OHLASY OBECNÉ A OBECNÍ ÈÍSLO 1 LEDEN 2007 ZDARMA

Transkript

1 !!! OHLASY OBECNÉ A OBECNÍ ÈÍSLO 1 LEDEN 2007 ZDARMA Vážení spoluobèané, volby do obecního zastupitelstva z jedné tøetiny zmìnily jeho složení. Nám, kteøí jsme zùstali roky pøibyly, ale objevily se nové mladší tváøe. Vìøím, že volbami nebyl nijak ovlivnìn chod obce a všechny její nové orgány plynule navázaly na èinnost tìch pøedchozích. K øešení problémù, které nás nejvíce tíží rozhodla rada o vzniku komise dopravy a komise školy. Novì byl dán také prostor pro kulturní komisi. Zatímco ekologické vìci budou øešeny pøímo referentsky. Úkolem dopravní komise bude pøedevším pohlídat nový jízdní øád Dopravního podniku a také bezpeènost dopravy v obci. Školská komise bude nápomocna našim zástupcùm v radì školy, ale poèítáme také s její pomocí pøi stabilizaci vztahù mezi školou a obcí. Se zájmem budeme oèekávat èím nás pøekvapí kulturní komise a obohatí i po této stránce dìní v obci V letošním roce bude pokraèovat rekonstrukce základní školy a také Nìco o vánoèní výstavì Po úspìšné velikonoèní výstavì, která nám dodala znovu odvahu jsme uskuteènily výstavku vánoèních motivù. Naše sdružení nemá mnoho žen, které by byly ochotny tuto akci uspoøádat, ale pøesto výrobky staèily hasièské zbrojnice, která je realizována z vìtší èásti svépomoci èleny organizace. Finanèní prostøedky na komunikace budou podle potøeby rozdìleny jak na jejich opravu tak na nové chodníky. Konkrétnì se dá v této chvíli hovoøit o opravì Blanické ulice v úseku od Katolického domu po ulici U Sochy. V návaznosti na ni budou opraveny i chodníky s nevyhovující výškou obruby a zbudován nový od høbitova po autobusovou zastávku podél Agra. Problémy, které máme s dokonèením projektu chodníku na ulici Junácké nás zøejmì povedou k jeho pøehodnocení a umístìní chodníku na opaèné stranì silnice v celém chybìjícím úseku. Na podporu èinnosti dobrovolných sdružení a spolkù je opìt pamatováno s finanèní dotací formou grantù. Jejich povinností, kromì úèelného využití tìchto penìz, je informovat o své èinnosti na stránkách Zpravodaje. Na jeho stránkách budou i nadále prezentovány zámìry obce a už k tomu, aby klubovna byla pomìrnì dosti zaplnìna kvalitními a vkusnými vìcmi, které náš domov o vánoèní dobì zútulní. Na vánoèním stole byla vánoèka i adventní vìnec, který vìnovala jako sponzorský dar naše Starobìlská v rubrice usnesení jejich orgánù, nebo v samostatných informacích. Redakèní rada by jistì uvítala na jeho stránkách i polemické pøíspìvky a postøehy obèanù. Ve zdraví a pohodì prožitý rok 2007 za celou radnici pøeje Josef Holáò pekárna. Stùl byl vyzdoben krásným svícnem od manželù Havlinových, kteøí nabídli svícny, vìnce i živé kvìtiny k prodeji. V jednom rohu vévodil vánoèní stromek, tento byl celý ozdoben nádhernými palièkovanými ozdobami paní Libuše Gospošové a v druhém rohu byl umístìn velký betlém z postav zhotovených ze sena, zruènou paní Jarmilou Hodulíkovou. Také byly vystaveny tradièní perníky od paní Nadìždy Matìjíèkové a paní Miluše Peškové. Obì jsou již dlouholeté èlenky našeho sdružení a vždy se zúèastní. Pokraèování na stranì 3

