Model komplexního zajištění kurzu sjezdového lyžování pro potřeby VŠPJ. Oblast: Jeseníky

Transkript

1 Model komplexního zajištění kurzu sjezdového lyžování pro potřeby VŠPJ Oblast: Jeseníky

2 VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra cestovního ruchu Model komplexního zajištění kurzu sjezdového lyžování pro potřeby VŠPJ v oblasti Jeseníků Bakalářská práce Autor: Martin Horký Vedoucí práce: Mgr. Jaromír Fuchs Jihlava 2012

3 Copyright 2012 Martin Horký

4

5 Abstrakt Teoretická část bakalářské práce je věnována výzkumu zadané oblasti z různých hledisek jako například geografie, geomorfologie, vodstvo a další. Dále je rozebrána problematika lyžování - historie, vývoj, výbava lyžaře a v neposlední řadě také bezpečnost na sjezdovkách. První kapitoly praktické části jsou věnovány srovnání vybraných lyžařských středisek, v dalších kapitolách byly vytvořeny dvě varianty lyžařských kurzů (zájezdů) s denním programem a kalkulací ceny. V závěru práce jsou uvedeny výsledky dotazníkového šetření probíhajícího mezi současnými i bývalými studenty VŠPJ. Zjištěné informace byly použity při tvorbě zájezdů. Klíčová slova Jeseníky, lyžování, lyžařská střediska, Červenohorské sedlo, sjezdové tratě, ubytování, stravování. Abstract In the teoretical part of my thesis I have dealt with description of assigned area researching various aspects for example geography, geomorphology, waters and so on. Next I have tried to analyze the issue of skiing - history, development, equipment and the safety on the tracks. In the beginning of practical part I have dealt with comparison of selected skiing resorts, in the following chapters I have tried to create two versions of skiing courses (tours) with the daily program and calculation of financial issues. At the end of thesis I have shown in the results of questionnaire survey which took place among present and former students of College of Polytechnics Jihlava. I have used the gathered informations when managing the skiing tours. Key words Jesenik mountains, skiing, skiing resorts, Červenohorské sedlo, ski slopes, accomodation, food.

6 Poděkování Rád bych poděkoval mému vedoucímu bakalářské práce panu Mgr. Jaromíru Fuchsovi za jeho rady a trpělivost. Děkuji také svým rodičům, kteří mi umožnili navštívit Jeseníky a pomohli mi tak získat motivaci pro psaní mé práce. Jsem vděčný studentům VŠPJ za svědomité vyplňování dotazníků. Můj dík patří i poskytovatelům ubytovacích a dopravních služeb, kteří byli ochotni spolupracovat a poskytli mi podklady pro moji práci.

7 Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též AZ ). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ. Byl jsem seznámen s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne Podpis

8 Obsah Úvod Teoretická část Jeseníky - poloha a vymezení Jeseníky - geologické poměry Jeseníky - geomorfologie Horopis Vodopis Fauna Flóra Významná města Šumperk Jeseník Lyžování Lyžování v Evropě Historie lyžování Historie lyžování v Čechách Členění lyžování Alpské lyžování Severské lyžování Vymezení carvingu Vybavení pro sjezdové lyžování Lyžařská výzbroj Ochranné pomůcky Bezpečnost při lyžování Bílý kodex Rozcvičení před jízdou Praktická část Jeseníky Lyžařská střediska Červenohorské sedlo Kouty nad Desnou

9 2.1.3 Ski areál Praděd - Ovčárna Srovnání lyžařských středisek Cena přepravních zařízení Délka a obtížnost sjezdových tratí Počet a druh přepravních zařízení a počet sjezdových tratí Ostatní služby Zájezd č. 1 - Kouty Základní informace Doprava Ubytování a stravování Kalkulace ceny Program zájezdu Zájezd č. 2 Praděd - Ovčárna Základní informace Doprava Ubytování a strava Kalkulace ceny Program zájezdu Výzkum Grafické vyhodnocení dotazníků Vyhodnocení výzkumu Závěr Seznam použitých zdrojů Příloha A Příloha B Příloha C Seznam zkratek tzv. - takzvaný např. - například CHKO - Chráněná krajinná oblast 9

10 Seznam tabulek Tabulka 1: Nejvyšší vrcholy jesenické oblasti Tabulka 2: Srovnání cen přepravních zařízení Tabulka 3: Délka a obtížnost sjezdových tratí Tabulka 4: Počet a druh přepravních zařízení a počet sjezdových tratí Tabulka 5: Ostatní služby Seznam obrázků Obrázek 1: Geologické poměry Obrázek 2: Geomorfologické členění Obrázek 3: Vodopis Obrázek 4: Červenohorské sedlo Obrázek 5: Ceník Červenohorské sedlo 2012/ Obrázek 6: Lyžařský areál Kouty Obrázek 7: Ceník Kouty 2012/ Obrázek 8: Ski areál Praděd - Ovčárna Obrázek 9: Ceník Ski areál Praděd - Ovčárna 2012/ Obrázek 10: Bus SOR LC9, Obrázek 11: Hotel Dlouhé stráně Obrázek 12: Bus SOR LC9, Obrázek 13: Hotel Figura Obrázek 14: Graf vyhodnocení otázky č Obrázek 15: Graf vyhodnocení otázky č Obrázek 16: Graf vyhodnocení otázky č Obrázek 17: Graf vyhodnocení otázky č Obrázek 18: Graf vyhodnocení otázky č Obrázek 19: Graf vyhodnocení otázky č Obrázek 20: Graf vyhodnocení otázky č Obrázek 21: Graf vyhodnocení otázky č Obrázek 22: Graf vyhodnocení otázky č Obrázek 23: Graf vyhodnocení otázky č Obrázek 24: Graf vyhodnocení otázky č Obrázek 25: Graf vyhodnocení otázky č

11 Úvod Pro sepsání bakalářské práce bylo vybráno téma Model komplexního zajištění kurzu sjezdového lyžování pro potřeby VŠPJ v oblasti Jeseníků. Toto téma jsem si vybral z několika důvodů. Už od mých raných let mě rodiče brali na lyžařskou dovolenou do Jeseníků, kde mě učili tomuto krásnému sportu. Postupem času jsem si k těmto horám vytvořil citovou vazbu a s ohledem na získané zkušenosti jsem se rozhodl se s nimi podělit formou bakalářské práce. Dalším důvodem byla skutečnost, že cestovní agentura Vysoké školy polytechnické dosud lyžařský kurz z oblasti Jeseníky nenabízela. Nejen lyžování, ale sport celkově, je nezbytnou součástí života člověka již dlouhou dobu. Sportovci v současné době patří mezi celebrity a z toho důvodu je sport tak trochu módní záležitostí. Není však jednoduché se v dnešní době zmítané krizí věnovat všemu čemu bychom chtěli. Lyžování je jedním z těch sportů, které jsou finančně náročnější, zejména na výbavu, ale i na jízdné. Proto bude při plnění cílů této bakalářské práce myšleno i na tuto problematiku. Teoretická část bude věnována geografii Jesenické oblasti. Také zde bude popsána problematika lyžařského sportu, jeho vývoj a historie nejen ve světě, ale i v České Republice. Praktická část bakalářské práce se bude zabývat vytvořením dvou variant lyžařských kurzů (zájezdů) do oblasti Jeseníků s denním programem a celkovou kalkulací ceny. K tomu budou použity ekonomické a průvodcovské znalosti získané na akademické půdě Vysoké školy polytechnické. Tyto zájezdy by v budoucnu mohly sloužit jako sportovní kurzy Vysoké školy. Také budou vytvořeny souhrnné informace o lyžařských střediscích dané oblasti. 11

