Geodézie v podzemních prostorách

Transkript

1 Geodéze v odzeíh rostoráh 9.seestr ředášky Geodéze v odzeíh rostoráh (os ředášek Rd Krtohvíl ze zího seestru 999/000) ředáší Do. Ig. vel Háek, Cs. (ístost 905) Úvod Hstore Egyt doly v Nub jed z ejstršíh Hero -.století ř..l. - řojoví obrze Ve středověku bylo důlí ěřtví vrholu geodéze! 49 (5) Jhlvské horí rávo 54 - Jáhyovské rávo - v té době vrhol důlího ráv Kutohorské rávo 534 rví s český ose, Zkud rášek 593 M Rudolfovy štoly - dlouhý erge - od Vltvy do Stroovky - řevýšeí, 00 délk - jed z rvíh árysovýh - šělské osy 884 Dulex Theo brtř Frčové - rví Theo s rví skleěý kruhe Legsltv Vyhlášk 435/9 sb. ve zěí 58/97 sb. Český báňský úřd. 44/88 sb. ve zěí záko 54/99 O ohrě využtí erostého bohtství. 6/88 sb. ve zěí záko 54/99 O horké čost, výbušáh státí báňské srávě ř důlí čost je třeb dělt dokuet geologkou geodetkou Orgze á rávo rerodukovt státí dílo odrobost o dokuet stoví ČÚ (Český báňský úřd) stovl 6 důlě ěřká geologká dokuete zhruje údje o ložsku, důlí díl, odvly, odklště, výsyky ovrhovou stu elého rostoru. jestlže se účky ohou rojevt okolo, třeb ěřt okolí jestlže jsou o tehká díl s ávzostí důlí čost > zěřt eí-l dokuete řídí ČÚ zěřeí ákldy orgze Několk čostí, které ejsou kvlfkováy jko důlí čost tz. evzthuje se ě říslušé vyhlášky (zde uvedeé). Úrv zušlehťováí erostů. Těžb ísků štěrkoísků v koryteh toků lovouí stroj. 3. Kolektory 0 od ovrhe čost esí trvt déle ež rok. str č.

2 Geodéze v odzeíh rostoráh 9.seestr ředášky 4. Ržeí říojek žeýrskýh sítí - odhodů od kouke - rotlků 5. Hloubeí studí 6. ovrhové dobýváí evyhrzeého erostu s ostue stěy < 0 / rok těžbou od / rok. 6. Horká čost - vyhledáváí růzku vyhrzeýh ložsek - otvírk, řírv dobýváí - zřzováí, zjšťováí lkvde důlíh děl loů - zřzováí, zjšťováí lkvde odvlů - zvláští záshy do zeské kůry - zjšťováí lkvde strýh důlíh děl Čost rováděé horký zůsobe Orgze je ov Grfká část dokuete - dobýváí ložsek evyhrzeýh erostů - žeýrský geologký hydrologký růzku (NE geologká dokuete rováděá ř dokuet stveb) - těžb ísků ve vodíh koryteh (kroě slvňováí) - lové stvby s odzeí re > odzeí sčí ráe - ráe zřístuňováí udržováí jeskyí - všehy zeí ráe ř oužtí strojů č trhv ř kubtuře vrté study d 30 - jíáí řírodíh, léčvýh vod - geologkou geodetkou dokuet zěy, které robíhjí - ožství, kvltu druh erostů o elou dobu žvotost o uzvíre lou - :5 000 : Obsh y - rostor ložsk - hre důlí oblst - objekty hráěé dle zvláštíh ředsů (trhvy, kulturí átky) - oblst úzeí ohrožeé trhí re - Obsh :500 : tetýž jko y :5 000 : hre bloků těžtelýh zásob (elze vytěžt úlě všeho) - úrváreské soálí zřízeí - rotožárí soálí ohr - íst o ukládáí terálů - říčý odélý řez ložske - ovrhové stue čsový ostu rí - řezy teréu Odovědost z dokuet - sez dokuete důlíh děl řblížeýh k ovrhu - závodí žeýr str č.

3 Geodéze v odzeíh rostoráh 9.seestr ředášky - lou - dolu odovídá z stv elku - hlví důlí ěřč z srávost jedotlvýh ěřeí - důlí ěřč z jedotlvé část - otvrzují svý odse - u osttíh jé osoby Vyhlášk ČÚ 340/9 - o oždvíh závodího - oždvky hlvího důlího ěřče - ověře řed kosí ČÚ doste osvědčeí - vysokoškolské vzděláí rxe v oboru důlího ěřtví - roky důlí škol, 3 roky klská škol - důlí ěřč - kose obvodího Ú - důlí škol vysoká ebo středí - vlí vysoká ebo středí s roke rxe Terologe šht (já) - svslá olove - úkloá - sleá eústí ovrh - těžebí kle - vtžé sjí vzduh (čerství vítr) - výdušé vzduh ve (vítr) (dlý vítr) - kutí ouze šht se surovou dě - vyhledáví velký geologký vrt koí sojk hodeb hodb (štol) - vodorová - šká - sěrá jde o žíle - dovrhí stouá z důlího rostoru - svážá dorv - říko roojk hodeb č odbočk k vedlejšíu ložsku árží rostor kždé horzotu těsě kole šhty (3 výškové body) čelb rotčelb rorážk sojeí hodeb rorážkový bod rotlk ztlčováí roury od dál buldozere Důlí bodová ole. ovrhové odzeí. olohová výšková 3. řojoví usěrňoví str č. 3

