1. Delegace naleznou v příloze zprávu předsednictví o nejvýznamnějších výsledcích dosažených na úrovni EU v oblasti civilní ochrany.

Transkript

1 Rada Evropské unie Brusel 17. června 2016 (OR. en) 10019/16 PROCIV 45 JAI 553 POZNÁMKA K BODU I/A Odesílatel: Příjemce: Předsednictví Č. předchozího dokumentu: 9982/16 Předmět: Výbor stálých zástupců / Rada Zpráva nizozemského předsednictvío nejvýznamnějších výsledcích dosažených na úrovni EU v oblasti civilní ochrany 1. Delegace naleznou v příloze zprávu předsednictví o nejvýznamnějších výsledcích dosažených na úrovni EU v oblasti civilní ochrany. 2. Coreper by měl vyzvat Radu, aby vzala zprávu na vědomí /16 gr/zc/mb 1

2 PŘÍLOHA ZPRÁVA NIZOZEMSKÉHO PŘEDSEDNICTVÍ o nejvýznamnějších výsledcích dosažených na úrovni EU v oblasti civilní ochrany Zpráva uvádí nejvýznamnější výsledky EU v oblasti civilní ochrany, kterých bylo dosaženo během nizozemského předsednictví Rady Evropské unie. Ústředním tématem Pracovní skupiny pro civilní ochranu během nizozemského předsednictví bylo zvyšování povědomí v souvislosti s prevencí katastrof, což má klíčový význam pro dosažení vyšší úrovně ochrany před katastrofami a odolnosti vůči nim. Prevence katastrof je důležitou součástí uceleného přístupu k budování odolnosti, neboť se zabývá ochranou osob, majetku a životního prostředí před všemi druhy přírodních katastrof a katastrof způsobených člověkem. Civilní ochrana byla také významným aspektem reakce na probíhající migrační a uprchlickou krizi, a to na vnitrostátní úrovni i na úrovni EU, mimo jiné prostřednictvím aktivace mechanismu civilní ochrany Unie několika zúčastněnými státy /16 gr/zc/mb 2

3 1. Odolné infrastruktury Hlavním cílem předsednictví bylo dosáhnout lepšího pochopení možného kaskádového efektu katastrof na kritickou infrastrukturu a úlohy orgánů civilní ochrany při posilování odolnosti této kritické infrastruktury. V posledních letech se objevily nové, komplexní hrozby, které zdůrazňují nutnost další součinnosti a užší spolupráce na všech úrovních. Došlo i k výraznému zvýšení počtu a závažnosti přírodních katastrof a katastrof způsobených člověkem. Na vnitrostátní a evropské úrovni byly napříč různými oblastmi politiky podniknuty významné kroky 123 zaměřené na budování odolnosti vůči přírodním událostem a událostem způsobeným člověkem. Řešení potřeby zvýšit odolnost všech životně důležitých a kritických infrastruktur má rozhodující význam pro snížení vystavení těchto infrastruktur přírodním katastrofám a katastrofám způsobeným člověkem i jejich zranitelnosti. Lze toho dosáhnout prostřednictvím užší spolupráce mezi složkami civilní ochrany a složkami ochrany kritické infrastruktury. Předsednictví uspořádalo pro složky civilní ochrany a složky ochrany kritické infrastruktury pracovní seminář s názvem Budování mostů. Tento pracovní seminář se konal v nizozemském Haagu ve dnech 12. a 13. ledna Byly stanoveny následující kroky, které mohou členské státy podniknout za účelem minimalizace rizika narušení kritické infrastruktury: význam sdílení informací a získávání znalostí; propojení posouzení rizik; potřeba systému veřejné výstrahy (krizová komunikace) spolu s informovaností o rizicích; spolupráce se všemi příslušnými partnery (včetně soukromého sektoru) zejména při sdílení osvědčených postupů; odborná příprava a cvičení Mechanismus civilní ochrany Unie rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1313/2013/EU ze dne 17. prosince 2013 o mechanismu civilní ochrany Unie Evropský program na ochranu kritické infrastruktury sdělení Komise o Evropském programu na ochranu kritické infrastruktury (KOM(2006) 786 v konečném znění). Nařízení EU o transevropských dopravních sítích nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1315/2013 ze dne 11. prosince 2013 o hlavních směrech Unie pro rozvoj transevropské dopravní sítě /16 gr/zc/mb 3

