1.2. Obecný návrh tunelu (nový tunel)
|
|
- Jindřiška Žáková
- před 8 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 1.2. Obecný návrh tunelu (nový tunel) Kapitola 1.2 se vztahuje k navrhování nových tunelů. Projektování přestavby a bezpečnostního vylepšování tunelů již uvedených do provozu je popsánono v oddíle Horizontální a vertikální uspořádání Návrh horizontálního a vertikálního uspořádání úseku silnice či dálnice, který zahrnuje tunel, představuje hlavní a fundamentální první fázi tvorby nového tunelu, které je málokdy věnována potřebná pozornost. Zohlednění "komplexnosti systému tunelu" musí začít v úvodní fázi navrhování obecného uspořádání, ale málokdy tomu tak opravdu je. Nicméně právě v této fázi je technická a ekonomická optimalizace nejdůležitější. V počáteční fázi navrhování je nezbytné vytvořit mnohaoborový tým co nejzkušenějších specialistů a projektantů, kteří budou schopni identifikovat všechny potenciální problémy projektu, a to i navzdory tomu, že předběžné vstupní informace nemohou obsahovat všechny potřebné údaje. Tento tým by měl být schopen konsolidovat jednotlivé prvky s přihlédnutím k dostupnosti nových informací. Cílem této kapitoly není stanovit pravidla projektování uspořádání tunelu (projektové manuály několika zemí jsou zmiňovány v oddíle 1.6), ale v zásadě přivést vlastníky a projektanty k poznání, jak důležitý je globální a multikulturní přístup již od začátku projektu a jak moc závisí úspěch projektu na vstupní zkušenosti Země bez "tunelové kultury" V těchto zemích mají vlastníci a projektanti vůči tunelům určité předsudky. Často preferují akrobatické vedení komunikací podél hřebenů, s velkými sklony, masivními zárubními zdmi nebo velmi dlouhými estakádami, občas i s obrovskými objemy zemních prací (velmi nákladné a ne vždy efektivní v dlouhodobém horizontu) v případech, kdy komunikace vedou oblastmi s hrozbou sesuvu půdy. Četné příklady projektů, včetně tunelových a s různým uspořádáním, prokazují následující výhody globálního systémového přístupu oproti přístupu striktně odmítajícímu stavbu tunelů: úspory stavebních nákladů mohou v horských oblastech dosahovat 10-25%, výrazné úspory provozních nákladů, vyšší spolehlivost cest, zejména v nestabilních oblastech, oblastech se sesuvy půdy nebo v náročných klimatických podmínkách, podstatně nižší dopad na životní prostředí kvalitnější služby pro uživatele, lepší provozní podmínky, zejména v zimě (v zemích s výskytem sněhových srážek dochází oproti jízdě po hřebenech hor ke zvýšení spolehlivosti díky snížení podélných sklonů). Pomoc externího posuzovatele umožňuje omezit důsledky nedostatečné nebo chybějící tunelové kultury, a tak výrazně zlepšit projekt Země s tradicí výstavby a povozu tunelů Koncept komplexního systému je málokdy integrován už v počátku projektu, což je ke škodě celkové optimalizace projektu. Příliš často je geometrie nové infrastruktury nadiktována odborníky - projektanty bez integrace všech omezení a součástí tunelu. Je nicméně nutné brát v úvahu již od této fáze všechny parametry a rozhraní popsané v kapitole 1.1, zejména: obecné geologické a hydrogeologické podmínky v oblasti (s ohledem na znalost situace) a předběžné posouzení geologických obtíží a potenciálních rizik týkajících se metod, nákladů a délky trvání výstavby, potenciální geomechanické, hydrogeologické a hydrografické podmínky v tunelových portálech a u přístupových cest, 1 / 12
2 rizika a nebezpečí související se zimními podmínkami v zemích s podstatnými objemy sněhových srážek a to zejména: - rizika lavin a tvorby závějí a možnosti ochrany přístupových cest a portálů proti těmto hrozbám, - podmínky pro údržbu přístupových cest v případě výrazných sněhových srážek, aby byla zajištěna použitelnost a bezpečnost cesty. Opatření souvisejí s nadmořskou výškou portálů, maximálními sklony příjezdových cest a nutností poskytnout v případě potřeby plochu pro nasazení a sejmutí sněhových řetězů v blízkosti portálů. Podmínky životního prostředí u tunelových portálů a na přístupových cestách. Dopad může být velký v městském prostředí (zejména kvůli hluku a výstupu znečištěného vzduchu), ale i v meziměstských tunelech. Podélné sklony na příjezdových rampách: - nejlevnější tunel nemusí být vždy nejkratší tunel, - zrušení zvláštního pruhu pro pomalá vozidla krátce před tunelem není snadné realizovat, ale vést takový pruh v celé délce tunelu je velmi drahé, - podélný sklon na přístupových cestách má velmi výrazný vliv na kapacitu tunelu, pokud se týká dopravních proudů a spolehlivosti v zimním období. Možnost využití štol jako vedlejších přístupů (větrání evakuace a bezpečnost snižování délky trvání stavby) nebo jako svislých či šikmých šachet (větrání evakuace a bezpečnost) - tyto konkrétní přístupové body, jejich vliv na situaci na povrchu (zejména v městském prostředí: dostupné místo, citlivost na vývod znečištěného vzduchu, atd.), i přístupnost v průběhu roku (např. zranitelnost lavinami) mohou představovat výrazné omezení pro navrhování horizontálního a vertikálního uspořádání; na druhou stranu velmi často příznivě ovlivňují stavební a provozní náklady. - tyto přístupové body mohou mít výrazný vliv na stavební a provozní náklady a na velikost příčného řezu (možná optimalizace větrání a zařízení pro evakuaci), Způsoby výstavby, které mohou mít výrazný vliv na návrh horizontálního a vertikálního uspořádání, například: - křížení řeky raženým tunelem představuje zcela odlišný projekt než použití spouštěných předmontovaných bloků, - rozhraní s estakádou u portálu tunelu, - nařízený termín dokončení stavby může mít bezprostřední vliv na situaci, zejména s ohledem na povolení provozu v obou portálech i povolení průběžných vjezdů a výjezdů, Geometrické parametry návrhu a podélný profil tunelu, do nichž je třeba začlenit následující prvky: - omezení podélných sklonů, což má značný vliv na dimenzování větracího systému a na snížení dopravní kapacity tunelu, - hydraulické podmínky odvodnění podzemních částí v období výstavby i provozu, což ovlivňuje vertikální uspořádání, - omezení šířkových odstupů stěn (stavba doplňkové šířky tunelu je velmi nákladná), což vyžaduje zvláštní analýzu rozhledových poměrů a zvláštní pozornost při stanovování poloměrů směrových oblouků, - nejlepší volba poloměrů ve snaze předejít střídavému klesání a stoupání komunikace, které se výrazně projevuje na odvodu vody z vozovky, způsobuje problémy s výstupky pro vedení kabelů a potrubí pro hasicí systém - to může vést k nárůstu rozměrů příčného uspořádání, Všechna obvyklá omezení pro využití podzemních prostor, zejména v městském prostředí: podchody, podzemní garáže, základy budov, konstrukce citlivé na sedání, Stavební a provozní náklady: - nejméně nákladným tunelem nemusí být nutně ten nejkratší, - pozdější investice do dodatečných stavebních prací mohou být v době užívání tunelu výhodnější, pokud umožní snížení nákladů na stavbu, provoz, běžnou údržbu i rozsáhlejší opravy (zejména u větracích systémů), nebo pokud dovolí o několik let oddálit dosažení vytížení dopravní kapacity tunelu (účinek sklonů v tunelu a příjezdových komunikacích), 2 / 12
3 Koordinaci horizontálního a vertikálního uspořádání tunelu je třeba v zájmu pohodlí a bezpečnosti uživatelů pečlivě prostudovat. Vizuální vliv změn podélných sklonů ve vertikálním uspořádání, hlavně v nejvyšších bodech, je zvýrazněn omezenými rozhledovými poměry v tunelech a osvětlením, Provozní podmínky pro jednosměrný a obousměrný provoz je nutné vzít v úvahu zejména s ohledem na: - obvyklé podmínky viditelnosti a přehlednosti, - možnosti využití vodorovných přístupových cest (štol) nebo svislých přístupů (šachet) - zejména pro optimalizaci větrání a příčného uspořádání a zlepšení bezpečnosti (evakuace uživatelů a přístupové cesty pro záchranné týmy bez nutnosti drahé výstavby souběžných pěších tunelů), Situaci v okolí portálů: - tunelové portály představují jedinečné přechodové body a je nutné vzít v úvahu lidské chování a fyziologické podmínky. Je nezbytné zachovat geometrickou návaznost, aby uživatelé mohli dál sledovat instinktivní trajektorii, - zcela přímé tunely nejsou žádoucí, zejména v blízkosti výjezdového portálu. Může vyvstat potřeba posílit osvětlení u výjezdu na delším úseku tunelu, Podzemní křižovatky u tunelových portálů nebo v jejich těsné blízkosti: - je třeba se vyhnout křižovatkám v tunelu nebo v bezprostřední blízkosti portálů, - pokud se jim nelze vyhnout, musí se provést velmi podrobná analýza všech omezení a jejich konkrétních důsledků, které je nutné zohlednit, aby byla za všech okolností zajištěna bezpečnost (situace příčné uspořádání odbočovací a připojovací pruhy nebezpečí zpětného dopravního proudu - evakuace - větrání - osvětlení atd.), Funkční příčný profil Problémové oblasti Funkční příčný profil představuje druhou významnou fázi v projektování tunelu po výběru vhodné koncepce. V první fázi je nutný velmi pečlivý "komplexní systémový přístup" uplatňovaný v rozsahu týmem zkušených odborníků z různých oborů. Je nutné zohlednit všechny parametry a rozhraní popsané v oddílu 1.1. Druhá fáze (funkční příčný profil) není na první fázi (uspořádání) nezávislá a musí pochopitelně brát v úvahu opatření z ní vycházející. Tyto dvě fáze jsou navzájem velmi těsně provázané. Navíc, jak bylo zmíněno v odstavci , proces zahrnující první dvě fáze je iterativní a interaktivní. Neexistuje přesný matematický vzorec pro určení jediného řešení komplexní systémové analýzy. Kromě toho se nejedná o případ jediné správné odpovědi, ale o velmi omezený počet správných a velké množství špatných odpovědí. Zkušenosti víceoborového týmu jsou zásadní pro rychlé nalezení dobrého řešení. Příklady uvedené v odstavci ukazují, že volba funkčního příčného profilu má velký dopad na projektování horizontálního a vertikálního uspořádání. Zkušenosti ukazují, že rozbor funkčního příčného profilu je velmi často nekompletní a omezený jen na stavební stránku, což nevyhnutelně vede k tomu, že: v nejlepším případě není projekt optimalizován z funkčního, provozního a ekonomického hlediska. Zkušenosti ukazují, že optimalizací lze ve výjimečných případech ušetřit až 20% stavebních nákladů, ve většině případů jsou nedostatečně posouzeny funkce, jejich omezení a dopad na projekt. Tyto funkce budou muset být integrovány v dalších fázích projektu pomocí dodatečných a často velmi drahých opatření, 3 / 12
