Zadavatel: Česká republika, Ministerstvo zemědělství. Odd... Ing. Ivan Landa, CSc., vedoucí oddělení

Transkript

1 Analýza moţností dotací Integrované produkce révy vinné po zavedení integrované ochrany rostlin jako standardního systému ochrany rostlin v zemědělství České republiky Zadavatel: Česká republika, Ministerstvo zemědělství Odd.... Ing. Ivan Landa, CSc., vedoucí oddělení Zpracovatel: Ing. Milan Hluchý, Ph.D. (réva vinná) Ekovín, Svaz integrované a ekologické produkce révy vinné, Brno Brno, 25.ledna 2012

2 Obsah I. Definice Integrované produkce a Integrované ochrany rostlin dle Evropské a české legislativy a mezinárodní organizace IOBC II. Stručný nástin historie vývoje integrované produkce révy vinné v ČR - historie IP v ČR - historie IP v okolních státech (SK, HU, A, D) III. IV. Výtah ochrany révy z aktuálně platné Směrnice integrované produkce hroznů svazu Ekovín v ČR Podmínky dotované integrované produkce v rámci agroenvironmentálních dotací v ČR v letech a její vyhodnocení z hlediska současně platné a připravované legislativy V. Analýza vlivu jednotlivých faktorů produkce révy vinné na biodiverzitu necílových organizmů vinic VI. Návrh a zdůvodnění moţných dotačních prvků integrované produkce révy vinné pro roky VII. Zápis z jednání předsednictva Svazu integrované a ekologické vinohradnické produkce Ekovín ze dne 23. Ledna 2012 obsahující mj. návrh moţných dotací IP pro roky

3 I. i. Definice Integrované produkce a Integrované ochrany rostlin dle mezinárodní organizace IOBC Integrovaná produkce révy vinné a v jejím rámci i integrovaná ochrana rostlin je od počátku devadesátých let, kdy byl svaz IP hroznů a vína v ČR zaloţen, zaloţena na relativně striktním dodrţování definic a principů IP a IOR, které byly postupně jiţ od 70. let dvacátého století definovány organizací IOBC. Dodnes je Svaz integrované a ekologické produkce hroznů a vína Ekovín o.s. jedinou českou organizací, která je, stejně jako její Směrnice, IOBC certifikována. Definice Integrované produkce dle platné Směrnice Svazu Ekovín, převzatá z IOBC. I.i. Definice IP podle Häniho, Bollera a Biglera (1990) Definice IP Cíl: Základ: Opatření: IP usiluje o dosaţení optimálních výnosů vyšší kvality cestou, která nezatěţuje ţivotní prostředí. Na bázi celistvého způsobu myšlení se IP orientuje komplexně na agroekosystém; je zaměřena na zemědělský podnik jako celek. Základem je udrţení, resp. zlepšení půdní úrodnosti a mnohotvárného ţivotního prostředí. Přednostně se vyuţívají a podporují přirozené regulační mechanismy. K ochraně ţivotního prostředí (půdy, vody, ovzduší, rostlin a zvířat) s ohledem na hospodárnost a společenské poţadavky se vyţaduje smysluplný soulad mezi biologickými, technickými a chemickými opatřeními.

4 Integrovaná ochrana rostlin je v rámci současně platných obecně platných směrnic IOBC definována následovně (viz Originál definice Integrované ochrany rostlin, jenţ je částí definice Integrované produkce dle IOBC: 8.0 Integrated Plant Protection 8.1 Principles of Integrated Plant Protection The Principles of Integrated Plant Protection have to be applied. They are described in detail in Appendix 4 and can be summarised as follows: Preventive (indirect) measures and observations in the field on pest, disease and weed status must have been considered before intervention with direct plant protection measures takes place. Each IP guideline endorsed by IOBC must contain, in the chapter dealing with plant protection issues, a short introductory statement explaining clearly the basic philosophy of integrated plant protection pursued by the organisation P r e v e n t i o n ( = i n d i r e c t p l a n t p r o t e c t i o n ) The prevention and/or suppression of key pests, diseases and weeds should be achieved or supported among other options especially by the choice of appropriate resistant/tolerant cultivars; use of an optimum crop rotation, (where applicable); use of adequate cultivation techniques, (e.g. stale seedbed technique, sowing dates, sowing densities, undersowing..); use of balanced fertilisation, (especially nitrogen),and irrigation practices; protection and enhancement of important natural enemies by adequate plant protection measures; utilisation of ecological infrastructures inside and outside production sites to enhance a supportive conservation biological control of key pests by antagonists R i s k a s s e s s m e n t a n d m o n i t o r i n g Pests, diseases and weeds must be monitored with adequate methods and tools to determine whether and when to apply direct control measures. Scientifically sound warning, forecasting and early diagnosis systems should be utilised. They are important for decisions about when direct control measures are necessary. The official forecasts of pest and/or disease risks, where

5 available, must be taken into consideration and greatest possible use of them must be made Robust and scientifically sound threshold values are essential components for decision making. For pests, diseases and weeds, officially established threshold levels defined for the region must be taken into account before treatments. Empirical threshold values should be replaced by more scientifically sound parameters. Differences in varietal susceptibility, where known, must also to be considered Di r e c t p l a n t p r o t e c t i o n m e t h o d s Where indirect plant protection measures are not sufficient to prevent a problem and forecasts and threshold values indicate a need to intervene with direct plant protection measures, priority must be given to those measures which have the minimum impact on human health, non-target organisms and the environment. 8.2 The choice of direct plant protection methods ( = control) Biological, biotechnical and physical methods must be preferred to chemical methods if they provide satisfactory control. All agrochemicals used must fulfil the basic requirements of GAP. All plant protection products applied must be officially registered or permitted by the appropriate governmental organisation in the country of application and final destination of produce. Where no official registration scheme exists reference is made to the FAO Code of Conduct on the Distribution and Use of Pesticides. The plant protection product applied must be appropriate for the target, as indicated on the product label, or for officially approved off-label uses. All pesticide applications must comply with the statutory conditions regarding the specific crop, maximum permitted total dose, maximum number of treatments, spray intervals and latest time of application, as indicated on the product label or authorised off-label uses. Since label doses are maximum doses approved by the registration authorities, reduced dosages are possible, (especially in herbicides). The choice of pesticides in sustainable production schemes and their classification into permitted, permitted with restrictions and not permitted categories must consider: Their toxicity to man

6 Their toxicity to key natural enemies Their toxicity to other natural organisms Their pollution potential for the environment (soil, water, air) Their ability to stimulate pests and diseases Their selectivity Their persistence Their potential to develop resistance in target 2 Biotechnical control methods are defined in applied entomology as highly specific procedures that influence the behaviour or development of pests without direct biocidal activity, such as mating disruption, deterrents, sterile insect technique Incomplete or missing information The necessity of use. Regularly updated data on the eco-toxicological profiles of pesticides are compiled by IOBC and published in the Tool Box of the Commission. Weed management should be achieved, as far as possible, by non-chemical methods. Chemical soil disinfection is not allowed. Where the risk of resistance against a plant protection measure is known and where the level of pests, diseases or weeds requires repeated application of plant protection products in the crops, the regional organisations have to provide clear recommendations or mandatory requests for an anti-resistance strategy to maintain the effectiveness of the products.

7 I. ii. Definice Integrované ochrany rostlin dle současné české legislativy PL A TNÉ ZNĚ NÍ č á s t i z á k o n a č. 326/2004 Sb., o rostlinolékařské péči a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, s v y z n a č e n í m n a v r h o v a n ý c h z m ě n : ZÁKON ze dne 29. dubna 2004 o rostlinolékařské péči a o změně některých souvisejících zákonů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ ROSTLINOLÉKAŘSKÁ PÉČE Hlava I ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ... 2 Základní pojmy (1) Pro účely tohoto zákona se rozumí

8 k) integrovanou ochranou rostlin objektivní a vhodné uplatňování kombinace metod biologických, biotechnologických, fyzikálních, chemických, pěstitelských a šlechtitelských, které omezuje použití chemických přípravků na minimum nezbytné pro udržení populace škodlivých organismů na úrovních nižších, než při kterých způsobují ekonomicky nepřijatelnou škodu nebo ztrátu, k) integrovanou ochranou rostlin zvažování veškerých dostupných metod ochrany rostlin a následná integrace opatření, která potlačují rozvoj populací škodlivých organismů a udržují používání přípravků na ochranu rostlin a jiných forem zásahu na úrovních, které lze z hospodářského a ekologického hlediska odůvodnit a které snižují či minimalizují rizika pro lidské zdraví nebo životní prostředí, přičemž je kladen důraz na růst zdravých plodin při co nejmenším narušení zemědělských a lesních ekosystémů a jsou podporovány přirozené mechanismy ochrany před škodlivými organismy, 5 Integrovaná ochrana rostlin (1) Profesionální uživatelé uplatňují obecné zásady integrované ochrany rostlin stanovené prováděcím právním předpisem. (2) Státní rostlinolékařská správa (dále jen rostlinolékařská správa ) shromažďuje a zveřejňuje metodické postupy k uplatňování obecných zásad integrované ochrany rostlin pro rostliny a skupiny rostlin s využitím výsledků činnosti vědeckovýzkumné základny. (3) Metodické postupy podle odstavce 2 obsahují zejména a) informace a nástroje pro sledování výskytu škodlivých organismů a s ochranou rostlin souvisejících poruch rostlin a pro rozhodování v oblasti integrované ochrany rostlin, b) preventivní opatření a přímé metody ochrany rostlin, které mají co nejmenší vedlejší účinky na lidské zdraví, necílové organismy a ţivotní prostředí a zároveň zohledňují hospodářskou odůvodnitelnost, c) opatření k zamezení rezistence škodlivých organismů k přípravkům (dále jen antirezistentní strategie ) a d) způsob ověřování úspěšnosti pouţívaných opatření v oblasti integrované ochrany rostlin. (4) Rozsah informací a nástrojů podle odstavce 3 písm. a), rozsah a způsob zveřejňování postupů podle odstavce 2 a informací podle odstavce 5 písm. b) stanoví prováděcí právní předpis. 79a (1) Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že

9 a) používá další prostředek, který není zapsán do úředního registru v rozporu s 54 odst. 1, nebo b) použije další prostředek v rozporu s 54 odst. 14., nebo c) jako profesionální uživatel přednostně neuplatňuje obecné zásady integrované ochrany rostlin podle 5 odst e (1) Právnická osoba se dopustí správního deliktu tím, že e) jako profesionální uživatel přednostně neuplatňuje obecné zásady integrované ochrany rostlin podle 5 odst. 1. CS Úřední věstník Evropské unie L 309/85 PŘÍLOHA III Obecné zásady integrované ochrany rostlin 1. K zamezení výskytu škodlivých organismů nebo jejich potlačení by měla napomáhat nebo přispívat mimo jiné zejména tato opatření: střídání plodin, pouţívání vhodných pěstitelských postupů (například postup vyuţívající úhorované půdy připravené k setí, doba a hustota výsevu, podsev, šetrné postupy obdělávání půdy, jednocení a přímý výsev), případné pouţívání odolných/tolerantních kultivarů a standardního/certifikovaného osiva a sadby, vyváţené hnojení, vápnění, zavlaţování a odvodňování, zamezení šíření škodlivých organismů pomocí hygienických opatření (například pravidelným čištěním strojů a zařízení), ochrana a podpora důleţitých uţitečných organismů, například prostřednictvím vhodných opatření na ochranu rostlin nebo vyuţívání ekologických infrastruktur na produkčních plochách i mimo ně. 2. Škodlivé organismy je třeba sledovat pomocí vhodných postupů a nástrojů, pokud jsou dostupné. Tyto vhodné nástroje by měly pokud moţno zahrnovat pozorování na místě a vědecky podloţené systémy varování, předpovědi a včasné diagnózy, pokud je to moţné, jakoţ i vyuţívání poradenství odborně kvalifikovaných poradců.

10 3. Na základě výsledků sledování se musí profesionální uţivatel rozhodnout, zda a kdy pouţije opatření na ochranu rostlin. Základním předpokladem rozhodování jsou pevně stanovené a vědecky podloţené prahové hodnoty. Pokud jde o škodlivé organismy, je třeba před ošetřením vzít pokud moţno v úvahu prahové hodnoty stanovené pro danou oblast, konkrétní území, plodiny a zvláštní klimatické podmínky. 4. Před chemickými metodami je nutné dát přednost udrţitelným biologickým, fyzikálním a jiným nechemickým metodám, pokud uspokojivě zajistí ochranu před škodlivými organismy. 5. Pouţívané pesticidy musí být co nejvíce specifické k danému škodlivému organismu a musí mít co nejmenší vedlejší účinky na lidské zdraví, necílové organismy a ţivotní prostředí. 6. Profesionální uţivatel by měl pouţívat pesticidy a další způsoby ošetření pouze v nezbytném rozsahu, například by měl sniţovat dávky, omezovat četnost ošetření nebo provádět částečné ošetření, a současně brát ohled na to, aby míra rizika pro vegetaci byla přijatelná a aby pesticidy nezvyšovaly riziko, ţe se populace škodlivých organismů stanou rezistentními. 7. Pokud je riziko rezistence vůči určitému opatření na ochranu rostlin známo a pokud mnoţství škodlivých organismů vyţaduje opakované ošetření plodin pesticidy, měly by být pouţity dostupné antirezistentní strategie, aby byla zachována účinnost přípravků. To se můţe týkat i současného pouţití několika druhů pesticidů s odlišným způsobem účinku. 8. Profesionální uţivatel by měl na základě záznamů o pouţívání pesticidů a sledování škodlivých organismů ověřovat úspěšnost pouţívaných opatření na ochranu rostlin. Návrh vyhlášky MZe ČR o integrované ochraně rostlin

11 N á v r h VYHLÁŠKA ze dne o integrované ochraně rostlin Ministerstvo zemědělství stanoví podle 88 odst. 1 písm. e) zákona č. 326/2004 Sb., o rostlinolékařské péči a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č.../2011 Sb., (dále jen zákon ) k provedení 5 odst. 3 zákona: 1 Předmět úpravy Tato vyhláška zapracovává příslušný předpis Evropské unie 1) obecné zásady integrované ochrany rostlin. a stanoví Pro účely této vyhlášky se rozumí: 2 Základní pojmy a) ekonomickým prahem škodlivosti stupeň výskytu škodlivého organismu, při kterém provedení ochranných opatření ještě zabrání ekonomicky významné škodě, b) systémem varování postup informování o očekávaném nebo potvrzeném výskytu nebo o šíření škodlivého organismu, který můţe způsobit ekonomicky významnou škodu. 3 Obecné zásady integrované ochrany rostlin (2) Profesionální uţivatel pouţije k předcházení nebo potlačení výskytu škodlivých organismů z nepřímých metod ochrany rostlin zejména tato opatření: a) střídání plodin, b) pouţívání pěstitelských postupů omezujících působení škodlivých organismů a podporujících uţitečné organismy, c) pouţívání odrůd odolných nebo tolerantních ke škodlivým organismům a úředně uznaného osiva a sadby 2), 1) Směrnice Evropského parlamentu a rady 2009/128/ES ze dne 21. října 2009, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství za účelem dosaţení udrţitelného pouţívání pesticidů. 2) Zákon č. 219/2003 Sb., o uvádění do oběhu osiva a sadby pěstovaných rostlin a o změně některých zákonů (zákon o oběhu osiva a sadby), ve znění pozdějších předpisů.

12 d) vyváţené hnojení, vápnění a vodní reţim, e) hygienická opatření, nebo f) ochrana uţitečných organismů a podpora jejich pozitivního vlivu na potlačování škodlivých organismů. (3) Profesionální uţivatel zajistí sledování stupně výskytu škodlivých organismů pomocí postupů a nástrojů zveřejněných podle zákona, které zahrnují zejména pozorování na místě, systémy varování, předpovědi výskytu škodlivých organismů a jejich včasného určení nebo vyuţívání poradenství poradců odborně kvalifikovaných podle zákona. (4) Profesionální uţivatel se na základě objektivní analýzy předpokladu napadení škodlivým organismem nebo výsledků sledování stupně výskytu škodlivých organismů podle odstavce 2 rozhodne, zda, kdy a jaký způsob ochrany rostlin pouţije. Pro toto rozhodování vyuţije ekonomické prahy škodlivosti, které jsou stanoveny pro dotčený škodlivý organismus nebo pěstovanou rostlinu pro dotčenou oblast nebo menší území a které odpovídají klimatickým podmínkám této oblasti nebo území. (5) Profesionální uţivatel upřednostní před chemickými metodami udrţitelné biologické, fyzikální a jiné nechemické metody, pokud jsou tyto metody pro profesionálního uţivatele ekonomicky přijatelné a pokud zajistí účinnou ochranu proti dotčeným škodlivým organismům. (6) Profesionální uţivatel pouţije přípravek nebo metodu ochrany, které jsou co nejvíce specifické pro dotčený škodlivý organismus a mají co nejmenší vedlejší účinky na lidské zdraví, necílové organismy a ţivotní prostředí. (7) Profesionální uţivatel pouţije přípravek nebo další způsob přímé ochrany rostlin pouze v rozsahu, ve kterém míra rizika vzniku škod působených dotčeným škodlivým organismem nepřekročí ekonomický práh jeho škodlivosti, zejména aplikací dávek přípravků na spodní hranici doporučení, sníţením četnosti pouţití přípravků nebo prováděním výběrového ošetření. Profesionální uţivatel současně přihlédne k tomu, aby se omezením pouţití přípravků nezvyšovalo riziko rezistence škodlivých organismů k přípravkům. (8) Profesionální uţivatel pouţije dostupné antirezistentní strategie tak, aby byla zachována účinnost přípravků a zpomaleno šíření rezistence škodlivého organismu k přípravkům, pokud je riziko vzniku rezistence škodlivého organismu vůči určitému způsobu ochrany rostlin zveřejněno rostlinolékařskou správou nebo je profesionálnímu uţivateli známo jiným způsobem a pokud stupeň výskytu škodlivého organismu vyţaduje opakované ošetření pěstované rostliny. (9) Profesionální uţivatel ověřuje úspěšnost pouţívaných opatření na ochranu rostlin na základě záznamů o pouţívání přípravků a sledování stupně výskytu škodlivých organismů.