4 Tyto kroky byly dále projednány během tří zasedání Pracovní skupiny pro civilní ochranu. Pracovní skupina dosáhla společné shody v těchto otázkách: Sdílení informací a získávání znalostí - je zapotřebí další vzájemné spolupráce různých (úrovní) databází a platforem, aby se umožnilo sdílení informací a získávání znalostí; - mohlo by se dále prozkoumat vytváření vazeb mezi vědou a tvorbou politik; - mohly by se sdílet osvědčené postupy týkající se sdílení (citlivých) informací s provozovateli infrastruktur před krizemi a během nich; - důležitým úkolem je propojení různých internetových portálů a evropských databází s cílem dosáhnout větší součinnosti. Propojení posouzení rizik - význam propojení oblastí na základě posouzení rizik (s přihlédnutím ke kaskádovému efektu v rámci vnitrostátních posouzení rizik); - dilema mezi veřejnými a důvěrnými informacemi v rámci jednotlivých posouzení rizik by mohlo představovat problém; - posuzování rizik na regionální úrovni by mohlo být přínosem pro posuzování přeshraničních infrastruktur. Na základě toho může v budoucnu žádoucí usilovat o vytvoření celoevropské sítě pro posuzování rizik (PEN-RA) /16 gr/zc/mb 4

5 Krizová komunikace a povědomí o rizicích - informovanost o rizicích je ústředním aspektem účinného zvládání rizik katastrof; - zásadní odpovědnost za informování veřejnosti o významných rizicích a hrozbách, jimž je obyvatelstvo vystaveno, nesou orgány (na ústřední a místní úrovni); - posuzování rizik vyžaduje účinné informační a komunikační systémy; - pochopení správní kapacity, která je nezbytná pro sdělování výsledků posouzení rizik, a jejího významu pro celkovou komunikační strategii týkající se rizik může přispět ke zlepšení sdílení informací a údajů a komunikace s příslušnými zúčastněnými stranami. Odborná příprava a cvičení - provádění cvičení a odborné přípravy by mělo být součástí širšího procesu a propojovat předchozí vzdělání a odbornou přípravu s následným testováním, hodnocením a učením, čímž se celý cyklus systému uzavře; - po každé události, katastrofě nebo cvičení by mělo dojít k řádnému hodnocení a uplatnění získaných poznatků; - vzdělávání a odborná příprava, jakož i povědomí o rizicích mohou zvýšit odolnost společnosti, pokud jsou výslovně spjaty s konkrétní politikou. Spolupráce s příslušnými partnery, mimo jiné sdílením osvědčených postupů - začleňování osvědčených postupů a neustálé využívání zkušeností a znalostí v rámci členských států může posílit odolnost; - poznatky získané z událostí a výzkumu by mohly být začleněny do plánování zaměřeného na zvýšení připravenosti a odolnosti, aby nedocházelo k nežádoucím negativním dopadům, jako je vznik dalšího rizika nebo nerozpoznání změn charakteristik rizika; - zjišťování získaných poznatků jako první krok v procesu, který zahrnuje přizpůsobení kritických systémů, opakované monitorování úrovně schopností, hodnocení výkonnosti opatření v rámci odezvy a obnovy a provádění vzájemných hodnocení s cílem sdílet poznatky mezi členskými státy /16 gr/zc/mb 5

