kinského a v PK ČT (Kučera, 2005). 39

40 Div týnský ČARDÁŠ Evidenční číslo: 497 Narozen: Barva: tm. Isabel PK: Datum zařazení: 1993 Rodokmen Div I 1972 Ryz JČ 636 Čelenka 1974 Alb. 776 Div 1948 Ryz. Lionel 1939 Ryz. Diva 1941 Ryz. 59 Persian 1941 tm.hd. 189 Galánka 1954 Hd. 57 Toska 1947 Hd. Fillér(146 Somogysárd-12) s.v Isab VČ 391 Čita SPK 1955 Isab. Sylfou 1959 Ryz. 3 Kistelek - Éva Cesar 1945 Plav Lucka KPKK 1941 Ryz. West Nor West Lisi Simson 1920 Ryz. Danaide 1932 Simson 1920 Ryz. Perambulator Przedswit V - K 1937 Hd. z.kl. Djefou Sylviana 1173 Csongrád - 6 Lidi Otello Čigýra 1928 Isab. 350 Šach-mat 1935 Ryz. Zem.kl. Čardáš je velmi dobrého charakteru. Je vhodný pro klisny rázu Equus Kinský. Čardáš je anglickým polokrevníkem s 51,5% krve A1/1 (Katalogu Hřebců 2005 vydaného Svazem chovatelů ČT). 40

41 Mineral Evidenční číslo: 718 Narozen: Barva: Isabel PK: Datum zařazení: 1999 Rodokmen 439 Mys 1980 Ryz. VČ 619 Myjava 1977 Isab. Flying Star (FR) 1968 Ryz. Myjaxa Marin lipský 1970 Isab. VČ 695 Jiskra Bel Baraka (FR) Queen Philippa Astyanax (FR) 1949 Hd. Myjava 1956 tm.hd. 11 Marin 1960 Ryz. Worden II (FR) Fleur des Neiges Phil Drake (FR) Apparent Queen Djebel (FR) Thaouka (FR) Gradivo (GER) 1939 Hd. Medúza Cesar 1945 Plav. Dáška 1955 Ryz. VČ 851 Čája Diadém 1952 Hd Isab. VČ 391 Čita SPK 1955 Isab. 207 Furioso XV Hd Furioso XV - Poh Hd. 70 Star of Hannover II Gen 1939 Hd Jiskra z.kl. Mineral je hřebec velmi dobrého exteriéru, impozantního zjevu, krásně syté žluté barvy s čistě bílou hřívou. Vyniká mechanikou pohybu a velmi dobrou jezditelností, za kterou byl v konečném výsledku stodenního testu hřebců hodnocen nejvyšší známkou ze všech hřebců českého chovu. Do plemenitby byl zařazen od roku Mineral převážně dědí svoji atraktivní sytě žlutou barvu (ERC, 2011). 41

42 Mys Evidenční číslo: 439 Narozen: Barva: Ryzák PK: Datum zařazení: 1987 Rodokmen Flying Star (FR) 1968 Ryz. Myjaxa 1965 Bel Baraka (FR) Queen Philippa Astyanax (FR) 1949 Hd. Myjava 1956 tm.hd. Worden II (FR) Fleur des Neiges Phil Drake (FR) Apparent Queen Djebel (FR) Thaouka (FR) Gradivo (GER) 1939 Hd. Medúza Wild Risk (FR) 1940 Hd. Sans Tares Norseman (FR) 1940 Avila Admiral Drake Philippa Owen Tudor (GB) 1938 Astéride Tourbillon (FR) Loika Astérus Sweet Picture Ladro 1927 Hd. Grafenkrone 1924 Árkász 1939 tm.hd. Meta Plnokrevný ryzák Mys byl hřebec s vynikající dostihovou kariérou: vítěz Svatováclavské ceny, ceny časopisu Jezdectvo, Hoppegarten Meile, byl nejlepším sprinterem Československa 1984 až Vynikal tvrdostí, výborným charakterem a mechanikou pohybu. Otec Myse hřebec Flying Star byl velmi dobrým dostihovým koněm (ERC, 2011). 42

