Základní meteorologické prvky

Transkript

1 Základní meteorologické prvky Prezentace shrnující nejdůležitější informace o základních prvcích meteorologie, jejich měření a měřidly, jejich základním využití v běžném životě. Zdroj:

2 Meteorologické prvky slouží k určení okamžitého stavu atmosféry, čím více meteorologických prvků známe, tím lépe umíme počasí popsat patří sem: atmosférický tlak teplota vlhkost vzduchu rychlost větru směr větru srážky oblačnost radioaktivita sluneční záření

3 1. Atmosférický tlak Jak vzniká? vrchní vrstvy atmosféry tlačí na spodní vrstvy atmosféry a tím vzniká atmosférický tlak, který značíme p a atmosférický tlak je způsobem tíhou vzduchu nad námi. Žijeme v něm od narození, tak si jeho působení vůbec neuvědomujeme.

4 Na čem závisí? Tlak vzduchu je závislý na nadmořské výšce, teplotě a hustotě atmosféry v daném místě. Z důvodu snazšího porovnávání byl zaveden tzv. normální atmosférický tlak p n, který představuje průměrnou hodnotu tlaku vzduchu při mořské hladině a je roven: p n =1, Pa V meteorologii se atmosférický tlak vyjadřuje nejčastěji jednotkou hektopascal (hpa).

5 Čím měříme? V meteorologii měříme tlak nejčastěji pomocí rtuťových tlakoměrů, aneroidů a barografů.

6 Použití Měření atmosférického tlaku má velký význam v meteorologii, neboť atmosférický tlak a jeho změny jsou důležité pro předpověď počasí Např. zvýšení atmosférického tlaku obvykle znamená příchod slunečného počasí s malou oblačností, zatímco pokles tlaku ohlašuje příchod oblačnosti a deštivého počasí.

7 Srážkový model

8 Teplotní model

9 Animace srážek

10 Tlakové rekordy Nejvyšší tlak vzduchu: svět: hPa Agata, Sibiř, (při teplotě -46 C) SR: hPa Hurbanovo, okres Komárno, Nejnižší tlak vzduchu: svět: hpa supertajfun Tip, 480 km západně od ostrova Guam v Tichém oceánu, ČR: hpa Hradec Králové,

11 2. Teplota Teplota vzduchu se měří na meteorologických stanicích ve výšce 2 m nad zemí ve stínu. Teplota je v různých výškách různá, v nižších polohách je teplota vyšší a ve vyšších polohách nižší, muže však nastat i stav, kdy tomu tak nebude - inverze

12 Měření teploty Teplota se měří teploměrem a zaznamenává termografem

13 Druhy sledovaných teplot Zpravidla se udává denní minimální teplota denní maximální teplota průměrná denní teplota (jedná se o aritmetický průměr z teploty vzduchu naměřené v 7 hodin, teploty ve 14 hodin a dvojnásobně započtené teploty v 21 hodin) Vedle toho se také sleduje přízemní minimální teplota (minimum naměřené za noc ve výšce 5 cm nad zemským povrchem), rosný bod (teplota, při které dosáhl vzduch maximální možné vlhkosti) v různých výškách.

14 Teplotní rekordy Nejvyšší průměrná teplota svět: 57.8 C San Luis Potosi, Mexiko, a El Azizia, Libye, ČR: 40.2 C Praha - Uhříněves, Nejnižší průměrné teploty svět: pochopitelně je naměřili polárníci v Antarktidě a Arktidě, C stanice Vostok, Antarktida, ČR: C Litvínovice u Českých Budějovic, Největší teplotní rozdíl během jediného dne největší teplotní rozdíl během jednoho dne je 56 C, naměřen v noci února 1916 v Browningu (Montana, USA), kdy teplota klesla z +7 na -49 C Nejrychlejší změna teploty: 27 C ve dvou minutách, vzestup z -20 C na 7 C, ve Spearfishi v Jižní Dakotě, USA

15 3. Vlhkost vzduchu Udává množství vodních par ve vzduchu. Vodní páry se do vzduchu dostávají vypařováním z vodní hladiny a půdy a jsou podmínkou pro vznik oblačnosti a srážek. Má vliv na pracovní výkon a zdravotní stav člověka (ideální vlhkost je 50% - 70% při teplotě 20 C). vlhkost 0% - absolutně suchý vzduch vlhkost 100% - vzduch je nasycen vodní párou = stav nasycení

16 Vlhkoměr vlhkost vzduchu se měří vlhkoměrem (hygrometrem) v teplých tropických oblastech - vysoké hodnoty absolutní vlhkosti vzduchu v chladných polárních oblastech a vyšších nadmořských výškách - malý tlak vodních par a vlhkost vzduchu

17 4. Směr a rychlost větru Rychlost větru je rychlost vzduchu měřená vůči zemi. K jejímu měření se v meteorologii používají přístroje zvané anemometry. Rychlost větru lze také odhadnout podle jeho účinků na předměty poblíž zemského povrchu.

18 Anemometr větroměr je přístroj pro měření rychlosti větru a směru větru rychlost větru se měří standardně v 10 metrech nad zemí.