12 1 Teoretická část 1.1 Jeseníky - poloha a vymezení Tradiční název Jeseníky pravděpodobně vznikl počeštěním názvu německého městečka Gesenke. Jádrem této oblasti je nejvyšší moravské pohoří Hrubý Jeseník. Toto pohoří spolu se svým podhůřím, Rychlebskými horami, Kralickým Sněžníkem a Nízkým Jeseníkem vytváří tzv. Jesenickou oblast. Je zřejmé, že se jedná o turisticky atraktivní horský terén. V současné době tato oblast spadá převážně do Olomouckého kraje, částečně také do kraje Moravskoslezského. Rozloha této oblasti je přibližně 2900 km 2. Na tomto území se nachází celá chráněná krajinná oblast Jeseníky (742km 2 ). Největší města v této oblasti jsou Šumperk, Krnov a Bruntál [Jeseníky, 1991, s. 7]. 1.2 Jeseníky - geologické poměry Geologická stavba jesenické oblasti je velice různorodá a komplikovaná. Najdeme zde stopy hornin ze všech geologických dob od starohor po čtvrtohory, zastoupeny jsou i horniny vyvřelé, usazené i přeměněné. Obrázek 1: Geologické poměry (zdroj: Jeseníky, 1991) 12

13 Nejvíce se zde vyskytují horniny přeměněné (metamorfované). Pohoří Králického Sněžníku a větší část Rychlebských hor patří do tzv. orlicko - kladskému krystaliniku. Ten je tvořený horninami zahrnovanými do starohor. Největší část tvoří tzv. sněžnické ruly (mj. vrchol Králického Sněžníku), ale najdeme zde i amfibolity, mramory či hadec. Současná podoba Jeseníků vychází hlavně z tektonického vývoje, geologické stavby a odolnosti jednotlivých hornin vůči zvětrávání a erozi. Nejvíce se tyto tvary zformovaly v mladších třetihorách, vývoj však pokračuje i ve čtvrtohorách. Největší podíl na současném tvaru reliéfu mají tektonické pohyby jednotlivých ker (zdvihy a poklesy) a také erozní činnost tekoucí vody či ledovců [Jeseníky, 1991, s. 8-11]. 1.3 Jeseníky - geomorfologie Horopis Výškový rozsah Jesenické oblasti je velmi široký. Pohybuje se od 201 m n. m. (řeka Osoblaha) do 1491 m n. m. (vrchol Pradědu). Podle výškového rozpětí zde můžeme najít všechny typy reliéfu, od roviny po hornatinu. Hrubý Jeseník, druhé nejvyšší pohoří v České Republice je nejvýznamnějším pohořím Jesenické oblasti. Tento horopisný celek se dělí na tři podcelky. Pradědská hornatina - zde se nacházejí nejvyšší vrcholy na Moravě. Výšková členitost je zde až 800 m a střední výška 953 m n. m. Praděd (1491 m), Vysoká Hole (1464 m), Petrovy kameny (1438 m). Na jih pak hřbet pokračuje Kamzičníkem, Velkým Májem, Jelením hřbetem, Břidličnou horou, Pecny a Pecí až k sedlu Skřítek (860 m). Severozápadně od Pradědu se rozprostírá Malý Děd (1355 m), Červenohorské sedlo (1013 m) a další vrcholy. Hřbet Mravenečník - tento vrch je vysoký 1343 m, dále zde nachází např. Velká Jezerná (1248 m). V této oblasti je vybudována přečerpávací vodní nádrž Dlouhé Stráně Keprnická hornatina - je oblast poněkud nižších výšek (střední výška 895,5 m n. m.), ale o to příkřejších svahů. Hřbet této oblasti se táhne od Červenohorského sedla po Šerák, nejvyšší je zde Keprník (1423 m). 13

14 Druhým nejvyšším pohořím v Jesenické oblasti je Králický Sněžník (stejnojmenný vrchol o výšce 1423 m). Je nejmenším pohořím České Republiky, co se týče rozlohy, ale pokračuje do Polska. Střední nadmořská výška Králického Sněžníku je 930,9 m. Z Kralického sněžníku vybíhají na území ČR dva hřbety. První, jihovýchodní, začíná vrcholem Sušina (1321 m) a končí Sráznou (1074 m). Druhý hřbet, západní pohraniční, začíná Malým Sněžníkem (1338 m) a končí vrcholem Klepý (1143 m). Tyto hřbety od sebe odděluje místy až 500 m hluboké údolí řeky Moravy. Třetí nejvyšší pohoří Jesenické oblasti jsou Rychlebské hory. Toto pohoří je podstatně nižší než Hrubý Jeseník či Králický Sněžník, střední nadmořská výška je zde 644,7 m. Nejvyšším vrcholem je Smrk s nadmořskou výškou 1125 m. Pro Rychlebské hory jsou typická ostře řezaná údolí ve tvaru písmene V. Ve východní části sousedí Hrubý Jeseník s Nízkým Jeseníkem. Reliéf Nízkého Jeseníku je ale podstatně odlišný. Střední nadmořská výška je 482,5 m, ale výšková členitost nepřesahuje 300 m. Pro Nízký Jeseník jsou charakteristické široce zaoblené hřbety a plošiny na rozvodích. Tuto oblast můžeme rozdělit na dva podcelky. Bruntálská vrchovina - nejvyšším vrcholem Bruntálské vrchoviny jsou Pastviny (790 m) při střední nadmořské výšce 566,6 m. Brantická vrchovina - leží severněji než Bruntálská vrchovina, nejvyšším bodem je Bedřichova hora (745 m). Střední nadmořská výška je 491,8 m n. m [Jeseníky, 1991, s ]. 14

