Zadavatel: Česká republika, Ministerstvo zemědělství. Odd... Ing. Ivan Landa, CSc., vedoucí oddělení

Transkript

1 Analýza moţností dotací Integrované produkce révy vinné po zavedení integrované ochrany rostlin jako standardního systému ochrany rostlin v zemědělství České republiky Zadavatel: Česká republika, Ministerstvo zemědělství Odd.... Ing. Ivan Landa, CSc., vedoucí oddělení Zpracovatel: Ing. Milan Hluchý, Ph.D. (réva vinná) Ekovín, Svaz integrované a ekologické produkce révy vinné, Brno Brno, 25.ledna 2012

2 Obsah I. Definice Integrované produkce a Integrované ochrany rostlin dle Evropské a české legislativy a mezinárodní organizace IOBC II. Stručný nástin historie vývoje integrované produkce révy vinné v ČR - historie IP v ČR - historie IP v okolních státech (SK, HU, A, D) III. IV. Výtah ochrany révy z aktuálně platné Směrnice integrované produkce hroznů svazu Ekovín v ČR Podmínky dotované integrované produkce v rámci agroenvironmentálních dotací v ČR v letech a její vyhodnocení z hlediska současně platné a připravované legislativy V. Analýza vlivu jednotlivých faktorů produkce révy vinné na biodiverzitu necílových organizmů vinic VI. Návrh a zdůvodnění moţných dotačních prvků integrované produkce révy vinné pro roky VII. Zápis z jednání předsednictva Svazu integrované a ekologické vinohradnické produkce Ekovín ze dne 23. Ledna 2012 obsahující mj. návrh moţných dotací IP pro roky

3 I. i. Definice Integrované produkce a Integrované ochrany rostlin dle mezinárodní organizace IOBC Integrovaná produkce révy vinné a v jejím rámci i integrovaná ochrana rostlin je od počátku devadesátých let, kdy byl svaz IP hroznů a vína v ČR zaloţen, zaloţena na relativně striktním dodrţování definic a principů IP a IOR, které byly postupně jiţ od 70. let dvacátého století definovány organizací IOBC. Dodnes je Svaz integrované a ekologické produkce hroznů a vína Ekovín o.s. jedinou českou organizací, která je, stejně jako její Směrnice, IOBC certifikována. Definice Integrované produkce dle platné Směrnice Svazu Ekovín, převzatá z IOBC. I.i. Definice IP podle Häniho, Bollera a Biglera (1990) Definice IP Cíl: Základ: Opatření: IP usiluje o dosaţení optimálních výnosů vyšší kvality cestou, která nezatěţuje ţivotní prostředí. Na bázi celistvého způsobu myšlení se IP orientuje komplexně na agroekosystém; je zaměřena na zemědělský podnik jako celek. Základem je udrţení, resp. zlepšení půdní úrodnosti a mnohotvárného ţivotního prostředí. Přednostně se vyuţívají a podporují přirozené regulační mechanismy. K ochraně ţivotního prostředí (půdy, vody, ovzduší, rostlin a zvířat) s ohledem na hospodárnost a společenské poţadavky se vyţaduje smysluplný soulad mezi biologickými, technickými a chemickými opatřeními.

4 Integrovaná ochrana rostlin je v rámci současně platných obecně platných směrnic IOBC definována následovně (viz Originál definice Integrované ochrany rostlin, jenţ je částí definice Integrované produkce dle IOBC: 8.0 Integrated Plant Protection 8.1 Principles of Integrated Plant Protection The Principles of Integrated Plant Protection have to be applied. They are described in detail in Appendix 4 and can be summarised as follows: Preventive (indirect) measures and observations in the field on pest, disease and weed status must have been considered before intervention with direct plant protection measures takes place. Each IP guideline endorsed by IOBC must contain, in the chapter dealing with plant protection issues, a short introductory statement explaining clearly the basic philosophy of integrated plant protection pursued by the organisation P r e v e n t i o n ( = i n d i r e c t p l a n t p r o t e c t i o n ) The prevention and/or suppression of key pests, diseases and weeds should be achieved or supported among other options especially by the choice of appropriate resistant/tolerant cultivars; use of an optimum crop rotation, (where applicable); use of adequate cultivation techniques, (e.g. stale seedbed technique, sowing dates, sowing densities, undersowing..); use of balanced fertilisation, (especially nitrogen),and irrigation practices; protection and enhancement of important natural enemies by adequate plant protection measures; utilisation of ecological infrastructures inside and outside production sites to enhance a supportive conservation biological control of key pests by antagonists R i s k a s s e s s m e n t a n d m o n i t o r i n g Pests, diseases and weeds must be monitored with adequate methods and tools to determine whether and when to apply direct control measures. Scientifically sound warning, forecasting and early diagnosis systems should be utilised. They are important for decisions about when direct control measures are necessary. The official forecasts of pest and/or disease risks, where

5 available, must be taken into consideration and greatest possible use of them must be made Robust and scientifically sound threshold values are essential components for decision making. For pests, diseases and weeds, officially established threshold levels defined for the region must be taken into account before treatments. Empirical threshold values should be replaced by more scientifically sound parameters. Differences in varietal susceptibility, where known, must also to be considered Di r e c t p l a n t p r o t e c t i o n m e t h o d s Where indirect plant protection measures are not sufficient to prevent a problem and forecasts and threshold values indicate a need to intervene with direct plant protection measures, priority must be given to those measures which have the minimum impact on human health, non-target organisms and the environment. 8.2 The choice of direct plant protection methods ( = control) Biological, biotechnical and physical methods must be preferred to chemical methods if they provide satisfactory control. All agrochemicals used must fulfil the basic requirements of GAP. All plant protection products applied must be officially registered or permitted by the appropriate governmental organisation in the country of application and final destination of produce. Where no official registration scheme exists reference is made to the FAO Code of Conduct on the Distribution and Use of Pesticides. The plant protection product applied must be appropriate for the target, as indicated on the product label, or for officially approved off-label uses. All pesticide applications must comply with the statutory conditions regarding the specific crop, maximum permitted total dose, maximum number of treatments, spray intervals and latest time of application, as indicated on the product label or authorised off-label uses. Since label doses are maximum doses approved by the registration authorities, reduced dosages are possible, (especially in herbicides). The choice of pesticides in sustainable production schemes and their classification into permitted, permitted with restrictions and not permitted categories must consider: Their toxicity to man

6 Their toxicity to key natural enemies Their toxicity to other natural organisms Their pollution potential for the environment (soil, water, air) Their ability to stimulate pests and diseases Their selectivity Their persistence Their potential to develop resistance in target 2 Biotechnical control methods are defined in applied entomology as highly specific procedures that influence the behaviour or development of pests without direct biocidal activity, such as mating disruption, deterrents, sterile insect technique Incomplete or missing information The necessity of use. Regularly updated data on the eco-toxicological profiles of pesticides are compiled by IOBC and published in the Tool Box of the Commission. Weed management should be achieved, as far as possible, by non-chemical methods. Chemical soil disinfection is not allowed. Where the risk of resistance against a plant protection measure is known and where the level of pests, diseases or weeds requires repeated application of plant protection products in the crops, the regional organisations have to provide clear recommendations or mandatory requests for an anti-resistance strategy to maintain the effectiveness of the products.