4 v nejhorším případě budou mít fundamentální chyby projektu neodstranitelný a trvalý dopad na tunel, provozní a bezpečnostní podmínky v něm a také na stavební a provozní náklady Hlavní oblasti Hlavní parametry "funkčního příčného profilu" jsou následující: Intenzita dopravy charakter dopravy organizace provozu tunel ve městě nebo v extravilánu, které určují: - počet a šířku jízdních pruhů s ohledem na intenzity provozu a typ vozidel povolených v tunelu, - světlá výška (podle typů vozidel), - zpevněné krajnice, odstavné pruhy a nouzová stání podle objemu dopravy, druhu provozního řešení, tj. jednosměrný či obousměrný tunel, a statistické pravděpodobnosti poruch, - případný střední dělicí prvek a jeho šířka v případě obousměrného provozu, Větrání má velký význam a závisí na: - zvoleném systému větrání, který sám závisí na mnoha parametrech (viz oddíl 8.5), - prostoru potřebném pro větrací šachty a instalaci osových větráků, náporových větráků, sekundárních šachet a veškerého dalšího větracího zařízení, Evakuace uživatelů a přístupové cesty pro záchranné složky, které závisejí na mnoha faktorech podrobně rozebraných v kapitole 7, Délka a podélný sklon tunelu - tyto parametry se nepřímo projeví prostřednictvím větrání a konceptů přístupových cest a bezpečnosti, Provozní sítě a vybavení jsou také velmi často určujícími faktory při dimenzování funkčního průřezu, zohlednit se musejí jejich počty, prostor, který vyžadují, jejich základní ochrana pro zajištění bezpečného provozu tunelu a relativně omezený prostor pod chodníky a zpevněnými krajnicemi, kde by měly být umístěny. To se týká zejména následujících sítí, které mají vliv na dimenzování: - samostatný nebo kombinovaný kanalizační systém sběr znečištěných kapalin z vozovky a s tím související sifony. Chybějící variace převýšení, související s podmínkami uspořádání (viz ), dovoluje funkční příčný profil zjednodušit a optimalizovat - síť pro dodávky vody hasicímu systému a požárním hydrantům, v případě potřeby i její ochrana proti zamrzání, - všechny kabelové sítě vysokého, středního napětí i nízkého napětí. Je nutné brát ohled na to, že na jedné straně jsou kabely potřebné v době otevření tunelu a musí být chráněny proti ohni, na druhé straně bude nevyhnutelné k nim během života tunelu přidávat další sítě, na což je nutné být připraven, - zvláštní potřeby pro možné krátkodobé a střednědobé vedení externích sítí, - veškeré interakce mezi sítěmi a požadavky (technickými i právními) pro odstupy mezi některými sítěmi, - všechna provozní signalizace: signalizace a dopravní značení signály jednotlivých pruhů tabule s proměnnými znaky regulační ukazatele bezpečnostní ukazatele směrové ukazatele, Místní funkční rozhraní: pomocné podzemní stanice podzemní větrací jednotky bezpečnostní úkryty - úkryty atd. Je nezbytné brát ohled na potřeby provozu a údržby, zejména stavbu stání pro údržbářské zásahy a bezpečnost provozního personálu, Stavební metody a geologické podmínky mají vliv na funkční příčný profil (nezávisle na dimenzování stavebních konstrukcí), například: - křížení s vodním tokem výše zmíněné v oddíle Použití ponořených prefabrikovaných bloků vede k výrazně odlišnému návrhu a provedení větracího systému, únikových chodeb a přístupových cest pro záchranáře v porovnání s řešením stejných prvků u raženého tunelu, - strojně ražený tunel (metoda TBM - tunnel boring machine) poskytuje prostory pod vozovkou, které lze využít například pro větrání, evakuaci uživatelů nebo jako přístupové cesty pro záchranné složky. To dovoluje optimalizaci (odstranění spojovacích chodeb a souběžných 4 / 12
5 chodeb), což může mít zásadní ekonomické dopady, pokud je tunel stavěn pod úrovní hladiny podzemní vody v propustných materiálech Bezpečnost a provoz Obecná opatření PIARC poskytuje řadu doporučení v oblasti bezpečnosti a provozu pro finalizaci bezpečnostních studií, ohledně organizace provozu a řešení krizových situací i další provozní opatření. Vítáme čtenáře se zájmem o tyto oblasti: viz kapitola 2 "Bezpečnost" a kapitola 3 "Lidský faktor a bezpečnost v tunelu"). Tato kapitola se věnuje bezpečnosti a provozním rozhraním v "komplexním systému". Tabulky v oddílu naznačují stupeň vzájemné provázanosti jednotlivých parametrů ve srovnání s různými podmnožinami projektu. Určitý počet parametrů má hlavní význam již od počátečních fází projektu. Ty je nutné analyzovat již v první fázi projektování a týkají se zejména následujících bodů: intenzity dopravy charakter dopravy (městská, extravilán) druh vozidel (možnost tunelů určených jen pro jednu třídu vozidel) přeprava nebezpečných nákladů, evakuace uživatelů a přístup pro záchranné týmy, větrání, komunikace s uživateli dohledový systém. Tyto hlavní parametry pro projektování tunelu jsou také zásadními faktory "analýzy rizik" a prvotních verzí plánu zásahu záchranných složek. Proto považujeme za nezbytné, aby se předběžná analýza rizik a s ní související předběžná analýza reakčního krizového plánu prováděly už v počátečních fázích předběžného projektování. Tato analýza umožňuje lépe popsat konkrétní prvky tunelu a funkční a bezpečnostní požadavky na ně kladené. Také přispívá k inženýrské hodnotové analýze, k vyšší kvalitě projektu a k technické a finanční optimalizaci. Tyto parametry a jejich důsledky jsou podrobněji popsány v následujících odstavcích Parametry související s dopravou a jejím charakterem Tyto parametry se projeví zejména na funkčním příčném profilu (viz 1.2.2) a jeho prostřednictvím mají zvláštní dopad na uspořádání provozu: intenzita dopravy ovlivňuje počet jízdních pruhů, větrání a evakuaci. Také ovlivňuje důsledky poruch vozidel a jejich odsun, jsou-li nepojízdná: event.potřeba odstavného pruhu, potřeba nouzových stání a organizace zvláštních opatření pro opravářské služby, charakter dopravy, typ vozidel a relativní skladba dopravního proudu ovlivňují koncepci evakuace (spojovací chodby, evakuační chodby, jejich rozměry, odstupy) podle množství osob, které může být třeba evakuovat, tunely určené pro konkrétní třídy vozidel mají zvláštní požadavky na šířku pruhů, světlou výšku a větrání, povolení či zákaz přepravy nebezpečných nákladů má významný dopad na větrací systém, funkční průřez, sběr a odvádění tekutin, odklonové trasy, prostředí tunelových portálů a větracích výdechů, ochranu staveb proti rozsáhlému požáru, stejně tak i na evakuaci a organizaci záchranných zásahů a zajištění zvláštních potřeb zasahujících hasičů (prostředky i materiál) Evakuace uživatelů přístup záchranných týmů Jde o zásadní parametr ve vztahu k funkčním opatřením a celkovému projektování. Tento parametr také často ovlivňuje uspořádání (přímé únikové cesty na povrch) a konstrukční řešení: spojovací chodby - podchody souběžné chodby úkryty a dočasná útočiště navazující na chodby. Analýza vyžaduje integrovaný přístup spolu s projektováním větrání (zejména větrání pro případ požáru), dopravními intenzitami, analýzou rizik, předběžnými reakčními plány (zejména scénáře větrání při zásahu záchranářů) a stavebními metodami. 5 / 12
6 Trasy, geometrické charakteristiky a odstup chodeb je nutné definovat z funkčního hlediska, aby byl zajištěn pohyb zdravých i postižených osob. Je nutné zajistit homogenitu, srozumitelnost a přívětivý a uklidňující ráz těchto zařízení. Jsou určena pro osoby ve stresu (nehoda požár), ve fázi samostatné evakuace (před příjezdem záchranných složek). Jejich použití musí být přirozené, jednoduché, účinné a uklidňující, aby se zabránilo přechodu ze stresu do paniky Větrání Větrací zařízení navržená jako systém čistě "podélného větrání" mají jen malý vliv na funkční průřez a uspořádání. To už není případ zařízení "podélného větrání" vybavených šachtami pro odvod kouře nebo systémů příčného větrání, polopříčných či polopodélných větracích systémů, smíšených systémů, nebo větracích systémů zahrnujících šachty či vedlejší chodby, které dovolují odsávání nebo vypouštění vzduchu jinam než u tunelových portálů. Všechna taková zařízení mají významný vliv na funkční průřez a uspořádání i všechny dodatečné podzemní konstrukce. Větrací zařízení dopravního prostoru se v zásadě navrhují za účelem zajištění zdravých podmínek uvnitř tunelu ředěním znečišťujících látek ve vzduchu tak, aby koncentrace škodlivin byla nižší, než je vyžadováno národními předpisy, zajištění bezpečnosti uživatelů v případě požáru až do okamžiku jejich úniku z dopravního prostoru tím, že účinně odvádějí kouř mimo tento prostor, Větrací zařízení mohou mít i další funkce: čištění vzduchu u tunelových portálů tím, že je znečištěný vzduch lépe ředěn nebo čištěn před vypuštěním mimo tunel, podzemní čističky vzduchu umožňují jeho opětovné použití v tunelu. Tato zařízení se využívají v městských tunelech nebo velmi dlouhých tunelech v extravilánu. Jde o komplexní a drahé technologie, náročné na prostor i údržbu, v případě požáru přispívají ke snižování teploty v tunelu a snižují tak riziko poškození konstrukcí tepelnými vlivy. Větrací zařízení se netýkají jen dopravního prostoru. Zahrnují také spojovací chodby mezi tubusy, únikové chodby a úkryty pro uživatele v případě požáru, technické místnosti a zařízení uvnitř tunelu nebo mimo něj blízko portálů, které mohou potřebovat výměnu vzduchu nebo správu a kontrolu teploty (topení nebo klimatizace - podle zeměpisných podmínek). Větrací zařízení mohou být navržena i tak, aby: umožnila rychlé a dynamické přizpůsobení řadě podmínek a situací, v nichž jsou provozována, tak aby se vyrovnala s: - klimatickými omezeními, zejména s výrazně proměnlivými rozdíly v tlacích mezi portály v horských oblastech, - proměnlivými provozními výkony pro kontrolu kouře v případě šíření či později ústupu ohně, ale i během vlastního požáru, aby se účinně doplňovaly s vývojem strategie hašení v každé fázi evakuace, hašení, při ochraně konstrukcí atd. poskytovala dostatečnou rezervu pro další rozvoj, aby se v průběhu celého životního cyklu tunelu mohla přizpůsobovat vývoji v dopravě (intenzita, charakter), změnám v požadavcích na koncentrace škodlivin i různým provozním podmínkám Komunikace s uživateli dohledový systém Komunikace s uživateli má kvůli signalizaci významné dopady na funkční příčný profil. 6 / 12
