Úřad práce ČR - krajská pobočka v Ostravě 30. dubna 3130/2c, Ostrava ANALÝZA

Transkript

1 Úřad práce ČR - krajská pobočka v Ostravě 30. dubna 3130/2c, Ostrava ANALÝZA stavu a vývoje trhu práce v okrese Ostrava v roce 2013 a předpokládaný vývoj v roce 2014 Ostrava, únor 2014

2

3 Úřad práce ČR - krajská pobočka v Ostravě strana 2 Spolupráce a podklady: - výsledky šetření provedeného referátem trhu práce, - jednotlivé odborné útvary Úřadu práce ČR, krajské pobočky v Ostravě, - Česká správa sociálního zabezpečení, - Český statistický úřad. Z důvodu změny informačního systému jsou data v kapitole Zahraniční zaměstnanost dopočítávána ručně, proto je jejich vypovídací schopnost pouze orientační. Zpracoval referát trhu práce

4 Úřad práce ČR - krajská pobočka v Ostravě strana 3 OBSAH strana A. ZÁKLADNÍ ZPRÁVA I. Demografická situace okresu Ostrava 4 II. Zaměstnanost - poptávka po práci 7 III. Nezaměstnanost 21 IV. Zahraniční zaměstnanost 34 V. Aktivní politika zaměstnanosti 39 VI. Prognóza vývoje trhu práce v roce VII. Přílohy 67 Seznam pouţitých zkratek 71

5 Úřad práce ČR - krajská pobočka v Ostravě strana 4 A. ZÁKLADNÍ ZPRÁVA I. DEMOGRAFICKÁ SITUACE OKRESU OSTRAVA 1. Dlouhodobý vývoj na ostravském trhu práce V Ostravě, krajském městě MSK a rozlohou druhém největším a počtem obyvatel třetím největším městě ČR, probíhala od roku 1990 rozsáhlá restrukturalizace hospodářské základny, která nejen výrazně měnila její tvář, ale několik let byla pravidelně provázena uvolňováním tisíců zaměstnanců a aţ do roku 2003 (s výjimkou roku 2001) téměř neustálým nárůstem počtu evidovaných UoZ. Ostravský region stále patří v rámci celé ČR dlouhodobě ke strukturálně nejpostiţenějším oblastem, pro něţ je charakteristický razantní útlum těţkého průmyslu a vysoká strukturální nezaměstnanost. Intenzita jejího nárůstu a tempo poklesu personálních stavů u ostravských zaměstnavatelů byly nejvýraznější v letech 1997 aţ 1999, kdy nezaměstnanost velmi prudce stoupala a zaměstnanost výrazně klesala - stav lidí hledajících zaměstnání v těchto třech letech vzrostl o (+175,6 %) osob a celkově u ostravských firem ubylo (-11,7 %) zaměstnanců. Od února 2004, kdy byl stav registrovaných UoZ (30 396) nejvyšší od začátku sledování v okrese Ostrava, počet uchazečů se postupně sniţoval aţ do října 2008, kdy bylo v evidenci osob, tj. nejméně od května Pak se situace vlivem dopadu celosvětové hospodářské krize začala zhoršovat a nezaměstnanost nepřetrţitě rostla devět měsíců, celkem o osob. Poté docházelo s mírnými výkyvy k postupné stabilizaci, přesto se od listopadu 2008 do konce roku 2012 počet evidovaných uchazečů zvýšil o 8 128, tj. o 55,5 % osob. Během roku 2013 začal počet UoZ dále výrazněji narůstat a meziročně se zvýšil o dalších uchazečů o zaměstnání a v závěru roku tak jejich počet představoval osob, tj. nejvíce od února Tabulka I/1 Vývoj zaměstnanosti, evidované nezaměstnanosti a VPM v letech 2006 aţ 2013 ukazatel (celkový počet) stav k zaměstnanci u firem se stavem 26 a více osob osoby vykonávající samostatně výdělečnou činnost (OSVČ) evidovaní uchazeči o zaměstnání volná pracovní místa uchazeči připadající na jedno volné pracovní místo 6,5 4,2 3,6 22,9 15,1 11,9 13,4 41,6 2. Demografická situace K 31. prosinci 2013 ţilo v okrese Ostrava celkem trvale bydlících obyvatel, z toho 51,5 % ţen. Celkový počet obyvatel se oproti minulému roku sníţil o Na tomto poklesu se podíleli především obyvatelé v produktivním věku (-3 301). K jejich odlivu došlo také vlivem nepříliš příznivé situace na ostravském trhu práce. Ve věkové kategorii 0-14 let došlo pouze k nepatrnému úbytku (-31). Naopak počet obyvatel ve věku 65 let a více stoupl na , to je o osob, a na celkovém stavu trvale bydlících obyvatel okresu Ostrava se tak občané v poproduktivním věku

6 Úřad práce ČR - krajská pobočka v Ostravě strana 5 podílejí 17,1 %. Trend stoupajícího průměrného věku obyvatel okresu Ostrava se nezastavil ani v tomto sledovaném období a vzrostl na 41,5 roku, z toho u muţů na 39,8 a u ţen na 43,2 roku. Tabulka I/2 Vývoj počtu trvale bydlících ostravských obyvatel ukazatel 1) stav k stav k stav k (celkový počet) celkem z toho ţeny celkem z toho ţeny celkem z toho ţeny obyvatelé celkem obyvatelé věkové kategorie 0-14 let obyvatelé v produktivním věku 2) obyvatelé ve věku 65 let a více průměrný věk obyvatel 41,0 42,6 41,3 42,9 41,5 43,2 1) Od roku 1996 jsou na základě metodiky SSZ MPSV ČR používána při hodnocení demografického vývoje data, která poskytuje Český statistický úřad. Údaje z demografické statistiky jsou za uplynulý rok k dispozici vždy v květnu dalšího roku, což znamená, že skutečnost z konce předchozího roku je platná po celých následujících dvanáct měsíců. V ročních analýzách stavu a vývoje trhu práce jsou proto uváděny totožné veličiny. 2) Osoby věkové skupiny let. Graf I/1 Věková struktura obyvatel okresu Ostrava k muţi ţeny Území našeho okresu je relativně jednolité a není v něm moţné definovat mikroregiony. Z těchto důvodů nelze z mikroregionálního pohledu analyzovat ani stav a vývoj trhu práce. Dopravní obsluţnost nekomplikuje pohyb pracovních sil ani negativně neovlivňuje umísťování evidovaných uchazečů o zaměstnání na volná pracovní místa, a proto je v ostravském okrese vliv dopravní obsluţnosti na problematiku zaměstnanosti zanedbatelný.

7 Úřad práce ČR - krajská pobočka v Ostravě strana 6 Přestoţe zde nelze definovat mikroregiony, jako relativně uzavřené a různorodé trhy práce, vypočítáva-li jsme od konce roku 1999 do pravidelně kaţdé čtvrtletí míry nezaměstnanosti v jednotlivých městských obvodech Ostravy a od začátku roku 2007 také ve všech obcích okresu (od roku 2013 podíl nezaměstnaných osob). Z důvodu změny informačního systému a neexistence prostorových statistik v době zpracování této Analýzy je podíl nezaměstnaných osob za jednotlivé části okresu Ostrava k zpracován ručně, a proto tyto údaje mají pouze orientační charakter. Jejich hodnoty ke konci roku 2013 jsou uvedeny v příloze č. 1.

