2. PRŮBĚŽNÁ ZPRÁVA. Průběžná dlouhodobá (longitudinální) studie účinků podpory OP LZZ na cílové skupiny programu

Transkript

1 2. PRŮBĚŽNÁ ZPRÁVA Průběžná dlouhodobá (longitudinální) studie účinků podpory OP LZZ na cílové skupiny programu PODPORUJEME VAŠI BUDOUCNOST Tato zpráva je výstupem ze zakázky "Průběžná dlouhodobá (longitudinální) evaluace účinků podpory OP LZZ na cílové skupiny programu" financované z projektu technické spolupráce OP LZZ "Zpracování evaluací, analýz a odborných studií pro OP LZZ " (číslo projektu CZ.1.04/6.1.00/ ).

2 Zpráva určena pro: Česká republika Ministerstvo práce a sociálních věcí Odbor řízení pomoci z Evropského sociálního fondu Na Poříčním právu 1, Praha 2 Zprávu předkládají: Navreme Boheme, s.r.o. U Smaltovny Praha 7 a Člověk v tísni, o. p. s. Sokolská 1869/ Praha 2 Verze dokumentu: č. 1.4 (návrh) ze dne

3 Obsah 1. Manažerské shrnutí Úvod Výsledky analýzy Základní informace Informace o realizovaných projektech v rámci OP LZZ Základní informace o organizacích Finanční zdroje organizací Počet zdrojů z hlediska velikosti a právní formy organizace Vliv projektů na organizaci Fungování organizace Počet zaměstnanců Poskytované služby Další vzdělávání zaměstnanců Administrativní zátěž Faktory a bariéry bezprostředně ovlivňující řešení projektů Finanční zdroje Lidské zdroje v organizacích Fungování organizace Cílová skupina Externí faktory Spolupráce s dalšími aktéry Účast v dalších projektech Další faktory Provázanost jednotlivých faktorů Zapojení cílových skupin

4 3.5 Negativní dopady projektů Nerealizované projekty Smysluplnost, nastavení a zaměření OP LZZ Znalost OP LZZ Smysluplnost OP LZZ Nastavení OP LZZ Budoucí zaměření OP LZZ Hlavní zjištění Evaluační otázky Závěr Technické detaily Dotazníkové šetření Cíle dotazníkového šetření Výběrový soubor (vzorek) pro první vlnu dotazníkového šetření Způsob sběru dat Problémy při sběru dat Následující fáze evaluace Harmonogram zakázky Kvalitativní výzkumné šetření Kvantitativní výzkumné šetření Zdroje Seznamy Seznam tabulek Seznam grafů Přílohy Příloha č. 1: Dotazník

5 10.2 Příloha č. 2: Informace o projektech (z MONIT7+) Shoda v prioritních osách deklarovaných respondenty a získaných z databáze MONIT Příloha č. 3: Připomínkový list ke 2. průběžné zprávě

6 1. Manažerské shrnutí Průběžná dlouhodobá (longitudinální) studie účinků podpory z Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost (OP LZZ) na cílové skupiny programu je konceptuálně ukotvena ve strategických cílech České republiky Konkurenceschopná česká ekonomika a Otevřená, flexibilní a soudržná společnost, ze kterých vychází i nastavení OP LZZ. OP LZZ je vícecílovým programem, jehož aktivity mají systémovou povahu a jejich realizace tedy ovlivňuje celé území České republiky. Globálním cílem OP LZZ vycházejícím z Národního strategického referenčního rámce (NSRR) je zvýšit zaměstnanost a zaměstnatelnost lidí v ČR na úroveň průměru 15 nejlepších zemí EU. Studie se soustřeďuje na první tři prioritní osy, jejichž specifickými cíli jsou zvýšení adaptability zaměstnanců a zaměstnavatelů, zlepšení přístupu k zaměstnání a prevence nezaměstnanosti a posílení integrace osob ohrožených sociálním vyloučením nebo sociálně vyloučených. Cílem této fáze evaluace, jejíž dosavadní výsledky shrnuje tato 2. průběžná zpráva, je poskytnout souhrnný pohled příjemců podpory z OP LZZ na dopady programu na cílové skupiny, a to na základě kvantitativních dat získaných v rámci první vlny online dotazníkového šetření, které bylo realizováno v červnu až červenci Kvantitativní šetření zjišťující názory příjemců podpory je nezbytnou fází předcházející terénnímu kvalitativnímu šetření mezi cílovými skupinami programu, které je realizováno prostřednictvím polostrukturovaných rozhovorů a fokusních skupin v říjnu až prosinci Návratnost již realizovaného dotazníkového šetření byla velmi vysoká, odpovědělo téměř 50 % zástupců organizací (tj z oslovených). Zkoumaný soubor tvořilo 869 respondentů, kteří odpověděli kladně na otázku, zda jejich organizace v současné době realizuje nebo v nedávné době ukončila realizaci alespoň jednoho projektu z OP LZZ. Z hlediska prioritních os je pak zřejmé, že v první a druhé prioritní ose i při kombinaci projektů z více prioritních os dominují společnosti s ručením omezeným, ve třetí prioritní ose je pak nejvyšší zastoupení různých sdružení a kategorie ostatní. Podle závěrů dotazníkového šetření téměř všichni respondenti považují OP LZZ za smysluplný způsob řešení situace cílových skupin (podle 77 % respondentů by se bez projektů OP LZZ situace cílových skupin zhoršila). Tento názor nejčastěji projevují zástupci organizací, kteří realizují projekt v druhé nebo třetí prioritní ose. 6

7 Příjemci podpory pozitivně hodnotí i podobu, nastavení a zaměření OP LZZ. Většina respondentů (84 %) se domnívá, že vymezení podporovaných činností v rámci OP LZZ odpovídá potřebám cílových skupin. Kritické názory respondentů na OP LZZ se výrazně liší podle prioritní osy, ve které realizují projekty. Zástupci organizací s projekty v třetí prioritní ose a organizací s projekty ve více prioritních osách častěji uvádějí, že činnosti podporované v rámci OP LZZ neodpovídají potřebám cílových skupin. Potřeby cílových skupin, na které by se měl OP LZZ podle respondentů zejména zaměřit, jsou vytváření nových pracovních míst, podpora rekvalifikací, podpora dalšího profesního vzdělávání a podpora flexibilních forem práce. Program by měl být také koncepčněji propojen se systémem sociálních služeb, neboť nepropojenost na této úrovni znemožňuje některým cílovým skupinám (např. osobám s duševním onemocněním) zapojení do projektů. Někteří respondenti (11 %) také upozorňují na negativní dopady nastavení OP LZZ na cílové skupiny, zejména zdůrazňují možný negativní vliv nastavení OP LZZ na motivaci cílových skupin vzhledem k získání služeb zdarma, což může být demotivujícím faktorem. Vzhledem k plošnému vlivu krize bylo dále upozorněno na možný negativní dopad výběrovosti intervencí podle cílových skupin, resp. na možný negativní postoj veřejnosti vůči některým podpořeným cílovým skupinám získávajícím tímto neoprávněné výhody. Změny, ke kterým v důsledku realizace projektu/ů z OP LZZ dochází, můžeme sledovat v několika oblastech. Podle 60 % respondentů dochází k pozitivním změnám ve fungování organizace v důsledku realizace projektu z OP LZZ. S tím souhlasí zejména zástupci organizací realizující projekt/y z třetí prioritní osy. V organizacích realizujících projekt/y ve třetí prioritní ose dochází také nejčastěji k nárůstu počtu zaměstnanců. Pro většinu organizací představovalo zavedení projektů OP LZZ výrazné zvýšení administrativní zátěže, přičemž 12 % zástupců organizací uvádí, že tento nárůst je pro organizaci neúnosný, a polovina ho hodnotí jako značný. Nárůst administrativní zátěže jako neúnosný hodnotí nejčastěji zástupci organizací, které realizují projekty v druhé prioritní ose. Účast v dalších projektech ale podle sedmi z desíti dotázaných nemá vliv na realizaci projektů OP LZZ. Přibližně čtvrtina zástupců organizací uvádí, že účast v dalších projektech pozitivně přispívá realizaci projektu z OP LZZ, pouze 6 % se pak domnívá, že tyto projekty realizaci projektů z OP LZZ brání. 7

8 Přímý vliv na cílové skupiny má změna počtu poskytovaných služeb, která je výrazně častější u organizací realizujících projekty ve třetí prioritní ose (69 %), o něco méně pak u druhé prioritní osy (58 %) a u kombinace více prioritních os (60 %) a nejméně často u první prioritní osy (49 %). Čtyři z pěti respondentů přiznávají, že díky projektům OP LZZ je možné zasáhnout více jedinců z cílové skupiny. 42 % respondentů rovněž uvádí, že projekt z OP LZZ jim umožnil zaměřit se na novou cílovou skupinu. Podle vyjádření zástupců organizací ve většině případů nedochází k obtížím při získávání jedinců z cílových skupin k zapojení do projektu, přesto se ale v některých případech tyto problémy vyskytují (obtíže připustilo 24 % respondentů). Odpovědi se ovšem liší s ohledem na příslušnost respondenta k prioritní ose zástupci organizací realizující projekt/y z druhé a třetí prioritní osy je tato skutečnost označována jako problematická častěji než zástupci organizací realizujících projekt/y z první prioritní osy. 60 % respondentů uvádí, že zdroje z projektů z OP LZZ tvoří více než 50 % financí, které organizace využívá pro řešení situace cílové skupiny, a celá pětina respondentů přiznává, že OP LZZ je jediným využívaným zdrojem. I z tohoto důvodu bude nutné v dalších fázích výzkumného šetření analyzovat a porovnat pohledy zástupců organizací a zástupců cílových skupin na dopady projektů a problémy při realizaci projektů, protože lze do jisté míry předpokládat optimismus na straně realizátorů projektů z důvodu závislosti na finančních zdrojích. 8

