ŠLECHTĚNÍ MERUNĚK V ČESKÉ REPUBLICE

Transkript

1 ŠLECHTĚNÍ MERUNĚK V ČESKÉ REPUBLICE Pěstováním a šlechtěním meruněk se v ČR věnoval Prof. Ing. Zdeněk Vachůn, DrSc. - pedagog Zahradnické fakulty v Lednici Mendelovy univerzity, kterého 80. výročí narození jsme si v těchto dnech připoměli. Prof. Ing. Zdeněk Vachůn, DrSc. Pan profesor Vachůn se narodil , v obci Nové Osady okres Galanta v zemědělské rodině. Studoval reálné gymnasium F. Palackého Valašské Meziříčí (1951), dále se pak jeho zájem o ovocnictví zvyšoval na Vysoké škole poľnohospodárské v Košicích ( ) a Vysoké škole zemědělské v Brně, zahradnický obor Lednice ( ). Jelikož po absolvovaní VŠZ Brno nastoupil jako středoškolský profesor v SZTŠ Modra zúčastnil se semináře pro výchovu učitelů zemědělských škol Liblice ( ). Od roku 1960 nastupuje jako asistent na Katedře ovocnictví a vinařství do Lednice. Věnuje se intenzivně klonové selekci meruněk a to včetně práce vědecké resp. disertační (1966). Docentem speciální produkce rostlinné byl jmenován 1989 a habilitován Tzv.velký doktorát - doktor zemědělských věd získal obhajobou práce zamřenou na podnože meruněk (Univerzita Svetozara Markoviče v Kragujevaci, Jugoslávie,1991). V roce 1995 byl prezidentem jmenován profesorem ovocnictví. Vedle své odoborné a pedagigické práce zastaval rovněž funkce zástupce vedoucího a vedoucí katedry ovocnictví a vinohradnictví v různých obdobích od 1971 do 1997, proděkana ZF ( ). Prof. Vachůn patří jako emeritní profesor k významným vědeckým i pedagogickým pracovníkům Zahradnické fakulty Mendelovy univerzity v Brně. Svým celoživotním aktivním přístupem, mimořádnou pracovitostí, houževnatostí a výsledky ve šlechtitelské práci je uznáván jak mezi studenty a odbornou praxí tak také v zahraničí. Za dobu své pedagogické práce vychoval tisíce studentů a tím prakticky ovlivnil vývoj a poznání vedoucích pracovníků zemědělství v České a Slovenské republice. Vštěpoval jim nejen nadšení pro obor ovocnictví, ale i pro vědeckou a šlechtitelskou práci. Je autorem řady učebnic, skript, odborných publikací, článků apod. Výzkumná činnost profesora Vachůna je zaměřena převážně na pěstování a šlechtění meruněk, na hodnocení světového sortimentu a lokálních odrůd. Díky mezinárodním kontaktům se mu podařilo shromáždit početné kolekce meruněk i dalších ovocných druhů z mnoha zemí Evropy, Asie a Ameriky. Vyselektoval z rozpracovaného materiálu profesora Hougha řadu pravidelně plodných odrůd meruněk a po obsáhlé klonové selekci odrůdy Velkopavlovická zahájil hybridizační program s cílem zajištění spolehlivé plodnosti intenzívních meruňkových výsadeb. Mimo řady nově vytvořených odrůd a klonů meruněk (např. odrůdy Ledana, Lejuna, Legolda, Lerosa, Leskora, Lebona, Lebela, Leala a další) se věnuje i semenným podnožím, vyselektoval a je autorem dvou zajímavých podnoží (M-LE-1, Lesiberian) a jedné odrůdy angreštu (Kompakta).

