PASPORT CYKLOSTEZEK & KONTAKTY

Transkript

1 PASPORT CYKLOSTEZEK & KONTAKTY LEDEN 2011 Kontaktní údaje: Ing. Jaroslav Martinek, ,

2 OBSAH: 1. ÚVOD 3 2. POSTUP PRÁCE 3 3. VÝSLEDKY STATISTICKÝ PŘEHLED 4 4. PŘÍLOHA 6 Cyklostezky 2

3 1. ÚVOD S tím, jak se intenzita cyklistické dopravy v posledních letech neustále zvyšuje, narůstá také potřeba rozšiřování sítě cyklistických komunikací. Každým rokem potom přibývají doslova desítky kilometrů nových cyklostezek, častěji v oblastech s vyšší koncentrací obyvatel, které se snaží postupně propojovat většinu míst, jež jsou více zatížena cyklistickou dopravou. A jaký že je tedy vlastně aktuální stav cyklistické infrastruktury v ČR? Právě na tuto otázku by měla odpovědět následující studie. 2. POSTUP PRÁCE V roce 2010 byl změněn styl práce se sběrem dat ve věci pasportu cyklistické infrastruktury. Základem pro sběr dat se stala velká dotazníková akce, kdy byly individuálně osloveny všechny města a větší obce v ČR a to prostřednictvím ové pošty. K danému průzkumu byly využity veškeré kontakty, které byly získané v roce Daný průzkum měl za cíl prověřit i někdy velmi staré údaje, případně zjistit nové stezky, které nebyly vybudované z žádného dotačního titulu a tím byly hůře dohledatelné. V podrobné excelovské tabulce (viz. příloha) je tak možno dohledat, ke kterému roku jsou data aktuální, případně, kdo poskytl daný údaj. POKUD KDOKOLIV NAJDE CHYBU V DANÉ TABULCE U KONKRÉTNÍ OBCE, MĚSTA, NEBO MÁTE POCHYBNOSTI O ÚDAJI, NEVÁHEJETE KONTAKTOVAT: Kontaktní údaje: Ing. Jaroslav Martinek, , jaroslav.martinek@cdv.cz Kromě měst a obcí pak byly osloveni také koordinátoři pro cyklistickou dopravu a cykloturistiku v jednotlivých krajích. Velmi kvalitní data jsme takto získali ze Středočeského, Karlovarského, Libereckého, Královéhradeckého a Olomouckého kraje. Dalšími podklady byly tabulkové přehledy schválených příspěvků ze Státního fondu dopravní infrastruktury za rok Další část informací k cyklistickým stezkám, které byly vybudovány za přispění z dotačních prostředků jiných, než SFDI, jako např. z Programu rozvoje venkova (PRV), z Regionálního operačního programu (ROP) atd., byla dohledána také z internetových zdrojů, mezi něž patří regionální a celostátní deníky, místní zpravodaje, dokumenty na stránkách krajů, měst a obcí, stránky různých organizací zabývajících se cyklodopravou apod. Mnohé cyklostezky byly zjištěny také z mapového portálu Mapy.cz. Všechny nově získané údaje spolu s údaji převzatými z tabulky cyklistické infrastruktury za rok 2009 byly zahrnuty do nového dokumentu cyklostezky2010.xls vytvořeném v programu Microsoft Excel, a to v podobě 14 listů, kde každý list reprezentuje jeden kraj. Listy jsou označeny následovně: Hlavní město Praha PRA, Středočeský kraj STR, Jihočeský kraj CBU, Plzeňský kraj PLZ, Karlovarský kraj KVA, Ústecký kraj UST, Liberecký kraj LIB, Královéhradecký kraj KHR, Pardubický kraj PAR, Jihlavský kraj JIH, Jihomoravský kraj JMO, Olomoucký kraj OLO, Ostravský kraj OST a Zlínský kraj ZLI. Součástí dokumentu je také list s označením 00, kde jsou obsaženy shrnující informace ze všech předešlých listů (krajů). Stejně jako v předchozím období byly do databáze zadávány údaje o celkovém počtu kilometrů v rámci města / obce s rozlišením na intravilán / extravilán a případně na komunikace vyznačené dopravní značkou C8, C9 nebo C10) nebo ostatní nemotoristické komunikace určené pro provoz cyklistů označené dopravní značkou B11). V případě komunikací označených B11 nebylo ovšem cílem pokrýt celou republiku, neboť bychom se Cyklostezky 3

