Vydavatelské a mediální činnosti

Transkript

1 Výstup projektu Předvídání kvalifikačních potřeb (PŘEKVAP) Zpracoval: Fond dalšího vzdělávání, příspěvková organizace Ministerstva práce a sociálních věcí O D V Ě T V O V Á S T U D I E Vydavatelské a mediální činnosti Praha, 2015

2 Obsah 1. VYMEZENÍ ODVĚTVOVÉ SKUPINY EKONOMIKA A ZAMĚSTNANOST ODVĚTVÍ PRODUKCE A PŘIDANÁ HODNOTA PRODUKTIVITA PRÁCE PROPOJENOST S OSTATNÍMI ODVĚTVÍMI PŘESHRANIČNÍ TOKY PRODUKCE TECHNOLOGICKÁ ÚROVEŇ, VÝZKUM A VÝVOJ A INOVACE TYPOLOGIE EKONOMIKY ODVĚTVÍ KLÍČOVÉ FAKTORY VÝVOJE A PERSPEKTIVY ODVĚTVÍ VÝVOJ ZAMĚSTNANOSTI DO ROKU 2014 A PROJEKCE DO ROKU PODNIKATELSKÁ ZÁKLADNA ODVĚTVÍ A NEJVÝZNAMNĚJŠÍ ZAMĚSTNAVATELÉ REGIONÁLNÍ KONCENTRACE A EXKLUZIVITA ODVĚTVÍ PROFESNÍ STRUKTURA, KVALIFIKAČNÍ POŽADAVKY A KVALIFIKACE PRACOVNÍ SÍLY VÝVOJ A STRUKTURA POVOLÁNÍ PROFESNÍ KONCENTRACE A EXKLUZIVITA ODVĚTVÍ VÝVOJ STRUKTURY ZAMĚSTNANÝCH PODLE STUPNĚ A OBORU VZDĚLÁNÍ VZDĚLANOSTNÍ KONCENTRACE A EXKLUZIVITA ZAMĚSTNANÝCH ODVĚTVOVÁ MOBILITA: PŘÍCHODY DO ODVĚTVÍ A ODCHODY Z ODVĚTVÍ VÝVOJ DEMOGR. STRUKTURY ZAMĚSTNANÝCH PODLE VĚKU A POHLAVÍ A ZMĚNA VZDĚLÁNÍ PODLE VĚKU KVALIFIKAČNÍ PROFIL PRACOVNÍCH MÍST V ODVĚTVÍ SKUTEČNÁ A POŽADOVANÁ ÚROVEŇ VZDĚLÁNÍ POŽADAVKY KLADENÉ NA PRACOVNÍ MÍSTO VYUŽITÍ DOVEDNOSTÍ V PRÁCI ČTENÁŘSKÁ DOVEDNOST, NUMERICKÁ DOVEDNOST A SCHOPNOST ŘEŠIT PROBLÉMY ÚROVEŇ NÁROČNOSTI A VÝZNAM KOMPETENCÍ, ZNALOSTÍ A DOVEDNOSTÍ PRO VÝKON POVOLÁNÍ PRACOVNÍ HODNOTY A ORIENTACE POŽADAVKY NA KVALIFIKACI V NEJČASTĚJŠÍCH SKUPINÁCH POVOLÁNÍ V ODVĚTVÍ SHRNUTÍ

3 Podrobný popis použité metodologie, vysvětlení kvalitativních i kvantitativních indikátorů a jejich způsob interpretace a využití cílovými skupinami, stejně jako použité datové zdroje, jsou v samostatné publikaci Manuál pro využití informačního produktu Profily odvětví. 1. Vymezení odvětvové skupiny Odvětvová skupina je vymezena jako CZ-NACE oddíl 58 Vydavatelské činnosti, CZ-NACE oddíl 59 - Činnosti v oblasti filmů, videozáznamů a televizních programů, pořizování zvukových nahrávek a hudební vydavatelské činnosti a CZ-NACE oddíl 60 - Tvorba programů a vysílání. Podíl oddílů odvětví na zaměstnanosti (2014) CZ-NACE Název Podíl 58 Vydavatelské činnosti 47,0% 60 Tvorba programů a vysílání 29,1% 59 Činnosti v oblasti filmů, videozáznamů a televizních programů, pořizování zvukových nahrávek a hudební vydavatelské činnosti 23,9% Zdroj: ČSÚ Výběrové šetření pracovních sil Podíl oddílů odvětví na hrubé přidané hodnotě (2014) CZ-NACE Název Podíl 58 Vydavatelské činnosti 44,2% 60 Tvorba programů a vysílání 34,6% 59 Činnosti v oblasti filmů, videozáznamů a televizních programů, pořizování zvukových nahrávek a hudební vydavatelské činnosti 21,2% Zdroj: ČSÚ Databáze ročních národních účtů Vymezení tří hlavních oddílů: CZ-NACE oddíl 58 Vydavatelské činnosti Tento oddíl zahrnuje vydávání knih, brožur, letáků a podobných tiskařských výrobků, slovníků a encyklopedií, atlasů, map a jiných kartografických výrobků, novin a časopisů, adresářů a jiných seznamů a vydávání softwaru. Do tohoto oddílu nepatří vydávání filmů (na páscích, videokazetách, DVD a podobných nosičích) a výrobu originálů zvukových nahrávek (oddíl 59). Oddíl dále nezahrnuje tisk (18.11, 18.12) a rozmnožování nahraných nosičů zvuku, obrazu či dat (18.20). CZ-NACE oddíl 59 - Činnosti v oblasti filmů, videozáznamů a televizních programů, pořizování zvukových nahrávek a hudební vydavatelské činnosti Tento oddíl zahrnuje výrobu hraných a jiných filmů, ať již na páscích, videokazetách nebo discích, pro přímé promítání v biografech nebo pro televizní vysílání; vedlejší činnosti jako filmovou montáž, filmový střih, dabing atd.; poskytování filmů jiným průmyslovým odvětvím; promítání filmů. Patří sem rovněž nákup a prodej filmových práv. 3

4 Tento oddíl zahrnuje také činnosti zvukových studií, tzn. výrobu originálních (masterových) zvukových záznamů, jejich zveřejňování, propagaci a distribuci, vydávání hudby a činnosti související se zaznamenáváním zvuku ve studiích či kdekoliv jinde. CZ-NACE oddíl 60 - Tvorba programů a vysílání Tento oddíl zahrnuje vytváření obsahů a nabývání práv k jejich šíření a následně vlastní vysílání těchto obsahů, např. rozhlasových, televizních a datových programů z oblasti zábavy, zpravodajství, diskusních pořadů atd. Patří sem také přenos dat, která jsou typicky součástí rozhlasového nebo televizního vysílání. Přenos lze provádět nejrůznějšími technologiemi: vzduchem, přes satelit, kabelovou sítí nebo prostřednictvím internetu. Tento oddíl zahrnuje také tvorbu programů zaměřených na určitou omezenou skupinu posluchačů či diváků, určitou oblast zájmu (např. zprávy, sport, vzdělávání, vysílání pro mládež) na základě předplatného nebo za poplatek, které jsou následně veřejně vysílány třetími osobami. Tento oddíl nezahrnuje přenos kabelových a jiných předplatitelských programů (oddíl 61). 4

5 2. Ekonomika a zaměstnanost odvětví P r o d u k c e a p ř i d a n á h o d n o t a Odvětví vytvořilo v roce 2013 produkci v hodnotě 74 mld. Kč (stálé ceny roku 2005). Hodnota produkce v tomto odvětví mezi lety 2008 až 2013 postupně klesala. Oproti roku 2005 nicméně došlo v tomto odvětví k 3% nárůstu. Vývoj produkce odvětví (mld. Kč ve stálých cenách roku 2005) Vydavatelské a mediální činnosti (NACE 58-60) Celková produkce odvětví je chápána u tržních subjektů jako souhrn tržeb a u netržních subjektů jako souhrn nákladů. To znamená, že vždy zahrnuje také hodnotu vstupů (mezispotřebu), mezd a dalších nákladů, u tržních subjektů i marži. Přepočet do stálých cen se používá z důvodu odstranění cenových vlivů na daný ukazatel. Stálé ceny tak umožňují porovnávání ekonomických veličin v delším časovém období. V této kapitole se užívají data z Eurostatu z důvodu mezinárodní srovnatelnosti. Zdroj: Eurostat National Accounts Výše hrubé přidané hodnoty odvětví v ČR (aproximující lépe výkon odvětví) se mezi lety 2008 až 2013 postupně mírně snižovala. V roce 2013 se hrubá přidaná hodnota odvětví v ČR nacházela na úrovni 1,08 mld. EUR. Podobné hodnoty jako ČR dosahuje Maďarsko. O něco vyšších hodnot dosahují Rakousko a Polsko. Hodnoty Německa jsou oproti ČR několikanásobné. Naopak nižších hodnot dosahuje Slovensko a Slovinsko. 5

6 Vývoj hrubé přidané hodnoty odvětví ve vybraných zemích (mld. EUR ve stálých cenách roku 2005) Česká republika Německo Maďarsko Rakousko Polsko Slovinsko Slovensko Zdroj: Eurostat National Accounts Odvětví se podílelo v roce 2013 na celkovém výkonu ekonomiky ČR jedním procentem - měřeno podílem na hrubé přidané hodnotě. Váha odvětví v ekonomice mezi lety 2005 až 2011 klesala, v roce 2013 však naopak vzrostla. Celkově je váha odvětví v ekonomice srovnatelná s průměrem zemí EU 21 (v roce 2013 činila také 1,0 %). Vyšší váhu v ekonomice má odvětví v Maďarsku, naopak nižší váhu má v Rakousku, na Slovensku a Slovinsku. Vývoj podílu odvětví na celkové hrubé přidané hodnotě země 1,6% 1,4% 1,2% 1,0% 0,8% 0,6% 0,4% 0,2% ,0% Česká republika Německo Maďarsko Rakousko Polsko Slovinsko Slovensko EU21 EU21 bez Chorvatska, Spojeného království, Portugalska, Německa, Polska, Lotyšska a Švédska. Zdroj: Eurostat National Accounts 6

7 2. 2. P r o d u k t i v i t a p r á c e Lepší srovnání výkonnosti odvětví poskytuje produktivita práce na zaměstnanou osobu. Zde vidíme, že v ČR v roce 2013 dosahovala produktivita práce odvětví (běžné ceny) bez mála 40 tisíc EUR. Nižší než v ČR byla produktivita práce v Maďarsku (33 tisíc EUR) a na Slovensku (25 tisíc EUR) a naopak výrazně vyšší byla v Německu (59 tisíc EUR) na Slovensku (63 tisíc EUR) a v Rakousku (67 tisíc EUR). Produktivita práce odvětví (EUR/zaměstnaná osoba v běžných cenách, 2013) ČR Německo Madarsko Rakousko Slovinsko Slovensko Produktivita práce ukazuje výkon na zaměstnanou osobu. Matematicky je podílem hrubé přidané hodnoty a počtu zaměstnaných v odvětví. Běžné ceny představují ceny platné v daném (sledovaném) období, ve kterém docházelo k realizaci statisticky sledované produkce zboží, obchodu i služeb. Údaje v běžných cenách jsou využívány především pro hodnocení struktury sledovaného indikátoru v daném roce. Údaje pro Německo jsou za rok Novější nebyly pro srovnání k dispozici. Zdroj: Eurostat National Accounts Vývoj v čase ukazuje, že mezi lety 2009 až 2012 produktivita práce v tomto odvětví postupně rostla až k 37 tisícům EUR (stálé ceny). Mezi lety 2012 a 2013 pak došlo k 19% poklesu až na hodnotu přibližně 30 tisíc EUR. Vývoj produktivity práce odvětví v ČR (EUR/zaměstnaná osoba ve stálých cenách roku 2005) Zdroj: Eurostat National Accounts 7