2 Z jednání rady a zastupitelstva Rada na svém 3. a 4. zasedání mimo jiné rozhodla! o dodatku è. 2 ke smlouvì s firmou Ostravské stavby a.s, kterým se posunuje termín dokonèení díla na 10/2007(rekonstrukce pavilonu ZŠ) a mìní se sazba DPH u bytové èásti pavilonu A.! oslovit firmu DHV CR s.r.o., o podání cenové nabídky na zpracování projektové dokumentace pro plánovanou akci: Cyklostezka podél ulice Na Lukách! o vyžádání cenové nabídky na zpracování PD chodníku podél hasièské zbrojnice (na protìjší stranì stávajícího chodníku).! o vyžádání cenové nabídky na zpracování studie, která bude øešit osvìtlení a výstavbu chodníkù na místním høbitovì.! o odvolání stávajících èlenù školské rady za MOb a o jmenování PhDr. Petra Kutáèe a Ing. Pavly Horeèkové za nové èleny, kteøí budou v radì zastupovat MOb Stará Bìlá.! o pøijetí penìžitého daru od Ing.Vladimíra Gajdeèky ve výši Kè, který byl použit na opravy MK v MOb.! na základì žádostí firmy AGRO s.r.o., øešit parkování vozidel pøed jejich správní budovou vydáním povolenek pro tuto firmu a zbývající místa øešit umístìním znaèky Parkovací hodiny s dobou parkování 2 hodiny.! na základì rozhodnutí Odboru ochrany vod a pùdy MMO o odstranìní stavby vodního díla Døevìné plùtky v dolní èásti vodního toku Pešatek.! o úhradì faktury za provedení veøejnosprávní kontroly v pøíspìvkové organizaci MOb Stará Bìlá - Základní škola a Mateøská škola O. - Stará Bìlá ve výši Kè.! o uzavøení smlouvy mezi MOb a Èeskou spoøitelnou a.s., která øeší poskytování pøímého bankovnictví formou HOME BANKING.! o vyplacení finanèních odmìn pro èleny zásahové jednotky JSDH Stará Bìlá za èinnost ve IV. ètvrtletí 2006 v celkové výší Kè. Zastupitelstvo na svém 2. zasedání mimo jiné schválilo 2! prodej parcely cca 110 m p. Jiøímu Dvoøákovi za cenu Kè (èást pozemku vedle bývalé staré pošty).! penìžní dary pro obèany za celoroèní èinnost v roce 2006 pro mìstský obvod Stará Bìlá.! mìsíèní odmìny pro neuvolnìné èleny zastupitelstva na volební období ! neinvestièní dotaci Knihovnì mìsta Ostravy ve Staré Bìlé na rok 2007 ve výši Kè.! neinvestièní dotaci Sdružení pro kulturu a spoleènost ve Staré Bìlé ve výši Kè. Úprava dopravy Jak jsme Vás informovali v listopadovém èísle Starobìlského zpravodaje probíhají jednání o zmìnách v dopravì na základì pøipomínek z mìstských obvodù Stará Bìlá, Nová Bìlá a Proskovice. Tyto zmìny by mìly nastat od 4. bøezna Autobusové linky 26 a 59 budou jezdit ve stejných trasách jako dosud. Stále se jedná o zrušení zajíždìní tìchto linek k Intersparu na cestì do Staré Bìlé, pøípadnì o zrušení zajíždìní jen u linky è. 26. Linka è. 35 bude rozdìlena na dvì linky, a to linku è. 27 (pracovní oznaèení) s trasou Proskovice - Stará Bìlá støed - Interspar - Hotel Bìlský les (Helbich) - Poliklinika. Linka è. 35 s trasou Poliklinika - Hrabová, prùmyslová Dne probìhlo zasedání ŠR. Rada zaèala pracovat v obnoveném složení: PhDr. Petr Kutáè Ph.D., Ing. Šárka Hrdá, Mgr. Petr Zezulka, Eduard Valerián, Ing. Pavla Horeèková a Mgr. Renáta Ignáèiková. Pøedsedou byl zvolen Petr Kutáè a místopøedsedkyní zùstává Šárka Hrdá.! neinvestièní dotaci Charitì Ostrava ve výši Kè na pokrytí nákladù na dovoz obìdù pro starší obèany Staré Bìlé.! rozpoèet MOb Stará Bìlá na rok 2007 v celk. výši Kè.! termíny zasedání zastupitelstva na rok 2007 ( 29.1., 26.3., 25.6., ).! dodatek è. 1 ke Zøizovací listinì pøíspìvkové organizace Mateøská škola O. - Stará Bìlá, který doplòuje pøedmìt èinnosti o provozování školní výdejny jídla a zajištìní provozu pro mimoškolní zájmovou èinnost dìtí.! vyhlášení výbìrového øízení pro udìlování grantù z oblasti kultury, sportu a spoleèenských aktivit v MOb Stará Bìlá pro rok 2007 s tím, že termín pro podání pøihlášek byl stanoven do zóna - Nová Bìlá. Jízdní øády budou pøedloženy k projednání koncem ledna a budou zveøejnìny na našich internetových