4 Geodéze v odzeíh rostoráh 9.seestr ředášky Hstore Dříve ístí systéy N Ostrvsku jedotá soustv Ottov (Sv. Štěá s očátke ve věž os X sever getsus) 97 Křovák átlk zvedeí 50. lét ovedl se zvést S-JTSK Des vše v S-JTSK řesost rí V vel řesé, zákldí údje věd řesé, hlví olohové výškové body díl T tehké, evzují ě jž žádé dlší ráe Důlí olohové bodové ole D - zákldí - odrobé - v odzeí - ovrhu ZD v odzeí - body ZO (zákldíh oretčíh říek) - určey ř řojoví usěrňoví ěřeí - body O (usěrěo gyrotheodolte) - součástí vel řesýh olygoovýh rí D v odzeí - všehy body určeé olygoy osttí - Kždý O usí být zjště 3 body ZD ovrhu - klské Z - zhuštěé vel řesý etod D ovrhu - odvozeo ze zákldího Uístěí bodů Většou do strou zčk Když je dír větší, ež rovázek, uto uvádět Důlí Theo - řevrtá lbel do boku většou s šroubový THEO v očvě od úroví teréu Výškové ole - zákldí - odrobé Zákldí troje bodů v áržíh j, k x. o 300 v hodbáh odrobí důlí výškové ole sojují zákldí ěřeé TN ovrhové řevztá státí síť odvozeé body Orgze je ov hrát udržovt body, které zřídl č řevzl. řed řevzetí se usí rovést kotrolí ěřeí. str č. 4

5 Geodéze v odzeíh rostoráh 9.seestr ředášky Měřké etody krát ezávslé ěřeí vz ozděj Dokuete ) zákldí egeodetké údje, ložsko, ohr os řojovíh usěrňovíh ěřeí, zákldí ěřeí, evdečí kh dokuete ) číselá, íseá Zásíky výočtové khy evyšlé výočty se škrtout zdůvodí, sez souřd bodů zákldíh bodovýh olí, evdee ohyb zásob ložsk os 3) grfká Náčrty, zákldí důlí y, rofly řezy, ovrh, účelové důlí y dtu ěřeí dtu vyhodoeí oužtý SW (softwre) se usí kdes shvált! ř výočteh třeb uvádět zdroj výhozíh údjů Rozbory ř o ěřeí Zákldí důlí Je ráví doklde, z orgál se ovžuje její dgtálí ebo írová. Druhy ) Zákldí růzkuá Zákldí důlí (DM) - ř hlubé dobýváí - lou ř ovrhové dobýváí - ř těžbě roy zeího lyu sod - ř těžbě loužeí - rí ovrhu rováděýh horký zůsobe - zvláštíh záshů do zeské kůry Exstují klíče zček, eší srážlvost 0,%, Řd ěřítek :500, : 000 větší, rozhoduje zákldí důlí ěřč Kldy lstů - dle S-JTSK - dá se edodržet u lýh dobývíh rostorů - dv lsty ve slou je ožo sojt v jede Dělá se odděleě ro jedotlvá tr č sloje Ozčeí souřdovýh systéů, kreslí se kldy lstů Dt o dolěí obově y. Ozčeí těžebího erostu tehologe těžby. Souřde JV rohu. Sez eděltelýh součástí - záhrk, větráí, ohr rot vodě, Hre číslo dtu rozhodutí (dobývíh rostor) Uvedey údje o dřívější čost horké. Úlá důlí stue zobrze 00 z hre dobývíh rostorů. ) M ovrhu 3) Účelové důlí y - zvláští ředs dle 00/94 sb. - v ěřítku ZDM vektor č rstr - tervl vrstev určí hlví důlí ěřč - vstuy do odzeíh rostor - větráí - zdoláváí hvárí - rovozí důlí zhrub ová těžb hed - ZM závodu str č. 5