8 2. 3. P r o p o j e n o s t s o s t a t n í m i o d v ě t v í m i Produkce odvětví je tvořena vstupy z odvětví (mezispotřebou v kupních cenách včetně čistých daní), tj. dodavatelsko-odběratelskými vztahy na straně vstupů do výrobního procesu, a vytvořenou hrubou přidanou hodnotou. Vstupy do výrobního procesu poskytuje nejen samotné odvětví, ale také jiná dodavatelská odvětví, zejména Dřevozpracující, papírenský a tiskárenský průmysl, Profesní, vědecké a technické činnosti a činnosti v oblasti nemovitostí, Velkoobchod, maloobchod a opravy motorových vozidel a z přibližně čtvrtiny ostatní odvětví. Všechny tyto vstupy tvoří 36,5 % produkce (2010). Tato odvětví tedy ovlivňují vývoj v našem analyzovaném odvětví na straně vstupů. Zdrojem odvětví je nejen (domácí) produkce, ale také dovoz, který tvoří 19 % celkových zdrojů. Podíl dovozu na produkci, který může být brán za jednu z měr otevřenosti odvětví, činí 23 %. To znamená, že se u nás mnohem více odvětvové produkce vyrobí, než doveze. Vstupy do odvětví a zdroje odvětví (2010) Vstupy do odvětví Zdroje odvětví (z vlastního a jiných odvětví) Vlastní odvětví 36,5% Celkem (v miliardách Kč) 98,4 Dřevozpracující, papírenský a tiskárenský průmysl 23,2% Vstupy z odvětví 47,2% Profesní, vědecké a technické činnosti a činnosti v oblasti nemovitostí 9,3% Přidaná hodnota odvětví 33,9% Velkoobchod, maloobchod a opravy motorových vozidel 8,1% Dovoz do odvětví 19,0% Ostatní odvětví 22,9% Zdroj: ČSÚ Databáze ročních národních účtů, Tabulky dodávek a užití Produkce analyzovaného odvětví slouží z 33 % (2010) jako vstup pro další odběratelská odvětví. Kromě vlastního odvětví se jedná zejména o Profesní, vědecké a technické činnosti a činnosti v oblasti nemovitostí, Velkoobchod, maloobchod a opravy motorových vozidel, Vzdělávání a z přibližně čtvrtiny ostatní odvětví. Čtvrtina produkce je spotřebována domácnostmi nebo vládními a neziskovými institucemi. Téměř 33 % produkce je vyvezeno do zahraničí a zhruba 9 % slouží k akumulaci kapitálu. To znamená, že se více produkce upotřebí na domácím trhu, než vyveze. Užití odvětví a mezispotřeba (2010) Užití odvětví Mezispotřeba Mezispotřeba všech odvětví 33,4% Vlastní odvětví 50,6% Spotřeba domácností 24,6% Profesní, vědecké a technické činnosti a činnosti v oblasti 15,6% nemovitostí Spotřeba vládních a neziskových Velkoobchod, maloobchod a 0,3% institucí opravy motorových vozidel 7,3% Tvorba fixního kapitálu a změna stavu zásob 9,1% Vzdělávání 3,3% Vývoz z odvětví 32,6% Ostatní odvětví 23,2% Zdroj: ČSÚ Databáze ročních národních účtů, Tabulky dodávek a užití 8

9 2. 4. P ř e s h r a n i č n í t o k y p r o d u k c e Poptávku po produkci tedy ovlivňují jak domácí spotřebitelé a odvětví, tak ti zahraniční. Tedy i zahraniční poptávka se promítne ve svém důsledku do zaměstnanosti v analyzovaném odvětví v ČR. Drtivá většina vyvážené produkce směřuje na trhy zemí EU 28 (87 %). Teprve daleko za tímto hlavním trhem je Ruská federace (6 %), ostatní Evropa (necelá 4 %) a ostatní Asie (1%). Na celkovém vývozu ČR se analyzované odvětví podílí jen 1,1 % (2014). Podíl regionů/zemí na vývozu produkce odvětví (2014) Region/země Podíl na vývozu EU 28 87,3% Ruská federace 6,2% Ostatní Evropa 3,8% Ostatní Asie 1,3% USA a Kanada 0,7% Afrika 0,2% NIZ JV Asie 0,1% Ostatní země 0,1% Latinská Amerika 0,1% Japonsko 0,0% Čína 0,0% Indie 0,0% NIZ JV Asie Nově industrializované země jihovýchodní Asie, tj. Jižní Korea, Tchaj-wan, Hongkong a Singapur, Malajsie, Indonésie, Thajsko a Filipíny. Latinská Amerika všechny země Jižní a Střední Ameriky a Mexiko. Zdroj: ČSÚ Databáze zahraničního obchodu Pokud se podíváme podrobněji na exportní trhy, vidíme, že na prvním místě je Německo, které představuje 39 % vývozu. Za ním následuje Francie, Spojené království a Slovensko. 10 nejvýznamnějších zemí z hlediska vývozu produkce odvětví (2014) Země Objem (mil. Kč) Podíl Německo ,2% Francie ,8% Spojené království ,4% Slovensko ,7% Rakousko ,5% Ruská federace ,2% Polsko ,6% Švýcarsko ,9% Nizozemsko ,6% Itálie 885 2,3% Zdroj: ČSÚ Databáze zahraničního obchodu Obrázek o hlavních exportních trzích doplňuje indikátor mezinárodní konkurenceschopnosti v exportu. ČR vykazuje nadprůměrnou mezinárodní konkurenceschopnost v exportu oproti srovnávaným evropským zemím. Většina destinací exportu ČR je ve srovnání konkurenceschopnosti exportu až za ČR. 9

10 Malta Lucembursko Rakousko Lotyšsko ČR Velká Británie Litva Estonsko Švédsko Německo Nizozemsko Řecko Slovinsko Belgie Všechny Dánsko Slovensko Francie Rumunsko Finsko Irsko Bulharsko Polsko Itálie Kypr Maďarsko Portugalsko Španělsko Norsko Mezinárodní konkurenceschopnost v exportu ( , %) 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% Indikátor mezinárodní konkurenceschopnosti v exportu je složený z relativní komparativní výhody v exportu odvětví, odvětvové struktury exportu, exportu na jednoho pracovníka v odvětví, exportu k celkové produkci odvětví a exportu k přidané hodnotě odvětví. V každém ukazateli jsou země seřazeny podle jeho výše, v pořadí první země získává 100 % a ostatní pak podle hodnoty ukazatele vůči první zemi. Syntetický indikátor je pak váženým součtem procentuálního ohodnocení jednotlivých ukazatelů. Pokud by ve všech ukazatelích některá země zaujala první místo, získává i v syntetickém indikátoru 100 %, většinou však jde o hodnotu o něco nižší. Zdroj: Vlastní analýzy SVP na základě údajů databáze COMTRADE (UN International Trade Statistics Database) a Cambridge Econometrics Na straně dovozu si hlavní podíl zachovává teritorium zemí EU 28 (83 %, 2014). Produkty odvětví se ovšem do ČR dovážejí také z Číny (7 %) a USA a Kanady (necelých 5 %). Podíl regionů/zemí na dovozu produkce odvětví (2014) Region/země Podíl na dovozu EU 28 83,1% Čína 7,2% USA a Kanada 4,7% NIZ JV Asie 2,2% Japonsko 1,1% Ostatní Evropa 0,8% Ruská federace 0,4% Ostatní Asie 0,3% Latinská Amerika 0,1% Pozn. NIZ JV Asie Nově industrializované země jihovýchodní Asie, tj. Jižní Korea, Tchaj-wan, Hongkong a Singapur, Malajsie, Indonésie, Thajsko a Filipíny. Latinská Amerika všechny země Jižní a Střední Ameriky a Mexiko. Zdroj: ČSÚ Databáze zahraničního obchodu Při podrobnějším pohledu vidíme, že na prvních místech jsou převážně evropské země v čele s Německem (38 %) a Polskem (9 %), za kterým následuje Čína (7 %), další evropské země a USA (necelých 5 %). 10

11 Irsko Norsko Dánsko Francie Malta Portugalsko Rumunsko Finsko Všechny země Rakousko ČR Maďarsko Slovinsko Belgie Velká Británie Německo Kypr Španělsko Itálie Nizozemsko Bulharsko Polsko Litva Řecko Lotyšsko 10 nejvýznamnějších zemí z hlediska dovozu produkce odvětví (2014) Země Objem (mil. Kč) Podíl Německo ,7% Polsko ,1% Čína ,2% Slovensko ,8% Rakousko 962 5,4% Irsko 939 5,3% Nizozemsko 886 5,0% Spojené státy 822 4,6% Spojené království 816 4,6% Francie 446 2,5% Zdroj: ČSÚ Databáze zahraničního obchodu T e c h n o l o g i c k á ú r o v e ň, v ý z k u m a v ý v o j a i n o v a c e Technologickou a inovační úroveň odvětví lze mezinárodně srovnat pomocí syntetického indikátoru mezinárodní konkurenceschopnosti ve výzkumu a vývoji. Odvětví Vydavatelské a mediální činnosti v ČR mírně podprůměrnou mezinárodní konkurenceschopnosti ve výzkumu a vývoji oproti srovnávaným evropským zemím. Z významných obchodních partnerů za námi zaostává například Německo, Polsko a Slovensko. Mezinárodní konkurenceschopnost odvětví ve výzkumu a vývoji ( , %) 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% Indikátor mezinárodní konkurenceschopnosti odvětví ve výzkumu a vývoji se skládá z několika dílčích indikátorů: relativní komparativní výhody ve výzkumu a vývoji odvětví, odvětvové struktury výdajů na výzkum a vývoj, výdajů na výzkum a vývoj k celkové produkci odvětví, výdajů na výzkum a vývoj k přidané hodnotě odvětví, výdajů na výzkum a vývoj na jednoho pracovníka v odvětví, podílu výzkumných pracovníků na všech 11

12 Estonsko Norsko Belgie Francie Finsko Litva Kypr Švédsko Lotyšsko Německo Všechny země Irsko Slovinsko Rumunsko Lucembursko Dánsko Polsko Nizozemsko Velká Británie Maďarsko Malta Bulharsko Portugalsko Španělsko Rakousko ČR Slovensko Řecko Itálie zaměstnancích v odvětví, výdajů na výzkum a vývoj na jednoho vysokoškoláka v odvětví a výdajů na výzkum a vývoj na jednoho výzkumníka v odvětví. V každém ukazateli jsou země seřazeny podle jeho výše, v pořadí první země získává 100 % a ostatní pak podle hodnoty ukazatele vůči první zemi. Syntetický indikátor je pak váženým součtem procentuálního ohodnocení jednotlivých ukazatelů. Pokud by ve všech ukazatelích některá země zaujala první místo, získává i v syntetickém indikátoru 100 %, většinou však jde o hodnotu o něco nižší. Zdroj: Vlastní analýzy SVP na základě údajů databáze COMTRADE (UN International Trade Statistics Database) a Cambridge Econometrics Další pohled na technologickou a inovační úroveň poskytuje indikátor mezinárodní konkurenceschopnosti v inovacích a vzdělávání. Analyzované odvětví v ČR má zde v porovnání s ostatními evropskými zeměmi horší pozici. Nachází se na 24. místě ze srovnávaných zemí a vykazuje podprůměrnou mezinárodní konkurenceschopnost v inovacích a vzdělávání oproti této skupině zemí. Mezinárodní konkurenceschopnost odvětví v inovacích a vzdělávání ( , %) 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% Indikátor mezinárodní konkurenceschopnosti v inovacích a vzdělávání obsahuje podíl vysokoškoláků k zaměstnaným v odvětví, podíl inovativních ze všech organizací podle počtu zaměstnaných, průměrnou délku vzdělání zaměstnaných v odvětví, relativní komparativní výhodu v inovacích odvětví a odvětvovou strukturu inovativních organizací podle podílu zaměstnaných. V každém ukazateli jsou země seřazeny podle jeho výše, v pořadí první země získává 100 % a ostatní pak podle hodnoty ukazatele vůči první zemi. Syntetický indikátor je pak váženým součtem procentuálního ohodnocení jednotlivých ukazatelů. Pokud by ve všech ukazatelích některá země zaujala první místo, získává i v syntetickém indikátoru 100 %, většinou však jde o hodnotu o něco nižší. Zdroj: Vlastní analýzy SVP na základě údajů databáze COMTRADE (UN International Trade Statistics Database) a Cambridge Econometrics T y p o l o g i e e k o n o m i k y o d v ě t v í Odvětví Vydavatelské a mediální činnosti je v porovnání s ostatními odvětvími v ČR relativně malé odvětví (podle podílu na HPH) se středně vysokou výkonností (podle produktivity práce). Produkcí odvětví jsou mezinárodně obchodovatelné komerční služby. Otevřenost odvětví (podíl produkce na vývozu) je vysoká a mezinárodní konkurenceschopnost v porovnání s evropskými zeměmi je průměrná. 12