stránkách. Na posledním jednání bylo pøislíbeno postavení èekáren na autobusových zastávkách u Intersparu. Pokud se setkáte s pøedèasným odjezdem autobusu ze zastávky, zvláštì pak od Intersparu, sdìlte toto s uvedením konkrétního spoje Dopravnímu podniku. Dìkujeme všem, kteøí poslali své konkrétní pøipomínky k souèasnému stavu hromadné dopravy ve Staré Bìlé. O výsledcích dalších jednání vás budeme informovat ve Starobìlském zpravodaji i na internetových stránkách Miloslav Hoøínek Informace ze školské rady Školská rada schválila slovní hodnocení žákù, projednala návrh rozpoètu školy na rok 2007 a harmonogramu zasedání školské rady. Zápis z jednání bude zpøístupnìn na webových stránkách základní školy. PhDr. Petr Kutáè, Ph.D. Pøedseda školské rady Starobìlský zpravodaj»2«

3 Krátké zprávy a oznámení Upozornìní Upozoròujeme obèany, že odbor dopravnì správních èinností Magistrátu mìsta Ostravy, který provádí evidenci motorových vozidel a vydávání øidièských prùkazù, byl pøemístìn z ulice Výstavní è. 55 v Ostravì-Vítkovicích do centra Ostravy na ulici 30. dubna è. 35 (budova bývalé Union banky). Úøední hodiny: Pondìlí 8:00-11:45 12:45-17:00 Úterý 7:30-11:15 12:15-15:30 Støeda 8:00-11:45 12:45-17:00 Ètvrtek 7:30-11:15 12:15-15:30 Pátek 7:30-11:00 Parkování u zdravotního støediska Upozoròujeme øidièe, že na parkovišti u zdravotního støediska je již delší dobu zavedeno parkování s parkovacímí hodinami, a to na dobu maximálnì 2 hodiny. Parkování je bezplatné. Toto opatøení je zavedeno z toho dùvodu, že parkovištì bylo obsazováno auty pracovníkù okolních firem na celý den nebo nìkterými øidièi i na celé týdny a návštìvníci zdravotního støediska, pošty a obchodu nemìli možnost zaparkování. Protože hodnì øidièù toto opatøení nedodržuje bude v nejbližší dobì pøistoupeno k èastìjším kontrolám a postihùm tìch, kteøí stanovená pravidla nedodržují. Plesy v Sokolovnì Ples oddílu ledního hokeje Dìtský maškarní ples (ASPV) Ples oddílu volejbalu Ples Tìlovýchovné jednoty Sokol Ples fotbalového oddílu Oznámení Dne ukonèili výrobu a prodej Zahradnické služby - Havlinovi, ulice Kališní. Nìco o vánoèní výstavì Dokonèení z titulní strany Byly také vystaveny výrobky ze sušeného ovoce, jako vìnec nebo použité do vazeb umístìných na stolech, které zhotovila paní Vìra Thorová. Nelze ani vypsat vìci, na kterých se kdo podílel, byla jich spousta. Také pøispìly svými výrobky dìti naší školní družiny i mateøské školky, které se pak pøi návštìvì výstavky ze svých prací moc tìšily. Myslím si, že nápadù i vkusných výrobkù jako inspirací k vánocùm bylo dost a že výstavka byla úspìšná. Byly k prodeji koláèky, perníèky, pøáníèka, k obèerstvení byl èaj, káva i nìjaký rum do èaje. Pøíprava pøi malém poètu èlenek byla vysilující, trvala celý týden, ale myslím, že mìla smysl a že ji naši obèané svou návštìvou ocenili. Pøejeme tímto jménem Sdružení zahrádkáøù všem obèanùm š astný a úspìšný další nový rok a byli bychom rádi, kdyby se naše øady rozšíøily aby naše krásná klubovna byla ještì více využita. Za Sdružení zahrádkáøù V.T. 70 let Milan Gottwald, ul. Vaòkova Božena Rozehnalová, ul. Proskovická 75 let Svatopluk Velkoborský, ul. U Sochy Evžen Vašek, ul. Na Peøeji Ludmila Ondráèková, ul. Valova Jiøina Krejèíèková, ul. Mitrovická 80 let Helena Dvorská, ul. Plzeòská 87 let Jaroslav Dvoøák, ul. Nad Rybníkem Emilie Stuchlá, ul. Mitrovická Statutární mìsto Ostrava - mìstský obvod Stará Bìlá vyhlašuje výbìrové øízení pro udìlení grantù z oblasti kultury, sportu