Kategorie ediční řady "Bezpečnost jaderných zařízení"

Transkript

1

2 Kategorie ediční řady "Bezpečnost jaderných zařízení" Modrá obálka s červeným pruhem: - obecně závazné právní předpisy a mezinárodní smlouvy z oblasti mírového využívání atomové energie Modrá obálka se zeleným pruhem: - dokumenty z oblasti jaderné bezpečnosti, které mají charakter doporučení a návodů, jež obsahově navazují a konkretizují požadavky obecně závazných právních předpisů vydávaných v oblasti jaderné bezpečnosti. Dokumenty této kategorie nejsou závazné, jejich dodržování však napomáhá realizaci právních norem na úseku jaderné bezpečnosti. Modrá obálka bez barevného označení: - ostatní dokumenty z oblasti jaderné bezpečnosti informativního charakteru

3 Bezpečnostní řada č. 50-P-9 Hodnocení, a n a l ý z rizá-jca páro j a d e r n é p o ž á r n í h o e l e k t r á r n y Bezpečnostní předpisy Mezinárodní agentura pro atomovou energii Vídeň, 1995

4 Bezpečnost jaderných zařízení 6/95 ÚVTEI HODNOCENÍ ANALÝZ POŽÁRNÍHO RIZIKA PRO JADERNÉ ELEKTRÁRNY Bezpečnostní předpisy Z anglického originálu "Evaluation of Fire Hazard Analyses for Nuclear Power Plants" přeložilo Sdružení požárního a bezpečnostního inženýrství se sídlem na Vysoké škole báňské, Technické univerzitě v Ostravě Vydal Státní úřad pro jadernou bezpečnost v nakladatelství NUKLIN v ústavu jaderných informací, Praha - Zbraslav První vydání Náklad 500 výtisků Účelová publikace

5 JPrecimlia-vei Ve zvláštním plánu tvorby Jaderných bezpečnostních standardu (Nuclear Safety Standards - NUSS) byla vytvořena řada předpisu a bezpečnostních návodu v oblasti vládního rozhodování, umísťování, projektování, provozu a zajištění jakosti. Kódy a návody NUSS jsou souborem základních a doplňujících požadavků na bezpečnost jaderných elektráren s reaktory pracujícími na bázi tepelných neutronů. Jsou výsledkem komplexního procesu, který zajišťuje nejlepší možnou mezinárodní součinnost. S cílem poskytnout další podrobnosti pro použití a aplikaci předpisů NUSS, kódů a návodů a pro omezení tvorby vlastních koncepcí byla vytvořena řada "Bezpečnostní předpisy", poskytující další detaily pro aplikaci a interpretaci základních kódů a návodů. Záměrem je, aby členské státy těžily ze zkušeností uvedených v těchto publikacích. Předložená publikace byla vytvořena s cílem napomoci specialistům dozorných orgánů, provozovatelů a inženýrských organizací, které mají praktické zkušenosti v oblasti požární ochrany jaderných elektráren. Tento dokument doplňuje základní koncepci bezpečnostní řady č. 50-SG-D2 (Rev. 1), Požární ochrana v jaderných elektrárnách a poskytuje detailní seznam položek a některých omezení při hodnocení přiměřenosti a účinnosti analýzy požárního rizika jaderných elektráren. Publikace je určena posuzovatelům analýzy požárního rizika, dozorným orgánům, nezávislým hodnotitelům, nebo zaměstnancům jaderných elektráren. Poskytuje základní popis metody, kterou mohou použít zpracovatelé analýzy požárního rizika ve své vlastní elektrárně. Publikace rozvádí speciální témata naznačená v bezpečnostní řadě č. 50-SG-D2 (Rev. 1) s tím, že je doporučeno použiti tohoto materiálu s výchozím návodem. 3

6 4

7 Obsah Úvod 1.1 Podklady Cíl Rozsah Struktura 9 Analýza požárního rizika Účel analýzy požárního rizika Rozsah analýzy požárního rizika Ochrana do hloubky Úvodní návrh a nutnost aktualizace 12 Metodologie Obecně Identifikace požárních rizik a bezpečnostních systémů Přehled Inventář požárního úseku Požární zatížení hořlavými látkami Zdroje vznícení Pasivní opatření požární ochrany Aktivní systémy požární ochrany Dodatečné informace a opatření vně požárního úseku Provozní ověření Analýza šíření požáru Obecně Základní údaje 19 5

8 3.3.3 Metoda používaná pro analýzu šíření požáru Druhotné účinky požárů a hasicích systémů Přiměřenost požární ochrany Obecně Metoda omezení, lokalizace požáru Metoda ovlivňování požáru Závěrečné hodnocení a doporučení 30 Příloha: Normální funkce (selektivita) elektrické ochrany 31 Definice 33 6

9 X - úvod 1.1 PODKLADY V roce 1992 byl revidován bezpečnostní návod "Požární ochrana v jaderných elektrárnách", který byl vydán v bezpečnostní řadě pod číslem 50-SG-D2 (Rev. 1). Tento dokument byl zpracován jako součást programu Jaderných bezpečnostních standardů (NUSS). Cílem tohoto bezpečnostního návodu bylo "poskytnout pomoc projektantům, bezpečnostním specialistům a dozorným orgánům z oblasti koncepce protipožární ochrany při projekci jaderných elektráren" a doporučit praktické způsoby, jak tuto koncepci realizovat v praxi. Tento bezpečnostní předpis je určen pro pozemní jaderné elektrárny s lehkovodními, těžkovodními a plynem chlazenými reaktory. Je zřejmé, že účinná protipožární ochrana zahrnuje řadu rozdílných částí, které musejí být integrovány do celkového systému požární bezpečnosti elektrárny. Tyto složky minimálně zahrnují organizaci, program požární prevence včetně způsobů administrativního řízení, souhrnnou analýzu požárního rizika, opatření pro zajištění pasivní požární ochrany, instalaci spolehlivých a účinných systémů a zařízení pro detekci a hašeni požárů, pravidelnou kontrolu, údržbu a testování všech realizovaných opatření požární ochrany (jak pasivních, tak aktivních), program zajištění kvality a schopnost manuálního zdolávání požáru. Zhodnocení všech těchto složek je zapotřebí pro určení přiměřenosti požární bezpečnosti v jaderné elektrárně. Ačkoliv souhrnné zhodnocení celkové požární bezpečnosti vyžaduje důkladné přezkoumání všech výše uvedených prvků, je účelné aplikovat vybrané složky jednotlivě ve specifických situacích. Tato publikace bezpečnostních předpisů doplňuje Bezpečnostní návod 50-SG-D2 (Rev.. 1) tím, že poskytuje podrobné informace o hodnocení analýz požárních rizik v jaderných elektrárnách. 7

10 Komplexní rozbor požárních rizik určuje přiměřenost projektu požární ochrany pro splnění požadavků paragrafu 202 Bezpečnostního návodu MAAE 50-SG-D2 (Rev. 1). Bezpečnostní návod č. 50-SG-D2 (Rev. 1), Požární ochrana v jaderných elektrárnách, by měl být používán jako základní dokument při používání tohoto bezpečnostního předpisu. 1.2 CÍL Účelem tohoto bezpečnostního předpisu je poskytnout objektivní metodu pro hodnoceni jedné části celkového systému zajišťování požární bezpečnosti v jaderné elektrárně - analýzy požárního rizika. Tato publikace je určena technickým odborníkům pro použití při hodnocení požárních rizik jaderné elektrárny. Může být také použita dozornými orgány nebo nezávislými organizacemi pro hodnocení analýzy požárního rizika jaderné elektrárny. Navíc může být použita jadernou elektrárnou při přípravě nebo aktualizaci vlastní analýzy požárního rizika. 1.3 ROZSAH Tento bezpečnostní předpis poskytuje návod pro zhodnocení existující analýzy požárního rizika jaderné elektrárny a zahrnuje postup pro hodnocení následujících tří složek analýzy: (1) identifikace požárního rizika a bezpečnostních systémů (2) analýza šíření požáru (3) přiměřenost požární ochrany Záměrem této publikace je zajistit přiměřenost požární ochrany pro ty systémy, zařízení a komponenty, které jsou definovány jako nezbytné к zajištění jaderné bezpečnosti pro 8

11 provoz (včetně ochrany provozního personálu, veřejnosti a životního prostředí před nepřiměřeným radiačním rizikem ). Aspekty požární ochrany, které přímo nesouvisejí s bezpečností jaderné elektrárny, a hlediska, která výlučně souvisejí s ochranou personálu provozu, by měla být určena na základě národních předpisů a nařízení. 1.4 STRUKTURA Druhá kapitola pojednává o požadavcích analýzy požárního rizika,nejprve stanovením účelu a rozsahu, pak shrnuje pojetí ochrany do hloubky. Závěrem hovoří o počátečním návrhu a potřebě revizí analýzy požárního rizika. Třetí kapitola popisuje návod pro zhodnocení existující analýzy požárního rizika. Zvláště kapitola 3.2 postihuje určení všech požárních rizik a bezpečnostních systémů v rámci jaderné elektrárny. Kapitola 3.3 se zabývá ověřováním, zda má analýza šíření předpokládaného požáru v každém požárním úseku reálný podklad. Čtvrtá část hovoří o tom, jak je přiměřenost požární ochrany posuzována jak z pohledu omezení požáru, tak z pohledu ovlivňování požáru. Čtvrtá kapitola shrnuje závěry, ke kterým analýza požárního rizika musí dospět, má-li dosáhnout stanoveného účelu. V příloze je uveden příklad vlivu požáru na normální činnost (elektivitu) elektrické ochrany. X) Tam, kde byla stanovena projektová kritéria pro zajištění jaderné bezpečnosti v případě projektové havárie (např. chlazení aktivní zóny po havárii, zamezení úniku radioaktivních látek, rekombinace vodíku apod.), by v analýze měla být podrobně uvedena základní ochranná opatření pro tyto případy. 9

12 2. Analýssa požárního xr±z±lcet 2.1 ÚČEL ANALÝZY POŽÁRNÍHO RIZIKA Účelem analýzy požárního rizika, jak je uvedeno v paragrafu 307 Bezpečnostní řady MAAE č. 50-SG-D2 (Rev. 1), jeí 1. Stanovit systémy a komponenty důležité z hlediska bezpečnosti. 2. Analyzovat předpokládané Sířeni požáru a jeho následky s ohledem na položky důležité pro bezpečnost. 3. Určit požadovanou požární odolnost požárně dělicích konstrukci. 4. Určit typ detekce požáru a ochranných prostředků, které je třeba zajistit. 5. Uvést případy, kde je vyžadována dodatečná požární separace nebo požární ochrana, zejména pro poruchy se společnou příčinou, aby se zajistilo, že prvky důležité pro bezpečnost zůstanou funkční během předpokládaného požáru a po něm. 6. Ověřit, že požadavky paragrafu 216 Bezpečnostního návodu MAAE č SG-D2 (Rev. 1) byly splněny. Paragraf 216 uvádí, že "Bezpečnostní systémy nutné к odstavení reaktoru, odvodu zbytkového tepla a zabránění úniku radioaktivity musí být chráněny proti následkům požáru tak, aby bezpečnostní systémy byly nadále schopné vykonávat požadované bezpečnostní funkce při uvážení vlivu jednoduché poruchy, jak je pro tyto funkce požadováno v základní bezpečnostní normě pro projektování Code on Design". Toto hodnocení by mělo potvrdit, že analýza požárního nebezpečí plní výše uvedený účel. 10

13 2.2 ROZSAH ANALÝZY POŽÁRNÍHO RIZIKA Aby byla účinně zajištěna jaderná bezpečnost jaderné elektrárny, musi analýza požárního rizika zahrnovat všechny objekty a oblasti jaderné elektrárny včetně nejaderných zařízení. Hodnocení všech těchto prostor a objektů je nezbytné pro potvrzení, že byla zjištěna všechna případná ohrožení jaderná bezpečnosti. Opatřeni požární ochrany (jak aktivní, tak i pasivní) by také měla být brána v úvahu pro všechny prostory elektrárny, kde se koncentrují hořlavé látky, i když tento prostor možná neobsahuje nebo neohrožuje systémy jaderné bezpečnosti. Tuto dodatečnou ochranu lze poskytnout, aby se nejen minimalizovaly škody na majetku (nezávislé na jaderné bezpečnosti elektrárny), ale také a s ohledem na minimalizaci prostojů elektrárny, ke kterým by mohlo dojít následkem požáru. Taková ochrana je však nad rámec tohoto dokumentu. 2.3 OCHRANA DO HLOUBKY Úroveň požární ochrany, přijatelná pro dozorné orgány, musí být zajištěna ve všech jaderných elektrárnách. Toho by mělo být dosaženo koncepcí ochrany do hloubky respektované v projektu, která obsahuje tři primární cíle: 1. Zabránit vzniku požáru 2. Rychle zjistit a uhasit požáry, které přesto vznikly 3. Zabránit rozšíření těch požárů, které nebyly uhašeny Hodnocení analýzy požárního rizika je základem pro účinnou realizaci koncepce ochrany do hloubky. Hodnocení celkového řešení jaderné elektrárny z hlediska požární bezpečnosti je uvedeno v samostatném dokumentu vydaném MAAE pod názvem: "Hodnocení realizace a účinnosti celkového řešení požární bezpečnosti jaderných elektráren". 11

14 2.4 ÚVODNÍ NÁVRH A NUTNOST AKTUALIZACE Analýza požárniho rizika je stále se vyvíjejíci proces. Proto by měla být zpracovávána již v rámci projektu jaderné elektrárny, aktualizována před prvním zavezením paliva do reaktoru a opětovně aktualizována po jakýchkoliv změnách nebo modifikacích, které by mohly ovlivnit bezpečnost elektrárny. V aktualizaci analýzy požárního rizika by se mělo pokračovat po dobu životnosti elektrárny (včetně vyřazování z provozu). Předchozí analýzy požárního rizika by měly být zachovány. Jednotlivé dozorné orgány mohou vyžadovat periodické aktualizace analýzy požárního rizika podle stanoveného harmonogramu. V takových případech by aktualizace měly být prováděny v intervalech, které odpovídají požadovanému harmonogramu. dozorného orgánu, a navíc při změnách uskutečněných v jaderné elektrárně. 3.1 OBECNĚ 3. Metodologie Analýza požárního rizika dokumentuje přiměřenost požární ochrany pro jadernou bezpečnost elektrárny. To vyžaduje užití systematické metody к identifikaci všech požárních úseků v jaderné elektrárně (viz část 3.2). Pro každý požární úsek je požární riziko analyzováno (viz část 3.3) a jsou hodnoceny následky požáru pro jadernou bezpečnost (viz část 3.4). Tato kapitola poskytuje seznam otázek, které by měly být zahrnuty ve vyčerpávající analýze požárního rizika. Cílem je, aby odborníci na požární bezpečnost používali tento seznam jako vodítko při hodnocení existující analýzy požárního rizika. Kde je u specifických otázek určeno, že nebyly adekvátně zpracovány v analýze požárního nebezpečí, jsou tyto otázky dokumentovány a jsou vypracována specifická doporučeni. 12

15 Tato publikace je určena týmu pracovníků, kteří jsou vzděláním a praktickými zkušenostmi specificky kvalifikovaní pro hodnocení přiměřenosti a účinnosti analýzy požárního rizika jaderné elektrárny. Zkušenosti jednotlivých členů týmu specialistů by měly zahrnovat znalosti požární ochrany a zkušenosti z tvorby analýz požárního rizika, znalosti metod užívaných při analýze šíření požáru (včetně výpočetních metod pro předvídání následků požáru), a znalosti provozu jaderné elektrárny a bezpečnostních systémů reaktoru. Publikace předkládá ke zvážení podrobný seznam otázek, které by však neměly být využívány neodborníky v oblasti požární ochrany. Seznam není vyčerpávající a neměl by omezovat činnost specialistů. Měl by být považován za minimální seznam položek, které by měly být zahrnuty v rámci hodnocení a posuzování. 3.2 IDENTIFIKACE POŽÁRNÍCH RIZIK A BEZPEČNOSTNÍCH SYSTÉMŮ Přehled Před zahájením analýzy požárního rizika je důležité stanovit umístění všech systémů, zařízení a komponent nezbytných к zajištění jaderné bezpečnosti elektrárny a s tím souvisejících opatření požární ochrany. Projektová dokumentace (včetně výkresů) je základem pro předběžnou analýzu. Pro detailní analýzu požárního rizika je zapotřebí provést vizuální kontrolu celého areálu jaderné elektrárny i každého požárního úseku. Pro účely tohoto dokumentu byly informace, které musejí být získány, rozděleny do sedmi kategorií: (1) Inventář požárního úseku (2) Požární zatížení hořlavými látkami (3) Zdroje vznícení (4) Pasivní opatření požární ochrany 13

16 (5) Aktivní systémy požární ochrany (6) Dodatečné informace a opatření vně požárního úseku (7) Provozní ověření Inventář požárního úseku Je vyžadován popis skutečných geometrických rozměrů, plán, dispozice a konstrukce každého požárního úseku, spolu se všemi systémy, souvisejícími s bezpečností. Je třeba ověřit, že byly zaznamenány tyto položky: (1) typ, umístění a stupeň redundance pro všechny bezpečnostní systémy nebo části bezpečnostních systému (2) délka, šířka a výška každého požárního úseku, včetně jakéhokoliv neobvyklého uspořádání prostoru (3) stavební a konstrukční materiály použité na stěny, podlahy a stropy (4) podrobnosti o systémech vytápění, ventilace, vzduchotechniky a klimatizace (5) podrobnosti všech kanalizačních systémů, včetně přívodů a odtoků, a každého systému pro zamezeni úniku kapalin (6) podrobnosti o všech přítomných radioaktivních materiálech (7) vstupy a výstupy všech požárních úseků 14

17 3.2.3 Požární zatížení hořlavými látkami Analýza požárního rizika by měla zahrnovat podrobný seznam všech hořlavých materiálů, které se nacházejí v každém požárním úseku. Je třeba ověřit, zda byly zaznamenány tyto položky: (1) všechny stroje a zařízení obsahující hořlavé látky (2) veškerá množství hořlavých nebo vznětlivých kapalin a plynů, včetně jejich uspořádání a typů zásobníků (3) všechny další hořlavé materiály (např. dřevo, hydraulické kapaliny atd.) spolu s jejich konfigurací (4) uspořádání kabelů spolu s dalšími relevantními detaily (např. typ lávek a jejich zatížení, použité normy požární odolnosti, izolace, uspořádání atd.) (5) podrobnosti o elektrickém a elektronickém zařízení včetně osvětlení, spolu se všemi normami požární ochrany, kterým vyhovují (6) všechny obklady podlah, stěn a stropu Existuje řada přechodných (ne stálých) činností, které by při stanovení požárních scénářů neměly být ignorovány. Příklady zahrnují přechodné skladování hořlavých materiálů, nahromadění odpadků, údržbářské práce apod. Je třeba ověřit, že byly takové činnosti zváženy a zohledněny, včetně souvisejících hořlavých látek Zdroje vznícení Je třeba identifikovat stálé zdroje vznícení. V oblastech, kde nejsou přítomny, by měly být předpokládány 15