43 Taarlo Kubišta 2 Evidenční číslo: 2712 Narozen: Barva: Ryzák PK: Datum zařazení: 1997 Rodokmen 366 Taarlo 1977 Ryz 67 Karena 1985 Isab. Rigoletto 1960 Běl Natasja 125 Quoniam II tm.ryz. VČ 205 Čabajka 1975 Isab. Ramzes 1937 Běl Idee Hd. Ghyll Manor Avondrood 113 Dv model prefnwp Rittersporn Jordi Ar Logarithmus Sanna Gilles de Retz (GB) Constant Worry Carajan 1956 Abendrot Quoniam II - A Quoniam 1954 Hd 1960 Vr 331 Portius - Gotika 1947 Vr. 952 Furioso XXXVIII 1971 tm.ryz. 977 Gidran XIV Ryz. Furioso XXXVIII - Alb Hd. 862 Alarm 1964 Hd. Gidran XIV - K 1955 Ryz. 819 Alarm 1961 Ryz. 11 Marin 1960 Ryz. VČ 144 Činka 1971 Isab. VČ 851 Čája 1965 Isab. Taarlo Kubišta II je ušlechtilý, mohutný a silný hřebec s typickým hřebčím výrazem, výbornou mechanikou pohybu a kvalitním stylem skoku. Hřebec vyniká ochotou k práci, příjemným temperamentem. Byl více využíván v chovu než sportu. Taarlo Kubišta II je vítězem Národní přehlídky koní Kinských v kategorii hřebců v roce Je k dispozici přirozenou plemenitbou pro klisny ČT a KK (Odehnalová, 2010). 43

44 6 VÝSLEDKY A DISKUSE 6.1 Výsledky plemene Koní Kinských se zaměřením na zbarvení Z výsledku vyplývá, že ve šlechtění u koně Kinského v ČR se zvýšil počet jedinců požadovaného zbarvení ve sledovaných letech ze 116 na 180 jedinců. Nárůst celkového počtu jedinců ve sledovaných letech byl z 211 koní na 298. Tabulka č. 4 Početní a procentuální zastoupení jednotlivých barev podle pohlaví r Cr. /Per. Hnědák Isabela Plavák Ryzák Vraník Bělouš Pohlaví Počet ks % ks % ks % ks % ks % ks % ks % Hřebci ,70 3 8, , , ,73 1 2,70 Klisny , , , , ,62 2 0,77 4 1,54 Valaši ,00 Celkem , , , , ,17 3 1,01 4 1,34 Z tab. 4 jednoznačně vyplývá vysoké zastoupení jedinců typu isabela, plavák a cremello (resp. perlino), tj. 180 jedinců z celkového počtu 298 koní, což představuje 60,4 % zastoupení alely C CR dle fenotypu populace. Četnost jedinců požadovaného zbarvení (isabela, plavák, cremello, perlino) byla roku ,98%. V roce 2006, jak je již výše zmíněno, se jednalo o 60,4%. Nárůst je částečně způsoben zápisem klisen isabel nebo plavek s 0% PGKK, ty jsou odpovídajícím užitkovým typem. PGKK je zkratka pro původní geny koní Kinských, které se vypočítávají na základě předků, ti byli definováni za 100% nositele PGKK (SCHKK, 2010b). Vzhledem k výše popsané složité dědičnosti připařování koní prováděné tradičním způsobem, by pravděpodobně zapříčinil zastoupení všech barevných typů. Tento způsob šlechtění do značné míry zatěžuje ekonomickou efektivnost chovu. Produkují se hnědáci a ryzáci, jedinci typu isabela, plaváci, cremello, perlino a vraníci (Jakubec, Reissman, Volenec, 2003). 44

