Pracovní úrazovost ve stavebnictví v České republice Srovnání základních ukazatelů

Transkript

1 Pracovní úrazovost ve stavebnictví v České republice Srovnání základních ukazatelů 1. Pracovní úrazovost ve stavebnictví v Evropské unii a v České republice V důsledku mezinárodní integrace v rámci Evropy a přibližování České republiky evropským standardům, je možno nyní do určité míry provádět kvalitnější vzájemné srovnávání pracovní úrazovosti. Toto srovnání nebylo dosud možné, neboť data o pracovní úrazovosti byla v členských státech unie zpracovávána rozdílnými metodami, které neumožňovaly získat vzájemně porovnatelné údaje. Díky projektu ESAW 1 jsou již pro jednotlivé členské státy vzájemně porovnatelné ukazatele k dispozici. Graf 1 zobrazuje vzájemný poměr základních relativních ukazatelů za EU a. Standardní vzorec pro stanovení relativních ukazatelů je dle metodiky ESAW definován takto: četnost = 1 x počet ohlášených pracovních úrazů (smrtelných nebo ostatních) za rok počet zaměstnaných osob v referenčním statistickém vzorku Graf porovnává četnosti pro smrtelné a ostatní pracovní úrazy souhrnně pro 9 vybraných odvětví dle klasifikace OKEČ a pro stavebnictví za rok 1999, kdy jsou za EU k dispozici poslední srovnatelné údaje 2. Relativní srovnání je provedeno tak, že za základ je vždy brána četnost za = 1 %. Graf 1 Porovnání četností pracovních úrazů v a EU za rok 1999 pro 9 odvětví OKEČ a ve stavebnictví (%), = 1 % pracovní úrazy - 9 OKEČ 16% smrtelné PÚ - stavebnictví 14% 12% 1% 8% 6% 4% 2% % pracovní úrazy - stavebnictví smrtelné PÚ - 9 OKEČ PÚ = pracovní úrazy 1 European Statistics on Accidents at Work (ESAW), methodology, 21 Edition, European Communities, Luxembourg, 21, 29 pp 2 European social statistics Accidents at work-related health problems Data , European Commission, ISBN , Luxembourg, 22, 242 pp 1

2 Četnost (ostatních) pracovních úrazů je dle ESAW stanovena pro pracovní úrazy, které si vyžádaly více než 3 kalendářní dny pracovní neschopnosti, a ke kterým došlo v 9 vybraných odvětvích ekonomické činnosti (A, D až K) dle odvětvové klasifikace ekonomických činností OKEČ (NACE). Jsou to: zemědělství a myslivost, lesní hospodářství, zpracovatelský průmysl, výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody, stavebnictví, obchod, opravy motor. vozidel a spotřebního zboží, pohostinství a ubytování, doprava, skladování a spoje, peněžnictví a pojišťovnictví, nemovitosti, služby pro podniky, výzkum a vývoj. Z důvodu srovnatelnosti ukazatelů jsou vyňata odvětví B, C, L až Q: rybolov, podniky pro chov ryb a přidruž. činnosti, dobývání nerostných surovin, veřejná správa, obrana, povinné sociální pojištění, školství, zdravotnictví, veterinární a sociální činnosti a ostatní veřejné a osobní služby. Do výpočtu ukazatelů nejsou zahrnuty úrazy, ke kterým došlo na cestě do práce nebo z práce. Relativní ukazatele za EU jsou stanoveny souhrnně za 15 členských států (). Graf 1 je sestrojen z údajů uvedených v tabulce 1. Tabulka 1 ukazatel 3 9 odvětví OKEČ počet zaměstnaných počet pracovních úrazů četnost pracovních úrazů počet smrtelných pracovních úrazů četnost smrtelných pracovních úrazů 5,1 4,8 stavebnictví počet zaměstnaných počet pracovních úrazů četnost pracovních úrazů počet smrtelných pracovních úrazů četnost smrtelných pracovních úrazů 17,7 11,7 Počet zaměstnaných odpovídá počtu nemocensky pojištěných zaměstnanců pracujících ve veřejném, soukromém a zahraničním sektoru dle metodiky zpracování státního statistického výkazu Nem Úr 1-2 o pracovní neschopnosti pro nemoc a úraz. Počet pracovních úrazů za je korigován na základě údajů České správy sociálního zabezpečení a Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky, které uvádějí o 33,2 % více případů pracovní neschopnosti pro úrazy než Český statistický úřad 4. Z uvedených údajů vyplývá, že řada pracovních úrazů v zůstává neohlášena a u některých úrazů nevzniká pracovní neschopnost, která by v důsledku úraz pravděpodobně nastala. Uvedené závěry lze doložit údaji o úmrtnosti zraněných osob, kdy jsou patrny rozdíly mezi údaji EU a údaji zpracovanými z vykazovaných dat v (Tabulka 2). Tyto rozdíly jsou natolik významné, že je nelze vysvětlit rozdíly v charakteru rizika v a EU. Tabulka 2 ukazatel 9 odvětví OKEČ vykazovaný počet PÚ na 1 smrtelný PÚ stavebnictví vykazovaný počet PÚ na 1 smrtelný PÚ Poznámka: Pokud bychom vycházeli z předpokladu, že úmrtnost v je v daných sektorech OKEČ zhruba na stejné úrovni jako v EU, pak by měla vykazovat v roce 1999 v 9 odvětvích OKEČ cca 145 tis. pracovních úrazů a ve stavebnictví asi 31,4 tis. pracovních úrazů s pracovní neschopností delší než 3 dny. 3 Data ČSÚ a ČSSZ 4 Aktuální informace č. 74, Úrazy v v letech , ÚZIS, Praha 22 2