7 I. ii. Definice Integrované ochrany rostlin dle současné české legislativy PL A TNÉ ZNĚ NÍ č á s t i z á k o n a č. 326/2004 Sb., o rostlinolékařské péči a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, s v y z n a č e n í m n a v r h o v a n ý c h z m ě n : ZÁKON ze dne 29. dubna 2004 o rostlinolékařské péči a o změně některých souvisejících zákonů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ ROSTLINOLÉKAŘSKÁ PÉČE Hlava I ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ... 2 Základní pojmy (1) Pro účely tohoto zákona se rozumí

8 k) integrovanou ochranou rostlin objektivní a vhodné uplatňování kombinace metod biologických, biotechnologických, fyzikálních, chemických, pěstitelských a šlechtitelských, které omezuje použití chemických přípravků na minimum nezbytné pro udržení populace škodlivých organismů na úrovních nižších, než při kterých způsobují ekonomicky nepřijatelnou škodu nebo ztrátu, k) integrovanou ochranou rostlin zvažování veškerých dostupných metod ochrany rostlin a následná integrace opatření, která potlačují rozvoj populací škodlivých organismů a udržují používání přípravků na ochranu rostlin a jiných forem zásahu na úrovních, které lze z hospodářského a ekologického hlediska odůvodnit a které snižují či minimalizují rizika pro lidské zdraví nebo životní prostředí, přičemž je kladen důraz na růst zdravých plodin při co nejmenším narušení zemědělských a lesních ekosystémů a jsou podporovány přirozené mechanismy ochrany před škodlivými organismy, 5 Integrovaná ochrana rostlin (1) Profesionální uživatelé uplatňují obecné zásady integrované ochrany rostlin stanovené prováděcím právním předpisem. (2) Státní rostlinolékařská správa (dále jen rostlinolékařská správa ) shromažďuje a zveřejňuje metodické postupy k uplatňování obecných zásad integrované ochrany rostlin pro rostliny a skupiny rostlin s využitím výsledků činnosti vědeckovýzkumné základny. (3) Metodické postupy podle odstavce 2 obsahují zejména a) informace a nástroje pro sledování výskytu škodlivých organismů a s ochranou rostlin souvisejících poruch rostlin a pro rozhodování v oblasti integrované ochrany rostlin, b) preventivní opatření a přímé metody ochrany rostlin, které mají co nejmenší vedlejší účinky na lidské zdraví, necílové organismy a ţivotní prostředí a zároveň zohledňují hospodářskou odůvodnitelnost, c) opatření k zamezení rezistence škodlivých organismů k přípravkům (dále jen antirezistentní strategie ) a d) způsob ověřování úspěšnosti pouţívaných opatření v oblasti integrované ochrany rostlin. (4) Rozsah informací a nástrojů podle odstavce 3 písm. a), rozsah a způsob zveřejňování postupů podle odstavce 2 a informací podle odstavce 5 písm. b) stanoví prováděcí právní předpis. 79a (1) Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že

9 a) používá další prostředek, který není zapsán do úředního registru v rozporu s 54 odst. 1, nebo b) použije další prostředek v rozporu s 54 odst. 14., nebo c) jako profesionální uživatel přednostně neuplatňuje obecné zásady integrované ochrany rostlin podle 5 odst e (1) Právnická osoba se dopustí správního deliktu tím, že e) jako profesionální uživatel přednostně neuplatňuje obecné zásady integrované ochrany rostlin podle 5 odst. 1. CS Úřední věstník Evropské unie L 309/85 PŘÍLOHA III Obecné zásady integrované ochrany rostlin 1. K zamezení výskytu škodlivých organismů nebo jejich potlačení by měla napomáhat nebo přispívat mimo jiné zejména tato opatření: střídání plodin, pouţívání vhodných pěstitelských postupů (například postup vyuţívající úhorované půdy připravené k setí, doba a hustota výsevu, podsev, šetrné postupy obdělávání půdy, jednocení a přímý výsev), případné pouţívání odolných/tolerantních kultivarů a standardního/certifikovaného osiva a sadby, vyváţené hnojení, vápnění, zavlaţování a odvodňování, zamezení šíření škodlivých organismů pomocí hygienických opatření (například pravidelným čištěním strojů a zařízení), ochrana a podpora důleţitých uţitečných organismů, například prostřednictvím vhodných opatření na ochranu rostlin nebo vyuţívání ekologických infrastruktur na produkčních plochách i mimo ně. 2. Škodlivé organismy je třeba sledovat pomocí vhodných postupů a nástrojů, pokud jsou dostupné. Tyto vhodné nástroje by měly pokud moţno zahrnovat pozorování na místě a vědecky podloţené systémy varování, předpovědi a včasné diagnózy, pokud je to moţné, jakoţ i vyuţívání poradenství odborně kvalifikovaných poradců.

10 3. Na základě výsledků sledování se musí profesionální uţivatel rozhodnout, zda a kdy pouţije opatření na ochranu rostlin. Základním předpokladem rozhodování jsou pevně stanovené a vědecky podloţené prahové hodnoty. Pokud jde o škodlivé organismy, je třeba před ošetřením vzít pokud moţno v úvahu prahové hodnoty stanovené pro danou oblast, konkrétní území, plodiny a zvláštní klimatické podmínky. 4. Před chemickými metodami je nutné dát přednost udrţitelným biologickým, fyzikálním a jiným nechemickým metodám, pokud uspokojivě zajistí ochranu před škodlivými organismy. 5. Pouţívané pesticidy musí být co nejvíce specifické k danému škodlivému organismu a musí mít co nejmenší vedlejší účinky na lidské zdraví, necílové organismy a ţivotní prostředí. 6. Profesionální uţivatel by měl pouţívat pesticidy a další způsoby ošetření pouze v nezbytném rozsahu, například by měl sniţovat dávky, omezovat četnost ošetření nebo provádět částečné ošetření, a současně brát ohled na to, aby míra rizika pro vegetaci byla přijatelná a aby pesticidy nezvyšovaly riziko, ţe se populace škodlivých organismů stanou rezistentními. 7. Pokud je riziko rezistence vůči určitému opatření na ochranu rostlin známo a pokud mnoţství škodlivých organismů vyţaduje opakované ošetření plodin pesticidy, měly by být pouţity dostupné antirezistentní strategie, aby byla zachována účinnost přípravků. To se můţe týkat i současného pouţití několika druhů pesticidů s odlišným způsobem účinku. 8. Profesionální uţivatel by měl na základě záznamů o pouţívání pesticidů a sledování škodlivých organismů ověřovat úspěšnost pouţívaných opatření na ochranu rostlin. Návrh vyhlášky MZe ČR o integrované ochraně rostlin