6 Geodéze v odzeíh rostoráh 9.seestr ředášky rhve ZDM kždé roky se obovuje, kždá koe se ushovává jde Orv škrt, ové dtu Vytyčoví ráe rojekt -> zdáí - zákldí retry rovedeí díl - zrážkový bod rví ísto - sěr úklo díl Dokuete se vede 0let -> ústředí rhvy ROLÉM : U lkvdové orgze se eví k s dokuetí Měřké etody řesost V,, T, S (dle rojektu) olygoové ořdy krát rovádět olygo (krát dvojí ěřeí) - řed otevřeí ového díl - okovt, když se dílo řblíží 30 - tektoké le, hoříí le 30 - výbušy 00 - ř déle d 0,5 k Měří se ejéě v skuě - uzávěr ( ) ( V T ) Vrholové úly se ěří bez řerušeí -když řeruší, tk se zěří zovu eá řekročt ( ) Rozdíl ez dvojí ěřeí osledího sěríku D ± k vrholovýh úhlů Urveý očet vrholovýh úhlů okud obě re < 0 okud jedo reo okud jedo reo > 50 délk > 0,5 délk < 0 Chyb v oloze koového bodu volého olygoového ořdu ( ěřeí) 3 D xy D D, D 0 kl k RR ( ), kde je urveý očet, kde R je vzdáleost očátečího koového bodu v olygou L je souče olygoovýh str. k ( 3 ), k (0,003 0,008 0,040) Metody v olygoovýh ořdeh áso EOD - 3krát V, v růzýh oloháh - krát T - krát rotsěrě V, - ro áso : d k s, k (0,4 0,5,0), - ro dálkoěry (/8 000 /4 000 /0 000) l s γ s s l s l l os γ l ( os γ), oužjee ( os α) s α str č. 6

7 Geodéze v odzeíh rostoráh 9.seestr ředášky s l s γ záko řeášeí skutečýh hyb γ γ γ s s l l s os záko řeášeí středíh hyb s s γ l ( l s γ ) γ ρ Čí je záěr strější, usí být ěřeo řesěj úhel délk. K touto tří orv hyby z ěřeé délky Reduke ze skloeého dlekohledu s, oužjee vzore s α sα osα ro Zess řojoví usěrňoví ěřeí Výškové - zejé vele - Czétho řístroj vele vřed l skleěá stue lť se stroje V V l - des geoetrká vele - krteru ro dvojí určeí : D k s, k (,5 7 5), s je délk ořdu - broetrká vele - odvováí l bubu těžího stroje - trgooetrké určeí výšek - V V V V V V V s otg z V V otg z - k ( x 0 40 ) Vr s otg s s z s z z ρ s s 4 V z ρ z str č. 7

8 Geodéze v odzeíh rostoráh 9.seestr ředášky Sklooěr / Hloubkové áso Doé Švédů Orv z teloty /3 V V z Z O t d (t t 0 ) α, kde α,5 0-6 / C roblé ěřeí teloty t 0 je telot ř kor - ejlée kždé horzotu řevěžek - růěr Rozvutí - o částeh Orv z rotžeí ás oužtí dálkoěrů l l EF ql Q ql E G kg / F 3-4 růřez q 0,0 kg / Q rozdíl korčí síly říkld : l 80, 0, Q 30kg, F 4, q 0,0 kg/ > O 37,9 robléy : lh, vod, rh ote, ád hroly částečě obejdu : Záleží to, kde je ul Z z EOD horzotový Hrol Hrol Krtéru ro hlví řojeí Relze svslého bodu - ehky - olove - otky h δ k 0, kde h je hloubk v etreh k ( 4 8 ) 5 - dlekohledy s křížový lbel - zrůěrováí rotlehlýh oloh (rokldý dlekohled) - ZL 00 oužívá se des je v IG - Lser obeě se o eujlo str č. 8

9 Geodéze v odzeíh rostoráh 9.seestr ředášky Olove - etrí tolk v rostředí - láe se ško uložeýh vzduhovýh vrstváh - hotá se - volě - tlueí - ádob (rot větru) - ádob s tekutou - uutí Jugovy tlíře úosost drátu Q Fk, kde Q je xálí hotost závží, u je součtel bezečost (volí se ez u 3), F je loh růřezu drátu k je úosost drátu (k 800N / 800M) Souštěí olove vodíí zářez 3 elze ěřt ůsobeí bočí síly kk vody, vítr l, kde je síl, Q je hotost, je růřez, Q říkld : l 00, Q 00kg, kg ( 0N) > l roblé ř ěřeí kyvů Sklo stu u sα 4d říkld : u 0,05, d > 0g 0,05, 0g 0,0 Stočeí rovy kyvů u s β 8d α Kosy Klouby - Cselský - Tryberský krtýroví rvítko vyvážeí v řídě systetké hyby kosu sdí se do rvítk str č. 9

10 Geodéze v odzeíh rostoráh 9.seestr ředášky Měřeí kyvů v séríh (7krát levý, 8krát rvý) Fox Ulzh (?) o o3 o o4 x o, x 3 o3, x S x dtto x 3 dle skrt Wlskho složté roítáí - říbr - odstrěí systetkýh vlvů 0 Mgetké ěřeí 7 ϕ 64 λ Zěy dekle 0 k Q k Q rove ro k 0 Q Q 0 Q Q Měřlo se ro kg krátkodobé getké bouře deí eješí v o (x. 5 ) ročí eší v zě (x. ) sekulárí zě ± 36 Vzoreček : δ δ v( t ) Nutost vyloučt železé ředěty t t t 0 0 elektrfkové trtě (stejosěré) Měřeí - ootočeí krtogrfkého getkého sěru se určí ovrhu zěřeí JTSK stry - zěří v odzeí - orví Tto ěřeí by ěl robíht součsě dvě řístroj ebo ostue ovrh odzeí ovrh Kotrol ěřeí Jží getký ól Neříá úěr 477 ±,5 roku Teoretky by stčlo ěřt ob jede bod (le ob sěríky). Měří se kždé > dbytečá ěřeí > skýtá se ožost kotroly ožost ěřeí v železe 0 0 Q Q str č. 0