9 2. Úvod 2. průběžná zpráva Průběžné dlouhodobé (longitudinální) studie účinků podpory z Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost (OP LZZ) na cílové skupiny programu poskytuje informace o postupu projektu a představuje výsledky dotazníkového šetření zaměřeného na úspěšné žadatele projektů z OP LZZ. 2. průběžná zpráva navazuje na výstupy 1. průběžné zprávy projektu, která srovnávala cíle OP LZZ v rámci prvních tří os programu, problémy v dílčích oblastech a problémy cílových skupin, na které se program zaměřuje. První průběžná zpráva na základě rozhovorů s experty poskytla informace o tom, ve kterých konkrétních oblastech pociťují cílové skupiny problémy a bariéry pro uplatnění na trhu práce. Tyto problémy a bariéry byly porovnány s vytyčenými cíli programu a byla nalezena bílá místa, v nichž se problémy cílových skupin a cíle programu nesetkávají. První z nezasažených problémů představuje legislativní rámec problematiky, který se v některých případech pro danou situaci a cílovou skupinu ukázal jako nevyhovující (ze strany OP LZZ jej ovšem nelze nijak ovlivnit). Jedná se např. o nedostatečný tlak legislativy na zaměstnavatele, aby zaměstnávali znevýhodněné uchazeče a poskytovali jim k tomu potřebné podmínky, dále o nemotivující nastavení nástrojů sociálního státu a o legislativu celkově ovlivňující postavení a situaci cílových skupin. Jako další nezasažené problémy lze označit problémy vzdělávacího systému, celkovou situaci cílových skupin, která může představovat bariéru pro vstup jedinců z této cílové skupiny na legální trh práce, a dostatečnou dostupnost, kvalitu a provázanost sociálních služeb. Poslední oblastí jsou nedostatečná informovanost, předsudky a diskriminace, jež zaměstnavatelům brání přijímat určité skupiny uchazečů znevýhodněných na trhu práce. Tuto oblast lze v rámci OP LZZ účinně zasáhnout (a rámci některých oblastí ji i zasahuje). Lze shrnout, že problémy cílových jsou většinou programem pokryty a ty problémy, které program opomíjí, do něj ani není možné zahrnout, protože souvisí s širšími aspekty dané problematiky a OP LZZ do nich nemá možnost zasahovat. Nicméně se potvrdilo, že problémy cílových skupin jsou širší, než je oblast intervence OP LZZ. Ze závěrů 1. průběžné zprávy vycházela další fáze výzkumu, která představovala online dotazníkové šetření, jehož závěry jsou předmětem 2. průběžné zprávy projektu. Dotazníkové šetření bylo zacílené na úspěšné žadatele projektů z OP LZZ, tj. na zástupce organizací realizujících projekty z OP LZZ v prvních třech osách programu. Cílem dotazníkového šetření bylo zjistit informace o změnách, ke kterým v organizacích dochází v důsledku realizace projektu z OP LZZ, o faktorech, které ovlivňují realizaci projektů, a o názorech zástupců organizací na nastavení OP LZZ, na smysluplnost OP LZZ jako 9

10 nástroje pro řešení situace cílových skupin, na možné problémy a negativní dopady vyplývající z realizace projektů pro organizaci a pro cílové skupiny, a také na limity a bariéry úspěšné realizace projektů. Názory respondentů na jednotlivé oblasti je nutné analyzovat podle různých aspektů, jako jsou prioritní osa, v rámci které organizace projekt realizuje, velikost a právní forma organizace, které jsou s faktorem prioritní osy spjaté atd. Faktor prioritní osy a s ní spojených specifik organizací se při analýze ukázaly jako zásadní aspekty. 10

11 3. Výsledky analýzy 3.1 Základní informace Informace o realizovaných projektech v rámci OP LZZ V rámci dotazníkového šetření byli s žádostí o vyplnění dotazníku osloveni všichni úspěšní žadatelé podpory z OP LZZ v prioritních osách 1 až 3 (podle údajů dostupných v systému MONIT7+ ke dni ). Celkem se jednalo o organizací. Tyto organizace (ve všech případech příjemci podpory v prioritních osách 1 až 3) tvořily základní soubor výzkumu. Soubor respondentů, kteří odpověděli na dotazník, tvořilo zástupců organizací, z nichž 869 odpovědělo kladně na otázku, zda jejich organizace v současné době realizuje nebo v nedávné době ukončila realizaci alespoň jednoho projektu z OP LZZ 1. Výběrový soubor výzkumu (neboli vzorek) tvoří těchto 869 respondentů. Pokud budeme dále v textu mluvit o organizacích, máme tím na mysli pouze organizace, které na tuto otázku odpověděly kladně, a tedy byly zahrnuty do další analýzy 2. Většina (83 %) dotazovaných zástupců organizací uvedla, že v současnosti jejich organizace realizuje pouze jeden projekt z OP LZZ. Zhruba 11 % organizací uvádí dva projekty, asi 6 % dotazovaných organizací pak zpracovává tři a více projektů. Základní soubor, který představuje všechny oslovené, tj. všechny úspěšné žadatele podpory z OP LZZ, se v počtu projektů od výběrového souboru liší pouze velmi nepatrně. Většina organizací (90 %) rovněž realizuje pouze jeden projekt z OP LZZ, méně organizací dva projekty (8 %) a tři a více projektů (2 %), jak dokládá graf 1. 1 Do šetření tak nebyly zahrnuty ty organizace, které projekt/y realizovaly na úplném začátku programového období a od té doby nové projekty nezískaly. Důvodem byla zejména snaha získat informaci o současném vnímání a dopadech OP LZZ, bez zkreslení prvních let implementace. Zároveň bylo třeba zohlednit dlouhodobý charakter studie, kdy bude dotazníkové šetření s odstupem více než jednoho roku opakováno, a kde by mohly externí vlivy na organizaci, na již ukončené projekty a na jejich manažery způsobit zásadní změny ve struktuře odpovědí. Dále byly odfiltrováni úspěšní žadatelé, kteří realizaci žádného projektu vůbec nezahájili (např. kvůli posunu termínů). Zaměření se pouze na ukončené projekty by nebylo možné, to by znamenalo neúměrné zmenšení základního souboru, neboť ukončených projektů je v současné době malé množství. V příloze č. 2 jsou uvedeny informace o projektech získané z databáze MONIT7+. 2 Všechny kontingenční tabulky jsou analyzovány se statisticky významným vztahem na základě chí-kvadrát testu (na hladině významnosti 0,05). 11

12 Graf 1: Počet realizovaných projektů ve výběrovém souboru a v základním souboru (v %) Zástupci organizací, ve kterých v současnosti probíhá alespoň jeden projekt z OP LZZ, dále měli uvést, ve kterých prioritních osách jsou projekty realizovány. Vybrány přitom mohly být všechny relevantní prioritní osy. Výběrový soubor 3 a základní soubor si odpovídají i z hlediska prioritní osy, ve které organizace realizují projekty. Ve výběrovém souboru je 67 % organizací, které realizují projekt v prioritní ose 1 (Adaptabilita). Prioritní osa 2 (Aktivní politiky trhu práce) je zastoupena pouze u 7 % dotazovaných organizací. V prioritní ose 3 (Sociální integrace a rovné příležitosti) jsou pak realizovány projekty v přibližně 20 % organizací. Realizaci projektů ve více prioritních osách uvádí 6 % organizací. V základním souboru (všichni úspěšní žadatelé) z hlediska zastoupení prioritních os rovněž převažují organizace realizující projekt v prioritní ose 1 (celkem 70 %), dále se vyskytují organizace realizující projekt v prioritní ose 3 (celkem 20 %) a nejméně je organizací s projektem v prioritní ose 2 (1 %). 9 % organizací realizuje projekt ve více prioritních osách (viz graf 2). Lze shrnout, že ve výběrovém souboru jsou více zastoupeny organizace realizující projekt v prioritní ose 2 a méně organizace realizující projekt v prioritní ose 1, ovšem celkově struktura výběrového souboru z hlediska prioritních os odpovídá základnímu souboru. 3 V příloze č. 2 je uvedeno srovnání údajů deklarovaných respondenty a údajů z databáze MONIT7+. 12

13 Graf 2: Projekty podle prioritní osy ve výběrovém souboru a v základním souboru Pokud organizace realizuje více projektů, děje se tak v naprosté většině v rámci jedné prioritní osy (109 organizací, tj. 77 % z organizací, které mají více než jeden projekt z OP LZZ). 28 organizací (20 %) uvedlo kombinaci projektů ze dvou os a pouze 5 organizací (3 %) realizuje projekty ze třech os OP LZZ. Na druhou stranu však 15 organizací uvedlo, že realizuje pouze jediný projekt, nicméně jej zařadilo do více prioritních os. Podrobný popis základního souboru a výběrového souboru z hlediska počtu projektů a prioritních os poskytují tabulky 1 a 2. Tabulka 1: Počet projektů a prioritní osy (výběrový soubor) Absolutní počet Počet projektů Prioritní osa a více Celkový součet (61 %) 49 (7 %) 10 (1 %) 517 (69 %) 2 46 (6 %) 2 (0 %) 3 (0 %) 51 (7 %) (15 %) 23 (3 %) 19 (3 %) 152 (20 %) (1 %) 1 (0 %) 2 (0 %) 7 (1 %) (0 %) 1 (0 %) (1 %) 1 (0 %) 2 (0 %) 7 (1 %) (1 %) 8 (1 %) 17 (2 %) Celkový součet 622 (83 %) 85 (11 %) 45 (6 %) 752 (100 %) 13

14 Tabulka 2: Počet projektů a prioritní osy (základní soubor) Absolutní počet Počet projektů Prioritní osa a více Celkový součet (66 %) 74 (3 %) 3 (0 %) 1524 (70 %) 2 25 (1 %) 25 (1 %) (18 %) 33 (2 %) 17 (1%) 438 (20 %) (0 %) 1 (0 %) 1 (0 %) 5 (0 %) (0 %) 3 (0 %) 8 (0 %) 18 (1 %) (2 %) 8 (0 %) 41 (2 %) (4 %) 31 (1 %) 15 (1 %) 131 (6 %) Celkový součet 1988 (91 %) 150 (7 %) 44 (2 %) 2182 (100 %) Respondenti, kteří realizují projekty v prioritní ose 3, byli dále dotázáni na oblasti podpory, ve kterých jsou projekty realizovány. Je patrné, že nejčastěji jsou uváděny Oblast podpory 3.1 Podpora sociální integrace a sociálních služeb (38 %) a Oblast podpory 3.3 Integrace sociálně vyloučených skupin na trhu práce (29 %). Oblast podpory 3.4 Rovné příležitosti žen a mužů na trhu práce a sladění pracovního a rodinného života zaujímá 23 %. Nejméně je pak zastoupena Oblast podpory 3.2 Podpora sociální integrace příslušníků romských lokalit (10 %). Přehledné shrnutí nabízí graf 3. Graf 3: Oblast podpory prioritní osy 3 (počet organizací) 14

15 Pro první oblast podpory (Podpora sociální integrace a sociálních služeb) nás dále zajímaly cílové skupiny, na něž jsou projekty zaměřeny (viz graf 4). Z výsledků vyplývá, že projekty jsou nejčastěji zaměřeny na osoby se zdravotním postižením (50 respondentů) a na děti, mládež a mladé dospělé (34 respondentů). Dále jsou zastoupeny osoby s chronickým duševním onemocněním (24 respondentů), etnické menšiny a osoby z jiného sociokulturního prostředí (22 respondentů), osoby pečující o osobu blízkou a osoby bez přístřeší (obě 20 respondentů), osoby opouštějící zařízení pro výkon ústavní nebo ochranné výchovy nebo zařízení pro výkon trestu odnětí svobody (16 respondentů), oběti trestné činnosti, oběti domácího násilí, oběti obchodu s lidmi, osoby komerčně zneužívané, osoby ohrožené závislostmi nebo osoby závislé na návykových látkách a osoby ohrožené předlužeností (všechny 15 respondentů). Graf 4: Cílové skupiny v oblasti podpory 3.1 (počet organizací) Dále nás zajímaly cílové skupiny projektů pro třetí oblast podpory (Integrace sociálně vyloučených na trhu práce). V tomto případě je nejsilněji zastoupena skupina osob se zdravotním postižením (30 respondentů), dále jsou zastoupeny fyzické osoby starší 50 let (25 respondentů), osoby do 25 let věku a mladiství do 18 let bez kvalifikace nebo s nízkou úrovní kvalifikace (23 respondentů), etnické menšiny a osoby z jiného sociokulturního prostředí (14 respondentů) a osoby pečující o osobu blízkou 15