6 Na základě jednání v rámci Pracovní skupiny pro civilní ochranu dospělo předsednictví k závěru, že budování odolnosti ve fázi prevence by mohlo být považováno za klíčový prvek pro zmírňování rizik udržitelným způsobem. Předsednictví navrhuje tento postup: organizovat (prostřednictvím stávajících fór) setkání složek civilní ochrany a složek ochrany kritické infrastruktury při příležitosti tvorby politik a školení nebo cvičení, s cílem zvýšit vzájemnou informovanost a jednat o konkrétních způsobech podpory součinnosti. To může probíhat například formou pozvání kontaktních míst v oblasti ochrany kritické infrastruktury (CIP) na zasedání skupiny odborníků, která jsou věnována prevenci katastrof, a uvážením možnosti zahrnout do výcvikového aspektu mechanismu civilní ochrany Unie učební cyklus (vzdělávání a odborná příprava); prosazovat a hledat možnosti spolupráce zaměřené na kaskádový efekt v rámci vnitrostátních posouzení rizik ze strany Evropské komise prostřednictvím projektů prevence a připravenosti financovaných v rámci nástroje pro financování civilní ochrany, jakož i činnosti v rámci systému podpory znalostního centra pro zvládání rizik katastrof; zkoumat možnosti vytvoření metodiky regionálního posuzování rizik, což může být rozvinuto v celoevropský přístup, s cílem podpořit členské státy při určování, analýze a hodnocení rizik: členské státy a Evropská komise by měly pokračovat ve spolupráci prostřednictvím skupiny odborníků EU pro prevenci katastrof a znalostního centra pro zvládání rizik katastrof; posilovat komplexní přístup ke zvládání rizik ze strany znalostního centra pro zvládání rizik katastrof (DRMKC), jakožto hlavní referenční instance pro užší propojení vědy a politiky, které by mohlo do svých činností zahrnout oblast odolných infrastruktur. Například shromažďováním a usnadňováním osvědčených postupů a poznatků získaných z událostí nebo cvičení, jež mohou přispět k určení možností prevence a k dalšímu rozvíjení kultury prevence. Rovněž prostřednictvím hledání způsobů, jak propojit jednotlivé stávající databáze, platformy a webové stránky na evropské úrovni s cílem podpořit výměnu znalostí a informací a dosáhnout větší součinnosti mezi různými oblastmi; 10019/16 gr/zc/mb 6

7 spolupráci mezi složkami civilní ochrany EU a složkami ochrany kritické infrastruktury EU by rovněž mohly lépe odrážet právní předpisy. Na základě jednání v pracovní skupině předsednictví sestavilo příručku osvědčených postupů na úrovni EU v oblasti civilní ochrany a ochrany kritických infrastruktur (9930/1/16 REV 1). 2. Prevence záplav V důsledku účinků změny klimatu, růstu populace, rychlé urbanizace a degradace ekosystémů patří záplavy v celé EU mezi hlavní rizika s vysokou pravděpodobností a velkým dopadem na společnost. Je proto důležité posoudit úlohu různých zúčastněných stran při prevenci a minimalizaci následků narušení sociální situace. Předsednictví proto zahájilo diskusi na téma prevence povodní z hlediska civilní ochrany s cílem pochopit rizika povodní prostřednictvím výměny přínosných nápadů a osvědčených postupů, určení možných nedostatků a případných rezervních kapacit a zaměření se na společný postup a součinnost. Předsednictví představilo tři úrovně pro omezení pravděpodobnosti i dopadu záplav, a to prevenci, prostorovou adaptaci a účinné zvládání katastrof a krizí. Pracovní skupina jednala o těchto otázkách: Kultura prevence Posouzení rizik a plány na zvládání rizika povodní a řízení schopností jsou považovány za hlavní prvky provádění směrnice EU z roku 2007 o povodních, jejímž cílem je omezit nepříznivé účinky na lidské zdraví, životní prostředí, kulturní dědictví a hospodářskou činnost na celoevropské úrovni. Existují rozdíly, pokud jde o úlohy a povinnosti celostátních i místních orgánů pro civilní ochranu a řešení krizí během fáze ochrany a prevence v rámci cyklu zvládání rizika povodní /16 gr/zc/mb 7

8 Účinný ucelený systém víceúrovňové správy je považován za nezbytný pro rozšíření přístupu od ochrany k prevenci a zvyšování povědomí. Za velmi důležitou se považuje internalizace přeshraniční povahy rizika povodní v rámci jeho preventivního zvládání prostřednictvím přeshraniční spolupráce. Prostorová adaptace Prostorová adaptace by mohla být považována za proaktivní přístup ke zvládání rizika povodní s cílem podpořit udržitelnost a nákladovou efektivnost preventivních opatření. Dlouhodobá vize, spolupráce s partnery ze soukromého sektoru, úloha místních orgánů, a zapojení aktérů z různých úrovní jsou považovány za nezbytné pro účinné územní plánování. Pro úspěšné provádění prostorové adaptace v členských státech je třeba tyto prvky začlenit do různých oblastí politiky. Sdílení znalostí a osvědčených postupů by mohlo být pro členské státy zcela zásadní. Informovanost veřejnosti a hromadná evakuace Pro kontext zvládání katastrof a řešení krizí je příznačné, že je širokou veřejností vnímán jako oblast s nízkým rizikem, a v důsledku toho je věnována jen omezená pozornost přípravě na povodně. Jelikož dopad povodní často přesahuje kapacity jednotlivých organizací (či dokonce zemí), je do scénářů a strategií evakuace a komunikace důležité integrovat všechny různé úrovně (místní, regionální, meziregionální a celostátní). Mezi členskými státy existují rozdíly, pokud jde o úlohy a povinnosti místních a celostátních orgánů civilní ochrany během plánování odezvy a koordinace činností souvisejících s evakuací /16 gr/zc/mb 8

9 Pro dobrou komunikaci je zásadní vizualizace, jednoduchost a dostupnost informací a také spolupráce mezi veřejnými a soukromými zúčastněnými stranami. Existují různé iniciativy (například vzdělávání ve školách, různé kampaně atd.), jejichž cílem je zvýšit v členských státech povědomí o rizicích. Možnosti evakuace závisejí na rozdílech v rizicích (pobřežní či říční povodně), zeměpisné poloze (pevnina oproti ostrovům) a dopadu povodní na veřejné zdraví. V návaznosti na jednání v rámci Pracovní skupiny pro civilní ochranu navrhuje předsednictví tento postup: zlepšit vzájemné působení mezi složkami civilní ochrany a složkami pro zvládání povodňových rizik s cílem zvýšit vzájemnou informovanost a jednat o konkrétních způsobech podpory součinnosti; využít znalostního centra pro zvládání rizik katastrof pro výměnu znalostí a osvědčených postupů v oblasti prevence rizika povodní; podporovat přeshraniční projekty týkající se zvládání rizika povodní prostřednictvím projektů prevence a připravenosti v oblasti civilní ochrany. 3. Uprchlická a migrační krize Mechanismus civilní ochrany Unie byl v roce 2015 aktivován Maďarskem, Slovinskem, Chorvatskem, Řeckem a Srbskem. Celkem 25 zúčastněných států nabídlo pomoc s cílem reagovat na aktivaci tohoto mechanismu v souvislosti s uprchlickou krizí 4. Příspěvky byly významné co do počtu a objemu, přičemž bylo odesláno více než kusů vybavení v rámci základní materiální pomoci, včetně přístřeší, sanitárních zařízení, nouzových balíčků, ochranných prostředků a minivanů. Celková finanční hodnota pomoci v rámci mechanismu civilní ochrany Unie je však i nadále nízká v porovnání s celkovou reakcí EU a přetrvávají určité nedostatky, zejména pokud jde o obytné kontejnery, přikrývky, topná tělesa, nouzové lékárničky, matrace, stany a toalety. 4 AT, BE, BG, CY, CZ, DE, DK, EE, FI, FR, HU, IE, LV, LT, LU, NL, NO, PL, PT, RO, SK, ES, SE, SI, UK /16 gr/zc/mb 9

