Monitoring návštěvnosti jako nástroj udržitelnosti cestovního ruchu. Mgr. David Zahradník RNDr. Marek Banaš Ph.D.

Transkript

1 Monitoring návštěvnosti jako nástroj udržitelnosti cestovního ruchu Mgr. David Zahradník RNDr. Marek Banaš Ph.D.

2 Pojem turismus, cestovní ruch souhrn procesů budování a provozování zařízení a služeb pro účastníky cestovního ruchu (turisty) včetně aktivit osob, které tyto služby nabízejí a zajišťují (provozovatelé), aktivit spojených s využíváním a ochranou zdrojů pro cestovní ruch, a dále souhrn politických a veřejně právních aktivit, reakce místní komunity a ekosystémů na uvedené aktivity.

3 Aktuální trendy v turismu Dominance domácího turismu: počet domácích turistů vůči zahraničním je celosvětově cca 10:1. Od 2. světové války - výrazný nárůst mezinárodního turismu (počet ročních příjezdů turistů: mil., mil. Celosvětově turismus vytváří 11 % HDP a zaměstnává cca 200 mil. lidí (v ekonomikách málo rozvinutých zemí vytváří až 40 % HDP). Rostoucí popularita zážitkového cestování a poznávání přírody turisté chtějí být ve větším kontaktu s přírodou, navštěvovat odlehlá místa (horské oblasti, rozsáhlé lesní komplexy, atd.)

4 Různé úhly pohledu na turismus 1) Fyzický rozměr (pohled z hlediska územního plánování, plánovačů území) 2) Ekologický rozměr (pohled z hlediska ochránců území) ekol. hodnota 3) Ekonomický rozměr (pohled z hlediska exploaterů území) - zisk, užitnost 4) Institucionální rozměr (pohled z hlediska správců území), politikum (veřejné zdroje) 5) Socio-kulturní rozměr (pohled z hlediska obyvatel hlavních uživatelů území) - užitnost, obytnost 6) Psychologický rozměr (pohled z hlediska hodnotitelů, vedlejších uživatelů území, obdivovatelů, návštěvníků) - estetika

5 Pozitiva vs. negativa cestovního ruchu ve vztahu k dotčenému území Snaha rozvíjet pozitivní dopady cestovního ruchu na území (ekonomický profit, předání nových poznatků návštěvníkům, vytvoření kladného pouta k území) při eliminaci negativních trendů spojených s turismem (přesycení území tur. infrastrukturou, dopady na ŽP, na kulturní aspekty oblasti).

6 Únosná kapacita území ve vztahu k cestovnímu ruchu Maximální zatížení území, kdy při zachování spokojenosti turistů ještě nedochází k negativnímu ovlivnění kvality životního prostředí, jeho socio-ekonomické struktury, kulturních hodnot, atd.

7 Jak směřovat k udržitelnému turismu (nejen) v chráněných územích? Možnosti a nástroje n k zachování udržitelnosti cestovního ruchu v konkrétn tním území 1. Komplexní monitoring návštěvnosti 2. Vyhodnocení vlivů návštěvnosti na jednotlivé složky území

8 Monitoring návštěvnosti jako nástroj udržitelného turismu Základní otázky monitoringu návštěvnostin vnosti Kolik návštěvníků do území přichází, která část území je z hlediska cestovního ruchu nejvytíženější, jak se návštěvníci v daném území chovají Co návštěvník v území hledá a očekává, jaké jsou jeho názory (např. na problematiku ochranných podmínek) a preference Jak se nám daří komunikovat s návštěvníkem, splňovat jeho očekávání a dosáhnout jeho akceptování režimu území

9 Monitoring návštěvnosti jako nástroj udržitelného turismu Základní výstupy monitoringu návštěvnostin vnosti Počty návštěvníků Časová variabilita návštěvnosti území (v rámci dne, dnů v týdnu, měsíců v roce, atd.) Prostorová variabilita návštěvnosti (míra zatížení jednotlivých částí území) Zastoupení různých typových skupin turistické veřejnosti (pěší, cyklisté, motoristé, běžkaři, atd.) Názorová struktura návštěvníků území

10 Monitoring návštěvnosti jako nástroj udržitelného turismu Náležitosti monitoringu návštěvnostin vnosti Sčítání návštěvníků (automaticky, fyzicky, kombinace) počty turistů Dotazníková šetření a řízené rozhovory s návštěvníky struktura a názory lidí Sledování návštěvníků trendy v pohybu návštěvníků terénem

11 Možnosti automatického monitoringu turistů Světelné závory: infračervený paprsek, datalogger zaznamená návštěvníka při přerušení paprsku. Nejpoužívanější v CHÚ. Autor: Jiří Kmet

12 Možnosti automatického monitoringu turistů Tepelné senzory: snímají rozdíly v teplotě vzduchu (teplota vzduchu x teplota lidského těla).

13 Možnosti automatického monitoringu turistů Magnetické snímače: reagují na magnetickou odezvu vhodné pro sčítání cyklistů či automobilů.