7 Další významné důsledky se nevážou k celému komplexnímu systému. Týkají se subsystémů ve vztahu k provoznímu vybavení, zejména v oblasti dálkového sledování, detekce, komunikace, řízení dopravy, kontroly a dohledu a také řízení evakuace Zvláštní požadavky na provoz Provozování tunelu a zásahy údržbářských čet mohou vyžadovat zvláštní opatření, která by zajistila plnou bezpečnost těchto zásahů a snižovala omezení dopravy. Tato opatření zahrnují například výstavbu stání (zálivů) u vstupů k podzemním zařízením vyžadujícím pravidelnou údržbu, dobrý přístup k materiálům potřebným pro jejich výměnu a údržbu (zejména u těžkých a neskladných předmětů) Provozní zařízení Cílem tohoto oddílu není podrobně popsat provozní zařízení a vybavení, jejich funkci ani provedení. Tyto prvky jsou definovány v doporučeních současného Manuálu silničních tunelů a v příručkách a národních doporučeních uvedených dále v oddíle 1.6. Cílem je soustředit pozornost vlastníků a projektantů tunelů na zvláštní problémy související se zařízeními a vybavením tunelu pro provoz Strategické volby Provozní vybavení musí umožňovat tunelu plnit svou funkci, jíž je zajistit průjezd dopravního proudu a poskytovat uživatelům projíždějícím tunelem dostatečnou bezpečnost a pohodlí. Provozní zařízení musejí být uzpůsobena funkci tunelu, jeho zeměpisné poloze, jeho zvláštním vlastnostem, charakteru dopravy, infrastruktuře navazující na tunel z obou stran, hlavním cílům souvisejícím s bezpečností a organizací krizových řešení, ale i regulaci a kulturnímu a socioekonomickému prostředí země, v níž se tunel nachází. Nadbytek provozních zařízení nepřispívá automaticky ke zlepšení kvality poskytované služby, pohodlí a bezpečnosti tunelu. Vyžaduje zvýšený rozsah údržby a lidských zásahů, jejichž zanedbání může vést k poklesu spolehlivosti tunelu a jeho bezpečnosti. Záplava technických vymožeností nebo jejich zneužívání jsou také zbytečné. Zařízení musí být vhodně zvolená, navzájem se doplňovat i s občasnou redundancí (pro základní bezpečnostní funkce) a tvořit koherentní celek. Životnost provozních zařízení: Tato zařízení vyžadují důkladnou, pravidelnou a finančně nákladnou péči a údržbu, kladou nároky na zkušený personál, stejně tak jako opakující se finanční investice v průběhu životního cyklu tunelu. Opomenutí údržby (či její nedostatek) vedou k závažným dysfunkcím, selháním zařízení, a v důsledku toho i ke zpochybnění funkčnosti tunelu a bezpečnosti uživatelů. Údržba zařízení za provozu tunelu je často obtížná a velmi omezená. O patřičných opatřeních je třeba uvažovat už při projektování zařízení. Z tohoto důvodu je nutné promyslet architekturu systémů, jejich návrh a instalaci, aby se omezil dopad případných dysfunkcí na dostupnost a bezpečnost tunelu i dopad na údržbu či renovací těchto zařízení, Jejich životnost je různá - přibližně deset až třicet let v závislosti na jejich charakteru, odolnosti, podmínkách, jimž jsou vystaveny, ale i na organizaci a kvalitě údržby. Musí tedy být pravidelně vyměňovány, což vyžaduje odpovídající finanční investice, Technologický vývoj občas vyžaduje výměnu zařízení kvůli technologické zastaralosti nebo nedostupnosti náhradních dílů, Zařízení musí vykazovat schopnost adaptace na vývoj tunelu a jeho prostředí. Všechna tato hlediska vedou ke strategickým volbám, z nichž hlavní jsou: Definovat potřebná zařízení podle skutečných potřeb tunelu, aniž by se podlehlo touze po hromadění vychytávek. Analýza rizik kombinovaná s hodnotovým inženýrstvím je účinný nástroj, který vede k rozumné volbě potřebných zařízení. Tento přístup také dovoluje lepší zvládnutí 7 / 12
8 složitosti systémů - pokud tato není řešena precizní a kompetentní organizací,jsou častým důsledkem této situace nezvládnuté termíny, rozpočty a závažné dysfunkce, Preferovat kvalitu a odolnost zařízení, aby se snížila potřeba a frekvence údržby a minimalizovaly obtíže spojené s údržbářskými pracemi za provozu v tunelu. To může vést k vyšším investičním nákladům, které se ale v průběhu provozu několikanásobně vrátí, Ověřovat kvalitu a výkon zařízení v každé fázi návrhu, výroby, výstupních testů u výrobce, instalace na místě a zkoušek před uvedením do provozu. Zkušenosti ukazují, že mnohá zařízení jsou málo funkční a nesplňují své účely právě kvůli absenci pečlivé organizace a účinných kontrol, Zvolit technologie vhodné pro klimatické podmínky a prostředí, jimž bude zařízení vystaveno, ale i s ohledem na podmínky sociokulturní (nedostatečný koncept údržby v některých zemích), technologické a technické a také na organizaci údržby, Brát v úvahu provozní náklady a zejména spotřebu energií při volbě vybavení, a to už od počátku navrhování. Tyto náklady vznikají po celou dobu fungování tunelu. Obecně mají největší spotřebu energie větrání a osvětlení, což si zasluhuje pozornost již od prvních fází projektování, Zohlednit už od předběžných fází projektování a ekonomických analýz: -potřebu sestavit, zaučit a vycvičit týmy určené jednak k provozování a správě zařízení, jednak k čištění a údržbě, -omezení týkající se zásahů za provozu, ať už jde o údržbu, dopad na provoz a náklady na údržbu a modernizaci, Zohlednit obecnou organizaci a časový plán projektu nového tunelu, čas potřebný pro nábor a výcvik týmů, pro zkoušky, ale i zkušební provoz všech zařízení v systému (doba od dvou do tří měsíců), pro trénink a cvičení všech dotčených stran (zejména záchranné služby) na místě, aby se obeznámily se zvláštnostmi daného tunelu Klíčová doporučení ohledně hlavních zařízení a Energie napájení rozvod elektřiny Aby mohla tunelová zařízení fungovat, musí jim být dodávána elektřina. Velké tunely potřebují i několik MW (megawattů), což je výkon, který nemusí být v daném místě dostupný. Odpovídající opatření jsou potřebná již od prvních fází projektu jde o posílení stávajících sítí a zlepšení jejich spolehlivosti, často jsou také budovány sítě nové. Dodávky energie jsou pro stavbu i provoz tunelu nezbytné. Napájení elektřinou a její rozvod uvnitř tunelu musí zajistit požadovanou kapacitu, spolehlivý zdroj, spolehlivý, redundantní a chráněný rozvodný systém: redundance a propojenost distribučních sítí paralelní transformátory kabelová vedení v chráničkách a v zákopech chráněných před ohněm. Každý tunel je jedinečný a musí být vzata v úvahu jeho zeměpisná poloha, kontext stávajících energetických sítí, podmínky napájení energií (prioritní, nebo ne), možnost nebo nemožnost posílení stávajících veřejných sítí a zlepšení jejich spolehlivosti, zvláštní rizika tunelu a podmínky pro zásah záchranných služeb. Pak se musí postupně projektovat jednotlivá zařízení. Provozní postupy se zavádějí s ohledem na spolehlivost systému a volby vykonané během období návrhu. Cíle související s bezpečností v případě výpadku dodávek energie jsou tyto: Okamžitý pohotovostní zdroj, který zajistí na minut (podle podmínek v tunelu a pro evakuaci) nepřetržité fungování následujícího bezpečnostního vybavení: - minimální úroveň osvětlení - signalizace sledování průmyslovou kamerou - telekomunikace přenos dat a dohledový systém SCADA senzory a různé detektory (znečištění, požár, nehody, atd.), - napájení pro bezpečnostní úkryty, únikové cesty a úkryty, 8 / 12
9 - tuto funkci obvykle zajišťují systémy UPS nebo naftové agregáty schopné ihned dodávat elektřinu, Podle vlastností daného tunelu, jeho polohy (ve městě či mimo něj) a z konkrétních rizik je možné stanovit dodatečné požadavky MOC (Minimal Operation Conditions Minimální podmínky pro provoz), které zaručují napájení daných zařízení, pokud jsou v průběhu celého výpadku dodrženy konkrétní postupy. Například nouzové napájení větracího systému (generátory nebo částečně externím zdrojem), který by si zvládl požár menších vozidel, ale už ne nákladních vozů: pak je dočasně zakázán vjezd těžším vozidlům. Obvykle zaváděná opatřeni pro napájení elektřinou jsou následující: Nouzové napájení z veřejné sítě: - Dva, případně tři zdroje z veřejné sítě s přípojkami na nezávislé segmenty sítě vysokého nebo středního napětí. Automatické přepínání mezi normálním napájením a nouzovým napájením v energetické stanici v tunelu s tím, že se některým zařízením přestane dodávat energie, pokud bude výkon nouzového zdroje nedostatečný, - bez dieselgenerátorů, - instalace nepřerušitelného nouzového zdroje energie. Bez externího napájení: - jediný externí zdroj z veřejné sítě, - dieselgenerátory mohou poskytnout část poptávaného výkonu v případě přerušení hlavního zdroje napájení, a tak dovolují stanovení MOC a konkrétních provozních postupů, - instalace nepřerušitelného nouzového zdroje energie. Plná autonomie napájení žádný dostupný externí zdroj: - veřejná síť není schopna dodat potřebný výkon nebo nemá požadovanou spolehlivost. Tunel je pak zcela autonomní. Energie je zajišťována sadou současně běžících dieselgenerátorů. Další generátor se instaluje jako záloha pro případ, že některý z nich selže, - možnost instalace UPS, pokud není spolehlivost generátorů považována za dostatečnou, nebo z bezpečnostních důvodů b Větrání PIARC přináší v této oblasti řadu doporučení a představuje základní mezinárodní reference pro návrh koncepce i řešení větracích zařízení. Kromě oddílu výše doporučujeme pozornosti