2 Po celou dobu působení na Zahradnické fakultě se profesor Vachůn profiloval zejména v oblasti šlechtění a tvorby odrůd teplomilných druhů ovocných dřevin, odrůd meruněk a podnoží pro meruňky. Jeho vědecká práce je zaměřena zejména na studium biologických vlastností meruněk, studium dormance květních pupenů, květní biologie, rezistence meruněk k chorobám a mrazu, na pěstitelskou technologii meruněk i dalších ovocných druhů, na klonovou selekci, hodnocení světového sortimentu a lokálních odrůd meruněk, na studium a tvorbu diversity genomu Prunus armeniaca L., na novošlechtění meruněk a broskvoní a na studium a šlechtění podnoží pro meruňky a broskvoně. Byl průběžně řešitelem mnoha výzkumných projektů grantových agentur MZe a MŠMT. Byl garantem Národního programu konzervace a využití genofondu rostlin za meruňky v ČR a členem rady genetických zdrojů rostlin. Do rozdělení republiky byl vedoucím šlechtitelského týmu pro meruňky a broskvoně ČR a SR., který byl založen v 70.letech pod Semprou Praha. Díky mezinárodním kontaktům (Francie, Maďarsko, Rumunsko, Bulharsko, Řecko, USA, Kanada, Čína, Itálie, Ukrajina, Španělsko, Německo se mu se spolupracovníky podařilo soustředit do Lednice v průběhu více než 30 let jednu z největších kolekci odrůd meruněk v Evropě (320 genotypů meruněk a dalších odrůd širšího rodu Prunus). To umožnilo realizovat i program studia biologických vlastností meruněk a program novošlechtění. Křížením více než 770 kombinací byla vytvořena základna, obsahující přes hybridů. V preselekci je více než 400 genotypů, zúžený výběr představuje 43 genotypů, 19 genotypů je ve státních odrůdových pokusech. Prof. Vachůn aktivně pracoval v International Society for Horticultural Science v sekci pro meruňky. Byl spoluorganizátorem a vědeckým sekretářem 3. Mezinárodního symposia ISHS o meruňkách v Lednici na Moravě, odborným garantem symposia Současná situace v tlumení šarky (PPV), garantem mezinárodní vědecké konference New Varieties and Rootstocks for Apricots and Peaches in European Fruit Growing a dalších konferencí a symposií v ČR. Vystupoval aktivně na mezinárodních sympoziích v Maďarsku, Bulharsku, Rakousku, Turecku, zemích bývalého SSSR, Polsku, Německu, Jugoslávii, Řecku, Španělsku, Itálii, Rumunsku. Dlouhodobě spolupracoval s INRA Avignon v Bordeaux ve Francii,kde také byl v roce 1972 na půlroční stáži. S Botanickou zahradou v Jaltě navázal s kolegy Ing. I.Oukropcem a Inf. F. Papršteinem spolupráci s tamním oddělením ovocných dřevin. Vědecko pedagogická aktivita vyústila v publikaci více než 100 vědeckých příspěvků, 15 knižních publikací, 11 skript, 20 závěrečných zpráv výzkumných projektů a ve více než 200 odborných pojednání, vědeckopopulárních článků, recenzí a znaleckých posudků. Během svého plodného života získal řadu ocenění jako např. čestné uznání za rozvoj školy 1987, čestné uznání za rozvoj SVOČ, čestné uznání za rozvoj obce Lednice , stříbrná medaile VŠZ Brno de agriculturae scientia et cultura optime meritis (1988), čestné uznání děkana ZF VŠZ (1987), čestné uznání za budování VŠZ (1988), pamätná medaila za aktívnu činnost pri rozvoji SPU v Nitre, čestné členství v Ovocnářské unii ČR (1999), diplom za zásluhy o rozvoj vědy a vzdělávání MZLU (1999), pamětní list za dlouholetou práci na úseku genetických zdrojů kulturních rostlin, zvláštní uznání za rozvoj pěstování meruněk v regionu Velké Bílovice (2003), Literas memoriales MZLU (2003). Za širokou odbornou veřejnost a současné i minulé kolegy a kamarády popřejme panu profesorovi pevné zdraví, radosti a spokojenosti. Připíjíme na Vaše zdraví meruňkovicí z našeho šlechtitelského programu!