16 (10 respondentů). Ostatní skupiny (imigranti a azylanti, váleční veteráni, osoby před propuštěním ze zařízení pro výkon trestu odnětí svobody, fyzické osoby po ukončení trestu odnětí svobody, osoby do 26 let věku vyrůstající bez rodin, osoby závislé na návykových látkách) jsou zástupci organizací zmiňovány méně často (viz graf 5). Graf 5: Cílové skupiny v oblasti podpory 3.3 (počet organizací) Základní informace o organizacích Na základě analýzy dostupných sekundárních kvantitativních dat (z ČSÚ) bylo možné provést analýzu základního souboru respondentů z hlediska velikosti a právní formy organizací a porovnat tyto údaje s organizacemi, které tvoří výběrový soubor. V základním souboru je nejčastěji zastoupeným typem právní formy společnost s ručením omezeným (47 %), dále se ve 24 % případů vyskytuje akciová společnost a ve 13 % případů se setkáváme se sdružením (svaz, spolek, společnost, klub aj.). Ostatní formy jsou zastoupeny minoritně a v dalších analýzách budou zahrnuty pod položku ostatní. Výběrový soubor respondentů naprosto přesně odpovídá základnímu souboru. Nejčastěji zastoupeným typem organizace je rovněž společnost 16

17 s ručením omezeným (celkem 47 %), ve 24 % případů se jedná o akciovou společnost a v 16 % případů o sdružení (svaz, spolek, společnost, klub aj.). Tabulka 3 podrobně zachycuje, kolik projektů z OP LZZ organizace různých právních forem realizují (jedná se o základní soubor). Tabulka 3: Počet projektů a právní forma organizace (základní soubor) Absolutní počet Počet projektů Celkový Právní forma organizace a více součet společnost s ručením omezeným akciová společnost sdružení (svaz, spolek, společnost, klub aj.) Ostatní Celkový součet Z hlediska velikosti organizace můžeme říci, že ve výběrovém souboru jsou nejvíce zastoupeny střední podniky, tj. organizace 50 až 249 zaměstnanci (37 %), a dále následují malé podniky, tj. organizace s 10 až 49 zaměstnanci (25 %). Podobný podíl pak dosahují i velké podniky, tj. organizace se 250 a více zaměstnanci (24 %). Mikropodniky (organizace s 1 až 9 zaměstnanci) ve výběrovém souboru představují 14 %. V základním souboru jsou nejčastěji zastoupeny organizace s 250 a více zaměstnanci (velké podniky), které představují 35 % souboru, následují organizace s 10 až 49 zaměstnanci (malé podniky; 28 %), organizace s 50 až 249 zaměstnanci (střední podniky; 23 %) a organizace s 1 až 9 zaměstnanci (mikropodniky; 14 %). Porovnání složení obou souborů názorně ukazuje graf 6. 17

18 Graf 6: Velikost organizace výběrový soubor a základní soubor (údaje v %) Tabulka 4 podrobně uvádí, kolik organizace (ze základního souboru) uspořádané podle své velikosti realizují v rámci OP LZZ projektů. Tabulka 4: Počet projektů a velikost organizace (základní soubor) Absolutní počet Počet projektů Velikost podniku a více Celkový součet bez zaměstnanců zaměstnanců (mikro) zaměstnanců (malé) zaměstnanců (střední) zaměstnanců a více (velké) Neuvedeno Celkový součet Velikost a typ organizace spolu samozřejmě úzce souvisejí. Ve výběrovém souboru, jsou akciové společnosti v naprosté většině organizace s alespoň 100 zaměstnanci (74 %), naopak sdružení jsou nejčastěji velmi malá v 68 % s méně než 20 zaměstnanci. Z opačného pohledu pak můžeme říci, že velké organizace s alespoň 100 zaměstnanci jsou v převážné většině buď společnosti s ručením omezeným, nebo akciové společnosti. 18

19 Je zřejmé, že typ i velikost organizace poměrně silně souvisí s prioritními osami OP LZZ, v nichž organizace realizuje projekty. Ve výběrovém souboru společnosti s ručením omezeným a akciové společnosti v převážné většině realizují projekty v prioritní ose 1 (72 % a 87 %), naproti tomu různá sdružení obvykle realizují projekty v prioritní ose 3 (56 % případů), méně často pak v prioritní ose 1 (23 % případů) a častější je u nich i kombinování více prioritních os (11 % případů). Z hlediska prioritních os je pak zřejmé, že v první a druhé prioritní ose i při kombinaci projektů z více prioritních os dominují společnosti s ručením omezeným (55 %, 53 % a 34 %), ve třetí prioritní ose je pak nejvyšší zastoupení různých sdružení a kategorie ostatní (po 39 %). Jak již bylo zmíněno výše, velikost organizace souvisí s jejím typem, a tedy i s prioritními osami, v nichž organizace realizují projekty. Projekty z třetí i druhé prioritní osy jsou realizovány zejména mikropodniky, tj. organizacemi s 1 až 9 zaměstnanci (u těchto organizací převažují projekty ve třetí prioritní ose). Naproti tomu pro první prioritní osu jsou typické organizace s 50 až 249 zaměstnanci (střední podniky) a organizace s 250 a více zaměstnanci (velké podniky). Kombinace více prioritních os je pak nejčastější u organizací s 10 až 49 zaměstnanci (malé podniky) Finanční zdroje organizací Předmětem analýzy byly i odpovědi na otázky týkající se finančních zdrojů, které organizace využívají k řešení situace cílových skupin. Pokud se týká podílů financí, které pro organizaci představují prostředky z projektů OP LZZ, největší část zástupců se domnívá, že tvoří více než tři čtvrtiny finančních prostředků, ale méně než 100 % (24 % organizací) prostředků určených na řešení situace cílových skupin. Pro 18 % organizací představují prostředky OP LZZ mezi polovinou a třemi čtvrtinami veškerých prostředků. Téměř pětina organizací uvádí, že využívá pouze prostředky z OP LZZ. Podíl mezi 6 25 % a % pak udává shodně vždy 16 % organizací. Pouze pro zhruba 8 % organizací pak představují prostředky z OP LZZ méně než 5 % celkových zdrojů financí (viz graf 7). Rozdíly mezi různými prioritními osami, ve kterých organizace realizují své projekty, nejsou statisticky významné. 19

20 Graf 7: Podíl zdrojů z OP LZZ z celkových financí určených na řešení situace cílových skupin Kromě financí z projektů OP LZZ získávají organizace prostředky převážně z vlastní výdělečné činnosti. Tento typ zdrojů uvádí zhruba 50 % zástupců organizací. Ostatní zdroje jsou uváděny méně často. 8 % organizací využívá dotace a granty z dalších evropských programů, 9 % pak dotace a granty z jiných než evropských zdrojů. Sponzorství jako zdroj svých financí uvádí 6 % organizací a dary 6 % organizací (viz graf 8). Graf 8: Další zdroje financí určených na řešení situace cílových skupin 20

21 Dotace a granty z dalších evropských programů využívají častěji organizace, které realizují projekt ve třetí prioritní ose (14 %) nebo mají projekt ve více prioritních osách (21 %). Oproti tomu granty z dalších evropských programů využívá jen 9 % organizací realizující projekt v první prioritní ose a 8 % organizací ve druhé prioritní ose. Rozdíly mezi organizacemi podle prioritních os se ukazují i v tom, jestli organizace využívá dotace a granty z jiných než evropských zdrojů. Ve využívání dotací a grantů z jiných než evropských zdrojů výrazně převažují organizace ve třetí prioritní ose (40 %), dále následují organizace mající projekty ve více prioritních osách (23 %) a organizace v druhé prioritní ose (18 %). Naopak organizace, které realizují projekt v první prioritní ose, využívají tento zdroj pouze ve 3 %. Vlastní zdroje z výdělečné činnosti naopak častěji využívají organizace v první prioritní ose (70 %), dále v druhé prioritní ose (59 %) a organizace mající projekty ve více prioritních osách (48 %). Organizace ve třetí prioritní ose využívají vlastní zdroje z výdělečné činnosti méně často (34 %). Sponzorství jako zdroj financí uvádějí organizace ve třetí prioritní ose (26 %) častěji než organizace s projekty ve druhé prioritní ose (10 %), ve více osách (13 %) či v první ose (2 %) 4. Podobně tomu je i u odpovědí na otázku týkající se darů jako finančního zdroje organizací. Nejčastěji (ve 29 % případů) je využívají organizace s projekty ve třetí prioritní ose, naopak nejméně často organizace v první prioritní ose (1 %). Ve druhé prioritní ose je využívá 6 % organizací a 15 % organizací mající projekty ve více prioritních osách 5 (viz graf 9). 4 Pozn.: málo respondentů v kategorii ano, chí-kvadrát test není spolehlivý. 5 Pozn.: málo respondentů v kategorii ano, chí-kvadrát test není spolehlivý. 21

22 Graf 9: Finanční zdroje podle prioritních os Další zdroje, které organizace využívá k řešení situace cílových skupin, respondenti uvedli ve 43 případech, a to v rámci odpovědi na otevřenou otázku. Mezi odpověďmi se vyskytovaly např. zdroje z rozpočtu měst a obcí, krajů, státního rozpočtu či úřadu práce. Respondenti dále uváděli vlastní zdroje (podpora ze strany mateřské organizace, rozpočet organizace, členské organizace). Zástupci organizací, kteří uvedli, že využívají dotace a granty z dalších evropských programů, byli dále dotázáni, o které konkrétní programy se jedná. Největšího zastoupení dosáhl Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost (OPVK), který byl uveden třetinou respondentů, a Operační program Podnikání a inovace (OPPI), uvedený také ve třetině odpovědí. Dále byl zastoupen Regionální operační program (ROP), zaznamenaný u 11 % zástupců organizací, a Operační program Praha Adaptabilita (OPPA), který zmínilo 10 % respondentů (viz graf 10). 22