čtenáře oddíl 8.5. Nesmí se ale zapomínat, že ačkoliv větrací zařízení představují jedno ze základních zařízení pro zajištění životů, zdraví a bezpečí uživatelů tunelu, jde jen o jeden z článků systému, v němž jsou nejdůležitější uživatelé, operátoři a záchranářské týmy svým chováním, zkušeností a schopností jednat. Větrací systém si sám o sobě se všemi scénáři neporadí, ani nemůže splnit všechny funkce, které se od něj očekávají, zejména v oblasti čištění vzduchu a ochrany životního prostředí. Výběr vhodného větracího systému a jeho dimenzování vyžadují bohaté zkušenosti, pochopení komplexní problematiky mechaniky tekutin v uzavřeném prostředí, související s jednotlivými fázemi postupného vývoje požáru, šířením, vyzařováním a tepelnou výměnou, ale i s vývojem a šířením toxických plynů a kouře. Větrací zařízení jsou všeobecně vysoce energeticky náročná, jejich dimenzování a provozu musí být věnována zvláštní pozornost, například s využitím expertních systémů. Větrací zařízení mohou být velmi komplexní, v případě požáru mohou vyžadovat zapojení automatizovaných systémů, které takovou situaci zvládnou lépe než jakýkoliv operátor ve stresu. Jak je výše uvedeno v oddíle , větrací zařízení musí v první řadě splňovat nároky na zdraví a hygienu v normálních provozních podmínkách a plnit svůj bezpečnostní účel v případě požáru. Odolnost, spolehlivost, přizpůsobivost, trvanlivost a optimalizace spotřeby energie představují hlavní kritéria kvality, která musí větrací systém splňovat. 9 / 12
10 c Dodatečné vybavení větracích zařízení Častým předmětem naléhavých požadavků účastníků řízení, spolků obyvatel a lobbistických skupin jsou dva druhy dodatečného vybavení pro větrání: Čističky a úpravny vzduchu, Pevné systémy potlačení ohně. A. Čističky vzduchu. Této otázce se věnuje oddíl 5.1, jehož přečtení doporučujeme. Zabudování zařízení pro čistění vzduchu je častým požadavkem sdružení pro ochranu obyvatel v městských oblastech. Tato zařízení, budovaná zpravidla v podzemí, jsou velmi drahá na výstavbu, provoz a údržbu. Také mají velkou spotřebu energie. Dosud získané zkušenosti s jejich používáním nejsou přesvědčivé, zejména kvůli výraznému snížení emisí produkovaných vozidly a kvůli vysoké náročnosti čištění velmi nízkých koncentrací zplodin v tunelu (potřeba velkých objemů vzduchu). V důsledku toho bylo mnoho systémů instalovaných během posledních deseti let postaveno mimo provoz. Budoucnost čističek vzduchu je velice nejistá v zemích, kde jsou přísnější předpisy se stále vyššími nároky na snižování samotné produkce emisí u zdroje. B. Fixní hasicí zařízení (FFSS - Fixed fire suppression system). Oddíl 8.7 se zabývá tímto tématem, zájemce o problematiku tam bude vítán. Využívaných technologií je mnoho a odpovídají různým kritériím: hašení požáru nešíření požáru snížení tepelného vyzařování a teploty pro uživatele v blízkosti požáru ochrana konstrukce tunelu před poškozením v důsledky vysoké teploty, atd. Tyto systémy mají navzdory avizovaným pozitivům i záporné vlivy, zejména stran zhoršení viditelnosti, pokud jsou aktivovány bezprostředně po vypuknutí požáru. Použití FFSS vyžaduje koherentní přístup ke všem aspektům bezpečnosti uživatelů, jakož i k větrací a evakuační strategii. Rozhodování o vybudování nebo nevybudování takových systémů je komplexní a má významné důsledky. Musí být podrobeno pozornému zhodnocení konkrétních podmínek bezpečnosti, souvisejících prací a přidané hodnotě získané z implementace systému. Neměly by být stavěny proto, že jsou módní záležitostí,nebo kvůli lobbování. FFSS vyžaduje začlenění důležitých opatření pro údržbu a pravidelné a časté testování, bez něhož nelze ověřovat jeho spolehlivost d Osvětlení Doporučení CIE (Mezinárodní výbor pro osvětlení - International Commission for Lighting) byla ze strany PIARC kritizováno kvůli vysokému stupni osvětlení, k němuž často vybízejí. Čtenářově pozornosti se doporučuje technická zpráva vydaná Evropským výborem pro normalizaci (CEN), která představuje několik metod, včetně té od CIE. Osvětlení je základní nástroj pro zajištění pohodlí a bezpečí uživatelů tunelu. Účelná úroveň osvětlení se musí přizpůsobit zeměpisné poloze tunelu (ve městě či mimo něj), jeho vlastnostem (krátký nebo velmi dlouhý), intenzitě dopravy a jejímu charakteru. Osvětlovací zařízení spotřebují velké množství energie a probíhá výzkum pro optimalizaci jejich vlastností a výkonu e Přenos dat dohledový systém - SCADA SCADA je nervovým systémem a mozkem tunelu, umožňuje kompilaci, přenos a zpracování informací, a pak přenos provozních povelů jednotlivým zařízením. Tento systém vyžaduje vysoce precizní analýzu podle konkrétních podmínek v tunelu, jeho zařízeních, organizace a módu provozu, souvisejících rizik, která se tunelu týkají, a také podle opatření a postupů plánovaných pro zásahy / 12
11 Organizace dohledového a řídicího centra musí být pečlivě analyzována při zohlednění konkrétního kontextu tunelu (či skupiny tunelů), potřebných personálních i technických prostředků, přijímaných úkolů. Hlavním úkolem je podpora operátorů automatickými prvky a expertními systémy při nehodě, kdy se pracovní úkoly operátorů usnadňují a omezují, čímž se tito stávají výkonnějšími. Podrobný návrh těchto systémů je dlouhý, delikátní a vyžaduje velmi přísnou metodologii vývoje, kontroly všech postupných fází (zejména během továrních zkoušek), testování, všeobjímající kontroly po integraci všech systémů v tunelu. Zkušenosti ukazují, že mnoho chyb zjištěných na těchto systémech pochází z následujících opomenutí: špatně zadané specifikace, nedostatečná funkční analýza nebo ignorování provozních podmínek a postupů, pozdní vývoj systémů, který neposkytne dostatek času pro podrobné rozbory, příčnou integraci nebo zohlednění zvláštních podmínek provozu v tunelu, nedostatek pečlivosti při vývoji, testování, kontrole a integraci všech těchto systémů, chybějící zohlednění lidského chování a obecné ergonomie, nedostatek zkušeností s provozem tunelů, s hierarchií rozhodnutí, která je třeba integrovat a s logickými důsledky těchto rozhodnutí při vážných událostech. Oddíl 8.2 tohoto manuálu shrnuje tyto různé aspekty f Radiové komunikace nízkonapěťové okruhy Tato zařízení zahrnují: síť nouzových telefonů, radiovou síť pro provozní týmy a záchranné služby. Radiové frekvence pro uživatele tunelu, jejichž prostřednictvím je možné předávat informace a pokyny týkající se bezpečnosti, různé senzory určené pro měření a detekci, síť průmyslové televize (CCTV - closed circuit television). systém AID automatické detekce nehod (Automatic Incident Detection) se obvykle váže na systém CCTV. AID systém vyžaduje zvýšený počet kamer, má-li být detekce spolehlivější a přesnější g Signalizace Signalizaci se věnuje oddíl 8.9. U signalizace platí ještě více než u jiných zařízení, že její přemíra škodí její relevanci a účelu. Srozumitelnost, konzistence, jednotnost a hierarchie signalizace (přednost má signalizace pro evakuaci a informování uživatelů) musí být při navrhování signalizace v tunelu a na příjezdech k němu prioritou. Pevné dopravní značení, signalizace jízdních pruhů, proměnné dopravní tabule, světelná signalizace a zastavovací signály, označení únikových východů, jejich zvláštní signalizace, označení bezpečnostních úkrytů, fyzická zařízení pro uzavření jízdních pruhů (přenosné zábrany), vodorovné značení a vodorovné pruhy s akustickým efektem společně patří mezi signalizační zařízení. Zajišťují část komunikace s uživateli h Hasicí zařízení Zařízení pro detekci ohně jsou buď místní (detekce ohně v podzemních základnách a v technických místnostech), nebo lineární (tepločivný kabel) v dopravním prostoru. Pro hašení požárů existuje různá zařízení: automatická zařízení v technických místnostech a podzemních základnách, práškové hasicí přístroje pro použití uživateli tunelu, zařízení pro hasiče: vodní potrubí a hydranty v některých zemích i pěnové potrubí. Objem vodních nádrží je různý. Závisí na místních předpisech a konkrétních podmínkách v tunelu. Některé tunely jsou vybaveny FFSS (viz c) i Zvláštní vybavení 11 / 12
12 S ohledem na cíle a potřeby zaměřené na bezpečnost, pohodlí a ochranu konstrukce se mohou budovat i další typy vybavení. Některými příklady jsou: svítící tělesa zabudovaná v bočních zdech nebo obrubníku chodníku, zábradlí nebo trasa života připevněná k boční stěně tunelu, která dovoluje bezpečný pohyb hasičů v zakouřeném prostředí, malby na bočních zdech nebo instalace prefabrikovaných panelů tamtéž, zařízení pro ochranu konstrukce tunelu před poškozením při požáru. Takováto ochranná opatření se musí zvažovat od začátku projektu. Tepelná výměna (s betonovým ostěním nebo zemí) se při požáru opravdu mění, stejně jako vlastnosti vzduchu, což se musí zohlednit při navrhování větracích zařízení, správa a úprava vody odčerpané s povrchu vozovky v tunelu před tím, než je vypuštěna do volné přírody, opatření pro měření podmínek životního prostředí u tunelových portálů, spolu s odpovídajícími postupy pro případ překročení předpisy stanovených limitů / 12
499/2006 Sb. VYHLÁŠKA. o dokumentaci staveb
499/2006 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 10. listopadu 2006 o dokumentaci staveb Ministerstvo pro místní rozvoj stanoví podle 193 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon): 1 Úvodní
VíceKategorie ediční řady "Bezpečnost jaderných zařízení"
Kategorie ediční řady "Bezpečnost jaderných zařízení" Modrá obálka s červeným pruhem: - obecně závazné právní předpisy a mezinárodní smlouvy z oblasti mírového využívání atomové energie Modrá obálka se
Více(Nelegislativní akty) ROZHODNUTÍ
14.5.2011 Úřední věstník Evropské unie L 126/1 II (Nelegislativní akty) ROZHODNUTÍ ROZHODNUTÍ KOMISE ze dne 26. dubna 2011 o technické specifikaci pro interoperabilitu subsystému Energie transevropského
VíceProvedení nevýrobních objektů v závislosti na konstrukčním řešení a požární odolnosti stavebních konstrukcí.