3 ŠLECHTĚNÍ MERUNĚK V ČESKÉ REPUBLICE. BORIS KRŠKA, ZDENĚK VACHŮN, TOMÁŠ NEČAS ÚSTAV OVOCNICTVÍ ZAHRADNICKÁ FAKULTA LEDNICE MZLU BRNO Úvod Meruňky jsou pro ČR významným ovocným druhem. V ČR se sklízí ročně 6 až t meruněk. Meruňky, co do plochy intenzivních výsadeb jsou po jabloních a višních třetím nejvýznamnějším druhem.stabilita sklizní kolísá s jednotlivými ročníky a pro úspěšné pěstování je potřeba vybrat především správné stanoviště, odrůdu a podnož. Introdukce meruňkových odrůd Na území dnešní České republiky jsou meruňky relativně mladým ovocným druhem. První odrůdy meruněk k nám byly introdukovány ze zahraničí, zejména ze zemí jihozápadní, jižní a jihovýchodní Evropy, kam se dostaly v průběhu staletí z původních genových center Číny a střední Asie. Meruňkové odrůdy jsou dobře přizpůsobeny většinou jen v menších regionech (regionální adaptace). Proto se jen některé introdukované odrůdy uplatnily v našich podmínkách. U některých z nich, po volném opylení, vznikly semenáče a pozitivním výběrem autochtonní odrůdy. Na Moravě jsou to např. odrůdy Bohutická, Velkopavlovická, Znojemská a Kloboucká v Čechách pak Holubova a Mělnická. Do r bylo na našem území oficiálně uváděno maximálně 25 odrůd. Tato skutečnost je dokumentována naší nejstarší větší kolekcí meruněk vysazené v r v tehdejší Státní ovocné školce ve Velkých Pavlovicích. Sortimentální výsadba vznikla zásluhou V. Horňanského a K. Kamenického a zčásti se dochovala až do r Spolu se sortimentem meruněk na ŠS ve Valticích, založeném v r. 1953, to byly největší kolekce na území dnešní ČR. Vznik větších kolekcí meruněk (genofondu) V šedesátých letech 20. století došlo k poměrně intenzivní mezinárodní výměně meruňkových odrůd. V době společného státu se Slovenskem byly získány doposud u nás neznámé genové zdroje ze střední Asie a z Číny. Zásluhu na tom měli Prof. J. Holub, Doc. T. Malík a Prof. L. Pastýrik, Pavol Cifranič a později Ing.Š. Nitranský. V r vznikla, v rámci rozvíjeného programu studia sortimentů kulturních rostlin, nová kolekce zahrnující 71 odrůd meruněk v Lednici na tehdejším Ústavu ovocnictví Zahradnického oboru Vysoké školy zemědělské (dnešní Zahradnické fakulty MZLU Brno). Stalo se tak s porozuměním tehdejšího vedoucího ústavu Prof. M. Vávry a aktivním přístupem Prof. Vachůna s jeho kontakty v zahraničí. Do současné doby, v průběhu čtyřiceti let, se tento genofond rozrostl na více než 300 položek získaných z 15 zemí světa. Mezi nejvýznamnější pracoviště a osobnosti, se kterými byla anebo je dodnes intenzivní spolupráce, patří: GNBS Jalta - Ukrajina (Prof. Dr. Smykov, Dr. Kostina, Dr. Gorina, Dr. Agejeva), INRA Bordeaux a později INRA Avignon - Francie (Dr. Couranjou a Dr. Audergon), Rutgers University- USA (Prof. Dr. L. F. Hough), Pomology Institute Peking - Čína (Prof. Wang Yu-zhu), Institut za vočarstvo Čačak -Srbsko (Prof. Dr. S. A. Paunovič).K dalším organizacím lze zahrnout

4 Biotehniški Fakultet Ljubljana - Slovinsko, Zemljodelski Fakultet Skopje - Makedonie, Poljoprivredni fakultet Novi Sad, Pomology Institute Cegled - Maďarsko, Breeding Station Silistra - Bulharsko, Pomology Institute Pitešti - Rumunsko, Research Fruit Farm Stehlenbosh - Jihoafrická republika, Pomology Institute Jilin - Čína, ŠVS Veselé při Piešťanech - Slovensko a další privátní firmy v Itálii a Rakousku. Šlechtitelsky program Šlechtění meruněk se na území dnešní ČR v uplynulých padesáti letech realizovalo na 3 pracovištích: ŠS Valtice (dnešní Seva-Flora), na VŠÚO Holovousy a na MZLU Brno v Lednici. V rámci tehdejší organizace Sempra byly vyhlašovány tzv. tématické úkoly v novošlechtění se stanovením cílů, které mají být