11 Geodéze v odzeíh rostoráh 9.seestr ředášky α, α ěří theodolte Jde o kotrolu getkýh oálí α řesost řojeí 90 σ řoj σ ET α γ α α etlo ovrhu ěřeí kovergee Y s γ tg tgϕ R řojeí gyrotheodolte - eí ožé etrovt (?!?!) rh Ždovské ee Žžkovské ádrží - korčí zákld Gyrotheodolty se djí užít do 75 zeěsé šířky ř. MOM, G - S γ S α α Sg * u M, 90, 50 u etr, 00 v říbr σ σ γ σ σ 0 Je-l sklo říky v odzeí > 0g uto zvádět orvy vodorového kruhu z tížovýh odhylek. řojeí jou V řídě, že ejde víe j Jde o určeí bodu sěríku ebo bodů já bod rovžováí střede jáy kvůl řtžlvost hot σ σ α σ β O Chyby : σ ( ) σ O σ ω říkld : α 0, ω 7 > σo 6, σ σ? α Sěrík gyrotheodolte α 0 β Závěs σ Sěrík gyrotheodolte Teodolte str č.

12 Geodéze v odzeíh rostoráh 9.seestr ředášky já body říkou - řrvt osu teodoltu sží se dostt do rodloužeí závěsů - Nejstot kvůl tloušťe závěsu δ r e b e b r b Řešeí : rví lo dá ráeček s vláke říkld :, b 3 > r 0,, e 0,33, δ 4 oužívá se u klzí Trojúhelík, b,, α b ) s β sα β γ b α rtg otg b ) > vyočítá β, γ β γ 00 α Rozbor řesost : dfereováí sové věty (vz. č.) β ρ tg β otg α ρ α b b / > ejlée je ro štíhlý trojúhelík, když vyloučí vlv délkového ěřeí α 0, 3 γ,5 3 α 0 g g 0 8 g g štíhlý trojúhelík α (0, g ; g ) řes tgetovou větu: sα dostu z h tgγ b osα řehod středí hyby str č.

13 Geodéze v odzeíh rostoráh 9.seestr ředášky Středí hyb v určeí γ říkld:, b 3 γ Trojúhelíky tget. sová vět - obeý rovoreý rovostrý štíhlý rvoúhlý 300 Vyrováí řeurčeého trojúhelík ( s γ ) ( s β ) b α os β ρ b b os α - odíková rove roblé s vh rktky se vyrováí edělá, le orovává se vyočteé s ěřeý Měřeo :, b, b γ ros γ b os b b γ ( os α os ) s ρ β b s γ Trojúhelíky obeý rovoreý rovostrý štíhlý γ g 6 Měřeo : b,, α - bojí se vlézt do jáy z kosové věty b b os α γ ze sové věty s γ sα Chyby stejě jko z tgetové věty. rxe ukázl, že se á řeházet řes ob závěsy. O γ O robletk exetrty závěsu e δ ρ e O to sé, roto O δ O str č. 3

14 Geodéze v odzeíh rostoráh 9.seestr ředášky Foxův čtyřúhelík oboustré árží M,N teodolt S, S skleěé stue S S ξ ξ η e η η b e η d b η η tgβ ξ ξ σ e s b e MN σ β M O α η e ξ σ ξ s β O η e b N Souřde M rjoe z O σ M σ MN R α > [X, Y] M ξ ξ Totéž ro N kotrol σ Úvh o řesost η tgβ ξ os β β β β β β os β os β os β ξ os β ro β 0 : ξ os β os β ro d η η η η s β MN η ξ ξ s β η Y rtg X ξ s β os β os β ξ β ξ MN η MN os β / ξ středí hyb usěrěí β říkld : 0,, > β 60 řojoví sěrík Měřeí ZO - ěřeí hoře 0,,, > β 50 vzdáleost závěsů str č. 4

15 Geodéze v odzeíh rostoráh 9.seestr ředášky - rovážeí - ěřeí dole σ ZO d β σ - σ ω β X O σ os σ os σ x σ O y Y tgσ y y x x ( ) ( ) x ( ) ( y y ) x x x x x ( x x ) x y d β j ω Stove krtér : σ 5 ω 7 α 7 β 0 6 σ x xy ρ, jestlže σ xy 0,0 90 x xy odzeí j 3, ω 0 > σzo 95 říčá řesost ořdu, který vyšel ze ZO q q l ρ σ ρ říkld : l k, 0, ω ZO σ,5 l 3 q 0 l q hyb z olohy q hyb ze sěríku q hyb z olygou str č. 5