13 Typologie ekonomiky odvětví Odvětví Převládající povaha produkce Velikost odvětví v rámci ČR Výkonnost odvětví v rámci ČR Otevřenost odvětví Zemědělství, lesnictví a rybolov Komerční zboží Malá Nízká Nízká Nadprůměrná Těžební průmysl Komerční zboží Malá Středně vysoká Nízká Podprůměrná Potravinářský a tabákový průmysl Komerční zboží Malá Středně vysoká Vysoká Podprůměrná Textilní, oděvní a kožedělný průmysl Komerční zboží Malá Nízká Vysoká Průměrná Dřevozpracující, papírenský a tiskárenský průmysl Komerční zboží Malá Středně vysoká Vysoká Podprůměrná Chemický, farmaceutický a rafinérský průmysl Komerční zboží Malá Vysoká Vysoká Podprůměrná Výroba pryžových, plastových a ostat. Nekov. minerálních výrobků Komerční zboží Malá Vysoká Vysoká Nadprůměrná Výroba kovů a kovodělných výrobků Komerční zboží Středně velká Středně vysoká Vysoká Nadprůměrná Výroba elektrických a optických přístrojů Komerční zboží Středně velká Vysoká Vysoká Podprůměrná Výroba strojů a zařízení Komerční zboží Malá Vysoká Vysoká Podprůměrná Výroba dopravních prostředků Komerční zboží Středně velká Vysoká Vysoká Průměrná Opravy a instalace strojů a zařízení a zpracovatelský průmysl j.n. Komerční zboží Malá Středně vysoká Vysoká Nadprůměrná Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody Komerční zboží Středně velká Vysoká Nízká Průměrná Mezinárodní konkurenceschopnost Stavebnictví Komerční služby Středně velká Nízká Není/velmi nízká Není relevantní Velkoobchod, maloobchod a opravy motorových vozidel Komerční služby Velká Středně vysoká Není/velmi nízká Není relevantní Doprava, skladování a poštovní činnosti Komerční služby Středně velká Nízká Vysoká Průměrná Ubytování, stravování a pohostinství Komerční služby Malá Nízká Vysoká Podprůměrná Vydavatelské a mediální činnosti Komerční služby Malá Středně vysoká Vysoká Průměrná Telekomunikační a informační technologie a činnosti Komerční služby Středně velká Vysoká Nízká Podprůměrná Peněžnictví a pojišťovnictví Komerční služby Středně velká Vysoká Není/velmi nízká Není relevantní Profesní, vědecké a techn. činnosti a činnosti v oblasti nemovitostí Komerční služby Velká Vysoká Nízká Podprůměrná Úklidové, bezpečnostní, krajinářské, agenturní a administr. činnosti Komerční služby Malá Nízká Nízká Podprůměrná Veřejná správa a obrana Veřejné služby Středně velká Středně vysoká Není/ velmi nízká Není relevantní Vzdělávání Veřejné služby Středně velká Nízká Není/velmi nízká Není relevantní Zdravotní a sociální péče Veřejné služby Středně velká Nízká Není/velmi nízká Není relevantní Umělecké, sportovní, zábavní a další činnosti Komerční služby Malá Nízká Nízká Podprůměrná Velikost odvětví je uvedena na základě podílu odvětví na celkové hrubé přidané hodnotě, výkonnost na základě produktivity práce na zaměstnanou osobu, otevřenost na základě podílu vývozu na produkci a mezinárodní konkurenceschopnost na základě hodnoty indikátoru celkové konkurenceschopnosti odvětví. Podrobnější vysvětlení a kategorizace jsou uvedeny v metodické části. 13

14 2. 7. K l í č o v é f a k t o r y v ý v o j e a p e r s p e k t i v y o d v ě t v í Legislativní rámec Základním právním předpisem, který v České republice přímým způsobem upravuje vydavatelskou činnost (na tu se v této kapitole omezujeme), je zákon č. 37/1995 Sb., o neperiodických publikacích, a vyhláška č. 252/1995 Sb., kterou se provádí některá ustanovení zákona č. 37/1995 Sb., o neperiodických publikacích. Vedle toho existují i další předpisy, které tuto činnost rovněž upravují, aniž by byla v jejich textu přímá zmínka o vydavatelské činnosti. Takovým předpisem je zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání ve smyslu jeho novely č. 356/1999 Sb., zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon) a dále předpisy obecné, jako je především občanský zákoník, obchodní zákoník, zákon o dani z přidané hodnoty, celní zákon. Zákon o neperiodických publikacích upravuje především, co se rozumí neperiodickou publikací, a ukládá vydavatelům určité základní povinnosti, jako je povinnost zajistit, aby neperiodická publikace obsahovala určité základní údaje, tzv. tiráž, bez níž nesmí být veřejně šířena, a dále upravuje povinnost vydavatelů odevzdávat určitý počet povinných výtisků vybraným knihovnám. Zavádí také pojem regionální povinný výtisk, který má být odevzdáván místně příslušné státní vědecké knihovně, kterou určí prováděcí vyhláška, a dále tzv. nabídkovou povinnost k odkoupení neperiodických publikací vybranými knihovnami (vyhláška č. 252/1995 Sb.). Stanoví rovněž sankce za neplnění povinností podle tohoto zákona. Ukládané pokuty jsou příjmem orgánu, který je uložil, tj. okresního úřadu. Obecné zásady podnikání jsou v České republice upraveny zákonem č. 513/1991 Sb., obchodním zákoníkem, ve znění pozdějších předpisů, a zákonem č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, který stanovuje podmínky pro provozování živností a předpoklady pro zápis obchodních společností do obchodního rejstříku (přílohou je seznam řemeslných, vázaných, koncesovaných a volných živností, jejichž obsahové náplně stanovuje Nařízení vlády č. 278/2008 Sb.). Vydavatelská činnost patří mezi živnosti volné. Regulaci pracovního trhu upravuje zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů. Tento zákon také upravuje v páté části bezpečnost a ochranu zdraví při práci. Na zákoník práce v tomto ohledu navazuje zákon č. 309/2006 Sb., o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, který zapracovává příslušné předpisy Evropských společenství, tedy směrnici Rady 89/391/EHS, o zavádění opatření pro zlepšení bezpečnosti a ochrany zdraví zaměstnanců při práci. Další právní normou, kromě obchodního zákoníku, která ovlivňuje právní vztahy mezi podnikatelskými subjekty na trhu výrobků a služeb, je zákon č.143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže, ve znění pozdějších předpisů, jenž upravuje ochranu hospodářské soutěže na trhu výrobků a služeb proti jejímu vyloučení, omezení, zneužití dominantního postavení nebo spojení soutěžitelů. Výstup z trhu (vedle obchodního zákoníku) pokrývá zákon č. 182/2006, Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů, který od 1. ledna 2008 nahrazuje dřívější zákon č. 328/1991 Sb., o konkurzu a vyrovnání. Regulace pro odvětví NACE 58 Vydavatelská činnost prakticky neexistuje. Platí pouze zákaz reklamy/inzerce pro některé komodity (např. cigarety) a samozřejmě i zákaz inzerce, která by byla v rozporu se zákony, vyhláškami, dobrými mravy a zvyklostmi (to platí zejména pro inzerci týkající se drog, pornografie, rasové nesnášenlivosti, organizovaného násilí apod.). V posledních pěti letech nedošlo k zásadnějším změnám legislativního rámce s výjimkou zvyšování DPH na prodejní cenu periodických i neperiodických publikací. V roce 2014 došlo ke snížení DPH z 15 % na 10 % u neperiodických publikací a tímto krokem se tento trh alespoň částečně podařilo rozhýbat a uvolnit. Pokud by došlo k obdobnému kroku i v oblasti periodických publikací, tak se dá očekávat stejný vývoj, a to včetně nárůstu poptávky po pracovní síle v odvětví NACE 58 Vydavatelská činnost Trendy vývoje a perspektivy odvětví Pronikání informačních a komunikačních technologií: rozšiřování výpočetní techniky již v osmdesátých letech minulého století způsobilo přesouvání části pracovníků z oblasti polygrafické výroby (tiskárny, 14

15 reprodukční studia, sazeči, grafici, metéři, korektoři atd.) do vydavatelských společností. Zajišťují zde prakticky stejnou činnost, ale již jako zaměstnanci jednotlivých vydavatelských domů a společností. Tento trend stále pokračuje a v blízké době dospěje do konečného stavu vydavatelství budou do tiskáren a celého polygrafického průmyslu dodávat kompletní (graficky upravené, zkorigované a odsouhlasené) podklady pro tisk a daná tiskárna již pouze vytiskne požadovaný časopis, publikaci, výrobek, produkt. Důsledkem je stálé snižování počtů technických zaměstnanců v tiskárnách. Snižuje se počet vlastních reprodukčních studií a vlastně i všech společností, které se přípravou dat pro tisk zabývaly. Kvalifikace pracovní síly odvětví Vydavatelská činnost se jednoznačně posouvá k vyššímu stupni vzdělání. U pracovníků vydavatelství (redaktoři, grafici, korektoři atd.) se postupně zvyšuje počet magistrů popř. bakalářů a u všech je vedle perfektní znalosti českého jazyka základním předpokladem i perfektní znalost a práce s výpočetní technikou (zpracování textů, jejich grafické úpravy v daných editovacích i grafických programech, práce s fotografiemi, vyhledávání informací, jejich archivace, elektronické publikování atd.). Samozřejmostí se také stává znalost cizího jazyka. Kupní síla a chování čtenářů: stále významnější část vydavatelské činnosti se s rozvojem výpočetní techniky a změnou chování čtenářů (rozvoj a zpřístupnění internetu, mobilních chytrých telefonů, tabletů, počítačů atd.) přesouvá do elektronické oblast (jinými slovy k zákazníkům) a tištěné (papírové) náklady a prodeje periodických i neperiodických publikací se postupně snižují. Tento trend je velmi dobře viditelný a dokladovatelný na vývoji prodaných nákladů celostátních deníků v ČR (zdroj: ABC, ČR, červenec 2015): Průměrný prodaný náklad deníků (ks), květen 2015 Vydavatelskou činnost velmi výrazně ovlivňuje ekonomický faktor. Nepříliš silná kupní síla české populace neumožňuje jednotlivým vydavatelům zvyšovat prodejní cenu periodických i neperiodických publikací, a to jak s ohledem na přímou konkurenci ostatních vydavatelů popř. nepřímou konkurenci bezplatného internetu. Centralizace vydavatelské činnosti: v odvětví Vydavatelská činnost hrají velkou roli i centralistické faktory a vlastní centralizace vydavatelské činnosti (posilování jednotlivých vydavatelských domů). Po roce 1989 ovládli prakticky všechny významnější vydavatelské společnosti zahraniční investoři (převážně z Německa). Investoři přinesli do českých vydavatelství nejen potřebné finanční prostředky pro další rozvoj, ale hlavně i vydavatelskou kulturu, znalosti a zkušenosti. V současné době dochází k postupnému odchodu zahraničních investorů/vydavatelských společností a ti jsou nahrazování českými popř. slovenskými vydavateli/majiteli (Economia, a.s., Mafra, a.s., CNC, a.s.), kteří však získali finanční prostředky z jiných forem podnikání, a tak je další rozvoj jednotlivých vydavatelských domů částečně ohrožen či minimálně v nejistotě. Kumulace médií do rukou několika finančníků je považováno za faktor ovlivňující objektivitu, nestrannost jimi vydávaných médií a tento vývoj také neustále zvyšuje tlak na menší a nezávislé vydavatele. Pokud se těmto velkým vydavatelským domům podaří ovládnout i distribuční sít, tak se zvýší ohrožení zániku ostatních vydavatelů s dalšími důsledky v oblasti oslabení objektivity. 15

16 Ekonomické prostředí: velice negativně se v celém odvětví NACE 58 Vydavatelská činnost promítlo znehodnocení české koruny (intervence ČNB) ve vztahu k euru. Tímto krokem došlo k dalšímu zvýšení nákladů jednotlivých vydavatelským domů, protože dražší papír a barvy (prakticky vše) je dovoz z EU. Cena papíru představuje v ceně za tiskárenskou práci více než 50 % z celkových nákladů na výrobu publikací. Na druhé straně tento krok způsobil tlak majitelů/vydavatelů na maximální úspory, a to včetně zaměstnanců. Dalším významným negativním ekonomickým faktorem je zatížení periodických publikací jednou z nejvyšších DPH v celé Evropě, tj. 15 % (v zahraničí např. DPH pro noviny: Anglie 0 %, Francie 2,1 %, Belgie 6 %, Německo 7 %, Polsko 8 %, Rakousko 10 %). Dalším faktorem je úbytek inzerce popř. její přesun do elektronických médií a televizí. Inzertní příjmy jsou pro periodické publikace klíčovým ekonomickým faktorem pro další rozvoj a rozšiřování vydavatelských aktivit a působnosti jednotlivých vydavatelským domů. Na základě těchto negativních ekonomických důvodů postupně dochází ještě k hlubší/další centralizaci vydavatelských společností a tlaku na menší/malé vydavatele. Tito jsou postupně začleňováni (kupováni) do dominantních vydavatelských společností, a to ve všech oblastech Silné a slabé stránky, příležitosti a rizika Silné stránky Geografická poloha České republiky ve středu Evropy Ekonomicky silní vlastníci/majitelé/vydavatelé velkých vydavatelských domů z hlediska stability nabízející zaměstnancům Celkový vysoký stupeň vzdělanosti celé populace Vysoký podíl lidí, kteří rádi čtou a vzdělávají se Bezproblémově zajištěná/fungující distribuce včetně velkého počtu prodejních míst Znalosti, zkušenosti a vzdělanost pracovníků ve vydavatelstvích Slabé stránky Z globálního pohledu je Česká republika poměrně malá/nezajímavá Nižší kupní síla české populace Žádná státní podpora vydavatelské činnosti Klesající množství a zdroje finančních prostředků (klesající prodeje, nižší objem inzerce, rostoucí náklady na výrobu a zaměstnance) Podhodnocená koruna ve vztahu k euru Příležitosti Hrozby Možnost získání zahraničního kapitálu/spolupráce při realizaci/zájmu přechodu zahraničních vydavatelů na východní trhy Snížení DPH i u periodických publikací Ukončení intervencí proti koruně Nějaká efektivní forma zpoplatnění informací na internetu Kumulace vydavatelských společností v rukách 3-5 vlastníků Centralizace majitelů distribučních společností Další zvýšení DPH Pokračování intervencí/oslabování koruny Další pokles/propad objemu inzerce 16