15 Obrázek 2: Geomorfologické členění (zdroj: Jeseníky, 1991) Tabulka 1: Nejvyšší vrcholy jesenické oblasti (zdroj: 15

16 1.3.2 Vodopis Povrchové vody Z hlediska vodopisu se jesenická oblast dělí na tři úmoří. Jsou to úmoří Severního, Baltského a Černého moře. Na jižní straně hory Klepý v pohoří Králického Sněžníku se nachází uzel rozvodnic těchto tří moří. Největší díl z jesenické oblasti spadá k úmoří Baltského moře. Z východu tuto oblast odvodňuje Opava (přítok Odry, 118,6 km). Ta začíná ve Vrbně pod Pradědem soutokem tří zdrojnic. Do Střední Opavy se tu vlévá Bílá Opava, o jeden kilometr dále se stéká s Černou Opavou. Z těchto tří řek je nejvodnatější zdrojnicí Střední Opava, pramenící na severovýchodním svahu hory Praděd. Naopak nejméně vodnatou zdrojnicí Opavy je Bílá Opava, která pramení na jižním svahu Pradědu. V Krnově se do Opavy vlévá Opavice, dále pak tvoří hranici s Polskem. Největším přítokem řeky Opavy je Moravice (vlévá se na 105,1 km). Osoblažský výběžek spadá do úmoří Severního moře a vody odsud odvádí řeka Osoblaha. Ta se vlévá do řeky Odry u polských Krapkovic. Největším přítokem Osoblahy je řeka Prudník. Tyto dvě řeky se stékají v obci Studnice. Jihozápadní úsek jesenické oblasti spadá do úmoří Černého moře. Tuto část odvodňuje hlavní moravská řeka Morava (přítok Dunaje, 353,1 km). Ta pramení pod vrcholem Králického Sněžníku (1380 m n. m.). První dva větší přítoky (asi stejně vodnaté jako sama řeka Morava) se do Moravy vlévají u Hanušovic. Později u Sudkova mezi Šumperkem a Záhřebem se do Moravy zleva vlévá řeka Desná. Řeka Desná vzniká soutokem Divoké a Hučivé Desné v Koutech nad Desnou. Morava opouští jesenickou oblast u Zábřehu na 57. km, pokračuje městy Olomouc, Kroměříž, Uherské hradiště, později tvoří hranici mezi Rakouskem a Slovenskem, aby se před Bratislavou vlila do Dunaje. Co se týče stojatých vod, těch v jesenické oblasti není mnoho. Největším rybníkem je Petrův rybník s plochou asi 37 ha. 16

17 Podzemní vody V jesenické oblasti jsou důležité vývěry minerálních vod. Ve Velkých Losinách je voda z 1000 m hlubokého vrtu nejteplejší známou vodou na Moravě (36,2 º C u výtoku). Teplotu tato voda získává v hloubkách okolo m od okolního horninového prostředí. Ve východní části Hrubého Jeseníku a v Nízkém Jeseníku je spousta vývěrů uhličitých vod neboli kyselek. Tyto vody mají lázeňské využití např. v Karlově Studánce, Jeseníku, Bludově či ve Velkých Losinách [Jeseníky, 1991, s ]. Obrázek 3: Vodopis (zdroj: Jeseníky, 1991) 17

18 1.3.3 Fauna V jesenické oblasti se pravděpodobně nachází asi druhů živočichů, odhad pro celou Českou Republiku je něco přes druhů). Zvířectvo je zde velice rozmanité, typické pro střední Evropu. Najdeme zde zajíce, bažanty, ondatry, muflony, jeleny, různé druhy pstruhů a další. Co se týče hmyzu, za zmínku stojí horský hnojník Aphodius limbolarius či evropsky významný druh střevlíka Carabus variolois, vyskytující se vzácně pouze v několika oblastech ČR. Dále zde najdeme hojně ocasatých obojživelníků. Vedle spíše vzácného mloka skvrnitého (Salamandra salamandra) tu nalezneme i čolka horského (Triturus alpestris), čolka obecného (Triturus vulgaris), čolka karpatského (Triturus montandoni) a v jedné oblasti i čolka velkého (Triturus cristatus). Ze vzácnějších druhů ptactva se tu vyskytuje vysokohorský druh linduška horská (Anthus spinoletta), výjimečně hnízdící pěvuška podhorní (Prunella collaris), kos horský (Turdus torquatus) a bělořit šedý (Oenanthe oenanthe). V lese se vzácně lze setkat s tetřívkem obecným (Tetrao tetrix) a tetřevem hlušcem (Tetrao urogallus). Naopak hojně je tu možné potkat jeřábka lesního (Bonasa bonasia) a v poslední době se rozšiřujícího sokola stěhovavého (Falco peregrinus). V jesenické oblasti je výjimečně bohatý výskyt savců z řádu letounů, např. netopýr velký (Myotis myotis), netopýr černý (Barbastella barbastellus), netopýr ušatý (Plecotus auritus), netopýr severní (Eptesicus nilssonii), netopýr brvitý (Myotis emarginatus), vrápenec malý (Rhinolophus hipposideros) a dalších druhů, hledající zimoviště v opuštěných jesenických dolech. Nepůvodním a zdomácnělým druhem je od roku 1913 kamzík horský (Rupicapra rupicapra). Největší šelmou Jeseníků je rys ostrovid (Lynx lynx), kterého ale potkáme jen zřídka. V současné době se v jesenické oblasti nachází okolo 15 kusů [1]. 18

19 1.3.4 Flóra Rostlinstvo Hrubého Jeseníku představují hlavně jesenické vysokohorské endemity, kterými jsou lipnice jesenická (Poa riphaea), zvonek jesenický (Campanula gelida), hvozdík kartouzek sudetský (Dianthus carthusianorum subsp. sudeticus), jitrocel černavý sudetský (Plantago atrata subsp. sudetica), pupava Biebersteinova sudetská (Carlina biebersteinii subsp. sudetica) a glaciální relikty vrba bylinná (Salix herbacea), vrba laponská (S. lapponum), řeřišnice rýtolistá (Cardamine resedifolia), rozchodnice růžová (Rhodiola rosea), psineček alpský (Agrostis alpina), lipnice alpská (Poa alpina). Alpínské trávníky reprezentují jestřábník alpský (Hieracium alpinum), prasetník jednoúborný (Hypochaeris uniflora), ostřice Bigelowova (Carex bigelowii) nebo vzácná sasanka narcisokvětá (Anemone narcissiflora). Typické jsou druhy se subalpínským a supramontánním těžištěm výskytu jako havez česnáčková (Adenostyles alliarae), oměj šalamounek (Aconitum plicatum), stračka vyvýšená, (Delphinium elatum), ostřice tmavá (Carex atrata), ostřice Buxbaumova (Carex buxbaumii) aj. Jedinečný je jestřábník slezský (Hieracium silesiacum), nacházející se pouze v Hrubém Jeseníku a hořec tečkovaný (Gentiana punctata). Zvonek vousatý (Campanula barbata) kromě Jeseníků roste pouze na Králickém Sněžníku. Botanicky nejbohatší lokalitou je kar Velké kotliny s více než 350 druhy vyšších rostlin. Na rašeliništích jsou k vidění např. blatnice bahenní (Scheuchzeria paustris), kyhanka sivolistá (Andromeda polifolia), ostřice bažinná (Carex limosa), ostřice odchylná (C. appropinquata), rosnatka okrouhlolistá (Drosera rotundifolia), bradáček srdčitý (Listera cordata) nebo rojovník bahenní (Ledum palustre), vázaný na blatkové bory [2]. 19