11 N á v r h VYHLÁŠKA ze dne o integrované ochraně rostlin Ministerstvo zemědělství stanoví podle 88 odst. 1 písm. e) zákona č. 326/2004 Sb., o rostlinolékařské péči a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č.../2011 Sb., (dále jen zákon ) k provedení 5 odst. 3 zákona: 1 Předmět úpravy Tato vyhláška zapracovává příslušný předpis Evropské unie 1) obecné zásady integrované ochrany rostlin. a stanoví Pro účely této vyhlášky se rozumí: 2 Základní pojmy a) ekonomickým prahem škodlivosti stupeň výskytu škodlivého organismu, při kterém provedení ochranných opatření ještě zabrání ekonomicky významné škodě, b) systémem varování postup informování o očekávaném nebo potvrzeném výskytu nebo o šíření škodlivého organismu, který můţe způsobit ekonomicky významnou škodu. 3 Obecné zásady integrované ochrany rostlin (2) Profesionální uţivatel pouţije k předcházení nebo potlačení výskytu škodlivých organismů z nepřímých metod ochrany rostlin zejména tato opatření: a) střídání plodin, b) pouţívání pěstitelských postupů omezujících působení škodlivých organismů a podporujících uţitečné organismy, c) pouţívání odrůd odolných nebo tolerantních ke škodlivým organismům a úředně uznaného osiva a sadby 2), 1) Směrnice Evropského parlamentu a rady 2009/128/ES ze dne 21. října 2009, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství za účelem dosaţení udrţitelného pouţívání pesticidů. 2) Zákon č. 219/2003 Sb., o uvádění do oběhu osiva a sadby pěstovaných rostlin a o změně některých zákonů (zákon o oběhu osiva a sadby), ve znění pozdějších předpisů.

12 d) vyváţené hnojení, vápnění a vodní reţim, e) hygienická opatření, nebo f) ochrana uţitečných organismů a podpora jejich pozitivního vlivu na potlačování škodlivých organismů. (3) Profesionální uţivatel zajistí sledování stupně výskytu škodlivých organismů pomocí postupů a nástrojů zveřejněných podle zákona, které zahrnují zejména pozorování na místě, systémy varování, předpovědi výskytu škodlivých organismů a jejich včasného určení nebo vyuţívání poradenství poradců odborně kvalifikovaných podle zákona. (4) Profesionální uţivatel se na základě objektivní analýzy předpokladu napadení škodlivým organismem nebo výsledků sledování stupně výskytu škodlivých organismů podle odstavce 2 rozhodne, zda, kdy a jaký způsob ochrany rostlin pouţije. Pro toto rozhodování vyuţije ekonomické prahy škodlivosti, které jsou stanoveny pro dotčený škodlivý organismus nebo pěstovanou rostlinu pro dotčenou oblast nebo menší území a které odpovídají klimatickým podmínkám této oblasti nebo území. (5) Profesionální uţivatel upřednostní před chemickými metodami udrţitelné biologické, fyzikální a jiné nechemické metody, pokud jsou tyto metody pro profesionálního uţivatele ekonomicky přijatelné a pokud zajistí účinnou ochranu proti dotčeným škodlivým organismům. (6) Profesionální uţivatel pouţije přípravek nebo metodu ochrany, které jsou co nejvíce specifické pro dotčený škodlivý organismus a mají co nejmenší vedlejší účinky na lidské zdraví, necílové organismy a ţivotní prostředí. (7) Profesionální uţivatel pouţije přípravek nebo další způsob přímé ochrany rostlin pouze v rozsahu, ve kterém míra rizika vzniku škod působených dotčeným škodlivým organismem nepřekročí ekonomický práh jeho škodlivosti, zejména aplikací dávek přípravků na spodní hranici doporučení, sníţením četnosti pouţití přípravků nebo prováděním výběrového ošetření. Profesionální uţivatel současně přihlédne k tomu, aby se omezením pouţití přípravků nezvyšovalo riziko rezistence škodlivých organismů k přípravkům. (8) Profesionální uţivatel pouţije dostupné antirezistentní strategie tak, aby byla zachována účinnost přípravků a zpomaleno šíření rezistence škodlivého organismu k přípravkům, pokud je riziko vzniku rezistence škodlivého organismu vůči určitému způsobu ochrany rostlin zveřejněno rostlinolékařskou správou nebo je profesionálnímu uţivateli známo jiným způsobem a pokud stupeň výskytu škodlivého organismu vyţaduje opakované ošetření pěstované rostliny. (9) Profesionální uţivatel ověřuje úspěšnost pouţívaných opatření na ochranu rostlin na základě záznamů o pouţívání přípravků a sledování stupně výskytu škodlivých organismů.

13 3 Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti 1. ledna Ministr: (5) Profesionální uţivatel upřednostní před chemickými metodami udrţitelné biologické, fyzikální a jiné nechemické metody, pokud jsou tyto metody pro profesionálního uţivatele ekonomicky přijatelné a pokud zajistí účinnou ochranu proti dotčeným škodlivým organismům.

14 II. Stručná historie vývoje integrované produkce révy vinné v ČR a její přínos pro ekologizaci vinohradnictví v ČR II.i. Historie IP a její přínos pro ekologizaci a ekonomickou stabilitu vinohradnictví ČR Ačkoli byly principy IOR formulovány v USA v důsledku selhání chemické ochrany vojtěšky před mšicí Therioapis maculata jiţ v roce 1959 a v evropském vinohradnictví byly principy integrované ochrany a integrované produkce révy vinné formulovány E. Bollerem ve Švýcarsku jiţ v 70. letech 20. století ( byla integrovaná ochrana a integrovaná produkce aţ do počátku devadesátých let 20. století v ČR pouze teoreticky a víceméně okrajově diskutovanými pojmy (například v publikaci: Čača Z. a kol.: 1990 Ochrana polních a zahradních plodin), aniţ by došlo byť jen k pokusu o jejich uplatnění jako celku v praxi. Spektrum masově pouţívaných chemických přípravků, jako byly proti plísni révy pouţívané, vůči uţitečným organizmům vinic relativně toxické fungicidy na bázi mancozebu, měďnaté fungicidy na bázi oxychloridu mědi síranu měďnatého obsaţeného v bordóské jíše znamenaly zatíţení půd vinic více neţ 10 kg mědi/ha a rok spolu s pouţíváním syntetických pyretroidů a organofosfátů, které jiţ v koncentracích tisícinásobně menších, neţ byly registrované dávky určené proti cílovým druhům škodlivých obalečů de facto přispívaly k devastaci jak vinic, tak jejich okolí (Hluchý, M., 2008: Rizika konvenčního vinohradnictví pro biodiverzitu krajiny. In: Šarapatka, B., Niggli, U., Zemědělství a krajina: cesty k vzájemnému souladu. Olomouc 2008.). V důsledku opakovaných plošných aplikací perzistentních herbicidů, jako byly například triazinové herbicidy, vysokým dávkám průmyslových hnojiv obsahujících mimo jiné i cizorodé těţké kovy jako kadmium, rtuť a olovo a díky udrţování půdy vinic v reţimu černého úhoru došlo k těţké devastaci a v mnoha případech v důsledku eroze trvalé ztrátě viničních půd v důsledku eroze. Důsledky tohoto způsobu hospodaření se dodnes výrazně negativně projevují v nízké biologické aktivitě půd a stresu keřů révy vinné. Tato necitlivá a jak vinice, tak okolní krajinu doslova devastující technologie vrcholila v 70. a 80 letech 20. století.