dosaženy. Ke zkoncentrování odborného potenciálu byly vytvořeny pracovní skupiny se schváleným statutem tzv. šlechtitelské týmy. Z prvních výsledků tohoto období bylo vyšlechtění odrůdy Karola a Kráska (šlechtitel K. Jašík a Dr. K. Kuba). V r. 1981, tehdy za spoluúčasti českých a slovenských šlechtitelů, byla vytvořena společná metodika a harmonogram činnosti pro vyšlechtění nových odrůd meruněk. Při pravidelných setkáních byly vzájemně konzultovány odborné problémy a postup prací s cílem, aby do r byly vyšlechtěny nové meruňkové odrůdy. Ověřování nových odrůd probíhalo anebo ještě probíhá na mnoha pracovištích bývalé federace, (Velké Bílovice,Velké Pavlovice, Zlaté Klasy, Kobylí, Jezeřany, Hrušky, Mužla, Moravský Žižkov ). Menší ověřovací pokusy byly založeny na řadě dalších míst. Vlastní realizace programu a výsledky V ČR byla vytvořena křížením a částečně volným opylením od r základna více než hybridů meruněk (pracoviště Valtice, Lednice, Holovousy). Na tvorbě nových odrůd se podíleli v omezeném rozsahu v soukromí někteří nadšenci -šlechtitelé, (Martínek - odrůda Jitřenka). Významnou pomocí při vlastní realizaci šlechtitelského programu u meruněk byla spolupráce se zahraničím. Je možné uvést např. využití genových zdrojů a zkušeností ze šlechtění K. F. Kostiny (Jalta, Ukrajina), získání a využití hybridů ze 4-5 generace křížení na začátku osmdesátých let od prof. L. F. Hougha (New Jersey, USA) nebo získání přímé zkušenosti z realizace šlechtitelského programu u meruněk u Dr. J. Couranjou (Bordeaux, Francie). Výsledkem šlechtění, realizovaného na pracovištích ČR je několik nových odrůd (Karola, Kráska, Radka, odrůdu Pentago ze SEVA-Flora Valtice mají právně chráněnou v Evropské unii, dále odrůdy Leskora, Lejuna, Ledana, Lebela, Leala, Lerosa, Lemeda, Legolda, Minaret, Palava, Svatava a Marlen ze ZF Lednice dále pak z VŠÚO v Holovousích Kompakta a Darina, z firmy Lyvana - Alfons, Betka, Delta, Gama, Zetka) a dvou odrůd - klonů (Velkopavlovická LE-12/2 a Bergeron LE-2. Realizace šlechtitelského programu na ZF MZLU v Lednici Složitost a stav realizace šlechtitelského programu v ČR lze demonstrovat na příkladu jednoho pracoviště tj. Ústavu ovocnictví a vinohradnictví MZLU Brno v Lednici na Mor. (Vachůn a kol., 1996, Krška 1999).

5 Šlechtění nových odrůd bylo zde realizováno především vnitrodruhovým křížením vybraných rodičovských párů - výběr donorů z genofondových kolekcí.v první etapě šlechtění hlavní cíle byly zaměřeny na : prodloužení období sklizňové zralosti, mrazuodolnost, a výběr tzv. ideotypů pro nejrůznější využití plodů. Ve druhé etapě, která probíhá od devadesátých.1et byl vytyčen hlavní cíl získat rezistentní odrůdy vůči virové Šárce švestek za současného zachování vysoké kvality plodů. Proto byly do křížení vybírány donory rezistence (Stark Early Orange, Henderson později Harlayne, Orangered a resistentní hybridy vlastního původu) s donory kvality plodů (klony Velkopavlovické, Vestar, lednické odrůdy první generace a další). V současné době intenzita vlastního křížení a tvorby nových hybridů poklesla z něj různějších důvodů, jedním z nich je fakt, že hybridní základna v Lednici dosáhla počtu hybridů. Klonová selekce Kromě kombinačního křížení byla věnována pozornost klonové selekci hlavních odrůd meruněk. U odrůdy Velkopavlovické od r bylo uskutečněno několik selekčních cyklů. Výsledkem byl vznik vybraného souboru klonů odrůdy Velkopavlovické prvního cyklu (LE-6/1, LE-10/1, LE-11/1 a LE-12/1) a druhého cyklu (LE-6/2, LE-12/2 a LE-19/2), které slouží doposud v roubových matečnicích jako výchozí elitní množitelský materiál. U registrované odrůdy Velkopavlovické je v