23 Graf 10: Dotace a granty z dalších evropských programů Další evropský program uvedlo pouze 14 respondentů (jednalo se o odpověď na otevřenou otázku). Nejčastější odpovědí byl Integrovaných operační program (IOP), zaměřený na řešení regionálních problémů v oblastech infrastruktury pro veřejnou správu, veřejné služby a územní rozvoj. Počet projektů, které organizace realizuje, do určité míry souvisí s tím, zda má organizace k dispozici další zdroje nebo pouze prostředky z OP LZZ. Lze shrnout, že čím více projektů organizace realizuje, tím více má i různých typů zdrojů (viz graf 11). Graf 11: Počet realizovaných projektů a počet jiných zdrojů financování vedle zdrojů z OP LZZ 23

24 3.1.4 Počet zdrojů z hlediska velikosti a právní formy organizace Počet zdrojů, které má vedle zdrojů z OP LZZ organizace k dispozici, je do určité míry závislý na její velikosti. Zatímco organizace s 1 až 9 zaměstnanci (mikropodniky) častěji nedisponují žádným dalším zdrojem, organizace s 50 až 249 zaměstnanci a organizace s 250 a více zaměstnanci (střední a velké podniky) častěji uvádějí jeden jiný zdroj (viz graf 12). Graf 12: Velikost organizace a počet jiných zdrojů financování vedle zdrojů z OP LZZ Hlavním diferencujícím faktorem jsou v tomto případě zdroje z vlastní výdělečné činnosti. Tento faktor byl zástupci organizací nejčastěji uváděn jako zdroj dalších financí pro organizaci. Častěji je tento faktor uváděn organizacemi s 50 až 249 zaměstnanci a organizacemi s 250 a více zaměstnanci (střední a velké podniky). Naopak ostatní formy zdrojů (sponzorství, dotace a granty a dary) jsou více využívány organizacemi s 1 až 9 zaměstnanci a organizacemi s 10 až 49 zaměstnanci (mikro a malé podniky). Velké organizace se při zajišťování financí tedy častěji spoléhají na vlastní síly, menší organizace jsou více závislé na financích přicházejících zvenčí (viz graf 13). 24

25 Graf 13: Velikost organizace a další zdroje Zaměříme-li se na tři hlavní formy organizací, které realizují projekty z OP LZZ, pak společnosti s ručením omezeným a akciové společnosti nejčastěji kromě financí získaných z OP LZZ uvádějí jeden další zdroj. Sdružení oproti tomu vykazuje větší podíl dvou či více zdrojů. U různě velkých organizací je také různý podíl, který pro organizaci představují zdroje získané z OP LZZ. Pro organizace s 1 až 9 zaměstnanci (mikropodniky) jsou finance určené na realizaci projektů v rámci OP LZZ častěji jediným zdrojem financí (viz graf 14). 25

26 Graf 14: Velikost organizace a podíl prostředků z OP LZZ 3.2 Vliv projektů na organizaci Cílem analýzy bylo zjistit, zda v organizacích realizujících projekty z OP LZZ došlo k nějakým změnám v důsledku realizace projektů. V této kapitole jsou prezentovány výsledky jednotlivých sledovaných otázek, jež se týkají vlivu projektů na organizaci zejména v závislosti na prioritní ose, ve které organizace realizuje projekty, dále podle typu a velikosti organizace a v závislosti na podílu finančních zdrojů určených k řešení situace cílových skupin, jež pocházejí z OP LZZ Fungování organizace V rámci odpovědi na první otázku měli respondenti zhodnotit, zda v jejich organizaci došlo ke změně ve fungování organizace. Většina z nich hodnotí působení projektů OP LZZ jako pozitivní či spíše pozitivní (60 %) nebo neutrální (36 %). Pouze zhruba 4 % respondentů spatřují proběhlé změny jako negativní či spíše negativní (viz graf 15). 26

27 Graf 15: Změny ve fungování organizace Častější pozitivní hodnocení změn ve fungování organizace lze nalézt u organizací s 1 až 9 zaměstnanci (mikropodniky) a u organizací s projekty ve třetí prioritní ose. Naopak negativní či spíše negativní změny jsou o něco častěji spatřovány u organizací, které mají projekty ve více prioritních osách. Pozitivní změny ve fungování organizace byly signifikantně častěji uváděny u zástupců různých sdružení, kteří také méně často uváděli hodnocení beze změn, které bylo naopak častější u akciových společností. Z pohledu podílu finančních zdrojů z OP LZZ nacházíme nejpozitivnější hodnocení u organizací, u nichž OP LZZ představuje % zdrojů, naopak nejméně často se pozitivní hodnocení vyskytuje u organizací, které OP LZZ využívají pouze okrajově, konkrétně do 25 % financí (viz graf 16). 27

28 Graf 16: Změny ve fungování organizace podle právní formy organizace Počet zaměstnanců Změna počtu zaměstnanců vlivem realizace projektů OP LZZ nebyla zaznamenána u dvou třetin dotázaných organizací. Přibližně ve 30 % případů je uváděno zvýšení počtu zaměstnanců. Snížení počtu zaměstnanců je uváděno pouze ve 2 % případů. Nárůst pracovníků je výraznější zejména ve třetí prioritní ose, nicméně i organizace s projekty v druhé prioritní ose či s kombinací více prioritních os udávaly zvýšení počtu ve více než polovině případů. Zvýšení počtu zaměstnanců v souvislosti s realizací projektů OP LZZ se týkalo zejména různých typů sdružení (79 %). U společností s ručením omezeným a akciových společností se obvykle počet zaměstnanců nezměnil, což samozřejmě souvisí s tím, že tyto organizace realizují převážně projekty v první prioritní ose. Z hlediska velikosti organizace se signifikantně vyšší nárůst zaměstnanců projevil u organizací s 1 až 9 zaměstnanci (mikropodniky, viz graf 17). Naopak statistická závislost se neprokázala pro objem finančních zdrojů z OP LZZ. 28

29 Graf 17: Změny v počtu zaměstnanců podle právní formy organizace Poskytované služby Vliv realizace projektů OP LZZ na změny v nabídce poskytovaných služeb organizace je hodnocen ve většině případů pozitivně, 54 % zástupců uvádí, že se počet služeb zvýšil. Pro téměř polovinu organizací nepředstavovaly projekty z OP LZZ žádnou změnu v počtu služeb. Snížení počtu služeb bylo zaznamenáno pouze u necelého procenta dotázaných organizací. Zvýšení počtu poskytovaných služeb bylo výrazně častější opět u různých sdružení, což opět souvisí s tím, že tento typ organizace nejčastěji realizuje projekty třetí prioritní osy, v níž rovněž bylo rozšíření služeb deklarováno nejčastěji (69 %), o něco méně pak u druhé prioritní osy (58 %) a v případě kombinace více prioritních os (60 %) a nejméně často u první prioritní osy (49 %). Pozitivní dopad OP LZZ na rozšíření nabídky deklarují opět zejména organizace s 1 až 9 zaměstnanci (mikropodniky). Související vztah se pak prokázal i pro objem finančních zdrojů z OP LZZ a změny v nabídce poskytovaných služeb pro cílové skupiny více zdrojů z OP LZZ znamená zvýšení počtu služeb (viz graf 18). 29

30 Graf 18: Změny v počtu poskytovaných služeb podle právní formy organizace Čtyři z pěti respondentů kladně odpověděli na otázku, zda došlo ke změně v možnosti zasáhnout více jedinců v rámci cílové skupiny. V případě hodnocení možnosti zasáhnout větší část cílové skupiny se statisticky signifikantní rozdíly v jednotlivých prioritních osách neprokázaly, rozdíly se neprojevily ani při porovnání odpovědí podle typu a velikosti organizace. Naopak se prokázala závislost na podílu finančních zdrojů z OP LZZ. V tomto případě souhlas s tvrzením nejčastěji vyslovili zástupci organizací, v nichž OP LZZ tvoří % financí určených na řešení situace cílových skupin (91 %). Naproti tomu nejméně souhlasili zástupci organizací, v nichž je OP LZZ jediným zdrojem financí (75 %). Značná část zástupců organizací dále uvádí, že v důsledku realizace projektů OP LZZ bylo umožněno se zaměřit na novou cílovou skupinu. Týká se to 42 % respondentů. Tento fakt však může být vysvětlen i rigiditou vymezení cílových skupin v OP LZZ. V této položce nebyl prokázán statisticky signifikantní vztah pro žádný ze čtyř zkoumaných faktorů Další vzdělávání zaměstnanců Realizace projektů OP LZZ podle zástupců organizací také přinesla v mnoha případech větší možnosti dalšího vzdělávání pro zaměstnance (69 %). Necelá třetina respondentů (28 %) pak uvádí, že nedošlo k žádným změnám. Zhoršení možností dalšího vzdělávání pak spatřuje pouze 3 % zástupců organizací. Větší možnosti dalšího vzdělávání zaměstnanců uváděli zejména zástupci společností s ručením omezeným (73 %) a akciových společností (86 %), což samozřejmě souvisí s tím, že tyto společnosti z velké části realizovaly projekty v první prioritní ose v této ose uvedlo větší možnosti vzdělávání celých 82 % organizací, zatímco ve druhé a třetí prioritní ose a v kombinaci více os převažovala vždy 30

31 odpověď beze změn. Zástupci organizací s 1 až 9 zaměstnanci (mikropodniky) častěji než zástupci ostatních organizací (nad 10 zaměstnanců) tvrdí, že situace se nezměnila, naopak v organizacích s 10 a více zaměstnanci většina respondentů deklaruje nárůst možností vzdělávat se (viz graf 19). Pro podíl finančních zdrojů z OP LZZ se statistická závislost neprokázala. Graf 19: Změny v možnostech dalšího vzdělávání zaměstnanců podle právní formy organizace Administrativní zátěž Pro většinu organizací představovalo zavedení projektů OP LZZ zvýšení objemu administrativní zátěže, přičemž 12 % zástupců organizací uvádí, že tento nárůst je pro organizaci neúnosný. Polovina respondentů pak hodnotí nárůst jako značný a 37 % jako přiměřený (viz graf 20). 31

32 Graf 20: Změny v objemu administrativní zátěže Statisticky signifikantní vztah pro změnu objemu administrativní zátěže se ukázal z hlediska prioritní osy a typu organizace. Neúnosná administrativní zátěž je jednoznačně nejvíce pociťována u organizací, jež realizují své projekty ve druhé prioritní ose (viz graf 21). Značný nárůst administrativní zátěže pociťují zejména různá sdružení (75 %). Jako nepřiměřený jej však hodnotí pouze 12 % zástupců sdružení (vypočteno ze 100 % zástupců sdružení zahrnutých do šetření) a 14 % společností s ručením omezeným (taktéž vypočteno ze 100 % zástupců tohoto typu). Graf 21: Změna v objemu administrativní zátěže podle prioritní osy 32