4 zde dostali do zcela jiných čísel. Museli bychom mapovat každou lesní a polní cestu,účelovou komunikace apod. Naším cílem bylo spíše vyzvednout ty komunikace, které jsou hojně využívány cyklisty, v mnoha případech jsou lidově označovány za cyklostezky a většinou slouží k denním cestám do práce, do škol, případně v rámci volnočasových aktivit. Takto je například označen část úseku cyklostezky Bečva, cyklostezky Hluboká České Budějovice. Cílem bylo prostě upozornit na skutečnost, že i jiné komunikace jsou vhodné pro cyklisty. Ve městech jsme se snažili mapovat B11 minimálně, spíše jsme se zaměřovali na extravilán a na cesty, které propojují obce. Pokud tedy tento materiál píše o celkém počtu cyklostezek, tak zahrnuje všechny výše uvedené druhy komunikace. Pro média se pak jedná o srozumitelnější údaj. 3. VÝSLEDKY STATISTICKÝ PŘEHLED K bylo na území ČR napočítáno celkem km cyklostezek a komunikacích vhodných pro cyklisty (v intravilánu je jich km a v extravilánu 898 kilometrů). Cyklostezek označených dopravní značkou C8, C9 a C10 C je pak km a komunikací vhodných pro cyklisty je 310 km (Komunikace jsou označené dopravních značkou B11. Jsou zde ale započítány jen ty úseky, které plní významnou dopravní, či rekreační funkci ve vztahu k cyklistům. Vzhledem k tomu, že daná komunikace musí sloužit i pro provoz zemědělské techniky, nebo vozidel Povodí a.s., musely být označeny značkou B11. Mezi takové komunikace patří například cyklostezka Ohře v úseku Doubí Svatoušské Skály nebo Vltavská stezka v úseku Hluboká nad Vltavou České Budějovice. Rozhodně zde nejsou započítány lesní cesty, např. v Krušných horách). Nárůst v databázi cyklostezek a komunikacích vhodných pro cyklisty je tak oproti roku 2009 o 302 km. Jak lze vidět v tabulce č.1, nejrozsáhlejší síť cyklostezek a komunikacích vhodných pro cyklisty se v rámci ČR nachází na území hlavního města Praha ( 224 km) a také ve Středočeském kraji (215 km). Po těchto dvou následuje kraj Moravskoslezský (181 km), Zlínský s délkou 175 km, Olomoucký s délkou 171 km a Jihomoravský s délkou 162 km. Další skupinu tvoří Pardubický kraj (144 km), kraj Královéhradecký (140 km). Polsední dva kraje, které mají celkovou délku cyklostezek a komunikacích vhodných pro cyklisty ještě nad 100 km je Plzeňský kraj s 120 km a Jihočeský s 106 km. Tab.1.: Celková délka cyklostezek v jednotlivých krajích KRAJ Celkem Intravilán IN - Cyklostezky 4 Extravilán EX - IN-C IN-B EX-C EX-B Hlavní Město Praha Středočeský kraj Jihočeský kraj Plzeňský kraj Karlovarský kraj Ústecký kraj Liberecký kraj Královéhradecký kraj Pardubický kraj Kraj Vysočina Jihomoravský kraj Olomoucký kraj Moravskoslezský kraj Zlínský kraj

5 Podíl jednotlivých krajů na celkové délce cyklostezek v ČR k [%] 9,5 9,0 8,5 2,5 9,2 11,8 Hlavní Město Praha Středočeský kraj Jihočeský kraj 11,3 Plzeňský kraj Karlovarský kraj Ústecký kraj Liberecký kraj 5,6 Královéhradecký kraj Pardubický kraj 6,3 Kraj Vysočina Jihomoravský kraj 4,0 Olomoucký kraj 7,6 Moravskoslezský kraj 5,1 7,3 2,3 Zlínský kraj Délka cyklostezek připadajících průměrně na 100 obyvatel v jednotlivých krajích 35,0 30,0 25,0 20,0 15,0 10,0 5,0 0,0 Hlavní Mě sto Praha Stř edoč eský kraj Jihoč eský kraj Plzeň ský kraj Karlovarský kraj Ústecký kraj Liberecký kraj Královéhradecký kraj Pardubický kraj Kraj Vysoč ina Jihomoravský kraj Olomoucký kraj Moravskoslezský kraj Zlínský kraj Cyklostezky 5

6 Délka cyklostezek v jednotlivých krajích k [km] Hlavní Mě sto Praha Stř edoč eský kraj Jihoč eský kraj Plzeň ský kraj Karlovarský kraj Ústecký kraj Liberecký kraj Královéhradecký kraj Pardubický kraj Kraj Vysoč ina Jihomoravský kraj Olomoucký kraj Moravskoslezský kraj Zlínský kraj 4. PŘÍLOHA Příloha - cyklostezky- AD1026.xls podrobnosti k údajům o cyklostezkách Cyklostezky 6