15 V té době se ve vinohradnické praxi začaly uplatňovat, většinou víceméně okrajově, pouze některé, izolované prvky IOR, jako byly například nepříliš úspěšné pokusy o pouţívání prvního českého, průmyslově vyráběného biopreparátu na bázi entomopatogenní bakterie Bacillus thuringiensis kurstaki v přípravku Bathurin 82 produkovaného JZD Slušovice. Tento přípravek však byl vysoce nestandardní, formulačně i technologicky nedotaţený a v konečném důsledku znamenal pro výrobce ztrátu a pro kredit biologické a integrované ochrany rostlin spíše poškození renomé tohoto pojmu. V 80. letech 20. století, po vysoce profesionální, více neţ deset let trvající fázi vývoje, na němţ spolupracoval Entomologický ústavu ČSAV (Doc. I. Hrdý) s Odborem karantény a ochrany rostlin ÚKZÚZ v Brně (Ing. J. Marek) a posléze s výrobcem (také JZD Slušovice) byly do vinohradnické praxe zavedeny dodnes pouţívané feromonové lapáky obaleče mramorovaného a jednopásého typu delta trap (výrobce Propher Zlín). Významným přínosem v tomto směru bylo i poměrně široké uplatnění prvních modelů prognozy a signalizace kalamitních výskytů hlavních houbových chorob révy vinné. Ať uţ šlo o tzv. Muškovu metodu, nebo aplikaci relativně jednoduchého tzv. Šteberlova grafu hodnotícího riziko kalamitního výskytu plísně révy podle kumulativní sumy sráţek, znamenalo uplatnění těchto metod výrazné omezení do té doby paušálně, víceméně dle kalendáře uplatňovaného systému ochrany. Dodnes významné jsou i tehdy započaté aktivity v oblasti šlechtění rezistentních interspecifických odrůd révy vinné (Prof. V. Kraus, Doc. M. Michlovský) a první pokusy s ozeleňováním meziřadí vinic. Mimořádně významným přínos pro ekologizaci nejen československého, ale i evropského vinohradnictví bylo zvládnutí technologie biologické ochrany vinic před fytofágními roztoči dravým roztočem Typhlodromus pyri. Vývoj tohoto systému zahrnoval studium predačního potenciálu tohoto roztoče vůči čtyřem fytofágním roztočům: hálčivci révovému způsobujícímu kadeřavost révy vinné, svilušce chmelové, svilušce ovocné a vlnovníkovci révovému způsobujícímu plstnatos révy vinné. Skupina specialistů sloţená z našich předních akarologů (RNDr. M. Zacharda, CSc, Ing. R. Zemek, CSc, oba Entomologický ústav ČSAV v Č. Budějovicích) špičkových odborníků na ochranu révy vinné (Ing. M. Hluchý, Ing. P. Ackermann, CSc, oba OKOR ÚKZÚZ) ve spolupráci s matematickým analytikem (RNDr. Z. Pospíšil, VŠZ

16 Brno, později OKOR ÚKZÚZ) a několika špičkovými vinohradníky (Ing. J. Peřina, JZD Mikulov a J. Škola, JZD Strachotín) pracovala v letech na vývoji této technologie. Studovány byly jednak otázky populační dynamiky vztahu predátor (T. pyri) kořist (C. vitis, T. urticae, P. ulmi), přičemţ byl vyvinut dodnes funkční a pouţívaný počítačový model vývoje populační hustoty škůdců a predátora umoţňující přesnou predikci úrovně biologické ochrany révy vinné. Dále byl v několika desítkách jihomoravských vinic prováděn screening vhodné populace roztoče T. pyri. U vybrané, vůči některým organofosfátům rezistentní populace predátora T. pyri, tzv. kmen Mikulov byla testována citlivost této populace vůči většině v té době pouţívaných akaricidů, insekticidů a fungicidů. Na výsledcích těchto laboratorních a polních testů bylo postaveno doporučení ochrany vinic po introdukci dravého roztoče umoţňující spolehlivé zavedení této ochrany v praxi bez rizika poškození vinic. Dále byly studovány hodnoty prahů škodlivosti jednotlivých škodlivých fytofágních roztočů. Na základě všech těchto informací a po namnoţení mikulovské populace roztoče T. pyri na ploše asi 250 ha vinic JZD Mikulov bylo v roce 1989 zahájeno komerční zavádění tohoto způsobu ochrany vinic do praktické ochrany jak jihomoravských, tak rakouských vinic. Vzhledem k tomu, ţe metoda vyřešila poměrně obtíţný problém ochrany vinic, jímţ bylo potlačení škodlivých výskytů roztoče Calepitrimerus vitis, proti němuţ bylo pouţíváno kaţdoročně, a dluţno říci bez valných úspěchů, několik aplikací akaricidů v ceně cca Kč/ha a zavedení této metody navíc zvýšilo vitalitu révy vinné a prodlouţilo zhruba o deset aţ čtrnáct dnů intenzivní vegetaci révy vinné, čímţ došlo k lepšímu vyzrávání hroznů, metoda se rychle rozšířila a jiţ zhruba po pěti letech byla pouţívána zhruba na třetině vinic jiţní Moravy. Z hlediska integrované ochrany a integrované produkce bylo díky úspěšnému zavedení této metody biologické ochrany automaticky a naprosto spolehlivě vyřazeny z pouţívání v takto chráněných vinicích všechny pesticidy (akaricidy, insekticidy a fungicidy) toxické nejen pro dravého roztoče T. pyri, ale i pro stovky dalších druhů členovců. A poprvé si vinaři měli moţnost uvědomit hodnotu populace volně ţijícího druhu členovce, který udrţuje potenciálně extrémně významné škůdce trvale hluboko pod prahem škodlivosti. Těchto roztočem T. pyri z pouţívání vyřazených pesticidů bylo zhruba 40 % ze všech, v devadesátých letech pro révu vinnou registrovaných a tedy zákonem povolených pesticidů! Tento efekt je dodnes patrný například při pohledu na přehled mnoţství jednotlivých pesticidů aplikovaných v jednotlivých kulturách,