45 Procentuální zastoupení jedinců cremello a perlino je 1,34. Jedinci označení za sv.isabely byli zařazeni do isabel. Genetická analýza by mohla prokázat homozygotní zastoupení alely C CR u těchto jedinců. Často se chybné zařazení barvy koně objevuje v plemenné knize, což s sebou přináší problémy při určování genotypu jedince a jeho potomků. Mnozí koně zbarvení perlino/cremello byli dříve zapsáni jako isabely (Castle, 2010). Zastoupení hřebce cremello/perlino v chovu umožňuje chovatelům z hlediska zbarvení získat potomstvo záměrného zbarvení. Tento jedinec bude produkovat jedince s alelou C CR. Prospěšní jsou jedinci perlino a cremello, kteří jako chovná zvířata produkují žluťáky a plaváky se 100% účinností. Při křížení Cremello jedince s ryzákem bude potomstvo vždy zbarveno žlutě, perlino křížené s hnědákem či ryzákem bude produkovat plavé a žluté potomstvo (Fornarelli et al., 2005). Barva Kinského koně je kromě jiných vlastností důležitým znakem pro jeho vymezení vůči jiným plemenům teplokrevným koním a pro jeho uznání za autochtonní plemeno v České republice. Proto bych doporučila po inkorporaci molekulárně-genetických analýz genů MC1R (extension), ASIP (agouti) a MATP (color/cream) zaměření se na šlechtění jedinců ryzích a isabel. Pro záměrné zvýšení produkce isabel a plaváků bych navrhla: šlechtění jedinců ve zbarveních isabel a isabel s produkcí jedinců cremello/perlino, isabela a ryzáků. Případně šlechtění cremello/perlino s jedinci typu isabela a ryzák. Šlechtění jedinců isabela na podkladě ryzáků s maximalizací produkce jedinců typu isabela je relativně jednodušší než plaváků na podkladě hnědáků (Jakubec, Reissmann, Volenec, 2003). 45

46 Křížením jedince s genotypem C CR C CR (hřebec Dubel) a jedince ryzého zbarvení bychom měli 100% spolehlivost u potomka zisku alely C CR, která způsobuje požadovaná zbarvení. Graf č. 1: Procentické zastoupení jednotlivých barev v populaci Kinských koní r Na grafu č. 1 je znázorněno procentuální zastoupení jednotlivých zbarvení z roku Na grafu č.2 je vyobrazeno procentuální zastoupení jednotlivých barevných variant z roku Jednoznačně vyplývá, že jedinci se zbarvením isabela jsou oproti ostatním zbarvením zastoupeni v roce 2010 z 45,64%. 46

47 Graf č. 2: Procentické zastoupení jednotlivých barev v populaci Kinských koní r Velkým pomocníkem při sestavování připařovacích plánů by bylo stanovení genotypu jedinců s ohledem na lokusy A, C a E pomocí molekulárně-genetických metod. Tyto analýzy by však byly spojeny s dodatečnými finančními náklady (Jakubec, Reissmann, Volenec, 2003). Identifikace barev je stále nejistá vzhledem k zapojení mnoha modifikujících genů, které mohou způsobit odlišné odstíny. Některé maskují účinky jiných alel (C CR ) alely G (Gg, GG), A (aa). To je důvod, který brání chovatelům získat favorizované zbarvení u daného koně ( Mariat et al., 2003). 47

48 Při šlechtění plaváků se jedná o složitější interakci genů. Šlechtění plaváků na podkladě hnědáků by bylo daleko složitější, protože se kromě plaváků, hnědáků a jedinců perlino vyštěpují jedinci typu palomino, cremello, ryzáci a vraníci (Jakubec, Reissmann, Volenec, 2003). U takto málo početného a rozrůstajícího se plemene může genetická analýza významně přispět chovatelům při výběru rodičovských partnerů. Tím přispět v šlechtitelské práci k navýšení plaváků a žluťáků. 48