3 2. Vývoj pracovní úrazovosti ve stavebnictví Vývoj absolutních a relativních ukazatelů pracovní úrazovosti v přinášejí následující grafy 2 až 4. Relativní ukazatele jsou navíc porovnány s vývojem odpovídajících ukazatelů v Evropské unii. Graf 2 Vývoj počtu pracovních úrazů ve stavebnictví v počet pracovních úrazů s PN > 3 dny počet smrtelných pracovních úrazů počet pracovních úrazů s pracovní neschopností delší než 3 dny počet smrtelných pracovních úrazů Graf 3 Vývoj počtu smrtelných pracovních úrazů na 1 osob ve stavebnictví v EU a v 25, četnost smrtelných pracovních úrazů 2, 15, 1, 5,, 3

4 Graf 4 Vývoj počtu pracovních úrazů na 1 osob ve stavebnictví v a, PN > 3 dny četnost pracovních úrazů Z grafu 2 vyplývá, že absolutní počet pracovních úrazů ve stavebnictví od roku 1998 klesá. Obdobně to nelze konstatovat o smrtelných pracovních úrazech. Jejich počet zůstává od roku 1999 zhruba na stejné úrovni. O vývoji situace ve stavebnictví více vypovídají hodnoty relativních ukazatelů (Grafy 3 a 4). Ze vývojů časových řad relativních ukazatelů pracovních úrazů vyplývá, že pracovní úrazovost v vyjádřená četností smrtelných úrazů v letech trvale převyšuje hodnoty četnosti v (Graf 3). Tomu však kontrastuje vykazovaná (navíc dopočtem korigovaná) četnost všech pracovních úrazů (Graf 4). Druhý poznatek, který z grafů vyplývá, jsou klesající četnosti pracovních úrazů v EU v posledních třech letech. Vykazovaná četnost pracovních úrazů v sice v posledních třech letech rovněž klesá, avšak počet smrtelných pracovních úrazů kolísá přibližně kolem 2 případů na 1 osob. Vývoj relativních ukazatelů pracovní úrazovosti v i v nevykazuje žádný výrazný trend, proto je možno předpokládat, že závěry učiněné z porovnání ukazatelů za rok 1999 (kap. 1) budou přiměřeně platné i pro rok 22 a Struktura pracovní úrazovosti ve stavebnictví Pracovní úrazy ve stavebnictví tvoří 8,4 % ze všech pracovních úrazů, ke kterým v ročně dojde v rámci všech odvětví. Stavebnictví je však nejrizikovějším odvětvím hned za dobýváním nerostných surovin. Relativní četnost pracovních úrazů, vezmeme-li jako základ Českou republiku (1 %), činila v roce 1999 pro stavebnictví 194 %. Takto stanovená relativní četnost smrtelných pracovních úrazů ve stavebnictví činila 347 %. Z údajů v grafech 3 a 4 vyplývá, že hodnota relativních četností je obdobná I v dalších letech. Největší na počtu pracovních úrazů ve stavebnictví mají stavební podniky s zaměstnanci (38,7 %) a podniky s 1-49 zaměstnanci (viz Tabulka 3) 5. 5 Zdroj: Český úřad bezpečnosti práce 4

5 Tabulka 3 velikost podniku zaměstnanců 38,7 % 1 49 zaměstnanců 35, % 5 a více zaměstnanců 8,9 % zaměstnanců 7,7 % 1 9 zaměstnanců 7,2 % zaměstnanců; osoba samostatně výdělečně činná bez zaměstnanců 1,5 % Pokud se týče pohlaví zraněných osob, převažují pracovní úrazy mužů; ženy utrpí úraz pouze v,9 % případů. Nejčastější druhy zranění ve stavebnictví a zraněné části těla jsou uvedeny v tabulkách 4 a 5. Tabulka 4 druh zranění Pohmoždění 38,7 % Otevřená rána 17,8 % Zlomenina 13,3 % Poranění - v této hladině neurčeno 1,8 % Podvrknutí 6, % Vnik cizí látky nebo předmětu do těla 5,5 % Tabulka 5 zraněná část těla Horní končetiny 39,6 % Dolní končetiny 38,3 % Hlava 12,3 % Krk včetně páteře a obratlů v krční části 8,9 % Podle základních skupin zaměstnání jsou nejčastěji zraněnými profesemi ve stavebnictví následující skupiny pracovníků (Tabulka 6): Tabulka 6 zaměstnání Řemeslníci a kvalifikovaní výrobci, zpracovatelé, opraváři (kromě obsluhy strojů a zařízení) 77,6 % Obsluha strojů a zařízení 12,8 % Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci a pracovníci, u nichž není zaměstnání známo 6,3 % Techničtí, zdravotničtí, pedagogičtí pracovníci a pracovníci v příbuzných oborech 1,8 % Podíl nejčastějších zdrojů pracovních úrazů na pracovní úrazovosti ve stavebnictví je uveden v tabulce 7. Tabulka 7 zdroje pracovních úrazů Břemena (materiál, přemísťované předměty) 2,3 % Zvýšená pracoviště - pády osob z výše 13,9 % Materiál, předměty působící ostrými hranami 12,1 % Dopravní prostředky 11, % 5