20 1.4 Významná města Šumperk První psaná zmínka o městě Šumperk pochází z roku Šumperk je zde popisován jako správní centrum oblasti těžby drahých kovů. Později se začaly rozvíjet i jiná řemesla, zejména textilní výroba. V 16. století byl Šumperk sídlem rodu Žerotínů. V 17. století se město stalo součástí lichtenštejnského poddanství, v roce 1669 jej zničil požár. V 19. století město díky textilnímu průmyslu zažívá rozkvět. Na jeho výstavbě se podílejí přední vídeňští architekti a díky svému neobyčejnému vzhledu se mu přezdívá malá Vídeň. Po konci druhé světové války byli z města odsunuti němečtí obyvatelé. Ti tvořili podstatnou část obyvatelstva a město se s úbytkem obyvatel muselo vypořádat. Později se však Šumperk začal dále rozvíjet a v současnosti je to největší město v jesenické oblasti. Žije v něm něco přes obyvatel. Jednou z nejvýznamnějších historických památek je bývalý klášterní kostel Zvěstování Panny Marie, který nedávno prošel rekonstrukcí [3] Jeseník Jeseník je slezské lázeňské město ležící v Olomouckém kraji, 71 km severně od Olomouce na soutoku Bělé a Staříče. V současnosti v Jeseníku žije přibližně 12 tisíc obyvatel. První zmínka o Jeseníku pochází z roku 1267, kdy se v latinském pramenu cituje jako Vriwald, tedy místo zbavené lesa. Mezi lety 1284 a 1295 se stal městem. Jedním z důvodů byla strategická poloha na soutoku říček Staříče a Bělé, dalším důvodem byla naleziště železné rudy v okolí. První zmínka o zpracovávání rudy pochází z roku V 17. století byl postižen i několika požáry, největším roku Přesto pokračoval hospodářský rozkvět města, zejména v textilních odvětvích (plátenictví). Ve městě se nachází hned několik významných památek. Nejzajímavější je pravděpodobně místní kolonáda metrů dlouhý okruh, na kterém se občas konají závody a soutěže, ale po většinu času se po ní procházejí návštěvníci lázní. Za zmínku stojí také vodní tvrz, která byla zbudována na počátku 15. století na místě obytné věže asi z poloviny 13. století. Jedná se o unikátní doklad pozdně gotické architektury. Od roku 1932 v ní sídlí Vlastivědné muzeum Jesenicka [4]. 20

21 1.5 Lyžování Lyžování je sport s dlouholetou tradicí provozovaný v zimě. V současné době je tento sport velmi populární, je to jedna z nejrozšířenějších aktivit v zimních měsících, a to jak dětí, tak dospělých. Nejznámější a nejrozšířenější formou tohoto sportu je lyžování sjezdové (alpské) a severské (viz kapitola 1.7.2) Lyžování v Evropě V Evropě se nachází velké množství velice kvalitních lyžařských středisek, a to nejen v pohoří Alp. O lyžování je tu značný zájem, z tohoto důvodu jsou investice do lyžařské infrastruktury na vysoké úrovni. Nejkvalitnější areály najdeme v Alpách. První lyžařský vlek byl zprovozněn v roce 1934 u Davosu, rozvoj pak postupoval velkou rychlostí. Poslední dobou se v lyžařských areálech kromě sjezdového lyžování prosazují i relativně nové druhy sportovního vyžití, nejvíce snowboarding ale i běžecké lyžování. Ve většině středisek už v současné době najdeme snowparky (různé skoky či překážky) nebo upravované běžkařské tratě. Dnes v alpských zemích existuje více než 200 lyžařských středisek [Svojtka & Co., 2007, s. 3]. Nejznámější lyžařská střediska v Alpách podle zemí Francie - Alpe d'huez, Les Trois Vallées, Portes du Soleil, Švýcarsko - Davos, Interlaken, Zermatt, Německo - Oberammergau ski area, Allgau ski area, Itálie - Dolomiti Superski, Lombardie, Val di Fieme, Rakousko - Zillertal Arena, Kitzbühel, Kaprun, Slovinsko - Kranjska Gora, Maribor, Krvavec [5]. 1.6 Historie lyžování Nejstarší nálezy předmětů podobných lyžím se datují do roku přibližně 4500 let př. n. l. Tehdejší zimy měly odlišný charakter než ty současné. Teploty byly nižší, sněhová pokrývka naopak vyšší. Pohyb na sněhu se tedy pro předchůdce člověka stával složitější (hlavně při lovu) a proto byl nucen si pomáhat různými předměty. Jako první 21

22 se s největší pravděpodobností objevily sněžnice, později prehistorický předchůdce lyží. Důkazem jsou kresby na stěnách jeskyní datované přibližně do roku 2500 let př. n. l. Většinu nalezišť těchto předmětů najdeme ve Skandinávii a v Rusku. Historii lyžařství se dělí na dvě důležité etapy. První etapa zahrnuje období asi 5000 let vývoje hlavně na severu Evropy, druhá etapa zahrnuje období posledních asi 125 let, kdy se lyžařství rozšířilo i to ostatních zemí s vhodnými geografickými a klimatickými podmínkami. Co se moderního lyžování týče, jeho rozvoj byl ze začátku omezen pouze na Skandinávii, nejvíce bylo rozšířeno v Norsku, které můžeme považovat za kolébku lyžařského sportu. V provincii Telemarken sedláci používali sněžnice jak k dopravě, tak i k zábavě. V roce 1860 obyvatelé této provincie zdokonalili techniku běhu i skoku na lyžích a propracovali techniku zatáčení. O rok později byl založen nejstarší lyžařský klub v Norsku i na světě. Začaly se pořádat nejrůznější závody, nejznámějším se stal klasický závod v Holmenkollenu. Do ostatních částí Evropy se zmínky o lyžování spíše nedostávaly. Začátkem 19. století se Gerhard A. Vieth a J. Ch. F. Guts-Muths zasazují o to, aby se lyžování rozšířilo také v Německu. Ve svých dílech se zmiňují o lyžařství jako o výborném sportovním odvětví, bohužel ale ve své době nenalezli následovníky. Ve druhé polovině 19. století proniká lyžování do střední Evropy a začínají se prosazovat i jiné techniky než norská. Průkopníkem byl Matthias Zadarsky, původem Čech a sportovní nadšenec, který se po přečtení knihy F. Nansena Na lyžích napříč Grónskem pro lyžování nadchl. Jeho obrovským přínosem bylo, že zvolil vědecký přístup k technice lyžování, prostudoval norskou školu a poznal i její slabiny. Sám začal konstruovat nová vázání a lyže, ale především zkoušel novou lyžařskou metodiku. Ta vyšla v jeho knize Lillienfeldská lyžařská technika a během několika let se dočkala neuvěřitelných 14. vydání. Zadarsky jako první začal používat pluh a oblouky z přívratu a zavrhl dlouhé norské lyže, kvůli bezpečnosti navrhoval lyže skoro dnešních délek ( cm). Zavrhoval také neřízenou jízdu rovně z kopce končící ve většině případů pádem. Protože byl ve svých výpadech proti norské technice až nelítostný, spor mezi oběma tábory neměl konce. Zadarsky chtěl svou techniku obhájit v praxi, proto vyzval Nory na přímý souboj. Ten se odehrál v Dolním Rakousku. Jeho soupeřem byl Hassu Horn, jeden z tehdy nejlepších norských lyžařů. Ve své zprávě Horn po porážce 22