8 Úřad práce ČR - krajská pobočka v Ostravě strana 7 II. ZAMĚSTNANOST - POPTÁVKA PO PRÁCI 1. Celková zaměstnanost Zaměstnanost v okrese Ostrava se nezlepšila ani během roku 2013 a dále poklesla. Dopad světové finanční a hospodářské krize z konce roku 2008 je stále patrný ve všech oblastech našeho hospodářství, jehoţ celkový stav v roce 2013 v podstatě stagnoval a česká ekonomika vykazovala po většinu roku setrvalý stav. Tento vývoj se projevoval velice nízkým počtem volných pracovních míst a dalším výrazným úbytkem personálních stavů u monitorovaných firem. I kdyţ se objevují první náznaky, stále málo firem během roku zaznamenávalo zlepšení situace, růst produkce i exportu. I ty úspěšnější společnosti byly v personální oblasti velmi opatrné. Zároveň pořád platí, ţe odvětvová struktura minulosti přináší okresu stále nemalé problémy. Také v roce 2013 se projevovala tendence nepropouštět alespoň své kmenové zaměstnance, ale z důvodů nejasného dalšího vývoje u nás i v Evropě se produkce razantně nenavyšovala a nevytvářela se nová pracovní místa. Tím, ţe jsou firmy v určitém oboru nuceny setrvávat dlouhou dobu na nízké úrovni produkce, zasahuje to často i do dalších odvětví subdodavatelů. K tomu se zároveň přidávají i úsporná opatření, která nutí sniţovat spotřebu na nejniţší moţnou míru. Celkovou hospodářskou situaci můţeme charakterizovat těmito faktory: V závěru loňského roku sice došlo k oţivení ekonomické aktivity, ale podle odhadu MF se HDP za celý rok 2013 pravděpodobně sníţí o 1,4 %. Velký vliv zde hraje i propad investic veřejného sektoru. Závaţným negativem české ekonomiky je dlouhodobá neměnnost, kdy se v posledních pěti letech střídá pouze recese a stagnace. Situace na trhu práce odráţela negativní stav ekonomiky a celkovou nejistotu. Horší neţ samotný fakt vysokého počtu nezaměstnaných je skutečnost, ţe růst nezaměstnanosti (včetně dlouhodobé) je výraznější v niţších věkových kategoriích. Vyšší neţ obvyklý počet nově evidovaných uchazečů z řad absolventů škol poukazuje nejen na nelepšící se připravenost na aktivní vstup na trh práce, ale zároveň také na poţadavky zaměstnavatelů na délku praxe přijímaných pracovníků. Úsporná opatření české vlády vedla k omezování velkých investičních akcí financovaných ze státního rozpočtu. Zároveň umírněný růst mezd byl v souladu s vývojem ostatních makroekonomických ukazatelů. Hodnocení ekonomické situace se negativně projevilo v podstatné části odvětví národního hospodářství. Z hlediska výsledků panovala nejhorší situace ve stavebnictví, navíc v roce 2013 došlo k poklesu veřejných stavebních zakázek. České stavebnictví se od roku 2008, kdy bylo na svém vrcholu, propadlo více neţ o čtvrtinu. Naopak data z průmyslové výroby a části oblasti obchodu na konci minulého roku naznačují určité mírné zlepšení ekonomické situace v ČR. K těmto údajům je však nutno přistupovat velice opatrně, neboť srovnávací základna minulého období byla na nízkých hodnotách. I zaměstnavatelé s pozitivním vývojem a zakázkovou naplněností výrobních kapacit vedli v minulém roce opatrnou personální politiku, téměř nevytvářeli nová pracovní místa a snaţili se hlavně udrţet současný stav svých kmenových zaměstnanců. Byli-li nuceni propouštět, týkalo se to v první řadě pracovníků personálních agentur. Tato situace vedla k výrazné stagnaci na poptávkové straně trhu práce. Současný stav hospodářství se podepisuje i na významném ostravském projektu Nová Karolina, kde zejména kancelářská část není stále plně vyuţívána a zaplňování administrativní budovy podnikatelskými subjekty je jen velice pozvolné.

9 Úřad práce ČR - krajská pobočka v Ostravě strana 8 I kdyţ se společnosti maximálně snaţí nepropouštět své kmenové zaměstnance, některé firmy během loňského roku musely přistoupit i k hromadnému propouštění ( 62 ZP). Jednalo se o 16 zaměstnavatelů a 567 zaměstnanců. Od ledna 2009 jiţ OSSZ nevede přehled o vývoji počtu malých organizací a jejich pojištěnců (zaměstnanců u firem se stavem do 25 osob), ale sleduje tyto údaje za všechny zaměstnavatelské subjekty podle počtu pojistných vztahů. Úřad práce, který údaje o malých firmách pravidelně získával a vyuţíval pro výpočet celkové zaměstnanosti v daném okrese, není tak nadále schopen pokračovat ve sledovaných časových řadách a můţe vyuţívat pouze své interní údaje z monitoringu zaměstnavatelů s počtem 26 a více osob a k tomu údaje o počtu OSVČ z OSSZ. 2. Vývoj zaměstnanosti u monitorovaných firem se stavem 26 a více osob Úřad práce od začátku sledování zaměstnanosti monitoruje situaci a vývoj personálních stavů u zaměstnavatelských subjektů s počtem 26 a více zaměstnanců. Ke konci roku 2013 bylo monitorováno celkem 736 zaměstnavatelských subjektů, v meziročním srovnání o 19 méně. Celkově u nich bylo k zaměstnáno osob. Za sledovaný rok se jejich počet sníţil celkem o osob. Graf II/1 Vývoj zaměstnanosti u firem se stavem 26 a více zaměstnanců od 1. pololetí Struktura podle počtu zaměstnanců Od června 2002 členíme monitorované zaměstnavatelské subjekty podle kategorizace, která odpovídá definici a doporučením Mezinárodní organizace práce (ILO). Podle počtu zaměstnanců jsou firmy rozděleny na malé (1-49 pracovníků), střední ( pracovníků)

