Přírodopis 9. ročník, Hydrosféra - podzemní voda a krasové jevy

HTML
DOWNLOAD

Rozměr: px

Začít zobrazení ze stránky:

Download "Přírodopis 9. ročník, Hydrosféra - podzemní voda a krasové jevy"

Anežka Konečná
před 4 lety
Počet zobrazení:

Název školy: Autor: Název: Číslo projektu: Téma: Anotace: Základní škola Městec Králové Ing. Eva Khorelová VY_32_INOVACE_20_Př9 CZ.1.07/1.4.00/21.2313 Přírodopis 9.

1 Název školy: Autor: Název: Číslo projektu: Téma: Anotace: Základní škola Městec Králové Ing. Eva Khorelová VY_32_INOVACE_20_Př9 CZ.1.07/1.4.00/ Přírodopis 9. ročník, Hydrosféra - podzemní voda a krasové jevy Prezentace, sloužící k objasnění geologického působení podzemní vody, vzniku krasových jevů, k zápisu do sešitů, procvičení učiva. Datum dokončení:

2 HYDROSFÉRA PODZEMNÍ VODA A KRASOVÉ JEVY Přírodopis 9. ročník

3 Vysvětlivky k pomocným symbolům: Určeno k zápisu do sešitů. Určeno k přemýšlení, řešení problému.

4 Podzemní voda vzniká vsakováním srážkové vody rozpouští minerály a horniny, čistí se a filtruje hromadí se nejvíce v sedimentech, puklinách a pórech nad nepropustnými horninami vyvěrá na povrch ve formě pramenů, bažin, gejzírů, vřídel během roku její hladina kolísá

5 Krasové jevy Kras je geologické označení pro vápencové či dolomitové oblasti. Krasové oblasti jsou přetvářeny působením povrchové a podzemní vody s obsahem CO 2. Působí zde chemické i mechanické zvětrávání. Rozpouštěním minerálů voda vytváří jeskyně, jinde minerály ukládá.

6 Chemické zvětrávání srážky rozpouštějí vzdušný CO 2, vzniká slabá kyselina uhličitá: H 2 O + CO 2 H 2 CO 3 kyselina rozpouští vápenec, přičemž vzniká hydrogenuhličitan vápenatý: H 2 CO 3 + CaCO 3 Ca(HCO 3 ) 2 odpařováním vody a CO 2 opět vykrystalizuje kalcit: Ca(HCO 3 ) 2 CaCO 3 + H 2 O + CO 2

7 Co se děje v podzemí? Po poklesu hladiny spodní vody vzniknou prostory, které jsou vyplněny vzduchem. Foto autorky vlastní

8 Hydrogenuhličitan vápenatý rozpuštěný ve vodě se při odpařování vody mění v uhličitan vápenatý, který se na stěnách jeskyní usazuje ve formě sintru, kalcitových náteků nebo krystalků aragonitu. V Bozkovském podzemním jezírku je ve vodě rozpuštěný hydrogenuhličitan vápenatý Foto autorky vlastní

9 V jeskyních se z prosakující vody tvoří krápníková výzdoba: stalaktity visí ze stropu stalagmity rostou vzhůru stalagnáty vznikly spojením předchozích brčka zárodečné formy stalaktitu závoje ploché útvary

10 Zárodečným útvarem stalaktitu je duté brčko Bozkovské dolomitové jeskyně Foto autorky vlastní

11 Heliktit je brčko, jehož růst se řídí kapilárními silami, ne zemskou přitažlivostí Bílá myška, Bozkovské jeskyně Foto autorky vlastní

12 Po ucpání otvoru v brčku stéká voda po jeho povrchu a vzniká stalaktit Foto autorky vlastní

13 Komín na perníkové chaloupce je příkladem stalagmitu Bozkovské jeskyně Foto autorky vlastní

14 Setká-li se shora a zdola rostoucí krápník, vznikne stalagnát Raketa Bozkovské jeskyně Foto autorky vlastní

15 Dalšími tvary jsou závoje, nebo třeba sloní uši Bozkovské jeskyně Foto autorky vlastní

16 Jakým útvarem jsou tyto Prušácké přilbice z Bozkovské jeskyně? stalagmity Foto autorky vlastní

17 Při stékání vody ze stěn a stropů jeskyně může CaCO 3 vytvářet takovéto sintrové vrstvy Bůček Bozkovské dolomitové jeskyně Foto autorky vlastní

Výzkumem a mapováním jeskyní se zabývá věda - speleologie BUNNEL, DAVE. [cit. 2012-03-13].

18 Výzkumem a mapováním jeskyní se zabývá věda - speleologie BUNNEL, DAVE. [cit ]. Dostupné pod licencí Creative Commons na www:

19 Jak se mění krajina? Hroucením stěn a stropů jeskyní vznikají závrty, komíny a propasti, přímou erozní činností vody kaňony, škrapy. Alabama - USA MACKPHERSON, KY. [cit ]. Dostupné pod licencí Creative Commons na www: 24.km.jpg

20 Nálevkovitý závrt kras, Francie MYRABELLA, [cit ], dostupné pod licencí Creative Commons na www:

21 Povrchové škrapy kras, Francie MACKENZIE, IAN.[cit ], dostupné pod licencí Creative Commons na www:

22 Foto autorky vlastní Kaňon řeky Cetiny - Chorvatsko

23 Vodní toky Vodní toky se mohou v krasu propadat do podzemních dutin či závrtů. Jinde vytékají na povrch jako vyvěračky.

24 Vývěr ponorné říčky Punkvy Moravský kras PRAZAK. [cit ], dostupné pod licencí Creative Commons na www:

25 Několik otázek na závěr 1) Kde v ČR jsou krasové oblasti? Nejznámější je Český a Moravský kras, Koněpruské, Punkevní jeskyně. 2) Jak tyto masy hornin vznikly? Usazováním vápenatých schránek a uhličitanu vápenatého v mořích. 3) K čemu lidé vápenec používají? Stavební kámen, výroba vápna, stavebních hmot, hnojivo.

26 4) Jaké útvary lze pozorovat na povrchu v krasových oblastech? Kaňony, škrapy, závrty, propasti. 5) Jaké útvary se tvoří uvnitř jeskyní? Brčka, stalaktity, stalagmity, stalagnáty, závoje. 6) Jakou souvislost má čistota ovzduší a chemické zvětrávání vápenců? Znečištěním vzniká kyselý déšť, který snadněji rozpouští vápenec.

27 Použité zdroje informací [cit ]. Dostupné pod licencí Creative Commons na wwww: DOWNS, Roger M., et al. Almanach geografie. 1. Praha : Sanoma Magazines, spol.s r. o., ISBN s.

Podobné dokumenty

Přírodopis. Krasové jevy - slovníček. 9. ročník

Přírodopis. Krasové jevy - slovníček. 9. ročník Přírodopis Krasové jevy - slovníček 9. ročník 31. 8. 2012 Autor: Mgr. Vlasta Hlobilová Zpracováno v rámci projektu Krok za krokem na ZŠ Želatovská ve 21. století registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3443