13 3 Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti 1. ledna Ministr: (5) Profesionální uţivatel upřednostní před chemickými metodami udrţitelné biologické, fyzikální a jiné nechemické metody, pokud jsou tyto metody pro profesionálního uţivatele ekonomicky přijatelné a pokud zajistí účinnou ochranu proti dotčeným škodlivým organismům.

14 II. Stručná historie vývoje integrované produkce révy vinné v ČR a její přínos pro ekologizaci vinohradnictví v ČR II.i. Historie IP a její přínos pro ekologizaci a ekonomickou stabilitu vinohradnictví ČR Ačkoli byly principy IOR formulovány v USA v důsledku selhání chemické ochrany vojtěšky před mšicí Therioapis maculata jiţ v roce 1959 a v evropském vinohradnictví byly principy integrované ochrany a integrované produkce révy vinné formulovány E. Bollerem ve Švýcarsku jiţ v 70. letech 20. století ( byla integrovaná ochrana a integrovaná produkce aţ do počátku devadesátých let 20. století v ČR pouze teoreticky a víceméně okrajově diskutovanými pojmy (například v publikaci: Čača Z. a kol.: 1990 Ochrana polních a zahradních plodin), aniţ by došlo byť jen k pokusu o jejich uplatnění jako celku v praxi. Spektrum masově pouţívaných chemických přípravků, jako byly proti plísni révy pouţívané, vůči uţitečným organizmům vinic relativně toxické fungicidy na bázi mancozebu, měďnaté fungicidy na bázi oxychloridu mědi síranu měďnatého obsaţeného v bordóské jíše znamenaly zatíţení půd vinic více neţ 10 kg mědi/ha a rok spolu s pouţíváním syntetických pyretroidů a organofosfátů, které jiţ v koncentracích tisícinásobně menších, neţ byly registrované dávky určené proti cílovým druhům škodlivých obalečů de facto přispívaly k devastaci jak vinic, tak jejich okolí (Hluchý, M., 2008: Rizika konvenčního vinohradnictví pro biodiverzitu krajiny. In: Šarapatka, B., Niggli, U., Zemědělství a krajina: cesty k vzájemnému souladu. Olomouc 2008.). V důsledku opakovaných plošných aplikací perzistentních herbicidů, jako byly například triazinové herbicidy, vysokým dávkám průmyslových hnojiv obsahujících mimo jiné i cizorodé těţké kovy jako kadmium, rtuť a olovo a díky udrţování půdy vinic v reţimu černého úhoru došlo k těţké devastaci a v mnoha případech v důsledku eroze trvalé ztrátě viničních půd v důsledku eroze. Důsledky tohoto způsobu hospodaření se dodnes výrazně negativně projevují v nízké biologické aktivitě půd a stresu keřů révy vinné. Tato necitlivá a jak vinice, tak okolní krajinu doslova devastující technologie vrcholila v 70. a 80 letech 20. století.

15 V té době se ve vinohradnické praxi začaly uplatňovat, většinou víceméně okrajově, pouze některé, izolované prvky IOR, jako byly například nepříliš úspěšné pokusy o pouţívání prvního českého, průmyslově vyráběného biopreparátu na bázi entomopatogenní bakterie Bacillus thuringiensis kurstaki v přípravku Bathurin 82 produkovaného JZD Slušovice. Tento přípravek však byl vysoce nestandardní, formulačně i technologicky nedotaţený a v konečném důsledku znamenal pro výrobce ztrátu a pro kredit biologické a integrované ochrany rostlin spíše poškození renomé tohoto pojmu. V 80. letech 20. století, po vysoce profesionální, více neţ deset let trvající fázi vývoje, na němţ spolupracoval Entomologický ústavu ČSAV (Doc. I. Hrdý) s Odborem karantény a ochrany rostlin ÚKZÚZ v Brně (Ing. J. Marek) a posléze s výrobcem (také JZD Slušovice) byly do vinohradnické praxe zavedeny dodnes pouţívané feromonové lapáky obaleče mramorovaného a jednopásého typu delta trap (výrobce Propher Zlín). Významným přínosem v tomto směru bylo i poměrně široké uplatnění prvních modelů prognozy a signalizace kalamitních výskytů hlavních houbových chorob révy vinné. Ať uţ šlo o tzv. Muškovu metodu, nebo aplikaci relativně jednoduchého tzv. Šteberlova grafu hodnotícího riziko kalamitního výskytu plísně révy podle kumulativní sumy sráţek, znamenalo uplatnění těchto metod výrazné omezení do té doby paušálně, víceméně dle kalendáře uplatňovaného systému ochrany. Dodnes významné jsou i tehdy započaté aktivity v oblasti šlechtění rezistentních interspecifických odrůd révy vinné (Prof. V. Kraus, Doc. M. Michlovský) a první pokusy s ozeleňováním meziřadí vinic. Mimořádně významným přínos pro ekologizaci nejen československého, ale i evropského vinohradnictví bylo zvládnutí technologie biologické ochrany vinic před fytofágními roztoči dravým roztočem Typhlodromus pyri. Vývoj tohoto systému zahrnoval studium predačního potenciálu tohoto roztoče vůči čtyřem fytofágním roztočům: hálčivci révovému způsobujícímu kadeřavost révy vinné, svilušce chmelové, svilušce ovocné a vlnovníkovci révovému způsobujícímu plstnatos révy vinné. Skupina specialistů sloţená z našich předních akarologů (RNDr. M. Zacharda, CSc, Ing. R. Zemek, CSc, oba Entomologický ústav ČSAV v Č. Budějovicích) špičkových odborníků na ochranu révy vinné (Ing. M. Hluchý, Ing. P. Ackermann, CSc, oba OKOR ÚKZÚZ) ve spolupráci s matematickým analytikem (RNDr. Z. Pospíšil, VŠZ

16 Brno, později OKOR ÚKZÚZ) a několika špičkovými vinohradníky (Ing. J. Peřina, JZD Mikulov a J. Škola, JZD Strachotín) pracovala v letech na vývoji této technologie. Studovány byly jednak otázky populační dynamiky vztahu predátor (T. pyri) kořist (C. vitis, T. urticae, P. ulmi), přičemţ byl vyvinut dodnes funkční a pouţívaný počítačový model vývoje populační hustoty škůdců a predátora umoţňující přesnou predikci úrovně biologické ochrany révy vinné. Dále byl v několika desítkách jihomoravských vinic prováděn screening vhodné populace roztoče T. pyri. U vybrané, vůči některým organofosfátům rezistentní populace predátora T. pyri, tzv. kmen Mikulov byla testována citlivost této populace vůči většině v té době pouţívaných akaricidů, insekticidů a fungicidů. Na výsledcích těchto laboratorních a polních testů bylo postaveno doporučení ochrany vinic po introdukci dravého roztoče umoţňující spolehlivé zavedení této ochrany v praxi bez rizika poškození vinic. Dále byly studovány hodnoty prahů škodlivosti jednotlivých škodlivých fytofágních roztočů. Na základě všech těchto informací a po namnoţení mikulovské populace roztoče T. pyri na ploše asi 250 ha vinic JZD Mikulov bylo v roce 1989 zahájeno komerční zavádění tohoto způsobu ochrany vinic do praktické ochrany jak jihomoravských, tak rakouských vinic. Vzhledem k tomu, ţe metoda vyřešila poměrně obtíţný problém ochrany vinic, jímţ bylo potlačení škodlivých výskytů roztoče Calepitrimerus vitis, proti němuţ bylo pouţíváno kaţdoročně, a dluţno říci bez valných úspěchů, několik aplikací akaricidů v ceně cca Kč/ha a zavedení této metody navíc zvýšilo vitalitu révy vinné a prodlouţilo zhruba o deset aţ čtrnáct dnů intenzivní vegetaci révy vinné, čímţ došlo k lepšímu vyzrávání hroznů, metoda se rychle rozšířila a jiţ zhruba po pěti letech byla pouţívána zhruba na třetině vinic jiţní Moravy. Z hlediska integrované ochrany a integrované produkce bylo díky úspěšnému zavedení této metody biologické ochrany automaticky a naprosto spolehlivě vyřazeny z pouţívání v takto chráněných vinicích všechny pesticidy (akaricidy, insekticidy a fungicidy) toxické nejen pro dravého roztoče T. pyri, ale i pro stovky dalších druhů členovců. A poprvé si vinaři měli moţnost uvědomit hodnotu populace volně ţijícího druhu členovce, který udrţuje potenciálně extrémně významné škůdce trvale hluboko pod prahem škodlivosti. Těchto roztočem T. pyri z pouţívání vyřazených pesticidů bylo zhruba 40 % ze všech, v devadesátých letech pro révu vinnou registrovaných a tedy zákonem povolených pesticidů! Tento efekt je dodnes patrný například při pohledu na přehled mnoţství jednotlivých pesticidů aplikovaných v jednotlivých kulturách,

17 který publikuje Státní rostlinolékařská správa na svých webových stránkách ( V révě vinné je jiţ po řadu let i při výrazném nárůstu ploch vinic (z cca ha v roce 1990 na současných cca ha) patrná zcela minimální spotřeba toxických, v IP nepovolených pesticidů. Právě striktní výběr pro uţitečné organizmy málo toxických či netoxických prostředků ochrany rostlin je jednou z naprosto zásadních, avšak do široké praxe jen těţko prosazovaných prvků IOR. Domnívám se, ţe právě zde došlo k obratu v myšlení významné části profesionálních vinařů v ČR a k jejich ochotě spolupracovat při zavádění systému integrované ochrany a integrované produkce do jejich vinic. Podobný vývoj proběhl i v Rakousku, kde několik bystrých pracovníků firmy F. J. Kwizda počátkem 90. let pochopilo, jaký potenciál tato metoda v sobě skrývá a na základě úzké spolupráce s českými autory metody a producenty (M. Hluchý a M. Zacharda, zaloţivší v roce 1991 firmu Biocont Laboratory sro.) zařadila dravého roztoče T. pyri do své nabídky. Spolu s kompletní nabídkou s. T. pyri kompatibilních prostředků ochrany vinic začala masově razit zásady IP v rakouské vinohradnické praxi. V letech 1991 a 1992 byla takto v Rakousku Mikulovská populací roztoče T. pyri introdukována do vinic na ploše asi ha, coţ bylo rovněţ logicky provázeno vyřazením toxických pesticidů z uţívání v těchto vinicích. Velmi podobný vývoj proběhl i v Německu a na severu Itálie. Naopak tam, kde národními lídry vinohradnické technologie byla, ať uţ z jakýchkoli důvodů, tato technologie odmítnuta, jako například v Maďarsku, došlo k masovému zavedení principů integrované ochrany rostlin zhruba s desetiletým zpoţděním. K počátkům reálného uplatnění celého systému Integrované produkce došlo v ČR aţ počátkem 90. let 20. století. Po revolučních politických změnách, které mimo jiné umoţnily zahraniční kontakty nejen prověřeným členům komunistické strany, ale všem občanům bez rozdílu politického názoru. Díky tomu byly navázány první osobní kontakty s autory koncepce integrované produkce ve Švýcarsku (M. Hluchý E. Boller, Výzkumný ústav ovocnářsko vinařský ve Waedenswill a F. Haeni, Schweizerische Landw. Technikum, Ingenierschule HTL, Zollikofen) a začala práce na prvních Směrnicích IP v ČR (M. Hluchý a P. Ackermann, v té době oba zaměstnanci Odboru KOR ÚKZÚZ v Brně).

18 V roce 1992 byl zaloţen a na základě předloţených Stanov a seznamu členů Ministerstvem vnitra ČR registrován jako zájmová organizace Svaz Integrované produkce hroznů a vína ČR se sídlem v Brně. M. Hluchý a P. Ackermann ve spolupráci s několika dalšími vinohradnickými a vinařskými odborníky (E. Postbiegel, L. Musil, K. Trávník, J. Šebesta) formulovali první Směrnice IP hroznů a vína, které byly po interní diskuzi publikovány jako závazné standardy vinohradnických postupů členských podniků Svazu IP. Tyto směrnice byly zpracovány na základě švýcarského tzv. Malus bonus systému a splňovaly (a dodnes jako jediné v ČR splňují) jako jediné Směrnice IP v ČR mezinárodní minimální poţadavky na systémy IP v Evropě. V podstatě se změnami ve spektru pouţitých přípravků daných restrikcemi starších přípravků a registracemi nových preparátů jsou Směrnice i v dnes platné podobě velmi blízké původním směrnicím z roku Směrnice IP révy vinné v ČR jsou přítupné na Svaz byl zaloţen za účasti 7 zakládajících členských podniků (ZD Mikulov Ing. J. Peřina, ZD Polešovice L. Jašíková, ZD Čejkovice O. Bíza, Ing. L. Musil, Dolní Kounice, ZD Ratíškovice ing. F. Spěvák, Hudson ČR Kašnice Ing. J. Kachyňa, ZD Sokolnice M. Martinásek) s celkovou výměrou asi 560 ha vinic.

19 Integrovaně obhospodařovaná vinice na jiţním úpatí přírodní rezervace Svatý kopeček u Mikulova. Tato vinice je mimořádná jednak délkou nepřerušené sukcese společenstev rostlin a ţivočichů, která trvá jiţ 15 let. Navíc je součástí uceleného komplexu 140 ha vinic chráněného před obaleči jiţ dva roky nejselektivnějším způsobem feromony blokujícími komunikaci škodlivých druhů obalečů. V neposlední řadě je tato vinice zajímavá ještě z jednoho pohledu od roku 1994 je v této vinici v současnosti prováděna jiţ čtvrtá studie biodiverzity. Díky tomu je tato vinice, pokud je autorům známo, z hlediska biodiverzity dnes nejlépe prostudovanou vinicí Evropy. V prvních letech své existence Svaz fungoval absolutně bez jakékoli dotační či jiné podpory ze strany státu pouze na základě entuziasmu svých členských podniků a několika vinařských odborníků. Prvním finančním příspěvkem státu k fungování Svazu byla aţ několikatisícová podpora na tisk Směrnic v roce Pro pochopení či dokreslení pozice integrované produkce v polovině devadesátých let tzv. odbornou veřejností si dovolím připojit jednu osobní vzpomínku. Při rigorozní doktorské zkoušce před komisí ochrany rostlin na VŠZ v Brně, dnešní Mendelově Univerzitě, jsem byl dotazován na fungování biologické ochrany vinic dravým roztočem Typhlodromus pyri, coţ bylo téma

20 mé doktorské práce. Po odpovědi, ţe metoda je vysoce funkční a je postupně zaváděna do praxe v řadě vinařských podniků jiţní Moravy, ale i na Slovensku, v Rakousku, Německu, Švýcarsku a Francii, mi bylo předsedou komice zakázáno dál o integrované produkci mluvit, protoţe to je myšlenková konstrukce, která nikdy nefungovala a fungovat nebude. Takto byla integrovaná produkce před dvaceti lety akceptována elitami ochrany rostlin napojenými na chemický průmysl a jeho distributory. V té době převzal distributor Mikulovské populace dravého roztoče T. pyri v Rakousku, firma F. J. Kwizda medaili Ministra zemědělství za ekologizaci rakouského zemědělství za mimořádný počin, jímţ bylo prosazení zásad IOR na ploše asi ha rakouských vinic, kam byl introdukován dravý roztoč T. pyri. Díky organizování pravidelných odborných seminářů, tzv. polních kázání, účasti na různých akcích, jako byl například veletrh Vinex na Brněnském výstavišti a vydávání odborných publikací se pomalu IP stávala akceptovanou součástí našeho vinohradnictví. K širšímu uplatnění Integrované produkce ve vinohradnictví také přispěly a přispívají projekty zavádění IP financované Světovou Bankou a Evropskou Unií. V letech byl zhruba na ploše 600 ha vinic leţících na území CHKO Pálava realizován společností Biocont Laboratory spol s r.o. za peníze Světové banky projekt Biologizace vinohradnictví na území CHKO Pálava. Projekt spočíval jednak v ekologicky orientovaném vzdělávání vinařů této oblasti a v náhradě aplikací toxických akaricidů dravým roztočem T. pyri, náhradě chemických insekticidů biopreparátem Biobit, minimalizací počtu fungicidních zásahů signalizací potřeby ošetření vinic proti hlavním houbovým chorobám, ozeleněním meziřadí vinic druhově bohatou bylinnou vegetací a monitoringem některých bioindikačně významných skupin rostlin a členovců. Díky realizaci tohoto projektu vzrostl rozsah integrovaně obhospodařovaných vinic na jiţní Moravě o dalších zhruba 600 ha.