17 Německo Lucembursko Švédsko Dánsko Spojené Finsko Slovinsko Chorvatsko Francie EU28 Malta Česká republika Rakousko Estonsko Maďarsko Belgie Irsko Bulharsko Španělsko Nizozemí Lotyšsko Řecko Itálie Kypr Portugalsko Polsko Rumunsko Litva Slovensko Počet zaměstnaných (v tisících) V ý v o j z a m ě s t n a n o s t i d o r o k u a p r o j e k c e d o r o k u Počet zaměstnaných osob v odvětví Vydavatelské a mediální činnosti od roku 2002, kdy v tomto odvětví pracovalo 37 tisíc zaměstnaných osob do roku 2009, kdy zaměstnanost dosáhla svého maxima na 52 tisících, stabilně rostl. Zaměstnanost v odvětví značně silně zareagovala na ekonomickou recesi a v roce 2010 započal značný pokles počtu pracovníků v odvětví. V roce 2013 pak počet pracujících v odvětví Vydavatelské a mediální činnosti znovu vzrostl a rostl dál i v roce 2014, kdy bylo v tomto odvětví zaměstnáno 41 tisíc zaměstnanců. Projekce zaměstnanosti CEDEFOP předpokládá, že se v tomto odvětví bude zaměstnanost v roce 2020 nacházet na úrovni okolo 41 tisíc pracovníků. Projekce tedy předpokládá, že zaměstnanost v odvětví bude v budoucích pěti letech stagnovat. Vývoj počtu zaměstnaných v odvětví Vydavatelské a mediální činnosti v České republice Údaj pro rok 2001 je dopočten jako průměr let 2000 a 2002, data pro rok 2001 nejsou k dispozici. Zdroj: Výběrové šetření pracovních sil, ČSÚ V roce 2000 byl podíl, který odvětví Vydavatelské a mediální činnosti zaujímalo na celkové zaměstnanosti v České republice 0,6 %, což z tohoto odvětví činilo nejmenší z celkem 26 vymezených odvětví v ekonomice České republiky. V roce 2014 tvořila zaměstnanost v odvětví 0,8 % celkové zaměstnanosti a odvětví Vydavatelské a mediální činnosti se posunulo o jednu příčku na pozici druhého nejmenšího odvětví. Podíl odvětví na celkové zaměstnanosti v zemi 1,8% 1,6% 1,4% 1,2% 1,0% 0,8% 0,6% 0,4% 0,2% 0,0% Zdroj: Eurostat National Accounts 17

18 V rámci Evropské unie činil v roce 2014 podíl odvětví Vydavatelské a mediální činnosti 0,9 % celkové zaměstnanosti. V porovnání s ostatními zeměmi Evropské unie byl v tomto roce v České republice podíl odvětví Vydavatelské a mediální činnosti na celkové zaměstnanosti mírně podprůměrný. Z hlediska zaměstnanosti má pro ekonomiku odvětví Vydavatelské a mediální činnosti největší význam v Německu (v roce 2014 zaujímalo 1,3 % celkové zaměstnanosti), nejnižší význam má naopak na Slovensku (0,3 % v tomtéž roce). Mezi lety 2000 a 2013 podíl odvětví na zaměstnanosti na celoevropské úrovni vzrostl o jednu desetinu procentního bodu. Průměrná míra nezaměstnanosti osob pracujících původně v odvětví Vydavatelské a mediální činnosti byla mezi lety 2008 a 2014 na úrovni 2,4 %. Tato úroveň je výrazně nižší než průměrná míra nezaměstnanosti, která v tomto období činila 6,4 %. Podíl dlouhodobě nezaměstnaných, tedy osob, které byly bez práce minimálně jeden rok, dosahoval ve Vydavatelské a mediální činnosti 39,7 %. Jedná se o podíl, který je v rámci odvětví české ekonomiky podprůměrný, a nezaměstnaní, kteří dříve pracovali v tomto odvětví, mají menší problém s nalezením nového zaměstnání než nezaměstnaní se zkušenostmi z většiny jiných odvětví ekonomiky. Průměrná míra nezaměstnanosti bývalých pracovníků z odvětví v letech Textilní, oděvní a kožedělný průmysl Ubytování, stravování a pohostinství Úklidové, bezpečnostní, krajinářské, agenturní a Potravinářský a tabákový průmysl Dřevozpracující, papírenský a tiskárenský průmysl Výroba pryžových, plastových a ostatních nekovových ČR Výroba elektrických a optických přístrojů Výroba dopravních prostředků Velkoobchod, maloobchod a opravy motorových vozidel Stavebnictví Těžební průmysl Výroba kovů a kovodělných výrobků Opravy a instalace strojů a zařízení a zpracovatelský Zemědělství, lesnictví a rybolov Umělecké, sportovní, zábavní a další činnosti Výroba strojů a zařízení Doprava, skladování a poštovní činnosti Veřejná správa a obrana Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody Chemický, farmaceutický a rafinérský průmysl Peněžnictví a pojišťovnictví Telekomunikační a informační technologie a činnosti Zdravotní a sociální péče Vydavatelské a mediální činnosti Profesní, vědecké a technické činnosti a činnosti v oblasti Vzdělávání 0% 2% 4% 6% 8% 10% 12% Zdroj: Výběrové šetření pracovních sil, ČSÚ P o d n i k a t e l s k á z á k l a d n a o d v ě t v í a n e j v ý z n a m n ě j š í z a m ě s t n a v a t e l é K bylo podle databáze MagnusWeb v České republice evidováno celkem aktivních podnikatelských subjektů, které měly jako svou hlavní podnikatelskou činnost zapsán dle Klasifikace 18

19 ekonomických činností odvětví NACE Nejvíce z nich, více než 65 %, patří do odvětví Vydavatelské činnosti (NACE 58), dalších více než 33 %, patří do odvětví Činnosti v oblasti filmů, videozáznamů a televizních programů, pořizování zvukových nahrávek a hudební vydavatelské činnosti (NACE 59) a třetí největší odvětví je z pohledu podílu aktivních firem s podílem téměř 2 % odvětví Tvorba programů a vysílání (NACE 60). Vzhledem k dosažení vyšší vypovídací hodnoty nejsou zahrnuty do dalších výpočtů následující subjekty: fyzické osoby (podnikatelé) a právnické osoby nacházející se aktuálně v likvidaci. Nejvíce podnikatelských subjektů sídlilo na začátku ledna 2015 v Praze, kde bylo evidováno 45,4 % ze všech podniků. Největší z nich jsou Česká televize, ČESKÝ ROZHLAS, MAFRA, a.s., Mladá fronta a.s., CET 21 spol. s r.o., RFE/RL, Inc., organizační složka, CineStar s.r.o., BORGIS a.s., Economia, a.s., Cinema City Czech s.r.o. Druhý největší podíl (9,9 %) má své sídlo ve Středočeském kraji. Z tohoto regionu lze jmenovat např. BOHEMIA INTERACTIVE a.s., J.K.R. spol. s r.o. Třetím v pořadí jsou v tomto odvětví subjekty, zaregistrované v Jihomoravském kraji. Jejich podíl na celkové podnikatelské základně odvětví je 9,8 %. Významnější počet firem podniká rovněž v Moravskoslezském kraji s podílem 6,7 %. Naopak nejnižší počet společností z tohoto odvětví má sídlo v Libereckém kraji, na Vysočině a v Karlovarském kraji Nejvýznamnější zaměstnavatelé Název Logo Sídlo Česká televize Provozovny v krajích Profil společnosti Hlavní výroby/služby Zaměstnanost a výkony Kavčí hory Praha 4 Organizační části ČT v Praze, Televizní studio Brno a Ostrava Hlavním úkolem ČT je tvorba a šíření televizních programů, popřípadě dalšího multimediálního obsahu a doplňkových služeb na celém území České republiky prostřednictvím zemských vysílacích zařízení a jiných technických prostředků. Česká televize je provozovatelem celoplošného televizního vysílání těchto programů: ČT1 a ČT2, ČT24, ČT sport, ČT :D a ČT art Poskytovatel veřejné služby v oblasti televizního vysílání Počet pracovníků Výkony (mil. Kč) Název Logo Sídlo ČESKÝ ROZHLAS Vinohradská 12, Praha 2 Provozovny v krajích Profil společnosti Hlavní výroby/služby Zaměstnanost a výkony Regionální stanice: České Budějovice, Hradec Králové, Karlovy Vary, Olomouc, Ostrava, Pardubice, Plzeň, Regina, Region - střední Čechy, Region- Vysočina, Sever, Sever-Liberec, Zlín Český rozhlas je národní kulturní institucí, jejímž posláním je služba veřejnosti, je to závazek, který Český rozhlas odlišuje od konkurence a přináší s sebou specifické cíle a požadavky Český rozhlas provozuje čtyři celoplošné stanice, ve všech krajích také regionální vysílání, digitální stanice a internetové streamy Počet pracovníků Výkony (mil. Kč) * *

20 Název Logo Sídlo MAFRA, a.s. Provozovny v krajích Profil společnosti Hlavní výroby/služby Zaměstnanost a výkony Karla Engliše 519/11, Praha, Smíchov Počet pracovníků * Výkony (mil. Kč) *2013 Název Logo Sídlo Regionální zastoupení: Praha a Střední Čechy, Severní Čechy, Liberecký kraj, Hradecký kraj, Pardubický kraj, Jižní Čechy, Plzeňský kraj, Karlovarský kraj, Moravskoslezský kraj, Olomoucký kraj, Jižní Morava, Zlínský kraj a Vysočinahttp:// Mediální skupina MAFRA. Tradiční tituly i nová progresivní média. Papírová periodika, multimédia, internet i tiskárny. MAFRA přináší dennodenně nejnovější informace svým čtenářům, divákům a posluchačům, obchodní příležitosti svým klientům a inzerentům a dobrou práci i perspektivu svým zaměstnancům. Tiskoviny: MF DNES, Lidové noviny, Téma, Deník Metro, 5plus2, Edice Dnes Tiskárna Mafra Print Webové portály: idnes, Lidovky.cz, TOPkontakt.cz, JobDNES.cz, Reality.iDNES.cz, AAAPoptávka.cz, Akcni.Ceny.cz, Portmonka, VratnéPeníze.cz, MOBIL.cz hudební televize Óčko VLTAVA-LABE- PRESS, a.s. Provozovny v krajích Profil společnosti Hlavní výroby/služby Přátelství Praha - Uhříněves VLTAVA-LABE-PRESS, a. s., (VLP) vydává v České republice 94 regionálních titulů, z toho 71 regionálních deníků a 23 týdeníků. Regionální deníky jsou nejvýznamnější regionální noviny u nás. Mají dominantní postavení ve svých regionech, kde jsou obvykle nejčtenější ze všech seriózních zpravodajských titulů. Průměrný denní prodaný náklad regionálních Deníků činí 150 tisíc výtisků, každý den si je přečte 655 tisíc čtenářů. To představuje 38 % trhu se zpravodajskými deníky. Vydavatelství patří koncernu Verlagsgruppe Passau, který v Německu vydává například regionální noviny Passauer Neue Presse. ČESKÝ DENÍK Deník střední Čechy - 11 deníků a 1 týdeník - Středočeský kraj a Praha Deník jižní Čechy - 7 deníků - Jihočeský kraj Deník západní Čechy - 8 deníků a 3 týdeníky - Plzeňský a Karlovarský kraj Deník severní Čechy - 10 deníků - Ústecký a Liberecký kraj Deník východní Čechy - 9 deníků - Královéhradecký a Pardubický kraj MORAVSKÝ DENÍK Deník Vysočina - 5 deníků a 1 týdeník - kraj Vysočina Deník jižní Morava - 6 deníků a 5 týdeníků - Jihomoravský kraj Deník střední Morava - 8 deníků a 6 týdeníků - Olomoucký a Zlínský kraj Deník severní Morava -7 deníků a 7 týdeníků - Moravskoslezský kraj 20