10 Úřad práce ČR - krajská pobočka v Ostravě strana 9 a velké (250 a více pracovníků). Jelikoţ poslední uvedená skupina zaměstnavatelských subjektů zaměstnává nejvíce osob, je navíc ještě podrobněji rozčleněna nad rámec kategorizace ILO. Tabulka II/1 Zaměstnanost podle počtu zaměstnanců v organizacích - zaměstnavatelé se stavem 26 a více osob kategorie / /2012 absolutně % absolutně % absolutně % 1 aţ , , ,1 50 aţ , ,1-9 -3,0 250 a více 75 10, , ,7 z toho až , , ,8 500 až , ,4-1 -5, až , ,2-1 -6, a více 0 0,0 0 0,0 0 - celkem , , ,5 Na souhrnném meziročním sníţení počtu zaměstnavatelských subjektů působících na trhu práce v okrese Ostrava se největší měrou podílely malé monitorované firmy s 1 aţ 49 zaměstnanci (-12) a monitorované firmy s počtem 50 aţ 249 pracovníků (-9). U firem s 250 a více zaměstnanci došlo naopak k celkovému nárůstu (+2), z toho nejvíce u velikostní kategorie s 250 aţ 499 osobami (+4). Naopak pokles o jednu firmu zaznamenaly velikostní kategorie s 500 aţ 999 zaměstnanci a aţ pracovníky. Tabulka II/2 Zaměstnanost podle počtu zaměstnanců v organizacích - zaměstnanci u firem se stavem 26 a více osob kategorie / /2012 absolutně % absolutně % absolutně % 1 aţ , , ,2 50 aţ , , ,9 250 a více , , ,3 z toho až , , ,8 500 až , , , až , , , a více 0 0,0 0 0,0 0 - celkem , , ,7 Celkově došlo u monitorovaných firem všech velikostních kategorií během roku 2013 k poklesu počtu zaměstnanců o 1,7 %. Na tomto sníţení se podílely podniky s 50 aţ 249 zaměstnanci (-892 osob), malé organizace s 1 aţ 49 pracovníky (-577 osob) i velké firmy s 250 a více zaměstnanci (-147 osob). Z této velikostní kategorie zaměstnanost nejvíce klesla u firem s 500 aţ 999 zaměstnanci (-157 osob) a ve skupině organizací s aţ pracovníky (-119 osob). Nárůst naopak zaznamenala kategorie 250 aţ 499 zaměstnanců (+129 osob). Důvodem je nejednou přechod organizace ze skupiny s vyšším počtem pracovníků mezi firmy s niţším počtem zaměstnanců.

11 Úřad práce ČR - krajská pobočka v Ostravě strana Struktura podle odvětví Monitorované firmy jsou od roku 2008 rozděleny podle klasifikace ekonomických činností (CZ-NACE), která byla vypracována na základě mezinárodní statistické klasifikace a nahradila původní Odvětvovou klasifikaci ekonomických činností (OKEČ). Klasifikace CZ- NACE zohledňuje technologický rozvoj a strukturální změny hospodářství v minulých letech, je relevantnější s ohledem na hospodářskou realitu a lépe srovnatelná s jinými mezinárodními klasifikacemi. V následujících tabulkách je navíc podrobněji rozčleněn zpracovatelský průmysl.

12 Úřad práce ČR - krajská pobočka v Ostravě strana 11 Tabulka II/3 Počty zaměstnavatelů v odvětvích podle CZ-NACE - monitorované firmy se stavem 26 a více osob ekonomické činnosti stav k 12/ /2012 absolutně v % absolutně v % Zemědělství, lesnictví a rybářství 6 0,8 6 0,8 0 Těţba a dobývání 6 0,8 5 0,7-1 Zpracovatelský průmysl , ,6 +2 z toho výroba potr. výr., nápojů a tabákových výr. 15 9, ,0 +1 výroba textilií, oděvů, usní a souvis. výrobků 2 1,3 2 1,3 0 zpracování dřeva, výroba papíru a výrobků papíru, tisk a rozmnož. nahraných nosičů 14 8,9 14 8,8 0 výroba koksu a rafinov. ropných produktů 1 0,6 1 0,6 0 výroba chemických látek a chem. přípravků 6 3,8 6 3,8 0 výroba zákl. farmaceut. výrobků. a přípravků 0 0,0 0 0,0 0 výroba pryžových, plastových výrobků a ostatních nekovových minerálních výrobků výroba základních kovů, hutní zpracování kovů a slévárenství, výroba kov. konstrukcí a kovoděl. výrobků, kromě strojů a zařízení 17 10, , , ,4 +2 výroba počítačů, elek. a opt. přístr. a zaříz. 2 1,3 2 1,3 0 výroba elektrických zařízení 16 10,2 14 8,8-2 výroba strojů a zařízení jinde nezařazených 27 17, ,6 +1 výroba motorových vozidel (kromě motocyklů), přívěsů a návěsů, výroba ostatních dopravních prostředků a zařízení výroba nábytku, ostatní zpracovatelský průmysl a opravy a instalace strojů a zař , , ,6 1 0,6 0 Výr.a rozvod elektřiny,plynu,tepla a klim. vzduchu 8 1,1 7 0,9-1 Zásobování vodou, činnosti související s odpadními vodami, odpady a sanacemi 15 2,0 15 2,0 0 Stavebnictví 63 8,4 60 8,2-3 Velkoobchod a maloobchod, opravy a údrţba motorových vozidel 65 8,6 63 8,6-2 Doprava a skladování 38 5,0 37 5,0-1 Ubytování, stravování a pohostinství 12 1,6 11 1,5-1 Informační a komunikační činnosti 32 4,2 32 4,3 0 Peněţnictví a pojišťovnictví 21 2,8 20 2,7-1 Činnosti v oblasti nemovitostí 9 1,2 9 1,2 0 Profesní, vědecké a technické činnosti 23 3,0 22 3,0-1 Administrativní a podpůrné činnosti 42 5,6 34 4,6-8 Veřejná správa a obrana, povinné soc. zabezpečení 33 4,4 33 4,5 0 Vzdělávání , ,2-2 Zdravotní a sociální péče 38 5,0 38 5,2 0 Kulturní, zábavní a rekreační činnosti 19 2,5 19 2,6 0 Ostatní činnosti 10 1,3 10 1,4 0 Činnosti domácností jako zaměstnavatelů, činnosti domácností produkující blíţe neurčené výrobky a sluţby pro vlastní potřebu 0 0,0 0 0,0 0 Činnosti exteritoriálních organizací a orgánů 0 0,0 0 0,0 0 celkem , ,0-19

13 Úřad práce ČR - krajská pobočka v Ostravě strana 12 Tabulka II/4 Počty zaměstnanců v odvětvích podle CZ-NACE - monitorované firmy se stavem 26 a více osob ekonomické činnosti stav k 12/ /2012 absolutně v % absolutně v % Zemědělství, lesnictví a rybářství 215 0, ,2-11 Těţba a dobývání 596 0, ,3-288 Zpracovatelský průmysl , ,0-323 z toho výroba potr. výr., nápojů a tabákových výr , ,5 +51 výroba textilií, oděvů, usní a souvis. výrobků 26 0,1 26 0,1 0 zpracování dřeva, výroba papíru a výrobků papíru, tisk a rozmnož. nahraných nosičů 879 2, ,6-91 výroba koksu a rafinov. ropných produktů 732 2, ,4-6 výroba chemických látek a chem. přípravků 571 1, ,8-9 výroba zákl. farmaceut. výrobků. a přípravků 0 0,0 0 0,0 0 výroba pryžových, plastových výrobků a ostatních nekovových minerálních výrobků výroba základních kovů, hutní zpracování kovů a slévárenství, výroba kov. konstrukcí a kovoděl. výrobků, kromě strojů a zařízení , , , ,5-289 výroba počítačů, elek. a opt. přístr. a zaříz , ,9 +26 výroba elektrických zařízení , ,5 +41 výroba strojů a zařízení jinde nezařazených , ,9-97 výroba motorových vozidel (kromě motocyklů), přívěsů a návěsů, výroba ostatních dopravních prostředků a zařízení výroba nábytku, ostatní zpracovatelský průmysl a opravy a instalace strojů a zař , , ,0 11 0,1 +1 Výr.a rozvod elektřiny,plynu,tepla a klim. vzduchu , ,7-61 Zásobování vodou, činnosti související s odpadními vodami, odpady a sanacemi , ,0-122 Stavebnictví , ,9-94 Velkoobchod a maloobchod, opravy a údrţba motorových vozidel , ,7-271 Doprava a skladování , ,5-414 Ubytování, stravování a pohostinství 741 0, ,7-35 Informační a komunikační činnosti , , Peněţnictví a pojišťovnictví , ,6 +50 Činnosti v oblasti nemovitostí 635 0, , Profesní, vědecké a technické činnosti , ,2-17 Administrativní a podpůrné činnosti , ,9-321 Veřejná správa a obrana, povinné soc. zabezpečení , ,1 +11 Vzdělávání , ,2 +44 Zdravotní a sociální péče , ,0-44 Kulturní, zábavní a rekreační činnosti , ,7-13 Ostatní činnosti 902 0, ,9 0 Činnosti domácností jako zaměstnavatelů, činnosti domácností produkující blíţe neurčené výrobky a sluţby pro vlastní potřebu 0 0,0 0 0,0 0 Činnosti exteritoriálních organizací a orgánů 0 0,0 0 0,0 0 celkem , ,