33 3.3 Faktory a bariéry bezprostředně ovlivňující řešení projektů Dalším zkoumaným okruhem témat jsou faktory přispívající k úspěšné realizaci projektů z OP LZZ a naopak bariéry, které realizaci projektů brání. Odpovědi na jednotlivé otázky jsou testovány v závislosti na prioritní ose OP LZZ, ve které organizace realizuje projekty, dále podle velikosti a typu organizace Finanční zdroje První faktor, ke kterému se respondenti vyjadřovali, byl objem finančních prostředků. Tento faktor je v naprosté většině případů (96 %) respondenty nahlížen jako rozhodně či spíše přispívající k realizaci projektů organizace (viz graf 22). Graf 22: Vliv objemu finančních prostředků z OP LZZ Objem finančních prostředků rozhodně přispívá k účinné realizaci projektu především podle zástupců organizací, jež realizují projekty ve třetí prioritní ose (80 %) a zástupců různých sdružení (80 %). Celkový vztah mezi prioritní osou a tímto faktorem však není statisticky signifikantní, stejně je tomu i u vztahu mezi prioritní osou a velikostí organizace Lidské zdroje v organizacích Podle 69 % zástupců organizací odpovídající personální zabezpečení projektu (ve smyslu alokace lidských zdrojů organizace na realizaci konkrétní projektové aktivity) přispívá k účinné realizaci projektů. Pro pětinu organizací pak tento faktor nemá na řešení projektů vliv. Zhruba desetina dotázaných pak tento faktor spatřuje jako překážku. Lidské zdroje alokované v organizacích tedy podle významné části respondentů ovlivňují realizaci projektů, ve svém důsledku se podepisují na 33

34 cílových skupinách i na tom, jaký účinek mají projekty realizované v rámci OP LZZ. Toto zjištění je podstatné v kontextu OP LZZ a jeho účinků na cílové skupiny zejména kvůli budoucímu nastavení systému podpory např. v oblasti míry financování personálního zabezpečení realizace projektu. Lze předpokládat, že nedostatečné zdroje na administraci projektu negativně ovlivní jeho dopady. Personální zabezpečení projektu je považováno za důležité zejména u zástupců různých sdružení, naproti tomu společnosti s ručením omezeným a akciové společnosti častěji volily odpověď nemá vliv (23 % a 26 %) a zhruba osmina z nich se dokonce domnívala, že účinné realizaci spíše či rozhodně brání (viz graf 23). Tyto výsledky pak samozřejmě korespondují i s analýzou podle prioritních os. Sdružení totiž z velké části realizují projekty ve třetí prioritní ose, zatímco zbylé dva typy organizací nejčastěji v první prioritní ose. Určitý slabší vztah lze pak prokázat i v souvislosti s velikostí organizace, kdy s klesajícím počtem zaměstnanců je personálnímu zabezpečení projektu připisován vyšší přínos. Graf 23: Vliv personálního zabezpečení projektu podle prioritní osy Obdobné hodnocení bylo zaznamenáno také pro vliv personálních podmínek v rámci celé organizace (organizace jako celku) na účinnou realizaci projektu/ů.56 % zástupců organizací na něj nahlíží jako na faktor přispívající k realizaci projektu, 36 % jej hodnotí jako neutrální a asi 9 % se domnívá, že personální podmínky brání realizaci projektů OP LZZ. Zcela analogické výsledky jako v předchozí otázce (personální zabezpečení projektů) nacházíme i při hodnocení personálních podmínek v rámci celé organizace s jediným rozdílem, kdy celé hodnocení je více posunuto ke středové hodnotě nemá vliv. Personální podmínky organizace jsou považovány za důležitější zejména ve třetí prioritní ose, 34

35 kde byla zároveň zjištěna vyšší závislost na zdrojích z projektů OP LZZ, tj. kde jsou činnosti více spjaty s konkrétními projekty. Jako méně podstatné je chápáno zástupci z první prioritní osy. To znamená, že u zástupců různých sdružení (hlavně třetí prioritní osa) je chápáno jako významnější, naopak zástupci společností s ručením omezeným a akciových společností častěji hodnotí faktor jako neovlivňující. Určitý vliv zde hraje (stejně jako u předchozí otázky) i velikost organizace s klesajícím počtem zaměstnanců je připisován personálním podmínkám organizace vyšší přínos (viz graf 24). Graf 24: Vliv personálních podmínek v organizaci podle prioritní osy Fungování organizace Faktor fungování organizace v sobě zahrnuje efektivní fungování managementu organizace, strukturu organizace, formální i neformální způsoby komunikace v organizaci, rozdělení kompetencí a odpovědností v organizaci, nastavení vnitřních norem a pravidel pro zaměstnance atd. Také faktor fungování organizace vykazuje podobnou strukturu odpovědí, která je podobná jako u předchozí otázky. Jeho vliv hodnotí zástupci organizací v 57 % případů pozitivně, v 35 % neutrálně a 9 % jako spíše či rozhodně bránící realizaci projektů. Deklaraci, že efektivní fungování organizace rozhodně přispívá k účinné realizaci projektu, nalezneme signifikantně více opět u zástupců různých sdružení (35 %) a u organizací realizujících projekty ve třetí prioritní ose (34 %). Hodnocení nemá vliv či spíše/rozhodně brání pak nejčastěji nalezneme u organizací s projekty ve druhé prioritní ose (viz graf 25). Žádný vztah tohoto faktoru se neprokázal k velikosti organizace. 35

36 Graf 25: Vliv fungování organizace (včetně fungování managementu a struktury organizace) podle prioritní osy Cílová skupina Motivace cílové skupiny je většinou zástupců organizací hodnocena jako faktor přispívající k realizaci projektů, označili ho tak čtyři z pěti respondentů. Podle 15 % respondentů tento faktor nemá žádný výrazný vliv a pouze 4 % jej hodnotí jako překážku pro realizaci projektů organizace. I v tomto případě zástupci různých sdružení nejčastěji hodnotí faktor jako rozhodně přispívající (36 %), zástupci akciových společností uvádějí signifikantně často hodnocení spíše přispívá, zatímco u společností s ručením omezeným je častější odpovědí nemá vliv či dokonce spíše brání. Podobný vzorec nacházíme i z pohledu prioritních os: organizace s projekty ve třetí prioritní ose uvádějí signifikantně častěji odpověď rozhodně přispívá, v první prioritní ose odpověď spíše přispívá a konečně ve druhé prioritní ose odpověď nemá vliv/spíše brání. Vztah pak nacházíme i pro velikost organizace, kdy zástupci organizací s méně zaměstnanci jsou spíše přesvědčeni, že motivace cílové skupiny rozhodně přispívá k účinné realizaci projektů (viz graf 26). 36

37 Graf 26: Vliv faktoru motivace cílové skupiny podle prioritní osy Postoje cílové skupiny přispívají k realizaci projektů podle názoru 70 % zástupců organizací. Pro 22 % z nich je tento faktor spíše neutrální a pouze 7 % ho vidí jako bránící organizaci v úspěšné realizaci projektů. Postoje cílové skupiny jsou označovány za faktor, jenž rozhodně přispívá účinné realizaci projektů, významně častěji zástupci různých sdružení, naopak odpověď spíše/rozhodně brání je signifikantně častější u zástupců společností s ručením omezeným. Z pohledu prioritních os je více zastoupena odpověď rozhodně přispívá u třetí prioritní osy, spíše přispívá u první prioritní osy a spíše/rozhodně brání u druhé prioritní osy. Významný vztah nacházíme i pro velikost organizace, kde organizace s 1 až 9 zaměstnanci (mikropodniky) častěji volily jak odpověď rozhodně přispívá, tak i spíše/rozhodně brání (viz graf 27). 37

38 Graf 27: Vliv postojů cílové skupiny podle prioritní osy Externí faktory Dalším vlivem podepisujícím se na realizaci projektů jsou externí faktory. V rámci předvýzkumu byly identifikovány externí faktory, které mohou být pro realizaci projektů podstatné, a vliv těchto faktorů byl následně ověřován v rámci dotazníkového šetření. Jedná se o obecné nastavení OP LZZ, o legislativní podmínky v ČR, o postoje veřejnosti k dané problematice a cílové skupině, o stav ekonomiky a míru nezaměstnanosti v regionu a o existující nabídky sociálních služeb. Nastavení OP LZZ obecně představuje podmínky, které program nastavuje pro splnění svých cílů a pro realizaci konkrétních projektů, tedy např. podporované činnosti, které je možné v rámci projektů realizovat, cílové skupiny, na něž lze projekty zaměřit, a žadatele, kteří mohou projekty podávat. Nastavení OP LZZ je oproti ostatním faktorům častěji hodnoceno jako faktor bránící realizaci projektů. Takto na něj nahlíží téměř 30 % zástupců organizací. Neutrálně je hodnocen 27 % respondentů a 43 % respondentů vnímá jeho přínos pro realizaci projektů jako pozitivní. Nicméně, 84 % respondentů zároveň vypovědělo, že vymezení podporovaných činností v rámci OP LZZ odpovídá potřebám cílových skupin (viz kapitola 3.7.3) Lze tedy usuzovat, že negativní hodnocení vychází např. z přesvědčení respondentů o nedostatečné alokaci výzev, nevhodném vymezení cílových skupin nebo náročnosti přípravy žádosti. V rámci této otázky ale nebyla kvalitativní stránka ani pozitivních ani negativních hodnocení dále dotazována, cílem bylo pouze zjistit míru kritičnosti respondenta vůči OP LZZ. Na dílčí relevantní aspekty pak bylo dotazováno samostatně (např. negativní dopady OP LZZ, problémy implementace apod.). Tento faktor bude pravděpodobně 38

39 hodnocen odlišně zástupci organizací, kteří žádali o podporu z OP LZZ neúspěšně a na které se výzkum soustředí v druhé kvantitativní fázi šetření (viz kapitola Následné fáze evaluace). Vztah sledovaných faktorů s touto položkou se prokázal pouze pro typ organizace, a to pouze velmi nevýrazný (rozdíl se ukázal jen v častějším uvedení odpovědi rozhodně přispívá v typu organizace ostatní ). Vliv legislativních podmínek v České republice je respondenty považován za malý, polovina respondentů je hodnotí neutrálně. Přibližně třetina respondentů (34 %) hodnotí legislativní podmínky negativně a pouze podle 16 % přispívají k účinné realizaci projektů. Rozdíly v hodnocení vlivu legislativních podmínek v ČR na účinnou realizaci projektu se prokázaly pouze podle prioritní osy. Zatímco organizace s projekty ve třetí prioritní ose je signifikantně častěji hodnotí jako prospěšné, organizace s projekty v první ose jako bez vlivu a organizace s kombinací projektů z více prioritních os jako bariéru (viz graf 28). Graf 28: Vliv legislativních podmínek v ČR podle prioritní osy Co se týká postojů veřejnosti, většina respondentů (68 %) je pro realizaci projektu nepovažuje za významné, tj. hodnotí je neutrálně. Dalších 25 % respondentů je vnímá jako rozhodně či spíše přispívající. Překážkou jsou pouze pro zhruba 7 % respondentů. Postoje veřejnosti považují za nerelevantní zejména zástupci společností s ručením omezeným a akciových společností, naproti tomu zástupci různých sdružení častěji volí jiné než neutrální hodnocení ať již pozitivní, či negativní. Analogické výsledky pak nacházíme i při třídění podle 39