21 Zaměstnanost a výkony Počet pracovníků Výkony (mil. Kč) Rozložení podnikatelské základny dle BISNODE Stability Rating Cílem tohoto ratingového modelu je predikovat riziko úpadku firmy v následujících dvanácti měsících. Metodika modelu je založena na exaktní statistické analýze a principech data miningu. Do analýzy vstupuje množství ukazatelů z oblasti individuálních charakteristik firmy (demografická data, informace o platebních zkušenostech, finanční údaje, vazby mezi subjekty i negativní informace) a makroekonomická data. Výkonnost modelu, jež se blíží k 70 %, je dána především kvalitou a rozsahem dat a v neposlední řadě makro komponentou do něj vstupující, která se pružně mění v čase podle aktuálního vývoje ekonomiky. Výstupem hodnotícího modelu je známka na desetistupňové škále, kde tři nejlepší možná hodnocení jsou AAA, AA, resp. A. BISNODE Stability Rating Název skupiny Vynikající Dobré Rizikové Ratingové hodnocení AAA AA A BBB BB B CCC CC C Slovní popis Excelentní Vynikající Výborný Velmi dobrý Dobrý Dostatečný Rizikový Vysoce rizikový Extrémně rizikový Slovní popis skupiny Stabilní společnosti, vysoká pravděpodobnost spolehlivého plnění závazků z obchodního styku, vysoká pravděpodobnost návratnosti investic, nízké úvěrové riziko, minimální riziko úpadku. Kvalitní společnosti, možnost mírného prodlení při plnění závazků z obchodního styku, nutnost individuálního posouzení návratnosti investic, přijatelné úvěrové riziko, nízké riziko úpadku. Rizikové společnosti, pravděpodobnost prodlení plateb při plnění závazků z obchodního styku, možnost budoucího zhoršení finanční situace, vyšší úvěrové riziko, společnosti ohrožené úpadkem. Úpadky D Úpadek Neschopnost dlužníka dostát svým závazkům. Zdroj: BISNODE V odvětví Vydavatelské a mediální činnosti tvoří největší část (více než 48 %) společnosti, které podle BISNODE Stability Ratingu patří do skupiny vynikajících (s ratingem v intervalu AAA-A). Podle celkového rozložení subjektů do jednotlivých skupin je v porovnání s ostatními odvětvími české ekonomiky v tomto odvětví riziko nesplácení úvěrů podprůměrné. Podíl společností, spadajících do skupiny "vynikající" je v tomto odvětví 48,5 %, což je o 9,1 procentních bodů více, než je jejich podíl mezi všemi společnostmi v ČR. Působí zde také 41,6 % "dobrých" společností. To je oproti celkové tuzemské základně o 0,9 procentních bodů méně, než tvoří v celé podnikatelské základně v ČR. Podíl "rizikových subjektů s ratingem C činil v rámci odvětví 8,3 procentních bodů méně než v rámci ČR celkově. Podíl firem, které byly hodnoceny jako neschopné dostát svým závazkům (rating D), je v rámci odvětví 1,0 %, přičemž v rámci celkové tuzemské podnikatelské základny se jednalo o 0,9 %. 21

22 Celá ČR Celé odvětví Zlínský kraj Jihomoravský kraj Středočeský kraj Praha Karlovarský kraj Pardubický kraj Moravskoslezský kraj Liberecký kraj Královéhradecký kraj Jihočeský kraj Plzeňský kraj Olomoucký kraj Ústecký kraj Vysočina Rozložení podnikatelské základny podle BISNODE indexu 25% 20% Vydavatelské a mediální činnosti ČR 15% 10% 5% 0% Zdroj: BISNODE AAA AA A BBB BB B CCC CC C D Další ukazatele stability odvětví Dalším ukazatelem, který lze použít pro hodnocení stability odvětví, je indikátor rizikovosti odvětví. Ten se určí jako podíl subjektů v odvětví, na které byl v daném kalendářním roce prohlášen konkurz vzhledem k celkovému počtu subjektů v odvětví. Pro odvětví Vydavatelské a mediální činnosti byl tento indikátor v roce 2014 na úrovni 0,45. To je v porovnání s ostatními odvětvími nízká hodnota, která za průměrem ČR zaostává o 0,49 promilního bodu. Indikátor rizikovosti tohoto odvětví se oproti roku 2009 snížil o 0,17 promilního bodu, zatímco za stejné období se v ČR jako celku zvýšil o 0,39 promilního bodu. Zatímco v roce 2009 byla nejvyšší rizikovost tohoto odvětví v Praze, v roce 2014 byl nejrizikovější stav v tomto odvětví ve Zlínském kraji. Následují Jihomoravský kraj a Středočeský kraj. Naopak nejnižší je indikátor rizikovosti v tomto odvětví v Ústeckém kraji a na Vysočině. Index rizikovosti odvětví v ČR a podle krajů (v promile) 2, , ,5 1,0 0,5 0,0 Zdroj: BISNODE 22

23 Rovněž podíl vzniklých a zaniklých subjektů je dalším indikátorem, který analyzuje, jak je dané odvětví zajímavé či naopak rizikové pro nové subjekty. V roce 2014 byl v tomto odvětví v ČR podíl zaniklých subjektů na celkovém počtu subjektů 1,8 %. To je o 0,4 procentních bodů pod průměrem ČR. Při analýze podílu salda mezi vniklými a zaniklými subjekty vůči celkovému počtu subjektů se ukazuje, že v roce 2014 byl v odvětví Vydavatelské a mediální činnosti pro nové subjekty nejatraktivnější Jihomoravský kraj před Libereckým krajem, Moravskoslezským krajem a Královéhradeckým krajem. Naopak nejnižší indikátor vykazuje v tomto odvětví Olomoucký kraj, Středočeský kraj a především Karlovarský kraj. Celkově je odvětví z tohoto pohledu v porovnání s ostatními průměrně atraktivní R e g i o n á l n í k o n c e n t r a c e a e x k l u z i v i t a o d v ě t v í Nejvyšší podíl zaměstnaných z odvětví Vydavatelské a mediální činnosti pracuje v Praze, jedná se o více než 68 % celkově zaměstnaných v tomto odvětví. Dále více než 8 % zaměstnaných tohoto odvětví pracuje v Jihomoravském kraji, téměř 6 % ve Středočeském kraji, více než 3 % v Moravskoslezském a také ve Zlínském kraji. V ostatních krajích se hodnota pohybuje obvykle mezi 1 a 2 %. V porovnání s ostatními odvětvími je geografická koncentrace tohoto odvětví v krajích ČR velmi vysoká. Rozložení zaměstnaných z odvětví Vydavatelské a mediální činnosti do krajů Jihočeský; 2,2% Zlinský; 2,6% Moravskoslezský; 3,3% Olomoucký; 1,7% Vysočina; 1,8% Plzeňský; 2,1% Kralovehradecký; 1,4% Liberecký; 1,5% Ústecky; 0,7% Karlovarský; 0,4% Pardubický; 0,3% Stredočeský; 5,6% Praha; 68,1% Jihomoravský; 8,4% Graf ukazuje rozdělení všech zaměstnaných z odvětví Vydavatelské a mediální činnosti do jednotlivých krajů. Zdroj: Výběrové šetření pracovních sil, ČSÚ 23

24 Vysoká míra geografické koncentrace je patrná z relace struktury rozložení jednotlivých odvětví v krajích. Zatímco na jedné straně jsou odvětví jako Textilní, oděvní a kožedělný průmysl, Dřevozpracující, papírenský a tiskárenský průmysl a Výroba pryžových, plastových a ostatních nekovových minerálních výrobků, jejichž rozložení v krajích je víceméně rovnoměrné, a koncentrace je tedy velmi nízká, na straně druhé jsou pak odvětví, jejichž rozložení není krajově rovnoměrné a jeho významná část je koncentrována do jednoho nebo dvou krajů. Patří sem právě Vydavatelské a mediální činnosti (koncentrované ze dvou třetin do Prahy), či Těžební průmysl (koncentrovaný ze 44 % do Moravskoslezského kraje a 16 % do Ústeckého kraje) a Telekomunikační a informační technologie a činnosti (koncentrované do Prahy a Jihomoravského kraje). Následující mapa porovnává rozložení zaměstnaných osob z odvětví a celkové rozložení všech zaměstnaných v celé ekonomice do jednotlivých krajů. Kraje, které mají podíl na zaměstnanosti odvětví vyšší, než na celkové zaměstnanosti celé ekonomiky, jsou zabarveny zelenými odstíny, tam kde je tomu naopak, jsou odstíny červené. Například ve Středočeském kraji, jak je uvedeno výše, je z tohot odvětví zaměstnáno 5,6 % všech osob. Celkově, v celé ekonomice, má Středočeský kraj podíl na zaměstnanosti v ČR ale 10,9 %. Počet zaměstnaných z odvětví v kraji vzhledem k velikosti kraje je tedy velmi nízký (a tedy červená barva v mapě). Počet zaměstnaných z odvětví v kraji vzhledem k celkovému počtu zaměstnaných v kraji Mapa znázorňuje srovnání struktury zaměstnaných v odvětví Vydavatelské a mediální činnosti do jednotlivých krajů s rozdělením všech zaměstnaných do krajů. Kraje, které mají podíl na zaměstnanosti odvětví vyšší, než na celkové zaměstnanosti celé ekonomiky, jsou zabarveny zelenými odstíny, tam kde je tomu naopak, jsou odstíny červené. Zdroj: Výběrové šetření pracovních sil, ČSÚ, vlastní výpočty SVP Zatímco geografická koncentrace je velmi vysoká, geografická exkluzivita tohoto odvětví je v rámci České republiky naopak jen velmi nízká. Rozdíly mezi kraji v tom, kolik se osoby z tohoto odvětví podílí na celkové krajské zaměstnanosti, jsou průměrné. Velký rozdíl je v tomto odvětví mezi Prahou a ostatními kraji. Nejvyšší podíl na krajské zaměstnanosti mají osoby z tohoto odvětví v Praze, kde se lidé z odvětví Vydavatelské a mediální činnosti podílí na celkové krajské zaměstnanosti z 3,2 %, dále v Jihomoravském kraji (v něm je podíl osob z tohoto odvětví na celkově zaměstnaných v kraji 0,6 %) a ve Středočeském kraji (0,4 %). Naopak nejnižší podíl na celkovém počtu zaměstnaných mají osoby z tohoto odvětví v Ústeckém a v Pardubickém kraji. Přesné podíly zaměstnaných v tomto odvětví z celkového počtu zaměstnaných v krajích ukazuje tabulka. 24

25 Podíl odvětví na celkovém počtu zaměstnaných v kraji Kraj Podíl zaměstnaných Kraj Podíl zaměstnaných Praha 3,2% Plzeňský 0,3% Průměr ČR 0,7% Moravskoslezský 0,2% Jihomoravský 0,6% Olomoucký 0,2% Středočeský 0,4% Královéhradecký 0,2% Zlínský 0,3% Karlovarský 0,1% Vysočina 0,3% Ústecký 0,1% Liberecký 0,3% Pardubický 0,0% Jihočeský 0,3% Zdroj: Výběrové šetření pracovních sil, ČSÚ Následující mapa ukazuje podíl odvětví na celkové zaměstnanosti kraje v grafické podobě. Čím světlejší barva, tím menší podíl v něm odvětví na celkové zaměstnanosti v kraji má (v porovnání s ostatními odvětvími). Podíl zaměstnaných v odvětví Vydavatelské a mediální činnosti na počtu zaměstnaných v kraji Mapa znázorňuje podíl odvětví Vydavatelské a mediální činnosti na celkové zaměstnanosti v kraji. Zdroj: Výběrové šetření pracovních sil, ČSÚ, vlastní výpočty SVP Míra exkluzivity odvětví v rámci struktury odvětví v krajích je v případě odvětvové skupiny Vydavatelské a mediální činnosti velmi nízká, dokonce nejnižší ze všech odvětví, což ukazuje srovnání indexu geografické exkluzivity pro všechny skupiny odvětví. 25