14 Úřad práce ČR - krajská pobočka v Ostravě strana 13 K celkovému sníţení počtu monitorovaných firem v roce 2013 přispěly z jednotlivých odvětví nejvíce administrativní a podpůrné činnosti (-8), stavebnictví (-3), velkoobchod a maloobchod, opravy a údrţba motorových vozidel (-2) a vzdělávání (-2). K poklesu o jednu firmu došlo v odvětvích těţby a dobývání, výroby a rozvodu elektřiny, plynu a tepla, dopravy a skladování, ubytování, stravování a pohostinství, peněţnictví a pojišťovnictví a v profesní, vědecké a technické činnosti. Naopak celkový nárůst monitorovaných firem zaznamenal pouze zpracovatelský průmysl (+2) a v něm nejvíce pododvětví - výroba základních kovů, hutní zpracování kovů a slévárenství (+2). Největší pokles v tomto odvětví zaznamenala výroba elektrických zařízení, a to sníţení o 2 firmy. Z uvedených monitorovaných odvětví se na ročním poklesu zaměstnanosti nejvíce podílely firmy orientované na dopravu a skladování (-414 osob), zpracovatelský průmysl (-323 osob), a to především na výrobu základních kovů, hutního zpracování kovů a slévárenství (-289 osob). Větší pokles stavů zaznamenaly rovněţ administrativní a podpůrné činnosti (-321 osob), těţba a dobývání (-288 osob), velkoobchod a maloobchod, opravy a údrţba motorových vozidel (-271 osob) a zásobování vodou (-122 osob). Naopak k výraznějšímu nárůstu zaměstnanosti došlo pouze u činností v oblasti nemovitostí (+157 osob) a v odvětví informačních a komunikačních činností (+136 osob). 2.3 Zaměstnanost vybraných skupin osob Celková zaměstnanost ţen se během loňského roku sníţila o 594 (-1,3 %). Nejvíce jejich počet klesl ve stavebnictví (-246 osob) a v zásobování vodou, činnostech souvisejících s odpadními vodami, odpady a sanacemi (-225 osob). Z dalších odvětví větší úbytky zaznamenala těţba a dobývání (-134 osob), velkoobchod a maloobchod, opravy a údrţba motorových vozidel (-129 osob), vzdělávání (-129 osob) a doprava a skladování (-125 osob). Naopak větší nárůst zaměstnaných ţen zaznamenaly pouze ostatní činnosti (+183 osob) a odvětví zabývající se činnostmi v oblasti nemovitostí (+152 osob). Počet pracujících důchodců se v okrese Ostrava v roce 2013 sníţil o 123. Absolutně nejvíce osob v důchodovém věku je jiţ dlouhodobě zaměstnáno v oblasti vzdělávání, a to 767, meziročně se jejich počet v tomto odvětví zvýšil o 15 osob. Největší nárůst zaměstnanců důchodového věku v minulém roce zaznamenalo odvětví zaměřené na kulturní, zábavní a rekreační činnosti (+33 osob) a veřejná správa a obrana, povinné sociální zabezpečení (+22 osob). Tabulka II/5 Zaměstnanost vybraných skupin osob u firem se stavem 26 a více zaměstnanců skupina počet osob 12/ /2012 k k absolutně v % ţeny ,3 OZP ,8 důchodci ,3

15 Úřad práce ČR - krajská pobočka v Ostravě strana 14 Graf II/2 Vývoj zaměstnanosti osob se zdravotním postiţením u firem se stavem 26 a více zaměstnanců od 1. pololetí 2003 Podle ZoZ mají zaměstnavatelé s více neţ 25 pracovníky povinnost zaměstnávat alespoň 4 % osob se zdravotním postiţením. Nesplnění tohoto stanoveného podílu mohou firmy kompenzovat tím, ţe: - budou odebírat výrobky a sluţby od podniků zaměstnávajících více neţ 50 % OZP, - budou výše jmenovaným firmám zadávat výrobní programy, - budou svou zákonnou povinnost nahrazovat finančním odvodem do státního rozpočtu ve výši 2,5 násobku průměrné mzdy v národním hospodářství za kaţdou OZP, o kterou nesplnily povinný podíl, - nebo vzájemnou kombinací výše uvedených moţností. Jakým způsobem zaměstnavatelé splnili svou zákonnou povinnost informují příslušný úřad práce Oznámením. Tuto zprávu nahlásilo během roku 2013 našemu úřadu 650 zaměstnavatelů, coţ je o 30 méně neţ v minulém období, a z tohoto počtu jich mělo povinnost odvodu za rok 2012 do státního rozpočtu (SR) 223 a k bylo odvedeno cca tis. Kč. Oproti minulému roku tedy povinnost odvodu do SR mělo o 54 zaměstnavatelů více a také odvedená částka byla orientačně o tis. Kč vyšší neţ za předchozí rok Osoby se zdravotním postiţením patří mezi obtíţně umístitelné na trhu práce. Příspěvek na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postiţením na chráněném pracovním místě poskytovaný dle 78 ZoZ zaměstnavatelům, kteří zaměstnávají více neţ 50 % těchto osob, přispívá k jejich snadnějšímu pracovnímu uplatnění. Jedná se o příspěvek nárokový a zaměstnavatelé, kteří splňují zákonem stanovené podmínky, jej obvykle uplatňují častěji, neţ nenárokové nástroje APZ. Příspěvek je poskytován na základě ţádosti za příslušné kalendářní čtvrtletí ve výši skutečně vynaloţených mzdových nákladů včetně odvodů na zaměstnance v pracovním poměru. Výše příspěvku náleţí ve výši 75 % skutečně vynaloţených prostředků na mzdy nebo platy na zaměstnance v pracovním poměru. Maximální měsíční částka, která můţe být přiznána, činí Kč. Dále si při splnění podmínek zaměstnavatelé mohou v ţádosti uplatnit nárok na zvýšení příspěvku o částku odpovídající prokázaným dalším