16 Geodéze v odzeíh rostoráh 9.seestr ředášky 0, σ 60 (Metro), q 0 q 94 q 9 řojeí j T, kde lze uzvřít rovoz ve dvou jáh Ob závěsy lze určt - ezávsle - závsle Děllo se rotíáí sgálů těží věž od ěj sě Je jedo, zd závslé č ezávslé určeí. O ZO O uístt závěs. ěřeí řojoví sěr řojoví body Krter očty bodů v olygoeh dlší hrody odhylek. osuzováí odhylk v oloze rostředí stry urostřed olygoového ořdu. řojeí tuelu - volý σ qn σ q σ qω ϕ M N σ q s N sn σ osϕ xy s s σ σ qω σmn σ ωd,5 ρ 3 σ σ Vytyčeí ové šhty ω ( ) vedlejší os hlví os je kolá ložsk těžího stroje Vytyčí se střed zjšťoví body krjíh. Určováí svslost růvod (svslé koleje) - seálí ehsy - eůže být svslé sbíhvost tíž Sefké rostory - řrozeé jeskyě - uělé skley rovžováí olygoy, gyrethodolty Tétké ováí str č. 6

17 Geodéze v odzeíh rostoráh 9.seestr ředášky Rozlšeí řírodí uělé Hodě fotogretre ovrhová těžb - roblé vdtelost ) Geodetké zákldy (des hodě GS) ) Grfká, číselá íseá dokuete ro růzku 3) Otvírk 4) rovoz 5) Rekostruke 6) Lkvde, rekultve Vytyčoví ráe - udovy, vlečky, dálková vedeí Kotrolí ěřeí - určeí kubtur (fotogretre) - dodržeí bezečost líře v svu ) rojekt dokld státí y ) Zákldí lou :500 : 000 3) Vytyčeí zěřeí objektů tehkého vybveí 4) Horí dolí hry těžebího řezu odvlů 5) olohos výškos 6) Měřeí ro ráví otázky (áhrdy škod) 7) Vytyčováí zásob surov D xy x L k RR k, x je délk hodby 00 lohy kubtury lohy Rozděleí jedoduhé obrze - zoeuté vzore Heroův b s, s ( s )( s b)( s ) b s γ buď v teréu ebo íře Ze souřd ěřeo : ístí soustv, státí, dgtlzováo L Hulerovy vzore Mehky x ( y y ) y ( x x ) - tkový letr řesý 0,03% - olárí letry (koezčí) ve dvou oloháh - od roku řesost 0,% - deskové od kolečke zdrsěá desk - řesost 0,03% - vlvé letry bez ólu, většu dgtálíh Důležté zzeávt srážku oužtýh. str č. 7

18 Geodéze v odzeíh rostoráh 9.seestr ředášky str č. 8 Kubtury Ze čtverové sítě 0 30 k tou se určuje hloubk vrstvy oost sodýrkou - vyřízu jádro - ebo vrty V Σ roblé ško uložeé zásoby os os os os Z vrstev - á u ) ( ) ( h h v V h v ro řesější ráe jehlový vzore h V v v 3 ) ( 3 Ssoův vzore - velká hustot řezů - čletý tvr - usí být sudý očet vrstev lhý očet řezů 4 3 ) 4 ( 6 h V h v Mtoušov úrv jestlže je lhý očet vrstev vrstvu sočtu jk Zbytek Kuželový vzore 3 h Kulový vrhlík 3 h h

19 Geodéze v odzeíh rostoráh 9.seestr ředášky Svslé řezy hrolový vzore jehlový vzore Rotčí rbolod h řesost určeí : 0,% 0,5% Shod se skutečostí 3 ž 5% - závsí stlčtelost ze Tuelováí Druhy tuelů - Dorví ) železčí - ž koleje b) slčí - sěry by se ěly rozdělt do tuelů 3 urostřed tehký ) odzeí ěstské dráhy - ělké - Metro - Rozvodů ) Hydrologké tuely - růlví os uáší - lvebí lodě (ožost zřdt do dorvíh) - řesu vody b) Ižeýrské rozvody - klze (dělá se děleě) - vodovody - kolektory Zůsoby výstvby ) ržb b) otevřeá já ) rotlk ) Ržb Odebráí rovzorí zjštěí o částeh rkouská etod. štol u očvy. štol 3. štol 4. štol 5. štol 6. štol belgká řed horí štol, k dolí - kždý krok je uto zovu žt str č. 9