18 přechodné zdroje vznícení. Je třeba ověřit, že byly zaznamenány tyto položky: (1) všechna stabilní zařízení a procesy, které mají nebo jsou schopny vytvářet zdroj vznícení, včetně otevřeného ohně, jisker a horkých povrchů (2) zdroje vznícení způsobené poruchami zařízení, včetně náhlého uvolnění energie, tepla vzniklého třením, elektrickým obloukem a samovznícením (3) zdroje vznícení způsobené provozem nebo stavební činností, včetně svařování, obrábění, broušení a nebezpečného užívání zdrojů tepla a plamene (4) všechny možné typy přechodných zdrojů vznícení Pasivní opatření požární ochrany Pasivní opatření požární ochrany slouží к tomu, aby zmírnila následky požáru a umožnila personálu evakuaci z místa požáru. Je však možné, že dojde ke snížení účinnosti těchto pasivních opatření, a proto by měly být ověřeny tyto položky: (1) stanovení požární odolnosti požárně dělicí konstrukce každého úseku (2) zkušební normy požární odolnosti, kterým požární bariéry vyhovují (3) zda jsou otvory v požárně dělicích konstrukcích chráněny prvky a materiály navrženými a testovanými na odpovídající požární odolnost pro použití v požárně dělicí konstrukci (např. předepsané požární dveře a požární klapky) 16

19 (4) zda byla kolem všech elektrických a mechanických prostupů požárně dělicích konstrukcí instalována předepsaná požární izolace Použití těchto bodů předpokládá, že byla použita metoda omezení požáru. Byla-li však použita metoda ovlivňování požáru, musí být zaznamenány tyto dodatečné informace: (a) odstupové vzdálenostmi mezi požárními buňkami v rámci každého požárního úseku (b) podrobnosti o místné aplikovaných separujících prvcích Aktivní systémy požární ochrany Tam, kde jsou aktivní systémy protipožární ochrany instalovány, je jejich spolehlivost velice důležitá. Tímto tématem se zabývá část 3.3. Tato část se zabývá zdokumentováním existujících aktivních systémů. Je třeba ověřit, že pro každý aktivní systém byly zaznamenány tyto položky: (1) podrobnosti specifických projektových norem, které byly použity pro aktivní systémy (2) typ a umístění ručních či automatických systémů požární signalizace (3) typ a umístění systémů požární detekce a způsob jejich provozu (4) podrobnosti o vodních stabilních hasicích zařízeních (např. typ systému, plocha pokrytí, ruční nebo automatický provoz atp.) včetně tlaku, průtoku a zdroje vody, včetně maximálního očekávaného množství vody a porovnání s dostupnými prostředky pro odvod a zadržení 17

20 (5) podrobnosti o dalších stabilních hasicích zařízeních (např. plynových, pěnových nebo práškových) (6) typ a umístění přenosných hasicích přístrojů (7) podrobnosti o zařízeních na odvětrání kouře (8) podrobnosti o protivýbuchových zařízeních (9) typ a umístění nouzového osvětlení Dodatečné informace a opatření vně požárního úseku Předchozí odstavce používaly požární úsek jako základ pro všechny informace a braly v úvahu pouze činnosti, které probíhají uvnitř, nebo jsou částí zvažovaného požárního úseku. Existují však další informace, které by měly být uvedeny. Některé jsou specifické pro každý požární úsek, zatímco další jsou použitelné obecně. Specifické informace, které by měly být uvedeny, zahrnují: (1) stanovení požární odolnosti požárně dělicích konstrukcí, které oddělují sousedící požární úseky (2) tam, kde má požární úsek vnější stěnu, je třeba potvrdit, že byla stanovena potenciální rizika požáru a výbuchu vzniklého vně této stěny (3) tam, kde únikové cesty z požárního úseku zahrnují chodby, schodiště apod., je třeba ověřit, že byly uvedeny podrobnosti o jejich požární odolnosti Obecně použitelné informace se mohou vztahovat ke všem požárním úsekům nebo к jejich skupině. Za předpokladu, že je jasné, ke kterým požárním úsekům se informace vztahují, není třeba je opakovat pro každý požární úsek. Informace, které vyžadují ověření, zahrnují: (a) počet, umístění a typ požárních hydrantů a podpůrných prostředků 18

21 (b) umístění nouzových telefonů (c) tlak, průtok a zdroj požární vody (d) podrobnosti o možnostech ručního zdolávání požáru, zda se jedná o vlastní možnosti jaderné elektrárny nebo ne Provozní ověření Je třeba potvrdit, že údaje shromážděné v analýze požárního rizika přesně odpovídají skutečným podmínkám v elektrárně. Je třeba vizuálně zkontrolovat specifické požární úseky v celém areálu elektrárny a ověřit přesnost a úplnost údajů uvedených v analýze požárního rizika. 3.3 ANALÝZA ŠÍŘENÍ POŽÁRU Obecně Analýza šíření předpokládaného požáru pro každý identifikovaný požární úsek je nezbytná pro hodnocení požárního rizika. V této souvislosti je třeba uvážit nejen požáry v prostorech souvisejících s bezpečností, ale také požáry v přilehlých prostorech, které by mohly ovlivnit systémy související s bezpečností Základní údaj e Pro výpočty hoření a sdílení tepla а к určení velikosti a rychlosti šíření předpokládaného požáru a jeho následku je nezbytně nutné znát fyzikální vlastnosti látek. *? Fyzikální vlastnosti hořlavých látek Je třeba ověřit, že jsou v analýze požárního rizika uvedeny pro všechny hořlavé látky, které byly identifikovány v předchozí části 3.2, tyto údaje: 19

22 (1) spalné teplo, výhřevnost (kalorická hodnota) (2) teplota zapálení a/nebo vzplanutí hořlavých látek (3) rychlost hoření v závislosti na množství: - kabelů uložených horizontálně nebo vertikálně - oleje, nafty na volném prostranství nebo v uzavřených prostorách - jiných hořlavých látek na volném prostranství nebo v uzavřených prostorách (4) rychlost uvolňování tepla (5) kyslíkové číslo látky (6) hranice výbušnosti par hořlavých kapalin a plynů (7) závislost hmotnostní rychlosti odhořívání na obsahu kyslíku (8) posouzení, zda je možné šíření plamene, maji-li redundantní kabelové lávky: - pouze minimální horizontální dělicí vzdálenost - pouze minimální vertikální dělicí vzdálenost (9) posouzení, zda je možné zapálení hořlavých látek, nebo jsou-li uvedeny výjimky (např. v souvislosti s vnějšími událostmi) (10) data, používaná к popisu šíření plamene: - po vertikálních nebo horizontálních kabelech jednoduchých nebo ve svazcích ** - po povrchu hořlavých kapalin - jinak 20