16 Úřad práce ČR - krajská pobočka v Ostravě strana 15 nákladům vynaloţeným zaměstnavatelem nejvýše o Kč měsíčně na jednoho zaměstnance, který je OZP. V roce 2013 poţádalo o tento příspěvek celkem 90 subjektů a celkově bylo vyplaceno Kč, coţ je o Kč více neţ v předchozím roce. Zvýšené příspěvky byly zaměstnavatelům vyplaceny ve výši Kč. V roce 2013 se sníţil počet ţadatelů o příspěvek o 14 subjektů. Zaměstnavatelé, kteří zaměstnávají více neţ 50 % osob se zdravotním postiţením, mohou poskytovat náhradní plnění subjektům, které mají povinnost zaměstnávat osoby se zdravotním postiţením ve výši povinného podílu těchto osob na celkovém počtu zaměstnanců. Povinný podíl činí 4 %. Mají tak zajištěn odbyt svých výrobků a sluţeb a jsou konkurenceschopní, jelikoţ příspěvek na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postiţením pokryje větší část, někdy i zcela mzdové náklady vynaloţené na zaměstnance, kteří jsou osobami se zdravotním postiţením. 3. Vývoj počtu OSVČ Tabulka II/6 Počet OSVČ ukazatel (celkový počet) stav k 12/ / absolutně v % OSVČ vykonávající činnost ,5 z toho - hlavní ,1 - vedlejší ,5 OSVČ - pojištěnci ,5 V závěru roku 2013 registrovala Okresní správa sociálního zabezpečení v Ostravě celkem osob vykonávajících samostatnou výdělečnou činnost, coţ představuje pátý pololetní pokles za sebou a nepříznivá ekonomická situace v minulém roce tak vedla k celkovému úbytku o 924 OSVČ. Z celkového prosincového počtu osob vykonávajících samostatnou výdělečnou činnost se u (59,8 %) z nich jednalo o hlavní pracovní činnost a u (40,2 %) o činnost vedlejší. Počet důchodově pojištěných ţivnostníků se v průběhu loňského roku sníţil o 995.

17 Úřad práce ČR - krajská pobočka v Ostravě strana 16 Graf II/3 Vývoj počtu OSVČ od 1. pololetí Volná pracovní místa Na poptávkové straně trhu práce jsme po celý rok 2013 zaznamenávali naprostý nedostatek pracovních příleţitostí. Registrovaný počet volných pracovních míst mírně rostl během první poloviny roku, ale od konce července začal stav VPM výrazně klesat a v závěru prosince 2013 měli tedy uchazeči a zájemci o zaměstnání k dispozici jen 629 volných pracovních míst, coţ je nejniţší hodnota od listopadu Dvoutisícová hranice byla překročena pouze v měsících květen aţ červenec. Oproti roku 2012 jsme tak registrovali v závěru sledovaného období ještě niţší počet pracovních příleţitostí.

18 Úřad práce ČR - krajská pobočka v Ostravě strana 17 Graf II/4 Vývoj počtu evidovaných uchazečů o zaměstnání a VPM v roce leden únor březen duben květen červen červenec srpen září říjen listopad prosinec evidovaní uchazeči volná pracovní místa Koncem prosince 2013 evidovalo KoP Ostrava celkem jen 629 VPM. Průměrný počet pracovních příleţitostí, které jsme mohli koncem kaţdého měsíce svým klientům nabídnout, byl velmi nízký, a to míst, coţ představovalo meziroční pokles o 188 volných míst. Na celorepublikové poptávce po pracovních silách se firmy v okrese Ostrava v prosinci 2013 podílely jen 1,8 % a tato hodnota představuje meziroční pokles 3,1 procentního bodu.

19 Úřad práce ČR - krajská pobočka v Ostravě strana 18 Graf II/5 Vývoj počtu osob připadajících na jedno volné pracovní místo v České republice a v okrese Ostrava v roce ,0 40,0 41,6 35,0 30,0 25,0 20,0 15,0 10,0 5,0 17,3 17,1 15,1 14,2 14,3 13,8 13,8 12,7 12,8 12,3 11,0 9,8 13,7 11,6 15,6 22,5 13,6 13,4 25,3 14,2 30,2 15,1 17,0 0,0 leden únor březen duben květen červen červenec srpen září říjen listopad prosinec ČR okres Ostrava Nepříznivý vývoj na poptávkové straně trhu práce a velký počet nezaměstnaných osob způsoboval také vysoký průměrný počet UoZ, kteří se v roce 2013 mohli teoreticky ucházet o jedno volné pracovní místo. Aţ do konce července minulého roku se tento průměrný počet UoZ pohyboval pod celorepublikovými hodnotami, ale samotný průměrný stav tohoto ukazatele byl v roce 2013 vyšší neţ celorepublikový průměr, a to o 3,8 osob. V prosinci 2013 se mohlo v okrese Ostrava ucházet o jedno VPM 41,6 uchazečů, coţ představuje v meziročním srovnání velký nárůst, a to o 28,2. Koncem roku 2013 byl tento ukazatel oproti celorepublikovému průměru vyšší o 24,6. Tabulka II/7 Počet hlášených volných pracovních míst podle poţadavků na vzdělání poţadovaný stupeň vzdělání UoZ VPM UoZ/ VPM UoZ VPM UoZ/ VPM bez vzdělání , ,3 základní vzdělání , ,9 střední odborné (SOU+OU+OŠ) , ,4 střední odborné s maturitou (SOU+SOŠ) , ,0 střední všeobecné , ,6 vysokoškolské , ,5 celkem , ,6

20 VPM celkem DE VPM podíl DE VPM na celkovém počtu VPM VPM celkem DE VPM podíl DE VPM na celkovém počtu VPM Úřad práce ČR - krajská pobočka v Ostravě strana Dlouhodobě evidovaná volná pracovní místa Volná pracovní místa, která se nedaří obsadit uchazečem o zaměstnání déle neţ 3 měsíce povaţujeme za dlouhodobě evidovaná. K evidovalo KoP Ostrava celkem 154 DE VPM. Jejich stav meziročně poklesl o 886. Bylo to však způsobeno výrazným celkovým poklesem VPM. I přes toto sníţení se na konci sledovaného období téměř čtvrtina všech VPM v evidenci KoP Ostrava řadí k DE VPM. Z toho je patrný i určitý strukturální nesoulad na trhu práce, kdy se i přes dostatečný počet evidovaných uchazečů nedaří plně uspokojit poptávku ze strany zaměstnavatelů. V členění podle tříd CZ-ISCO je nejpočetnější skupinou DE VPM 9. třída (pomocní a nekvalifikovaní pracovníci). Koncem roku 2013 to bylo 35 míst. Další početně větší skupinou byla třída 2 (specialisté) s 32 DE VPM. Dále následovaly třídy 7 (řemeslníci a opraváři) a 3 (techničtí a odborní pracovníci). Z pohledu profesní skladby bylo nejvíce DE VPM ke konci sledovaného roku pro manipulační dělníky ve výrobě, svářeče, řidiče nákladních automobilů, finanční poradce, obchodní zástupce, obsluhu jeřábů, lektory a učitele jazyků, lékaře, seřizovače a obsluhu obráběcích strojů, uklízeče, pomocné skladníky, obchodní makléře. Větší počet dlouhodobě evidovaných volných pracovních míst byl rovněţ pro pracovníky ostrahy, pekaře, elektrotechniky a řidiče vysokozdviţných vozíků. Tabulka II/8 Dlouhodobě evidovaná VPM podle tříd klasifikace zaměstnání třída CZ-ISCO počet počet % počet počet % 1. zákonodárci a řídící pracovníci , ,5 2. specialisté , ,0 3. techničtí a odborní pracovníci , ,8 4. úředníci , ,7 5. pracovníci ve sluţbách a prodeji , ,9 6. kvalifikovaní pracovníci v zemědělství, lesnictví, rybářství , řemeslníci a opraváři , ,5 8. obsluha strojů a zařízení, montéři , ,4 9. pomocní a nekvalifikovaní pracovníci , ,2 0. zaměstnanci v ozbrojených silách 3 0 0, celkem , ,5