20 Geodéze v odzeíh rostoráh 9.seestr ředášky v lé roflu štítováí - ehzové - točíí se rzíí hlv - ryhlost 3 / - eehzové - ouze jštěí rot sdutí strou tlčý rstee tlk štít se se dávjí skruže č síť stříkáí betou Dejvká láské stěy b) otevřeá já ) b) ) rotlk rotlčováí - odhody tlčeí roury do zey - vbrujíí krt Vývoj tuelářství /. 9. století gle, Lodýské etro, řetlkový vzduh 967 eoreové těsěí 60. lét zrušeí řetlku zvedeí vodí štíty, řezáí vodou 90. lét vyvoláváí krootřesů zjštěí, o je 5 0 řed á retry tuelů - ěly by být říé stejý sklo - když ztáčk, tk tková, by se eusel zvětšt růřez tuelu - železčí 5 - slčí 5% - hydrologké % - Řez odkov, kruhový, složeý kruhový rojektováí - odkldy o ejoderější, ktulzové - hydrologké odíky - odrobý ávrh dělá se leteké síkováí - ráový rojekt y velkýh ěřítek - :00 vlstí rojekt str č. 0

21 Geodéze v odzeíh rostoráh 9.seestr ředášky Geodetký odkld odová ole olohová, výšková tíhová sítě zůsoby vytyčoví sítě /0 60té vteřy - říé - eříé grfký (strší) lytký Výočet říčého osuu ), ortálové body je-l b oto x γ ) 4 4 x γ ) říkld: γ 4 3k > b,5k, x 5 x ρ g 4, dáo ro určtý stroj 0 7 očet okováí : 4, 3skuy γ x 4 γ x 4 α γ γ C 4x x γ vytyčeí b - ředokld : ohu se ostvt dorostřed koe x sα, & b b b sα s γ s γ b b b x s γ γ ) b b x x 0 x x x x«b & b ) ř oužtí dvou bodů d x x b w ϕ ω ω α α γ b γ d & b x d ( b ) s ϕ ( b ) s[ R ( γ α )] str č.

22 Geodéze v odzeíh rostoráh 9.seestr ředášky x & x & ( b )( γ α ) d ρ ( b)( γ α ) d ρ sα s γ sα 5 bude-l b, k x γ, γ ω 3 s γ w b w b 3) ooí olygoového ořdu : α α q β β - ro kotrolu vedu ořdy - rorážkové bodě dojde k hybě (odélá o ezjíá, le říčá o) - hyb je rostorová (záleží všeh 3 souřdíh) - odvozeí vz IG q? X σ d d 3 - Y x x σ x x x 0 dosσ d R sσ, os σ j,osσ ω R sω 0,osω ( ) x ω 0, říčá složk, elé vytyčeí d d j ( )R [( ) ( )... ] σ 0 ω - rví osledí bodě se eěřlo. Rzí-l z obou str jeouze reltví [( ) ( ) ] σ ω 3 ω3 ω jdee-l z druhé stry : σ ω ( 3) ω [ ( ], ω ) ω od rorážky je urostřed str č.

23 Geodéze v odzeíh rostoráh 9.seestr ředášky q q b ( ) d b d b říkld: q q q d ρ ρ σ d d ω ω σ, ( ) σ [( 3) ( 5) ( )... ( 3) ] ω σ, ( )( )( 3) 3 ( )( 3) 3( ) 3k, d 00 > 6, ω 0 q 47,4, ěříe x q qvýsledé 33, 5 ω3. Je-l tuel rže ouze z jedé stry q d( ) σ z σ dosdí [ ) ( 3) ] q... q d ( ω ω 3 ω d ρ ω ( )( )(,5) 3 ρ Ve všeh řídeh závsí řesost očtu vrholů ω ω ( )(,5) 3( ) ω V roe 995 byly uvedey trh řístroje uožňují ěřt v lese, č s oruhou sgálu > GS. Chrkter. zk tuelovýh sítí je rotáhlý tvr. Trgooetrká síť se dle otřeby zhustí olygoový ořdy. Oret brát vždy body tuelu, kvůl refrk. Tk, by bylo dobře vdět. 0, 0 4h hre důlíh škod d h Kotrol se dělá buď vzuálě ebo srováí úhlového délkového ěřeí (ez ůvodí ěřeí kotrolí) r š/ r r š šířk tuelu d sαr š δ str č. 3

24 Geodéze v odzeíh rostoráh 9.seestr ředášky d sα š r δ 5 5 k 3. ČSN > vytyčováí řesost se hodotí ezí odhylk odélýh, říčýh výškovýh složek hrkterstkýh bodů (ortálové, koečé body) Chrkterstké body : - volí se tk, by se dly vytyčt ezávsle ose trse - ezí délková odhylk : /000 - ezí výšková odhylk : ± 50 - ezí říá odhylk : hodotí se stejě jko se odrobýh bodů trsy odrobé body : - odélá : /50 - výškové : ±30 - říčá : záleží vzdáleost hrkterstkýh bodů U sl se to lší dle ryhlost : < 70 k/h > 70 k/h odélá říčá výšková odélá říčá výšková odkld kryt vozovky Úlá stvebí odhylk : Q q q q q q Q Q h r t q s q q qh qh > ěřeí geodetký ve výše vlv je x stvebí řesější vlv ěž v oěr oloze : q Q g q qh q q,5,5 q q 4 Q us q 0, 63Q,5,5 Většou se tuely rzí z obou str, k středí hyb jedé větve je : q t říkld : Q0,, q 63, okud t, h Odszeí osy železčí koleje od osy tuelu,5 e h ϕ os tuelu ϕ os kolejí e h str č. 4 e h e 435, rozhod kolejí