21 Konvenční vinice v Dyjákovicích. Tento typ hospodaření se vyznačuje několikrát ročně opakovanou kultivací meziřadí, opakovanými aplikacemi herbicidů jak pod řadami révy vinné, tak v meziřadí. Typické jsou rovněţ časté aplikace většinou levnějších, starších a neselektivních pesticidů včetně pesticidů extrémně toxických pro necílové druhy členovců a ostatních organizmů. Příkladem takových pesticidů mohou být syntetické pyretroidy, fungicidy na bázi mancozebu a mnohé další. V letech 2000 a 2001 byl na ploše asi 2000 ha vinic 24 členských podniků Svazu IP hroznů a vína v příhraničních okresech Břeclav a Znojmo realizován projekt PHARE. Cílem tohoto projektu jiţ bylo zavedení systému Integrované produkce do vinohradnictví zůčastněných firem. Kromě prvků jiţ zmíněných v souvislosti s projektem biologizace vinohradnictví na území CHKO Pálava byl významnou součástí tohoto projektu i nákup asi 50 meteostanic a počítačů vybavených prognostickým systémem Galati Vitis umoţňujícím řízení fungicidní ochrany révy vinné v reţimu IP. Tak jako v předchozích případech, byl i součástí tohoto projektu monitoring biodiverzity některých modelových vinic na území CHKO Pálava a NP Podyjí. Součástí projektu PHARE byla navíc i optimalizace hnojení vinic. K realizací tohoto projektu byla vybrána bratislavská firma Galati (manţelé Ing. Gašpar Vanek, CSc. a Ing. Zlatica

22 Vaneková, CSc.). Součástí projektu bylo i několik velmi kvalitních odborných vinohradnických konferencí a po ukončení projektu se rozsah vinic, v nichţ byl uplatněn systém IP na jiţní Moravě se zvýšil na zhruba ha, coţ bylo asi 40 % tehdejší výměry vinic v ČR. Mapka nově instalovaných meteostanic a počítačů s prognostickým softwarem (tmavě zelené body), lokalit, na nichţ byl projekt PHARE realizován (světle zelené body) a poradenských center (červeně). Obdobný, avšak rozsahem menší projekt zavedení systému IP do vinohradnictví okresů Brno venkov, Hodonín a Uherské Hradiště byl realizován v letech 2002 a V této době ještě stále integrovaná produkce nebyla státem jakkoli dotována. K podpoře IP u nás významně přispělo i vydání tří mimořádně kvalitních odborných publikací. V roce 1996 vydalo Bratislavské nakladatelství Príroda trilogii G. Vaneka a kolektivu autorů Vinič, jehoţ druhý díl Ochrana byl věnován ochraně révy vinné jiţ v intencích systému IP. Do této publikace přispěl Ing. P. Ackermann charakteristikami některých škůdců révy a Dr. Ing. M. Hluchý kapitolou o

23 biologické ochraně révy vinné a Integrované produkci. Tato kniha, vybavená stovkami kvalitních kreseb a schémat získala ocenění mezinárodní vinařské organizace OIV se sídlem v Paříţi jako nejlepší vinařská kniha roku Druhou publikací byl Obrazový atlas chorob a škůdců ovocných dřevin a révy vinné s podtitulem Ochrana ovocných dřevin a révy vinné v integrované produkci od M. Hluchého, P. Ackermanna, M. Zachardy, M. Bagara, E. Jetmarové a G. Vaneka vydaný roku 1997 firmou Biocont Laboratory. Tato kniha obsahující více neţ 800 barevných fotografií jiţ byla koncipována jako příručka ochrany révy v integrované produkci, to znamená s důrazem na kombinaci preventivní ochrany, biologických a ekologicky šetrnějších metod a znalost biologie a ekologie patogenů a škůdců. Součástí této publikace byla i rozsáhlá kapitola o volně ţijících uţitečných organizmech. Kniha byla vydána v dnes neuvěřitelném nákladu kusů a byla do čtyř let rozebrána. O deset let později, v roce 2007 vyšla třetí, pro ekologické vinohradnictví významná publikace. Bylo jí podstatně přepracované a rozšířené vydání předchozího atlasu s titulem Ochrana ovocných dřevin a révy vinné v ekologické a integrované produkci. Tato pětisetstránková publikace obsahující více neţ 900 fotografií od rozšířeného mezinárodního kolektivu autorů, kterými byli: M. Hluchý, P. Ackermann, M. Zacharda, Z. Laštůvka, M. Bagar, E. Jetmarová, G. Vanek, L. Szoeke a B. Plíšek navíc obsahovala kapitolu o prostředcích ekologické ochrany vinic a sadů, kapitolu o metodách automatizované prognozy a signalizace houbových chorob a kapitolu o významu zachování biodiverzity pro agroekosystémy. Jak nazev napovídá, byla jiţ koncipována jako příručka pro ochranu vinic a sadů jak v systému integrované, tak ekologické produkce. Kniha současně vyšla v češtině a v maďarstině a v současnosti se dokončuje její německá verze. Díky všem výše uvedeným aktivitám bylo české vinohradnictví, co se týká integrované produkce alespoň částečně připraveno pro vstup do Evropské Unie v květnu roku 2004 a na čerpání dotací z agroenvironmentálních fondů Evropské Unie. Počínaje rokem 2004 začala být integrovaná produkce hospodařením dotovaným z agroenvironmentálních fondů EU. Pro příjem dotací bylo stanoveno jako podmínka splnění několika základních kriterií integrované produkce, jimiţ bylo:

24 - Pouţívání pouze vybraného spektra přípravků OR (tzn. vyloučení vysoce toxických a jinak problematických přípravků) - Limit pouţití Cu 2 kg/ha a rok - Limit pouţití dusíku 50 kg N/ha a rok - Povinnost ozelenit (nepřesný výraz - zatravnit) nejpozději od třetího roku alespoň kaţdé druhé meziřadí vinice - Maximální počet 6 fungicidních zásahů proti plísni révy a 6 fungicidních zásahů proti padlí révovému - Přítomnost alespoň keřů révy vinné/ha (aktuálně platná hodnota keřů/ha Přehled počtu přijatých ţádostí, dotované výměry a celkové vyplacené výše podpory za hospodaření v systému Integrované produkce od roku 2005 uvádí následující tabulka: rok Dotace Kč/ha Počet ţádostí (proplacené) Celková dotovaná výměra ha Celková výše podpory (Kč) , EAFRD 440 EAFRD EAFRD HRDP 25 HRDP 835 HRDP PRV 508 PRV PRV HRDP 25 HRDP 820 HRDP PRV HRDP PRV HRDP 568 PRV 25 HRDP 613 PRV 25 HRDP Zdroj: MZe ČR, Situační a výhledové zprávy vinná révy a víno. V této souvislosti je vhodné pro přesnost informace o výši a rozsahu dotací uvést ještě jednu zajímavou skutečnost.

25 Jedna z posledních vinic v reţimu konvenčního hospodaření na Znojemsku, červen Důsledky zhruba třicet let trvající vodní eroze v nepříliš svaţité vinici na Znojemsku. V horní části svahu bylo cca 30 cm půdy erodováno, v dolní části svahu byla část této půdy uloţena (viz foto), část skončila pod vinicí a ve vodních tocích. V roce 2006 bylo v ČR 19 ha vinic obhospodařováno v reţimu ekologického vinohradnictví, přičemţ 11,8 ha z této plochy obhospodařované 3 subjekty bylo jiţ od r dotováno částkou Kč/ha a rok. V roce 2006 se dotace na ha v ekologickém vinohradnictví zvedla na hodnotu Kč/ha. Díky spolupráci na vývoji systému ekologického vinohradnictví Svazem Ekovín se počínaje rokem 2007 začíná zvedat výměra ekologicky obhospodařovaných ploch. V roce 2007 jiţ bylo za hospodaření v ekologickém reţimu dotováno 7 dalších subjektů hospodařících na ploše 156 ha ekologických vinic. V roce 2008 to jiţ bylo celkem 20 podniků hospodařících na 186 ha. V roce 2009 došlo k dalšímu nárůstu na 48 podniků s celkovou plochou 568 ha vinic. V roce 2010 se výměra dotovaných ekologicky obhospodařovaných vinic zvýšila na 649 ha, přičemţ vinařům hospodařícím na této ploše bylo vyplaceno na základě hospodaření v ekologickém vinohradnictví jiţ celkem Kč.

26 V naprosté většině se v tomto případě jedná o vinaře, kteří díky velmi dobrému zvládnutí systému IP úspěšně zvládli, za účinné spolupráce odborníků ze Svazu Ekovín i náročný přechod na ekologické vinohradnictví. O tom, ţe se nejednalo pouze o snahu o čerpání dotací bez produkce vysoce kvalitních hroznů a vín svědčí několik kontrol provedených ze strany MZe, kontrolních organizací EZ a v roce 2011 i ze strany ÚKZÚZ, přičemţ tyto kontroly v případě členských podniků Svazu Ekovín prokázaly, ţe na kontrolovaných plochách nebyly pouţity nepovolené syntetické pesticidy. V roce 2010 tak bylo z důvodu integrované a ekologické produkce v ČR dotováno ekologicky orientované hospodaření na celkové ploše ha částkou Kč. Ve skutečnosti však v reţimu IP hospodaří v ČR vinaři na ještě větší výměře, protoţe autor této analýza v roce 2008 při hledání konvenčně obhospodařovaných vinic zjistil, ţe převaţující podíl z titulu IP a EZ nedotovaných vinic je rovněţ obhospodařován členskými podniky Svazu Ekovín integrovaně. Některé podniky však z různých důvodů (např. neexistence dlouhodobých smluv s majiteli půdy při podmínce závazku minimálně 5 let hospodařit v daném reţimu celofaremně) nečerpaly dotaci na IP. Jestliţe v roce 2010 bylo v IP a EZ dotováno necelých ha vinic, fakticky v reţimu IP byly obhospodařovány další zhruba ha vinic. Fakticky tak v roce 2010 integrovaně a ekologicky obhospodařované vinice v ČR představovaly, při celkové výměře ha révou vinnou osázených vinic zhruba % všech vinic v ČR. Tento podíl (v širším slova smyslu) ekologicky obhospodařovaných vinic staví ČR celoevropsky i celosvětově na jednu z předních pozic. Vzhledem k tomu, ţe dotační tituly Integrovaná produkce a Ekologické vinohradnictví jsou z 80 % dotovány z finančních zdrojů EU, představují oba tyto směry vinohradnictví rovněţ významný finanční přínos pro rozvoj vinařství v ČR financovaný z externích zdrojů. Od našeho vstupu do EU v roce 2004 do současnosti tak bylo díky integrované produkci podpořeno české vinohradnictví částkou zhruba Kč, přičemţ zhruba Kč představuje podíl podpory z EU a jen Kč je podíl z rozpočtu ČR. Zajímavou je i celková částka, kterou měly moţnost na IP v roce vstupu do EU připravené podniky od roku 2005 po současnost, tedy během 7 let na

27 jeden hektar získat. Tato částka, včetně dotace za rok 2011 činí zhruba kč. Na výše uvedeném vývoji má významný podíl také systematické vzdělávání vinařů. Jiţ od roku 2008 jsou kaţdoročně v prostorách Mikulovského barokního zámku pořádány Svazem Ekovín mezinárodní ekologicky zaměřené odborné konference Víno Envi. V letech 2009 aţ 2011bylna základě společného EU projektu spolupořadatelem Slovenský svaz Iprovin. Těchto konferencí se pravidelně účastní od 120 do 170 vinařů z ČR, Slovenska, Maďarska a Rakouska. Přednášejícími jsou špičkoví vinohradničtí a vinařští odborníci z celé Evropy. V roce 2009 byl ve spolupráci s rakouským institutem Bioforschung Austria zahájen společný česko-rakouský projekt ECOWIN - ochrana přírody ekologizací vinohradnictví. Nositelem projektu je na české straně Svaz Ekovín ve spolupráci s Ústavem vinohradnictví a vinařství Mendelovy Univerzity, orgány ochrany přírody (Správa CHKO Pálava, Správa NP Podyjí, Odbor ochrany přírody JM Kraje) a 64 vinařských podniků hospodařících na zhruba na 1370 ha vinic v blízkosti Přírodních rezervací chráněných v různém reţimu ochrany. Po dobu tří let jsou jak vinaři, tak pracovníci orgánů ochrany přírody odborně vzděláváni v metodách ekologického vinohradnictví (IP a EZ) a vinice spolupracujících podniků jsou osévány druhově bohatými směsmi osiv za současné náhrady aplikací chemických insekticidů ekologicky mimořádně vhodnou ochranou vinic metodou matení obalečů feromony. Průběţný monitoring vyšších rostlin a denních i nočních motýlů některých modelových vinic prokázal významné pozitivní změny biodiverzity monitorovaných vinic. (viz Závěrečné zprávy monitoringu biologické rozmanitosti vinic a sadů v systému integrované produkce za roky zpracované společností Biocont Laboratory na základě zakázky MZe ČR a Závěrečná zpráva IGA MENDELU Ing. J. Šafáře Motýli jako indikátor prostředí k zhodnocení biodiverzity ve vinicích s různým reţimem hospodaření.) Takto se během dvaceti let díky existenci vysoce angaţovaných, ekologicky orientovaných odborníků organizovaných ve svazu Integrované produkce hroznů a vína (dnešní Svaz Ekovín) a několika stovkám vysoce profesionálních vinařů a v posledních deseti letech rovněţ díky finanční podpoře ze strany jak EU, tak ČR, stala z okrajové technologie uplatněné v roce 1992 v 7 podnicích na asi 560 ha během dvaceti let z okrajové technologie technologie úspěšně

28 fungující na zhruba 90 % rozlohy vinic ČR a vytvářející na několika tisících ha podmínky k přechodu našich špičkových vinařských podniků k ekologické produkci. Uváţíme-li, ţe tohoto výsledku bylo dosaţeno za situace, kdy ČR nemá ani jeden výzkumný ústav vinařský, je to výsledek o to významnější. Důsledkem tohoto stavu je jak obecně lepší ekonomická situace vinařských podniků, tak v průměru zdravější a ekologicky stabilnější krajina, nadměrnými dávkami mědi a dalších pesticidů nepoškozovaná půda vinic, méně pesticidy a dalšími cizorodými látkami kontaminovaná voda a vzduch a v neposlední řadě i zdravější populace jak vinařů a všech pracovníků ve vinicích, tak obecně celé společnosti. Detailnější rozbor dopadu zavedení IP na biodiverzitu vinic a okolní krajiny je podán v následující kapitole. Zde je na místě jen poznamenat, ţe IP, tak jak je definována v současných Směrnicích IP Svazu Ekovín a jak je limitována kontrolovanými parametry v systému dotací můţe být pro biodiverzitu krajiny vysoce přínosná (16 let v reţimu IP fungující vinice pod Svatým Kopečkem u Mikulova), nebo nemusí znamenat přínos ţádný. Biodiverzity IP vinic ve Vrbovci a v Hustopečích byla srovnatelná s monitorovanými konvenčními plochami. To obecně znamená, ţe dnešní technologie IP je poměrně velmi široce formulovaná a můţe, ale také nemusí, znamenat pro krajinu významný přínos. Z tohoto důvodu je dnes jistě vhodné se zamyslet nad moţnou a ţádoucí inovací systému IP, tak, aby její přínos, pokud má být zbytkem společnosti dotována, byl jednoznačně pozitivní a nevytvářel pouze potenciál k tomuto přínosu. II.ii. Stručná historie vývoje IP v okolních státech (CH, D, A, SK, HU) Švýcarsko S praktickým zaváděním systému integrované produkce se začalo v sedmdesátých letech 20. století ve Švýcarsku. Díky specifickým podmínkám švýcarské ekonomiky a vinohradnictví (relativně vysoké ceny hroznů a vín, nízké daně, vysoká kupní síla celé společnosti, smysl pro preciznost a fair play)ale i díky společenské objednávce, kdy je zbytek společnosti ochoten platit zemědělce za udrţování zdravé a kvalitní krajiny a v neposlední řadě i díky

29 vysoce profesionální práci švýcarských výzkumníků hospodařilo jiţ kolem roku 2000 zhruba 75 % všech švýcarských vinařů v systému IP. (Celková výměra vinic ve Švýcarsku je zhruba srovnatelná s ČR a představuje asi ha. Pro představu, jaké mnoţství práce za tímto číslem stojí, uvedu několik čísel. Ve Švýcarsku dnes pouţívají vinaři na zhruba ha metodu feromonového matení samců. Tato metoda vyţaduje spolupráci vzájemně spolu sousedících vinařů. Výše uvedených he vinic patří vinařům, to znamená, ţe průměrná výměra jednoho podniku pouţívajícího feromonové matení je 0,4 ha. A to feromony pouţívají spíš ty rozlohou vinic větší podniky. Ve Švýcarsku existuje vysoce funkční Svaz Integrované produkce, vinaři jsou pravidelně ze strany kontrolních orgánů Svazu kontrolováni, jsou jim při splnění směrnic IP kaţdoročně udělovány certifikáty a za hospodaření v systému IP jsou státem dotováni. Švýcarské směrnice IP, takzvaný Malus Bonus systém jsou jak svou strukturou, tak jednotlivými technologickými prvky velmi podobné Směrnicím Integrované produkce Svazu Ekovín, a jak uţ bylo řečeno, naši autoři při zpracovávání prvních, tehdy ještě Československých směrnic IP se švýcarskými kolegy intenzivně spolupracovali.