Ústav územního rozvoje, Jakubské nám. 3, 658 34 Brno Tel.: +420542423111, www.uur.cz, e-mail: sekretariat@uur.cz LIMITY VYUŽITÍ ÚZEMÍ Dostupnost: http://www.uur.cz/default.asp?id=2591 4.5.201 NEVÝROBNÍ
VíceVe městě je vhodné vytvářet prostředí, které pohyb přiměřeně zvolní a zklidní.
Uspořádání Uspořádání 59 Uspořádání veřejného prostranství musí vycházet z celkové kompozice prostoru, která zohledňuje funkční potřeby a jejímž cílem je pobytová kvalita místa. Ve městě je vhodné vytvářet
Více8 S. Vydáno dne: 4. prosince 2006 Stran: 5. I. Charakteristika
Ministerstvo vnitra - generální ředitelství Hasičského záchranného sboru České republiky Bojový řád jednotek požární ochrany - taktické postupy zásahu Název: Zásah v silničním tunelu I. Charakteristika
VíceÚř. věst. L 245, 12. 9. 2002, s. 402 + opravenka ROZHODNUTÍ KOMISE. ze dne 30. května 2002
ROZHODNUTÍ KOMISE ze dne 30. května 2002 o technické specifikaci pro interoperabilitu subsystému Kolejová vozidla transevropského vysokorychlostního železničního systému podle čl. 6 odst. 1 směrnice 96/48/ES
VíceSilniční provoz a údržba: Inovace v silničním provozu v Německu
Silniční provoz a údržba: Inovace v silničním provozu v Německu Jürgen Behrendt Jelikož Německo leží uprostřed Evropy, je točnou a křižovatkou severojižní a východozápadní dopravy s vysokým podílem tranzitní
VíceMINISTERSTVO DOPRAVY ČR ODBOR POZEMNÍCH KOMUNIKACÍ ZPOMALOVACÍ PRAHY TECHNICKÉ PODMÍNKY. Schváleno MD - OPK č.j... s účinností od
TP 85 MINISTERSTVO DOPRAVY ČR ODBOR POZEMNÍCH KOMUNIKACÍ ZPOMALOVACÍ PRAHY TECHNICKÉ PODMÍNKY Schváleno MD - OPK č.j.... s účinností od Nabytím účinnosti se ruší a nahrazují v celém rozsahu TP 85 Zpomalovací
Více(Akty, jejichž zveřejnění není povinné) RADA
21.10.2006 Úřední věstník Evropské unie L 291/11 II (Akty, jejichž zveřejnění není povinné) RADA ROZHODNUTÍ RADY ze dne 6. října 2006 o strategických obecných zásadách Společenství pro soudržnost (2006/702/ES)
VíceDOPRAVNĚ INŽENÝRSKÉ OPATŘENÍ
DOPRAVNĚ INŽENÝRSKÉ OPATŘENÍ PŘECHOD PRO PĚŠÍ NA SILNICI II/110 ULICE TÁBORSKÁ V BENEŠOVĚ OBSAH : 1. Textová část - Technická zpráva 2. Výkresová část DIO - I.etapa DIO - II.etapa Benešov 09/2011 Zpracovatel
Více246/2001 Sb. VYHLÁŠKA Ministerstva vnitra ze dne 29. června 2001 o stanovení podmínek požární bezpečnosti a výkonu státního požárního dozoru
246/2001 Sb. VYHLÁŠKA Ministerstva vnitra ze dne 29. června 2001 o stanovení podmínek požární bezpečnosti a výkonu státního požárního dozoru (vyhláška o požární prevenci) Ministerstvo vnitra (dále jen
VíceNávrh na postup a pravidla při pokládce HDPE trubek V souvislosti s výstavbou regionální komunikační sítě Plzeňského kraje
Návrh na postup a pravidla při pokládce HDPE trubek V souvislosti s výstavbou regionální komunikační sítě Plzeňského kraje 8.2. 2010, Odbor informatiky, Krajský úřad Plzeňského kraje Koncepce výstavby
VíceARCHITEKTONICKÁ A PROJEKČNÍ KANCELÁŘ
Stránka 1 z 12 Textová část Stránka 2 z 12 Název akce : Územní studie Lokalita D1, D2 Nad hřištěm, Perná Zastavovací studie lokality C Perná Investor : Zpracovatel : Stupeň : Obec Perná, 691 86 Perná 294
VíceProgram ke zlepšení kvality ovzduší města Plzně. Souhrn
Program ke zlepšení kvality ovzduší města Plzně Souhrn Zpracovatel: DHV CR, spol. s r.o. ve spolupráci s Vysokou školou báňskou technickou univerzitou Ostrava Praha listopad 2007 Program ke zlepšení kvality
VíceSYSTÉM PRO AKUMULACI SRÁŽKOVÝCH VOD AS-NIDAPLAST PROJEKČNÍ A INSTALAČNÍ PODKLADY
SYSTÉM PRO AKUMULACI SRÁŽKOVÝCH VOD AS-NIDAPLAST PROJEKČNÍ A INSTALAČNÍ PODKLADY 2 SYSTÉM PRO AKUMULACI SRÁŽKOVÝCH VOD AS-NIDAPLAST PROJEKČNÍ A INSTALAČNÍ PODKLADY Platnost od 7. 3. 2014 Tel.: 548 428
VíceManuál pro komplexní dopravní koncepci
Prosinec 2012 IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE Objednatel: Zhotovitel: Projekt: Město Jindřichův Hradec Klášterská 135/II Jindřichův Hradec NDCon spol. s r.o. Zlatnická 10/1582 110 00 Praha 1 Tel.: +420 251 019 231
VíceÚZEMNÍ PLÁN OTICE A. TEXTOVÁ ČÁST
ÚZEMNÍ PLÁN OTICE A. TEXTOVÁ ČÁST Obsah textové části Územního plánu Otice A. Vymezení zastavěného území 1 B. Základní koncepce rozvoje území obce, ochrany a rozvoje jejích hodnot 1 C. Urbanistická koncepce,
VíceEVROPSKÁ ŽELEZNIČNÍ AGENTURA. SYSTÉMOVÝ PŘÍSTUP Prováděcí pokyny pro tvorbu a zavádění systému zajišťování bezpečnosti železnic
EVROPSKÁ ŽELEZNIČNÍ AGENTURA SYSTÉMOVÝ PŘÍSTUP Prováděcí pokyny pro tvorbu a zavádění systému zajišťování bezpečnosti železnic Verze 1.0 13. 12. 2010 Správa verze Dokument zpracovala: Vydal: Kontrolu provedl:
VíceHlavní problémy dopravy ve Velkém Meziříčí
Bílá kniha dopravy Hlavní problémy dopravy ve Velkém Meziříčí Nutná spoluúčast Kraje Vysočina Pouze v působnosti města Problémy dopravy s nutnou spoluúčastí Kraje Vysočina 1. Most na silnici II/360 na
VíceZADÁVACÍ DOKUMENTACE VEŘEJNÁ ZAKÁZKA
ZADÁVACÍ DOKUMENTACE ve smyslu ust. 44 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZVZ ) VEŘEJNÁ ZAKÁZKA Podpora veřejné dopravy veřejná zakázka na dodávky zadávaná
VíceAplikace Integrovaná podpora multimodálních nákladních přepravních systémů a dálkové osobní dopravy
F.13. Příloha 13 - Model multimodálních nákladních přepravních systémů a dálkové osobní dopravy Aplikace Integrovaná podpora multimodálních nákladních přepravních systémů a dálkové osobní dopravy A. Dopravní
VíceINTEROPERABILITA V OBLASTI ŘÍZENÍ A ZABEZPEČENÍ
INTEROPERABILITA V OBLASTI ŘÍZENÍ A ZABEZPEČENÍ Ing. Zdeněk THUN 1 Úvod Interoperabilitou rozumíme schopnost železničního systému umožnit bezpečný a nepřerušovaný provoz vlaků dosahujících stanovených
Více23/2008 Sb. VYHLÁŠKA
23/2008 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 29. ledna 2008 o technických podmínkách požární ochrany staveb Změna: 268/2011 Sb. Ministerstvo vnitra stanoví podle 24 odst. 3 zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve
VíceStrategie přistoupení České republiky k eurozóně
Strategie přistoupení České republiky k eurozóně (Společný dokument vlády ČR a ČNB) 1. Přístupový proces České republiky (ČR) do Evropské unie (EU) se úspěšně završuje. V prosinci 2002 byla na summitu
VíceElektrická energie: Kolik ji potřebujeme? Odkud ji vezmeme?