26 Index geografické exkluzivity odvětví EXKLUZIVITA ODVĚTVÍ Velkoobchod, maloobchod a opravy motorových Stavebnictví Zdravotní a sociální péče Vzdělávání Veřejná správa a obrana Doprava, skladování a poštovní činnosti Výroba dopravních prostředků Výroba kovů a kovodělných výrobků Profesní, vědecké a technické činnosti a činnosti Zemědělství, lesnictví a rybolov Ubytování, stravování a pohostinství Umělecké, sportovní, zábavní a další činnosti Výroba elektrických a optických přístrojů Výroba pryžových, plastových a ostatních Opravy a instalace strojů a zařízení a Výroba strojů a zařízení Potravinářský a tabákový průmysl Peněžnictví a pojišťovnictví Úklidové, bezpečnostní, krajinářské, agenturní a Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody Dřevozpracující, papírenský a tiskárenský průmysl Telekomunikační a informační technologie a Textilní, oděvní a kožedělný průmysl Těžební průmysl Chemický, farmaceutický a rafinérský průmysl Vydavatelské a mediální činnosti velmi vysoká vysoká nadprůměrná průměrná podprůměrná nízká velmi nízká Graf znázorňuje index geografické exkluzivity odvětví Vydavatelské a mediální činnosti ve srovnání s ostatními skupinami odvětví. Index geografické exkluzivity daného odvětví vyjadřuje, nakolik je odvětví v odvětvové struktuře většiny krajů významné z hlediska podílu zaměstnaných osob. Zdroj: Výběrové šetření pracovních sil, ČSÚ, výpočty SVP 0,00 0,05 0,10 0,15 0,20 0,25 Velká většina osob zaměstnaných v tomto odvětví pracuje ve stejném kraji, kde bydlí. Hodnota tohoto indikátoru se mezi odvětvími pohybuje mezi 87 % a 98 %. V průměru 94 % všech osob zaměstnaných v ČR pracuje ve stejném kraji, jako i bydlí. Na jedné straně nejvíce bydlících ve stejném kraji jako pracuje, je v odvětvích Textilní, oděvní a kožedělný průmysl a Těžební průmysl (98 %), na druhé straně nejméně je to u odvětví Telekomunikační a informační technologie a činnosti a Vydavatelské a mediální činnosti (87 %). V odvětví Vydavatelské a mediální činnosti pracuje v jiném kraji než bydlí 12,5 % osob, což je o 6,6 procentních bodů více, než je průměr v celé ČR. 26

27 3. Profesní struktura, kvalifikační požadavky a kvalifikace pracovní síly V ý v o j a s t r u k t u r a p o v o l á n í Nejčetnější skupinou povolání v odvětví Vydavatelské a mediální činnosti jsou Specialisté v oblasti právní, sociální a kulturní (ISCO 26), kteří v roce 2014 tvořili 28 % všech zaměstnaných v tomto odvětví. V roce 2014 bylo v tomto odvětví zaměstnáno 12 tisíc pracovníků patřících do této skupiny povolání. Dalšími významnými skupinami povolání v odvětví Vydavatelské a mediální činnosti jsou Technici v oblasti informačních a komunikačních technologií (ISCO 35; 20 % ze všech zaměstnaných, což v roce 2014 činilo 8,3 tisíc pracovníků), Odborní pracovníci v obchodní sféře a veřejné správě (ISCO 33;10 %, 4,2 tisíc pracovníků) a Specialisté v oblasti informačních a komunikačních technologií (ISCO 25; 8 %, 3,3 tisíc pracovníků). Porovnáme-li strukturu povolání pracovníků v tomto odvětví v České republice a v celé Evropské unii, vidíme, že struktura povolání v České republice je méně různorodá. V porovnání s Evropskou unií v České republice pracuje v tomto odvětví více než dvakrát více techniků v oblasti informačních a komunikačních technologií. Struktura povolání v odvětví v České republice a Evropské unii 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 28,3% 28,8% 8,3% 20,3% 6,3% 8,9% 10,2% 2,7% 8,2% 4,9% 45,0% 28,2% Specialisté v oblasti právní, sociální a kulturní Technici v oblasti informačních a komunikačních technologií Odborní pracovníci v obchodní sféře a veřejné správě Specialisté v oblasti informačních a komunikačních technologií Pracovníci v oblasti uměleckých a tradičních řemesel a polygrafie Ostatní 0% ČR 2014 EU Zdroj: Výběrové šetření pracovních sil, ČSÚ 27

28 Následující tabulka poskytuje podrobnější pohled na strukturu povolání. Nejčetněji zastoupenou skupinou povolání v odvětví Vydavatelské a mediální činnosti jsou Technici v oblasti vysílání a audiovizuálních záznamů (ISCO 3521). V roce 2014 jich bylo v tomto odvětví zaměstnáno 6,6 tisíc. Dalšími významnými skupinami povolání v odvětví jsou Redaktoři, novináři a příbuzní pracovníci (ISCO 2642), Režiséři, dramaturgové, produkční a příbuzní specialisté (ISCO 2654), Vývojáři softwaru (ISCO 2512) Grafici a výtvarníci v multimédiích (ISCO 2166). Nejvíce zastoupená povolání a jejich vývoj CZ-ISCO Počet 2014 (tisíc) Podíl na odvětví Vývoj od 2011 Redaktoři, novináři a příbuzní pracovníci ,5 15,0% Technici v oblasti vysílání a audiovizuálních záznamů ,6 12,2% Režiséři, dramaturgové, produkční a příbuzní specialisté ,3 8,2% Vývojáři softwaru ,3% Šipka nahoru značí, že počet zaměstnaných od roku 2011 vzrostl o více než 10 %, pomlčka znamená žádný nebo nejasný trend, šipka dolů značí, že počet zaměstnaných od roku 2011 poklesl o více než 10 %. Zdroj: Výběrové šetření pracovních sil, ČSÚ P r o f e s n í k o n c e n t r a c e a e x k l u z i v i t a o d v ě t v í Vydavatelské a mediální činnosti je odvětví s nadprůměrnou profesní koncentrací. Z hlediska výše profesní koncentrace se jedná o desáté nejvíce koncentrované odvětví z celkových 26. Indikátor profesní koncentrace v odvětví dosáhl hodnoty 0,147, mediánová hodnota indikátoru pro všechna odvětví je 0,122. V Evropské unii jsou Vydavatelské a mediální činnosti odvětvím s desátou nejvyšší profesní koncentrací, nadprůměrných hodnot profesní koncentrace dosahuje tedy i v celoevropském měřítku. Profesní koncentrace v odvětvích v České republice (vybraná odvětví, 2014) Odvětví Pořadí Úroveň koncentrace Vzdělávání 1 velmi vysoká Ubytování, stravování a pohostinství 2 velmi vysoká Peněžnictví a pojišťovnictví 3 vysoká Telekomunikační a informační technologie a činnosti 4 vysoká Doprava, skladování a poštovní činnosti 5 vysoká Textilní, oděvní a kožedělný průmysl 6 vysoká Zemědělství, lesnictví a rybolov 7 vysoká Velkoobchod, maloobchod a opravy motorových vozidel 8 vysoká Stavebnictví 9 nadprůměrná Vydavatelské a mediální činnosti 10 nadprůměrná Těžební průmysl 11 nadprůměrná Zdravotní a sociální péče 12 průměrná Výroba kovů a kovodělných výrobků 13 průměrná Umělecké, sportovní, zábavní a další činnosti 14 průměrná Potravinářský a tabákový průmysl 15 průměrná Úklidové, bezpečnostní, krajinářské, agenturní a admin. čin. 16 podprůměrná 28

29 Výroba dopravních prostředků 17 podprůměrná Profesní, vědecké a techn. činnosti a činnosti v oblasti nemovitostí 18 podprůměrná Veřejná správa a obrana 19 podprůměrná Výroba pryžových, plastových a ost. nekov. minerálních výrobků 20 podprůměrná Dřevozpracující, papírenský a tiskárenský průmysl 21 nízká Výroba elektrických a optických přístrojů 22 nízká Chemický, farmaceutický a rafinérský průmysl 23 nízká Výroba strojů a zařízení 24 nízká Opravy a instalace strojů a zařízení a zpracov. prům. j.n. 25 velmi nízká Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody 26 velmi nízká Indikátor profesní koncentrace vyjadřuje, zda je v odvětví velkým podílem zastoupeno jen několik málo skupin povolání (vysoká koncentrace) nebo naopak zda odvětví poskytuje zaměstnání většímu množství méně početných skupin povolání (nízká koncentrace). Ukazatel tedy vypovídá o různorodosti odvětví z hlediska struktury povolání zaměstnaných osob. Zdroj: Výběrové šetření pracovních sil, ČSÚ Vydavatelské a mediální činnosti je odvětví s velmi nízkou profesní exkluzivitou. V rámci všech 26 odvětví ekonomiky se toto odvětví z hlediska profesní exkluzivity umístilo dvacáté třetí v pořadí. Indikátor profesní exkluzivity v analyzovaném odvětví dosáhl hodnoty 0,035, mediánová hodnota indikátoru pro všechna odvětví je 0,206. V rámci Evropské unie dosáhlo odvětví rovněž velmi nízkých hodnot profesní exkluzivity. Úroveň profesní exkluzivity v odvětvích v České republice (2014) Odvětví Pořadí Úroveň profesní exkluzivity Zdravotní a sociální péče 1 velmi vysoká Velkoobchod, maloobchod a opravy motorových vozidel 2 velmi vysoká Veřejná správa a obrana 3 velmi vysoká Stavebnictví 4 velmi vysoká Vzdělávání 5 vysoká Zemědělství, lesnictví a rybolov 6 vysoká Doprava, skladování a poštovní činnosti 7 vysoká Telekomunikační a informační technologie a činnosti 8 vysoká Profesní, vědecké a techn. činnosti a činnosti v oblasti nemovitostí 9 nadprůměrná Ubytování, stravování a pohostinství 10 nadprůměrná Výroba kovů a kovodělných výrobků 11 průměrná Výroba dopravních prostředků 12 průměrná Umělecké, sportovní, zábavní a další činnosti 13 průměrná Úklidové, bezpečnostní, krajinářské, agenturní a admin. činnosti 14 podprůměrná Dřevozpracující, papírenský a tiskárenský průmysl 15 podprůměrná Peněžnictví a pojišťovnictví 16 podprůměrná Výroba pryžových, plastových a ostatních nekov. minerál. výrobků 17 podprůměrná Výroba elektrických a optických přístrojů 18 podprůměrná Opravy a instalace strojů a zařízení a zpracovatelský prům.j.n. 19 nízká Potravinářský a tabákový průmysl 20 nízká Výroba strojů a zařízení 21 nízká Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody 22 velmi nízká Vydavatelské a mediální činnosti 23 velmi nízká Textilní, oděvní a kožedělný průmysl 24 velmi nízká Chemický, farmaceutický a rafinérský průmysl 25 velmi nízká Těžební průmysl 26 velmi nízká 29

30 Profesní exkluzivita, vyjadřuje, zda je určité odvětví výhradním nebo dominantním zaměstnavatelem určité skupiny povolání (vysoká exkluzivita), nebo zda je odvětví jen jedním z většího množství zaměstnavatelů této skupiny povolání (nízká exkluzivita). Zdroj: Výběrové šetření pracovních sil, ČSÚ V ý v o j s t r u k t u r y z a m ě s t n a n ý c h p o d l e s t u p n ě a o b o r u v z d ě l á n í V odvětví Vydavatelské a mediální činnosti nejčastěji pracují vysokoškolsky vzdělaní lidé, v roce 2014 dosáhlo této úrovně vzdělání více než polovina všech pracovníků v odvětví. 41 % pracovníků v odvětví dosahuje středoškolského vzdělání s maturitou. 5 % pracovníků má středoškolské vzdělání bez maturity a 3 % dosáhla maximálně základního vzdělání. Kvalifikační náročnost Vydavatelských a mediálních činností je značně vyšší, než ve zbytku ekonomiky. Vzdělanostní úroveň pracovníků v odvětví v posledních letech roste, mezi lety 2010 a 2014 zde vzrostl podíl vysokoškolsky vzdělaných pracovníků o více než 7 procentních bodů. Vzdělanostní struktura pracovníků v odvětví Vydavatelské a mediální činnosti a v celé ekonomice 100% 90% 80% 70% 60% 43,8% 51,4% 18,0% 38,1% 23,0% 37,5% vyšší odborné a vysokoškolské středoškolské s maturitou 50% 40% 30% 20% 10% 0% 48,6% 41,0% 7,4% 5,1% Vydavatelské a mediální činnosti Vydavatelské a mediální činnosti 38,6% 35,3% 4,9% 4,1% ČR celkem ČR celkem středoškolské bez maturity základní Zdroj: Výběrové šetření pracovních sil, ČSÚ Vzdělanostní úroveň pracovníků v odvětví Vydavatelské a mediální činnosti se nad průměrnou úrovní v celé ekonomice pohybuje ve všech zemích Evropské unie. Lze to ilustrovat pomocí porovnání průměrné délky vzdělávání v odvětví a v celé ekonomice. V České republice dosáhla v roce 2013 průměrná délka vzdělávání pracovníků ve Vydavatelské a mediální činnosti hodnoty 108,7 % průměrné délky vzdělávání všech zaměstnaných v ekonomice. Následující graf ukazuje srovnání hodnot délky vzdělávání pracovníků v celé ekonomice a v odvětví Vydavatelské a mediální činnosti ve všech zemích Evropské unie. Vidíme, že v porovnání s ostatními zeměmi je vzdělanostní úroveň českých pracovníků v tomto odvětví oproti průměru spíše nižší, než je v evropských zemích obvyklé. 30