30 Dr. Ernst Boller v Ovocnářsko vinohradnickém výzkumném ústavu ve Waedenswill u Curychu představuje našim vinařům vztahy mezi škůdci a uţitečnými organizmy v rámci Integrované produkce (červen 2000). Spolková republika Německo V Německu, které má 7 specializovaných výzkumných ústavů vinařských, jednu specializovanou vinařskou univerzitu a řadu dalších vědeckých a výzkumných pracovišť byl vývoj IP v 80. letech 20. století jednou z priorit výzkumu. IP tak byla v 80. letech minulého století jen s malým zpoţděním za Švýcarskem uváděna do praxe. Jiţ od konce 90. let do současnosti v systému IP hospodaří zhruba % všech vinařů. Od počátku byl systém IP ve všech spolkových zemích podporován dotacemi, později se přešlo na kombinaci základní podpory a podpory některých konkrétních technologických prvků. Dnes je IP podporována základní dotací 130 EUR/ha a nadto jsou specielně podporovány některé, ekologicky vysoce efektivní technologie. Takto byla a dodnes je dotována náhrada aplikací chemických insekticidů pouţíváním feromonů metodou matení samců škodlivých obalečů částkou 100 EUR/ha. V některých spolkových zemích je dále podporována náhrada insekticidů aplikacemi biopreparátů na bázi Bacillus thuringiensis částkou 50 EUR/ha a dotována je rovněţ náhrada pouţívání herbicidů ozeleněním vinic. Spolková republika Rakousko V Rakousku vznikly první směrnice takzvané Kontrolované Integrované Produkce (KIP) o rok později, neţ v ČR, to znamená v roce Pravidla KIP jsou kaţdoročně doplňována. Na rozdíl od ČR je navíc povinností vinaře hospodařícího v systému IP se kaţdoročně vzdělávat na akreditovaných seminářích, za coţ jsou poté vinaři také podpořeni dotacemi. V ČR jsou tyto akce pořádány, ale účast je dobrovolná. V současnosti je dotováno: - náhrada pouţití herbicidů ozeleněním či agrotechnickými opatřeními - protierozní ochrana ozeleněním půdy - pouţívání v KIP pouze povolených pesticidů - limitované pouţití minerálních a listových hnojiv - pravidelné testování aplikační techniky

31 Za uplatnění těchto prvků v reţimu IP jsou vinaři podporováni částkou zhruba EUR/rok. Specielní organizace integrovaně hospodařících vinařů neexistuje, ale na rozdíl od ČR existuje státem a Zemědělskou komorou financovaná síť poměrně efektivně pracujících poradenských pracovišť ( Slovensko Poměrně dobře srovnatelný vývoj IP je v případě srovnání situace v ČR a na Slovensku. V roce zaloţení Svazu IP v ČR jsme byli se Slovenskem součástí jedné federace. Přestoţe někteří naši slovenští kolegové byli o aktivitách směřujících k zaloţení Svazu IP informováni, mezi zakládajícími podniky nebyl ani jeden slovenský vinařský subjekt. Po rozdělení federace v roce 1993 na Slovensku nikdo neprojevil snahu o posun vinohradnictvím tímto směrem aţ do roku 2002, kdy Ing Gašpar Vanek CSc, tehdy čerstvě penzionovaný pracovník Komplexného výzkumného ústavu vinohradnícko vinárského byl při řešení projektu PHARE zavedení systému Integrované produkce do vinohradnictví příhraničních okresů Břeclav a Znojmo natolik inspirován výsledky zavádění Integrované produkce na jiţní Moravě, ţe se pokusil zaloţit Zvaz integrovanej produkcie hrozna a vína Iprovin. Na bázi českých Směrnic IP vznikly první slovenské Směrnice IP a dodnes je moţno říci, ţe principy IP v ČR a na Slůovensku jsou téměř identické. Tato aktivita však zůstala aţ do r omezena víceméně na minimum. Ke změně zájmu vinařů o IP došlo aţ po vstupu Slovenska do EU roku 2004, kdy začali čeští vinaři čerpat na IP dotace. V podstatě neexistence pravidel IP pro čerpání dotací vyvolala znovu zájem slovenských vinařů primárně o finanční podporu a sekundárně i o Integrovanou produkci. V roce 2007 měly členské podniky Svazu Iprovin celkovou plochu vinic obhospodařovanou v systému IP 1698,5 ha. Představitelé slovenského Zvazu Iprovin začali úspěšně jednat s Ministerstvem puodohospodárstva a v roce 2008 začala na Slovensku být vyplácena dotace na IP v révě vinné. Tato dotace činila a dodnes činí 600 EUR/ha a v roce 2008 byla vyplacena vinařům hospodařícím na ploše zhruba ha vinic. V současnosti je tato dotace vyplácena vinařům hospodařícím na celkové ploše asi ha, coţ je asi poloviny výměry vinic na Slovensku. Stejně jako Směrnice IP, jsou velmi podobné i kriteria pro čerpání dotací na IP na Slovensku.

32 Maďarsko Maďarsko mělo před dvaceti lety relativně srovnatelnou startovací pozici jako Česko a Slovensko. Integrovaná produkce byla vnímána okrajově jako nevýznamným pojmem a aţ do roku 2004 nebyl učiněn pokus o zaloţení organizace zabývající se tímto směrem vinohradnického hospodaření či zavedení IP do vinohradnické praxe. Zájem o IP začal být aţ po roce 2004 v souvislosti s moţností čerpání finanční podpory z fondů EU na tento systém ekologicky orientovaného vinohradnictví. Aţ do současnosti ale nevznikla organizace zabývající se tímto způsobem hospodaření a i kriteria pro čerpání dotací jsou velmi vágní a de facto nesplňují ani minimální poţadavky na skutečnou IP. Podporu 400 EUR/ha je tak moţno dostat i bez ozelenění půdy vinic bylinnou vegetací, v případě zdůvodněné potřeby je moţno pouţít v podstatě jakýkoli pro révu vinnou registrovaný pesticid, jako je například oblíbený organofosfosfát Bi 58 na bázi dimethoate atd. Zcela mimořádnou v rámci celé Evropské unie byla aţ do nedávna platná situace, kdy na tuto Integrovanou produkci bylo moţno čerpat vyšší finanční podporu, neţ na skutečně kontrolované ekologické vinohradnictví, kde dotace činila pouhých 380 EUR/ha. Dodnes rovněţ neexistuje organizace, která by se systematicky snaţila vzdělávat maďarské vinaře v otázkách technologie IP.

33 I takto můţe vypadat vinice v reţimu dotované Integrované produkce v Maďarsku (Foto M. Hluchý, Tokajská oblast, srpen 2009) V současnosti se tak špičkové maďarské vinohradnické podniky (Hotszolé na Tokaji, Attila Gere na Villani apod.) snaţí zavádět přímo ekologické vinohradnictví. Tyto snahy jsou však v současnosti omezeny pouze na 1-2 % výměry vinic v Maďarsku. III. Výtah: výţiva a ochrana révy z aktuálně platné Směrnice integrované produkce hroznů Svazu Ekovín (ČR)

34 SVAZ INTEGROVANÉ A EKOLOGICKÉ PRODUKCE HROZNŮ A VÍNA O.S. - EKOVÍN Směrnice integrované produkce hroznů 2010 Realizováno za podpory:

35 Hlavní zásady pro pěstování révy vinné a zpracování hroznů v systému integrované produkce. Ochrana rostlin Povinné: - ošetřovat proti houbovým chorobám pouze na základě krátkodobé prognózy a signalizace, nebo zohlednění vhodnosti podmínek pro výskyt a šíření - ošetřovat proti ţivočišným škůdcům pouze na základě vyhodnocení výskytu, včetně vyuţití prahu hospodářské škodlivosti - přednostně vyuţívat ekologicky vhodnější přípravky a ostatní prostředky ochrany rostlin - při výjimečném výskytu dalších škodlivých organismů konzultovat způsob ochrany s příslušným odborným garantem metodiky integrované produkce nebo poradcem - respektovat zásady strategie řízení rezistence u problémových skupin pesticidů - dodrţet ochranné lhůty pesticidů podle Seznamu registrovaných přípravků a dalších prostředků na ochranu rostlin - vést záznamy o výsledcích prognózy a signalizace a o provedených ochranných opatřeních Je zakázáno: - pouţívat pesticidy, které nejsou doporučeny pro integrovanou produkci (toxické k uţitečným organismům, zejména T. pyri) - překročit počet přípustných ošetření proti houbovým chorobám (maximálně 6 ošetření proti padlí révy a 6 proti plísni révy) - pouţít prostředky k desinfekci půdy, včetně nematocidů - pouţít vyšší mnoţství čistého Cu 2+ neţ 2 kg/ha za rok Péče o půdu, hnojení Povinné: - seţínané zatravnění nebo řízené zaplevelení minimálně v kaţdém druhém meziřadí - půda během zimy (srpen - září) chráněna porostem - hnojení P, K, Mg na základě rozborů půdy. Rozbory musí být provedeny minimálně 1x za 6 let. Doporučené dávky ţivin nesmí být překročeny - vedení záznamů o organickém a anorganickém hnojení dle přílohy vyhlášky č. 399/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů Je zakázáno:

36 - provádět celoplošnou aplikaci herbicidů a to i ve sníţených dávkách. Herbicidy lze pouţít pouze v řádách - pouţít kořenové a perzistentní herbicidy - při hnojení dusíkem pouţít dávku vyšší neţ 50 kg č.ţ. N na hektar za rok - při hnojení hnojem pouţít dávku hnoje vyšší neţ 40 t/ha Ostatní doporučení 3-5% by měly pokrývat vyrovnávací ekologické plochy (liniová keřová společenstva) 1. Definice a cíle integrované produkce Integrovaná produkce (IP) představuje způsob zemědělského hospodaření, jehoţ základním cílem je zajištění trvale udrţitelného rozvoje ve smyslu 6 zákona č. 17/1992 Sb. o ţivotním prostředí, tedy rozvoje, který současným i budoucím generacím zachovává moţnost uspokojovat jejich základní ţivotní potřeby a přitom nesniţuje rozmanitost přírody a zachovává přirozené funkce agroekosystémů a ostatních ekosystémů, jeţ jsou zemědělskou produkcí přímo či nepřímo ovlivňovány. Dalším základním poţadavkem je důsledný systémový přístup k celé technologii pěstování révy vinné a zpracování při optimalizaci ekonomických a ekologických aspektů produkce. Ve snaze vyhnout se případným nedorozuměním a konfuzním interpretacím pojmu integrované produkce uvádíme definici IP podle Häniho, Bollera a Biglera (1990). Definice IP Cíl: Základ: Opatření: IP usiluje o dosaţení optimálních výnosů vyšší kvality cestou, která nezatěţuje ţivotní prostředí. Na bázi celistvého způsobu myšlení se IP orientuje komplexně na agroekosystém; je zaměřena na zemědělský podnik jako celek. Základem je udrţení, resp. zlepšení půdní úrodnosti a mnohotvárného ţivotního prostředí. Přednostně se vyuţívají a podporují přirozené regulační mechanismy. K ochraně ţivotního prostředí (půdy, vody, ovzduší, rostlin a zvířat) s ohledem na hospodárnost a společenské poţadavky se vyţaduje smysluplný soulad mezi biologickými, technickými a chemickými opatřeními. Směrnice IP hroznů a vína stanoví limitující a doporučená kriteria pro jednotlivé pěstební technologie. Při jejich dodrţování bude finální produkt (stolní hrozen) deklarován jako produkt z IP a označen ochrannou známkou. Směrnice IP je otevřeným systémem, který bude v souladu s vědeckotechnickým rozvojem doplňován o nové ověřené poznatky. Směrnice IP je zpracován s přihlédnutím k poţadavkům na systémy IP révy vinné, jeţ pro švýcarské vinohradnictví zpracovali Basler a Murisier (1990) pro rakouské a jeţ jsou dnes podkladem k mezinárodně kladeným poţadavkům na systémy IP révy vinné, které jsou zpracovávány v rámci organizace IOBC.

37 2. Technická část 2.1. Přehled hodnocených kriterií a jejich bonitace Následující přehled prvků systému IP člení rozhodující technologické postupy z pohledu jejich uplatnění v systému IP na zakázané, povinné a doporučené. - zakázané - aplikací nepřípustného řešení (např. aplikace více neţ 50 kg č. ţ. dusíku/ha v průměru na celou výměru vinic) znamená ztrátu práva k pouţívání ochranné známky svazu pro příslušnou, případně i následující sezónu. - povinné - řešení, které splňuje poţadavky IP nebo v případě, ţe jsou uvedeny další, doporučené varianty daného řešení splňuje alespoň minimální poţadavky systému IP. - doporučené - v případě přijatelnosti několika alternativních řešení jsou jednotlivé varianty bonitovány podle vhodnosti pro agroekosystém a kvalitu produkce jedním aţ pěti body stupnice. Čím je varianta z hledisek IP (ekologické, ekonomické, hygienické aj. aspekty) výhodnější, tím je řešení ohodnoceno více body. Splnění všech předepsaných prvků systému IP alespoň povoleným způsobem opravňuje producenta k pouţívání ochranné známky svazu. Navíc bude moţno deklarovat kromě ochranné známky i počet dosaţených bodů, "bonus", čímţ můţe pěstitel a vinař prezentovat svou úroveň zvládnutí systému IP. K bodovému hodnocení byl po konzultaci s autory částečně pouţit Wädenswilský model hodnocení uplatněný ve švýcarských směrnicích IP révy vinné - v tzv. " Malus - Bonus" systému (Basler, P., Boller, E., 1991). Vysvětlivky k tabulkám: NE technické opatření nebylo aplikováno nebo kriterium dané normou nebylo překročeno. Pokud je NE v kolonce Zakázané, je neprovedení takového opatření porušením směrnice. Pokud je NE v kolonce Povinné, není toto opatření vyžadováno. ANO technické opatření bylo aplikováno nebo kriterium dané normou bylo překročeno. Pokud je ANO v kolonce Zakázané, je provedení takového opatření porušením směrnice. Pokud je ANO v kolonce Povinné nebo Doporučené, je takové opatření vyžadováno nebo doporučováno. Pod každou tabulkou jsou vysvětlující poznámky. Zde jsou vysvětleny i použité zkratky. Znak 0 znamená, že neprovedení daného opatření je hodnoceno body.

38 2.1.1: Půda, hnojení, výţiva Kriterium řešení Zakázané Povinné Doporučené (+ body) Poslední půdní rozbor (AZP) proveden nejvýše před 6 lety ANO 2. Listová diagnostika NE ANO 3. Organické hnojení jednou za 3 roky nad 40 t/ha ANO 4. Hnojení dusíkem- kg č.ţ./ha (minerální hnojiva) nad 50 do 50 do 40 do 30 do 20 NEHNOJ. 5. Minerálně nehnojená kontrola (minimální plocha 10 x 10 m) NE ANO 6. Překročení doporuč. hnojení P, K, Mg ANO 7. Hnojení na list NE JLH 0 8. Důsledné vracení organického materiálu - réví, matoliny atd. NE ANO 9 Překročení max. limitů obsahů těţkých kovů v kompostech (dle platných norem) ANO Poznámka: 7. Hnojení na list: jednosloţkové listové hnojivo (JLH), nehnojeno 0

39 2.1.2: Regulace plevelů, protierozní ochrana Kriterium řešení Zakázané Povinné Doporučené (+ body) Regulované ozelenění meziřadí min. 50% 100 % 2. Ochrana půdy během zimy NE ANO 3. Nastýlání slámy v kaţdém druhém meziřadí ANO 4. Aplikace herbicidů CP B 0 5. Typ herbicidu PD,PPH 6. Pestrost rostlinného společenstva do 30 nad Střídavé kosení NE částečně ANO 8. Vyrovnávací ekologické plochy NE E X K Poznámky: 1. V kaţdém druhém meziřadí - 50 %, v kaţdém meziřadí % 2. Půda během zimy chráněna porostem (srpen - březen) 4. Celoplošná aplikace (CP), bodová aplikace(b), bez pouţití herbicidů Paraquat/diquat (PD), persistentní půdní herbicidy (PPH), 6. Pestrost rostlinného společenstva mezi řádky, počet druhů (Poaceae spp. = 1) 7. Střídavé kosení při zajištění kompletního pokosení plochy 8. Přítomnost vyrovnávacích ekologických ploch - extenzivní plochy (E), xerothermní vegetace (X), keřová vegetace (K)

40 2.1.3: Regulace chorob Kriterium řešení Zakázané Povinné Doporučené (+ body) Padlí révy (počet ošetření fungicidy) nad 6 do 6 do 4 do 3 do 2 2. Plíseň révy (počet ošetření fungicidy) 3. Pouţití biologických preparátů ochrany rostlin a pomocných látek nad 6 do 6 do 4 do 3 do 2 ANO 4. Toxicita fungicidů Celkové mnoţství Cu ++ kg/ha.rok nad 2 do 2 6. Neošetřená kontrola NE ANO 7. Dodrţení ochranné lhůty ANO 8. Odstraňování zálistků ANO 9.Odlisťování zóny hroznů ANO Poznámky: 4. Nejvyšší hodnota toxicity pouţitého fungicidu pro dravé roztoče 6. Neošetřená kontrola při všech fungicidních aplikacích 8. Dodrţení ochranné lhůty pesticidu dle seznamu registrovaných přípravků a dalších prostředků na ochranu rostlin Podrobněji popsáno v příloze č. 8

41 2.1.4: Regulace ţivočišných škůdců Kriterium Řešení Zakázané Povinné Doporučené (+ body) Ošetření proti obalečům insekticidy podle signalizace 2. Ochrana proti obalečům pomocí feromonů ANO NE ANO 3. Sviluška ovocná SL AN 4. Sviluška chmelová SL AN 5.Hálčivec révový SL AN,PRG 6.Vlnovník révový 1,2,B 3 7.Toxicita akaricidů vůči dravým roztočům Vyuţití dravého roztoče T. pyri proti fytosugním roztočům ANO 9. Ochranná lhůta ANO Poznámka: 3. Sviluška ovocná: ochrana smí být provedena pouze na základě znalosti napadení. Za vegetace dle aktuálního napadení (AN). Ochrana naslepo (SL). 4. Sviluška chmelová: ochrana dle kontroly aktuálního napadení za vegetace - AN. Ochrana naslepo (SL) se nepřipouští. 5. Ochrana během vegetace pouze na základě znalosti aktuálního napadení (AN) či prognózy (V.-VII) (PRG), či dle prognózy napadení pro následující jaro (VIII.-IX.). Ochrana naslepo (SL) se nepřipouští 6. Ochrana se připouští jen při indexu napadení 3, ochrana bez bonitace napadení (B), nebo při napadení 1. a 2. stupně se nepřipouští. 7. Ošetření akaricidy o nízké toxicitě vůči dravým roztočům (1,2). Stupně toxicity podle IOBC: 1- netoxický, 2- slabě toxický, 3- středně toxický, 4- silně toxický 9. Dodrţení ochranné lhůty dle seznamu povolených přípravků na ochranu rostlin

42 2.1.5: Různé Kriterium řešení 1. Konzultace při ochraně rostlin NE Zakázané Povinné Doporučené (+ body) Testování rosičů a postřikovačů dle zákona č. 326/2004 Sb. 3. Pouţití rosičů s částečnou recyklací aplikační kapaliny 4. Vedení záznamů o organickém a anorganickém hnojení 5. Vedení záznamů o pouţití přípravků na ochranu rostlin ANO NE ANO ANO ANO 6. vyrovnávací ekologické plochy ANO 7. Vedení záznamů o výskytu a prognoze škodlivých org. ANO Poznámka: 1. Méně známé druhy škůdců či chorob řešeny/neřešeny (NE) na základě odborné konzultace s poradenskou sluţbou Svazu EKOVÍN.