14 Možnosti automatického monitoringu turistů Tlakové metody: reagují na změnu tlaku při došlapu (či přejezdu) turistou.

15 Rizika automatického monitoringu obvyklé chyby při jeho aplikaci Design s Design sčítac tacího za ho zařízen zení Riziko odhalení nápadného sčítače turisty znehodnocení dat, zničení zařízení.

16 Lokalizace sčítacs tacího zařízen zení Riziko umělého nadhodnocení či podhodnocení součtů návštěvníků. Rizika automatického monitoringu obvyklé chyby při jeho aplikaci Volba technologie sčítánís Správné použití technologie s ohledem na prostředí a cílový objekt monitoringu.

17 Způsoby prezentace výstupů sčítání návštěvnosti Počet návštěvníků J1 Vys. Hole J2 Ovčárna J3 Bílá Opava J4 Keprník J5 Vřesová Studánka M6 Rešovské vodopády J19 Králický Sněžník Lokalita

18 Případové studie sčítání návštěvníků Severní svah Lysé hory (CHKO Beskydy) střet mezi zájmy z rozvoje cestovního ruchu a ochranou přírody p I. Masivní pohyb turistů po neoficiální zkratce k vrcholu Lysé hory vede k rozsáhlým nežádoucím erozním procesům Počet turistů Oficiální tur. stezka Malchor - Lysá hora Přístup na Lysou horu ze severu Neoficiální paralelní trasa severním svahem Lysé h.

19 Případové studie sčítání návštěvníků Severní svah Lysé hory (CHKO Beskydy) střet mezi zájmy z rozvoje cestovního ruchu a ochranou přírody p II. 35 Návštěvnost neoficiální severní trasy na vrchol Lysé hory v průběhu roku. Návštěvnost [%] Zima Jaro Léto Podzim Roční období 2009/ / Počet návštěvníků Leden Únor Březen Duben Květen Červen Červenec Srpen Září Říjen Listopad Prosinec 2011 Měsíc

20 Případové studie sčítání návštěvníků Chráněná krajinná oblast KřivoklK ivoklátsko pohyb po zakázaných zaných chodnících. ch. Není-li turistům logicky zdůvodněno, proč do daného území nesmí vstupovat, pokyn nebude respektován. Průměrný počet návštěvníků za den KR1 Brdatka KR2 Jezírko KR3 Týřov, vyhlídka KR4 Jenčov KR5 Benešův luh KR6 Žlubinec KR7 Od pěti dubů KR8 Úpořský potok Monitorovaná stezka

21 Možnosti dotazníkových šetření mezi turistickou veřejností Výhodou dotazníkových šetření je bezprostřední kontakt s návštěvníky - získáme odpověď na specifické otázky (např. spokojenost návštěvníků se službami v turismu, stavem území, prací ochrany přírody, trasa), možnost otevřených otázek. Ideální jako doplňková metoda automatického monitoringu (fyzické kontrola správnosti automatického sčítání + možnost zjištění struktury turistické veřejnosti.

22 Případové studie dotazování návštěvníků Národní park v Jeseníkách ano či i ne? Podpora vyhlášení NP Jeseníky u respondentů zachycených na tur. trasách v CHKO Jeseníky (%) zima léto 0 nezbytné přínosné zbytečné nebezpečné nemám názor bez odp.

23 Graf 5. Pokud pokládáte za nezanedbatelné pro další vývoj v oblasti přírody a krajiny ve VCHÚ riziko jejich rekreačního užívání, označte rizikovost jednotlivých aktivit: pěší turistika po značených cestách1 Případové studie dotazování návštěvníků Vnímání rizikovosti jednotlivých rekreačních aktivit návštěvníky vybraných velkoplošných chráněných území. pěší turistika ve volném terénu2 cyklistika po cyklotrasách a zpevněných cestách3 cyklistika ve volném terénu4 výstavba a provoz areálů pro sjezdové lyžování 5 běžecké lyžování vedené po 6 značených trasách běžecké lyžování ve volném terénu 7 skialpinismus a snowboarding ve 8 volném terénu horolezectví 9 sběr lesních plodin a hub ve 10 volném terénu stavba a provoz objektů pro 11 ubytování a občerstvení 12 automobilová doprava rekreantů velmi rizikové minimálně rizikové Beskydy Krkonoše Šumava Jeseníky