31 Portugalsko Rumunsko Španělsko Belgie Itálie Kypr Bulharsko Polsko Lucembursko Litva Malta Francie Maďarsko Řecko Slovensko EU28 Irsko Spojené Estonsko Nizozemí Chorvatsko Česká republika Švédsko Rakousko Německo Slovinsko Dánsko Finsko Lotyšsko Srovnání délky vzdělání pracovníků v odvětví Vydavatelské a mediální činnosti a průměrné délky vzdělávání pracovníků v celé ekonomice v zemích Evropské unie v roce % 120% 100% 80% 60% 40% 20% 0% Indikátor délky vzdělání v odvětví vyjadřuje počet let strávený ve formálním vzdělávání. Je vypočítán jako vážený průměr obvyklé délky formálního vzdělání pracovníků. Zdroj: European Labour Force Survey Nejčastějším oborem vzdělání pracovníků ve Vydavatelské a mediální činnosti je obor Audiovizuální technika a mediální výroba a produkce, který absolvovalo 14 % všech pracovníků v odvětví. S 11 % následuje Obecné vzdělání, které převažuje zejména u středoškolsky vzdělaných pracovníků s maturitou. Dalšími významnějšími obory vzdělání pracovníků v odvětví jsou obory Elektrotechnika a energetika, Žurnalistika, knihovnictví a informace a Ekonomie. Struktura oborů vzdělání pracovníků v odvětví v roce 2014 podle nejvyššího dosaženého vzdělání 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 7,9% 7,3% 8,9% 7,8% 9,7% 15,8% 17,1% 15,0% 20,2% Žurnalistika Elektronika a automatizace Strojírenství, kovovýroba a metalurgie Elektrotechnika a energetika Počítačové vědy 30% 20% 10% 0% 36,2% SŠ s maturitou 54,0% VŠ Magisterské Ekonomie Audiovizuální technika a mediální výroba a produkce Obecné vzdělání Zdroj: Výběrové šetření pracovních sil, ČSÚ 31

32 3. 4. V z d ě l a n o s t n í k o n c e n t r a c e a e x k l u z i v i t a z a m ě s t n a n ý c h Vydavatelské a mediální činnosti se z hlediska ukazatele vzdělanostní koncentrace umístily jako dvacáté třetí v pořadí z celkem 26 odvětví. Vzdělanostní koncentraci v tomto odvětví lze tedy hodnotit jako velmi nízkou a vzdělání pracovníků v tomto odvětví je tedy značně různorodé. Vzdělanostní koncentrace v odvětvích v České republice (2014) Odvětví Pořadí Vzdělanostní koncentrace odvětví Stavebnictví 1 velmi vysoká Textilní, oděvní a kožedělný průmysl 2 velmi vysoká Výroba kovů a kovodělných výrobků 3 velmi vysoká Ubytování, stravování a pohostinství 4 velmi vysoká Výroba strojů a zařízení 5 vysoká Zdravotní a sociální péče 6 vysoká Těžební průmysl 7 vysoká Zemědělství, lesnictví a rybolov 8 vysoká Opravy a instalace strojů a zařízení a zpracovatelský průmysl j.n. 9 nadprůměrná Doprava, skladování a poštovní činnosti 10 nadprůměrná Vzdělávání 11 nadprůměrná Potravinářský a tabákový průmysl 12 nadprůměrná Výroba dopravních prostředků 13 průměrná Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody 14 průměrná Výroba pryžových, plastových a ostatních nekov. minerálních výrobků 15 průměrná Dřevozpracující, papírenský a tiskárenský průmysl 16 průměrná Peněžnictví a pojišťovnictví 17 podprůměrná Velkoobchod, maloobchod a opravy motorových vozidel 18 podprůměrná Výroba elektrických a optických přístrojů 19 podprůměrná Telekomunikační a informační technologie a činnosti 20 nízká Úklidové, bezpečnostní, krajinářské, agenturní a administr. činnosti 21 nízká Chemický, farmaceutický a rafinérský průmysl 22 nízká Vydavatelské a mediální činnosti 23 velmi nízká Umělecké, sportovní, zábavní a další činnosti 24 velmi nízká Profesní, vědecké a technické činnosti a činnosti v oblasti nemovitostí 25 velmi nízká Veřejná správa a obrana 26 velmi nízká Ukazatel vzdělanostní koncentrace vypovídá o různorodosti či stejnorodosti úrovně a oboru vzdělávání v jednotlivých odvětvích ekonomiky. Ukazatel vzdělanostní koncentrace dosahuje vysokých hodnot v případě, že velká část zaměstnanců v odvětví absolvovala stejný obor vzdělání a dosáhla stejné vzdělanostní úrovně. Nízká vzdělanostní koncentrace je naopak v odvětvích, kde jsou zaměstnání pracovníci, kteří absolvovali různorodé obory a dosáhli různého stupně vzdělání. Zdroj: Výběrové šetření pracovních sil, ČSÚ Vydavatelské a mediální činnosti jsou odvětvím s podprůměrnou exkluzivitou vzdělávání. Nachází zde uplatnění polovina (49,7 %) zaměstnaných, kteří mají magisterské vzdělání v oboru Audiovizuální technika a mediální výroba a produkce a 35,1 % s bakalářským vzděláním v oboru Žurnalistika, knihovnictví a informace. 32

33 Vzdělanostní exkluzivita v odvětvích v České republice (2014) Odvětví Pořadí Úroveň vzdělanostní exkluzivity Zdravotní a sociální péče 1 velmi vysoká Vzdělávání 2 velmi vysoká Veřejná správa a obrana 3 vysoká Velkoobchod, maloobchod a opravy motorových vozidel 4 vysoká Profesní, vědecké a techn. činnosti a činnosti v oblasti nemovitostí 5 vysoká Telekomunikační a informační technologie a činnosti 6 vysoká Umělecké, sportovní, zábavní a další činnosti 7 nadprůměrná Peněžnictví a pojišťovnictví 8 nadprůměrná Doprava, skladování a poštovní činnosti 9 nadprůměrná Stavebnictví 10 nadprůměrná Zemědělství, lesnictví a rybolov 11 průměrná Výroba elektrických a optických přístrojů 12 průměrná Vydavatelské a mediální činnosti 13 podprůměrná Těžební průmysl 14 podprůměrná Ubytování, stravování a pohostinství 15 podprůměrná Chemický, farmaceutický a rafinérský průmysl 16 podprůměrná Dřevozpracující, papírenský a tiskárenský průmysl 17 podprůměrná Opravy a instalace strojů a zařízení a zpracovatelský průmysl j.n. 18 nízká Potravinářský a tabákový průmysl 19 nízká Výroba dopravních prostředků 20 nízká Výroba kovů a kovodělných výrobků 21 nízká Úklidové, bezpečnostní, krajinářské, agenturní a administr. činnosti 22 velmi nízká Textilní, oděvní a kožedělný průmysl 23 velmi nízká Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody 24 velmi nízká Výroba pryžových, plast. a ostatních nekov. minerálních výrobků 25 velmi nízká Výroba strojů a zařízení 26 velmi nízká Indikátor vzdělanostní exkluzivity ukazuje, nakolik je určité odvětví výhradním zaměstnavatelem absolventů určitého oboru a stupně vzdělání. Zdroj: Výběrové šetření pracovních sil, ČSÚ O d v ě t v o v á m o b i l i t a : p ř í c h o d y d o o d v ě t v í a o d c h o d y z o d v ě t v í Změny v počtech zaměstnaných ve skupině odvětví vypovídají o tom, nakolik je odvětví z hlediska zaměstnanosti stabilní, či nakolik v něm nastávají fluktuace. Odchody z odvětví do jiných odvětví ukazují, k jakým změnám obvykle dochází a jaké možnosti nalézt práci v odvětví jiném mají ti, kteří v daném odvětví práci ztratí nebo opustí. Poměr osob, které naleznou zaměstnání v jiných odvětvích nebo i v původním odvětví, k nezaměstnaným, pak ukazuje na flexibilitu, tj. schopnost najít jiné zaměstnání. 33

34 V odvětvové skupině Vydavatelské a mediální činnosti je indikátor flexibility o výrazně vyšší než 1, což znamená, že vyšší počet zaměstnaných našel práci v jiném, příp. tomto odvětví, než kolik jich přešlo do stavu nezaměstnanosti. Z tohoto hlediska patří zaměstnaní v tomto odvětví k nadprůměrně flexibilním. Indikátor flexibility zaměstnaných podle odvětví Telekomunikační a informační technologie a činnosti Zdravotní a sociální péče Opravy a instalace strojů a zařízení a zpracovatelský Profesní, vědecké a technické činnosti a činnosti v oblasti Peněžnictví a pojišťovnictví Vydavatelské a mediální činnosti Doprava, skladování a poštovní činnosti Výroba strojů a zařízení Velkoobchod, maloobchod a opravy motorových vozidel Výroba pryžových, plastových a ostatních nekovových Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody Výroba elektrických a optických přístrojů Umělecké, sportovní, zábavní a další činnosti Výroba dopravních prostředků Výroba kovů a kovodělných výrobků Ubytování, stravování a pohostinství Dřevozpracující, papírenský a tiskárenský průmysl Textilní, oděvní a kožedělný průmysl Potravinářský a tabákový průmysl Úklidové, bezpečnostní, krajinářské, agenturní a Chemický, farmaceutický a rafinérský průmysl Veřejná správa a obrana Zemědělství, lesnictví a rybolov Graf srovnává indikátor flexibility zaměstnaných podle odvětví. Indikátor flexibility je vypočítán jako poměr součtu těch, kteří změnili práci (ať již odchodem do jiného odvětví nebo nalezli práci ve stejném odvětví) oproti těm, kteří přešli do stavu nezaměstnaných. Zdroj: Výběrové šetření pracovních sil, ČSÚ, výpočty SVP Vzdělávání Stavebnictví Těžební průmysl indikátor flexibility 0,0 0,5 1,0 1,5 2,0 2,5 Odvětví se mezi sebou také liší tím, jaký podíl z těch, kteří našli jiné uplatnění a nepřešli do stavu nezaměstnaných, zůstalo ve svém původním odvětví a kolik našlo uplatnění v jiném odvětví. V případě odvětvové skupiny Vydavatelské a mediální činnosti jen 7 % těch, kteří nalezli jiné uplatnění (tj. buď v původním anebo jiném odvětví), je nalezli opět v odvětví Vydavatelské a mediální činnosti. Tento podíl je mezi odvětvovými skupinami nejnižší. 34

35 Podíl osob, které po změně zaměstnání zůstaly ve stejném odvětví Telekomunikační a informační technologie a činnosti 50,0% Zdravotní a sociální péče 43,2% Velkoobchod, maloobchod a opravy motorových vozidel 39,3% Vzdělávání 38,9% Stavebnictví 35,8% Ubytování, stravování a pohostinství 34,9% Těžební průmysl 33,3% Výroba dopravních prostředků 27,8% Doprava, skladování a poštovní činnosti 25,6% Profesní, vědecké a technické činnosti a činnosti v oblasti nemovitostí 25,2% Veřejná správa a obrana 24,6% Textilní, oděvní a kožedělný průmysl 23,4% Peněžnictví a pojišťovnictví 22,0% Potravinářský a tabákový průmysl 21,1% Zemědělství, lesnictví a rybolov 20,3% Chemický, farmaceutický a rafinérský průmysl 19,2% Výroba pryžových, plastových a ostatních nekovových minerálních výrobků 18,7% Umělecké, sportovní, zábavní a další činnosti 17,7% Výroba kovů a kovodělných výrobků 17,2% Dřevozpracující, papírenský a tiskárenský průmysl 16,4% Výroba strojů a zařízení 14,8% Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody 13,6% Výroba elektrických a optických přístrojů 13,0% Úklidové, bezpečnostní, krajinářské, agenturní a administrativní činnosti 11,9% Opravy a instalace strojů a zařízení a zpracovatelský průmysl j.n. 9,3% Vydavatelské a mediální činnosti 7,1% Zdroj: Výběrové šetření pracovních sil, ČSÚ, výpočty VÚP, SVP Na druhé straně jsou zajímavé také příchody do odvětvové skupiny: ty jsou opět složeny z osob, které přicházejí buď z jiné odvětvové skupiny, nebo ze vzdělávání, dále z jiného typu neaktivity než vzdělávání (mateřská nebo rodičovská dovolená, v domácnosti) anebo z nezaměstnanosti. V průměru za všechna odvětví jsou nejčastější příchody ze stavu nezaměstnanosti, dále příchody z jiné skupiny odvětví, následují příchody ze vzdělávání a nejmenší je podíl těch, kteří provedli změnu v rámci dané odvětvové skupiny. Poměry se však u jednotlivých odvětvových skupin liší a poměry mohou být i zcela opačné. U odvětvové skupiny Vydavatelské a mediální činnosti je rovněž největší podíl příchodů z nezaměstnanosti (28 %), což je mezi odvětvími výrazně podprůměrný podíl. I další tři skupiny (s výjimkou těch, kteří zůstali po změně zaměstnání v této odvětvové skupině) jsou podobné: příchody ze vzdělávání tvoří 25 % osob (podíl je mezi odvětvovými skupinami největší), příchody z jiné skupiny odvětví představují 22 %, stejně jako příchody z jiné neaktivity než vzdělávání. 35