a spoleèenských aktivit pro rok 2007 Tématické okruhy: 1. Rozvoj aktivit dìtí a mládeže na území mìstského obvodu Stará Bìlá. 2. Rozvoj kulturních, sportovních a spoleèenských aktivit na území mìstského obvodu Stará Bìlá. 3. Údržba, oprava a rozvoj majetku (i nemovitého) organizací pùsobících na území mìstského obvodu Stará Bìlá. Projekty spolu s pøihláškami zpracovanými na pøedepsaném formuláøi musí být nejpozdìji do doruèeny na adresu: ÚMOb Stará Bìlá, Junácká 127, Ostrava - Stará Bìlá Zaslané projekty se pøedkladatelùm nevracejí a dùvody nepøijetí se nesdìlují. Rozdìlení grantù bude provedeno na zasedání zastupitelstva MOb Stará Bìlá v bøeznu Podmínky výbìrového øízení najdete na Starobìlský zpravodaj»3«

4 Záhadná druhá tvrz ve Staré Bìlé Ve svém pøedešlém pøíspìvku jsem ètenáøe upozornil na práci L. Juroše podrobnì popisující obì tvrze ve Staré Bìlé. Víme odtud, že tvrz v centrální èásti obce autor klade na ostrùvek v rybníku mezi koupalištìm a bývalým dvorem, další tvrz pak do prostoru lesíku západnì od Palesku. Urèité pochybnosti k lokaci první z nich jsem neskrýval. Zároveò jsem pøislíbil, že zájemce seznámím s další, skuteènì reprezentativní publikací, v níž je vìnována pozornost Staré Bìlé i obìma zmínìným lokalitám. Jde o knihu Jiøího Tichánka, který s širším autorským kolektivem zmapoval šlechtická sídla na Frýdecko-Místecku a pod tímto titulem ji vydal roku 2005 v Kopøivnici. Široké veøejnosti se tak na 621 stranách dostávají informace o 75 lokalitách, mezi nìž patøí známé hrady (Frýdek, Hukvaldy), zámky (Paskov, Stará Ves nad Ondøejnicí), zaniklé tvrze (napø. Dobrá, Rychaltice) i drobná støedovìká opevnìní (DSO). Tyto stavby mìly výraznì obranný charakter a jejich nevelké posádky sledovaly v dobì pøípadného ohrožení pohyby nepøátelských vojenských oddílù v oblasti Beskyd (napø. Bílá, Èeladná, Kozlovice), nìkdy však støežily pøístupové cesty k významným hradùm a sídlùm na moravskoslezském pomezí (napø. Lískovec, Myslík, Øepištì), nemìly však charakter šlechtického sídla. Do této kategorie patøí také èetná hranièní opevnìní zejména v oblasti Jablunkovského prùsmyku sloužící ještì v 18.století k obranì neklidné uherské hranice. Na mnoha místech by ménì zkušený pozorovatel nespatøil mnohem víc než terénní nerovnosti, v nichž mùže archeolog rozpoznat zbytky dávné stavby a jejího opevnìní a podepøít takovou domnìnku zjiš ovacím výzkumem. Ètenáøe pøekvapí, kolik takových míst se podaøilo postupnì objevit, èásteènì prozkoumat a popsat. Na stranách pak najdou zájemci úplné nebo èásteèné rodokmeny známých i zapomenutých šlechtických rodù, žijících a pùsobících v tomto regionu, barevné fotografie souèasného stavu, reprodukce starých pohlednic, historických vedut, portrétù i èetná vyobrazení erbù jak v textu, tak ve zvláštní pøíloze na str Vra me se však ke Staré Bìlé (str ), jejíž zaøazení do publikace je ponìkud problematické, když už dlouhou dobu patøí k Ostravì. Dnes bych rád obrátil pozornost k druhé, ponìkud záhadné tvrzi u Palesku. Zbytky jejích valù a pøíkopù lze spatøit v lesíku západnì od Palesku nad hladinou rybníka. Pùvodní dispozice byla znaènì poškozena døívìjší tìžbou písku, v terénu se ani náznakem nepøipomínají stopy po døívìjších stavbách. Autor textu sice zmiòuje nález nìkolika zlomkù keramiky ze 14.století a nìkolika uhlíkù (patrnì sbìr z konce 80 let minulého století), ten však nebyl proveden odborníky. Dùkladnou prohlídkou rejstøíkù k Bibliografii historickovlastivìdné literatury severní Moravy a Slezska za léta jsem vylouèil možnost provedení odborného výzkumu na obou tvrzištích ve Staré Bìlé a publikování zjištìných výsledkù v nìkterém z odborných èi vlastivìdných èasopisù. Jednalo se tedy spíše o povrchový sbìr laikù než o skuteèný výzkum. Napsal jsem již døíve, že dvì tvrze na katastru jedné obce nemusejí být nièím pøekvapivým, bereme-li v úvahu rozdrobenost pozemkové držby ve 13. až 15. století. Juroš i Tichánek však hovoøí shodnì o ploše 90 x 90 m, pøíkopu o šíøce m a hlubokém až 6 m. Tyto parametry jsou v pøípadì malého sídla, k nìmuž patøil jen díl vsi, zcela pøekvapivé a spíše by odpovídaly hradní stavbì! Rozdíl mezi pøedpokládanou velikostí tvrzištì v centru obce (20 x 24 m) a objektem tak úctyhodných rozmìrù je až pøíliš nápadný. Stavbu tvrze a výkop opevnìní zajiš ovali majiteli pøedevším jeho poddaní. Je tìžké si pøedstavit, že by tak rozsáhlé práce obstarali muži z nìkolika poddanských gruntù pøíslušných snad k dílu vladyky Dyka z Kobeøic a Anežky z Frýdlantu. Každá vìtší stavba vyžadovala soustøedìní znaèné pracovní síly, jíž nemajetní manželé zcela jistì nedisponovali. A tak se dostáváme k vysvìtlení, proè je pro nás druhá zdejší tvrz tak záhadná. K vyøèeným rozporùm nalézám jediné, i když velmi nejisté øešení, které by mohl potvrdit èi vyvrátit pouze øádný archeologický výzkum. Vra me se spoleènì do roku 1272 (v pøedešlém èlánku se do letopoètu vloudila chyba a byl uveden 1277) k prvním držitelùm èásti Staré Bìlé, bratøím z Welinu. Jim prokazatelnì náleželo celých 30 lánù, podléhal jim rychtáø s dalšími 5 lány, biskup Bruno jim sliboval, že pøípadné další lány, jimiž majetek rozšíøí, se stanou jejich dìdièným majetkem. Neexistovalo ještì žádné centrum vesnice, ba ani rybníky, mezi nimiž by zbudovali své sídlo. Mìli k dispozici pracovní sílu všech zdejších poddaných a nepochybnì také biskupovu plnou podporu. Nebyli snad právì oni zakladateli zmínìné stavby a k ní pøiléhajícího dvora? Všechny indicie nasvìdèující, že Welinové pomìrnì záhy ztratili z neznámé pøíèiny o starobìlské léno zájem a z Moravy odešli. Jejich tvrz èasem zpustla, pozdìjší držitelé vsi pøenesli sídlo na výhodnìjší místo. Když byla Stará Bìlá koncem 14. století rozdìlena na 2 èásti, nabízelo se Dykovi z Kobeøic a Annì z Frýdlantu a z Bìlé rozsáhlé, pøíkopy a valy obehnané místo jako nejvhodnìjší k trvalému pobytu a mohli si na vyvýšeném místì postavit skromnou tvrz. Rozhodnì je tøeba odmítnout názor Tichánkùv, že jde o místo, kde nanejvýš pravdìpodobnì stávala krmelínská tvrz Arkleba Klepaøe z Medaøic. Jak by mohlo být sídlo krmelínského mana umístìno na starobìlském katastru? Zvláštní kapitolou jsou v knize tzv. rekonstrukce tvrzí, a to zdaleka nejen starobìlských. Automaticky vycházejí z pøedstavy, že bez døevìné vìže snad vùbec nemohly existovat. Na diváka mùže obrázek pùsobit romantickým dojmem, celý objekt vypadá s vìží malebnìji, ale k obranì byly naprosto nevhodné a neúèelné. Vlastnictvím biskupských manù nebývala ve starších dobách èasto ani celá ves, stejnì tomu bylo na sousedním Tìšínsku a nejinak se vyvíjel drobný zemanský majetek v tehdejších Uhrách. Tam se dokonce vyvinul pro oznaèení drobných sídel šlechty pojem kúrie, který daleko lépe vystihuje jejich charakter jako døevìného dvorce s obydlím, které jen svými rozmìry pøedèilo selské chalupy. Pojem tvrz nebyl stavebnì nijak specifikován, alespoò èásteènì nebo zcela zdìných tvrzí bylo jako šafránu, v našem okolí to byl zejména Paskov. Proto byly rozsáhlejší tvrze v pramenech jmenovány èasto pojmem hrad, pøípadnì zámek, nìkdy však málo konkrétním názvem sídlo, popøípadì panské stavení. K takovým tvrzím nespornì patøily i ty starobìlské. Pokud se ještì roku 1611 mluví o hrazení zdejší tvrze jakýmsi døevìným plotem, což bylo povinností poddaných, ukazuje tato konkrétní zpráva nedostateènost obrany takového dvorce a blíží se realitì více než døevìný hrádek s vìží. Jiøí Stibor Starobìlský zpravodaj»4«

5 Stará Bìlá a letištì Mošnov Když jsem v r pøipravoval materiál pro èasopis Letectví a kosmonautika ke 40.výroèí zahájení leteckého provozu v Mošnovì (L+K 2000/9), uvìdomil jsem si až osudové sepìtí Staré Bìlé s ostravskou leteckou dopravou. Jako malý klouèek jsem s úžasem pozoroval migy, túèka, iljušiny nebo antonovy, jak nad Slavíkovým kopcem mírnì klesaly a odlétaly nìkam daleko - do Mošnova. Ani v souèasné dobì to nemusí být pro starobìlské dìti i dospìlé jiné. Jenom se zvìtšil provoz a úplnì se zmìnily ty nádherné létající stroje. Dovoluji si navázat na jeden èlánek pana Pchálka, kde popisuje vývoj letištì v Hrabùvce a ve struènosti se zmíním o dalším vývoji. Vzhledem k prudkému rozvoji letectví v padesátých letech a s pøechodem na proudové motory bylo tøeba øešit v Ostravì otázku vhodné letištní plochy. Musela být dodržena bezpeènostní pravidla a požadavky na infrastrukturu. Byla zvolena plocha mezi Mošnovem a Albrechtièkami. Tady je ale tøeba krátkého zastavení. Pan Pchálek ve své studii Bratøi Žurovcové - první konstruktéøi letadel na Moravì popsal, jak tito mládenci z vesnièky Harty tam už v r uskuteènili své první lety. Tak se vlastnì létání vrátilo do míst, kde u nás zaèínalo. Rovnìž František Fajtl pøistál Podruhé doma vedle Albrechtièek. Tedy jistì v prostorách dnešního letištì. Žurovcové - Fajtl - Mošnov. Je v tom hluboká symbolika. Jak jste si možná nìkteøí všimli, v odpoledních a veèerních hodinách, opìt probìhla ve Staré Bìlé a pøilehlých obcích tradièní automobilová orientaèní soutìž (AOS) Starobìlský den a noc o putovní pohár starosty obce. Pøi úèasti 28 posádek z celé republiky, Slovenska i Polska se držiteli poháru stali opìt po roce otec a syn Dvorští z Brna. Se samotnou stavbou letištì se zaèalo v r a dne bylo slavnostnì otevøeno a uvedeno do provozu pøistáním proudového Tu-104. Tak se Mošnov dùstojnì zaøadil do sítì tehdejších jedenácti èeskoslovenských letiš pro civilní dopravu. Od r se provoz rozrostl o rekreaèní lety pracujících do zahranièí. Civilní èást letištì spadla pod Státní leteckou správu, která byla v r rozdìlena na Státní leteckou inspekci (dnes jako ÚCL) a Správu dopravních letiš. V Mošnovì dennì pøistávala letadla ÈSA, pøedevším Il-14, Il -18, Tu-104 a Tu-124. Provoz mohutnìl a letištì odbavovalo pøes cestujících roènì. V letech se poèty odbavovaných blížily Na pøelomu sedmdesátých a osmdesátých let ale energetická krize ovlivnila i leteckou dopravu a dùsledkem bylo zrušení nebo omezení nìkterých spojù do Prahy, Bratislavy, Karlových Varù, Košic nebo Popradu. Toto vedlo ke snížení poètu cestujících a letištì vykazovalo tøetinové výkony. Civilní èást pøešla od pod pravomoc ÈSA a poèátkem osmdesátých let se poèty odbavovaných zaèaly zvyšovat. V Mošnovì pøistávala i letadla Aeroflotu, Balkanu a Taromu. V roce 1984 provoz utichl a byla provedena rekonstrukce dráhy. Doprava byla pøevedena do Zábøehu a Pøerova. Taky byla dostavìna budova technické, požární a záchranné služby a dokonèena rekonstrukce haly. Po