21 VPM celkem DE VPM podíl DE VPM na celkovém počtu VPM VPM celkem DE VPM podíl DE VPM na celkovém počtu VPM Úřad práce ČR - krajská pobočka v Ostravě strana 20 Tabulka II/9 Kvalifikační struktura dlouhodobě evidovaných VPM stupeň vzdělání počet počet % počet počet % bez vzdělání , ,0 základní vzdělání , ,2 střední odborné (SOU+OU+OŠ) , ,8 střední odborné s maturitou (SOU+SOŠ) , ,9 střední všeobecné (gymnázia) , ,6 vysokoškolské , ,9 celkem , ,5 Podle kvalifikační struktury je největší počet DE VPM pro uchazeče se základním vzděláním (55 míst), se středním odborným vzděláním s maturitou (43 míst) a středním odborným vzděláním (37 míst). Důvodem existence DE VPM je zpravidla stálý nedostatek vhodných UoZ splňujících kvalifikační předpoklady, popřípadě další podmínky stanovené zaměstnavatelem (poţadovaný zdravotní stav, úzká specifikace odbornosti, absolvování psychotestů, délka praxe, jazykové znalosti). V některých případech jsou podmínky zaměstnavatelů pro obsazení daného místa pro uchazeče nevyhovující a neakceptovatelné (například kumulace neúměrných poţadavků navíc neodpovídajících finančnímu ohodnocení). Vyskytují se také případy, ţe zaměstnavatelé našemu úřadu práce VPM nahlásí, přestoţe zaměstnance aktuálně nepotřebují. Námi vyslaní uchazeči o zaměstnání jim pak slouţí k sycení vlastních registrů případných zájemců o zaměstnání.

22 Úřad práce ČR - krajská pobočka v Ostravě strana 21 III. NEZAMĚSTNANOST 1. Základní charakteristika vývoje nezaměstnanosti Koncem prosince 2013 bylo v okrese Ostrava evidováno celkem uchazečů o zaměstnání. Během uplynulého roku došlo celkově k jejich nárůstu o (+15,0 %). Nejvyšší nezaměstnanost byla zaznamenána v prosinci a jen v prvním pololetí roku (s výjimkou března) byla pod hranicí 25 tisíc. Největší meziměsíční nárůst uchazečů o zaměstnání jsme zaznamenali v lednu, kdy jejich počet stoupl o 1 425, druhé největší zvýšení stavu bylo v měsíci únoru (+595 osob). Meziroční nárůsty evidovaných uchazečů byly zaznamenány ve všech měsících roku a v červenci a srpnu překročily dokonce čtyřtisícovou hranici. Během hodnoceného roku jsme evidovali průměrně měsíčně celkem uchazečů, coţ je v meziročním srovnání o (+17,4 %) osob více. Tím, ţe ve druhé polovině roku docházelo k postupnému narůstání stavu uchazečů o zaměstnání (s výjimkou října) s poměrně výrazným navýšením v samotném závěru, překročil skutečný počet UoZ z konce minulého roku i náš prognózovaný stav. Tehdy jsme pod vlivem situace na trhu práce očekávali v horší variantě UoZ a v lepším případě UoZ. Graf III/1 Vývoj počtu evidovaných uchazečů o zaměstnání v letech 2012 a leden únor březen duben květen červen červenec srpen září říjen listopad prosinec Podíl nezaměstnaných osob v prosinci 2013 činil v okrese Ostrava 11,6 %, coţ znamená meziroční nárůst o 1,9 procentního bodu. Na pomyslném ţebříčku výše podílu nezaměstnaných všech okresů ČR se náš ostravský v uplynulém roce pohyboval mezi 6. (květen aţ listopad) aţ 15. místem (leden). V celkovém počtu registrovaných uchazečů zaujímal okres Ostrava v rámci všech okresů České republiky během celého roku 2013 druhé místo.

23 Úřad práce ČR - krajská pobočka v Ostravě strana 22 Graf III/2 Vývoj podílu nezaměstnaných osob v okrese Ostrava a ČR v roce ,0 12,0 10,4 10,6 10,8 10,8 10,8 10,8 11,0 11,1 11,2 11,2 11,3 11,6 % 10,0 8,0 6,0 8,0 8,1 8,0 7,7 7,5 7,3 7,5 7,5 7,6 7,6 7,7 8,2 4,0 2,0 0,0 leden únor březen duben květen červen červenec srpen září říjen listopad prosinec okres Ostrava ČR Tabulka III/1 Vývoj podílu nezaměstnaných osob v okrese Ostrava, Moravskoslezském kraji a v České republice 2013 podíl nezaměstnaných osob v okrese Ostrava (%) podíl nezaměstnaných osob v MSK (%) podíl nezaměstnaných osob v ČR (%) pořadí okresu Ostrava v rámci ČR leden 10,4 9,8 8,0 15. únor 10,6 10,0 8,1 12. březen 10,8 10,0 8,0 12. duben 10,8 9,8 7,7 10. květen 10,8 9,6 7,5 6. červen 10,8 9,5 7,3 6. červenec 11,0 9,7 7,5 6. srpen 11,1 9,7 7,5 6. září 11,2 9,8 7,6 6. říjen 11,2 9,8 7,6 6. listopad 11,3 9,9 7,7 6. prosinec 11,6 10,5 8,2 8.

24 Úřad práce ČR - krajská pobočka v Ostravě strana 23 Tabulka III/2 Vývoj počtu evidovaných uchazečů o zaměstnání a volných pracovních míst v roce 2013 v porovnání s rokem 2012 ukazatel (celkový počet) stav k 12/ / absolutně % evidovaní uchazeči o zaměstnání ,0 z toho dosaţitelní ,1 uchazeči s nárokem na podporu v nezaměstnanosti ,0 volná pracovní místa ,0 uchazeči připadající na 1 volné pracovní místo 13,4 41,6 +28,2 +210,4 podíl nezaměstnaných osob v % 9,7 11,6 K pobíralo PvN celkem evidovaných UoZ, tj. o 373 (+10,0 %) více, neţ v prosinci Ve srovnání s celorepublikovým průměrem byl v okrese Ostrava podíl osob s nárokem na PvN na celkové nezaměstnanosti výrazně niţší (ze všech okresů byl koncem roku 2013 sedmý nejniţší). Tuto situaci způsobuje především vysoký podíl dlouhodobě evidovaných UoZ v registru KoP Ostrava, coţ je podrobněji popsáno v kapitole zabývající se délkou evidované nezaměstnanosti. Průměrná měsíční výše PvN ve IV. čtvrtletí 2013 činila Kč, coţ bylo meziročně o 156 Kč více. Tabulka III/3 Uchazeči o zaměstnání s nárokem na podporu v nezaměstnanosti období celkový počet uchazečů uchazeči pobírající PvN celkem % ţeny OZP absolventi měsíční průměrná výše PvN v Kč prosinec , leden , únor , březen , duben , květen , červen , červenec , srpen , září , říjen , listopad , prosinec , index 12/13:12/12 (v %) 115,0 110,0 95,7 124,4 106,4 88,5 102,5