24 Případové studie dotazování návštěvníků Vnímání rizikovosti jednotlivých rekreačních aktivit návštěvníky vybraných velkoplošných chráněných území. Graf 7A. Názory návštěvníků týkající se VCHÚ Beskydy na vrchol Lysé hory lanovka rozhodně ano spíše ano spíše ne Graf 7B. Názory návštěvníků týkající se VCHÚ Krkonoše v nejcennějších oblastech další stavby rozhodně ano spíše ano spíše ne rozhodně ne v nejcennějších oblastech další stavby do první zóny kyvadlová přeprava auty, autobusy na vrchol Radhoště na lanovka je dostatek informací pro návštěvníky rozhodně ne do první zóny kyvadlová přeprava auty, autobusy je dostatek informací pro návštěvníky cyklostezky odděleny od stezek pro pěší cyklostezky odděleny od stezek pro pěší více lanovek pro návštěvníky více lanovek pro návštěvníky ochranáři více pravomocí ochranáři více pravomocí více cest pro automobilisty do nejvyšších partií vjezd automobilů chatařů více cest pro automobilisty do nejvyšších partií vjezd automobilů chatařů nedodržování pravidel finančně pokutováno nedodržování pravidel finančně pokutováno cyklisté poškozují přírodu cyklisté poškozují přírodu automobilisté poškozují přírodu více lyžařských sjezdovek více stezek pro cyklisty automobilisté poškozují přírodu více lyžařských sjezdovek lanovky ublíží více stezek pro cyklisty lyžařské sjezdovky ublíží lanovky ublíží velké šelmy patří do CHKO více stezek pro pěší větší důraz na ochranu přírody lyžařské sjezdovky ublíží více stezek pro pěší za vstup by se mělo platit větší důraz na ochranu přírody 0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% 80% 90% 100% za vstup by se mělo platit 0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% 80% 90% 100%

25 Závěrem k monitoringu návštěvnosti v chráněných územích Informace získané monitoringem návštěvnosti jsou využitelné při budoucích úpravách aktivit cestovního ruchu a/nebo režimu ochrany přírody Jejich znalost umožňuje připravit nové produkty např. pro specifické skupiny návštěvníků (cyklisté, handicapovaní, aj.) s nízkým rizikem konfliktu se zájmy OP Na základě monitoringu návštěvnosti lze efektivně zjistit ideální lokality či trasy pro umístění interpretačních prvků Atd

26 Problematika hodnocení vlivů turismu na prostředí Vlivy turismu na složky životního prostředí lze klasifikovat dle: geografického měřítka: globální, celostátní, regionální a místní časového měřítka: krátkodobě působící a dlouhodobě působící charakteru změny prostředí: vratné (dočasné) a nevratné dopadů na jednotlivé složky prostředí: vodní prostředí, půdy a horninové prostředí, ovzduší, biota

27 Případová studie - vliv turismu na geomorfologické procesy Cíle: Ověření rozdílů mezi erozním působením pěších a cyklistů Vyhodnocení hlavních faktorů ovlivňujících změny v příčných profilech cest Kvantifikace erozních procesů na sjezdových tratích Predikce erozních změn na různě zatížených tratích

28 Případová studie - vliv turismu na geomorfologické procesy Metody: Krkonoše, Jeseníky Porovnání erozního působení pěších a cyklistů Demonstrativní pokus 25, 50, 100 průjezdů, průchodů Zjišťování hmotnosti uvolněného materiálu, hloubky erozních rýh

29 Hlavní zjištěné výsledky: Případová studie - vliv turismu na geomorfologické procesy Zrnitostní složení erodovaného materiálu přednostní uvolňování hrubšího materiálu; Ovlivňující faktory 1. sklon, intenzita, geologický podklad, 4. erozní činitel, (zamokření); Vlivy kombinace faktorů výrazně vyšší vliv cyklisty na sklonitém úseku cesty s kompaktním povrchem;

30 Hlavní zjištěné výsledky: Případová studie - vliv turismu na geomorfologické procesy Zrnitostní složení erodovaného materiálu přednostní uvolňování hrubšího materiálu; Ovlivňující faktory 1. sklon, intenzita, geologický podklad, 4. erozní činitel, (zamokření); Vlivy kombinace faktorů výrazně vyšší vliv cyklisty na sklonitém úseku cesty s kompaktním povrchem; Odnos materiálu 500 g.m -2 za letní sezónu

31 Případová studie - vliv turismu na geomorfologické procesy Závěry: Nízké intenzity zatížení větší rozdíl mezi erozním působením pěšího a cyklisty; Výrazně větší erozní působení cyklisty na sklonitějším úseku s kompaktním povrchem; Při vyšších intenzitách vznikají celkově hlubší erozní rýhy; Dynamika povrchu cest závisí zejména na jejich typu (zastoupení frakcí skeletu, činná vrstva zvětraliny).

32 Případová studie - vliv sešlapu na vegetaci Míra sešlapu veget. krytu se využívá jako jeden z indikátorů udržitelnosti turismu ve vztahu zejména k pěší turistice, resp. jezdectví. Sešlap snižuje množství rostl. biomasy, pokryvnost a výšku rostlin. Vztah mezi intenzitou poškození a těmito parametry je ve většině případů nelineární. Při překročení míry resistence vegetace vůči mechanické disturbanci (např. sešlapem) může dojít k výrazným změnám ve vegetaci (např. v podobě stezek). Podél turistických tras se tak vytváří různě široké lemy antropogenně pozměněné vegetace.

33 Vliv rostoucí intenzity sešlapu na pokryvnost vegetace, množství mrtvé biomasy a odhaleného půdního povrchu: Případová studie - vliv sešlapu na vegetaci

34 Děkuji za pozornost. Více informací: Mgr. David Zahradník, RNDr. Marek Banaš, Ph.D. Odkazy: