DROBNÉ PAMÁTKY NA FRÝDLANTSKU

Transkript

1 PODEJME SI RUCE S KULTURNÍM DĚDICTVÍM DROBNÉ PAMÁTKY NA FRÝDLANTSKU STUDIE Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova: Evropa investuje do venkovských oblastí.

2 Náš Kraj, občanské sdružení Hrdinů 113/21, Liberec XII-Staré Pavlovice Studie: Drobné památky na Frýdlantsku Liberec

3 Obsah Frýdlantsko... 3 Drobné památky... 4 Vymezení pojmu drobné hmotné památky... 5 Smírčí kříže... 5 Sochy... 6 Sochy sakrální... 6 Sochy... 7 Mariánské sloupy... 8 Křížová cesta... 9 Boží muka Poutní cesty na Frýdlantsku Pouť Kříže Pomníčky Současnost Subjekty zabývající se obnovou Zdroje pro financování obnovy Udržitelnost péče o drobné památky

4 Frýdlantsko mapa Frýdlantska, zdroj: Google Frýdlantsko je název používaný pro oblast ve Frýdlantském výběžku na severu Čech. Jako historiský (geograficko-politický) pojem se objevilo v závěru 13. století, kdy tuto oblast Čech získali Biberštejnové. Do roku 1848 bylo území známé pod označením panství Frýdlant. Od roku 1849 jako okres Frýdlant v Čechách. Okresní správa ve Frýdlantu definitivně zanikla v roce 1960, kdy byl okres sloučen s okresem Liberec. Frýdlantsko se rozkládá na Frýdlantské pahorkatině, od zbytku státu je odděleno masivem Jizerských hor. Krajina je skloněna směrem k severozápadu do Žitavské pánve. Nejvyšším bodem Frýdlantska je hora Smrk (1124 m), nejnižším je hladina Smědé ve Vsi (204 m). Tohoto výškového rozdílu 920 m je dosaženo na pouhých 23 km. Oblast je odvodňována řekou Smědou, nejprve do Lužické Nisy, tou pak do Odry a konečně do Baltského moře. Geologickým podkladem jsou horniny lužického plutonu na nejzazším severu jde o takzvaný zawidowský grandiorit, na severozápadě je to rumburská žula a zbytek oblasti tvoří jizerské ortoruly. Místy došlo na povrch k výlevům třetihorních vyvřelin převážně čedičovýcha místy znělcových. Povrch Frýdlantska pokrývají čtvrtohorní glaciální a gracifluviální náplavy převážně písčité usazeniny. Histotický vývoj Frýdlantska je spojen s Lužicí a Čechami. Původní, velmi řídké osídlení Lužickými Srby bylo od 13. století vlivem majitelů panství osidlovány německy mluvícím 3

5 obyvatelstvem. Od 14. století je také doložen výskyt mnoha obcí, které až dodnes tvoří sídelní infrastrukturu zdejší krajiny. Mezi nejstarší památky zdejší krajiny patří archeologické nálezy slovanských hradišť, smírčí kříže, hrad Frýdlant a sakrální stavby. Historická kontinuita vývoje byla v průběhu staletí zásadně otřesena dvakrát. První zvratem byla třicetiletá válka se svými důsledky v podobě značného demografického úbytku obyvatelstva. Druhým otřesem byla druhá světová válka následné vyhnání původního obyvatelstva. Zejména tato historická událost se nejvíce dotkla dalšího vývoje oblasti, a to všech jejích oblastech včetně osudu drobných památek. 1 Drobné památky Drobné hmotné památky Frýdlantska jsou často nedoceněnou i opomíjenou součástí zdejší kulturní krajiny. Památky, které vznikaly po staletí, spoludotvářely podobu zdejší krajiny a mnohé z nich se staly pomyslným pojítkem přírody s obydlenou částí zdejší krajiny. Původci drobných hmotných památek byli různí: hospodáři, šlechta, církev, továrníci, obce, spolky, ale i prostý lid. Všichni však vytvářeli historické prameny, které jsou dnes cenným podkladem pro studium dějin zdejšího kraje. Drobné památky na Frýdlantsku nebyly jen tvořeny. Především v období od konce druhé světové války do počátku devadesátých let 20. století, tedy v období komunistické totality, se staly předmětem likvidace, která byla v mnoha případech i místními předáky režimu cílené. Terčem likvidace byly především drobné sakrální památky. Jejich přítomnost v krajině bránila při rozorávání mezí a polních cest, či jen nebyly vítanou součástí krajiny a budovatelů, kteří ji obhospodařovali. Další památky zanikaly pro svůj německý původ, který byl zvýrazněn konkrétní osobností nebo jen německým nápisem. Mezi důvody však můžeme zařadit i prostý nezájem nově příchozího obyvatelstva. I v tom nejtemnějším období pro drobné památky Frýdlantska nacházíme osoby, které jim věnovaly svou pozornost. Jednalo se především o dokumentaci památek, ale také o jejich opravu a údržbu. Mezi spolky věnující se drobným památkám vyniká Spolek Patron, který o drobné památka pečoval od 80 let minulého století. Teprve v posledních dvou desetiletích jsou drobné památky vnímány positivně. Pomníčkům, božím mukám, křížkům, pamětním deskám, sochám a mnoha dalším artefaktům je věnována značná pozornost obcí, občanských sdružení, ale i jednotlivců, díky které opět získávají svou krásu i význam. Důležitou součástí tohoto zájmu je také snaha drobné památky mapovat. Řada z nich je totiž svou kulturně-historickou hodnotou natolik cenná, že si zaslouží ochranu. 2 1 Podrobněji: ; Rudolf Anděl a kolektiv, Frýdlantsko, minulost a současnost kraje na úpatí Jizerských hor, Liberec 2002; Pavel Vonička a kolektiv, příroda Frýdlanstka, Liberec Podrobněji zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči. 4

6 Vymezení pojmu drobné hmotné památky Drobná hmotná památka (drobná památka) je termín, který je obecně užíván pro hmotné předměty, které mají kulturní či historickou hodnotu a byly vytvořeny člověkem. Termín zahrnuje jak památky sakrální tak i světské, a to bez ohledu na to, jestli jsou předmětem ochrany dle zákona o státní památkové péči. Drobné památky se také vyznačují tím, že nejsou centrálně evidovány. Smírčí kříže Jsou nejstaršími dochovanými drobnými památkami na území Frýdlantska. Jejich význam je již v samotném označení smírčí kříž a vztahuje se ke smíru mezi pachatelem a obětí trestného činu. Vše vychází z křesťanského pojetí odpuštění. Tyto smírčí kříže se na Frýdlantsku dochovaly v 5 exemplářích. V katastru města Raspenava 2x (u č.p. 458 kříž evidován mezi nemovitými památkami), Andělka (kříž se nachází u kostela sv. Anny a je evidován mezi nemovitými památkami), Dolní Oldříš (kříž se nachází u kostela sv. Martina a není evidována mezi nemovitými památkami) a Dolní Řasnice (kříž je vsazen do obvodové zdi hřbitovní kaple u kostela sv. Heleny a není evidován mezi nemovitými památkami). Současný stav Stav všech křížů je v uspokojivém stavu, a to s ohledem na jejich stáří a hodnotu. Doporučení Je nutné usilovat o zapsání dosud neevidovaných smírčích křížů mezi movité památky. Smírčí kříže je třeba také ošetřovat. S ohledem na kvalitu kamene a především jeho stáří je nutné konzultovat s restaurátorem. V úvahu připadá hydrofobizační nátěr. smírčí kříž v Dolní Oldříši, zdroj: 5

7 Sochy smírčí kříž v Raspenavě, zdroj: Vyjma mobiliářů církevních, světských staveb a hřbitovů se na území Frýdlantska nachází i řada samostatně stojících soch. Jsou především umístěny v krajině, případně zdobí mosty, náměstí nebo okolí sakrálních staveb. Pro naše potřeby je vhodné rozčlenit volně stojící sochy na sakrální a světské. Všechny sochy na Frýdlantsku pochází z období 18. až 20. století Sochy sakrální Nejrozšířenější, v krajině stojící sochou je sv. Jan Nepomucký. Jedná se o barokní vyobrazení tohoto světce. Z hlediska četnosti se nejedná o nijak neobvyklou sochu. Naopak se jedná o charakteristický znak českého baroka, který se zachoval až do současnosti. Na Frýdlantsku je těchto skulptur celkem 8, a to na katastrech těchto obcí: Frýdlant most přes řeku Smědou u bývalého pivovaru 3 Hejnice most přes řeku Smědou směr Ferdinandov 4 Hejnice (Ferdinandov) u č.p Nové Město pod Smrkem u katolického kostela sv. Kateřiny 6 Bílý Potok pod Smrkem střed obce, východně od kostela 7 Bulovka při cestě do Dolní Oldříše 8 Pertoltice 9 Dětřichov při odbočce ze silnice I/13 do centra obce 10 Mezi další sochy světců na Frýdlantsku dále patří: Maří Magdaléna a pieta ve Frýdlantu a soubor soch světců před kostelem Navštívení Panny Marie v Hejnicích. 3 Socha je zapsaná nemovitá památka 4 Socha není součástí mostu, není evidována jako nemovitá památka. NPÚ v současné době připravuje podklady pro zapsání sochy mezi nemovité památky. 5 Socha není evidovaná nemovitá památka 6 Socha je zapsaná nemovitá památka 7 Socha je zapsaná nemovitá památka 8 Socha není evidovaná nemovitá památka 9 Socha není evidovaná nemovitá památka 10 Socha je zapsaná nemovitá památka 6

8 Současný stav Stavebně technický stav sakrálních soch je na Frýdlantsku v uspokojivém stavu. Řada soch prošla v posledních letech rekonstrukcí. Mezi nejzdařilejší obnovy patří socha sv. Jana Nepomuckého, socha Máří Magdalény a pieta. Všechny obnovené sochy se nachází v k. ú. města Frýdlant. Ve značně horším stavu jsou sochy sv. Jana Nepomuckého v Bulovce a Pertolticích. Na pokraji udržitelnosti je též socha téhož světce v Hejnicích na mostě přes Smědou. Doporučení S ohledem na stav, kdy čtyři volně stojící sochy nejsou doposud evidovány mezi památkami chráněnými státem, doporučuji ve spojení s NPÚ Liberec provézt dokumentaci soch a usilovat o jejich zapsání. Současně je nutné usilovat o restaurování dosud neobnovených soch. Tato iniciativa musí vzejít od majitele památky, případně od územního pracoviště NPÚ. Do financování obnovy je nutné zapojit více subjektů: Obce prostřednictvím rozpočtu, Libereckých kraj - Fondu kulturního dědictví, nadace a další zdroje. Sochy Sv. Jan Nepomucký v Hejnicích, zdroj: autor Sochy svatých na Frýdlantsku doplňují pouze dvě sochy nemající církevní charakter. Nejznámější je socha Albrechta z Valdštejna, kterou vytvořil pro město Frýdlant Heinrich Karl Scholz. Socha bývala osazena na kašně ve středu náměstí od roku Po druhé světové válce byla odstraněna a do roku 2007 umístěna v areálu zámku. V současné době zdobí radniční dvůr a po dokončení obnovy náměstí má být opět umístěna do jejího středu. 7