25 Geodéze v odzeíh rostoráh 9.seestr ředášky odszeí, h řevýšeí (vzdáleost ez střede tuelu osou kolejí) řevýšeí vější koleje oloěry by ěly být tkové, by edošlo k rozšířeí tuelu. Kole osy se kláí rozhod. řesost rorážky odélá rorážk je zel zedbtelá. říčá rorážk q závsí sít ovrhu hoogetě sítě, řojoví ěřeí, jkost sítě v odzeí ovlvě geologký oěry zůsoby ržby, skloové sěrové odíky, druh tuelu, odle zůsobu budováí ostěí. Musí se dělt rozbory řesost : buď odle ore ebo seálí. Tolere součet horíh sodíh ezí, ůže být syetrká, le eusí Nory : T t h t d. ČSN 73 0 (995) > řesost geoetrkýh retrů ve výstvbě, kotrol řesost stoví vzth: δ M T ; t,5; 5 t ; T,5 T 0. ČSN (997) > ěřeí osuů stvebíh objektů δ - očekávý elkový osu 5 x Odhylk se rozdá dlší dvě : vlv odkldu tgσ σ σ Úrv : β ( y os ( x σ ( y σ y ) ( x ( y x ) s y Doszeí do rove : ) ( x x y ) ) ( x vlv ěřeí X X X X X Vlv odkldu :.klsky x ) ( X s s s osσ os X X s σ x ( σ β ) σ ; ( σ rove x )( y y ) ( x [ ( s osσ )] [ osσ ( ) s ] [ sσ ( ) s ] y osσ x ) y (sσ y osσ ) x x x g R 00 ) ) str č. 5

26 Geodéze v odzeíh rostoráh 9.seestr ředášky x x x x ( s s )[ osσ ( y y) sσ ( x x) ] x ( s s )[ osσ ( y y) ] ( s s ) sσ x ( s s ) ( s s )[ osσ ( ) sσ ] ( s s ) sσ y y x x [ ] sσ ( s s ) [ os ] σ ( y y) s σ x x ( s s ) x [ σ ] x s ředokld : x x y y xy x s s s os σ xy xy xy xy s s s s σ σ σ s s s s xy s s ( os σ s σ ) xy s xy x s s σ x x x s s xy xy s s s s xy s s s s s s odle zdáí ltí : β R σ sσ sσ sσ xy s s x xy os β rove s s q x y y q xy os β rove s s říkld : xy 0, s k, s k β g q [] je vhodé volt, o ejdelší oret, roblé je vdtelost.oužtí gyrothedoltu σ σ s ρ gyr q xy σ σ 5 0 q,7 8,6 str č. 6

27 Geodéze v odzeíh rostoráh 9.seestr ředášky q q q d ρ ω q,5 3 ω ω očekává řesost ěřeí úhlu říkld : Q 0,; t ; s k; s k; β 00g q 6 x. hodot odkldu ; d 0,k > ω 4,9 000 ω 0 0 d ω 0 0 4( skuy) ω 4,9 l ( ) d ( ) d Gyrotheodolt : vz skrt str. 6 (tto úloh je ovžová z zákldí) ) ozák č. součet řdy [ k ( k )]/, dosď k ( ) koečá řd. řádu : systetká 3... složk ( k ěřeýh ) k délek ( Q Q R) x x osqn 3 os N Z ozák č. ( ) ( 4) ( 6) l ( l) 4 4 sát jko 8 6 sát jko 36 sát jko ( ) ( 3...) ( 3...) řd. řádu koečá řd. o ozák č.3 k součtu řdy. o řrozeýh čísel : 3... ( k ) k s k [ k( k )( ) ]/ 6 k ) ro všehy usěrěé stry s ( ) q ρσ 3) usěrě je je jed str (osledí bod je v úseku ) s q ( ) σ ( ω / 6)( )( )( 3 ρ [ ] / ) vz. obr. vlv očtu oretí sěrodtou říčou odhylku vz. skrt str. 65 Závěr: ) U řesýh strojů stčí usěrňovt kždou 4 stru str č. 7

28 Geodéze v odzeíh rostoráh 9.seestr ředášky ) U éě řesýh kždou 3 stru. Výstvb točeého tuelu X α / Y α / 4 Y q y y xy osγ s s.vrt : q y r s s α r s ; γ α y s q říčá hyb odkldu α R 4 α os R 4. vrt : y os α s 4 q s s. γ 400 g α/4 x. γ 00 g α/4 α s os 4 s l ísto os sát s odélá odhylk rorážky. γ 00 g α/4 x. γ 300 g α/4 Vlv říčého sěru ř klské ěřeí : skrt str. 60 q říkld : d d d ω r ρ ( ) r s k, d 00 točtý tuel s (( ) δ ) os( ( ) δ ) s δ [ os( ( ) δ )] s ( ) (( ) δ ) α α os os R 4 4 vlv hodlýh hyb délek vlv systetkýh hyb délek os( δ s δ ) vlv úhlového ěřeí α g r k d d ω q bez syst. vlvu q se syst. vlve , , , , > točtý tuel je x řesější ež tuel říý (teoretky) > čí větší je středový úhel oblouku, tí je výzější se stává ěřeí délek toto ebudee uvžovt str č. 8