43 Povolené herbicidní přípravky Název přípravku (účinná látka) Dávka /ha BRONCO (glyphosate IPA) CLINIC (glyphosate - IPA) DOMINATOR (glyphosate IPA) GLYFOGAN 480 SC (glyphosate IPA) GLYFOS (glyphosate IPA) KAPUT HARVEST (glyphosate IPA) MON (glyphosate IPA) ROUNDUP BIAKTIV (glyphosate IPA) ROUNDUP KLASIK (glyphosate IPA) ROUNDUP RAPID (glyphosate potassium) STING CT (glyphosate IPA) TOUCHDOWN QUTTRO (glyphosate) BASTA 15 (glufosinate - NH 4) TARGA SUPER 5 EC (quizalofop-p-ethyl, především pýr plazivý) AGRITOX 50 SL (MCPA, pouze svlačec rolní) AMINEX 500 KMV( MCPA, pouze svlačec rolní) AMINEX PUR (MCPA, pouze svlačec rolní) AMINEX 500 SL (MCPA, pouze svlačec rolní) DICOPUR M 750 (MCPA, pouze svlačec rolní) U 46 M FLUID (MCPA, pouze svlačec rolní) GALIGAN 240 EC (oxyfluorfen) GOAL 2 E (oxyfluorfen) STOMP 400 SC (pendimethalin) STOMP 330 E (pendimethalin) 2-6 l/ha 3 9 l/ha 3-6 l/ha 2-6 l/ha 2 8 l/ha 5 9 l/ha 2 6 l/ha 2-8 l/ha 2-6 l/ha 1,5-6 l/ha 4-9 l/ha 2-6 l/ha 4-6 l/ha 2,5-3 l/ha (1-1,5 l/ha jednoleté trávy) 2,5 l/ha 2,5 l/ha 5 l/ha 2,5 l/ha 1,6 l/ha 2,8 l/ha 1-4 l/ha 4 l/ha 4 5 l/ha 5 6 l/ha

44 Fungicidní přípravky proti plísni révy Název přípravku (účinná látka) Dávka /ha (koncentrace) Ochr. Lhůta (dny) Omezení z důvodu ochrany uţitečných organizmů (počet ošetření/vegetace) Skupina účinných látek ACROBAT MZ (dimethomorph + mancozeb) ALIETTE BORDEAUX (fosetyl Al - 2,5 kg 35 2 amidy kys. cynnamové + dithiokarbamáty 4 kg 35 etylfosfonáty + Cu ++ + oxichlorid Cu ++ ) CABRIO TOP (pyraclostrobin + metiram) 1/2 kg (min. 0,2 %) 35 2 QoI strobiluriny + dithiokarbamáty CAPTAN 50 WP (captan) 3 kg 28/35 ftalimidy CUPROXAT SC (zásaditý síran Cu ++ ) 5 l 7/35 Cu ++ CUPROCAFFARO (oxichlorid Cu ++ ) 4 kg 7/35 Cu ++ CUPROCAFFARO MICRO (oxichlorid Cu ++ ) 1,75/3,5 kg (min. 0,35 %) 7/35 Cu ++ CURZATE GOLD (cymoxanil + mancozeb) CURZATE M (cymoxanil + mancozeb) 2 2,5 kg 42 2 kyanoacetamid oxiny +dithiokarbamáty 2,5 kg 42 2 kyanoacetamid oxiny +dithiokarbamáty DITHANE M 45 (mancozeb) 2-3 kg 42 2 dithiokarbamáty DITHANE DG NEOTEC (mancozeb) 2-3 kg 42 2 dithiokarbamáty ELECTIS (zoxamid + mancozeb) 0,9 kg/ha (min 0,18 %) 56 2 benzamidy + dithiokarbamáty

45 Název přípravku (účinná látka) Dávka /ha (koncentrace) Ochr. Lhůta (dny) Omezení z důvodu ochrany uţitečných organizmů (počet ošetření/vegetace) Skupina účinných látek FANTIC F (benalaxyl-m+ folpet) 1/2 kg (min. 0,2 %) fenylamidy + ftalimidy FLOWBRIX (oxichlorid Cu ++ ) 1,25 1,5/2,5 3 l (min. 0,25-0,3 %) 35 Cu ++ FOLPAN 50 WP (folpet) 2-3 kg 35/45 ftalimidy FOLPAN 80 WG (folpet) 1,25-2 kg 35/45 ftalimidy FUNGURAN- OH 50 WP (hydroxid Cu ++ ) 4 kg 35 Cu ++ CHAMPION 50 WP (hydroxid Cu ++ ) 4 kg 35 Cu ++ KOCIDE 2000 (hydroxid Cu ++ ) KUPRIKOL 50 (oxichlorid Cu ++ ) 2,5 3,75 kg 7/35 Cu ++ 4 kg 7/35 Cu ++ KUPRIKOL 250 SC (oxichlorid Cu ++ ) 6 8 l 7/35 Cu ++ MELODY COMBI 65,3 WG (iprovalicarb + folpet) MILDICUT (cyazofamid) 0,9/1,8 kg (min. 0,18 %) 2/3,5 4 l (min. 0,4 %) 28 amidy kyseliny karboxylové + ftalimidy 21 cyanoimidazoly MERPAN 50 WP (captan) 3 kg 28/35 ftalimidy MERPAN 80 WG (captan) 2 kg 28/35 ftalimidy

46 Název přípravku (účinná látka) Dávka /ha (koncentrace) Ochr. Lhůta (dny) Omezení z důvodu ochrany uţitečných organizmů (počet ošetření/vegetace) Skupina účinných látek NOVOZIR MN 80 NEW (mancozeb) 2-3 kg 42 2 dithiokarbamáty PERGADO F (mandipropamid + folpet) 1,25/2-2,5 kg (min. 0,2 0,25 %) 28 amidy kyseliny karboxylové + ftalimidy POLYRAM WG (metiram) 2-3 kg 42 2 dithiokarbamáty PROFILER (fluopicolid+fosetyl Al) 1,5/3 kg (min.0,3 %) 21 acylpicolidy+ethylfosf onáty QUADRIS (azoxystrobin) 0,8-1 kg 21 Qo inhibitory - strobiluriny QUADRIS MAX (azoxistrofin+folpet) RIDOMIL GOLD MZ (metalaxyl-m+ mancozeb) 2 l 21/28 QoI strobiluriny+ftalimidy 2,5 kg 15 2 fenylamidy + dithiokarbamáty RIDOMIL GOLD MZ PEPITE (metalaxyl-m+ mancozeb) RIDOMIL GOLD PLUS 42,5 WP (metalaxyl-m + oxichlorid Cu ++ ) RIDOMIL GOLD COMBI PEPITE (metalaxyl-m+ folpet) 2,5 kg 15 2 fenylamidy + dithiokarbamáty 3,5 4 kg 15 fenylamidy + Cu ++ 2 kg AT/28 fenilamidy + ftalimidy TANOS 50 WG (famoxadone+cymoxanil) VERITA (fenamidone+fosetyl Al) 0,2/0,4 kg (min 0,04 %) 2,5 3,0 kg (min. 0,25 0,3%) 28 QoI oxazolydinediony+kya noacetamid oxiny 28 Qo inhibitory imidazolinony + etylfosfonáty

47 Biologická ochrana - pomocné látky Termínem pomocné látky jsou označeny přípravky, které nemají přímou fungicidní účinnost na patogena, tak jako je tomu u fungicidů, ale výrazným způsobem zvyšují přirozenou obranyschopnost rostlin, takţe rostliny jsou schopny po aplikaci pomocných látek potlačovat do značné míry patogeny zvýšenou aktivitou vlastního imunitního systému. Podmínkou vysoké účinnosti celého systému ochrany révy vinné v ekologickém vinohradnictví zaloţeném na níţe uvedených pomocných látkách je dobrá kondice a vitalita rostlin révy a dostatečná stabilita ekosystému vinic. Více viz Trioli, G., Hofmann, U., 2010: ORWINE Kodex dobrého ekologického vinohradnictví a výroby vína, Ekovín a připravované Směrnice ekologického vinohradnictví Svazu Ekovín. Pomocné látky zvyšující schopnost révy vinné bránit se napadení plísní révy a černou hnilobou Přípravek Dávka/ha Doporučený počet aplikací Účinná látka Alginure 3 5 l/ha 1-4 Výluh z mořských řas, rostlinné aminokyseliny, algináty, fosfonáty MycoSin VIN 2,5 4 kg/ha 2-3 Směs jílových minerálů, rostlinných extraktů a buněčných stěn kvasinek Tyto pomocné látky se pouţívají PŘED výraznými infekčními periodami v období před květem, v průběhu kvetení a cca 2 3 týdny po květu révy vinné. Obranné reakce začínají fungovat v případě Alginuru v řádu cca 2 hodin po aplikaci a jejich efekt trvá po dobu několik týdnů aţ měsíců. Dvakrát opakovaná (cca po 5 7 dnech) aplikace Alginure v dávce 7 l/ha je schopna vyvolat tak silnou obrannou reakci rostlin, ţe tato reakce je schopna zastavit infekci jiţ napadených částí rostlin. Fungicidní přípravky proti padlí révy Název přípravku (účinná látka) Dávka /ha (konc.) Ochr. lhůta (dny) Omezení z důvodu ochrany uţitečných organizmů (počet ošetření/vegetace) Skupina účinných látek CABRIO TOP (pyraclostrobin + metiram) 1/2 kg (min. 0,2 %) 35 2 QoI strobiluriny + dithiokarbamáty DOMARK 10 EC (tetraconazole) 0,25 l 30 SBI I - DMIs DISCUS (kresoxim-methyl) 0,2 kg 35 Qo inhibitory - strobiluriny

48 Název přípravku (účinná látka) Dávka /ha (konc.) Ochr. lhůta (dny) Omezení z důvodu ochrany uţitečných organizmů (počet ošetření/vegetace) Skupina účinných látek EMERALD 10 EC (tetraconazole) 0,25 l 30 SBI I - DMIs FALCON 460 EC (spiroxamine+tebuconazole+triadimenol) 0,3-0,4l 35 SBI II aminy SBI I - DMIs IQ-CRYSTAL (quinoxyfen) 0,15 l 28 quinoliny KARATHANE LC (dinocap) (pouţití do ) 0,25-0,5 l 35 2 deriváty nitrofenolu KUMULUS WG (síra) 3-6 kg 3/42 síra PUNCH 10 EW (flusilazole) 0,3 l 42 SBI I - DMIs QUADRIS (azoxystrobin) 0,5-0,8 l 21 Qo inhibitory - strobiluriny QUADRIS MAX (azoxystrobin+folpet) 2 l 28/21 QoI strobiluriny+ftali midy SULIKOL K (síra) 5-10 kg 3/42 síra SULIKOL 750 SC (síra) 3,5 6,5 l 3/42 síra TALENDO (proquinazid) 0,125/0,25 l (min. 0,025%) 28 quinazoliny TOPAS 100 EC (penconazole) 0,25 l 35 SBI I - DMIs VIVANDO (metrafenon) 0,16/0,32 l (min. 28 benzofenony

49 Název přípravku (účinná látka) Dávka /ha (konc.) Ochr. lhůta (dny) Omezení z důvodu ochrany uţitečných organizmů (počet ošetření/vegetace) Skupina účinných látek 0,032%) ZATO 50 WG (trifloxystrobin) 0,15 kg 35 Qo inhibitory - strobiluriny Charakteristika skupin a účinných látek proti padlí révy viz. Příloha č. 4 Biologická ochrana pomocné látky Termínem pomocné látky jsou označeny přípravky, které nemají přímou fungicidní účinnost na patogena, tak jako je tomu u fungicidů, ale výrazným způsobem zvyšují přirozenou obranyschopnost rostlin, takţe rostliny jsou schopny po aplikaci pomocných látek potlačovat do značné míry patogeny zvýšenou aktivitou vlastního imunitního systému. Podmínkou vysoké účinnosti celého systému ochrany révy vinné v ekologickém vinohradnictví zaloţeném na níţe uvedených pomocných látkách je dobrá kondice a vitalita rostlin révy a dostatečná stabilita ekosystému vinic. Více viz Trioli, G., Hofmann, U., 2010: ORWINE Kodex dobrého ekologického vinohradnictví a výroby vína, Ekovín a připravované Směrnice ekologického vinohradnictví Svazu Ekovín Pomocné látky zvyšující schopnost révy vinné bránit se napadení padlím révy a šedou hnilobou hroznů révy Přípravek Dávka/ha Doporučený počet aplikací Účinná látka HF Mycol 2,5 5 l/ha 2-6 Fenyklový olej a další rostlinné extrakty VitiSan 8 10 kg/ha 2 6 Hydrogenuhličitan draselný NatriSan 8 10 kg/ha 2 4 Hydrogenuhličitan sodný AquaVitrin K 2,5 4 l/ha 4-6 8,5 % K 2 O a 20 % SiO 2 Alginure 3 5 l/ha 1-4 Výluh z mořských řas, rostlinné aminokyseliny, algináty, fosfonáty Cocana l/ha 1 2 (dle potřeby) Mazlavé draselné mýdlo z kokosového oleje Většina těchto pomocných látek se aplikuje před infekčními periodami padlí révy a šedé hniloby. Pouze Cocana je určena k smytí spor a mycelia padlí z jiţ napadených hroznů. Další informace ke způsobům aplikace viz.