Elektrická energie: Kolik ji potřebujeme? Odkud ji vezmeme? 1 V současné době patří problematika výroby a distribuce elektrické energie k nejdiskutovanějším problémům novodobého světa. Ať se jedná o nedávnou
VíceSMĚRNICE 2001/14/ES EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY
SMĚRNICE 2001/14/ES EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY ze dne 26. února 2001, o přidělování kapacity železniční infrastruktury a zpoplatnění použití železniční infrastruktury a o bezpečnostní certifikaci EVROPSKÝ
VícePŘÍLOHY. návrhu NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY
EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 7.12.2015 COM(2015) 613 final ANNEXES 1 to 10 PŘÍLOHY [ ] návrhu NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY o společných pravidlech v oblasti civilního letectví a o zřízení Agentury
Vícetechnologie MAR ASŘ chyba Obr.1. Působení chyby vzniklé v MAR
Význam ASŘ při rekonstrukci stokových sítí a ČOV Ing.Oldřich Hladký VAE CONTROLS s.r.o., Ostrava Úvod Nebytnou podmínkou zavádění automatizovaných systémů řízení (ASŘ) v rozličných oborech lidské činnosti
VíceRámec pro posouzení dopadů na ochranu soukromí a údajů pro aplikace RFID. 11. února 2011
Rámec pro posouzení dopadů na ochranu soukromí a údajů pro aplikace RFID 11. února 2011 1 OBSAH 1. Úvod...3 1.1. Klíčové pojmy...4 1.2. Vnitřní postupy...5 2. Proces posouzení dopadů na ochranu soukromí
VícePRŮKAZ ENERGETICKÉ NÁROČNOSTI BUDOVY
energetické hodnocení budov Plamínkové 1564/5, Praha 4, tel. 241 400 533, www.stopterm.cz PRŮKAZ ENERGETICKÉ NÁROČNOSTI BUDOVY Oravská č.p. 1895-1896, Praha 10 září 2015 Průkaz energetické náročnosti budovy
VíceVedení a technologie: Výhody videokomunikace pro středně velké podniky
DOKUMENT WHITE PAPER Vedení a technologie: Výhody videokomunikace pro středně velké podniky Prosinec 2012 Shrnutí Středně velké podniky se snaží dosáhnout úspěchu v silně konkurenčním prostředí. Být úspěšný
VíceRADA EVROPSKÉ UNIE Brusel 10. prosince 2008 (11.12) (OR. en,fr) 17122/08 LIMITE POLGEN 141 ENER 464 ENV 990
Prvky konečného kompromisu týkající se části o energetice a změně klimatu návrhu závěrů ze zasedání Evropské rady konajícího se dne 11. a 12. prosince 2008 (viz 16864/08). Prozatímní právní převod prvků
VíceČeská komora autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě. ROZDÍLOVÁ ZKOUŠKA k autorizaci podle zákona č. 360/1992 Sb.
Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě ROZDÍLOVÁ ZKOUŠKA k autorizaci podle zákona č. 360/1992 Sb. 2015 Rozdílová zkouška k autorizaci podle zákona č. 360/1992 Sb. OBSAH Úvod...
VíceNařízení č. 11/2014 Sb. hl. m. Prahy. Pražské stavební předpisy. Pavel Hnilička
Nařízení č. 11/2014 Sb. hl. m. Prahy Pražské stavební předpisy Pavel Hnilička OBSAH PŘEDNÁŠKY část 1: úvod a základní informace - koncepce předpisu - obsah a struktura nařízení, - předmět úpravy, účinnost,
VíceENERGIE PRO BUDOUCNOST IX Doprava elektrické energie v souvislostech Přenosová soustava ČR a její rozvojový plán a Energetika vs.
ENERGIE PRO BUDOUCNOST IX Doprava elektrické energie v souvislostech Přenosová soustava ČR a její rozvojový plán a Energetika vs. legislativa AMPER 2013 Výstaviště Brno Ing. Josef Bubeník Úvodní poznámka
VícePRINCIPY PRO PŘÍPRAVU NÁRODNÍCH PRIORIT VÝZKUMU, EXPERIMENTÁLNÍHO VÝVOJE A INOVACÍ
RADA PRO VÝZKUM, VÝVOJ A INOVACE PRINCIPY PRO PŘÍPRAVU NÁRODNÍCH PRIORIT VÝZKUMU, EXPERIMENTÁLNÍHO VÝVOJE A INOVACÍ 1. Úvod Národní politika výzkumu, vývoje a inovací České republiky na léta 2009 až 2015
VíceČERNOUČEK (KATASTRÁLNÍ ÚZEMÍ: ČERNOUČEK) ÚZEMNÍ PLÁN - TEXTOVÁ ČÁST. PAFF - architekti Ing. arch. Ladislav Bareš
ČERNOUČEK (KATASTRÁLNÍ ÚZEMÍ: ČERNOUČEK) ÚZEMNÍ PLÁN - TEXTOVÁ ČÁST PAFF - architekti Ing. arch. Ladislav Bareš PROSINEC 2010 POŘIZOVATEL: Městský úřad Roudnice nad Labem adresa: Městský úřad Roudnice
VíceÚ Z E M N Í P L Á N T R N A V A N Á V R H TEXTOVÁ ČÁST ÚZEMNÍHO PLÁNU
Ú Z E M N Í P L Á N T R N A V A N Á V R H TEXTOVÁ ČÁST ÚZEMNÍHO PLÁNU BŘEZEN 2011 Pořizovatel: Městský úřad Vizovice Stavební úřad Masarykovo nám. 1007 763 12 Vizovice Zprostředkovatel Urbanistický ateliér
VíceIndikátory zranitelnosti vůči dopadům změny klimatu
Indikátory zranitelnosti vůči dopadům změny klimatu Hana Škopková, Miroslav Havránek Univerzita Karlova v Praze, Centrum pro otázky životního prostředí Konference Tvoříme klima pro budoucnost Liberec,
VíceNádrže na pitnou vodu z polyesterového sklolaminátu (GRP) FLOWTITE. Profesionální řešení pro uskladnění pitné vody
Nádrže na pitnou vodu z polyesterového sklolaminátu (GRP) FLOWTITE Profesionální řešení pro uskladnění pitné vody AMIANTIT úspěšná skupina AMITECH Germany kvalifikace pro GRP Skupina AMIANTIT je společnost
VíceSoundlight Comfort Ceiling Inspirující klid
Soundlight Comfort Ceiling Inspirující klid Tam, kde se zvuk potkává se světlem, vzniká pohodlí Výzvy pro kanceláře Do kanceláře již nechodíme jen proto, že v ní máme k dispozici specifické nástroje a
VíceArchitektura FRAME a ITS Akční plán
Architektura FRAME a ITS Akční plán Oblast 2.3 ITS Akčního plánu EU požaduje pro podporu cílů tohoto evropského plánu používání ITS architektur Tato příručka vysvětluje, jak evropská rámcová ITS architektura,
Více(Nelegislativní akty) NAŘÍZENÍ
22.5.2014 L 152/1 II (Nelegislativní akty) NAŘÍZENÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) č. 548/2014 ze dne 21. května 2014 kterým se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/125/ES, pokud jde o malé, střední
Více30/2001 Sb. VYHLÁŠKA Ministerstva dopravy a spojů. ze dne 10. ledna 2001,
30/2001 Sb. VYHLÁŠKA Ministerstva dopravy a spojů ze dne 10. ledna 2001, kterou se provádějí pravidla provozu na pozemních komunikacích a úprava a řízení provozu na pozemních komunikacích Změna: 153/2003
Více23/2008 Sb. VYHLÁKA. ze dne 29. ledna 2008 o technických podmínkách požární ochrany staveb
23/2008 Sb. VYHLÁKA ze dne 29. ledna 2008 o technických podmínkách požární ochrany staveb Změna: 268/2011 Sb. Ministerstvo vnitra stanoví podle 24 odst. 3 zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve
VíceStavby srubového charakteru. Požárně bezpečnostní řešení
Stavby srubového charakteru Požárně bezpečnostní řešení Vladan Henek, 15.11. 2011 Základní vlastnosti dřeva Průměrná teplota bodu vzplanutí 180 275 C Hodnota bodu hoření 260 290 C Bod vznícení 330 470
Vícepřechod pro chodce Jiří Tesař Společnost pro rozvoj veřejného osvětlení Česká společnost pro osvětlování
Noční přechod pro chodce z pohledu řidiče. Jiří Tesař Společnost pro rozvoj veřejného osvětlení Česká společnost pro osvětlování Co je vlastně přechod pro chodce Přechod pro chodce je místo na pozemní
VíceB. KONCEPCE ROZVOJE ÚZEMÍ OBCE, OCHRANY A ROZVOJE JEHO HODNOT
A. VYMEZENÍ ZASTAVĚNÉHO ÚZEMÍ 1) Řešeným územím Územního plánu Lučina je správní území obce Lučina, které je tvořeno k. ú. Lučina a k. ú Kocurovice. Celková rozloha řešeného území je 744 ha. 2) Zastavěné
Více2 České technické normy řady 73 08xx z oboru požární bezpečnosti staveb
2 České technické normy řady 73 08xx z oboru požární bezpečnosti staveb 2.1 České technické normy a jejich aplikace Česká technická norma je dokument schválený pověřenou právnickou osobou pro opakované
VíceRUKOVĚŤ ÚSPĚŠNÉHO ŽADATELE V RÁMCI VÝZVY 06
RUKOVĚŤ ÚSPĚŠNÉHO ŽADATELE V RÁMCI VÝZVY 06 v rámci INTEGROVANÉHO OPERAČNÍHO PROGRAMU pro prioritní osu 2 Oblasti intervence 2.1 Zavádění ICT v územní veřejné správě VÝZVA ČÍSLO 06 KOMTINUÁLNÍ ROZVOJ SLUŽEB
VíceÚzemní studie "Pod Akátovou alejí" Jistebník