9 Druhou sochou je samopalník Rudé armády od hořického sochaře Josefa Bílka. Umístěna na vysokém podstavci na frýdlantském hřbitově. Za zmínku stojí též socha císaře Josefa II., která zdobila od roku 1906 náměstí v Novém Městě pod Smrkem. Její osud zpečetili novoměští, když ji darovali Adolfu Hitlerovi po připojení města k Velkoněmecké říši. Současný stav Obě sochy jsou v dobré stavu. Mariánské sloupy bronzová socha Albrechta z Valdštejna, Frýdlant, zdroj: Mariánské sloupy patří mezi základní, samostatně stojící sloupy s křesťanskou tematikou. Smyslem jejich budování byla v katolických zemích zejména v 17. a 18. století manifestace víry. Tyto sloupy se tak staly jedním z nejviditelnějších znaků barokní architektury. Mariánské sloupy se stavěly ke slávě Panny Marie, často jako díkuvzdání za ukončení moru či jinou významnou pomoc. Na Frýdlantsku najdeme tyto sloupy dva. Větší, stojí při kostela Nalezení sv. Kříže ve Frýdlantu 11 a menší u chrámu Navštívení Panny Marie v Hejnicích 12. Oba sloupy nestojí na svých původních místech. Frýdlantský byl ke kostelu přemístěn z centrálního náměstí v roce V Hejnicích se sloup stěhoval pouze v prostoru kostelního dvora, když původně stával ve středu dvora směrem na severozápad. Sloup se stěhoval až v Datován je do roku 1723, jeho autor je Andreas Dubke. Datován je do roku

10 roce 1931 při stavebních úpravách dvora. Oba Mariánské sloupy jsou evidované nemovité památky. Hejnický sloup na odborné restaurování teprve čeká. Současný stav Frýdlantský byl restaurován v roce Hejnický sloup je naopak ve špatném stavu. Po neodborném zásahu dochází k vymývání písku, čímž je narušována struktura kamene, který se rozpadá. Doporučení Mariánský sloup ve správě římskokatolické farnosti Hejnice je evidovanou památkou podle zákona o památkové péči. Pro uchování památky je třeba zahájit potřebné kroky na záchranu památky. Nabízí se zejména spolupráce s územním pracovištěm NPÚ, Libereckým krajem, odborem kultury, památkové péče ORP a obcí. Mariánský sloup u kostela Nalezení sv. Kříže ve Frýdlantu, zdroj: Křížová cesta Čtrnáct zastavení na cestě k ukřižování Ježíše Krista. Křížové cesty jsou součástí snad každého kostela, ale jejich umístění do volné krajiny však již není tak časté. Na Frýdlantsku najdeme ve volné krajině jednu. Na Křížovém vrchu ve Frýdlantu ji nechal kolem roku 1737 zřídit frýdlantský děkan Johann Friedrich Leubner. Křížovou cestu tvoří 14 zastavení, skalní jeskyně apoštolů Petra a Jana, Boží hrob, vrcholový kříž a studánka. Po druhé světové válce 9

11 došlo k postupnému úpadku celé lokality. Město Frýdlant v posledních dvou letech hledá cestu, jak tuto zajímavou a kulturně-historickou památku obnovit 13 Současný stav Město Frýdlant prostřednictvím Městského muzea a odboru kultury, památkové péče a cestovního ruchu provedlo z mapování celé lokality. Tento stav je podstatný pro systematickou obnovu celého Křížového vrchu, kde se křížová cesta nachází. Křížový vrch, na kterém leží Křížová cesta, je zároveň přírodní rezervací. Rozloha rezervace je 10,5 ha v nadmořské výšce m nad mořem. Vyhlášena byla v roce Doporučení Pro obnovu doporučuji využít některý z dotačních fondů EU, což by znamenalo revitalizace celého území. Takovýto projekt by zahrnoval jak dendrologické mapování a obnovu cenné lokalita, tak i obnovu křížové cesty. V úvahu připadá také postupná obnova jednotlivých zastavení, a to s využitím finančních zdrojů města, nadací, případně Libereckého kraje. mapa Křížového vrchu včetně zastavení, zdroj: Boží muka Boží muka, takto se nazývá drobná stavba nejčastěji ve tvaru sloupu nebo pilíře doplněná křížem, někdy krytá stříškou. Boží muka mají symbolizovat sloup, u nějž byl z rozhodnutí 13 Více např. Krkonoše Jizerské hory, 9/2007, Jiří Vochomůrka: Křížová cesta na Křížovém vrchu ve Frýdlantu. 10

12 Pontia Pilata bičován Ježíš Kristus. Typické pro boží muka je jejich rozmístění při cestách (často poutních) a v místech, kde někdo zahynul či se udála pro zhotovitele významná událost. Často bývají obklopena stromy. 14 Nejstarší boží muka v Čechách jsou doložena od 14. století. Největší rozšíření božích muk patří do období baroka. Po řadě pozemkových reforem, zejména pak po scelování menších polí do rozměrných lánů v rámci kolektivizace v padesátých letech 20. století se z volné krajiny vytratily jednoznačné identifikátory konkrétních míst. Zachovaná boží muka společně s památnými stromy představují důležité orientační body nejen pro turisty, ale hlavně pro majitele a správce pozemků. 15 Krajina Frýdlantska se vyznačuje velkou četností výskytu božích muk. Jejich umístění se nejčastěji vyskytuje při poutních cestách, které prochází Frýdlantskem a směřují k poutnímu chrámu v Hejnicích. Nejstarší boží muka jsou z období baroka, stavěna však byla i v 19. století a zřídka i ve století 20. Boží muka na Frýdlantsku jsou nejčastěji žulová a pískovcová, od 19. století převažuje pískovec. Jedna z nejstarších božích muk na Frýdlantsku stojí v Hejnicích u č. p Datována jsou do roku 1673 a věrně napodobují sloup, u nějž byl bičován Kristus. Boží muka jsou velmi často osazena křížem, žulová kovaným železným, pískovcová litinovým. Častým doplněním božích muk je votivní obrázek s biblickou tématikou či s biblickým textem. Boží muka s textem jsou většinou pískovcová. Současný stav S ohledem na četnost výskytu božích muk v krajině Frýdlantska a dosud chybějícímu systematickému zmapování těchto drobných památek, není možné zhodnotit jejich stav. Boží muka jsou četností nejrozšířenějším typem drobných památek Frýdlantska. Jejich stav lze hodnotit památku od památky. Převažují však boží muka neudržovaná ve značně zchátralém stavu. Doporučení Pro systematickou obnovu památek tohoto typu je důležité jejich zmapování. Systém mapování by měl vycházet z rozčlenění území na je jednotlivé katastry obcí. V této fázi je nutné využít zaměření památky (např. pomocí GPS), fotodokumentaci a jednoduchý popis. Pro přehlednost a úplnost doporučuji při sběru informací využít veřejných databází (katastry nemovitostí, evidenci památek). Smysluplné se také jeví zavedení evidenční karty, která sjednotí typ sbíraných informací a zavede jednotný i přehledný systém. Evidenční kartu lze připravit dle individuálních potřeb nebo využít již existujících V Čechách jsou to nejčastěji lípy, méně častěji jírovec a další dřeviny Boží muka jsou evidovanou nemovitou památkou. 11

13 Příklad evidenční karty 12

14 Poničená pískovcová boží muka v Raspenavě, zdroj: autor Obnovená boží muka na Staré poutní cestě, zdroj: autor Poutní cesty na Frýdlantsku Pouť V symbolickém smyslu je pouť zároveň iniciačním aktem a úkonem odevzdání. Vyskytuje se v náboženských vírách, které přiznávají zvláštní nadpřirozenou moc či sílu určitým místům. V křesťanské Evropě se k cílům náboženských poutí, zejména výročním poutím k místním kostelům v den jejich zasvěcení nebo v den svátku jejich patrona, soustředil společenský život 13