50 Fungicidní přípravky proti šedé hnilobě hroznů révy Název přípravku (účinná látka) Dávka /ha (konc.) Ochr. lhůta (dny) Omezení z důvodu ochrany uţitečných organizmů (počet ošetření/vegetace) Skupina účinných látek MYTHOS 30 SC (pyrimethanil) 2,5 l 21 anilinopyrimidin y SOLFOBENTON DC kg 10 síra (pyrosiřičitan K + + Na + + siřičitan Na + ) TELDOR 500 SC (fenhexamid) 0,75-1,0 l 14 SBI III - hydroxianilidy THIRAM GRANUFLO (thiram) 3 4 kg 28 2 dithiokarbamáty TRICHODEX 20 WP (Trichoderma harzianum) 2,0 kg 0 biopreparát Charakteristika skupin a účinných látek proti šedé hnilobě hroznů viz. Příloha č.5 Biologická ochrana pomocné látky Termínem pomocné látky jsou označeny přípravky, které nemají přímou fungicidní účinnost na patogena, tak jako je tomu u fungicidů, ale výrazným způsobem zvyšují přirozenou obranyschopnost rostlin, takţe rostliny jsou schopny po aplikaci pomocných látek potlačovat do značné míry patogeny zvýšenou aktivitou vlastního imunitního systému. Podmínkou vysoké účinnosti celého systému ochrany révy vinné v ekologickém vinohradnictví zaloţeném na níţe uvedených pomocných látkách je dobrá kondice a vitalita rostlin révy a dostatečná stabilita ekosystému vinic. Více viz Trioli, G., Hofmann, U., 2010: ORWINE Kodex dobrého ekologického vinohradnictví a výroby vína, Ekovín a připravované Směrnice ekologického vinohradnictví Svazu Ekovín Pomocné látky zvyšující schopnost révy vinné bránit se napadení padlím révy a šedou hnilobou hroznů révy Přípravek Dávka/ha Doporučený počet aplikací Účinná látka HF Mycol 2,5 5 l/ha 2-6 Fenyklový olej a další rostlinné extrakty VitiSan 8 10 kg/ha 2 6 Hydrogenuhličitan draselný NatriSan 8 10 kg/ha 2 4 Hydrogenuhličitan sodný AquaVitrin K 2,5 4 l/ha 4-6 8,5 % K 2 O a 20 % SiO 2

51 Alginure 3 5 l/ha 1-4 Výluh z mořských řas, rostlinné aminokyseliny, algináty, fosfonáty Cocana l/ha 1 2 (dle potřeby) Mazlavé draselné mýdlo z kokosového oleje Většina těchto pomocných látek se aplikuje před infekčními periodami padlí révy a šedé hniloby. Pouze Cocana je určena k smytí spor a mycelia padlí z jiţ napadených hroznů. Přípravky povolené proti obalečům Název přípravku (účinná látka) Dávka /ha (konc.) Ochr. lhůta (dny) Omezení z důvodu ochrany uţitečných organizmů (počet ošetření/vegetace) BIOBIT XL 1,5 2 l 0 B. thuringiensis ssp. Kurstaki BIOBIT WP 1 1,4 kg 0 B. thuringiensis ssp. Kurstaki DIMILIN 48 SC 0,2 l; 0,02% 28 diflubenzuron INSEGAR WP 0,6 kg; 0,06% 45 fenoxycarb INTEGRO methoxyfenozide 0,3-0,4 l 14 0,03-0,04% NOMOLT 15 SC 1 l 28 teflubenzuron ZOLONE 35 EC 2 l; 0,2% AT phosalone Feromonové přípravky k ochraně metodou dezorientace samců Název přípravku (účinná látka) Dávka /ha (konc.) Ochr. lhůta (dny) Omezení z důvodu ochrany uţitečných organizmů (počet

52 ošetření/vegetace) Isonet L plus (E,Z)-7,9-Dodecadienyl acetate, (Z)- 9-Dodecenyl acetate Isonet LE (E,Z)-7,9-Dodecadienyl acetate, (Z)- 9-Dodecenyl acetate odparníků odparníků Rezistence fytopatogenních hub k fungicidům Strategie zabránění vzniku rezistence - soubor opatření realizovaných s cílem zachovat účinnost fungicidů disponovaných ke vzniku rezistence a tak předejít škodám, které by vznikly sníţením nebo ztrátou účinnosti. Obecná opatření proti vzniku rezistence minimalizace pouţití rizikových fungicidů v systému integrované ochrany a usměrněné chemické ochrany rostlin regulace pouţití rizikových fungicidů limitovat počet pouţití za vegetaci střídat s fungicidy s odlišným mechanizmem účinku pouţívat v kombinaci s jinými účinnými látkami, především s vícebodovým působením (tank mix nebo ready mix kombinace) dodrţovat doporučené dávky rizikové fungicidy pouţívat preventivně, omezit nebo vyloučit kurativní a eradikativní pouţití Charakteristika významných rezistencí ohroţených skupin fungicidních látek a specifické zásady oddálení vzniku rezistence Fenylamidy (vysoké riziko vzniku rezistence, cross rezistence v rámci fenylamidů, v ČR prokázána rezistence plísně révové) metalaxyl-m (typ Ridomil) benalaxyl-m (Fantic F) Opatření proti vzniku rezistence

53 dodrţovat doporučení k pouţití zásadně pouţívat v kombinaci s účinnými látkami s odlišným působením (ready mix kombinace) pouţívat preventivně, kurativně jen výjimečně po nepokryté infekci nebo infekční periodě nepřekročit interval 14 dní mezi ošetřeními (ztráta účinnosti partnera v kombinaci) střídat s přípravky s jiným mechanismem působení limitovat počet ošetření, pouţít max. 4x (v IP max. 2x) v průběhu vegetace pouţívat především k časnějším ošetřením (intenzivní růst révy, obnova citlivosti populace) Inhibitory biosyntézy sterolů (SBIs) Inhibitory demetylace (DMIs) (střední riziko vzniku rezistence, cross rezistence v rámci DMIs, v ČR prokázána snížená účinnost na padlí révové) triazoly flusilasole (Punch 10 EW) penconazole (Topas 100 EC) tebuconazole (Falcon 460 EC) tetraconazole (Domark 10 EC, Emerald 10 EC) triadimenol (Falcon 460 EC) Opatření proti vzniku rezistence dodrţovat doporučení pro pouţití pouţívat jen preventivně ne kurativně a eradikativně (kurativní a eradikativní účinnost je vzhledem k obecně sníţené citlivosti padlí révového nedostatečná) střídat s přípravky s jiným mechanizmem účinku pouţít tank mix kombinace s přípravky s jiným mechanizmem účinku (vhodnější je upřednostnit střídání před kombinacemi) limitovat počet ošetření, pouţít 2x (max. 4x) v průběhu vegetace Dikarboximidy (střední až vysoké riziko vzniku rezistence, cross rezistence vrámci dikarboximidů, v ČR prokázána rezistence plísně šedé na révě) * iprodione (Rovral Flo do , poţádáno o registraci Rovral Aquaflo) Opatření proti vzniku rezistence dodrţovat doporučení pro pouţití pouţít 1x za vegetaci střídat s přípravky s jiným mechanizmem účinku ponechat prodlouţené periody bez selekčního tlaku QoI fungicidy

54 (vysoké riziko vzniku rezistence, cross rezistence v rámci QoI, v ČR prokázána rezistence plísně révové k azoxystrobinu) Strobiluriny azoxystrobin (Quadris) kresoxim-methyl (Discus) pyraclostrobin (Cabrio Top) trifloxystrobin (Zato 50 WG) Imidazolinony fenamidone (Verita) Oxazolidinediony famoxadone (Tanos 50 WG) Opatření proti vzniku rezistence plíseň révová dodrţovat doporučení k pouţití pouţívat preventivně, ne kurativně a eradikativně pouţít maximálně 3x, v IP max. 2x, v průběhu vegetace a jen v kombinaci s účinnými látkami s odlišným působením pouţít jednou nebo v bloku (2x) a sled ošetření přerušit přípravkem s odlišným působením Opatření proti vzniku rezistence padlí révové dodrţovat doporučení k pouţití pouţívat preventivně, ne kurativně a eradikativně pouţít maximálně 3x, v IP max. 2x, v průběhu vegetace samostatně nebo v kombinaci s účinnými látkami s odlišným působením při samostatném pouţití důsledně střídat s fungicidy s odlišným působením při pouţití kombinací pouţít max. 2x, poté sled ošetření přerušit přípravkem s odlišným působením pokud byla zjištěna rezistence i kombinace důsledně střídat s fungicidy s odlišným působením Amidy kyseliny cynnamové (nízké až střední riziko vzniku rezistence, cross rezistence v rámcicaas) dimethomorph (Acrobat MZ) iprovalicarb (Melody Combi 65,3 WG) mandipropamid (Pergado F) Opatření proti vzniku rezistence

55 dodrţovat doporučení pro pouţití pouţívat preventivně, kurativně jen po nepokryté infekci nebo infekční periodě zásadně pouţívat v kombinaci s účinnými látkami s odlišným působením (ready-mix kombinace) střídat s přípravky s odlišným mechanizmem působení limitovat počet ošetření, pouţít max. 4x v průběhu vegetace (max. 50 % počtu ošetření) Anilinopyrimidiny (střední riziko vzniku rezistence, cross rezistence v rámci anilinopyrimidinů) pyrimethanil (Mythos 30 SC) Opatření proti vzniku rezistence dodrţovat doporučení pro pouţití pouţít pouze 1x v průběhu vegetace (při 6-ti a více ošetřeních maximálně 2x) střídat s přípravky s jiným mechanizmem působení 3. Charakteristika skupin a účinných látek proti plísni révové Acylpicolidy - fluopycolide (Profiler) působí kontaktně, translaminárně a lokálně systémově (pohyb xylémem) vykazuje preventivní a krátkodobou kurativní účinnost (2 dny), omezuje sporulaci. Inhybuje pohyb a zastavuje klíčení zoospor a omezuje růst mycelia. je specificky účinný na peronosporomycety interval mezi ošetřeními (14) dní, především podle infekčního tlaku působí specificky, narušuje tvorbu a ukládání spektrinů nová skupina účiných látek, riziko vzniku rezistence není definováno dodrţet doporučení pro pouţití Amidy kyseliny cynnamové (CAAs) dimethomorf (+mancozeb - Acrobat MZ, iprovalicarb+folpet-melody Combi 65,3 WG, mandipropamid+folpet-pergado F) působí systémově a kontaktně, v rostlině se pohybuje akropetálně má preventivní a kurativní účinnost (iprovalicarb 4 dny, dimethomorf 3-4 dny, mandipropamid 2 dny) působí selektivně proti peronosporomycetám, zásadně jsou pouţívány v kombinaci s kontaktními fungicidy interval mezi ošetřeními (7) (14) dní, především dle infekčního tlaku působí specificky, narušují syntézu a ukládání fosfolipidů nízké aţ střední riziko vzniku rezistence cross rezistence v rámci skupiny CAAs (amidy kyseliny karboxylové) dodrţet doporučení pro pouţití

56 Cyanoimidazoly cyazofamid (Mildicut) působí kontaktně a translaminárně vykazuje preventivní a krátkodobou kurativní účinnost (do 24 hod). Zabraňuje klíčení zoosporangií a zoospor, inhybuje pohyb zoospor a omezuje sporulaci je specificky účinný na peronosporomycety interval mezi ošetřeními 8 10 (14) dní, především podle infekčního tlaku má specifický mechanizmus účinku, narušuje proces respirace střední aţ vysoké riziko vzniku rezistence dodrţovat doporučení pro pouţití Dithiokarbamáty mancozeb (Dithane DG NeoTec, Dithane M 45, Novozir MN 80 New), metiram (Polyram WG) působí kontaktně, vykazují preventivní účinnost interval mezi ošetřeními (5) 7 10 (14) dní dle infekčního tlaku, intenzity růstu a počasí jsou účinné i proti červené spále révy nejsou ohroţeny rezistencí jsou omezeně pouţitelné s dravým roztočem T. pyri, populace Mikulov mancozeb (typ Dithane, Novozir MN New) i všechny kombinace s mancozebem (Acrobat MZ, Electis, Curzate M, Curzate Gold, Ridomil Gold MZ WP, Ridomil Gold MZ Pepite) a metiram a jeho kombinace (Polyram WG, CabrioTop) v souhrnu pouţít maximálně 2x za vegetaci Etylfosfonáty - fosetyl Al (Aliette Bordeaux, Profiler, Verita) působí systémově, v rostlině se pohybuje akropetálně i bazipetálně. má specifickou (buduje mechanizmus odolnosti) a především preventivní účinnost má dlouhodobou účinnost (interval mezi ošetřeními (18) dní, především dle infekčního tlaku) velmi nízké riziko vzniku rezistence dodrţet doporučení pro pouţití Fenylamidy (PAs) metalaxyl M (+ folpet Ridomil Gold Plus Pepite + mancozeb Ridomil Gold MZ WP, Ridomil Gold MZ Pepite + oxichlorid Cu ++ -Ridomil Gold Plus 42 WP), oxadixyl-m (+ folpet Fantic F) působí systémově, v rostlině se pohybují akropetálně. mají preventivní a kurativní (3-4 dny) účinnost působí specificky, inhibují syntézu RNA zásadně jsou pouţívány v kombinaci s kontaktními fungicidy působí dlouhodobě (pokud není účinnost sníţena rezistencí), interval mezi ošetřeními (7) (14) dní, především dle infekčního tlaku působí selektivně proti peronosporomycetám vysoké riziko vzniku rezistence (vzniká rychle a plošně) cross rezistence v rámci skupiny fenylamidů, pouţitím jedné účinné látky ze skupiny se buduje rezistence i k ostatním (viz kapitola - Rezistence fytopatogenních hub k fungicidům) dodrţovat opatření proti vzniku rezistence (viz kapitola - Rezistence fytopatogenních hub k fungicidům)

57 v ČR prokázána rezistence plísně révové Ftalimidy captan (Captan 50 WP, typ Merpan), folpet (typ Folpan) působí kontaktně, vykazují preventivní účinnost interval mezi ošetřeními (5) 7 10 (14) dní dle infekčního tlaku, intenzity růstu a počasí mají široké spektrum účinnosti, vykazují dobrou vedlejší účinnost na šedou a bílou hnilobu, folpet omezuje i výskyty padlí nejsou ohroţeny rezistencí dodrţet ochranné lhůty, nebezpečí ovlivnění kvašení moštů (pouţít nejpozději do konce července) Kyanoacetamid oxiny cymoxanil (+mancozeb - Curzate MZ, Curzate Gold, +famoxadone-tanos 50WG) působí translaminárně, resp. lokálně systémově a kontaktně vykazuje preventivní a krátkodobou kurativní účinnost (2 dny) cymoxanil je v rostlinných pletivech rychle metabolizován, má velmi krátkodobé reziduální působení, zásadně je pouţíván v kombinaci s kontaktními fungicidy, které prodluţují dobu účinnosti interval mezi ošetřeními je dán dobou působení kontaktní fungicidní látky (5) 7 8 (10) dní nízké aţ střední riziko vzniku rezistence dodrţet doporučení pro pouţití Měďnaté fungicidy hydroxid Cu++ (Champion 50 WP, Funguran OH 50 WP, Kocide 2000), oxichlorid Cu++ (Cuprocaffaro, Cuprocaffaro Micro, Flowbrix, Kuprikol 50, Kuprikol 250 SC), zásaditý síran Cu++ (Cuproxat SC) působí kontaktně, vykazují preventivní účinnost interval mezi ošetřeními (5) 7 10 (14) dní dle infekčního tlaku, intenzity růstu a počasí omezují růst, zpevňují rostlinná pletiva nejsou ohroţeny rezistencí vzhledem ke kumulaci a ekologickým rizikům pouţít v průběhu vegetace maximálně 2 kg čisté mědi na ha (viz příloha č.6) Qo inhibitory strobiluriny (azoxystrobin Quadris, + folpan Quadrix Max, pyraclostrobin + metiram Cabrio Top) imidazolinony (fenamidone+fosetyl Al Verita), oxazolidinediony (famoxadone + cymoxanil Tanos 50 WG) původně přírodní látky, které vylučují některé vyšší bazidiomycety (např. rodu Oudemansiella a Strobilurus) na obranu proti niţším houbám působí kontaktně, translaminárně a některé i systémově (azoxystrobin), pokud jsou systémové, v rostlině se pohybují akropetálně, mají preventivní a kurativní účinnost, pouţívat zásadně preventivně působí dlouhodobě, interval mezi ošetřeními 8 10 (14) dní jsou velice odolné proti dešti po aplikaci strobiluriny mají široké spektrum účinnosti, současně působí na padlí révy, šedou, bílou i peniciliovou hnilobu hroznů, na červenou spálu a černou skvrnitost révy. působí specificky, inhibují mitochondriální respiraci

58 vysoké riziko vzniku rezistence, cross rezistence v rámci QoI, pouţitím jedné účinné látky ze skupiny se buduje rezistence i k ostatním (viz kapitola Rezistence fytopatogenních hub k fungicidům) dodrţovat opatření proti vzniku rezistence (viz kapitola Rezistence fytopatogenních hub k fungicidům) v ČR prokázaná rezistence plísně révové k azoxystrobinu 5. Charakteristika skupin a účinných látek proti šedé hnilobě hroznů révy Anilinopyrimidiny pyrimethanil (Mythos 30 SC) působí kontaktně a hloubkově, mají preventivní a krátkodobou kurativní účinnost vykazuje výrazný antilakázový efekt současně působí na bílou hnilobu působí specificky, narušují syntézu aminokyselin (methionin) střední riziko vzniku rezistence cross rezistence v rámci aniliopyrimidinu, pouţitím jedné účinné látky ze skupiny se buduje rezistence i k ostatním dodrţovat opatření proti vzniku rezistence (viz kapitola - Rezistence fytopatogenních hub k fungicidům) Dikarboximidy iprodione (do Rovral Flo, poţádáno o registraci Rovral Aquaflo) působí především kontaktně vykazují preventivní a částečně i kurativní účinnost interval mezi ošetřeními 10 (14) dní, dle infekčního tlaku a citlivosti populace. Nástup rezistence se projevuje zkrácením doby působení působí specificky, především narušují metabolismus lipidů jsou ohroţeny rezistencí cross rezistence v rámci skupiny dicarboximidů, pouţitím jedné účinné látky ze skupiny ze skupiny se buduje rezistence i k ostatním (viz kapitola - Rezistence fytopatogenních hub k fungicidům) dodrţovat opatření proti vzniku rezistence (viz kapitola - Rezistence fytopatogenních hub k fungicidům). v ČR prokázaná rezistence plísně šedé na révě Dithiokarbanáty thiram (Thiram Granuflo) působí kontaktně, vykazuje preventivní účinnost interval mezi ošetřeními 7 14 dní dle ohroţení porostu má široké spektrum účinnosti dodrţovat ochranou lhůtu, při nedodrţení riziko ovlivnění kvašení moštu nejsou ohroţeny rezistencí respektovat omezení z důvodu rizika pro uţitečné členovce Inhibitory biosyntézy sterolů (SBI)