23 uvedl, že neviděl nikoho na prudkých svazích lyžovat tak jistě a bezpečně jako Zdarskeho. Po 25 letech došlo ke smíření mezi oběma protivníky. Na pomníku Zdarskeho v Rakousku je epitaf, že nebude nikdy svržen z pozice otce sjezdového lyžování. Mezi roky 1860 až 1914 zažilo lyžování obrovský boom, který byl přerušen až obdobím první světové války. Dalším vývojovým mezníkem byla léta 1918 až 1939, kdy se v alpských zemích stalo lyžování, a to především sjezdové, obrovským fenoménem. Druhá světová válka tento vývoj opět zbrzdila, po jejím konci se ale lyžování dostalo znovu na výsluní. Roku 1924 vznikla Mezinárodní lyžařská federace (FIS), v roce 1936 se sjezdové lyžování poprvé objevilo v programu olympijských her. Koncem 90. let prošlo lyžování díky novým revolučním materiálům obrovským vývojem. Byly vyvinuty carvingové lyže a nastal nový rozmach lyžování, který byl jeden čas utlumen nástupem snowboardingu [Reichert, 2007, s ] Historie lyžování v Čechách Počátky lyžování v Čechách spadají do druhé poloviny 19. století. Často zmiňovanými průkopníky byli dr. Miroslav Tyrš, dr. Jiří Stanislav Guth-Jarkovský a Josef Rossler-Ořovský. Ten při objednávce bruslí objednal i dva páry lyží, norský typ s vázáním z rákosu a finský typ s dlouhými řemeny. První zkouška lyží proběhla na dvoře Ořovského domu a druhá na Václavském náměstí. To jsou tedy první, historicky ověřené kroky lyžích v Čechách. Nejznámějšími českými lyžaři jsou Bohumír Zeman, Olga Charvátová, Jana Gantnerová-Šoltýsová a další [Musil, 2008, s. 10]. 23

24 1.7 Členění lyžování Dvěma základními odvětvími lyžování jsou alpské lyžování (sjezdové) a severské lyžování (klasické) Alpské lyžování Je zjednodušeně řečeno lyžování z kopce dolů. Alpské lyžování může mít formu rekreační nebo závodní. Rekreační forma není nijak vázána pravidly, v podstatě spočívá ve výjezdu lanovkou na kopec a následném sjezdu dolů zpět k nástupišti. Sportovní forma je disciplína závodního lyžování, v níž se závodník snaží o projetí dané trati ze svahu dolů v co nejkratším čase. Trať je na svahu vyznačena bránami, které závodníci musí projet způsobem odpovídajícím pravidlům konkrétní disciplíny. Ve sportovním pojetí se alpské lyžování dělí na několik disciplín: - slalom, - obří slalom, - superobří slalom, - sjezd, - alpská kombinace. Technika alpského lyžování se neustále vyvíjí. Dnes je nejnovějším trendem tzv. carvingový oblouk (viz kapitola 1.8), který se prosadil nejen ve sportovním lyžování, ale i v rekreačním [6] Severské lyžování Severské lyžování v sobě zahrnuje tři disciplíny. Běžecké lyžování, skoky na lyžích a severskou kombinaci. Při běhu na lyžích se lyžař vybavený běžkami, vázáním, botami a hůlkami, pohybuje vlastní silou po běžecké dráze, přičemž může překonávat větší nebo menší svahy. U běžeckého lyžování se používají dvě základní techniky - klasický běh a bruslení. Skoky na lyžích jsou provozovány na k tomu určených areálech se skokanskými můstky, záleží nejen na délce skoku, ale i na technice skoku. Severská kombinace zahrnuje obě výše popisované disciplíny. Alternativou běhu na lyžích je 24

25 dnes velmi populární skialpinismus, ve kterém se sjezdové lyžování kombinuje s výšlapem na vrchol [7]. 1.8 Vymezení carvingu Carving je výraz převzatý z angličtiny a znamená řezat, krájet. V lyžování významově carving znamená jízdu v obloucích po vnitřních hranách lyží s vyloučením nebo minimálním podílem smyku. Nástup carvingu lze časově těžko vymezit. Jednalo se o postupný vývoj a to jak techniky sjíždění a zatáčení, tak vyrábění lyží, který ovšem získal ve druhé polovině 90. let 20. století nebývalou dynamiku. Během několika let vymizely lyže klasických tvarů z nabídky všech významných výrobců. Daleko pomalejší byl, a doposud i je jeho dopad ve výuce a zejména v rekreačním lyžování, široké veřejnosti. [Štumbauer, 2005, s. 82]. 1.9 Vybavení pro sjezdové lyžování Vybavení pro alpské lyžování jde každým rokem kupředu. Před výběrem vybavení je nutné si zjistit co nejvíce informací např. ohledně kvality materiálu, specifikace vybavení a o dalších potřebných věcech. Vybavení se dělí na lyžařskou výzbroj a ochranné pomůcky. Je důležité, aby vybavení maximálně vyhovovalo dané osobě, ať už z hlediska požitku z jízdy nebo bezpečnosti [Reichert, 2007, s. 15] Lyžařská výzbroj Lyžařská výzbroj zahrnuje to nejdůležitější, bez čeho se lyžař v žádném případě neobejde. Jsou to lyže, boty, vázání a hole. Lyže V současnosti je na trhu nespočetné množství druh lyží. Před nástupem carvingu existovala kategorizace lyží SAL (S sportovci, A pokročilí, L začátečníci). Tento systém napovídal mnohé o vlastnostech lyží, v současné době by se měl člověk orientovat dle parametrů uvedených přímo na lyžích nebo v katalogu. Jsou to hlavně délka, rádius, tvar a tuhost. Při výběru vhodných lyží je třeba ujasnit si úroveň 25

26 lyžařských dovedností lyžaře, preferovaný styl jeho jízdy a terén, ve kterém se bude s daným vybavením nejčastěji pohybovat Boty Lyžařské boty jsou stejně důležitou součástí jako lyže. Mají více méně stále stejný základní tvar s čtyřmi až pěti přezkami a horním nástupem. Nově se při výrobě používá modernějších materiálů, které mají větší trvanlivost a u kterých nedochází ke větším změnám tvrdosti. Při koupi bot je důležité řádné vyzkoušení s lyžařskou ponožkou, před zapnutím by se měl nejdelší prst jemně dotýkat přední stěny. Po zapnutí přezek by se měl dotyk přerušit. Vázání a hole Sjezdové vázání musí spolehlivě upnout botu k lyži. Aby vše dobře fungovalo, musí být vázání správně individuálně nastaveno. Nastavení se provádí v závislosti na výšce a váze lyžaře. Nejlepší je nechat seřizování na specializovaných servisech. Správně nastavené vázání zajistí vypnutí lyže, když je potřeba (při pádu). Hole jsou také nedílnou součástí lyžařské výzbroje. Výběr holí je opět závislý na výšce lyžaře při normálním úchopu by mělo být předloktí rovnoběžné se zemí. Pro výpočet správné délky lyže se dá také použít vzorec výška postavy*0,7 [Reichert, 2007, s ] Ochranné pomůcky Ochrannými pomůckami rozumíme přilba, brýle, chrániče a v neposlední řadě správné oblečení. Přilba, brýle a chrániče Lyžařská přilba je v současné době neméně součástí výbavy jako třeba hůlky. Zabraňuje nebo omezuje poranění hlavy a navíc i zatepluje. V lyžařských střediskách České republiky není povinnost nosit přilbu, avšak v některých zahraničních zemích již 26