29 Geodéze v odzeíh rostoráh 9.seestr ředášky říý tuel α g r k d d ω q bez syst. vlvu q se syst. vlve , , , , Má se usěrňovt kždá třetí str Výškové vytyčeí tuelu skrt str. 65 h h q / ( ) ( ) ( ) h h Geodéze ř výstvbě rovozu etr skrt str ltí dráží záko ohré áso je 30, kde se ohou stvět ouze dráží zřízeí,400,5,5 d.t. obvod dráhy ohré áso odkldy ro vestčí čost v rze str. 67 ) Místí trgooetrké síť rh > dolěo odrobou olohovou sítí rh str.69 ) olohová hloubková ěřeí 3) Zákldí vytyčoví síť, odrobá vytyčoví síť, výškové body 4) Geodetké ráe v tueleh METRO osledí řád S-JTSK Nové geodetké zákldy - řed olygoy eujlo se - tvr, rozěr orete ové sítě GÚGK rozhodl - MTS 74 střehy budov Místí trgooetrká síť rh MTS - zhruty ové body body S-JTSK - ěřey sěry T3 x o 6 skuáh - ěřey délky G 8 - Sěrodté odhylky - σ ϕ,48 - délky s / str č. 9

30 Geodéze v odzeíh rostoráh 9.seestr ředášky - vrty vyrováí orováy - určeo Helertovou trsforí S-JTSK s vedlejší odíkou (shodost bodu sítě) rozšířeí, ěkteré body zčey - 6 bodů 8 ovýh 8 solečýh s ředevší délkové zěřeí - 3 bodeh sěry - 8 vrt vyrováí koe se body -74 vzly jko evé MS - ístí odrobá olohová síť - řojoví body šhty, jáy - body. ktegore olygoové ořdy se 4-5 vrholy rotíáí vřed ze MTS - body. ktegore řojeo. ktegor olygoové ořdy. ktegore řojovl se ke trsá etr, vlstí odzeí olygoové ořdy - body 3. ktegore sloužl ke kotrole řojovíh bodů - Úhly.. 6 sku, o ω 4; 3. 3 skuy, o ω 8 v olygou - Uzávěry :. : MNČ, Souřde jko rh tk JTSK Výškové bodové ole - ZV. 3. řád - V 4. řád lošá síť - odél trs HV - Jdr řojoví ěřeí - řístuová štol klsk - stblze čeový zčk - součsé určeí řojovíh bodů - orete gyroteodolty bod rováže - orete ovrhu 3 body - sěrodtá odhylk,5 - hloubkové áse - h, 5 - Usěrěí - kždá třetí str - σ ϕ 5 - ověřováí zutálí etlou Zákldí vytyčové body. ř ržbě. o roráže - kotrol roflu - okládk kolejí 3. sojeí stvííh tuelů Stblze betoový blok s trubkovou zčkou Součástí rorí rozbory řesost rorážky řesost do 0 Úhly 3 skuy σ ϕ 0 ( etre) Výhozí bod tuelu urče 3x str č. 30

31 Geodéze v odzeíh rostoráh 9.seestr ředášky Těsě řed rorážkou se zov zěřl elý ořd > o stry sítě. Výšková síť. ř ržeí volé ořdy. o ržeí vetkuté ořdy řístuová štol - výhozí hlví výškový bod - - tíhová hyb 0 Hlví síť : vestor odrobé ole : dodvtel Zákldí vytyčoví síť 00 > odrobá síť 0 50 Kotrol úhly ve skuáh et délky x v trojúhelíku Stblze - zářez v ostěí - zčk s kulovou hlvou Ržb štít lser Nuto dodržet růjezdý růřez Stvebí odhylk růřezu je 0 Kotroly : ) ) Souřdově o uístěí rsteů sví odrz č fotogretre ZEISS UMK 0 řed uložeí kolejí kolejové zčky Uístě 690 od osy kolejí vytyčováy z bodu zákldí vytyčoví sítě s kotrolou 0,5; Het XYet Vytyčováí orálový rvítke Kotrol okládky kolejí dle ředsů ČD o 5 rozhod řevýšeí vzeětí sklo kotrol říčého roflu šbloou Dokuete ohré áso sez objektů zřízeí Esklátory - sklo 30 str č. 3

32 Geodéze v odzeíh rostoráh 9.seestr ředášky - vytyčeí ovrhu MS - hoře dole hlví body. Zákldí body horí dolí - lser stíítko Měřeí osuů - v oblsteh d etre - velí Os rovedl etr Souček str č. 3