10 Rovněž je třeba poznamenat, že v rámci aktivace integrovaných opatření pro politickou reakci na krize vystupuje středisko pro koordinaci odezvy na mimořádné události jako ústřední kontaktní místo s nepřetržitým provozem pro integrovaná opatření pro politickou reakci na krize. V rámci Skupiny přátel předsednictví pro integrovaná opatření pro politickou reakci na krize a provádění doložky solidarity (IPCR/SCI) zahájilo předsednictví proces analýzy získaných poznatků, do něhož budou zapojeny příslušné pracovní skupiny včetně Pracovní skupiny pro civilní ochranu. V návaznosti na závěry Evropské rady ze dne 19. února, v nichž Evropská rada prohlásila, že považuje za nutné zavést kapacitu, jež EU umožní poskytovat humanitární pomoc interně, bylo dne 15. března přijato nařízení Rady o poskytování mimořádné podpory v rámci Unie 5. EU na tomto základě dne 19. dubna 2016 přidělila částku 83 milionů EUR na řešení nejnaléhavějších potřeb uprchlíků v Řecku. Pro Komisi, která provádí činnost prostřednictvím osmi humanitárních partnerů (Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky, Mezinárodní federace společností Červeného kříže a Červeného půlměsíce a šest mezinárodních nevládních organizací: OXFAM, Mezinárodní červený kříž, DRC 6, ASB 7, Save the Children (Zachraňte děti) a MdM 8 ), je prioritním úkolem podpora potřeb migrantů a uprchlíků, kteří uvízli v přijímacích střediscích a táborech v Řecku (převážně v kontinentální části). Poskytovaná pomoc zahrnuje činnosti v oblasti zdraví a ochrany, psychosociální podporu, vodu, sanitární a hygienická zařízení, přístřeší a potraviny. Neplánuje se podpora v souvislosti s programy relokace, přesídlení a navracení. 4. Účast v mechanismu civilní ochrany Unie Dne 4. dubna 2016 se Turecko formálně stalo 34. státem účastnícím se mechanismu civilní ochrany Unie. Zapojení do mechanismu civilní ochrany Unie předcházela ratifikace dohody s Evropskou unií o účasti Turecka v rámci mechanismu civilní ochrany Unie tureckými orgány. Dohodu podepsali v Bruselu dne 6. května 2015 Christos Stylianides, komisař EU pro humanitární pomoc a řešení krizí, a Dr. Fuat Oktay, předseda tureckého orgánu pro zvládání katastrof a mimořádných událostí Úř. věst. L 70, , s. 1. Dánská rada pro uprchlíky. Německý svaz samaritánů (Arbeiter-Samariter-Bund). Lékaři světa /16 gr/zc/mb 10

11 5. Aktivace mechanismu civilní ochrany Unie V období od ledna do června 2016 byl tento mechanismus aktivován celkem dvanáctkrát. V daném období se jednalo o tyto aktivace: - Migrační krize jak bylo uvedeno výše, pět zemí aktivovalo mechanismus civilní ochrany Unie v roce 2015 z důvodu masivního přílivu uprchlíků. Řecko tento mechanismus aktivovalo podruhé dne 29. února Aktivaci ukončilo Maďarsko (11. září 2015), Slovinsko (4. dubna 2016) a Chorvatsko (30. května 2016). Potřebám Chorvatska bylo zcela vyhověno, ale aktivace byla zachována jako preventivní opatření. Srbsko a zejména Řecko stále čelí problémům, pokud jde o počet ubytovacích nebo hygienických zařízení. - Ebola mechanismus civilní ochrany Unie aktivovala v roce 2014 Světová zdravotnická organizace po vypuknutí epidemie viru Ebola, zejména v Libérii, Ghaně a Mali. Od té doby byly těmto a dalším zemím západní Afriky poskytnuty různé kapacity a odborné znalosti. Dne 29. března 2016 krizový výbor svolaný Světovou zdravotnickou organizací konstatoval, že šíření viru Ebola v západní Africe již nepředstavuje mimořádnou událost a že postižené země mají dostatečnou kapacitu pro rychlou reakci na nové případy výskytu viru. Evropská komise tuto situaci i nadále pečlivě sleduje. - Fidži po tropickém tajfunu Winston aktivovala tato země dne 22. února 2016 mechanismus civilní ochrany Unie pro dopravní kapacitu. Po pomoci ze strany Francie byla aktivace dne 31. března 2016 ukončena. - Ekvádor aktivace mechanismu civilní ochrany Unie dne 17. dubna 2016 po zemětřesení o síle 7,8 stupně. Více než 660 osob zahynulo a více než 1,2 miliony osob bylo zemětřesením těžce zasaženo. Došlo k vyslání týmu civilní ochrany EU a dalších týmů složených z různých odborníků a k zaslání materiální pomoci /16 gr/zc/mb 11