27 je to samozřejmost alespoň pro děti, např. v Itálii mají povinnost nosit přilbu děti do čtrnácti let a lyžaři či snowboardisté s úmyslem navštívit snowpark. Brýle jsou ochrannou pomůckou proti slunci i povětrnostním podmínkám. Pomáhají zlepšit viditelnost za nepříznivého počasí jako je třeba mlha či sněžení. Nejlepší jsou velké lyžařské brýle hodící se do každého počasí. Použít se však dají i brýle sluneční, které se ale hodí spíše do příznivého počasí. Mezi chrániči je nejoblíbenější tzv. páteřák, chránič páteře. Chránič páteře je velmi účinný, nijak nebrání v pohybu, kopíruje záda a navíc dobře zatepluje. Nejčastěji ho používají závodní lyžaři či návštěvníci snowparku. Oblečení V současné době je lyžování nejen sportovním zážitkem, ale i životním stylem či módní záležitostí. To se odráží i v nabídce lyžařského oblečení a doplňků. Pro komfort lyžaře se používají moderní střihy a nejnovější funkční materiály. Doporučuje se oblékat několik vrstev. První vrstva zahrnuje spodní funkční prádlo nebo termoprádlo, určené k nošení přímo na kůži, ze které odvádí vlhkost do dalších vrstev oděvu a zajišťuje stálý pocit sucha a tepla. Druhou vrstvu tvoří zpravidla flísové mikiny, které jsou lehké, prodyšné a dobře tepelně izolují. Poslední vrstvou je bunda, ale také lyžařské kalhoty a rukavice. Moderní materiály zajišťují nepromokavost, větruvzdornost a prodyšnost (např. Gore-Tex) [Reichert, 2007, s ] Bezpečnost při lyžování Bezpečnost nejen při lyžování, ale při všech zimních sportech je jedním ze základních předpokladů pro získání nádherných zážitků a radosti ze sportu. Jízda na lyžích po sjezdovce se dá přirovnat k jízdě na silnici, oboje má určitá pravidla. Jedním z hlavních pravidel bezpečnosti na sjezdovkách je ohleduplnost k ostatním lyžařům. Každý lyžař by měl znát tzv. Bílý kodex (viz kapitola 1.9.1). Pokud se člověk vypraví za lyžováním do zahraničí, je důležité se pojistit. Pojištění by se mělo minimálně vztahovat na léčebné výlohy, úraz a pojištění odpovědnosti [Musil, 2008, s. 111]. 27

28 Bílý kodex Všeobecná pravidla chování na sjezdových tratích sestavila Mezinárodní lyžařská federace FIS (Mezinárodní lyžařská federace). Tato pravidla se nazývají Bílý kodex: 1. Ohled na jiné Každý uživatel lyžařské trati se musí chovat tak, aby neohrozil nebo nepoškodil ostatní uživatele nebezpečným stylem jízdy, nevhodným materiálem, špatně odloženým materiálem, sníženou schopností reakce a odhadu. 2. Kontrola rychlosti a způsobu jízdy Uživatel lyžařské trati musí přizpůsobit rychlost a způsob jízdy svým schopnostem a lyžařským dovednostem, terénu, sněhovým a povětrnostním podmínkám, stejně jako počtu lyžařů na sjezdovce. 3. Volba stopy Pravidlo říká, že lyžař přijíždějící shora je odpovědný za všechny lyžaře jedoucí pod ním, proto musí volit takovou stopu, aby nikoho neohrozil. To znamená udržovat dostatečný odstup a předvídat pohyb lyžaře jedoucího níže. 4. Předjíždění Předjíždění může probíhat zprava i zleva, ale vždy s takovým odstupem, aby nedošlo k ohrožení předjížděného lyžaře. Předjíždějící musí předpokládat neočekávané chování lyžařů, které předjíždí a zodpovídá za bezpečné předjíždění. 28

29 5. Vjíždění na trať, rozjíždění se na trati Lyžař, který vjíždí na sjezdovku nebo se po zastavení opět rozjíždí, musí dát přednost lyžařům přijíždějícím shora. Nesmí ohrozit lyžaře stojící nebo jedoucí pod ním. Neočekávaný rozjezd z okraje sjezdovky se dá jen těžko předpokládat a může způsobit zbytečnou kolizi s lyžařem jedoucím shora. 6. Zastavení Lyžař by neměl zastavovat na úzkých a nepřehledných místech sjezdovky, pokud je zastavení nutné, mělo by to být na okraji trati. Zcela nevhodné je zastavení nebo sezení na sjezdovce za terénními nerovnostmi, což často dělají zejména snowboardisté. V případě pádu se snažíme sjezdovku co nejrychleji opustit. 7. Výstup a sestup Uživatel trati, který se pohybuje pěšky při sestupu nebo výstupu, např. na skialpech, musí jít po okraji sjezdovky. 8. Značení tratí Uživatelé tratí by měli pozorně sledovat a respektovat značení, především křížení jednotlivých sjezdovek, pokyny ke zpomalení jízdy při dojezdech k vlekům apod. Musí respektovat pokyny Horské služby či policie. V cizině jsou tyto pokyny všemi dodržovány a kontrolovány. 9. Chování při nehodách Každý uživatel sjezdové tratě je povinen poskytnout první pomoc při nehodě v rámci svých možností a schopností, včetně protišokových opatření, musí označit místo nad nehodou ve svahu pro ostatní lyžaře a co nejrychleji zavolat odbornou pomoc. 10. Průkaz totožnosti Každý účastník nehody (svědek, poškozený nebo její viník), se musí legitimovat. V alpských zemích vyplývá tato povinnost přímo ze zákona. Jestliže neprokáže svou 29

30 totožnost, neposkytne pomoc zraněným nebo pokud po zavinění nehody uteče, vystavuje se nebezpečí trestního stíhání. Po požití alkoholu a následnému zavinění nehody je situace stejná. Hrozí trestní postih, stejně jako při dopravní nehodě. Navíc se viník vystavuje nebezpečí, že pojišťovna nebude plnit pojistnou událost. [Musil, 2008, s ] Rozcvičení před jízdou Neméně důležitou součástí přípravy na lyžování je protažení svalstva přímo před výkonem. Velmi důležitou součástí přípravy na lyžování je rozcvičení přímo před jízdou. Nejen lyžaři, ale všichni sportovci by se měli rozhýbat, rozehřát a připravit tak tělo na zátěž. Zde je několik základních cviků na protažení, které zaberou jen pár minut: - protažení předních svalů stehenních, - ruce v bok a úklony, - kroužení rukama v ramenou, - protažení zadních svalů stehenních, - rozehřátí chůzí nebo během na místě a další. V každé poloze vytrváme sekund. [Reichert, 2007, s. 38] 30