36 Struktura příchodů do skupin odvětví Stavebnictví Úklidové, bezpečnostní, krajinářské, 3% Veřejná správa a obrana Zemědělství, lesnictví a rybolov Potravinářský a tabákový průmysl Doprava, skladování a poštovní činnosti Výroba pryžových, plastových a Ubytování, stravování a pohostinství Výroba elektrických a optických přístrojů Těžební průmysl Dřevozpracující, papírenský a Velkoobchod, maloobchod a opravy Celkem Chemický, farmaceutický a rafinérský Výroba kovů a kovodělných výrobků Výroba dopravních prostředků Peněžnictví a pojišťovnictví Výroba strojů a zařízení Textilní, oděvní a kožedělný průmysl Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody Umělecké, sportovní, zábavní a další 5% Telekomunikační a informační Vzdělávání Vydavatelské a mediální činnosti Profesní, vědecké a technické činnosti Zdravotní a sociální péče Opravy a instalace strojů a zařízení a Graf ukazuje strukturu těch, kteří přišli do jednotlivých odvětvových skupin buď nově, nebo v rámci dané odvětvové skupiny změnili zaměstnání. Zdroj: Výběrové šetření pracovních sil, ČSÚ, výpočty VÚP, SVP 4% 6% 4% 5% 5% 5% 5% 4% 3% 6% 6% 6% 5% 10% 11% 9% 12% 8% 8% 8% 9% 8% 8% 11% 17% 20% 17% 18% 22% 14% 22% 14% 27% 19% 17% 26% 16% 22% 31% 23% 28% 30% 16% 22% 35% 33% 31% 28% 6% 40% 6% 7% 11% 43% 25% 10% 46% Na závěr této části shrnujeme v následujícím schématu celkový přehled o příchodech a odchodech do a z odvětvové skupiny Vydavatelské a mediální činnosti. Jak bylo uvedeno výše, nejčastější jsou příchody z nezaměstnanosti, ale podobný je i podíl příchodů ze vzdělávání, z jiného odvětví nebo z jiné neaktivity než vzdělávání. Nejčastěji přicházejí osoby z odvětvové skupiny Výroba elektrických a optických přístrojů, Profesní, vědecké a technické činnosti a činnosti v oblasti nemovitostí a Dřevozpracující, papírenský a tiskárenský průmysl. Ti, kteří změnili zaměstnání a zůstali v odvětví, představují v nových příchodech 3 %. V odchodech z odvětvové skupiny Vydavatelské a mediální činnosti je u této odvětvové skupiny největší skupina těch, kteří z této odvětvové skupiny odešli do jiné odvětvové skupiny (34 %), dále je skupina těch, kteří odešli do jiné neaktivity než vzdělávání (29 %). Další skupinou jsou ti, kteří odešli do nezaměstnanosti (24 %): tento poměr se příliš neodlišuje oproti průměru za všechny odvětvové skupiny (průměr všech odvětvových skupin je 23 %). Naopak odchody do nezaměstnanosti jsou podprůměrné (průměr za všechna odvětví činí 30,5 %) a odchody do jiné neaktivity než vzdělávání patří mezi mírně podprůměrné (průměr za všechna odvětví: 33 %) a také podíl odchodů do důchodů patří k podprůměrným. Nejčastěji 11% 16% 6% 9% 12% 10% 11% 18% 8% 14% 7% 17% 12% 25% 25% 6% 21% 9% 8% 13% 16% 10% 16% 14% 15% 17% 15% 15% 19% 18% 10% 24% 10% 15% 0% 20% 40% 60% 80% 100% 8% 13% 11% 12% 18% 36% 24% 31% 11% 8% 10% 22% 13% 20% 63% 14% 52% 46% 46% 45% 45% 45% 44% 44% 43% 42% 41% 41% 40% 39% 39% 37% 36% 36% 33% 31% 29% 28% 28% 27% 27% změnili zaměstnání, ale zůstali v odvětvové skupině změnili zaměstnání a přišli z jiné skupiny odvětví přišli ze vzdělávání (ze školy) přišli z jiné neaktivity než ze vzdělávání přišli z nezaměstnanosti 24% 36

37 pracující z této odvětvové skupiny odcházejí do odvětvové skupiny Telekomunikační a informační technologie a činnosti, Velkoobchod, maloobchod a opravy motorových vozidel a Veřejná správa a obrana. Odvětví Vydavatelské a mediální činnosti: Příchody a odchody přišli do odvětví odešli z odvětví (příp. změnili zaměstnání v rámci odvětví) (příp. změnili zaměstnání v rámci odvětví) 6,6% 6,9% z toho: z toho: změnili zaměstnání, ale zůstali v tomto odvětví změnili zaměstnání, ale zůstali v tomto odvětví 2,8% 2,6% přišli do tohoto odvětví z jiného odvětví odešli z tohoto odvětví do jiného odvětví 22,2% 34,2% 09 Výroba elektrických a optických přístrojů 21 Profesní, vědecké a technické činnosti a činnosti v oblasti nemovitostí 05 Dřevozpracující, papírenský a tiskárenský průmysl 12 Opravy a instalace strojů a zařízení a zpracovatelský průmysl j.n. 17 Ubytování, stravování a pohostinství 19 Telekomunikační a informační 5,6% 10,5% technologie a činnosti 15 Velkoobchod, maloobchod a opravy 5,6% 5,3% motorových vozidel 2,8% 23 Veřejná správa a obrana 5,3% 26 Umělecké, sportovní, zábavní a další 2,8% 5,3% činnosti 12 Opravy a instalace strojů a zařízení 2,8% 2,6% a zpracovatelský průmysl j.n. přišli ze vzdělávání (ze školy) odešli do vzdělávání (do školy) 25,0% 10,5% přišli z jiné neaktivity než ze vzdělávání 22,2% přišli z nezaměstnanosti 27,8% odešli do jiné neaktivity než do vzdělávání 28,9% z toho odešli do důchodu 15,8% odešli mezi nezaměstnané 23,7% Zdroj: Výběrové šetření pracovních sil, ČSÚ, výpočty SVP V ý v o j d e m o g r a f i c k é s t r u k t u r y z a m ě s t n a n ý c h p o d l e v ě k u a p o h l a v í a z m ě n a v z d ě l á n í p o d l e v ě k u Věková a genderová struktura odvětví Průměrný věk zaměstnaných se v České republice postupně zvyšuje, v současné době je necelých 43 let a podle odvětvových skupin se průměrný věk pohybuje mezi zhruba 38 lety u skupin Telekomunikační a informační technologie a činnosti a Výroba dopravních prostředků až po více než 45 let u skupin odvětví Zemědělství, lesnictví a rybolov, Těžební průmysl, Vzdělávání a Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody. Jen od roku 2000 se celkový průměrný věk zaměstnaných zvýšil o více než tři roky, přitom změna nebyla 37

38 stejná ve všech skupinách odvětví. Změna průměrného věku zaměstnaných v odvětvových skupinách se pohybuje nejčastěji mezi jedním a čtyřmi roky. Odvětvová skupina Vydavatelské a mediální činnosti je s průměrným věkem 40,6 let pátou nejmladší ze všech 26 analyzovaných odvětví české ekonomiky. V porovnání se všemi zaměstnanými v ČR to je o 1,9 roku méně. Oproti roku 2000 se průměrný věk zaměstnaných v tomto odvětví snížil (snížení nastalo v ČR jen u tří odvětví) o 0,2 let, zatímco mezi všemi zaměstnanými v ČR vzrostl o 3,1 let. Průměrný věk a jeho změna v odvětvích Zdroj: Výběrové šetření pracovních sil, ČSÚ Snížení průměrného věku zaměstnaných v odvětví Vydavatelské a mediální činnosti způsobil především pokles podílu osob ve věku let. Zatímco v roce 2000 tvořily 21,8 % zaměstnaných v odvětví, jejich podíl do roku 2014 poklesl na 17,8 %. Stejně jako v ostatních odvětvích, i v tomto, došlo v posledních letech ke snížení podílu nejmladších osob, tedy těch mladších 30 let. Tento pokles byl však kompenzován vysokým nárůstem podílu osob ve věku let. Přitom z osob zaměstnaných v tomto odvětví je 16 % čerstvých absolventů, tedy těch, kteří opustili vzdělávací systém v posledních pěti letech. To je o šest procentních bodů více, než je jejich podíl mezi všemi zaměstnanými v ČR. V porovnání s ostatními odvětvími je tak atraktivita tohoto odvětví pro čerstvé absolventy vysoká. V odvětví Vydavatelské a mediální činnosti převládají mezi zaměstnanými v ČR velmi výrazně muži. Ti tvoří více než 64 % ze všech zaměstnaných v této skupině povolání. To je o 8 procentních bodů více, než je podíl mužů mezi všemi zaměstnanými v ČR. 38

39 Změna úrovně a oboru vzdělání podle věku Pro sledování změn v rámci odvětví je také důležité, jaké jsou rozdíly ve vzdělání mezi skupinou nejmladších a nejstarších srovnáme vzdělání absolventů škol (tj. těch, kteří absolvovali v minulých pěti letech) a osob starších 55 let. V souladu se změnou mezi všemi zaměstnanými v české ekonomice ubývá i v tomto odvětví osob se středoškolským vzděláním bez maturity a naopak narůstá podíl osob s maturitou. Mezi osobami s terciárním vzděláním je logicky nejznatelnější nárůst osob s bakalářským vzděláním na úkor osob s magisterským vzděláním. Vzdělání absolventů a osob starších 55 let Absolventi z posledních 5 let Osoby 55+ Rozdíl (absolventi osoby 55+) (v proc. bodech) ZŠ a nižší 1,9% 1,9% 0,0 SŠ bez MZ 0,7% 6,9% -6,3 SŠ s MZ 43,1% 30,0% 13,1 VOŠ a konzervatoř 1,2% 0,4% 0,8 Bakalářské 23,0% 9,3% 13,7 Magisterské 30,2% 51,4% -21,2 Doktorandské 0,0% 0,0% 0,0 Zdroj: Výběrové šetření pracovních sil, ČSÚ Ze srovnání oborů absolvovaného vzdělání se ukazují poměrně znatelné rozdíly mezi tím, jaké obory absolvovali starší pracovníci a jaké nedávní absolventi. Z oborů vzdělání nejvíce zastoupených u pracovníků skupiny odvětví Vydavatelské a mediální činnosti je nejmenší (téměř nulový) rozdíl mezi staršími pracovníky a novými absolventy u oboru Audiovizuální technika a mediální výroba a produkce, který absolvovalo 12,3 % nedávných absolventů i osob ze skupiny starších 55 let. Nízký rozdíl byl také u oboru Elektrotechnika a energetika (13,0 % u nedávných absolventů a 11,8 % u skupiny starších). Charakteristické je v tomto odvětví zásadní snížení podílu oboru vzdělání Elektronika a automatizace z 12,6 % u skupiny starších na 2,1 % u nedávných absolventů. Naopak u absolventů několikanásobně narostl podíl oborové skupiny Obecné vzdělání: z 2,0 % u starších 55 let na 17,8 % u nedávných absolventů, což představuje u absolventů nejvyšší oborové zastoupení. Druhé nejvyšší zastoupení má mezi absolventy obor Elektrotechnika a energetika. Mezi pracovníky staršími 55 let je však nejčastěji zastoupen obor Elektronika a automatizace, který je mezi nedávnými absolventy až 13. největší. 39

40 Obory vzdělání absolventů a osob starších 55 let Tabulka obsahuje 98 % všech zaměstnaných. Zdroj: Výběrové šetření pracovních sil, ČSÚ 40