17 který publikuje Státní rostlinolékařská správa na svých webových stránkách ( V révě vinné je jiţ po řadu let i při výrazném nárůstu ploch vinic (z cca ha v roce 1990 na současných cca ha) patrná zcela minimální spotřeba toxických, v IP nepovolených pesticidů. Právě striktní výběr pro uţitečné organizmy málo toxických či netoxických prostředků ochrany rostlin je jednou z naprosto zásadních, avšak do široké praxe jen těţko prosazovaných prvků IOR. Domnívám se, ţe právě zde došlo k obratu v myšlení významné části profesionálních vinařů v ČR a k jejich ochotě spolupracovat při zavádění systému integrované ochrany a integrované produkce do jejich vinic. Podobný vývoj proběhl i v Rakousku, kde několik bystrých pracovníků firmy F. J. Kwizda počátkem 90. let pochopilo, jaký potenciál tato metoda v sobě skrývá a na základě úzké spolupráce s českými autory metody a producenty (M. Hluchý a M. Zacharda, zaloţivší v roce 1991 firmu Biocont Laboratory sro.) zařadila dravého roztoče T. pyri do své nabídky. Spolu s kompletní nabídkou s. T. pyri kompatibilních prostředků ochrany vinic začala masově razit zásady IP v rakouské vinohradnické praxi. V letech 1991 a 1992 byla takto v Rakousku Mikulovská populací roztoče T. pyri introdukována do vinic na ploše asi ha, coţ bylo rovněţ logicky provázeno vyřazením toxických pesticidů z uţívání v těchto vinicích. Velmi podobný vývoj proběhl i v Německu a na severu Itálie. Naopak tam, kde národními lídry vinohradnické technologie byla, ať uţ z jakýchkoli důvodů, tato technologie odmítnuta, jako například v Maďarsku, došlo k masovému zavedení principů integrované ochrany rostlin zhruba s desetiletým zpoţděním. K počátkům reálného uplatnění celého systému Integrované produkce došlo v ČR aţ počátkem 90. let 20. století. Po revolučních politických změnách, které mimo jiné umoţnily zahraniční kontakty nejen prověřeným členům komunistické strany, ale všem občanům bez rozdílu politického názoru. Díky tomu byly navázány první osobní kontakty s autory koncepce integrované produkce ve Švýcarsku (M. Hluchý E. Boller, Výzkumný ústav ovocnářsko vinařský ve Waedenswill a F. Haeni, Schweizerische Landw. Technikum, Ingenierschule HTL, Zollikofen) a začala práce na prvních Směrnicích IP v ČR (M. Hluchý a P. Ackermann, v té době oba zaměstnanci Odboru KOR ÚKZÚZ v Brně).

18 V roce 1992 byl zaloţen a na základě předloţených Stanov a seznamu členů Ministerstvem vnitra ČR registrován jako zájmová organizace Svaz Integrované produkce hroznů a vína ČR se sídlem v Brně. M. Hluchý a P. Ackermann ve spolupráci s několika dalšími vinohradnickými a vinařskými odborníky (E. Postbiegel, L. Musil, K. Trávník, J. Šebesta) formulovali první Směrnice IP hroznů a vína, které byly po interní diskuzi publikovány jako závazné standardy vinohradnických postupů členských podniků Svazu IP. Tyto směrnice byly zpracovány na základě švýcarského tzv. Malus bonus systému a splňovaly (a dodnes jako jediné v ČR splňují) jako jediné Směrnice IP v ČR mezinárodní minimální poţadavky na systémy IP v Evropě. V podstatě se změnami ve spektru pouţitých přípravků daných restrikcemi starších přípravků a registracemi nových preparátů jsou Směrnice i v dnes platné podobě velmi blízké původním směrnicím z roku Směrnice IP révy vinné v ČR jsou přítupné na Svaz byl zaloţen za účasti 7 zakládajících členských podniků (ZD Mikulov Ing. J. Peřina, ZD Polešovice L. Jašíková, ZD Čejkovice O. Bíza, Ing. L. Musil, Dolní Kounice, ZD Ratíškovice ing. F. Spěvák, Hudson ČR Kašnice Ing. J. Kachyňa, ZD Sokolnice M. Martinásek) s celkovou výměrou asi 560 ha vinic.

19 Integrovaně obhospodařovaná vinice na jiţním úpatí přírodní rezervace Svatý kopeček u Mikulova. Tato vinice je mimořádná jednak délkou nepřerušené sukcese společenstev rostlin a ţivočichů, která trvá jiţ 15 let. Navíc je součástí uceleného komplexu 140 ha vinic chráněného před obaleči jiţ dva roky nejselektivnějším způsobem feromony blokujícími komunikaci škodlivých druhů obalečů. V neposlední řadě je tato vinice zajímavá ještě z jednoho pohledu od roku 1994 je v této vinici v současnosti prováděna jiţ čtvrtá studie biodiverzity. Díky tomu je tato vinice, pokud je autorům známo, z hlediska biodiverzity dnes nejlépe prostudovanou vinicí Evropy. V prvních letech své existence Svaz fungoval absolutně bez jakékoli dotační či jiné podpory ze strany státu pouze na základě entuziasmu svých členských podniků a několika vinařských odborníků. Prvním finančním příspěvkem státu k fungování Svazu byla aţ několikatisícová podpora na tisk Směrnic v roce Pro pochopení či dokreslení pozice integrované produkce v polovině devadesátých let tzv. odbornou veřejností si dovolím připojit jednu osobní vzpomínku. Při rigorozní doktorské zkoušce před komisí ochrany rostlin na VŠZ v Brně, dnešní Mendelově Univerzitě, jsem byl dotazován na fungování biologické ochrany vinic dravým roztočem Typhlodromus pyri, coţ bylo téma

20 mé doktorské práce. Po odpovědi, ţe metoda je vysoce funkční a je postupně zaváděna do praxe v řadě vinařských podniků jiţní Moravy, ale i na Slovensku, v Rakousku, Německu, Švýcarsku a Francii, mi bylo předsedou komice zakázáno dál o integrované produkci mluvit, protoţe to je myšlenková konstrukce, která nikdy nefungovala a fungovat nebude. Takto byla integrovaná produkce před dvaceti lety akceptována elitami ochrany rostlin napojenými na chemický průmysl a jeho distributory. V té době převzal distributor Mikulovské populace dravého roztoče T. pyri v Rakousku, firma F. J. Kwizda medaili Ministra zemědělství za ekologizaci rakouského zemědělství za mimořádný počin, jímţ bylo prosazení zásad IOR na ploše asi ha rakouských vinic, kam byl introdukován dravý roztoč T. pyri. Díky organizování pravidelných odborných seminářů, tzv. polních kázání, účasti na různých akcích, jako byl například veletrh Vinex na Brněnském výstavišti a vydávání odborných publikací se pomalu IP stávala akceptovanou součástí našeho vinohradnictví. K širšímu uplatnění Integrované produkce ve vinohradnictví také přispěly a přispívají projekty zavádění IP financované Světovou Bankou a Evropskou Unií. V letech byl zhruba na ploše 600 ha vinic leţících na území CHKO Pálava realizován společností Biocont Laboratory spol s r.o. za peníze Světové banky projekt Biologizace vinohradnictví na území CHKO Pálava. Projekt spočíval jednak v ekologicky orientovaném vzdělávání vinařů této oblasti a v náhradě aplikací toxických akaricidů dravým roztočem T. pyri, náhradě chemických insekticidů biopreparátem Biobit, minimalizací počtu fungicidních zásahů signalizací potřeby ošetření vinic proti hlavním houbovým chorobám, ozeleněním meziřadí vinic druhově bohatou bylinnou vegetací a monitoringem některých bioindikačně významných skupin rostlin a členovců. Díky realizaci tohoto projektu vzrostl rozsah integrovaně obhospodařovaných vinic na jiţní Moravě o dalších zhruba 600 ha.