40 prioritních os: pro organizace s projekty v první prioritní ose je charakteristické neutrální hodnocení vlivu postojů veřejnosti, naproti tomu organizace s projekty ve třetí prioritní ose (a částečně též i s kombinací projektů z různých os) uvádějí signifikantně více jak pozitivní, tak i negativní hodnocení; konečně v druhé prioritní ose je častější pouze pozitivní hodnocení (viz graf 29). Vztah se v tomto případě prokázal i pro velikost organizace, kde organizace s více než 250 zaměstnanci (velké podniky) častěji uvádějí neutrální hodnocení, zatímco organizace s 1 až 9 zaměstnanci (mikropodniky) volily častěji pozitivní i negativní hodnocení. Graf 29: Vliv postojů veřejnosti podle prioritní osy Stav ekonomiky a míra nezaměstnanosti v regionu nemá podle respondentů výraznější vliv na realizaci projektů přibližně v polovině případů. Podle dalších 40 % pak tento faktor spíše či rozhodně přispívá cílům organizace a desetina ho hodnotí jako překážku. Zástupci jak společností s ručením omezeným, tak akciových společností hodnotili tento faktor významně častěji jako faktor bez vlivu na účinnou realizaci projektu, zatímco zástupci různých sdružení častěji volili některou z pozitivních či negativních odpovědí. Tomu odpovídá i vztah podle velikosti organizace organice s 1 až 9 zaměstnanci (mikropodniky) vykazují stejný vzorec jako různá sdružení, zatímco organizace s 50 až 249 zaměstnanci a organizace s 250 a více zaměstnanci (střední a velké podniky) tendují spíše k neutrální variantě. Z pohledu prioritních os je častější odpověď rozhodně přispívá u organizací s projekty ve druhé a třetí prioritní ose v ní však se častěji objevuje i odpověď spíše/rozhodně brání. Organizace s projekty v první ose nejčastěji volí neutrální variantu, zatímco organizace realizující projekty z různých os pak častěji odpověď spíše přispívá (viz graf 30). 40

41 Graf 30: Vliv stavu ekonomiky a míry nezaměstnanosti v regionu podle prioritní osy Jako faktor bez výrazného vlivu je hodnocen faktor existující nabídky sociálních služeb celých 81 % respondentů jej označuje jako neutrální. Jako pozitivní se jeví 17 % respondentů, zatímco jako bránící realizaci projektů ho spatřují pouze 2 % zástupců organizací. Jako neutrální označují vliv tohoto faktoru častěji zástupci organizací realizujících projekty v první prioritní ose; z hlediska právní formy jde nejčastěji o společnosti s ručením omezeným a o akciové společnosti a z hlediska velikosti zejména o organizace s 50 až 249 zaměstnanci a organizace s 250 a více zaměstnanci (střední a velké podniky). Naopak jako pozitivní či negativní chápou vliv tohoto faktoru respondenti s projekty ze třetí prioritní osy nebo s projekty z více os, zástupci sdružení a zástupci organizací s 1 až 9 zaměstnanci (mikropodniky) Spolupráce s dalšími aktéry Pozitivně (28 %) či neutrálně (67 %) hodnotí zástupci organizací také vliv spolupráce s místní státní správou (úřady práce, sociálně právní ochrana dětí apod.). Pouze 5 % zástupců organizací se tento faktor jeví jako faktor bránící realizaci projektů. Význam spolupráce s místní státní správou byl opět akcentován zejména zástupci různých sdružení, zatímco u zástupců společností s ručením omezeným a akciových společností jednoznačně převažovala neutrální odpověď nemá vliv. Analogický vzorec opět najdeme pro velikost organizace, kde organizace s 1 až 9 zaměstnanci (mikropodniky) častěji volily variantu přispívá, zatímco organizace s 50 až 249 zaměstnanci a organizace s 250 a více zaměstnanci (střední a velké podniky) považovaly tento faktor za faktor bez vlivu. Spolupráce s místní státní správou pak byla považována za přispívající faktor významně častěji u zástupců organizací s projekty ve třetí a druhé prioritní ose a u organizací realizujících projekty ve více prioritních osách. 41

42 Naproti tomu organizace s projekty v první prioritní ose volily téměř výhradně odpověď nemá vliv (viz graf 31). Graf 31: Vliv spolupráce s místní státní správou podle prioritní osy Obdobně jako v předchozím případě nepředstavuje ani faktor spolupráce s místní samosprávou (např. starosta, radní, zastupitelé) pro většinu zástupců organizací faktor s vlivem na realizaci projektů organizace (76 %). Pro 22 % respondentů má tato spolupráce pozitivní vliv, negativně je hodnocen pouze 2 % respondentů. Rovněž v případě spolupráce s místní samosprávou nacházíme podobné výsledky jako u předchozího faktoru. I přesto je ale zřejmé, že společnosti s ručením omezeným a akciové společnosti volí nejčastěji neutrální variantu, zatímco u sdružení je častější jak pozitivní, tak i negativní odpověď. Obdobně tomu je i u velikosti organizace, kdy organizace s 1 až 9 zaměstnanci (mikropodniky) vykazují stejný vzorec odpovědí jako sdružení. U organizací s 50 až 249 zaměstnanci a organizací s 250 a více zaměstnanci (středních a velkých podniků) nacházíme významně častěji neutrální odpověď. Z hlediska prioritních os je spolupráce s místní samosprávou hodnocena neutrálně u organizací s projekty v první prioritní ose, organizace realizující projekty ve třetí prioritní ose nebo ve více osách současně vykazují významně častěji jak pozitivní, tak i negativní hodnocení tohoto faktoru Účast v dalších projektech Účast v dalších projektech nemá vliv na realizaci projektů OP LZZ podle sedmi z desíti dotázaných. Přibližně čtvrtina zástupců organizací ho hodnotí jako faktor přispívající k realizaci projektů z OP LZZ, 42

43 pouze 6 % respondentů se pak domnívá, že tyto projekty realizaci projektů OP LZZ naopak brání. Účast v dalších projektech byla považována za neovlivňující účinnou realizaci projektů z OP LZZ častěji zástupci akciových společností. Zástupci společností s ručením omezeným ji častěji než ostatní považovali za překážku, zástupci různých sdružení naopak za faktor přispívající k realizaci projektů z OP LZZ. Z pohledu velikosti organizace opět organizace s 1 až 9 zaměstnanci (mikropodniky) spíše označovaly tento faktor za přispívající. Konečně organizace realizující projekty v první prioritní ose měly tendenci častěji volit neutrální odpověď, zatímco organizace s projekty ve třetí ose účast v dalších projektech častěji vnímaly jako faktor přispívající k účinné realizaci projektů (viz graf 32). Graf 32: Vliv účasti v dalších projektech podle prioritní osy Na hodnocení účasti na dalších projektech se projevuje také významný vliv zdrojů, jimiž organizace vedle zdrojů z projektu z OP LZZ disponuje. Podle organizací disponujících více zdroji financování účast v dalších projektech častěji přispívá k účinné realizaci projektů OP LZZ Další faktory Na otevřenou otázku, jejímž cílem bylo identifikovat další faktory, které ovlivňují realizaci projektů, odpovědělo celkem 38 respondentů. Jako výrazně nejčastější bariéra realizace projektů byly označeny technické aspekty realizace konkrétně pak např. neúměrně velká administrativní zátěž, nepružnost administrátora projektu, neefektivní komunikace s administrátorem projektu, neúměrně dlouhá doba schvalování monitorovacích zpráv a z toho vyplývající ekonomické problémy organizace, neúměrně dlouhá doba mezi podáním žádosti o změnu a jejím schválením (více než rok) a tím ohrožení plnění cílů, zpoždění při zasílání finančních prostředků, nedostupnost administrátorů pro 43

44 poradenství nebo konzultace ze strany MPSV (konzultační hodiny o rozsahu dvou hodin, které jsou poskytovány dvakrát týdně, jsou nedostatečné, jak dokládá přetíženost linek). Všechny výše uvedené příklady byly uvedeny pouze jednou. Mezi další bariéry identifikované respondenty patří např. časové omezení projektů a nutnost udržitelnosti, neexistence koncepce návaznosti dalšího financování či spolupráce s centrální správou Provázanost jednotlivých faktorů Odpovědi na otázky zaměřené na jednotlivé faktory a jejich vliv na účinnou realizaci projektu se vyznačují značnou homogenitou. Vliv většiny faktorů byl zástupci organizací hodnocen pozitivně či neutrálně. Výjimku tvoří především faktor nastavení OP LZZ a dále legislativní podmínky v ČR, které mají poměrně vysoké procento odpovědí hodnotící jejich vliv pro realizaci projektů jako negativní. Mezi těmito faktory je potvrzena statisticky významná souvislost. Respondenti, kteří tvrdí, že nastavení OP LZZ brání úspěšné realizaci projektů, častěji také souhlasí s tvrzením, že legislativní podmínky v ČR komplikují realizaci projektů. Hodnocení vlivu nastavení OP LZZ dále souvisí s posouzením změny objemu administrativní zátěže. Zástupci organizací, kteří se domnívají, že nastavení OP LZZ spíše brání účinné realizaci projektů, mají tendenci vyjadřovat názor, že objem administrativní zátěže značně či neúnosně narostl. Obdobně lze pozorovat souvislost mezi hodnocením vlivu nastavení OP LZZ a posouzením změn ve fungování organizace, které realizace projektů OP LZZ podle zástupců organizací přinesla. Respondenti hodnotící vliv nastavení OP LZZ jako negativní častěji vyjadřují přesvědčení, že projekty OP LZZ přinesly negativní změny ve fungování organizace. Stejně tak zástupci organizací hodnotící negativně vliv nastavení OP LZZ mají tendenci posuzovat záporněji také vliv spolupráce s místní státní správou. 44

45 3.4 Zapojení cílových skupin Podle vyjádření respondentů ve většině případů nedochází k obtížím při získávání jedinců z cílových skupin k tomu, aby se zapojili do projektu. Přesto se v některých případech tyto problémy vyskytují, obtíže připustilo 202 zástupců organizací (24 %). Odpovědi se ovšem liší s ohledem na příslušnost respondenta k řešené prioritní ose. V první prioritní ose není zapojení obtížné podle názoru 78 % respondentů, ve druhé prioritní ose podle názoru 62 % respondentů a ve třetí prioritní ose podle názoru 61 % respondentů (viz graf 33). Toto zjištění velmi pravděpodobně souvisí s tím, že v rámci prioritní osy realizují projekty firmy a podniky a cílovou skupinou jsou jejich zaměstnanci, proto zapojování není vnímáno tak problematicky. Graf 33: Problémy se zapojením cílových skupin do projektu podle prioritní osy Na doplňující (otevřenou) otázku, o které jedince se jedná a proč, reagovalo 176 ze zmíněných 202 zástupců, tedy 87 %. Mezi nejčastěji identifikovanými cílovými skupinami se vyskytovali: - lidé ze sociálně vyloučených lokalit, - etnické menšiny, - lidé bez přístřeší, - osoby ve výkonu trestu, - osoby závislé na návykových látkách, - dlouhodobě nezaměstnaní, - lidé nad 50 let, - osoby se základním vzděláním, - mladí do 25 let bez kvalifikace, - management, obchodní zástupci, odborní pracovníci z důvodu pracovní vytíženosti. 45