19 Jednotky Rychlost větru se udává v: metrech za sekundu (m/s) kilometrech za hodinu (km/h) uzlech (kt). m/s km/h kt m/s 1 3,6 1,852

20 Větrné rekordy Nejvyšší okamžitá rychlost (náraz) větru: svět: 112 m/s (416 km/h) Mount Washington, New Hampshire, USA, SR: 78.6 m/s (283 km/h) Skalnaté pleso, Vysoké Tatry, Největrnější místo: větry dosahující 320 km/h v zálivu Commonwealth, pobřeží Jiřího V., Antarktida Nejsilnější vítr v tropické cykloně postupující nad pevninu: 322 km/h s nárazy až 338 km/h pobřeží Alabamy a Mississippi, USA, (během hurikánu Kamila)

21 5. Srážky a oblačnost S vlhkostí vzduchu úzce souvisí oblačnost a srážky. Pokud se vzduch ochladí natolik, že není možné, aby voda v nim obsažená byla ve formě páry, začne se srážet do kapiček nebo krystalků. Oblaka velké množství kapiček a krystalku vodní páry (teplý vzduch má menší hustotu stoupá vzhůru ochladí se a zkapalní či zmrzne podle teploty).

22 Oblačnost je určena množstvím oblaku v dané oblasti Mlha vzniká v bezprostřední blízkosti povrchu Zemi podobně jako oblaka Rosa (jinovatka) vzniká v noci za bezvětří a jasné oblohy, když se vzduch při povrchu Zemi ochladí a vodní pára ve vzduchu zkapalní (zmrzne) Spojí-li se v oblacích malé kapičky vody nebo krystalky ledu do větších shluku, nemohou se již vznášet a padají k zemi jako déšť, kroupy, sníh srážky, měří se srážkoměry.

23 Rosa

24 Jinovatka

25 Námraza

26 Náledí

27 Sníh

28 Kroupy

29 Déšť

30 Nejvyšší průměrný roční úhrn srážek: svět: mm, Mount Waialeale, ostrov Kauai, Havaj, za období ČSSR: 2130 mm, Zbojnícka chata, Vysoké Tatry, za období Nejvyšší množství srážek za 24 hodin: svět: mm Cilaos, ostrov Réunion, Indický oceán, ČR: 345 mm, Nová Louka, Jizerské hory, Nejnižší roční úhrn srážek: svět: 0 mm Iquique, Chile, místo kde 14 měsíců nezapršelo ČR: 247 Velké Přítočno, okr. Kladno, 1933 a Skryje, Písky, okr. Rakovník, 1959 Nejnižší průměrný roční úhrn srážek: svět: 0.7 mm Arita, Chile, za období ČR: 410 mm Libědice, okres Chomutov, za období Srážkové rekordy

31

32 Nejsušší místo na světě Mezi léty 1964 a 2001 spadlo na meteorologické stanici Quillagua v poušti Atacama ročně pouhých 0,5 mm srážek, což představuje půl litru na metr čtvereční. Největší povodeň Zhruba před 18 tisíci lety došlo v pohoří Altaj k protržení jezera, které bylo zahrazeno ledovcem. Jezero, které povodeň vytvořila, bylo dlouhé 120 kilometrů a hluboké 760 metrů.

33 Největší kroupa: 1.02 kg za bouře v regionu Gopalganj, Bangladéš Nejvyšší sněhová pokrývka: mm v březnu 1911 v Tamaracku v Kalifornii, USA Největší naměřená roční suma napadlého sněhu: mm, od do v Paradise, Mount Rainier, stát Washington, USA

34 Zdroje texty a obrázky Učebnice fyziky pro 8. ročník základní školy R. Kolářová, J. Bohuněk; nakladatelství Prometheus 1999 K. Rauner, J. Petřík, J. Prokšová, M. Randa; nakladatelství Fraus 2006 Z. Lustigová; nakladatelství Fortuna 1999 J. Maršák; nakladatelství Kvarta Praha 1993 Pracovní sešit k učebnici fyziky pro 8. ročník základní školy K. Rauner, J. Petřík, J. Prokšová, M. Randa; nakladatelství Fraus 2006 M. Macháček; nakladatelství Prométheus 1994 J. Bohuněk; nakladatelství Prometheus Přehled učiva fyziky S. Pople a P.Whitehead, nakladatelství Svojtka&Co Fyzika - přehled učiva základní školy J. Vachek, nakladatelství SPN 1978 Fyzika I. a II. Z. Horák a F. Krupka, nakladatelství SNTL/ALFA, 1976 Fyzika ilustrovaný přehled Ch. Oxlade, C. Stockley aj. Werheim, nakladatelství Blesk Ostrava 1994 Internetová encyklopedie - wikipedie

35 Internetové zdroje: fyzika.jreichl.com elektronická encyklopedie fyziky články o fyzice, významných vědcích a vynálezcích web.svf.stuba.sk slovenský web FYZIKA ŤA VOLÁ, videa, animace, pokusy, obrazové úlohy prezentace a programy ze ZŠ Sokolovská Liberec a další, některé z nich jsou obsaženy v poznámkách této prezentace, zbývající najdete v sekci Použitá literatura a další zdroje