21 Konvenční vinice v Dyjákovicích. Tento typ hospodaření se vyznačuje několikrát ročně opakovanou kultivací meziřadí, opakovanými aplikacemi herbicidů jak pod řadami révy vinné, tak v meziřadí. Typické jsou rovněţ časté aplikace většinou levnějších, starších a neselektivních pesticidů včetně pesticidů extrémně toxických pro necílové druhy členovců a ostatních organizmů. Příkladem takových pesticidů mohou být syntetické pyretroidy, fungicidy na bázi mancozebu a mnohé další. V letech 2000 a 2001 byl na ploše asi 2000 ha vinic 24 členských podniků Svazu IP hroznů a vína v příhraničních okresech Břeclav a Znojmo realizován projekt PHARE. Cílem tohoto projektu jiţ bylo zavedení systému Integrované produkce do vinohradnictví zůčastněných firem. Kromě prvků jiţ zmíněných v souvislosti s projektem biologizace vinohradnictví na území CHKO Pálava byl významnou součástí tohoto projektu i nákup asi 50 meteostanic a počítačů vybavených prognostickým systémem Galati Vitis umoţňujícím řízení fungicidní ochrany révy vinné v reţimu IP. Tak jako v předchozích případech, byl i součástí tohoto projektu monitoring biodiverzity některých modelových vinic na území CHKO Pálava a NP Podyjí. Součástí projektu PHARE byla navíc i optimalizace hnojení vinic. K realizací tohoto projektu byla vybrána bratislavská firma Galati (manţelé Ing. Gašpar Vanek, CSc. a Ing. Zlatica

22 Vaneková, CSc.). Součástí projektu bylo i několik velmi kvalitních odborných vinohradnických konferencí a po ukončení projektu se rozsah vinic, v nichţ byl uplatněn systém IP na jiţní Moravě se zvýšil na zhruba ha, coţ bylo asi 40 % tehdejší výměry vinic v ČR. Mapka nově instalovaných meteostanic a počítačů s prognostickým softwarem (tmavě zelené body), lokalit, na nichţ byl projekt PHARE realizován (světle zelené body) a poradenských center (červeně). Obdobný, avšak rozsahem menší projekt zavedení systému IP do vinohradnictví okresů Brno venkov, Hodonín a Uherské Hradiště byl realizován v letech 2002 a V této době ještě stále integrovaná produkce nebyla státem jakkoli dotována. K podpoře IP u nás významně přispělo i vydání tří mimořádně kvalitních odborných publikací. V roce 1996 vydalo Bratislavské nakladatelství Príroda trilogii G. Vaneka a kolektivu autorů Vinič, jehoţ druhý díl Ochrana byl věnován ochraně révy vinné jiţ v intencích systému IP. Do této publikace přispěl Ing. P. Ackermann charakteristikami některých škůdců révy a Dr. Ing. M. Hluchý kapitolou o

23 biologické ochraně révy vinné a Integrované produkci. Tato kniha, vybavená stovkami kvalitních kreseb a schémat získala ocenění mezinárodní vinařské organizace OIV se sídlem v Paříţi jako nejlepší vinařská kniha roku Druhou publikací byl Obrazový atlas chorob a škůdců ovocných dřevin a révy vinné s podtitulem Ochrana ovocných dřevin a révy vinné v integrované produkci od M. Hluchého, P. Ackermanna, M. Zachardy, M. Bagara, E. Jetmarové a G. Vaneka vydaný roku 1997 firmou Biocont Laboratory. Tato kniha obsahující více neţ 800 barevných fotografií jiţ byla koncipována jako příručka ochrany révy v integrované produkci, to znamená s důrazem na kombinaci preventivní ochrany, biologických a ekologicky šetrnějších metod a znalost biologie a ekologie patogenů a škůdců. Součástí této publikace byla i rozsáhlá kapitola o volně ţijících uţitečných organizmech. Kniha byla vydána v dnes neuvěřitelném nákladu kusů a byla do čtyř let rozebrána. O deset let později, v roce 2007 vyšla třetí, pro ekologické vinohradnictví významná publikace. Bylo jí podstatně přepracované a rozšířené vydání předchozího atlasu s titulem Ochrana ovocných dřevin a révy vinné v ekologické a integrované produkci. Tato pětisetstránková publikace obsahující více neţ 900 fotografií od rozšířeného mezinárodního kolektivu autorů, kterými byli: M. Hluchý, P. Ackermann, M. Zacharda, Z. Laštůvka, M. Bagar, E. Jetmarová, G. Vanek, L. Szoeke a B. Plíšek navíc obsahovala kapitolu o prostředcích ekologické ochrany vinic a sadů, kapitolu o metodách automatizované prognozy a signalizace houbových chorob a kapitolu o významu zachování biodiverzity pro agroekosystémy. Jak nazev napovídá, byla jiţ koncipována jako příručka pro ochranu vinic a sadů jak v systému integrované, tak ekologické produkce. Kniha současně vyšla v češtině a v maďarstině a v současnosti se dokončuje její německá verze. Díky všem výše uvedeným aktivitám bylo české vinohradnictví, co se týká integrované produkce alespoň částečně připraveno pro vstup do Evropské Unie v květnu roku 2004 a na čerpání dotací z agroenvironmentálních fondů Evropské Unie. Počínaje rokem 2004 začala být integrovaná produkce hospodařením dotovaným z agroenvironmentálních fondů EU. Pro příjem dotací bylo stanoveno jako podmínka splnění několika základních kriterií integrované produkce, jimiţ bylo:

24 - Pouţívání pouze vybraného spektra přípravků OR (tzn. vyloučení vysoce toxických a jinak problematických přípravků) - Limit pouţití Cu 2 kg/ha a rok - Limit pouţití dusíku 50 kg N/ha a rok - Povinnost ozelenit (nepřesný výraz - zatravnit) nejpozději od třetího roku alespoň kaţdé druhé meziřadí vinice - Maximální počet 6 fungicidních zásahů proti plísni révy a 6 fungicidních zásahů proti padlí révovému - Přítomnost alespoň keřů révy vinné/ha (aktuálně platná hodnota keřů/ha Přehled počtu přijatých ţádostí, dotované výměry a celkové vyplacené výše podpory za hospodaření v systému Integrované produkce od roku 2005 uvádí následující tabulka: rok Dotace Kč/ha Počet ţádostí (proplacené) Celková dotovaná výměra ha Celková výše podpory (Kč) , EAFRD 440 EAFRD EAFRD HRDP 25 HRDP 835 HRDP PRV 508 PRV PRV HRDP 25 HRDP 820 HRDP PRV HRDP PRV HRDP 568 PRV 25 HRDP 613 PRV 25 HRDP Zdroj: MZe ČR, Situační a výhledové zprávy vinná révy a víno. V této souvislosti je vhodné pro přesnost informace o výši a rozsahu dotací uvést ještě jednu zajímavou skutečnost.