zprovoznìní se létalo pouze do Prahy letadly Tu-134 a Jak-40. Spoleènost Air Vítkovice létala s L410, kterou pasažéøi s oblibou nazývali peškoletem. Od dubna 1989 bylo letištì zaøazeno do mezinárodní sítì a poèet cestujících pøekroèil po delší dobì èíslo Velikou atrakcí byla i pøistání sovìtských velkoletadel Ruslan a Mrija. V roce 1990 poèty cestujících opìt poklesly, ale nové èeské i zahranièní cestovní kanceláøe tento stav brzy zvrátily a oživily trh. Došlo i k organizaèním zmìnám a taky se zaèala objevovat letadla západních výrobcù. 10. roèník AOS úspìšnì probìhl V r z letištì odešla armáda a všechny páteøní systémy pøešly pod ÈSL. Vzletová a pøistávací dráha svými rozmìry 3500 x 81 m (opticky zúžená na 63 m) patøí v ÈR k nejvìtším a je schopna pøijímat a odbavovat i veliké množství nákladních letadel. Takovým prubíøským kamenem letištì byl podzim 1998, kdy v Mošnovì dennì pøistávalo až 8 letadel An-76 pro Autopal. Stará Bìlá nebo její obèané ale nejsou s ostravskou leteckou dopravou spojeni pouze historicky, vizuálnì nebo zvukem motorù. Taky ji využívají stovky obèanù a nìkteøí se vìnovali nebo vìnují i létání jako piloti nebo palubní prùvodèí. Asi 7-8 starobìlských mužù bylo na vojnì parašutisty a byli tak velice blízko letadel. Na letišti dlouho pracoval p. Josef Èempel a jako dùstojník sloužil pan František Komolík. Bohužel se taky dva spoluobèané stali obìtmi mimoøádných událostí. Ano, i taková nádherná skuteènost jakou je létání je nìkdy krutá. K mošnovskému letišti patøí i øeditelé, kteøí vtiskují tomuto nároènému provozu osobní charakteristiku. Nejvýznamnìjšími byli p. Ing. Jana Vyvialová, Csc. a p. Ing. Michal Èervinka. Nynìjší øeditel p. Ing. L. Vavroš by snad mohl ètenáøe Zpravodaje aktuálnì informovat o všem, co se za poslední dva roky v Mošnovì stalo (privatizace, nová hala, bezpeènost, poèty cestujících, letecký park, Dny NATO apod.) a co se plánuje. V roce 2009 to bude 50 let, kdy nad Starou Bìlou pøelétávají pøevážnì od severovýchodu divy moderní techniky. Pøed rokem 1959 letadla pøelétávala a pøistávala od západu. A právì tím je Stará Bìlá jedineèná a s ostravskou leteckou dopravou skuteènì osudovì spjata. Š astná pøistání pøeje všem a vždy Viktor Sýkora, Praha-Ruzynì Samotná soutìž probìhla naprosto bez komplikací a neoèekávaných událostí, což s povdìkem kvitovali i zástupci metodického støediska AOS z Hluèína. Zahájení i slavnostní ukonèení vèetnì vyhlášení vítìzù celého roèníku Moravského poháru i SHELL CUPu probìhlo jako vždy v Sokolovnì, kde dostali všichni bohatì najíst z rukou paní Burešové. Bìhem družné zábavy zaznìlo mnoho slov díkù jak k poøadatelùm této akce tak i k zastupitelstvu obce, které tuto soutìž dlouhodobì podporuje. Pøíští roèník, který zahájí druhou desítku, bude opìt poøádán poèátkem listopadu, když pøesný termín bude upøesnìn až s kompletací celorepublikového kalendáøe AOS. Jiøí Bureš Starobìlský zpravodaj»5«

6 l l l l Rok nam zmiznul jak chvilièka misto šestky je sedmièka! Pøipili stì vino, grog v pulnoci na Nový rok? Veselost a objimani, a rachejtle! Hodnì pøani všeci sobì vinšovali, aby zdravi se doèkali. A vam všeckym lude zlati vaše plany se nezhati! Tym, co spìš stì narozeni, pošlu nìkdy pozdraveni Vedle sebe cho byvaly, tak se nikda nìhadaly: z jedne strany tìtka Milka, sucha, drobna tajak sirka, z druhé strany tìtka Ana, širší, øeèna, furt usmjana roky žily na dìdinì v pohodì dvì hospodynì. Staøi vìènì naøikaju, co ubyva furt skuhraju! øekla Ana. Ja opaèny