současné době uveden jako základní klon LE-12/2 (Vachůn, 1992). V klonové selekci se dále pokračuje, nyní se vyhodnocuje asi 20 klonů a subklonů z předcházejících cyklů a ze zahraničí. V roce 2004 byla zaregistrována odrůdy Marlen, která se svým fenotypovým projevem blíží k sortotypu Velkopavlovická, Maďarská, Sabinovská. Šlechtění podnoží V ČR byly v období od r vyšlechtěny rovněž nové podnože pro meruňky. Aktuálně je zaregistrováno šest novošlechtění z Prunus armeniaca L. (M-VA-1 až 4 z ŠS Valtice, M-LE-1 ze ZF MZLU Lednice a M-HL-1, M-HL-2 z VŠÚO Holovousy Podnožová odrůda M-LE-1 byla zapsána i jako kmenotvorná. V současnosti je v registračním řízení rezistentní podnož k šarce švestek M-LE-2. Naplnění šlechtitelských cílů a trendy pro budoucnost Šlechtění nových odrůd u ovocných dřevin je proces náročný a dlouhodobý. Genové zdroje u meruněk v ČR umožnily do současnosti do určité míry naplnit stanovené cíle jako je zvýšení stability sklizní nebo rozšíření sklizňového období zejména ranými odrůdami a zvýšení odolnosti k některým patogenům, a to při dodržení základních požadavků na jakost a hlavní ideotypovou vhodnost plodů. Byla nastartováno a pokračuje studium genetické diverzity pomocí metod molekulární genetiky. Jde o celosvětový trend směřující k mapování genů a vytvoření reálných předpokladů pro cílené šlechtění v novém tisíciletí. Přesto je nutné i nadále rozšiřovat genofond meruněk o další významné položky a obohatit genové zdroje zejména o původní druhy meruněk z Číny, z oblasti střední Asie a Zakavkazska, kde jsou původní genetické zdroje mnoha důležitých vlastností - vysoký obsah cukrů, intenzivnější krycí barva, geny odolností k chorobám apod. Závěr 1.Meruňky mají mezi ostatními ovocnými druhy nižší adaptabilitou k prostředí a mají v rámci svého rodu mnoho donorů využitelných ve šlechtění na odolnost k nepříznivým biotickým a abiotickým činitelům. 2. Pro šlechtění meruněk v ČR je v současné době relativně dobré zázemí importovaných i nově vytvořených genových zdrojů, které je srovnatelné s předními meruňkářskými státy v Evropě i ve světě.

6 3. U vybraných pěstitelsky nejvýznamnějších odrůd meruněk byla realizována klonová selekce a je nezbytné, aby v ní bylo pokračováno. 4. Nové odrůdy vytvořené cíleným křížením vybraných donorů zkvalitňují sortiment meruněk především rozšířením sklizňového období, zvýšenou stabilitou sklizní a zvýšenou odolností k vybraným patogenům. 5. V současné době hodnocená a nově vytvářená hybridní základna skýtá možnost výběru dalších nových genotypů s vhodně zkombinovanými znaky. 6. Nové tuzemské i zahraniční odrůdy zaručují větší výnosovou jistotu specializovaných ovocnářských podniků. Literatura Krška, B.: Současný stav a trendy šlechtění meruněk na jižní Moravě. Odborný seminář: Jakost zahradnických produktů pro využití v čerstvém stavu, , 3 s. Říha,J.: České ovoce, Dil IV., Praha, 1920, 196 s. Suchý, F. ml.: Moravské ovoce. Brno, 1931, 616 s. Vachůn,Z.: Studium biologických vlastností meruněk jihomoravské oblasti z hlediska identifikace odrůd a jejich vhodnosti pro pěstování. Kand. disert. práce, 1966, 250 s. Vachůn,Z.: Klonová selekce u meruněk (odrůda Velkopavlovická), Habilitační práce, Lednice, 1992, 195 s. Vachůn,Z.-Cifranič,P.-Jašík, K.-Nitranský,Š.-Oukropec,I.: Metodika a harmonogram práce pro řešení tématického úkolu novošlechtění meruněk 1981 (85) Lednice, s. Vachůn,Z.-Krška,B.- Sasková,H.-Oboňová,J. : Šlechtitelský program a nové odrůdy meruněk na Zahradnické fakultě MZLU Brno v Lednici na Moravě. Sbor. Věd. konf.: Výsledky využití genových zdrojů meruněk a broskvoní, Břeclav, , s zdroj: - ŠLECHTĚNÍ MERUNĚK V ČESKÉ REPUBLICE