15 včetně komediantů. S postupnou ateizací se tento zvyk osamostatnil od náboženského původu a pouť se tak v profánním světě stala synonymem zábavního parku. Poutní cesty jsou jedním z nejtypičtějších znaků krajiny Frýdlantska. Jejich význam je i pro utváření místní infrastruktury, když byly především do 19. století využívány i jako cesty obchodní. Jejich typických znakem je četný výskyt božích muk, která je lemují. Nejvýznamnějšími poutními cestami Frýdlantska jsou: Stará poutní cesta Hejnice, Raspenava (Dubina), Oldřichov v Hájích. Cesta je v turistických mapách značena modře. 17 Nová poutní cesta Hejnice, Ferdinandov, Liberec. Cesta je v turistických mapách nazývána Liberecká poutní cesta a značena modře. Slezská poutní cesta Hejnice, Ludvíkov, Nové Město a dále ke státní hranici. Tato poutní cesta z větší části zanikla. Připomínají ji na mnoha místech jen boží muka. Cesta není značena. 18 Zhořelecká poutní cesta patří mezi nejstarší cesty, které procházely Frýdlantskem. Na rozdíl od ostatních poutních cest nemá cíl v Hejnicích, ale v Ludvíkově, odkud sem přichází ze Zhořelce přes Záwidov, Arnoltice a Krásný Les. Poutní cestu dnes připomínají v krajině stojící boží muka. 19 Současný stav Ze čtyř uvedených poutních cest jsou ve své původní podobě dochovány pouze dvě. Obě jsou využívány jako turisticky značené trasy. Jedná se o Starou a Novou poutní cestu. Slezskou a Zhořeleckou poutní cestu připomínají boží muka a kapličky. Cesty zanikly po druhé světové válce. Doporučení Pro Slezskou a Zhořeleckou poutní cestu byla vypracována studie, která postup a možnosti rozvoje těchto poutních cest dokumentuje. 20 Stará poutní cesta a Nová poutní cesta svou 17 Více: Krkonoše Jizerské hory, 6/2004, Jan Heinzl: Stará poutní cesta k hejnickému obrázku. 18 Podrobněji: Studie obnovy a využití kulturního dědictví v oblasti Novoměstska a Ludvíkova pod Smrkem, H. Langrová a V. Tima, Podrobněji: Studie obnovy a využití kulturního dědictví v oblasti Novoměstska a Ludvíkova pod Smrkem, H. Langrová a V. Tima, Studie obnovy a využití kulturního dědictví v oblasti Novoměstska a Ludvíkova pod Smrkem, H. Langrová a V. Tima,

16 samostatnou studii dosud postrádají. S ohledem na velkou podobnost všech poutních cest je vhodné vycházek z již zpracované studie. Pro zatraktivnění poutních cest by bylo vhodné jejich provázání i případné napojení na turisticky významnější poutní cesty v okolí. Jako jeden z nejvýznamnějších současných projektů se jeví Via Sacra 21. Tento projekt je realizovanou ideou Městského muzea Žitava. Via Sacra prochází třemi zeměmi (Čechy, Sasko, Slezsko) a spojuje významné pamětihodnosti církevního i světského charakteru. Na Frýdlantsko Via Sacra přichází z Liberce a jejím třináctým zastavením jsou Hejnice. Odtud pokračuje dále do Slezska. Via Sacra není značena v krajině, ale pouze na informačních panelech v místech svého zastavení. Využití Staré a Slezské poutní cesty by vhodně rozšířilo atraktivitu projektu Via Sacra a současně zadrželo poutníky na Frýdlantsku. Kříže Stará poutní cesta, zdroj: autor Kříž je jedním z nejstarších a nejznámějších křesťanských symbolů. Jedná se o geometrický obrazec, skládající se ze dvou úseček či obdélníků, které zpravidla svírají pravý úhel, a dělí tak jednu nebo obě úsečky vedví. Symbol kříže může také označovat rozdělení světa na čtyři elementy či světové strany, případně popisovat spojení božského a lidského či světského prvku. Kříž také symbolizuje popravčí nástroj, užívaný ve starověku Babyloňany, Féničany, Peršany nebo Kartáginci, od kterých jej převzali Římané. V římské říši sloužil k popravě zločinců, otroků, politických