problem mam, enem poøad pøijimam! Roky sem zas pøiøadila, pøibrala sem další kila a nìmoci další druhy ešèe èesti, že ni dluhy! Pravi Milka: Nechválíš se, s dalšim vnukem potìšiš se! Od štyøech cer je patnasty, brzo budì osmnasty!!! A smjaly se u plota. I staøi je dobrota! Hodnì zdrava je cebula. Kdyby u vas vìce byla, su stì hnedka menì choøi, do vas choïa meò doktoøi. Èesnek ma moc ešèe vìtèi, ni enem že kajco leèi, ale poøad, jak ho pìtì, kvartyr i vy naèuchnìtì, že možetì øeknu Amen! Nepøidì už do vas žaden. Jak to bylo na dìdinì? Konì, bravci, kravy, svinì kdysi v gruntach se tak žilo, ež JZD nastupilo. Maly Tonda kluk odvažny, u dobytka byl kuražny, lital v chlivì i v maštali, do zubaøa ho šak hnali. Mama synka postrkuje a doktor ho pozbuzuje: Poï, syneèku, od tych dveøi! Ale Tonik ho pøemìøi, cely tvrdy enem kvika: Nebojim se koòa, byka, vas se bojim! Èert vas vem! Nakonec ten zub šel ven. Tak co! Vitaj Tonièku! Mìl si malu dušièku? staøièek se kluka ptal. Ja sem beèel, ež sem øval! Eduš Mácha strašnì chrape, Apolena ho šak chape! Že nìmože v noci spa, musí chlopa stìhova. Za kuchyòu jizba byla, tak mu ložo pøekludila. Raz ju zbudi velka rana èi je buøka znìnadaòa? Bliskavica ale není, šak pøestrašne je kvièeni. Leti tìtka Apolena, stryc Eduš na zemi stena, postranic a bokem leži, ze zhlavka se klube peøi, navrch trèa hole nohy muj zadek! øve chlop nìbohy. Staøik se ven vyhrabali, aby ložo poskladali, v tym zapišti Apolena noha z loža je zlomena. Podšprajcli ju hned knižkami, a ma Eduš dale spani. Cho ses natluk tu svoju, spi Edušu, spi v pokoju! Eduš ji øek pohotovì: To se piše na krchovì! Zpomeòte se, jak smy mali kdysi davno byvavali, jak staøenky, tìtky, mamy cvièily øeè našu s nami: Tu mì boli, tu mì pchá, strè mì babo, do mìchá, a z mìcha do pytlá, aby mì smr nechytlá! A pøitym nas polechtaly. Lebo s nami se hušaly: Šije šije švec, poslal robu preè, nìumìla hospodaøi, ani macha, ani vaøi, ani chleba pec! A tak vèile zas pro zmìnu pišu vam ku procvièeòu inzeraty z doby novìjši, a vam uši potìši. - Je sem roba v duchodu, najdeš u mì pohodu: potøebuju kamarada, chalupa se mi rozpada. - Hledam robu elegantni, co by byla tolerantni, bo ja mam rad pøirodu, ale aji hospodu. - Chceš se pozna s Emilem? Zavolej mi mobilem! - Su smy švarni dvojèata chcem tež take dìvèata. Enem strach baj trochu mamy, a se potem nìsplantamy. - Sem fajnova hospodyòka, fešna, èila, žadna kuòka. Jak se spolem zeznamimy, tak hned svatbu domluvimy. - Hledam robu z Ostravy, z Frýdka lebo z Opavy. Može by i z Istebnika, bo mì bavi turistika. - Mam všestrane zajmy, poøad mìnim najmy, chtìl by sem se usadit. Napiš, èi maš pìkny byt! - Citlivy a nìžny chlop co není bìžny, hleda šumnu Ostravaèku s bytem, s Fordem, nìkuøaèku. - Je sem dìvèa z Bìlé, pry vypadam skvìle! Bruslim, kreslim, jogu cvièim, s tebu vaøit se nauèim. - Prodam cep a hrotièku a na maslo masnièku stare žïorbi se skupuje, v obyvaku vystavuje. Tak by to šlo furt dokola, šak a vas to neudola! Esli chcete zas rymova možem èasem pokraèova. R. Forgaèová vychází jednou mìsíènì l Vydává ÚMOb Ostrava Stará Bìlá! Redakce si vyhrazuje právo na redakèní úpravu pøíspìvkù. Neprošlo jazykovou úpravou. Adresa redakce, sbìr inzerce: ÚMOb Stará Bìlá, Junácká 127, p. Staòková, tel.: , fax: l Redakèní rada: Ladislav Dlouhý, Renata Staòková, Miloslav Hoøínek l Sazba: Pavel Hoøínek, tel.: l l Tisk: Tiskárna v Dubí l Uzávìrka pøíštího èísla: pro podklady v digitální podobì , pro ostatní l