25 Úřad práce ČR - krajská pobočka v Ostravě strana Tok nezaměstnanosti Stejně jako v minulých letech se i vloni vyznačoval trh práce v okrese Ostrava obrovským a ze všech okresů republiky jedním z největších toků registrované nezaměstnanosti. Nově se v roce 2013 do evidence KoP Ostrava přihlásilo osob, coţ bylo meziročně méně o 78. Tento počet představuje za dobu existence ÚP průměrný stav. Nejvíce nových uchazečů o práci se přišlo zaevidovat tradičně v měsíci lednu, kdy jejich počet překročil hranici tří tisíc. V září počet nových uchazečů přesáhl dva tisíce a ve všech dalších měsících roku jiţ tuto hranici nepřekročil. Vyřazeno z evidence bylo celkem uchazečů (meziročně o méně), z nichţ (47,1 %) nastoupilo do zaměstnání nebo začalo samostatně podnikat. Tento počet byl o menší neţ v roce 2012 a nejniţší od roku Z tohoto je zřejmé, ţe nezaměstnanost v roce 2013 se nezvyšovala ani tak z důvodu přílivu nových uchazečů do evidence ÚP, ale sníţenou moţností uplatnění na trhu práce vlivem nedostatku volných pracovních míst. Tabulka III/4 Tok evidované nezaměstnanosti období celkový počet uchazečů nově evidovaní vyřazení umístění celkem umístění ÚP umístění jinak vyřazení podle 30, odst. 2 ostatní 12/ leden únor březen duben květen červen červenec srpen září říjen listopad prosinec celkem

26 Úřad práce ČR - krajská pobočka v Ostravě strana 25 Graf III/3 Počty nově evidovaných a vyřazených uchazečů v roce leden únor březen duben květen červen červenec srpen září říjen listopad prosinec nově evidovaní vyřazení 3. Celková struktura uchazečů o zaměstnání Během roku 2013 se počet evidovaných UoZ zvýšil o (+15,0 %). Na tomto nárůstu se podíleli více muţi, od prosince předešlého roku jich přibylo (+16,0 %). Za stejné období došlo k nárůstu počtu evidovaných ţen pouze o (+13,8 %). Počty uchazečů o zaměstnání - OZP se během hodnoceného období rovněţ zvýšily o 147 osob, jejich podíl na celkové nezaměstnanosti však klesl o 0,7 procentního bodu a koncem prosince 2013 tak činil 9,4 %. Celkový počet absolventů škol a mladistvých se meziročně zvýšil o 182 osob, jejich podíl na celkovém počtu uchazečů se oproti minulému roku nezměnil a představoval 5,6 % všech UoZ.

27 Úřad práce ČR - krajská pobočka v Ostravě strana 26 Tabulka III/5 Struktura uchazečů o zaměstnání období celkem ţeny OZP absolventi a mladiství absolutně absolutně % absolutně % absolutně % prosinec , , ,6 leden , , ,3 únor , , ,6 březen , , ,6 duben , , ,7 květen , , ,6 červen , , ,6 červenec , , ,8 srpen , , ,1 září , , ,9 říjen , , ,9 listopad , , ,8 prosinec , , ,6 index 12/13:12/12 (v %) 115,0 113,8 99,0 106,4 92,5 114,2 99,3 4. Vybrané skupiny uchazečů o zaměstnání 4.1 Uchazeči o zaměstnání se zdravotním postižením K nejvíce ohroţeným skupinám na trhu práce v ostravském okrese patří dlouhodobě zejména osoby se zdravotním postiţením. Jejich evidenční stav je jiţ několik let velmi vysoký. Počet OZP se v závěru roku 2013 zvýšil na I kdyţ se jejich podíl v evidenci meziročně sníţil z 10,1 na 9,4 %, jejich celkový počet je pořád ze všech okresů ČR druhý nejvyšší. Tento pokles je ovlivňován zejména přílivem nových uchazečů do evidence KoP Ostrava. Tabulka III/6 Vývoj počtu evidovaných uchazečů - OZP ukazatel stav k 12/ / / /2013 absolutně % celkový počet uchazečů - OZP ,4 jejich podíl na celkovém počtu uchazečů o zaměstnání v % 10,1 9,4 Přestoţe podíl OZP s kvalifikací vyučen je vyšší neţ u ostatních UoZ, převáţná část z nich nemůţe v důsledku špatného zdravotního stavu své povolání vykonávat a pro moţnosti umístění do vhodného zaměstnání jsou prakticky na úrovni nekvalifikovaných osob.

28 Úřad práce ČR - krajská pobočka v Ostravě strana 27 Tabulka III/7 Kvalifikační struktura uchazečů - OZP stupeň vzdělání absolutně % absolutně % bez vzdělání 3 0,1 4 0,2 základní vzdělání , ,1 střední odborné (SOU+OU+OŠ) , ,2 střední odborné s maturitou (SOU+SOŠ) , ,7 střední všeobecné 35 1,5 48 1,9 vysokoškolské 64 2,8 71 2,9 celkem , ,0 Přestoţe se počet uchazečů o zaměstnání k oproti stejnému období loňského roku výrazně nezměnil - nárůst o 147 osob se zdravotním postiţením (dále jen OZP), přetrvává stoupající tendence dlouhodobých a opakovaných evidencí. Tuto skutečnost lze přičíst tomu, ţe jejich umístění na otevřeném trhu práce je velmi problematické, nejen s přihlédnutím ke zdravotnímu stavu, v mnoha případech kombinací více chorob, ale rovněţ k vyššímu věku, niţšímu vzdělání a tomu, ţe svou profesi nemohou vykonávat v plném rozsahu. Nelze opomenout, ţe stále přetrvává nedostatek volných míst, která by uchazeči OZP s jejich handicapem zvládli a splňovali všechny poţadavky zaměstnavatele na danou pozici (znalost cizího jazyka, účetnictví, perfektní znalost obsluhy počítače, případně specifické programy, dvanáctihodinové směny, nepřetrţitý provoz, pochůzky apod.). V podstatě nemáme vhodné kandidáty na zadané pracovní pozice. Tento stav je ovlivněn rovněţ tím, ţe uchazeči, kteří měli pouze potvrzení ošetřujícího lékaře o zdravotním omezení, se stali osobami se zdravotním postiţením v průběhu evidence - celkem 222 osob. Většinou se jedná o uchazeče, kteří jsou v evidenci dlouhodobě a vhodné zaměstnání nenalezli ani před přiznáním tohoto statusu. Nezanedbatelné je i to, ţe v mnoha případech ztratili motivaci hledat si zaměstnání, chuť se dále vzdělávat s moţností vyuţívat nabídky rekvalifikačních a poradenských kurzů, včetně zařazování do projektů ESF. Ztratili částečně i pracovní návyky a zájem cokoliv ve svém profesním či osobním ţivotě měnit. Obávají se, ţe neuspějí, jelikoţ zaměstnavatelé mají v současné době vysoké poţadavky na vzdělání, znalosti, dovednosti, flexibilitu a v kombinaci s častou pracovní neschopností nebudou pro zaměstnavatele zajímaví. V mnoha případech ukončí pracovní poměr ve zkušební době, jelikoţ nezvládají zadané úkoly, které jsou na ně kladeny. Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem se dostávají do kategorie dlouhodobě nezaměstnaných, kdy evidence nad 1 rok k činila osob se ZP, tj. 65,0 %. I přes výše uvedené skutečnosti se nám podařilo v roce 2013 umístit nástupem do zaměstnání celkem 570 uchazečů - OZP, kdy v některých případech zaměstnavatelé vyuţili moţnosti příspěvku z APZ. Klientům nabízíme skupinové poradenství, moţnost zvýšit si kvalifikaci a získat další dovednosti formou rekvalifikačních kurzů, které mohou absolvovat s ohledem na svůj handicap. Nadále vyuţíváme aktivity z projektů ESF, zvláště specificky zaměřené pro OZP ( Šance pro samostatnost, kde klienti mohou získat kladnou pracovní rekomandaci v rámci ergo diagnostického vyšetření, poradenství, rekvalifikačních kurzů). Spolupracujeme i s Centrem pro zdravotně postiţené Moravskoslezského kraje, kde probíhají dva projekty pro OZP zaměřené pro snadnější uplatnění na trhu práce. Vyuţíváme všechny aktivy, které nabízejí jakákoliv sdruţení a společnosti pro snadnější uplatnění se na trhu práce.