59 Skupina III hydroxianilidy fenhexamid (Teldor 500 SC) působí kontaktně a částečně translaminárně, resp. lokálně systemicky vykazuje preventivní a dlouhodobou účinnost interval mezi ošetřeními (7) dní převáţná část účinné látky je vázána na voskový povrch rostlinných částí. Vytváří stabilní povlak odolný proti dešti. účinkuje specificky proti houbám řádu Leotiales, včetně Botryotinia fuckeliana má krátkou ochrannou lhůtu, vhodný pro pozdní ošetření působí specificky, na 3 ketoreduktázu v průběhu C4 demethylace v syntéze sterolů nízké aţ stření riziko vzniku rezistence dodrţet doporučení pro pouţití Pyrosiřičitan K++Na+, siřičitan Na+ (Solfobenton DC) působí fumigačně a kontaktně, vykazuje preventivní účinnost aplikovat jako poprach nebo v objemu aplikační kapaliny do 200l/ha. není ohroţen rezistencí Trichoderma harzianum (Trichodex) biologický přípravek vhodný i pro ekologické vinohradnictví účinnou substancí jsou konidie a mycelium houby redukuje výskyt patogenu osídlením jeho ţivotního prostoru, konkurence o prostor a ţiviny působí preventivně interval mezi ošetřeními 7 10 dní, pouţít 2 4x

60 6 Použití měďnatých fungicidů v systému integrované produkce Přípravek Účinná látka Obsah Cu Dávka přípravku (kg/ha x l/ha) Dávka Cu (g/ha) Přípustný počet ošetření Aliette Bordeaux Cuproxat SC Champion 50 WP Cuprocaffaro Cuprocaffaro Micro Flowbrix Funguran- OH 50 WP Kocide 2000 Kuprikol 50 Kuprikol 250 SC Ridomil Gold Plus 42,5 WP oxichlorid Cu 250 g/kg 4 kg (+fosetyl- Al) zásaditý síran Cu 190 g/l 5 l hydroxid Cu 50% 4 kg oxichlorid Cu 50% 4 kg ,75 kg 656,2 1-2 oxichlorid Cu 375 g/kg 3,50 kg 1312,5 (2x do 2,6 kg) 1,25-1, oxichlorid Cu 380 g/l 2,5-3,0 l (2x do 2,6 l) hydroxid Cu 50% 4 kg hydroxid Cu 35% 2,5-3,75 kg (2x do 2,8kg) oxichlorid Cu 50% 4 kg oxichlorid Cu 25% 6-8 l oxichlorid Cu g/kg 3,5-4 kg (metalaxyl-m)

61 IV. Analýza vlivu jednotlivých faktorů produkce révy vinné na biodiverzitu necílových organizmů vinic V letech byl na základě zakázek Řídícího orgánu HRDP proveden monitoring biodiverzity šesti modelových skupin organizmů ve třech typech různě obhospodařovaných vinic. Monitorovány byly vţdy tři: - Konvenční - integrované - ekologicky obhospodařované vinice, a tři srovnávací, přírodě blízké plochy přičemţ byly jako modelové skupiny organizmů monitorovány: - Vyšší rostliny - Denní motýli (Rhopalocera a Zygaenidae) - Brouci čeledi střevlíkovitých - Ţíţaly - Půdní roztoči čeledi pancířníkovitých - Mnohonoţky a stonoţky Zhodnocení vlivu způsobu hospodaření ve vinicích na biodiverzitu vinic Zdroj: Výsledky monitoringu biodiverzity tří různě obhospodařovaných typů vinic a sadů a srovnávacích lesostepních ploch na území České republiky v letech Objednatel: Ministerstvo zemědělství České republiky, Řídící orgán HRDP. Dodavatel: Biocont Laboratory, spol s r.o., Brno 1. Vyšší rostliny. Statistickou analýzou jednotlivých proměnných (klimatické a pedologické podmínky, způsob obhospodařování ekologicky, integrovaně a konvenčně, sezona a typ stanoviště (meziřadí x řádek) byly nejvýraznější rozdíly zjištěny v závislosti na klimatických a pedologických podmínkách. Na druhém místě byl vliv způsobu obhospodařování, dále následuje sezona a typ stanoviště (meziřadí x řádek). Všechny uvedené proměnné ovlivňují průkazně druhové sloţení bylinné vegetace. Hladina významnosti pro všechny byla P <

62 Z hlediska výskytu významných, ohroţených druhů, jich bylo nejvíce - 7 druhů, zjištěno v IP vinici Mikulov, tři druhy byly nalezeny v ostatních Mikulovských vinicích (konvenční a bio reţim), čtyři vzácné druhy rostou v konvenční vinici Dyjákovice, dva v integrované vinici Sonberg, a bio vinici Hnízdo, jeden v konvenční vinici Starkovice. Ţádný vzácný druhy nebyl nalezen v následujících vinicích: bio Golberg, IP Vrbovec. Toto zjištění vysvětluje skutečnost, ţe jednou z nejohroţenějších skupin blin jsou staré plevele, tedy plevelné druhy hojněji rozšířené před intenzifikací zemědělství v druhé polovině 20, století. Uvedené výsledky, především vztah mezi druhovou bohatostí na ploše a celkovým počtem druhů v jednotlivých vinicích, ukazují, ţe biologické a integrované vinice mohou hostit vyšší počet druhů neţ konvenční vinice. Celkový počet druhů nalezených v konvenčních vinicích je víceméně stabilní, zatímco u ostatních vinic kolísá a za příznivých okolností můţe dosáhnout aţ dvojnásobku nalezených druhů ve srovnání s konvenčními vinicemi. Nejvyšší počet druhů byl zjištěn na lokalitě, která bezprostředně souvisí se stepní strání a kde mají rostliny moţnost prorůstat z okolních biotopů. Na ostatních biologických a integrovaných vinicích je niţší. 2. Denní motýli Výsledky všech tří let studia biodiverzity denních motýlů různě obhospodařovaných vinic prokázaly zásadní rozdíly mezi relativně nízkou biodiverzitou konvenčních vinic (v průměru výskyt 13 druhů ve 48 kusech) a naopak výrazně vyšší biodiverzitou vinic v obou ekologických (sensu lato) způsobech hospodaření, tj. ekologickým (v průměru 18 druhů v106 kusech/vinici) a integrovaným (v průměru 24 druhů v156 kusech/vinici) hospodařením. Zjištěné výsledky naznačují moţnost výrazného zvýšení biodiverzity denních motýlů a mnoha dalších sloţek biodiverzity (ostatní skupiny motýlů, blanokřídlí a další řády hmyzu) poměrně nenáročnou a vinaři akceptovatelnou změnou technologie : matení - náhradou aplikací chemických insekticidů proti obalečům pouţitím samců dvou škodlivých druhů obalačů (Lobesia botrana, Eupoecilia

63 ambiguella) metodou Matin disruption, - osetím meziřadí vinic druhově bohatými směsmi pro oblast původní bylinné vegetace a - dlouhodobým zabezpečením ekologického managementu vinic přechodem vinic do systému ekologického hospodaření. Počty zjištěných jedinců a druhů na jednotlivých studijních plochách (řazeno podle počtu jedinců). Jednotlivé monitorované plochy jsme pro analýzu vlivu agrotechniky, ochrany vinic a vzdálenosti od nejbliţší lesostepní lokality hodnotili metodou Spearmanova korelačního koeficientu, přičemţ byly hodnoceny následující parametry: počet zjištěných kusů, počet zjištěných druhů, Simpsonův index diverzity, Simpsonův index equitability, Shanonův index diverzity a Shanonův index equitability. Tímto způsobem byl hodnocen vliv následujících agrotechnických, rostlinolékařských a ekologických parametrů: - délka nepřerušené sukcese vegetace v meziřadí (roky) (0 u konvenčních vinic aţ 16 let u jedné IP vinice a 40 aţ minimálně cca 150 let u stepních ploch. - agrotechnika meziřadí plošné ozelenění všech meziřadí, alternace ozeleněných meziřadí a černého úhoru a celoplošný černý úhor - stáří vinice (roky od výsadby) - doba (roky) od posledního pouţití insekticidu - vzdálenost k nejbliţší původní lesostepní lokalitě (přírodní rezervaci)

64 Výsledky korelační analýzy dat roku 2010 S pravděpodobností vyšší neţ 99 % = ** nebo 95 % = * byly prokázány následující korelace: Řazeno sestupně dle absolutní hodnoty indexu korelace, to znamená dle intenzity vlivu na diverzitu motýlího společenstva. Pro srovnání uvádíme i korelace vypočtené na základě výsledků roku 2009 Testováno na základě všech druhů parametr jedinci druhy jedinci druhy Agrotechnika meziřadí -0,89 ** -0,83** -0,92** -0,84** Doba (v letech) nepřerušené sukcese meziřadí 0,83** 0,84** 0,82** 0,75** Doba (v letech) v ekologickém či integr. reţimu 0,80** 0,84** netestováno Doba (roky) od posledního pouţití synt. insekticidu 0,71* 0,73** 0,94** 0,88** Vzdálenost k nejbliţší původní stepní lokalitě (km) -0,80** -0,80** -0,72** -0,67* Stáří (v letech) vinice 0,58* 0,59* Na základě těchto dat lze formulovat z hlediska biodiverzity motýlů (a naprosté většiny ostatních členovců) ideální management středoevropské vinice. Takováto ideální vinice by měla: - být před škůdci chráněna pouze prostředky netoxickými pro motýly a ostatní členovce, coţ je dnes splnitelné za pouţití metody feromonového matení samců škodlivých druhů obalečů a dravým roztočem Typhlodromus pyri. - v meziřadí by měla být ozeleněna druhově bohatou směsí bylin, která bude alternovaně kosena tak, aby ve vinici vţdy alespoň kaţdé druhé meziřadí kvetlo a tak poskytovalo hmyzu dostatek nektaru a pylu. - bylinná vegetace v meziřadí by měla být zaloţena tak, aby mohl být ponechán alespoň v kaţdém druhém meziřadí dlouhodobý sukcesní vývoj společenstva bylin, hmyzu a ostatních členovců.

65 - ideální situace by nastala propojením vinic s výše uvedeným managementem se zbytky původních lesostepních biotopů jihomoravské krajiny tak, aby mohlo dojít k rychlému šíření mobilnějších členovců z rezervací do vinic a okolní zemědělské krajiny. - tato vinice by navíc měla mít perspektivu dlouhé dobré kondice tak, aby mohla být na stanovišti co nejdéle pokud moţno alespoň 40 aţ 50 let - vinice by měla být v reţimu ekologického vinohradnictví, coţ znamená, ţe by výše uvedené parametry byly zajištěny inteligentním, vzdělaným, motivovaným a prosperujícím vinařem respektujícím legislativu ekologického zemědělství. Pokud by tato motivace navíc byla podpořena smysluplnými dotacemi, i to by podpoře biodiverzity napomohlo. 3. Střevlíci Z testovaných agrotechnických opatření se jako nejvýznamnější ukázala míra pokrytí meziřadí bylinným, respektive travním porostem. Rovněţ aplikace insekticidů a herbicidů (souvisí s pokryvností bylinného patra v meziřadích) byla významná. Aplikace fungicidů nikoliv. Druhou diverzitu výrazně ovlivňují i okolní krajinné fragmenty (meze, terasy, pole atd.), které mohou slouţit jako zdroj střevlíků pronikajících do vinohradů. Výsledky monitoringu fauny střevlíkovitých ve vinohradech ukazují, ţe rozdíly mezi druhovou diverzitou (pestrostí) a abundancí (početností jedinců) střevlíkovitých mohou být významné. Obecný model rozloţení diverzity i abundance mezi vinicemi s rozdílným způsobem hospodaření však nebyl pozorován. Všechny tři typy vinohradů, které se mezi sebou liší svými charakteristikami prostředí a ošetřování, mohou, vzhledem k rozmanitému druhovému spektru zjištěných střevlíků a jejich rozdílným ekologickým nárokům, hostit poměrně vysoký počet druhů i jedinců. Řada reliktních a vzácných druhů však nachází útočiště i v prostředí vinic všech tří typů hospodaření a nelze jednoznačně určit větší vhodnost některého z nich. Nicméně, zdá se, ţe

66 Axis 2 počet zjištěných druhů jiţ dosáhl u konvečních vinic svého maxima, zatímco u bio a integrovaných vinic by bylo moţné očekávat při pokračujícím hypotetickém vzorkování nálezy dalších druhů střevlíkovitých a z tohoto pohledu se zdají být tyto vinice pro udrţení druhové diverzity střevlíkovitých vhodnější. 4. Ţíţaly Druhy indikující přirozené stepní ekosystémy (Allolobophora hrabei, Dendrobaena mrazeki do přilehlých vinic nepronikají. Hlavní příčinou je pravděpodobně velice nízká kolonizační rychlost (cca 5 m/rok) a odlišné půdní vlastnosti vinic. 2 Struktura společenstev ve stepích je odlišná od struktury společenstev ve vinicích, kde je spíše odrazem příslušnosti k dané oblasti, neţ typu hospodaření. Step 1 Epigeické ţíţaly se téměř výhradně objevují jen v ekologicky Z3 vedených vinicích, coţ pravděpodobně P2 souvisí s lepšími potravními a M2 mikroklimatickými podmínkami v ozeleněných meziřadích. Axis 1 Z4 P4 0 S výjimkou M3 Znojemska, kde kvantitativní parametry společenstev ţíţal klesaly se zvyšující se intenzitou P3 vinohradnické praxe, byla jak abundance, tak biomasa IP ţíţal nejvyšší v konvenčních a IP vinicích, coţ pravděpodobně souvisí s vyrovnanějším vlhkostním reţimem na těchto plochách. Odráţet to -1 však můţe i s obecně pomalé reakce ţíţal na chronické subletální Z1 vlivy M4 Ozelenění meziřadí má na kvantitativní parametry společenstev ţíţal pozitivní vliv. -2 Bio Konv M1 Z2 P1 Ordinační diagram (Correspondence Analysis, BioDiversity Professional, v.2) zaloţený na podobnosti struktury společenstev ţíţal na jednotlivých plochách vinic a lesostepí. Step = srovnávací lesostepní plochy, Bio = ekologicky obhospodařované vinice, IP = integrovaně obhospodařované vinice, Konv = konvenčně obhospodařované vinice. P1-P4, M1-M4, Z1-Z4 = studované plochy

67 5. Pancířníci Na většině ploch se ukazuje výrazný vliv agrotechniky na abundanci pancířníků, který se projevuje výrazným sníţením průměrné abundance pancířníků na různých typech vinic ve srovnání s kontrolními lesostepními plochami. Na většině biovinic byla zjištěna niţší průměrná abundance neţ u vinic s intergovanou agrotechnikou. Na konvenčních vinicích dochází vlivem agrotechniky k výrazné eliminaci druhů, jejimţ výsledkem je na některých vinicích nejniţší průměrná abundance, na některých naopak dochází ke zvýšení průměrné abundance ve srovnání ostatními typy vinic nebo i s kontrolními plochami způsobené extrémním zvýšením populační hustoty eurytopního druhu Tectocepheus velatus daným sníţením konkurence ostatních druhů pancířníků. 6. Mnohonoţky, stonoţky a stejnonoţci Výsledky dvouletého monitorování různě obhospodařovaných vinic a vybraných srovnávacích lesostepních ploch ukázaly, ţe biovinice a integrovaně obhospodařované vinice jsou provázeny zpravidla rozvinutými společenstvy mnohonoţek, stonoţek i suchozemských stejnonoţců. Dosavadní rozbory nicméně neukazují jednoznačně pozitivnější vliv jedné nebo druhé varianty obhospodařování (biovinice a integrovaná produkce) na přítomnost sledovaných zástupců půdních bezobratlých. Konvenčně obhospodařované vinice byly sice ve většině ukazatelů ve všech třech oblastech chudší, nicméně nevykazovaly nejniţší hodnoty kvantitativních parametrů u všech tří skupin ţivočichů. Zpravidla kvantitativní parametry studovaných skupin půdních bezobratlých v konvenčně obhospodařovaných vinicích dosahovaly vyšší hodnoty neţ ve srovnávacích stepních plochách. Téměř ve všech třech vinařských oblastech se ukázaly srovnávací stepní plochy jako poměrně chudé pro všechny tři skupiny sledovaných půdních

68 bezobratlých. Přesto tyto plochy mohou reprezentovat potenciální zdroje pro osídlování okolních stanovišť včetně obhospodařovaných vinic. V. Závěry Z výše uvedeného srovnání pro české vinohradnictví v mezinárodním kontextu vyplývají jak pozitiva, tak některá negativa: Pozitiva 1) Systém integrované produkce a integrované ochrany, jako její dílčí subsystém, aplikovaný v českém vinařství na zhruba ha* integrovaně hospodařících členských podniků Svazu IP definovaný Směrnicemi integrované produkce hroznů je plně srovnatelný s analogickými systémy v nejvyspělejších (z hlediska vinohradnické technologie) státech EU a Evropy, jako je Německo, Rakousko a Švýcarsko. * Část členských podniků Svazu Ekovín hospodaří v systému IP, aniţ by pobírala dotace 2) Tento systém, stejně jako české směrnice IP a Svaz Ekovín jsou certifikovány mezinárodní komisí IOBD ve Waedenswill a splňují tak, jako jediné směrnice IP v ČR Minimální poţadavky na systémy IP mezinárodně definované IOBC. Základní prvky systému: pouţívání pouze omezeného spektra pro IP povolených pesticidů ozelenění alespoň kaţdého druhého meziřadí vinice aplikace maximálně 2 kg Cu/ha a rok aplikace maximálně 50 kg N/ha a rok aplikace maximálně 6 fungicidních ošetření proti plísni révy a padlí révovému garantují alespoň základní funkčnost integrované produkce ve vinicích dalších zhruba 500 podniků na ploše zhruba ha

69 3) Na počátku roku 2012 je tak Integrovaná produkce aplikována na zhruba 90 % vinic ČR, přičemţ další asi 4 % vinic ČR jsou obhospodařována v reţimu ekologického vinohradnictví. To znamená, ţe na naprosté většině ploch révy vinné v ČR je: - díky ozelenění meziřadí vinic výrazně (o více neţ 90 %) omezena vodní eroze půdy, je omezen efekt monokultury révy vinné a je zabezpečena alespoň základním způsobem dotace půdy organickou hmotou a uhlíkem, coţ jsou podmínky nutné pro efektivní rozvoj půdního edafonu a tím i podminky pro udrţení půdní úrodnosti - díky limitovanému mnoţství mědi a zákazu pouţívání perzistentních a kořenových herbicidů, limitovanému mnoţství aplikovaných N hnojiv a pouţívání pouze méně perzistentních fungicidů a insekticidů je výrazně omezena kontaminace půdy cizorodými látkami, coţ vytváří alespoň částečný předpoklad pro rozvoj půdního edafonu a tím udrţení půdní úrodnosti. Franci, oblast přímořských Alp. Vinice po více neţ sto let ošetřovaná vysokými dávkami mědi. V takových vinicích přesahují koncentrace mědi v půdě hodnoty mg Cu/kg půdy, coţ je hodnota toxická nejen pro kořeny révy vinné, ale i pro většinu ostatních rostlin.