12 - Angola v reakci na probíhající epidemii viru žluté zimnice v zemi nasadila Evropská unie tým zdravotnických odborníků v rámci evropského zdravotnického sboru. Odborníci v oblasti veřejného zdraví a zdravotnictví ze tří členských států a zástupci Evropské komise a Evropského střediska pro prevenci a kontrolu nemocí uskutečnili hodnotící misi s cílem lépe porozumět epidemiologickým charakteristikám epidemie, posoudit rizika regionálního a mezinárodního šíření a důsledky pro Evropu a Evropany cestující v tomto regionu a prozkoumat způsoby, jak poskytnout zemi v jejím úsilí o zmírnění rizika další odborné znalosti. - Šrí Lanka záplavy a sesuvy půdy. V souvislosti s následky tropické cyklony Roanu, která zasáhla Šrí Lanku dne 14. května 2016, požádala šrílanská vláda o mezinárodní pomoc spočívající převážně v nepotravinovém materiálu (stany, pokrývky, matrace, generátory pro výrobu elektrické energie, vodní čerpadla, čistírny odpadních vod a tablety na čištění vody, lodě atd.). V reakci na tuto žádost a prostřednictvím mechanismu civilní ochrany Unie poskytlo Dánsko čtyři zařízení na čištění vody spolu s technickým týmem, který ode dne 30. května 2016 působí přímo na místě. Podle vnitrostátních orgánů (středisko pro zvládání katastrof DMC) zemřelo v důsledku tropické cyklony Roanu oficiálně 105 osob, přičemž 116 osob se stále pohřešuje a více než osob bylo cyklonou zasaženo. Více než osob ubytovaných v dočasných táborech po celé zemi se začalo navracet do svých domovů. - Ukrajina spolupráce s mechanismem civilní ochrany Unie (od října 2014) /16 gr/zc/mb 12

13 - V návaznosti na žádost ukrajinských orgánů o aktivaci mechanismu civilní ochrany Unie v roce 2014 byla na jaře roku 2015 vyslána poradní mise mechanismu civilní ochrany Unie pro rozvoj kapacit. Celkem bylo učiněno 13 doporučení týkajících se různých témat. Ve dnech 1. až 16. dubna 2016 byla vyslána navazující mise, která měla prozkoumat, jak ukrajinská státní záchranná služba zohlednila doporučení předložená poradní misí v roce 2015, a napomoci při zjišťování a stanovování priorit pro provádění těchto doporučení. Touto misí tak byl zakončen cyklus poradní mise posouzení, poradenství a návazná opatření. V současné době se dokončuje zpráva z mise. 6. Evropská kapacita pro odezvu na mimořádné události a evropský zdravotnický sbor Evropská kapacita pro odezvu na mimořádné události (také známa jako dobrovolný společný soubor kapacit) se postupně formuje v rámci mechanismu civilní ochrany Unie, i když je třeba ještě vynaložit významné úsilí pro dosažení cílů v oblasti kapacit, pro rozvoj/revizi kritérií kvality a interoperability různých modulů a dalších kapacit pro odezvu, a pro zavedení postupu certifikace. K červnu roku 2016 zaregistrovalo devět členských států (Francie, Německo, Španělsko, Švédsko, Finsko, Belgie, Lucembursko, Polsko a Česká republika) v rámci dobrovolného společného souboru kapacit celkem 32 kapacit pro odezvu. U dalších 18 kapacit pro odezvu probíhá registrace. Další země projevily zájem o účast a v současnosti probíhají dvoustranná jednání. Evropský zdravotnický sbor, který je součástí dobrovolného společného souboru kapacit, oficiálně zahájil svou činnost dne 15. února 2016 za silné podpory ze strany několika zúčastněných států a Světové zdravotnické organizace. Mezi prostředky vyčleněné pro evropský zdravotnický sbor patří: tým španělských lékařů, lucemburský tým pro pohotovostní záchranné evakuace (Medevac), belgická mobilní laboratoř, česká předsunutá zdravotnická jednotka, německá stálá technická kapacita, jakož i tři týmy pro technickou pomoc a podporu z Finska, Švédska a Německa. Některé prostředky jsou ještě ve fázi formálního závazku /16 gr/zc/mb 13