23 V závislosti na typu metody užité při analýze šíření požáru může stačit identifikace pouze některých z výše uvedených vlastností. Nejsou-li dostupné adekvátní empirické údaje, mělo by se к ověření dospět experimentem, použitím analogie nebo výpočetní metodou. Bez ohledu na způsob, použitý pro analýzu šíření požáru, je třeba ověřit, zda byly zváženy různé typy umístění, včetně volného prostranství, uzavřených místností bez ventilace, místností s ventilací při zavřených dveřích a místností s ventilací s otevřenými dveřmi Stěny, stropy a jiné možnosti odvodu tepla Je třeba potvrdit, že hodnoty použité pro vlastnosti, jako jsou tepelná kapacita, absorpce a sdílení tepla pro požární konstrukce a přenos tepla (jako jsou betonové nebo cihlové stěny, odlehčené konstrukce, dveře, potrubí, mříže apod.), jsou v analýze požárního rizika uvedeny Jiná hlediska Je třeba ověřit, že analýza požárního rizika: (1) uvádí, zda se předpokládá, že stabilní hasicí zařízení bude v době požáru funkční nebo ne (oblast využití) (2) specifikuje teplotu a další relevantní prahové hodnoty, při kterých bezpečnostní systémy nebo komponenty, jako je elektronika, kabely a mechanické komponenty, mohou selhat (3) zvažuje možnost požárů stříkajícího oleje (4) zvažuje možnost nebezpečí výbuchu (5) zvažuje vliv ventilace 21

24 3.3.3 Metoda používaná pro analýzu šíření požáru Obecně V závislosti na předpokládaném riziku požáru v požárním úseku by měla být použita jedna ze tří metod pro analýzu očekávaného šíření požáru. Těmito třemi metodami jsou konzervativní subjektivní hodnocení, výpočty běžné a počítačové. Lze je užít jednotlivě nebo v kombinaci, v závislosti na složitosti analyzovaného úseku. Je tedy zapotřebí: (1) zjistit, která metoda byla použita к analyzování šíření požáru pro každý požární úsek nebo buňku (2) identifikovat ta požární rizika, která byla podrobně zkoumána jako modelová pro podobná požární rizika při použití rozdílných metod uvedených výše (3) ověřit, že pro každý požární úsek nebo buňku byl definován předpokládaný požár (4) ověřit, že předpokládané následky požáru na bezpečnostní systémy byly pro každý požární úsek nebo buňku uvedeny spolu s metodou analýzy použitou к určení těchto následků Konzervativní subjektivní hodnoceni S ohledem na všechny faktory uvedené v částech 3.2 a 3.3 je možné provést hodnocení založené pouze na praktických zkušenostech a technickém úsudku, aby bylo možné určit, zda jsou existující požární opatření (jak pasivní, tak aktivní) dostatečná к zajištění jaderné bezpečnosti. Takové hodnocení však může být oprávněné pouze tehdy, když použije velmi konzervativních úsudků. Byla-li použita tato metoda analýzy, pak by měly být potvrzeny následující aspekty: (1) identifikovat, které srovnatelné pokusy pro ověření byly použity 22

25 (2) ověřit, že jsou pro požární úseky nebo buňky zpracovány seznamy, zahrnující tam, kde je to možné, pravděpodobné škody na zařízení a kvalitě požárních přepážek (3) ověřit, že hodnocení zahi "e diskusi o tom, jak mají být hodnoceny relativní parametry při posuzování přiměřenosti protipožární ochrany (4) stanovit odstupové vzdálenosti, které byly určeny jako dostatečné pro oddělení bezpečnostních systémů v rámci požárního úseku nebo buňky Běžné výpočty Mohou existovat některé požární úseky, kde samotné konzervativní subjektivní hodnocení není schopno potvrdit, zda je úroveň požární ochrany dostatečná pro zajištění jaderné bezpečnosti. V těchto případech lze použít metodu běžných výpočtů. To znamená užití empirických vzorců, grafů nebo tabulek, podle kterých lze určit, zda jsou existující opatření požární ochrany dostatečná к zajištění jaderné bezpečnosti elektrárny v případě požáru. Pokud bylo použito této metody analýzy, pak by měly být potvrzeny následující aspekty: (1) uvedení výpočetních metod, kterých je použito к potvrzení požární odolnosti hranic každého požárního úseku, (intenzity požáru na hranicích požárního úseku) (2) potvrzení, že bylo provedeno ověření výše uvedených výpočetních metod (3) určení grafů a tabulek požárního zatížení/požární odolnosti, tabulek použitých ke stanovení požadované požární odolnosti hranic požárních úseků (4) určení, zda grafy nebo tabulky požární odolnosti rozlišují mezi různými typy hořlavých látek (např. olej, nafta, kabely) a zda se tyto grafy nebo tabulky 23

26 lidí s ohledem na intenzitu výmény vzduchu v požárním úseku Výpočty pomoal výpočetní techniky Modelování požáru počítačem dosáhlo stadia, kdy počítač může být považován za projekční nástroj techniky požární ochrany. PraktiGké zkušenosti ukázaly, 4e poměrné jednoduché modely mohou hrát významnou roli v projektu a určeni požární bezpečnosti, zejména při určováni nejvysěích teplot, maximálních rychlosti zvyšováni teploty a časů, potřebných к uvedeni detekčních a hasicích systémů do chodu. Modely mohou být také použitelné v takových situacích, kde - jako je např. budova reaktoru nebo kontějnment - by jinak projekt musel spoléhat na technický úsudek nebo odkazovat na tradiční metody. Aváak technicky dokonalé výpočetní modely by se к předpovězení rychlosti šíření požáru měly používat obezřetně, což je dáno mnoha neurčitostmi spojenými se vstupními údaji, které jsou nutné pro užití modelů. Výpočty použité к podpoře analýzy požárního rizika v jaderných elektrárnách by měly určit co nejvíce fyzikálních parametru, které ovlivňují rozvoj požáru a vývin, šíření zplodin hoření. Výpočty by měly popisovat jak účinky požáru na blízké okolí, tak účinky požáru na bezpečnostní systémy v oblastech, které jsou od požáru vzdáleny. Pokud je použita výpočetní technika, pak by měla být vzata v úvahu následující hlediska: (1) ověření, že je dostupný popis užitého kódu počítače, který popisuje hlavní vstupní data, výstupní data, modelové předpoklady a důležité údaje tak, jak jsou popsány v databázích (2) ověření, že jsou dostupná projednání validačních studií nebo srovnání s experimentálními údaji (3) ověření, že výpočty zahrnují dostatečně detailní parametrové studie, týkající se rychlosti odhořívání 24