70 4) Díky zákazu aplikací pro uţitečné členovce vysoce toxických pesticidů a povinnosti ozelenit od třetího roku po výsadbě alespoň kaţdé druhé meziřadí vinice jsou vytvořeny základní podmínky pro ţivot populací uţitečného a indiferentního hmyzu a ostatních členovců. To platí jak pro členovce ţijící mimo půdu, tak pro půdní edafon, coţ je z hlediska zachování a zvyšování úrodnosti půdy zásadní skutečnost. Včela medonosná na květu hrachoru v integrované vinici v Mikulově. Při vhodném reţimu obdělávání přinášejí IP vinice i řadu dalších pozitivních efektů. (Foto M. Hluchý, květen 2006) 5) Rovněţ okolí vinic je tímto způsobem chráněno před úletem vysoce toxických insekticidů, které dříve výrazně poškozovaly okolní krajinu. 5) Široká aplikace tohoto systému je zcela prokazatelně vysoce pozitivní pro: - sniţování ekologických rizik vyplývajících z intenzivního vinohradnictví. - alespoň omezuje či zastavuje předchozí devastaci půd. - přispívá k omezení ztráty biodiverzity. - v některých případech prokazatelně biodiverzitu zemědělské

71 krajiny zvyšuje. 6) Pouţívání systému prognóza a signalizace v kombinaci se sítí několika desítek funkčních meteostanic a profesionálním poradenstvím sniţuje riziko poškození vinic hlavními houbovými patogeny a obaleči a sniţuje zatíţení vinic a okolní krajiny aplikacemi chemických pesticidů. Negativa 1) Při uplatnění minimálních poţadavků na ozelenění vinic, které je dnes aplikováno ve většině vinic v reţimu IP, jímţ je tzv. mulčované zaplevelení je vyselektováno druhově relativně chudé bylinné společenstvo s převahou trav, coţ splňuje jen část funkcí bylinné vegetace, např. protierozní ochranu na svazích. Ještě horšího výsledku je dosaţeno, je-li vinice oseta monokulturou například jílku či kostřav, coţ také splňuje současné minimální poţadavky IP. Tento typ ozelenění ale: - nepodporuje mykorhyzu - málo přispívá k biodiverzitě vinice a okolní krajiny - málo prokypřuje hlubší horizonty půdy - jen omezeně podporuje obnovu půdního edafonu - nedostatečně se podílí na intenzivním uvolňování ţivin vpůdě ve formách přístupných révě vinné

72 I takto můţe vypadat ozeleněné meziřadí vinice v reţimu IP. Převaţující porost několika druhů trav mulčovaný aţ k povrchu půdy. Takováto vegetace přináší jen velmi málo pozitivních efektů a přesto splňuje kriteria na vyplácení dotace na IP. (foto M. Hluchý, jiţní Morava,2011) Monokultura jílku vytrvalého v meziřadí vinice. Typický příklad zcela nevhodného zatravnění meziřadí. Z hlediska ekologického má jílek jen velmi malý efekt, avšak představuje pro révu velmi razantní konkurenci. (Foto M. Hluchý, Kobylí, červen 2006)

73 2) I poslední, v systému IP povolené aplikace herbicidů (především herbicidů na bázi glyphosatu a MCPA) představují poměrně významný problém. Podle aktuálních studií jsou rezidua glyphosatu z pesticidů vůbec nejvýznamnějším kontaminantem povrchových vod u nás ( Labe) 3) Chemické insekticidy povolené a pouţívané v systému IP jsou vůči některým skupinám uţitečných a indiferentních organizmů poměrně vysoce toxické. Jejich pouţívání by sice z definice IP mělo být nahraţeno pouţíváním stejně účinných biologických přípravků, leč v praxi tomu tak není. Pouţívání i těchto středně toxických pesticidů představuje pro některé skupiny uţitečných organizmů, jako je síťokřídlý hmyz, dravé ploštice, slunéčka aj. značný problém viz tabulka toxicity. Toxicita insekticidů registrovaných pro pouţití v révě vinné v ČR rozlišená podle mortality jednotlivých skupin uţitečných a indiferentních organizmů.

74 Prvních pět přípravků zhora je díky extrémně vysoké toxicitě v IP nepovolených. Střední toxicitu má dalších 6 insekticidů (Steward aţ Nomolt) Absolutně nejniţší nulovou toxicitu vůči všem skupinám organizmů včetně motýlů mají feromony, jen o něco méně příznivě vychází toxicita biopreparátu na bázi bakterie Bacillus thuringiensis kurstaki. V ekologickém vinohradnictví jsou povoleny jen poslední dvě skupiny, to znamená Biobit a feromony Isonet L+ a Isonet LE. 4) Pouţívání omezeného spektra chemických fungicidů proti dvěma hlavním houbovým chorobám plísni révové a padlí révy v počtu celkem šesti ošetření ročně představuje také několik problémů. Poměrně úzké spektrum přípravků na bázi jen několika účinných látek (viz aktuální směrnice IP) vytváří předpoklad pro poměrně rychlou selekci rezistentních populací patogenů a jiţ dnes vede v některých případech k selhání ochrany. V letech s extrémními tlaky houbových patogenů je limit 6 ošetření fungicidy nedostatečný (viz například situace v kalamitním roce 2010). V systému fungicidní ochrany v rámci IP je dnes jen minimálně vyuţíváno registrovaných pomocných látek, na nichţ je postavena vysoce funkční ochrana révy vinné v ekologickém vinohradnictví. Dalším, poměrně významným problémem je kontaminace širokého okolí vinic úletem některých fungicidů. Z tohoto hlediska se jeví jako nejproblematičtější přípravky na bázi folpetu (Folpan 50 WP, Folpan 80 WG, Melody combi, 65,3 WG, Quadris max, Ridomil gold combi pepite, které výrazně fumigují a ulpívají na okolní vegetaci. (Viz výsledky kontrol reziduí pesticidů ekologicky obhospodařovaných vinic provedené ÚKZÚZ v roce 2011) 5) Nelimitovaná moţnost pouţívání minerálních hnojiv a na 50 kg N (čistých ţivin) limitované pouţití dusíkatých hnojiv můţe představovat také problém dalšího zatěţování půdy cizorodými kontaminanty (těţké kovy obsaţené v hnojivech).

75 VI. Návrh a zdůvodnění moţných dotačních prvků integrované produkce révy vinné pro roky Základním principem tohoto návrhu dotací modernizované integrované produkce je dodrţování všech doposud platných limitujících prvků IP jako povinného minima. Především jde o: - povinnost ozelenění alespoň kaţdého druhého meziřadí bylinnou vegetací, - dodrţování limitu aplikací mědi na úrovni 2 kg Cu/ha a rok, - limitu aplikací N hnojiv na úrovni 50 kg č.ţ. /ha a rok, - dodrţení minimálního počtu keřů na úrovni keřů/ha - Maximální počet 6 fungicidních zásahů proti plísni révy a 6 fungicidních zásahů proti padlí révovému 1) Cíl: dlouhodobé ozelenění meziřadí vinic druhově bohatou směsí bylin Současný stav:stačí jakékoli ozelenění (zatravnění, seţínaná či mulčovaná plevelná vegetace)

76 Negativa - tento typ ozelenění: - nepodporuje mykorhyzu - velmi málo přispívá k biodiverzitě vinice a okolní krajiny - jen minimálně prokypřuje hlubší horizonty půdy - vytváří velmi málo organické hmoty - jen velmi omezeně podporuje obnovu půdního edafonu - nedostatečně podporuje intenzivní uvolňování ţivin v půdě ve formách přístupných révě vinné Navrhované řešení. Cílený výsev a řádná údrţba druhově bohaté směsi bylin v alespoň kaţdém druhém meziřadí vinice

77 Ve směsi by mělo být minimálně 50 % bobovitých rostlin. Druh kg % Vičenec ligrus Onobrychis viciaefolia 7 35 Tolice dětelová Medicago lupulina 3 15 Svazenka vratičolistá Phacelia tanacetifolia 1 5 Hořčice bílá Sinapis alba 0,5 2,5 Jetel plazivý (stř. vzrůst) Trifolium repens (Král) 2,5 12,5 Kostřava ovčí Festuca ovina 1 5 Kostřava červená výběţkatá Festuca rubra 0,5 2,5 Kostřava červená trsnatá Festuca rubra 0,5 2,5 lipnice luční Poa pratensis 0,5 2,5 sléz krmný Malva 1 5 čičorka pestrá Coronilla varia 1,5 7,5 jitrocel kopinatý Plantago lanceolata 0,2 1 Štírovník růţkatý Lotus corniculatus 0,5 2,5 mrkev setá Daucus carota 0,3 1,5 celkem kg Pozitiva - tento typ ozelenění: - podporuje mykorhyzu

78 - výrazně přispívá k biodiverzitě vinice a okolní krajiny - výrazně a dlouhodobě prokypřuje hlubší horizonty půdy - vytváří dostatek organické hmoty - výrazně podporuje obnovu půdního edafonu - podporuje intenzivní uvolňování ţivin v půdě Navrhovaná podpora: Kč/ha a rok Zdůvodnění: Osev 1 x za 4 roky, cena osiva 150,- Kč/kg x 20 kg = 3.000,- Kč/ha příprava půdy 500, Kč/ha setí 500,- Kč/ha... Celkem Kč 1 x za 4 roky Není počítána běţná údrţba mulčování, kosení atd. 2) Cíl: náhrada aplikací herbicidů buď seţínaným ozeleněním příkmenného pásu půdy, nebo mechanickou

79 kultivací příkmenného pásu půdy (= celoroční nepouţití jakéhokoli herbicidu). Současný stav: je povolena opakovaná (dle potřeby i několikrát během roku) aplikace omezeného spektra herbicidů. IP vinice v Mikulově pod Sv kopečkem. Ve vegetaci jsou zřetelné kaţdoročně několikrát herbicidy ošetřené příkmenné pásy. Negativa současného řešení: aplikace herbicidů znamenají významné zatíţení půdy a dalších sloţek ţivotního prostředí rezidui cizorodých látek. Pozitiva navrhovaného řešení: nulové zatíţení ţivotního prostředí na úrovni ekologického zemědělství.

80 Jedna z variant řešení, povolená a doporučovaná v ekologickém zemědělství ozelenění příkmenného pásu seţínaným ozeleněním s převahou nízkých druhů kostřav a jetele plazivého.

81 Mechanická kultivace příkmenného pásu ve vinici. Navrhovaná podpora: 2.000Kč/ha a rok 3) Cíl náhrada chemických insekticidů biologickými a biotechnickými prostředky ochrany révy vinné povolenými v ekologickém vinohradnictví Současný stav řešení: v Integrované produkci je povoleno pouţívat i vůči uţitečným a indiferentním organizmům středně toxické insekticidy (viz přiloţená tabulka, od přípravku Reldan dolů).

82 Tyto středně ( v některých případech aţ vysoce toxické insekticidy) lze při stejné účinnosti, avšak vyšší ceně, nahradit přípravky na bázi feromonů a nebo biopreparátem na bázi entomopatogenní bakterie Bacillus thuringiensis kurstaki Negativa současného stavu: poškozování populací uţitečných a indiferentních organizmů vinic a okolní zemědělské krajiny. Poškozování zdravotního stavu lidské populace, poškozování populací důleţitých sloţek edafonu. Např. diflubenzuron (účinná látka přípravku Dimilin) je vysoce toxický vůči ţíţalám. Navrhovaný stav: úplné vyloučení aplikace chemických insekticidů při jejich náhradě pouţitím feromonového matení samců obalečů (přípravky Isonel Lplus a Isonet LE, nebo aplikací biopreparátu na bázi bakterie Bacillus thuringiensis kurstaki (přípravek Biobit XL). Pouţití těchto prostředků je povoleno v systému ekologického vinohradnictví. Částečnou nevýdou navrhovaného řešení je vyšší cena ekologické ochrany Přípravek Biobit XL (2 aplikace) Isonet L plus (500 odparníků/ha) Isonet LE (500 odparníků/ha) Reldan (2 aplikace) Integro (2 aplikace) Steward (2 aplikace) Fury (2 aplikace) Cena ha dávky včetně nákladů na aplikaci 2.242,- Kč 3.760,- Kč 4.590,- Kč 2.486,- Kč 2.236,- Kč 2.732,- Kč 1.576,- Kč Pozitiva navrhovaného řešení: nulová (feromony), nebo jen minimální toxicita (B. thuringiensis kurstaki) jak vůči uţitečným členovcům, tak vůči obratlovcům a lidem viz přiloţená tabulka toxicity. Navrhovaná podpora:

83 Náhrada insekticidů feromonovým matením (Isonet L plus a Isonet le) 2.500,- Kč/ha a rok Náhrada insekticidů biopreparátem na bázi B. thuringiensis kurstaki (Biobit XL) 1.000,- Kč/ha a rok 4) Cíl: omezení aţ vyloučení aplikací chemických fungicidů pouţívaných proti hlavním houbovým chorobám (plíseň révy a padlí révy) Současný stav řešení: v současnosti je v IP povolena aplikace několika desítek chemických fungicidů (viz platné Směrnice IP).Počet aplikací je limitován 6 ošetřeními proti plísni révy a 6 ošetřeními proti padlí révovému. Z hlediska ekologizace a zdravého ţivotního prostředí je ţádoucí omezení jejich aplikací na minimum a náhrada těchto přípravků netoxickými, ale přitom vysoce účinným tzv. pomocnými látkami, jejichţ pouţívání je povoleno v EZ. Jde jednak o tzv. elicitory, tj. látky schopné!nastartovat imunitní systém rostlin pře začátkem masivní infekce patogeny tak, ţe rostliny jsou schopny se samy bránit vůči patogenům. Do této skupiny patří v ČR registrovaný, vysoce účinný přípravek Alginure. Obecně lze zátěţ prostředí sniţovat dvěmi cestami. Omezováním

84 počtu aplikací přesným monitoringem infekčního tlaku patogena a náhradou V tomto grafu jsou shrnuty výsledky dvojího hodnocení napadení hroznů z 18 vinic (9 párů vinic tatáţ vinice vţdy dělena na poloviny a kaţdá polovina ošetřována ošetřována dvěma různými technologiemi ekologicky a integrovaně. Výsledky dosaţené v roce 2010, coţ byl rok enormního infekčního tlaku plísně révy ukazují, ţe ekologická varianta ochrany zaloţená na aplikacích elicitoru Alginure a nízkých dávkách mědi byla mírně lepší, neţ jinak velmi úspěšná integrovaná ochrana realizovaná za pouţití chemických fungicidů. Aplikací chemických fugicidů pomocnými látkami pouţívanými v ekologickém

85 Výsledky hodnocení napadení hroznů padlím révy v 7 párech vinic. Kaţdý pár (tatáţ vinice, tatáţ odrůda, tentýţ vinohradník) byl ošetřován na polovině ekologicky a na druhé polovině integrovaně. Výsledky ukazují výrazně lepší zdravotní stav ekologických vinic ošetřovaných pomocnými látkami (pomerančový olej, bikarbonáty, vodní sklo, mazlavé mýdlo) a sírou. zemědělství. Negativa současného stavu: četné aplikace fungicidů zatěţují ţivotní prostředí úlety pesticidů (v roce 2011 prokázal monitoring vinic v reţimu EZ výrazné kontaminace ekologických vinic úlety chemických fungicidů aplikovaných v okolních chemicky ošetřovaných vinicích na vzdálenost desítek aţ stovek metrů). Druhým problémem je neustále narůstající úroveň rezistence patogenů vůči relativně omezenému spektru chemických fungicidů. Jedním ze základních principů IOR je střídání dostatečně širokého spektra pesticidů s cílem zpomalení vývoje rezistence patogenů. Navrhovaný stav: nahradit alespoň z části aplikace chemických fungicidů pomocnými látkami pouţívanými v EZ. Přehled těchto látek viz směrnice IP. Zkušenosti z ochrany vinic v EZ ukazují, ţe při úplném přechodu na ochranu