Územní studie "Pod Akátovou alejí" Jistebník Obsah kompletního elaborátu: Textová a tabulková část Grafická část 01. HLAVNÍ VÝKRES - KOORDINACE 1:2000 A2 02. DOPRAVA 1:1000 A1 03. VODNÍ HOSPODÁŘSTVÍ 1:1000
Více1. Úvod 3. 2. Právní východiska pořizování územní energetické koncepce 4. 3. Důvody pořizování územní energetické koncepce 7
Obsah: 1. Úvod 3 2. Právní východiska pořizování územní energetické koncepce 4 3. Důvody pořizování územní energetické koncepce 7 4. Cíle územní energetické koncepce 14 5. Jaké jsou základní postupové
VíceROZŠÍŘENÉ ASISTENČNÍ SYSTÉMY, POLO-AUTONOMNÍ/AUTONOMNÍ SYSTÉMY ŘÍZENÍ Z POHLEDU TECHNICKÝCH STANDARDŮ. Sdružení pro dopravní telematiku
ROZŠÍŘENÉ ASISTENČNÍ SYSTÉMY, POLO-AUTONOMNÍ/AUTONOMNÍ SYSTÉMY ŘÍZENÍ Z POHLEDU TECHNICKÝCH STANDARDŮ Sdružení pro dopravní telematiku ORGANIZACE PRO TVORBU NOREM Normotvorné organizace z pohledu autonomních
VíceÚZEMNÍ STUDIE LUTOPECNY p.č. 1451 ZASTAVITELNÁ PLOCHA č. 8-2F BAŘINY ZÁSADY ŘEŠENÍ ÚZEMÍ
ÚZEMNÍ STUDIE LUTOPECNY p.č. 1451 ZASTAVITELNÁ PLOCHA č. 8-2F BAŘINY ZÁSADY ŘEŠENÍ ÚZEMÍ POŘIZOVATEL : Městský úřad Kroměříž, odbor rozvoje města AUTOR : Ing. arch. Ivan Havlíček, Díly IV/3691, Zlín DUBEN
VíceRADA EVROPSKÉ UNIE. Brusel 27. července 2012 (OR. en) 12962/12 TRANS 260
RADA EVROPSKÉ UNIE Brusel 27. července 2012 (OR. en) 12962/12 TRANS 260 PRŮVODNÍ POZNÁMKA Odesílatel: Evropská komise Datum přijetí: 25. července 2012 Příjemce: Generální sekretariát Rady Č. dok. Komise:
VícePříloha TEXTOVÁ ČÁST ÚZEMNÍHO PLÁNU LUČINA MĚNĚNÉHO ZMĚNOU Č. 1 (SROVNÁVACÍ TEXT) A. Vymezení zastavěného území B. Základní koncepce rozvoje území
Příloha TEXTOVÁ ČÁST ÚZEMNÍHO PLÁNU LUČINA MĚNĚNÉHO ZMĚNOU Č. 1 (SROVNÁVACÍ TEXT) A. Vymezení zastavěného území B. Základní koncepce rozvoje území obce, ochrany a rozvoje jeho hodnot C. Urbanistická koncepce,
VíceČESKÁ TECHNICKÁ NORMA
ČESKÁ TECHNICKÁ NORMA ICS 93.080.10 2006 Projektování místních komunikací Leden ČSN 73 6110 Design of urban roads Dessins des communications local Projektierung der Stadtstrassen Nahrazení předchozích
Víceb) koncepce rozvoje území obce, ochrana a rozvoj jeho hodnot
Město Javorník Č.J.: MEJV/791/2013 Datum 18.3.2013 OPATŘENÍ OBECNÉ POVAHY Zastupitelstvo města Javorník, příslušné podle 6 odstavce 5 písm. c) zákona 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu,
VíceOBSAH A. TEXTOVÁ ČÁST A1. IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE A2. ZÁKLADNÍ ÚDAJE
OBSAH A. Textová část B. Výkresová část: 1. Situace 1:10000 2. Situace 1:1000 3. Situace - technická infrastruktura 1:1000 A. TEXTOVÁ ČÁST A1. IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE Údaje o objednateli: Ing.Pavel Lexa, Mnichovka
VíceVII. NÁVRH PRIORIT REKONSTRUKCE A DOSTAVBY SILNIČNÍ SÍTĚ
VII. NÁVRH PRIORIT REKONSTRUKCE A DOSTAVBY SILNIČNÍ SÍTĚ VII.1. ZÁMĚRY DOSTAVBY SILNIČNÍ SÍTĚ VYBRANÝCH OBCÍ Obsahem této kapitoly je shrnutí navrhované dostavby silnic II. a III.tříd na území vybraných
VíceÚzemní plán BÍLÝ ÚJEZD
Územní plán BÍLÝ ÚJEZD katastrální území : u Dobrušky, Hroška, Masty A. TEXTOVÁ ČÁST ARCHTEAM, Weyrova 3, 547 01 Náchod Vedoucí projektant : Ing.arch. Milan Rak, Ph.D. Vypracoval : Ing.arch. Iveta Raková
VíceTento dokument je třeba brát jako dokumentační nástroj a instituce nenesou jakoukoli odpovědnost za jeho obsah
2006D0502 CS 22.03.2011 005.001 1 Tento dokument je třeba brát jako dokumentační nástroj a instituce nenesou jakoukoli odpovědnost za jeho obsah B ROZHODNUTÍ KOMISE ze dne 11. května 2006, kterým se po
VíceNAŘÍZENÍ. L 218/2 Úřední věstník Evropské unie 19.8.2010
L 218/2 Úřední věstník Evropské unie 19.8.2010 NAŘÍZENÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) č. 744/2010 ze dne 18. srpna 2010, kterým se mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1005/2009 o látkách, které poškozují
VíceTel./Zázn.: +420 311 622 133 Jaroslav Troníček Mobil: +420 603 541 692 autorizovaný technik PBS 266 01 BEROUN 2, Tyršova 52
Tel./Zázn.: +420 311 622 133 Jaroslav Troníček Mobil: +420 603 541 692 autorizovaný technik PBS 266 01 BEROUN 2, Tyršova 52 STAVBA: e-mail: http: jtronicek@iol.cz www.uni-tron.eu osvědčení ČKAIT č. 3915
VíceÚZEMNÍ PLÁN FRYČOVICE
ÚZEMNÍ PLÁN FRYČOVICE A. TEXTOVÁ ČÁST A. TEXTOVÁ ČÁST ÚZEMNÍHO PLÁNU FRYČOVICE Obsah A. Vymezení zastavěného území 1 B. Základní koncepce rozvoje území obce, ochrany a rozvoje jejích hodnot 1 C. Urbanistická
VíceSbírka zákonů ČR Předpis č. 294/2015 Sb.
Sbírka zákonů ČR Předpis č. 294/2015 Sb. Vyhláška, kterou se provádějí pravidla provozu na pozemních komunikacích Účinnost od 01.01.2016 Aktuální verze 294 VYHLÁŠKA ze dne 27. října 2015, kterou se provádějí
VíceDOPRAVA V KLIDU ÚVODEM SOUČASNÁ SITUACE
DOPRAVA V KLIDU ÚVODEM Z dlouhodobého výzkumu vyplývá, že vozidlo se průměrně pohybuje 10% času a zbylých 90% je dočasně nebo trvale odstaveno. Z toho plynou velké plošné nároky pro dopravu v klidu. Velký
VícePrůvodce Bosch IP síťovými video produkty. Představení IP technologie a budoucnosti průmyslové televize.
Průvodce Bosch IP síťovými video produkty Představení IP technologie a budoucnosti průmyslové televize. Motivací vývoje technologie průmyslové televize jsou tři hlavní požadavky. Prvním je požadavek na
VíceVÝHODY TECHNICKY SPRÁVNĚ ŘEŠENÉ KOMPENZACE
VÝHODY TECHNICKY SPRÁVNĚ ŘEŠENÉ KOMPENZACE J. Hanzlík, M. Doubek, EMCOS s. r. o. Článek upozorňuje na výhody kvalifikovaně navržených a technicky správně provedených kompenzačních zařízení v porovnání
VíceRozesláno dne 15. února 2016 Částka 1 OBSAH:
VĚSTNÍK KRAJE VYSOČINA Ročník 2016 Rozesláno dne 15. února 2016 Částka 1 OBSAH: 1. Veřejnoprávní smlouva uzavřená mezi obcí Lány a městem Chotěboř extranet.kr-vysocina.cz/vestnik/2016/001.pdf 2. Veřejnoprávní
VíceSDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ
EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 14.5.2013 COM(2013) 278 final SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ Program Marco Polo výsledky a výhledy
VíceVYUŽITÍ A ÚLOHA VODÁRENSKÉHO DISPEĆINKU
VYUŽITÍ A ÚLOHA VODÁRENSKÉHO DISPEĆINKU Abstrakt Oldřich Hladký 1 Radovan Hromádka 2 Vodárenské dispečinky budované v druhé polovině minulého století sloužily a dosud slouží převážně pouze jako nástroj
VíceVLACHOVO BŘEZÍ k. ú. Chocholatá Lhota, Dachov, Dolní a Horní Kožlí, Mojkov, Uhřice u Vlachova Březí, Vlachovo Březí
PROJEKTOVÝ ATELIÉR AD s.r.o. Ing. arch. Jaroslav DANĚK Husova 4, České Budějovice 370 01, telefon 387 311 238, mobil +420 605 277 998 ÚZEMNÍ PLÁN VLACHOVO BŘEZÍ k. ú. Chocholatá Lhota, Dachov, Dolní a
VíceEkologické spínání. Publikace Platformy ekologického spínání
Ekologické spínání Publikace Platformy ekologického spínání Úvod Tato publikace vyjadřuje stanoviska Platformy ekologického spínání (Green Switching Platform). Shrnuje informace o důsledcích použití skleníkového
Více1997L0067 CS 27.02.2008 003.001 1
1997L0067 CS 27.02.2008 003.001 1 Tento dokument je třeba brát jako dokumentační nástroj a instituce nenesou jakoukoli odpovědnost za jeho obsah B SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY 97/67/ES ze dne
VícePřehled otázek. Kurz Požární prevence P
Přehled otázek Kurz Požární prevence P 2010 Přehled otázek - Stavební prevence 1.) Co se rozumí pod pojmem požární bezpečnost stavebních objektů pro účely ČSN 73 0802 a) schopnost stavebních objektů bránit
VíceKritéria pro zadávání zelených veřejných zakázek pro infrastrukturu odpadních vod
Quick appraisal of major project application: Kritéria pro zadávání zelených veřejných zakázek pro infrastrukturu odpadních vod Regionální a městskou politiku červenec 2013 regio-publication@ec.europa.eu
VíceZÁKON č. 406/2000 Sb.