17 buřičů a těch, kdo nebyli římskými občany. Kříž mohl mít různou podobu; kromě tradičního tvaru se mohl podobat písmenům T nebo X. Vzhledem k tomu, že na kříži byl popraven i Ježíš Kristus, stal se kříž typickým znamením křesťanství. 22 Výskyt samostatně stojících křížů na Frýdlantsku není tak častý. Kříž je povětšinou součástí celku (např. boží muka, pomníček mající svůj příběh). Významově i velikostí je na Frýdlantsku ojedinělý tzv. Kříž milénia v Bílém Potoce. Kříž latinského typu vznikl v Jeho vertikální část zdobilo vyobrazení poslední večeře Páně, bylo však odcizeno. Pomníčky Kříž milénia v Bílém Potoce, zdroj: O. Simm Neopomenutelnou součástí drobných památek Frýdlantska jsou tzv. pomníčky, připomínající různé osobnosti a události. Tyto památky jsou rozšířeny po celém území Frýdlantska. Četnost pomníčků stoupá směrem k Jizerským horám. Tato část Frýdlantska je také mapována a soupis pomníčků eviduje nejen občanské sdružení Spolek Patron. 23 Spolek Patron je také dobrovolným správcem těchto pomníčků. Pomníčky nepožívají žádnou památkovou ochranu. Současnost Lze konstatovat, že pomníčky jsou v oblasti Frýdlantska nejlépe spravovanými drobnými památkami. Jejich údržba má již hlubokou tradici, kterou především reprezentuje Spolek Patron, který se o pomníčky stará a také buduje nové již 30 let. Tento spolek se širokou členskou základnou zajišťuje údržbu svépomocí, z členských příspěvků a ze sponzorských pamatek,

18 darů. Díky tomuto fungujícímu systému je zajištěna kontinuální péče o pomníčky v Jizerských horách. Svou aktivitu při obnově pomníčků vyvíjí i řada občanských sdružení a jednotlivců. Doporučení S ohledem na dobrý stav pomníčků na Frýdlantsku se jeví jako přínosné zpracování jednotné databáze těchto památek ve smyslu evidenčních karet s fotodokumentací a příběhy, které se k nim váží. V případě dosud neobnovených pomníčků je v případě velkého poškození vhodné využít financování obnovy prostřednictvím nadací nebo spolupráce s obcí. Využití potenciálu pomníčků je možné lépe využít při rozvoji turistického ruchu na Frýdlantsku. Jejich zdokumentované příběhy je možné využít i ve školním vzdělávání při výuce regionálních dějin, vlastivědy a občanské výchovy. Kauschkova památka, zdroj: 17

19 pomník císaře Josefa II v Raspenavě, zdroj: autor Současnost Subjekty zabývající se obnovou Velmi bohatá krajina Frýdlantska, co do množství drobných památek, prošla za poslední století hlubokou proměnou. Řada drobných památek byla především v období po druhé světové válce zničena. Navždy zmizela mnohá boží muka, barokní kapličky i pomníčky. Řadu těchto památek potkal přirozený zánik, když po vyhnání i odsunu původního obyvatelstva ztratily své patrony správce. Některé z památek byly odstraněny s úmyslem, jako například tzv. Königův kříž na horizontu stoupání od Hejnic k Lázním Libverda. Dle vzpomínek pamětníků byt rozbit na dlažební kostky, stejně jako pomník padlých z první světové války z Hejnic. 18

20 tzv. Königův kříž, zdroj: H. Endler S obnovou drobných památek na Frýdlantsku se tedy s jistým systémem začalo teprve po roce V období mezi léty byla údržba či obnova spíše záležitostí jednotlivců, mezi kterými vynikají Ernst Elstner, Franz Peuker, Alfred Wildner a Emil Novák. Ze sdružení připomeňme Spolek Patron, který symbolizuje Herbert Endler. Lze konstatovat, že práce Patronů se stala inspirací pro další sdružení i obce, které dnes drobné památky obnovují a udržují. Mezi nejvýznamnější patří: Spolek Patron, občanské sdružení Lučany nad Nisou Občanské sdružení pro obnovu a rozvoj Nového Města pod Smrkem a okolí Český svět, občanské sdružení Dolní Řasnice Frýdlantsko, občanské sdružení Hejnice město Raspenava město Hejnice město Frýdlant město Nové Město pod Smrkem obec Bílý Potok pod Smrkem a řada jednotlivců Zdroje pro financování obnovy Jedním z hlavní problémů při obnově a údržbě drobných památek obecně jsou finanční zdroje. Řadu drobných památek je možné obnovovat svépomocí s minimálními náklady, což platí i o jejich následné údržbě. Mnoho drobných památek je však v natolik špatném stavu, že 19