31 2 Praktická část V praktické části se budu zabývat popisem a srovnáním vybraných lyžařských středisek a sestavením dvou variant lyžařského kurzu (zájezdu). 2.1 Jeseníky Lyžařská střediska Červenohorské sedlo Poloha Červenohorské sedlo se nachází ve více jak tisícimetrové nadmořské výšce na trase mezi městy Šumperk a Jeseník. Město Šumperk leží na řece Desné a najdeme ho na severozápadní Moravě. S necelými obyvateli se Šumperk řadí mezi největší města jesenické oblasti. Je také díky své poloze nazýván,,bránou Jeseníků", leží totiž na křižovatce cest vedoucích k nejznámějším horským vrcholům - Červenohorskému sedlu, Skřítku, Ramzové a k úpatí masivu Králického Sněžníku. Současnost Červenohorské sedlo je jedno z nejznámějších lyžařských středisek v České republice. Najdeme je v nadmořské výšce 1013 m, sjezdové tratě jsou ve výšce od 1164 m do 862 m. Poměrně značná nadmořská výška zaručuje předpoklad kvalitních lyžařských podmínek od poloviny prosince do konce března. Na lyžařské vleky je možno zakoupit časové či bodové jízdenky, které se prodávají ve třech pokladnách, vždy u odbavovací rampy. Lyžařský areál je rozdělen na severní a jižní svahy, najdeme zde celkem osm lyžařských vleků a lanovou dráhu. Návštěvníci střediska naleznou různé druhy obtížností terénu, od mírných svahů pro začátečníky až po prudké slalomové svahy pro vášnivé lyžaře, celkem jedenáct sjezdovek. Přepravní kapacita je 7000 osob za hodinu. V prostoru lyžařského střediska najdeme také veškeré služby - servis, půjčovna lyžařských potřeb, lyžařská škola, parkoviště a také kvalitní stravovací a ubytovací zázemí. 31

32 Běžecké tratě se z Červenohorského sedla rozbíhají na obě strany Hrubého Jeseníku. Podstatná část z nich je strojově upravována. Asi nejvyhledávanější trasou se vydávají lyžaři - běžci jižním úbočím Velkého Klínovce, dále na Švýcárnu a do oblasti Pradědu. Červenohorské sedlo leží na hranici katastrů dvou obcí. Nachází se zde ostatní doprovodné služby, které z různých důvodů nelze uskutečnit v areálu. Jsou to obce Bělá pod Pradědem a Loučná nad Desnou. Obrázek 4: Červenohorské sedlo (zdroj. Červenohorské sedlo v letních měsících V létě se Červenohorské sedlo mění ve výchozí bod vysokohorské turistiky, je zde hřebenová trasa směrem na Švýcárnu a Praděd, Vřesovou Studánku, Šerák a Keprník. Také cyklisté si přijdou na své v podobě značených cyklostezek. Mezi oblíbené aktivity turistů patří houbaření a sběr borůvek. Areál Červenohorského sedla se nachází v CHKO Jeseníky. Pro rodiny s dětmi je tu dětské hřiště, kde se nachází pískoviště 32

33 a houpačky. Sportovnímu vyžití dopomůže krytý plavecký bazén, venkovní koupaliště, zimní stadion, sportovní střelnice, minigolf, tenisový areál [8]. Výhody - dobré sněhové podmínky, jižní a severní svahy na jeden skipas, nevýhody - nutnost vyzouvat lyže při přesunu mezi severními a jižními svahy, v hlavní sezoně příliš zaplněná parkoviště. Ceník 2012/2013 Obrázek 5: Ceník Červenohorské sedlo 2012/2013 (zdroj: 33

34 2.1.2 Kouty nad Desnou Poloha Ski areál Kouty je poměrně mladé lyžařské středisko, které se nachází v obci Loučná nad Desnou, místní části Kouty nad Desnou. Areál je součástí chráněné krajinné oblasti Jeseníky a leží v nadmořské výšce 1100 m n. m. Současnost Tento moderní areál nabízí vysoce kvalitní nabídku služeb ve velice příjemných podmínkách. Díky vysoké nadmořské výšce jsou zajištěny dobré sněhové podmínky, pro případ nepřízně počasí je připravena nejmodernější zasněžovací technika, která pokrývá všechny sjezdovky. Obrázek 6: Lyžařský areál Kouty (zdroj: Rychlou a pohodlnou přepravu lyžařů zajišťuje moderní šestisedačková lanovka, která se jinde v České Republice nevyskytuje. Lanovka je 2000 m dlouhá a je schopna přepravit až 3200 osob za hodinu. Cesta lanovkou trvá pouze 6 minut a 48 sekund. 34

35 K cestě na sedačkovou lanovku se nejdříve musí použít menšího vleku. Kromě hlavní lanovky tu jsou ještě další dva vleky, oba mají kotvy, první v délce 650 m a druhá v délce 410 m. Obě jsou schopny přepravit 1200 osob za hodinu. V areálu se nacházejí celkem 4 sjezdovky, nejdelší je 2450 m dlouhá s převýšením 500 m, dále jsou tu sjezdovky dlouhé 2150 m, 650 m a 410 m. Všechny mají ojedinělou šířku okolo 50 m. Sjezdovky jsou vhodné pro začátečníky i pokročilé lyžaře, každý si najde to své. Existuje i možnost večerního lyžování, a to od 18 do 21 hodin. Obrázek 7: Ceník Kouty 2012/2013 ( Vybavení střediska je na české poměry celkem nadstandardní, je tu dětský park, snowpark, několik restaurací s terasou, prodejna lyžařských potřeb, půjčovna, servis, lyžařská škola a další. V areálu střediska je bezplatné parkoviště s dostatečnou kapacitou, existuje i možnost dopravy vlakem, železniční stanice se nachází přímo u areálu. Ski areál Kouty také nabízí skvělé možnosti běžeckého lyžování, horní stanice lanové dráhy je výchozím bodem nově upravovaných běžeckých tras. Ty se nacházejí v nadmořské výšce od m n. m. Jsou zde okružní trasy, ale je tu i možnost napojení se na ostatní trasy v Hrubém Jeseníku [9]. 35

36 Výhody - dlouhé a široké sjezdové tratě, umělé zasněžování, moderní sedačková lanovka, bezplatné parkoviště s dostatečnou kapacitou, vlaková zastávka přímo u střediska, nevýhody - dostupnost sedačkové lanovky pouze pomocí menšího vleku Ski areál Praděd - Ovčárna Poloha Jak už napovídá název, Ski areál Praděd - Ovčárna se vyskytuje v blízkosti nejvyšší hory Hrubého Jeseníku - Pradědu, nedaleko romantického lázeňského městečka Karlova Studánka. Středisko je přístupné po silnici s usměrňovaným provozem. Výjezd z parkoviště Hvězda na točnu Ovčárna je v každou celou hodinu a sjezd v každou půlhodinu. Točna Ovčárna má pouze omezený počet míst k parkování. Ti, kteří se z kapacitních důvodů na parkoviště nedostanou, mohou využít kyvadlové autobusové přepravy, pokud svoje vozidla zaparkují přímo na parkovišti Hvězda nebo na dvou parkovištích v Karlově Studánce. Vybavení a služby Ski areál Praděd - Ovčárna je nejvýše položené lyžařské středisko České republiky, lze tedy předpokládat vynikající sněhové podmínky. Nástupiště vleků jsou položeny v nadmořské výšce 1300 m. Středisko se nachází v Chráněné krajinné oblasti Jeseníky, což v nemalé míře ovlivňuje jeho provoz a rozvoj. Správa CHKO vydává povolení k zahájení provozu a zároveň stanovuje termín ukončení provozu, v závislosti na výšce sněhové pokrývky. Lyžařská sezóna mnohdy startuje už koncem října, sníh často vydrží až do začátku května. Ve středisku je celkem 8 vleků schopných přepravit přes 5000 osob za hodinu. V areálu je k dispozici 9 sjezdovek o celkové délce 4,5 km. Sjezdovky jsou všech obtížností (černá, červená, modrá), areál je tedy vhodný jak pro začátečníky, tak pro pokročilé lyžaře. Navíc je tu i možnost nočního lyžování, milovníci adrenalinu jistě ocení udržovaný snowpark. Ve Ski areálu Praděd - Ovčárna je možné využít služeb lyžařské školy, nachází se zde i půjčovna lyžařského vybavení či skiservis. Chutě lyžařů uspokojí restaurace a občerstvení. V areálu je také možnost ubytování. 36