ZÁKON č. 406/2000 Sb. ze dne 25. října 2000 o hospodaření energií ČÁST PRVNÍ ( 1-14) HLAVA I - ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ ( 1-2) 1- Předmět zákona Tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie 1 (dále
VíceProblematika pasivní bezpečnosti pozemních komunikací Díl 3 záchytná a bezpečnostní zařízení (Německo, Norsko, Finsko)
Problematika pasivní bezpečnosti pozemních komunikací Díl 3 záchytná a bezpečnostní zařízení (Německo, Norsko, Finsko) Ing. Eva Simonová, Centrum dopravního výzkumu, eva.simonova@cdv.cz, mobil: 721 222
VíceOpatření ke zvýšení bezpečnosti silničního provozu ve Slavonicích
Opatření ke zvýšení bezpečnosti silničního provozu ve Slavonicích Slavonice zastavěné území Zpomalení dopravy na příjezdu do města od Starého Hobzí jedná se o území města, ve kterém je zvýšený pohyb chodců,
Více22/2003 Sb. NAŘÍZENÍ VLÁDY. kterým se stanoví technické požadavky na spotřebiče plynných paliv
22/2003 Sb. NAŘÍZENÍ VLÁDY kterým se stanoví technické požadavky na spotřebiče plynných paliv Vláda nařizuje podle 22 zákona č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých
VícePět bodů Auto*Matu pro Prahu přívětivější k chodcům a cyklistům
Pět bodů Auto*Matu pro Prahu přívětivější k chodcům a cyklistům - podrobný komentář s vysvětlením jednotlivých požadavků O Praze se právem říká, že je jedním z nejkrásnějších měst světa. Při přebíhání
VíceČESKÁ TECHNICKÁ NORMA
ČESKÁ TECHNICKÁ NORMA ICS 13.220.01; 91.040.30 Květen 2009 ČSN 73 0802 Požární bezpečnost staveb Nevýrobní objekty Fire protection of buildings Non-industrial buildings Sécurité des bâtimens contre l,incendie
VíceVÝZKUM, VÝVOJ A INOVACE V OBLASTI VAROVÁNÍ OBYVATELSTVA RESEARCH, DEVELOPMENT AND INNOVATION IN WARNING THE POPULATION
VÝZKUM, VÝVOJ A INOVACE V OBLASTI VAROVÁNÍ OBYVATELSTVA RESEARCH, DEVELOPMENT AND INNOVATION IN WARNING THE POPULATION Tomáš ŠIMEK Dostupné na http://www.population-protection.eu/attachments/042_vol4special_simek.pdf.
VícePOŽÁRNĚ BEZPEČNOSTNÍ ŘEŠENÍ STAVBY
POŽÁRNĚ BEZPEČNOSTNÍ ŘEŠENÍ STAVBY zpracováno dle 41 vyhlášky č. 246/2001 Sb., o stanovení podmínek požární bezpečnosti a výkonu státního požárního dozoru (vyhláška o požární prevenci) Stavba: Stavební
Více24. 10. 2012. Metodika zajištění ochrany kritické infrastruktury v oblasti výroby, přenosu a distribuce elektrické energie
24. 10. 2012 Metodika zajištění ochrany kritické infrastruktury v oblasti výroby, přenosu a distribuce elektrické energie Obsah 1 Základní ustanovení... 4 1.1 Popis metodiky... 4 1.2 Cíle Metodiky... 4
VíceKritéria zelených veřejných zakázek v EU pro splachovací záchody a pisoáry
Kritéria zelených veřejných zakázek v EU pro splachovací záchody a pisoáry Zelené veřejné zakázky jsou dobrovolným nástrojem. V tomto dokumentu jsou uvedena kritéria EU vypracovaná pro skupinu produktů
VíceVláda nařizuje podle 133b odst. 2 zákona č. 65/1965 Sb., zákoník práce, ve znění zákona č. 155/2000 Sb.:
11/2002 Sb. NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 14. listopadu 2001, kterým se stanoví vzhled a umístění bezpečnostních značek a zavedení signálů Změna: 405/2004 Sb. Vláda nařizuje podle 133b odst. 2 zákona č. 65/1965
VíceÚZEMNÍ PLÁN HOSTĚTÍN
ÚZEMNÍ PLÁN HOSTĚTÍN Etapa územně plánovací dokumentace ZADÁNÍ Pořizovatel: MĚSTSKÝ ÚŘAD UHERSKÝ BROD Odbor architektury, územního plánování a regionálního rozvoje Určený zastupitel obce: Ing. Robert Janota
Více406/2000 Sb. ZÁKON. ze dne 25. října 2000. o hospodaření energií ČÁST PRVNÍ HLAVA I ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ. Předmět zákona
406/2000 Sb. ZÁKON ze dne 25. října 2000 o hospodaření energií Změna: 359/2003 Sb. Změna: 694/2004 Sb. Změna: 180/2005 Sb. Změna: 177/2006 Sb. Změna: 214/2006 Sb. Změna: 574/2006 Sb. Změna: 177/2006 Sb.
VíceIng. arch. Jana Kaštánková, autorizovaná architektka ČKA 02 481
ÚVOD, ZÁKLADNÍ ÚDAJE Zpracování zastavovací studie pro lokalitu v trati Tálky objednal u autorky územního plánu obce Obecní úřad ve Starovičkách v rámci smlouvy odborné technické pomoci. Předmětem řešení
VícePŘÍLOHA B USTANOVENÍ O DOPRAVNÍCH PROSTŘEDCÍCH A O PŘEPRAVĚ
PŘÍLOHA B USTANOVENÍ O DOPRAVNÍCH PROSTŘEDCÍCH A O PŘEPRAVĚ ČÁST 8 Požadavky na osádky vozidel, jejich výbavu, provoz a průvodní doklady KAPITOLA 8.1 VŠEOBECNÉ POŽADAVKY NA DOPRAVNÍ JEDNOTKY A JEJICH VYBAVENÍ
VíceZpevněná plocha v areálu firmy Purum s.r.o. Staré Město u Uherského Hradiště. Požárně bezpečnostní řešení stavby. č. 136 / 10
č. 136 / 10 Investor: Purum s. r. o IČ: 62414402 Národní 961/25, 110 01 Praha 1 Vypracovala: Ing. Helena Paličková, Boční 3332/17, 767 01 Kroměříž Stavba: Zakázka: 136 / 10 Zpevněná plocha v areálu firmy
VíceDOKUMENTACE PRO STAVEBNÍ POVOLENÍ A PROVEDENÍ STAVBY
PRŮVODNÍ ZPRÁVA DOKUMENTACE PRO STAVEBNÍ POVOLENÍ A PROVEDENÍ STAVBY 1. IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE: a) Označení stavby: Název stavby : Místo stavby: Kraj: BEZPEČNOSTNÍ OPATŘENÍ ZPOMALOVACÍ PRAHY A OPRAVA KOMUNIKACE
VíceEtický kodex. Asociace pro kapitálový trh (AKAT) Část A pro společnosti působící v oblasti investičního managementu
Etický kodex Asociace pro kapitálový trh (AKAT) Část A pro společnosti působící v oblasti investičního managementu Základní principy a doporučené postupy 1/21 I. ÚVOD, CÍLE, ROZSAH A PLATNOST Etický kodex
VíceVyhláška č. 499/2006 Sb. o dokumentaci staveb
Vyhláška č. 499/2006 Sb. o dokumentaci staveb Ve vyhlášce č.499/2006 Sb. o dokumentaci staveb jsou zahrnuty podmínky a požadavky na srozumitelně vyjádřené a kontrolovatelné řešení staveb s ohledem na přístupnost
VíceOsvětlení pro náročné vizuální úkoly
Osvětlení pro náročné vizuální úkoly OSVĚTLENÍ UZPŮSOBENÉ INDIVIDUÁLNÍM POTŘEBÁM Neustálé reformy systémů zdravotnictví jsou stejně četné, jako problémy, které je nutno řešit. Kliniky a nemocnice se nyní
VíceLIMITY VYUŽITÍ ÚZEMÍ 4.101 HLADINA HLUKU. Objekt limitování. Důvody limitování. Vyjádření limitu. Ukazatele a číselné hodnoty
Ústav územního rozvoje, Jakubské nám. 3, 658 34 Brno Tel.: +420542423111, www.uur.cz, e-mail: sekretariat@uur.cz LIMITY VYUŽITÍ ÚZEMÍ Dostupnost: http://www.uur.cz/default.asp?id=2591 4.101 HLADINA HLUKU
VíceRegulační plán NEVEKLOV SÝKOREC
Regulační plán NEVEKLOV SÝKOREC I. NÁVRH A. TEXTOVÁ ČÁST Objednatel: Město Neveklov Stupeň : DÚR Regulační plán Neveklov Sýkorec Číslo paré: Dílčí projekt: Urbanistické a souhrnné řešení Zpracovatel: Ing.arch.DášaTůmová
Více