25 Jedna z posledních vinic v reţimu konvenčního hospodaření na Znojemsku, červen Důsledky zhruba třicet let trvající vodní eroze v nepříliš svaţité vinici na Znojemsku. V horní části svahu bylo cca 30 cm půdy erodováno, v dolní části svahu byla část této půdy uloţena (viz foto), část skončila pod vinicí a ve vodních tocích. V roce 2006 bylo v ČR 19 ha vinic obhospodařováno v reţimu ekologického vinohradnictví, přičemţ 11,8 ha z této plochy obhospodařované 3 subjekty bylo jiţ od r dotováno částkou Kč/ha a rok. V roce 2006 se dotace na ha v ekologickém vinohradnictví zvedla na hodnotu Kč/ha. Díky spolupráci na vývoji systému ekologického vinohradnictví Svazem Ekovín se počínaje rokem 2007 začíná zvedat výměra ekologicky obhospodařovaných ploch. V roce 2007 jiţ bylo za hospodaření v ekologickém reţimu dotováno 7 dalších subjektů hospodařících na ploše 156 ha ekologických vinic. V roce 2008 to jiţ bylo celkem 20 podniků hospodařících na 186 ha. V roce 2009 došlo k dalšímu nárůstu na 48 podniků s celkovou plochou 568 ha vinic. V roce 2010 se výměra dotovaných ekologicky obhospodařovaných vinic zvýšila na 649 ha, přičemţ vinařům hospodařícím na této ploše bylo vyplaceno na základě hospodaření v ekologickém vinohradnictví jiţ celkem Kč.

26 V naprosté většině se v tomto případě jedná o vinaře, kteří díky velmi dobrému zvládnutí systému IP úspěšně zvládli, za účinné spolupráce odborníků ze Svazu Ekovín i náročný přechod na ekologické vinohradnictví. O tom, ţe se nejednalo pouze o snahu o čerpání dotací bez produkce vysoce kvalitních hroznů a vín svědčí několik kontrol provedených ze strany MZe, kontrolních organizací EZ a v roce 2011 i ze strany ÚKZÚZ, přičemţ tyto kontroly v případě členských podniků Svazu Ekovín prokázaly, ţe na kontrolovaných plochách nebyly pouţity nepovolené syntetické pesticidy. V roce 2010 tak bylo z důvodu integrované a ekologické produkce v ČR dotováno ekologicky orientované hospodaření na celkové ploše ha částkou Kč. Ve skutečnosti však v reţimu IP hospodaří v ČR vinaři na ještě větší výměře, protoţe autor této analýza v roce 2008 při hledání konvenčně obhospodařovaných vinic zjistil, ţe převaţující podíl z titulu IP a EZ nedotovaných vinic je rovněţ obhospodařován členskými podniky Svazu Ekovín integrovaně. Některé podniky však z různých důvodů (např. neexistence dlouhodobých smluv s majiteli půdy při podmínce závazku minimálně 5 let hospodařit v daném reţimu celofaremně) nečerpaly dotaci na IP. Jestliţe v roce 2010 bylo v IP a EZ dotováno necelých ha vinic, fakticky v reţimu IP byly obhospodařovány další zhruba ha vinic. Fakticky tak v roce 2010 integrovaně a ekologicky obhospodařované vinice v ČR představovaly, při celkové výměře ha révou vinnou osázených vinic zhruba % všech vinic v ČR. Tento podíl (v širším slova smyslu) ekologicky obhospodařovaných vinic staví ČR celoevropsky i celosvětově na jednu z předních pozic. Vzhledem k tomu, ţe dotační tituly Integrovaná produkce a Ekologické vinohradnictví jsou z 80 % dotovány z finančních zdrojů EU, představují oba tyto směry vinohradnictví rovněţ významný finanční přínos pro rozvoj vinařství v ČR financovaný z externích zdrojů. Od našeho vstupu do EU v roce 2004 do současnosti tak bylo díky integrované produkci podpořeno české vinohradnictví částkou zhruba Kč, přičemţ zhruba Kč představuje podíl podpory z EU a jen Kč je podíl z rozpočtu ČR. Zajímavou je i celková částka, kterou měly moţnost na IP v roce vstupu do EU připravené podniky od roku 2005 po současnost, tedy během 7 let na

27 jeden hektar získat. Tato částka, včetně dotace za rok 2011 činí zhruba kč. Na výše uvedeném vývoji má významný podíl také systematické vzdělávání vinařů. Jiţ od roku 2008 jsou kaţdoročně v prostorách Mikulovského barokního zámku pořádány Svazem Ekovín mezinárodní ekologicky zaměřené odborné konference Víno Envi. V letech 2009 aţ 2011bylna základě společného EU projektu spolupořadatelem Slovenský svaz Iprovin. Těchto konferencí se pravidelně účastní od 120 do 170 vinařů z ČR, Slovenska, Maďarska a Rakouska. Přednášejícími jsou špičkoví vinohradničtí a vinařští odborníci z celé Evropy. V roce 2009 byl ve spolupráci s rakouským institutem Bioforschung Austria zahájen společný česko-rakouský projekt ECOWIN - ochrana přírody ekologizací vinohradnictví. Nositelem projektu je na české straně Svaz Ekovín ve spolupráci s Ústavem vinohradnictví a vinařství Mendelovy Univerzity, orgány ochrany přírody (Správa CHKO Pálava, Správa NP Podyjí, Odbor ochrany přírody JM Kraje) a 64 vinařských podniků hospodařících na zhruba na 1370 ha vinic v blízkosti Přírodních rezervací chráněných v různém reţimu ochrany. Po dobu tří let jsou jak vinaři, tak pracovníci orgánů ochrany přírody odborně vzděláváni v metodách ekologického vinohradnictví (IP a EZ) a vinice spolupracujících podniků jsou osévány druhově bohatými směsmi osiv za současné náhrady aplikací chemických insekticidů ekologicky mimořádně vhodnou ochranou vinic metodou matení obalečů feromony. Průběţný monitoring vyšších rostlin a denních i nočních motýlů některých modelových vinic prokázal významné pozitivní změny biodiverzity monitorovaných vinic. (viz Závěrečné zprávy monitoringu biologické rozmanitosti vinic a sadů v systému integrované produkce za roky zpracované společností Biocont Laboratory na základě zakázky MZe ČR a Závěrečná zpráva IGA MENDELU Ing. J. Šafáře Motýli jako indikátor prostředí k zhodnocení biodiverzity ve vinicích s různým reţimem hospodaření.) Takto se během dvaceti let díky existenci vysoce angaţovaných, ekologicky orientovaných odborníků organizovaných ve svazu Integrované produkce hroznů a vína (dnešní Svaz Ekovín) a několika stovkám vysoce profesionálních vinařů a v posledních deseti letech rovněţ díky finanční podpoře ze strany jak EU, tak ČR, stala z okrajové technologie uplatněné v roce 1992 v 7 podnicích na asi 560 ha během dvaceti let z okrajové technologie technologie úspěšně