27 jako nejdůležitější a zároveň nejobtížnější hodnoty pro výpočty Bez ohledu na metodu použitou к analýze šíření požáru by měly výsledky analýzy porovnat stanovené požární zatížení s dostupnými opatřeními požární ochrany (jak pasivními, tak aktivními) Druhotné účinky požárů a hasicích zařízení Přes věechna opatření učiněná pro zabránění možnosti ohrozit bezpečnostní funkce vlivem požáru, mohou přímé či nepřímé účinky požáru a hasicích systémů působit druhotně. Tyto druhotné účinky nejsou patrné okamžitě. Mohou postihnout redundantní bezpečnostní systémy, čímž by mohlo dojít ke ztrátě bezpečnostní funkce. Proto je požadována analýza druhotných účinků požáru a hasicích zařízení Druhotné účinky způsobené přímým působením požáru a/nebo hasicích systému V požárním úseku nebo buňce, které obsahují bezpečnostní zařízení jednoho systému spolu se záložním zařízením jiného systému, se může při prvním přezkoumání zdát, že požár nepříznivě ovlivní bezpečnostní funkci. Avšak sekundární účinek může vést ke ztrátě záložního systému, např.: (1) ztrátě tlakového vzduchu, hydraulické energie nebo elektrického ovládání atd., nezbytných pro činnost redundantního bezpečnostního zařízení (2) ztrátě redundantního bezpečnostního zařízení umístěného v úseku nepřímo postiženém požárem kvůli nefunkčnosti spínacího zařízení, způsobené zkratem kabeláže přímo zasažené požárem (viz dodatek I) 25

28 (3) nefunkčnosti požárních klapek nebo přerušení činnosti ventilátoru v prostoru postiženém požárem, což by mcnlo vést к nadměrnému hromadění tepla v určité části a ztrátě záložních bezpečnostních funkcí (4) spuštění systému hasicího zařízení (např. zaplavovací zařízení) v oblasti, která používá metody ovlivňování požáru, by mohlo postihnout záložní bezpečnostní systémy umístěné ve stejném úseku; bezpečnostní systémy by mohly být odděleny polohou a chráněny zaplavovacím rozstřikovacím zařízením (za těchto okolností by spuštění zařízení nad jedním bezpečnostním systémem během požáru mohlo vést к selhání záložního bezpečnostního systému v důsledku poškození elektrických rozvaděčů vodou) Druhotné účinky způsobené nepřímým působením požáru Kromě následku způsobených účinky tepla při požáru může být škoda způsobena také kouřem a jinými produkty tepelného rozkladu, pokud se rozšíří do úseků mimo oblast požáru. Některými příklady jsou: (1) hlásiče požárů v oblasti mimo požární úsek mohou být aktivovány kouřem, což vede к planým poplachům, které ovlivňují záložní bezpečnostní zařízení (2) plynové detektory CO a C0 2 mohou být aktivovány v důsledku netěsnosti hasicích systémů, a tím způsobit neúmyslné odstavení bezpečnostního systému (3) produkty hoření mohou poškodit citlivé elektrické komponenty a způsobit plané poplachy, které ovlivňují záložní bezpečnostní systémy 26

29 3.4 PŘIMĚŘENOST POŽÁRNÍ OCHRANY Obecně Navrhovaná metoda vyžaduje provést analýzu požární ochrany ve dvou krocích. Počáteční posouzení za použití konzervativního subjektivního hodnocení (popsaného v části ) lze uskutečnit za účelem eliminace specifických požárních úseků bez možných vlivů předpokládaného požáru a jeho následku na jadernou bezpečnost. Dodatečná analýza se pak provede pro každý požární úsek či buňku, které nebyly eliminovány v prvním kroku. Hodnocení přiměřenosti požární ochrany se zakládá na údajích shromážděných a analyzovaných v částech 3.2 a 3.3 postupně oblast po oblasti. Je nutné předpokládat požár v každém prostoru a jeho šíření, doba trvání a následky jsou analyzovány na základě stálého a nahodilého požárního zatížení. Při hodnocení se předpokládá, že se požár, který vznikne, rozšíří po celém požárním úseku a všechny hořlavé materiály budou hořet, pokud nebudou hašeny (buď ručně nebo automaticky). Např. by se mělo akceptovat, že motor zcela shoří, nebo že všechny kabelové trasy budou hořet, a to nejen od jedné požární ucpávky ke druhé, ale i od jedné požární přepážky ke druhé. Tento výchozí předpoklad by měl být přijat, pokud technická dokumentace a výpočty neprokáží, že je předpokládaným požárem zasažena pouze část požárního úseku. Měla by být zohledněna možnost rozšíření vznětlivých nebo hořlavých kapalin z jednoho požárního úseku nebo buňky do jiného požárního úseku nebo buňky, pokud nebyl poskytnut nějaký prostředek pro jejich zadržení (hráze, drény atd.). Mělo by se předpokládat, že roztékajicí se kapalina hoří. Mělo by se akceptovat, že požární riziko může příležitostně existovat z důvodu přechodně umístěných hořlavých materiálů, i když v požárním úseku nejsou trvale umístěny žádné hořlavé látky (např. skládka odpadu, plechovky 27

30 od barev, použitý olej, ochranné oblečení proti ionizačnímu záření atd.). Je třeba ověřit, že analýza požárního rizika zahrnuje: (1) požární úseky, které byly označeny jako úseky bez následků na jadernou bezpečnost vyplývajících z předpokládaného požáru, spolu s technickým zdůvodněním pro toto tvrzení pro každý požární úsek (2) požární úseky, pro které byla provedena dodatečná analýza, spolu s odpovídajícím hodnocením přiměřenosti požární ochrany pro každý požární úsek Metoda omezení, lokalizace požáru Analýza požárního rizika by měla minimálně dokumentovat a poskytnout ověření těchto otázek: (1) záložní bezpečnostní systémy a jejich části (např. elektrické kabely, čerpadla atd.) jsou umístěny v oddělených požárních úsecích a následky předpokládaného požáru v těchto požárních úsecích neporuší požární přepážky po dobu požární odolnosti; v metodě lokalizace požáru může být také počítáno se systémem plného požárního obložení, které je ekvivalentní požárním přepážkám (2) předpokládaný požár v kterémkoli přilehlém požárním úseku nevyžaduje požární bariéry s vyšší požární odolností, než je odolnost požárních bariér předpokládaného požárního úseku, kde požár vznikl (3) analýza předpokládaného požáru v každém požárním úseku předpokládá, že následky neohrozí systémy jaderné bezpečnosti, ani nezabrání normální činnosti ochrany elektrického obvodu (viz Dodatek I) 28