46 3.5 Negativní dopady projektů Na otevřenou otázku, zda mají projekty realizované v rámci OP LZZ nějaké dlouhodobé negativní dopady na cílové skupiny, poskytlo odpověď celkem 291 respondentů (33 %). Velká část respondentů přitom odpověděla, že v projektech dlouhodobé negativní dopady nevidí. Jako případný negativní dopad bylo označeno nejčastěji rozmazlení cílové skupiny, neboť si díky projektu snadno zvykne na to, že má určitou službu zdarma (důsledkem je i nižší motivace cílové skupiny). Ukázka konkrétní citace je uvedena níže kurzivou. Myslím si, že negativní dopad to má především na očekávání lidí z cílových skupin. Obecně mají pocit, že pokud je něco financované z OPLZZ (z jejich pohledu je to z Evropské unie), tak to znamená, že je na všechno dost peněz a že jim musíme všechno dát a zaplatit. Mají příliš vysoké nároky a odbouralo to u většiny lidí tu pokoru a vděčnost za to, že se mohou školit zdarma a že s nimi budeme pracovat, aniž bychom po nich chtěli nějaké peníze. Nedochází jim, že pokud by tyto projekty nebyly, tak si musejí vše zaplatit a na to by 99 % z nich nemělo prostředky. Dlouhodobá podpora některých skupin může v těchto vyvolávat pocit, že na takovou podporu mají "nárok", že jim ji musíme poskytnout. Současně si nechtějí uvědomit, že každý je zodpovědný za to, jakým způsobem žije nebo pracuje. Někteří příslušníci CS si zvykají, že jim je záchranná síť vždy poskytnuta. Jako častý problém je také uváděno zhoršení situace po skončení projektu z důvodu ukončení financování, neboť projektem je často řešena absence sociální služby. Vyvolávají velké riziko z vakua, které může nastat, až realizace projektu skončí. Projektem je často řešena absence sociální služby, jejíž následné kontinuální financování z národních či krajských zdrojů je nereálné (vzhledem k významnému objemu, který ESF na úrovni sociálních služeb saturuje). OP LZZ řeší krátkodobé problémy, ale ne dlouhodobé. Na otevřenou otázku, zda mají projekty realizované v rámci OP LZZ nějaké dlouhodobé negativní dopady na organizace, odpovědělo 360 respondentů (41 % respondentů). Velká část opět odpověděla, že projekty žádné negativní dopady nemají. Respondenti, kteří identifikovali negativní dopady projektů na organizaci, uváděli nejčastěji problémy s velkým nárůstem administrativy a negativní vliv tohoto nárůstu na chod organizace, neúměrně dlouhou dobu schvalování monitorovacích zpráv a problémy vzniklé kvůli zpožděnému financování. 46

47 Negativní nárůst administrativy. Více papírujeme, než školíme Poměr je 60 % administrativy spojené s projektem vůči 40 % školení Ano, mají. Především nepružný schvalovací a změnový proces, neumožňuje reagovat na potřebné změny v nastavení projektu. Ukazuje se především, že tato cílová skupina živnostníků a malých podnikatelů má jistá specifika, na která je nutno v průběhu trvání projektu reagovat. Jedná se především mít možnost obměny účastníků projektu za vyloženě pasivní členy, mít možnost pružněji reagovat na případná upřesnění školících témat, která toto poněkud nesourodé společenství požaduje. Jde o skutečnosti, které se projeví až v průběhu realizace projektu. Největší problém máme s riziky spojenými s cash flow (zpožďování kontrol monitorovacích zpráv a průběžné vyplácení prostředků), případně neúměrné dlouhá nejistota, zda určité oblasti realizace projektu administrujeme správně. Ano, prodlení se schvalováním MZ pro nás znamená prodlení s obdržením dalších záloh na projekt. Financovali jsme tak projekt donedávna z vlastních zdrojů - nyní už to není možné, proto jsme realizaci některých částí projektu museli zastavit. 3.6 Nerealizované projekty Čtvrtina respondentů uvedla, že existují projekty, které by chtěli realizovat, ale s ohledem na nastavení programu to není možné. Názor respondentů na možnosti realizace projektů v rámci OP LZZ a omezení z něj vyplývající souvisí se skutečností, ve které prioritní ose organizace své projekty realizuje. Nejvyšší míru souhlasu s tvrzením uváděly organizace, které realizují projekty ve více prioritních osách (46 %) a organizace s projekty ve třetí prioritní ose (36 %). Naproti tomu organizace s projekty v první prioritní ose byly s nastavením OP LZZ spokojeny nejvíce (viz graf 34). 47

48 Graf 34: Existence nerealizovatelných projektů podle prioritní osy Ti, kteří odpověděli na otázku, zda existují projekty, které by chtěli realizovat, ale s ohledem na nastavení programu to není možné, kladně, byli dotázáni, v čem konkrétně brání nastavené OP LZZ realizaci některých projektů. Na otevřenou otázku odpovědělo celkem 172 respondentů (20 %). Odpovědi lze rozdělit do pěti základních okruhů. První okruh omezení představuje vymezení cílových skupin (např. nejsou vyhlašovány výzvy pro cílové skupiny dětí ve věku 6 až 15 let, seniorů, studentů, nezaměstnaných matek s dětmi do 15 let atd.). Druhou oblastí je vymezení podporovaných aktivit, do kterého se nemusí vejít unikátní a originální nápady (v rámci vymezených aktivit není nemožné podporovat jazykové vzdělávání, specifické kurzy, teambuilding, účast na zahraničních školeních v případech, kdy potřebná školení nejsou v České republice dostupná, či investice). Do třetího okruhu spadá vymezení žadatelů (např. v oblastech sociálního podnikání, sociálním dialogu). Jako čtvrtá omezující oblast nastavení OP LZZ bylo identifikováno regionální omezení (nemožnost zahrnutí Prahy, nemožnost celorepublikového nastavení projektu). Do posledního okruhu lze shrnout administrativní omezení a omezené možnosti flexibilních změn v projektu. Ukázka konkrétní citace je opět uvedena níže kurzivou. Výzvy pro rovné příležitosti již bohužel nejsou přímo zaměřeny na vzdělávání rodičů na RD. Přitom podle našich zkušeností např. komunikační dovednosti, pracovně-právní informace, time-management, prezentační dovednosti, nácvik přijímacího pohovoru a další tzv. soft skills významně přispívají opětovnému zapojení žen do práce po RD, případně k nalezení nového zaměstnání. A ženám usnadňují prosadit si svá práva i v rodinné sféře. 48

49 Nelze realizovat projekty zaměřené na širokou veřejnost, na vzdělávání cílových skupin, které nejsou definovány jako výslovně sociálně ohrožené, chybí problematika zdraví jako základního předpokladu pro uplatnění na trhu práce. Problém - vymezení cílové skupiny - mládež od 15 let do 26 let -> logické cílení na trh práce. Vysvětlení - u některých cílových skupin musí začít podpora už u malých dětí/ospod. Je to sice dlouhodobá záležitost, ale naprosto nezbytná ve smyslu "starý strom už nepřesadíš". Navíc je "narušena" návaznost podpory a komunikace mezi mládeží. Řešení - posílení práce s rodinou, více možností zaměřit se na sanaci rodin (což je sice v tomto momentě možno přes sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi, ale převážně se zaměřením na rodiče)+ speciální programy pro děti ve spolupráci se základní školou a rodiči. 3.7 Smysluplnost, nastavení a zaměření OP LZZ Znalost OP LZZ V dotazníkovém šetření byly také zjišťovány názory respondentů na smysluplnost, nastavení a zaměření OP LZZ. Na tento okruh otázek odpovídali pouze ti respondenti, kteří ohodnotili svou znalost problematiky OP LZZ jako dobrou či výbornou (tj. ti, kteří ze čtyř možností uvedli dvě nejvíce pozitivní možnosti). Celkově na tento blok otázek odpovídalo 541 respondentů (71 %). Podrobnosti nabízí graf 35. Graf 35: Znalost OP LZZ 49

50 Jisté odlišnosti lze u sebehodnocení míry znalostí problematiky OP LZZ zaznamenat podle příslušnosti respondentů k jednotlivým prioritním osám. Zatímco u organizací s projekty z první prioritní osy dvě nejvíce pozitivní možnosti odpovědí zvolilo 69 % respondentů, v případě druhé prioritní osy se jednalo o 77 % a v případě třetí prioritní osy pak o 83 % respondentů (viz graf 36). Graf 36: Znalost OP LZZ podle prioritní osy Další rozdíly lze pak nalézt i v závislosti na velikosti organizace. Nejlepší znalost OP LZZ deklarují organizace s 1 až 9 zaměstnanci (mikropodniky), které významně častěji uváděly výbornou znalost, naopak nejhorší hodnocení své znalosti OP LZZ lze identifikovat u organizací s 50 až 249 zaměstnanci (střední podniky, viz graf 37). 50

51 Graf 37: Znalost OP LZZ podle velikosti organizace Smysluplnost OP LZZ Téměř všichni respondenti považují OP LZZ za smysluplný způsob řešení situace cílových skupin (s výrokem rozhodně souhlasí 33 % a spíše souhlasí 61 % respondentů). Názor respondentů na smysluplnost OP LZZ se s ohledem na příslušnost k jednotlivým prioritním osám prakticky neliší. Podle 77 % respondentů by se bez projektů OP LZZ zhoršila situace cílových skupin. S tímto výrokem rozhodně souhlasí 23 % respondentů a spíše souhlasí 55 % respondentů. Názor respondentů se liší podle prioritní osy, v níž realizují projekt. V první prioritní ose souhlasí s daným výrokem pouze 70 % respondentů, zatímco v případě druhé a třetí prioritní osy vyjádřilo souhlas 88 % a 90 % respondentů (viz graf 38). Rozhodný souhlas s tímto tvrzením nacházíme rovněž významně častěji u zástupců organizací s 1 až 9 zaměstnanci (mikropodniky, viz graf 39). 51