28 fungující na zhruba 90 % rozlohy vinic ČR a vytvářející na několika tisících ha podmínky k přechodu našich špičkových vinařských podniků k ekologické produkci. Uváţíme-li, ţe tohoto výsledku bylo dosaţeno za situace, kdy ČR nemá ani jeden výzkumný ústav vinařský, je to výsledek o to významnější. Důsledkem tohoto stavu je jak obecně lepší ekonomická situace vinařských podniků, tak v průměru zdravější a ekologicky stabilnější krajina, nadměrnými dávkami mědi a dalších pesticidů nepoškozovaná půda vinic, méně pesticidy a dalšími cizorodými látkami kontaminovaná voda a vzduch a v neposlední řadě i zdravější populace jak vinařů a všech pracovníků ve vinicích, tak obecně celé společnosti. Detailnější rozbor dopadu zavedení IP na biodiverzitu vinic a okolní krajiny je podán v následující kapitole. Zde je na místě jen poznamenat, ţe IP, tak jak je definována v současných Směrnicích IP Svazu Ekovín a jak je limitována kontrolovanými parametry v systému dotací můţe být pro biodiverzitu krajiny vysoce přínosná (16 let v reţimu IP fungující vinice pod Svatým Kopečkem u Mikulova), nebo nemusí znamenat přínos ţádný. Biodiverzity IP vinic ve Vrbovci a v Hustopečích byla srovnatelná s monitorovanými konvenčními plochami. To obecně znamená, ţe dnešní technologie IP je poměrně velmi široce formulovaná a můţe, ale také nemusí, znamenat pro krajinu významný přínos. Z tohoto důvodu je dnes jistě vhodné se zamyslet nad moţnou a ţádoucí inovací systému IP, tak, aby její přínos, pokud má být zbytkem společnosti dotována, byl jednoznačně pozitivní a nevytvářel pouze potenciál k tomuto přínosu. II.ii. Stručná historie vývoje IP v okolních státech (CH, D, A, SK, HU) Švýcarsko S praktickým zaváděním systému integrované produkce se začalo v sedmdesátých letech 20. století ve Švýcarsku. Díky specifickým podmínkám švýcarské ekonomiky a vinohradnictví (relativně vysoké ceny hroznů a vín, nízké daně, vysoká kupní síla celé společnosti, smysl pro preciznost a fair play)ale i díky společenské objednávce, kdy je zbytek společnosti ochoten platit zemědělce za udrţování zdravé a kvalitní krajiny a v neposlední řadě i díky

29 vysoce profesionální práci švýcarských výzkumníků hospodařilo jiţ kolem roku 2000 zhruba 75 % všech švýcarských vinařů v systému IP. (Celková výměra vinic ve Švýcarsku je zhruba srovnatelná s ČR a představuje asi ha. Pro představu, jaké mnoţství práce za tímto číslem stojí, uvedu několik čísel. Ve Švýcarsku dnes pouţívají vinaři na zhruba ha metodu feromonového matení samců. Tato metoda vyţaduje spolupráci vzájemně spolu sousedících vinařů. Výše uvedených he vinic patří vinařům, to znamená, ţe průměrná výměra jednoho podniku pouţívajícího feromonové matení je 0,4 ha. A to feromony pouţívají spíš ty rozlohou vinic větší podniky. Ve Švýcarsku existuje vysoce funkční Svaz Integrované produkce, vinaři jsou pravidelně ze strany kontrolních orgánů Svazu kontrolováni, jsou jim při splnění směrnic IP kaţdoročně udělovány certifikáty a za hospodaření v systému IP jsou státem dotováni. Švýcarské směrnice IP, takzvaný Malus Bonus systém jsou jak svou strukturou, tak jednotlivými technologickými prvky velmi podobné Směrnicím Integrované produkce Svazu Ekovín, a jak uţ bylo řečeno, naši autoři při zpracovávání prvních, tehdy ještě Československých směrnic IP se švýcarskými kolegy intenzivně spolupracovali.

30 Dr. Ernst Boller v Ovocnářsko vinohradnickém výzkumném ústavu ve Waedenswill u Curychu představuje našim vinařům vztahy mezi škůdci a uţitečnými organizmy v rámci Integrované produkce (červen 2000). Spolková republika Německo V Německu, které má 7 specializovaných výzkumných ústavů vinařských, jednu specializovanou vinařskou univerzitu a řadu dalších vědeckých a výzkumných pracovišť byl vývoj IP v 80. letech 20. století jednou z priorit výzkumu. IP tak byla v 80. letech minulého století jen s malým zpoţděním za Švýcarskem uváděna do praxe. Jiţ od konce 90. let do současnosti v systému IP hospodaří zhruba % všech vinařů. Od počátku byl systém IP ve všech spolkových zemích podporován dotacemi, později se přešlo na kombinaci základní podpory a podpory některých konkrétních technologických prvků. Dnes je IP podporována základní dotací 130 EUR/ha a nadto jsou specielně podporovány některé, ekologicky vysoce efektivní technologie. Takto byla a dodnes je dotována náhrada aplikací chemických insekticidů pouţíváním feromonů metodou matení samců škodlivých obalečů částkou 100 EUR/ha. V některých spolkových zemích je dále podporována náhrada insekticidů aplikacemi biopreparátů na bázi Bacillus thuringiensis částkou 50 EUR/ha a dotována je rovněţ náhrada pouţívání herbicidů ozeleněním vinic. Spolková republika Rakousko V Rakousku vznikly první směrnice takzvané Kontrolované Integrované Produkce (KIP) o rok později, neţ v ČR, to znamená v roce Pravidla KIP jsou kaţdoročně doplňována. Na rozdíl od ČR je navíc povinností vinaře hospodařícího v systému IP se kaţdoročně vzdělávat na akreditovaných seminářích, za coţ jsou poté vinaři také podpořeni dotacemi. V ČR jsou tyto akce pořádány, ale účast je dobrovolná. V současnosti je dotováno: - náhrada pouţití herbicidů ozeleněním či agrotechnickými opatřeními - protierozní ochrana ozeleněním půdy - pouţívání v KIP pouze povolených pesticidů - limitované pouţití minerálních a listových hnojiv - pravidelné testování aplikační techniky