31 3.4.3 Metoda ovlivňování požáru Zjistí-li se při hodnocení podle části 3.4.1, že existující úroveň požární ochrany je nedostatečná, je třeba hodnotit další hlediska a jejich dostupnost. Tým specialistů na požární bezpečnost by měl brát v úvahu, že metoda ovlivňování požáru má vyšší stupeň komplexnosti než metoda lokalizace požáru, a tudíž se obtížněji hodnotí. Analýza požárního rizika by měla přinejmenším dokumentovat a poskytnout ověření: (1) zda odstupové vzdálenosti a požární hasicí zařízení poskytují dostatečnou ochranu; tato ochrana musí zajistit, aby funkce bezpečnostních systémů, podléhajících poškození při předpokládaném požáru, byla udržena záložními bezpečnostními systémy, které nebudou poškozeny požárem (3) že záložní zařízení nebude zničeno ani radiačními nebo konvekčními účinky požáru, kouřem nebo jinými rozkladnými produkty hoření, ani šířením hořlavých nebo vznětlivých kapalin nebo plynů (3) že kouř nebude mít nepříznivý korozní účinek na přilehlé požární úseky nebo buňky tím, že zabrání spuštění ručního zařízení (clona, odsavač kouře, hašení požáru atd.), nebo planým spuštěním hasicího zařízení (4) spuštění hasicího zařízení (i v případě planého spuštění) nepříznivě neovlivní bezpečnostní systémy v požárním úseku nebo buňce nebo v přilehlých úsecích či buňkách; je třeba rovněž ověřit, že množství uvolněného hasicího prostředku je vypočteno na maximální dobu a průtok a je srovnatelné s kapacitou prostředků zadržení (hráze, drény atd.) 29

32 4. Závěrečné hodnoceni EL doporučeni Výsledky kapitoly 3.4 určují, zda jsou existující opatření požární ochrany (jak pasivní, tak aktivní) dostačující к zajištění jaderné bezpečnosti elektrárny v případě požáru. Je-li bezpečnostním systémům poskytnuta přiměřená požární ochrana, nejsou požadovány žádné dodatečné modifikace. Avšak hodnocení analýzy požárního rizika může stanovit, že v určitých oblastech elektrárny je úroveň požární ochrany neadekvátní, v tomto případě jsou stanoveny problémové oblasti a jsou vypracována specifická doporučení. Proces analýzy požárního rizika je pak opakován, aby bylo možné přešetřit a zhodnotit tyto specifické otázky. Hodnocení by mělo ověřit, že analýza požárního rizika: (1) zajistuje přiměřenou úroveň požární ochrany pro bezpečnostní systémy elektrárny při všech možných provozních stavech (2) vypracovává specifická doporučení pro stanovené problematické oblasti a pro ně je proces analýzy opakován (3) je periodicky aktualizována, aby odrážela potřebné změny a modifikace, jako: - fyzické, dispoziční změny provozu - nárůst požárního zatížení - změny v umístění a uspořádání bezpečnostních systému, komponent a zařízení - modifikace detekce požáru nebo hasicích zařízení - modifikace pasivních opatření požární ochrany - změny ventilačních systémů 30

33 Příloha Normální funkce (selektivita) elektrické ochrany Pro potřeby tohoto dokumentu se výraz "normální činnost elektrické ochrany" vztahuje к situaci popsané na obr. 1. Také lze hovořit o stavu poruchy vysoké impedance. Je možné, aby jeden požární úsek obsahoval elektrickou kabeláž pro dva různé bezpečnostní systémy, které nejsou funkčně redundantní (např. větev A kabelaže pro větrací ventilátory a větev В kabelaže pro čerpadlo к odstranění zbytkového tepla - OZT). Zdroj zajištěného napájení A 7. S, A s, As t As, / Hlavní spínače Zdroj zajištěného napájení В 7 / S, / S, /\S, / S podružné spínače ventilátory В ventilátory В Požární úsek kabelového kanálu ventilátor 1 ventilátor 2 ventilátor 3 čerpadlo OZT В Obr. 1 Příklad normální funkce (selektivity) elektrické ochrany 31

34 Předběžné přešetření by naznačovalo, že požár v této oblasti by poškodil kabel pro čerpadlo OZT větve В a větrací ventilátory větve A. Jelikož zařízení obsluhované těmito kabely není funkčně redundantní, zdá se, že jaderná bezpečnost provozu je zachována. Avšak je-li kabeláž sledována až к bezpečnostnímu zdroji dodávky energie, může se zjistit, že jsou dodatečné bezpečnostní systémy nebo komponenty napájeny od společného rozvaděče. Požár v tomto úseku může vést ké ztrátě činnosti čerpadla OZT větve B. Navíc se musí předpokládat, že požár v tomto požárním úseku způsobí poškození kabeláže pro větrací ventilátory větve A. Navíc může zkrat způsobit zvýšení proudu, které povede к zapnutí obvodu jističů pro ventilátory (spínače S 4, S 5 a S 6 ). Je ale možné, že nárůst zkratového proudu pro každý jednotlivý kabel nepostačí к zapnutí jednotlivých jističů pro ventilátory. Místo toho může kombinovaný účinek zvýšených zkratových proudů způsobit spuštění hlavního spínače bezpečnostního napájení větve A. Výsledkem by bylo ovlivnění všech systémů a prvků napájených tímto silovým napájením včetně OZT čerpadla větve Ai Je důležité, aby analýza požárního rizika brala v úvahu nejen přímé účinky požáru v rámci každého požárního úseku s ohledem na dopad funkčně redundantních bezpečnostních systémů, ale také nepřímý dopad požáru jako výsledek působení nadproudové ochrany zabudované do systémů elektrického napájení. 32

35 E>e. л_ n d. сз e Následující definice jsou vybrány z Bezpečnostního návodu MAAE č. 50-SG-D2 (Rev. l) Požární ochrana v jaderných elektrárnách a nemusí nezbytně odpovídat definicím přijatým v jiné mezinárodní praxi. Definice jsou ve shodě s Bezpečnostním návodem MAAE č. 50-SG-D2 (Rev. 1), který musí být používán jako základní dokument při používání této publikace. Hoření Exotermická reakce látky s oxidantem obecně provázená plameny, žárem, kouřem nebo jejich kombinací. Základní projektové havárie Havarijní podmínky, pro jejichž zvládnutí je jaderná elektrárna konstruována podle projektem stanovených kritérií. Exploze Náhlá oxidace nebo rozkladné reakce vyvolávající zvýšení teploty nebo tlaku nebo obojího současně. Požár 1. Proces hoření, charakterizovaný uvolňováním tepla, doprovázený vývinem kouře nebo plamenem, případně obojím. 2. Rychlé hoření, šířící se nekontrolovatelně v čase a prostoru. Požárně dělicí konstrukce Stěny, podlahy, strop nebo uzávěry otvoru, jako jsou dveře, poklopy, průniky, ventilační systémy atd., používané pro omezení následků požáru. Požárně dělicí konstrukce jsou charakterizovány požární odolností. 33