37 Milovníci běžeckého lyžování si také přijdou na své, Ovčárna je významným centrem. V okolí areálu je možné vyhledat hned několik upravovaných běžeckých tras různých obtížností [10]. Výhody - kvalitní sněhové podmínky, dlouhá lyžařská sezona, nevýhody - kyvadlová doprava do areálu, omezené možnosti rozvoje střediska. Obrázek 8: Ski areál Praděd - Ovčárna (zdroj: Obrázek 9: Ceník Ski areál Praděd - Ovčárna 2012/2013 (zdroj: 37

38 2.2 Srovnání lyžařských středisek V předcházejících kapitolách byly podány podrobné informace o vybraných lyžařských střediscích. Tato kapitola se bude zabývat jejich srovnáváním, a to z různých hledisek. Konkrétně byly vybrány čtyři ukazatele, které jsou založeny na objektivních informacích, odpadá tím možnost ovlivnění osobním názorem či zkušeností. Jsou to: - cena přepravních zařízení, - délka a obtížnost sjezdových tratí, - počet a druh přepravních zařízení a počet sjezdových tratí, - ostatní služby Cena přepravních zařízení Jednotlivá střediska jsou srovnána z hlediska ceny jízdného. Pro všechna střediska jsou použity stejné ukazatele: - jednodenní jízdné dětské, - jednodenní jízdné dospělí, - pětidenní jízdné dětské, - pětidenní jízdné dospělí Pro lepší přehled sestavena tabulka: Tabulka 2: Srovnání cen přepravních zařízení (Zdroj: vlastní tvorba) 38

39 Z tabulky je patrné, že z vybraných středisek je nejlevnější Ski areál Praděd - Ovčárna, kde jednodenní skipas je možné pořídit už za 500 Kč. Za stejnou cenu se pořídí jednodenní skipas i v Červenohorském sedle, rozdíl je v ceně dětského jízdného a promítne se i ve vícedenních jízdenkách. Naopak nejdražší je lyžařské středisko v Koutech nad Desnou, jednodenní skipas stojí 590 Kč. Vysoká cena je dána pravděpodobně moderním zázemím a šestisedačkovou lanovkou. Do ukazatelů je zahrnuto pětidenní jízdné, bude to využito v dalších kapitolách práce Délka a obtížnost sjezdových tratí V této části jsou porovnávána vybraná lyžařská střediska z hlediska celkové délky sjezdových tratí a délky sjezdových tratí jednotlivých obtížností. Pro vyjádření obtížnosti jsou použity tradiční stupnici modrá (nejlehčí), červená a černá (nejtěžší). Pro lepší přehled je sestavena tabulka. Tabulka 3: Délka a obtížnost sjezdových tratí (Zdroj: vlastní tvorba) Na základě srovnání v tabulce je sestaven závěr, že nejdelší svezení je v lyžařském středisku Červenohorské sedlo s délkou tratí celkem 5870 metrů. V tomto ohledu je srovnatelný ski areál Kouty s celkovými 5660 metry. Nejhůře je na tom ski areál Praděd - Ovčárna s 4750 metry. Nejdelší černou sjezdovka se nachází v Červenohorském sedle (1000 m), následně pak na Pradědu (850 m). Ve ski areálu Kouty černá sjezdovka není, ta je nahrazena náročnějšími červenými sjezdovkami. Ty mají největší délku (2450 m a 2150 m), delší sjezdovku v České Republice nenajdeme. Modrých tratí se nejvíce nachází v Červenohorském sedle (3770 m), nejméně pak ve ski areálu Kouty (1060 m). 39

40 2.2.3 Počet a druh přepravních zařízení a počet sjezdových tratí Zde se jednotlivá střediska srovnávají z hlediska počtu jednotlivých druhů přepravních zařízení a počtu sjezdových tratí. Přepravní zařízení je rozděleno na sedačkovou lanovku a vleky, nejsou zahrnuty přepravní zařízení pro děti v podobě tažných lan či pojízdných pásů. Tabulka 4: Počet a druh přepravních zařízení a počet sjezdových tratí (Zdroj: vlastní tvorba) Co se týče počtu sjezdovek, nejlépe je na tom ski areál Červenohorské sedlo s celkem jedenácti sjezdovkami. V lyžařském středisku Praděd - Ovčárna je devět dostupných sjezdovek a v areálu Kouty pouze čtyři. Nízký počet sjezdovek v areálu Kouty ale vyvažuje jejich nadprůměrná délka. Sedačková lanovka se nevyskytuje pouze na Pradědu a to z důvodu již zmiňovaných omezení Správou CHKO. Ve ski areálu Kouty je supermoderní šestisedačková lanová dráha, v Červenohorském sedle čtyřsedačková. Ve střediscích Praděd - Ovčárna a Červenohorské sedlo se nachází shodně po osmi vlecích, ski areál Kouty nabízí vleky pouze dva. 40

41 2.2.4 Ostatní služby V této části jsou srovnána vybraná střediska s hlediska šířky nabídky doplňkových služeb. Tabulka 5: Ostatní služby (Zdroj: vlastní tvorba) V tabulce číslo 5 jsou rozepsané jednotlivé služby srovnané do přehledu dle jednotlivých lyžařských středisek. Půjčovna a servis lyžařských potřeb, restaurace, občerstvení, lyžařská škola, horská služba, běžkařské tratě, ubytování, skibus, parkoviště (v areálech Praděd a Červenohorské sedlo nedostatečná kapacita), úschovna, večerní lyžování - to jsou služby dostupné ve všech lyžařských areálech. Snowpark není vybudován v Červenohorském sedle, stejně jako dětský park. Ten se nenachází ani v areálu Praděd - Ovčárna. Umělé zasněžování je dostupné pouze ve ski areálu Kouty, v ostatních vybraných střediscích se nenachází. Jedním z cílů bakalářské práce je srovnání vybraných lyžařských středisek z hlediska využitelnosti pro cestovní ruch a z hlediska lyžařských podmínek. Je vytvořen přehled informací o vybraných lyžařských střediscích a srovnání podle vybraných ukazatelů. Vhodnost jednotlivých lokalit se dá stěží posoudit jen podle získaných informací. Záleží 41

42 na subjektivním pocitu dané osoby a na tom co od dané lokality očekává nebo na důvodu její návštěvy. Věřím, že jsem vytvořil stručný přehled informací, které by potencionální návštěvník mohl využít ve svůj prospěch. Moje práce je shrnutím informací o vybraných lyžařských areálech v krásném prostředí pohoří Jeseníky. 42