29 Úřad práce ČR - krajská pobočka v Ostravě strana 28 Uchazeče OZP stále informujeme o moţnosti pracovní rehabilitace, kde mohou vykonávat přípravu k práci po dobu aţ dvou let s tím, ţe přímo u zaměstnavatele se zaučují na profesi, kterou by u něj měli vykonávat, případně u takového, který má obdobnou výrobní činnost. Nadále se osvědčuje úzká spolupráce se zaměstnavateli při obsazování volných pracovních míst, byť jsou zadána pro zdravé uchazeče. Při bliţší specifikaci zaměstnavatele zjistí, ţe jimi zadané volné místo, můţe být rovněţ obsazeno uchazečem OZP. Tímto si mohou zároveň splnit povinnost zaměstnávat osoby se zdravotním postiţením ve výši povinného podílu přímým zaměstnáváním těchto osob. Tabulka III/8 Vývoj počtu uchazečů - OZP uchazeči - OZP stav k stav k celkem z toho ţeny celkem z toho ţeny uchazeči - OZP z toho: I., II. stupeň invalidity III. stupeň invalidity os. zdravotně znevýhodněné Ženy Během sledovaného roku se evidovaná nezaměstnanost ţen zvýšila o (+13,8 %) a na celkovém přírůstku registrovaných UoZ se v roce 2013 ţeny podílely jen 43,5 %. V závěru roku byly ţeny v registru KoP Ostrava zastoupeny 46,7 %, coţ je o 1,8 procentního bodu méně neţ činil prosincový celorepublikový průměr (48,5 %). V porovnání se stavem na konci roku 2012 je patrné sníţení poměrného zastoupení ţen mezi nezaměstnanými (-0,5 procentního bodu), coţ je dáno jak strukturou nově evidovaných občanů, tak uchazečů, kteří evidenci ukončili během sledovaného období. Z té vyplývá, ţe procentní zastoupení nově evidovaných ţen bylo v roce 2013 niţší neţ jejich podíl na celkovém počtu uchazečů s ukončenou evidencí. Nově se v průběhu roku 2013 do evidence našeho úřadu práce přihlásilo ţen (44,5 % všech nově evidovaných osob). Vyřazeno jich bylo celkem 8 535, z nichţ (46,5 %) nalezlo vhodné pracovní uplatnění. Podíl nezaměstnaných ţen byl během celého roku 2013 ve srovnání s muţi vţdy niţší - v průměru o 1,3 procentního bodu. Koncem prosince činil podíl nezaměstnaných ţen 10,8 % (meziroční nárůst o 1,7 procentního bodu), coţ je o 2,8 procentního bodu více neţ celorepublikový průměr.

30 Úřad práce ČR - krajská pobočka v Ostravě strana 29 Graf III/4 Vývoj počtu evidovaných ţen a muţů v roce leden únor březen duben květen červen červenec srpen září říjen listopad prosinec ţeny muţi 4.3 Absolventi škol a mladiství Osobami ohroţenými nezaměstnaností jsou v okrese Ostrava kromě dalších skupin občanů také mladí lidé, kteří se po ukončení vzdělávacího procesu místo nástupu do praxe často stávají našimi klienty. Pro účely statistiky povaţujeme za absolventy UoZ do dvou let po úspěšném ukončení studia (na střední, vyšší odborné nebo vysoké škole). Graf III/5 Vývoj evidence absolventů škol a mladistvých v roce leden únor březen duben květen červen červenec srpen září říjen listopad prosinec mladiství absolventi

31 Úřad práce ČR - krajská pobočka v Ostravě strana 30 K bylo v evidenci KoP Ostrava celkem absolventů škol a mladistvých, tj. o 182 (14,2 %) více neţ v prosinci Podílové zastoupení nezaměstnaných absolventů a mladistvých na celkovém stavu evidovaných UoZ v okrese Ostrava zůstalo meziročně na stejné výši, a to na 5,6 %. Tabulka III/9 Vývoj počtu evidovaných absolventů škol a mladistvých podle stupně vzdělání stupeň vzdělání absolutně % absolutně % bez vzdělání 38 3, ,3 základní vzdělání 50 3, ,1 střední odborné (SOU+OU+OŠ) , ,2 střední odborné s maturitou (SOU+SOŠ) , ,7 střední všeobecné 20 1,6 20 1,4 vysokoškolské , ,3 celkem , ,0 Z důvodu změny informačního systému jsou v evidenci ÚP známy počty podle oborů pouze těch absolventů, kteří ukončili školu do Celkově za všechny vzdělanostní kategorie s vyšším neţ základním vzděláním byli v evidenci KoP Ostrava v tomto období nejvíce zastoupeni kuchař-číšník, absolventi orientovaní na ekonomiku a management, automechanici, prodavači, absolventi obchodní akademie a oborů podnikání, cukráři, kadeřníci, truhláři, dále absolventi zaměření na hospodářskou politiku a správu, nerostné suroviny a elektrikáři. 4.4 Cizinci evidovaní na KoP Ostrava K bylo na KoP Ostrava evidováno celkem 508 cizinců. Mezi nimi bylo 358 občanů EU/EHP a Švýcarska (nejvíce se slovenským a polským občanstvím). Mezi zbývajícími 150 cizinci se nejvíce objevovalo občanství vietnamské, ukrajinské a ruské. 5. Věková struktura uchazečů o zaměstnání Celkový nárůst počtu evidovaných UoZ se projevil ve všech věkových kategoriích. Největší vzestup zaznamenala věková skupina 25 aţ 29 let (+527 osob). Nezaměstnaných osob mladších 25 let věku od začátku sledovaného období přibylo 370 a jejich podílové zastoupení se meziročně sníţilo o 0,7 procentního bodu na 15,3 %. Počet uchazečů nad 50 let věku se zvýšil o 871 a jejich podíl na celkovém počtu evidovaných UoZ poklesl o 0,2 procentního bodu na 27,8 %. Průměrný věk uchazečů o zaměstnání se oproti roku 2012 nezměnil a na konci prosince 2013 činil 39,8 let.