36 Požární buňka část požárního úseku, ve kterém je požární bezpečnost zajišťována prvky požární ochrany (jako jsou limitovaná množství hořlavých materiálů, prostorová separace, stabilní hasicí zařízení, požární nástřiky nebo jiné prvky), takže se neočekává poškození ostatních komponentů. Tato definice je významná při používání metody ovlivňování požáru, kde redundantní děleni bezpečnostních systémů nebo jiných prvků důležitých pro bezpečnost nemusí být nutně odděleno požárními přepážkami, ale účinek požáru je omezen kombinací vzdálenosti к dalším komponentům důležitým pro bezpečnost, jako jsou aktivní hasicí zařízení (např. sprinkler), nebo pasivní prvky, jako jsou stavební prvky (např. požární obklady, nástřiky atd. ). Tato kombinace musí být projektována tak, aby se požár nešířil a aby komponenty, které mají být chráněny, nebyly ovlivněny požárem. Analýza požárního rizika a testy by měly demonstrovat, že metoda ovlivňování poskytuje zamýšlenou ochranu. [Tento text je převzat z paragrafu 312 Bezpečnostního návodu MAAE 50-SG-D2 (Rev. 1) ]. Požární úsek Budova nebo část budovy zahrnující jednu nebo více místností nebo prostorů vybudovaných tak, aby se zabránilo šíření požáru do zbývajících částí budovy nebo z nich po daný časový úsek. Požární úsek je zcela obklopen požárně dělicími konstrukcemi. Tato definice je významná při použití metody lokalizace požáru, která předpokládá, že všechny hořlavé látky v požárním úseku mohou během požáru vyhořet. Po takovém požáru musejí nepoškozené části elektrárny vyhovět požadavkům paragrafu 216 Bezpečnostního návodu MAAE 50-SG-D2 (Rev. 1). Aby se zajistilo splnění těchto požadavků, musí být provedena důkladná bezpečnostní analýza a analýza požárního rizika. Velká péče v rámci každého požárního úseku musí být věnována určeni všech zařízení splňujících požadované bezpečnostní funkce. Navíc se musí zabránit možným nepřijatelným vzájemným vlivům mezi 34

37 bezpečnostními systémy v různých požárních úsecích. [Tento text je převzat z paragrafu 310 Bezpečnostního návodu MAAE 50-SG-D2 (rev. 1)]. Požární klapka Zařízení, které je navrženo, aby automatickou činností zabránilo průchodu požáru potrubím za daných podmínek. Požární zatížení Celkové množství tepelné energie, která by se uvolnila úplným shořením všech hořlavých materiálů v prostoru, včetně obkladů stěn, příček, podlah a stropů. Požární odolnost Schopnost stavební konstrukce, komponenty nebo stavby zabezpečit po stanovenou dobu požadovanou nosnou funkci, celistvost a/nebo tepelnou izolaci a/nebo předpokládanou funkci v normované zkoušce požární odolnosti. Ohnivzdornost Vlastnost látky výrazně potlačit, redukovat nebo zpomalovat hoření některých materiálů. Požární přepážka Fyzická bariéra konstruovaná pro omezení šíření požáru uvnitř a mezi prvky stavební konstrukce. Nehořlavý materiál Materiál, který v podobě, ve které je používán, a za předpokládaných podmínek, se nevznítí, nebude podporovat hoření nebo uvolňování hořlavých par v případě vystavení účinkům ohně nebo tepla. Normální provoz Provoz jaderné elektrárny v rámci určených limit a podmínek, včetně odstavení, provozu na výkonu, odstavování, spouštění, údržby, zkoušek a výměny paliva. 35

38 Fyzická separace 1. oddělení uspořádáním (vzdálenost, orientace atd.) 2. oddělení vhodnými požárně dělicími konstrukcemi 3. oddělení kombinací předešlých Redundantní (zařízení) Zařízení, které plní stejnou základní funkci jako jiné zařízení v takovém rozsahu, že obě zařízení mohou plnit požadovanou funkci. Zajištění redundance umožňuje připustit poruchu nebo neprovozuschopnost zařízení, aniž by došlo ke ztrátě požadované funkce. Zálohování může být na různých stupních, například dvě, tři nebo čtyři čerpadla lze použít pro určitou funkci, pokud každé z čerpadel je schopno tuto funkci zajistit. Redundance lze provést použitím identických nebo odlišných komponent. Zbytkové teplo Množství tepla, které se uvolňuje při radioaktivním rozpadu a štěpení po odstavení, a tepla akumulovaného v primárních konstrukcích a v chladivu primárního okruhu. Jednoduchá porucha Náhodná porucha, která vede ke ztrátě schopnosti komponenty vykonávat stanovené bezpečnostní funkce. Následné poruchy, které jsou způsobeny jednoduchou náhodnou poruchou, jsou považovány za součást jednoduché poruchy. Bezpečnost - viz jaderná bezpečnost. Jaderná bezpečnost (nebo jen bezpečnost) Dosažení vhodných provozních podmínek, prevence havárií nebo zmírnění následků havárií, vedoucí к ochraně provozního personálu, veřejnosti a životního prostředí před nepřiměřeným radiačním rizikem. 36

39 Bezpečnostní systémy 1 Systémy důležité pro bezpečnost, zajištující bezpečné odstavení reaktoru nebo odvod zbytkového tepla z aktivní zóny reaktoru nebo omezení následků předvídaných provozních událostí nebo havarijních podmínek. Ochranný systém 1 Systém, který spojuje všechna elektrická a mechanická zařízení a obvody, od čidel, snímačů až po koncová výstupní zařízení, zabezpečující tvorbu signálů, které jsou součástí ochranné funkce. Bezpečnostní akční systémy 1 Soubor zařízení, která vykonávají požadované bezpečnostní funkce, jsou-li vyzvány ochranným systémem. Podpůrné prvky bezpečnostního systému Soubor zařízení, která zabezpečují služby, jako je chlazení, mazání a zásobování energií, vyžadované ochranným systémem a bezpečnostními akčními systémy. 1 Bezpečnostní systémy se skládají z ochranného systému, bezpečnostních akčních a bezpečnostních podpůrných systému. Komponenty bezpečnostních systémů mohou být určeny výlučně к provedení bezpečnostních funkcí nebo mohou vykonávat bezpečnostní funkce v některých provozních režimech elektrárny a normální funkce v jiných provozních režimech elektrárny (viz diagram) 37

40 Zařízení elektrárny Bezpečnostně významná zařízení Zařízení bezpečnostně nevýznamná Bezpečnostní systémy Zařízení, resp. systémy se vztahem к bezpečnosti Ochranné systémy Bezpečnostní akční systémy Podpůrné systémy bezpečnosti Obr. 2 Souvislosti mezi prvky bezpečnostního systému (Tento diagram byl převzat z dokumentu MAAE č. 50-SG-D2 /revize č. 1/. Zde je uveden pro znázornění přístupu к identifikaci, určení požárních úseků nebo buněk obsahujících zařízení důležitá z hlediska zajištění jaderné bezpečnosti. Zmínka o ochranném systému se týká ochrany reaktoru, systém požární ochrany netvoří součást bezpečnostního systému reaktoru.) 38