21 jejich obnova vyžaduje odborný přístup, stejně tak profesionální restaurátorské práce. Náklady na obnovu dosahují i desítky tisíc korun. V současné době je nejlepším způsobem financování obnovy drobných památek vícezdrojovost. Využití více zdrojů zvyšuje pravděpodobnost dosažení stanoveného cíle. V případě drobných památek jsou možnosti financování dvojí: z vlastních zdrojů (vlastní finanční prostředky fyzických osob, vlastní prostředky občanských sdružení, rozpočty obcí z cizích zdrojů do této skupiny patří sponzorské dary, dotace, fundraising Mezi relativně nejdostupnější finanční zdroje na obnovu drobných památek, vyjma památek chráněných státem, patří grantové programy nadací a grantové fondy samosprávných územních celků. Tyto finanční zdroje však mohou využívat pouze občanská sdružení, obce či církve. V současné době je pro obnovu drobných památek možné využívat tyto zdroje: Nadace Občanského fóra, grantový program: Opomíjené památky. Program umožňuje získání finančních prostředků 50% celkových nákladů, maximálně 80 tis. Kč. Nadace Via, Fond kulturního dědictví Záchrana drobných památek místního významu. Fond slouží k obnově drobných památek se zapojením občanské iniciativy. Nadace Via, ČSOB a Poštovní spořitelna pro podporu regionů menší komunitní granty. Liberecký kraj, Fond kulturního dědictví určen pro památky se statusem chráněné státem Liberecký kraj, Grantový fond 7 Program podpory ochrany přírody a krajiny BOHEMIAN HERITAGE FUND, ochrana a rozvoj kulturního dědictví a památek České republiky Mezi další způsoby získávání finanční prostředků pro obnovu drobných památek patří fundraising. Tato metoda je systematická činnost, jejímž výsledkem je získání finančních či jiných prostředků na obecně prospěšnou činnost organizací nebo jednotlivců. Organizacemi bývají zpravidla nevládní neziskové organizace, rozpočtové nebo příspěvkové organizace (vzdělávací instituce, nemocnice, zařízení sociální péče atd.), obce, mikroregiony, kraje, církve, v některých státech i politické strany a v neposlední řadě i podnikatelské subjekty poskytující veřejně prospěšnou službu. Oslovenými dárci bývají jednotlivci (mecenáši nebo sponzoři), firmy, nadace, státní úřady, orgány místní nebo krajské (regionální) samosprávy, orgány EU. V rámci fundraisingu lze též pořádat benefiční akce, prodávat určité výrobky 20

22 nebo služby nebo organizovat kluby přátel, jejichž členové pravidelně přispívají na činnost podporované organizace. 24 Udržitelnost péče o drobné památky Drobným památkám je v současné době věnována značná pozornost. V posledních letech přibývaní mnohé aktivity obcí, občanských sdružení a jednotlivců, které drobné památky obnovují. Řada drobných památek tak získává novou atraktivní podobu. V řadě případů se však s obnovou neřeší následná péče. Ze všech sdružení a institucí, které památky obnovují má údržbu nejlépe procovanou Spolek Patron. V některých případech se o obnovené drobné památky starají jednotlivci, kteří tak navazují na systém, který fungoval v době, kdy drobné památky znaly své skutečné majitele, tedy před rokem Otázkou zůstává, jestli stávající nesystematizovaná údržba a obnova drobných památek je zárukou kontinuity. Je zřejmé, že jistou nadějí je skutečná obnova vědomí občanské společnosti o hodnotě a významu drobných památek pro krajiny a především obyvatele Frýdlantska. Pokud se rozvoj společnosti nebude i nadála positivně v tomto směru rozvíjet, je možné, že drobné památky se znovu začnou stávat plnou součásti přírody, ve smysl jejich pohlcení a postupným zánikem