49 6.2 Výsledky hřebců Alois V plemenné knize je zapsáno 11 hříbat tohoto hřebce. Graficky je znázorněno zbarvení potomstva v procentech (graf č. 3), také celkové procentuální zastoupení zvířat s alelou C CR (graf č.4). V příloze naleznete doplňující informace o jednotlivých hříbatech. Graf č. 3: Zbarvení potomstva po hřebci Alois Graf č. 4: Přenos alely C CR Alois Jedná se o plavého jedince, který je nositelem alely C CR. Přenos alely je znázorněn na grafu č. 4. U genu MAPT jsme pozorovali, že jedinci v homozygotním stavu jsou fenotypově bílí cremello/perlino. Heterozygoti vykazovali zbarvení isabel a plaváků. U ostatních zbarvení nebyla detekována alela C CR (Fornarelli et al., 2005). 49

50 6.2.2 Almhirt chlumecký V plemenné knize je zapsán jako černý ryzák. Graficky je znázorněno zbarvení potomstva v procentech (graf č. 5), také celkové procentuální zastoupení zvířat s alelou C CR (graf č. 6). V příloze naleznete doplňující informace o jednotlivých hříbatech. Graf č. 5: Zbarvení potomstva po hřebci ACH Graf č. 6: Přenos alely C CR ACH Z výsledku vyplývá, že jedinec je chybně označen za ryze zbarveného. V případě hřebce Almhirt chlumecký by genetická analýza nepochybně zjistila přítomnost alely C CR na lokusu Cream. V potomstvu zapsaném do PK KK se vyskytují 3 klisny (Sywiam isabela, Legacy Kinská plavák a Angeliky plavák), jejichž matky jsou zbarveny hnědě. Tedy tyto matky nejsou nositelkami alely C CR. Nepřítomnost alely C CR u rodičů vylučuje možnost získat potomky zbarvené plavě či v barvě isabela. Někdy jsou tato velmi tmavá palomina označována za černé ryzáky. Gen Smooty způsobí tmavé zbarvení hřívy, ocasu. Isabely mají jednu alelu C CR, kterou zdědí po rodičích. Takovéhoto koně lze zaměnit i za tmavé hnědáky (Kastle, 2010). Bowling (1996) i Sponenberg (2003) se vyjadřují totožně: Chybná identifikace je obvykle prozrazena potomstvem (plaváci, isabely). 50

51 6.2.3 Almhirt týnský V plemenné knize je zapsáno 43 potomků tohoto hřebce. Graficky je znázorněno zbarvení potomstva v procentech (graf č. 7), také celkové procentuální zastoupení zvířat s alelou C CR (graf č. 8). V příloze naleznete doplňující informace o jednotlivých hříbatech. Graf č. 7: Zbarvení potomstva po hřebci AT Graf č. 8: Přenos alely C CR AT U zbarvení isabel byla detekována alela C CR. Jednalo se o heterozygoty (Fornarelli et al., 2005). Hřebec je zapsán jako žlutě zbarvený jedinec. Přítomnost alely C CR potomstvem (albíni pseudoalbíni). je potvrzena 51

52 6.2.4 Burbon V plemenné knize je zapsáno 40 potomků tohoto hřebce. Graficky je znázorněno zbarvení potomstva v procentech (graf č. 9), také celkové procentuální zastoupení zvířat s alelou C CR (graf č. 10). V příloze naleznete doplňující informace o jednotlivých hříbatech. Graf č. 9: Zbarvení potomstva po hřebci BUR Graf č. 10: Přenos alely C CR BUR V anglické literatuře se setkáme s názvem color dilution (ředící gen), u koní interreaguje s ostatními geny pro zbarvení. U islandských koní prokázal Adalsteinsson (1974), že u dědičnosti zbarvení žluťáků je alela C CR zodpovědná za ředění phaeomelaninem. Alela C CR je neúplně dominantní a ve své homozygotní formě ředí phaeomelanin a eumelanin. U vraníků s jednou kopií alely C CR se zřídka kdy ředění fenotypově projeví ve zbarvení z důvodu nepřítomnosti červeného barviva (phaeomelaninu). Přítomnost alely C CR je potvrzena potomstvem. 52