14 Kapacity z dobrovolného společného souboru kapacit byly nasazeny třikrát: 1) během krize v souvislosti s virem Ebola byla belgická mobilní laboratoř vyslána do Guineje a letadla z Lucemburska prováděla v rámci Medevac záchranné evakuace ze Sierry Leone; 2) při lesních požárech v Řecku v létě roku 2015 byl mobilizován francouzský modul s letadly pro hašení lesních požárů a pátrací letadlo; 3) během odezvy na zemětřesení v Ekvádoru vyslala Francie svůj modul pro čištění vody. Na úrovni EU probíhá činnost zaměřená na vypracování anebo revizi kritérií kvality a interoperability pro kapacitu pro odezvu v rámci dobrovolného společného souboru kapacit a evropského zdravotnického sboru. Další činnost bude probíhat také v rámci odborných skupin zaměřených na rozvoj požadavků na kvalitu pro další kapacity pro odezvu a týmy pro technickou pomoc a podporu a na začlenění odborníků s příslušnými profily do dobrovolného společného souboru kapacit. 7. Posouzení rizik Rozhodnutí o mechanismu civilní ochrany Unie stanoví, že všechny zúčastněné státy vypracují vnitrostátní posouzení rizik a do 22. prosince 2015 předloží jeho shrnutí Evropské komisi (čl. 6 písm. a)). Ve stanovené lhůtě bylo obdrženo 30 příspěvků členských států což je nárůst oproti 18 vnitrostátním posouzením rizik předloženým na dobrovolném základě v letech 2011 až Vnitrostátní posouzení rizik stanoví hlavní rizika, která jsou řešena na celostátní (nebo nižší) úrovni za použití souborů jasných metod a postupů, často v právním kontextu specifickém pro jednotlivé země. Informace shromážděné z různých vnitrostátních posouzení rizik přispívají k vytvoření jasnějšího obrazu rizik v celé Evropské unii. První čtení shrnutí ukázalo, že klíčovým rizikem posuzovaným v zemích EU zůstávají povodně (uvedeny ve 24 vnitrostátních posouzeních rizik). Vysoké riziko představuje ztráta kritické infrastruktury včetně výpadku energie (20), jež se považuje za příčinu vzniku rizika i dopad rizika, tj. na jiná rizika má kaskádový efekt. Mezi další posuzovaná klíčová rizika patří mimo jiné: extrémní teploty (19) a průmyslové havárie (18), úniky radiace (18), lesní požáry (18), teroristické útoky (16), pandemie (15), zemětřesení (13) a kybernetické hrozby (12) /16 gr/zc/mb 14

15 Zmíněné rozhodnutí rovněž vyzývá Komisi, aby na základě vnitrostátních příspěvků vycházejících z vnitrostátních posouzení rizik připravila přehled rizik zahrnující závažná rizika katastrof, kterým členské státy EU čelí. Tím by se částečně aktualizoval přehled z roku 2014, který pro každé riziko katastrof posuzoval klíčové prvky rizika a výsledky posouzení rizik vyňaté z příspěvků jednotlivých států. Posouzení rizik se v jednotlivých zemích EU liší v závislosti na scénáři zvoleném pro posouzení, pravděpodobnosti/možnosti výskytu, rozsahu dopadu, přeshraničním rozměru rizik a také na politickém kontextu, v němž se tato posouzení provádějí. Předběžné posouzení vnitrostátních příspěvků poukazuje na řadu klíčových oblastí, v nichž by Evropská komise a členské státy EU mohly spolupracovat, kromě spolupráce při vypracovávání přehledu. Patří sem: porozumění procesu identifikace rizika ( taxonomie ); srovnávání různých metodik a terminologie; posuzování rizik na regionální a evropské úrovni; řešení kaskádového efektu mezi riziky katastrof zasedání generálních ředitelů pro civilní ochranu Evropské unie, Evropského hospodářského prostoru a kandidátských zemí (Amsterodam, 2. a 3. června 2016) Generální ředitelé pro civilní ochranu se ve dnech 2. a 3. června sešli v Amsterodamu, aby projednali mimo jiné uprchlickou krizi, vnitrostátní posouzení rizik, dobrovolný společný soubor kapacit a evropský zdravotnický sbor, partnerství se sousedními zeměmi, možnosti financování na podporu prevence rizika katastrof prostřednictvím politiky soudržnosti, jakož i obě výše uvedené priority předsednictví, jimiž jsou odolné infrastruktury a prevence povodní. Na tomto zasedání byla rovněž Bulharsku předána zpráva o vzájemném hodnocení jeho systému zvládání katastrof /16 gr/zc/mb 15

16 Source : DG ECHO 10019/16 gr/zc/mb 16

17 Source : DG ECHO 10019/16 gr/zc/mb 17