52 Graf 38: Míra souhlasu s výrokem, že bez projektů z OP LZZ by se zhoršila situace cílových skupin, podle prioritní osy Graf 39: Míra souhlasu s výrokem, že bez projektů z OP LZZ by se zhoršila situace cílových skupin, podle velikosti organizace Nastavení OP LZZ Respondenti rovněž pozitivně hodnotí otázky nastavení OP LZZ. 84 % respondentů se domnívá, že vymezení podporovaných činností v rámci OP LZZ odpovídá potřebám cílových skupin (11 % rozhodně souhlasí, 73 % spíše souhlasí, 15 % spíše nesouhlasí, 1 % rozhodně nesouhlasí). V odpovědích na tuto otázku se ukazují rozdíly podle prioritních os, ve kterých organizace realizují projekty. Častěji s výrokem souhlasí zástupci organizací z první a třetí prioritní osy (87 % a 83 %). 52

53 Naopak méně často s výrokem souhlasí respondenti z organizací, jejichž projekt je realizován ve druhé prioritní ose (67 %) a ve více prioritních osách (70 %), jak názorně dokládá graf 40. Graf 40: Míra souhlasu s výrokem, že vymezení podporovaných činností v rámci OP LZZ odpovídá potřebám cílových skupin, podle prioritní osy Celkem 11 % respondentů souhlasí s výrokem, že nastavení OP LZZ má negativní dopad na některé cílové skupiny. Většina respondentů s výrokem nesouhlasí (rozhodně nesouhlasí 23 % a spíše nesouhlasí 66 %). V odpovědích na tuto otázku nebyly zjištěny statisticky významné rozdíly v rámci prioritních os. Pouze 27 respondentů odpovědělo na otevřenou otázku, na které konkrétní skupiny má nastavení OP LZZ negativní dopad (na tuto otázku odpovídali pouze ti, kteří souhlasili s výrokem, že nastavení OP LZZ má negativní dopad na některé cílové skupiny). Odpovědi respondentů lze shrnout do tří základních oblastí. Prvním okruhem je obecně motivace (všech) cílových skupin, která může být negativně ovlivněna nastavením projektu (tento aspekt souvisí také s negativním vlivem projektů na cílové skupiny). Ukázka konkrétní citace je uvedena níže kurzivou. Přímo na účastníky projektu. Bohužel necítí potřebu motivace. Potvrzují se nízké obecné znalosti malých a středních podnikatelů. Tím spíše, jsou projekty OP LZZ přínosem, ale bohužel odezva ze strany účastníků není adekvátní. Na lidi, kteří mají sklon si myslet, že za ně jejich život vyřeší někdo jiný (např. stát). A místo, aby zvedli zadek a začali něco dělat, jenom natáhnou ruku. V tomto směru mi přijde např. úplně ulítlé bonusovat v hodnocení projekty, které využívají co nejvíce doprovodných opatření. 53

54 Nadužívaná doprovodná opatření (tj. zadarmo doslova nacpu CS ještě proplacené jízdenky, jídlo, ubytování, atd.) ještě více a zcela zbytečně podporují v klientech pocit, že na podporu mají nárok, že se tak nemusí snažit, když je to zadarmo a že to vlastně není "jejich úspěch". Druhý okruh negativního dopadu nastavení OP LZZ mohou představovat averze a negativní pohled veřejnosti na cílovou skupinu (tento okruh je respondenty zmiňováno zejména v případě etnických menšin). Vymezení sociokulturních (etnických) menšin jako cílové skupiny, která dostává podporu bez ohledu na jiná kritéria, vede v některých případech ke zvyšování nevraživosti mezi menšinami a majoritní společností. Jako poslední okruh cílových skupin, které jsou podle vyjádření respondentů negativně ovlivněny nastavením projektu, lze označit ty skupiny, na které není OP LZZ zaměřeno, a proto nemohou být do projektu zapojeny (konkrétní skupiny viz níže). Tři čtvrtiny respondentů se ztotožňuje s tvrzením, že OP LZZ pokrývá všechny potřebné skupiny ve společnosti (4 % rozhodně souhlasí a 71 % spíše souhlasí). V odpovědích na tuto otázku nebyly zjištěny statisticky významné rozdíly v rámci prioritních os. Na otevřenou otázku, které cílové skupiny OP LZZ nepokrývá, odpovědělo celkem 51 respondentů (odpovídali pouze ti respondenti, kteří nesouhlasili s výrokem, že OP LZZ pokrývá všechny potřebné skupiny ve společnosti). V rámci odpovědí respondentů bylo identifikováno několik okruhů skupin, které OP LZZ nepokrývá (či je nepokrývá dostatečně), a tonapř.: - senioři (12 odpovědí), - děti a mládež do 15 let (7 odpovědí), 6 - osoby bez přístřeší, osoby v krizi (5 odpovědí), - krátkodobě nezaměstnaní (4 odpovědi), - rodiče na mateřské dovolené (3 odpovědi), - lidé středního věku (3 odpovědi), 6 Spekulace: patrně v souvislosti s jejich budoucí zaměstnatelností a v návaznosti např. na vysokou návratnost investic do počátečního vzdělávání (viz. např. Cunha, Flavio, James J. Heckman, Lance Lochner, Dimitriy V. Masterov (2006). Interpreting the Evidence on Life Cycle Skill Formation. Forthcoming in: Eric A. Hanushek, Finis Welch (eds.), Handbook of the Economics of Education. Amsterdam: North-Holland. Dostupný na: 54

55 - dále např. osoby s alternativními tresty uloženými soudy ČR, náhradní rodiny, absolventi vysokých škol, zaměstnanci (např. dělnické profese, zaměstnanci stravovacích úseků, agenturní zaměstnanci, zaměstnanci ve zdravotnictví), osoby závislé na návykových látkách. Další potřebnou skupinou nedostatečně pokrytou v rámci OP LZZ byly organizace, např.: - OSVČ a malé podniky, začínající firmy (6 odpovědí), - neziskové organizace (3 odpovědi), - žadatelé projektů management (2 odpovědi), - ad hoc týmy vytvářené nad rámec oficiální organizační struktury (2 odpovědi). Jako problematický aspekt se zde opět objevovalo regionální omezení projektů, které podle vyjádření respondentů neumožňuje podporu všech cílových skupin (někteří respondenti uvedli, že spatřují problém v nepromyšlené koncepci mezi regiony a Prahou). Statisticky významný vztah se ukazuje mezi tím, jak respondent hodnotí nastavení OP LZZ, a tím, zda měla organizace problém se zapojením cílových skupin do projektů. Míra souhlasu s tvrzením, že je obtížné některé jedince z cílových skupin zapojit do projektu, roste s kritickým pohledem na OP LZZ nejvyšší je u respondentů, kteří se domnívají, že vymezení podporovaných činností v rámci OP LZZ (spíše) neodpovídá potřebám cílových skupin; dále u respondentů, kteří (spíše) souhlasí s tím, že nastavení OP LZZ má negativní dopad na některé cílové skupiny, a u respondentů, kteří si myslí, že OP LZZ (spíše) nepokrývá všechny potřebné skupiny ve společnosti. Názory respondentů na nastavení OP LZZ souvisí rovněž s jejich tvrzením, zda by chtěli realizovat projekt, ale kvůli nastavení OP LZZ to není možné. Vyšší míra souhlasu s tím, že existují projekty, které by organizace rády realizovaly, ale z důvodu nastavení programu OP LZZ to není možné, se objevila u organizací, které se domnívaly, že vymezení podporovaných činností v rámci OP LZZ (spíše) neodpovídá potřebám cílových skupin; dále u respondentů, kteří (spíše) souhlasí s tím, že nastavení OP LZZ má negativní dopad na některé cílové skupiny, a u respondentů, kteří si myslí, že OP LZZ (spíše) nepokrývá všechny potřebné skupiny ve společnosti. Přesně napůl jsou respondenti pomyslně rozděleni na dvě skupiny podle souhlasu/nesouhlasu s tvrzením, že vymezení žadatelů o projekty OP LZZ příliš omezuje možnosti organizací podávat projekty. Častější souhlas s tvrzením nalézáme u organizací s projekty v první prioritní ose, naopak častější nesouhlas projevují organizace s projekty ve třetí prioritní ose (viz graf 41). Statistický významný vztah pak nelze prokázat ani k typu, ani k velikosti organizace. 55

56 Graf 41: Míra souhlasu s výrokem, že vymezení žadatelů o projekty OP LZZ příliš omezuje možnosti organizací podávat projekty, podle prioritní osy Budoucí zaměření OP LZZ Součástí dotazníkového šetření rovněž byly otázky, jejichž cílem bylo zjistit názory respondentů týkající se budoucího zaměření OP LZZ. Respondenti vybírali z předloženého seznamu (viz graf 42) a odpovídali na doplňující otevřenou otázku. Ačkoli u všech uvedených možností převážil (ve více než dvou třetinách odpovědí) souhlas s tím, aby byl OP LZZ na danou oblast v budoucnu zaměřen, nejvíce kladné hodnocení lze sledovat v případě dalšího profesního vzdělávání, naopak nejmenší míru podpory vykazuje oblast podpory zprostředkovávání zaměstnání. 56

57 Graf 42: Oblasti, na které by se OP LZZ mělo zaměřit Míra souhlasu se zařazením jednotlivých oblastí do OP LZZ se u respondentů lišila podle prioritních os, v nichž jejich organizace realizují projekty. Statisticky významné rozdíly z hlediska prioritní osy se neukázaly pouze v oblastech podpory tvorby nových pracovních míst a podpory rovných příležitostí žen a mužů. S tím, aby se OP LZZ zaměřilo podporu dalšího profesního vzdělávání, více souhlasí zejména respondenti, jejichž organizace realizuje projekt v první a druhé prioritní ose (viz graf 43). 57

58 Graf 43: Míra souhlasu s podporou dalšího profesního vzdělávání podle prioritní osy Zástupci organizací, které realizují projekty v první prioritní ose, častěji souhlasí s tím, aby byl OP LZZ zaměřen na podporu systémů řízení a rozvoje lidských zdrojů. Zástupci z ostatních os s touto oblastí podpory častěji nesouhlasí (19 % zástupců organizací s projekty ve druhé prioritní ose, 20 % ve třetí prioritní ose a 22 % ve více prioritních osách), jak dokládá graf 44. Graf 44: Míra souhlasu s podporou systémů řízení a rozvoje lidských zdrojů podle prioritní osy 58

59 Respondenti reprezentující organizace s projekty z první prioritní osy častěji nesouhlasí s tím, aby se OP LZZ zaměřoval na podporu zavádění flexibilních forem práce. Naopak s podporou této oblasti nejčastěji souhlasí respondenti, kteří realizují projekty ve druhé prioritní ose nebo ve více osách (viz graf 45). Graf 45: Míra souhlasu s podporou zavádění flexibilních forem práce podle prioritní osy Výrazné rozdíly se ukazují v otázce podpory zavádění zkrácených pracovních úvazků. S touto oblastí nejčastěji nesouhlasí respondenti zastupující organizace s projekty z první prioritní osy (33 %). Naopak výrazně nejčastěji s podporou souhlasí respondenti z druhé prioritní osy (viz graf 46). Graf 46: Míra souhlasu s podporou zavádění zkrácených pracovních úvazků podle prioritní osy 59