OBCHODOVÁNÍ S LITVOU Ing. Petr Vávra, zástupce velvyslance, ZÚ Vilnius

Transkript

1 Velvyslanectví ve Vilniusu OBCHODOVÁNÍ S LITVOU Ing. Petr Vávra, zástupce velvyslance, ZÚ Vilnius

2 Téma prezentace 1. Obecně k Litvě, ekonomická situace a výhled 2. Vzájemné vztahy s akcentem na ekonomiku 3. Příležitosti ve vybraných oborech litevské ekonomiky 4. Jak se v Litvě podniká 5. Otázky na závěr (budou-li) 2

3 1. Základní informace o Litevské republice největší trh Pobaltí s necelými třemi milióny obyvatel, hlavní město Vilnius (cca 580 tis. obyvatel), pětici největších měst doplňuje Kaunas, Klajpéda, Panevéžys a Šiauliai členský stát EU a NATO, jedná o vstupu do OECD úzká spolupráce s Lotyšskem a Estonskem (Baltské shromáždění a Baltská rada ministrů), jakož i se severskými zeměmi (Rada států baltského moře) vyhraněný postoj k Rusku daný mj. sousedstvím Kaliningradské oblasti, snahou o vymanění z energetické závislosti, aktivní politika vůči Bělorusku i Ukrajině (zajištění bezpečnosti) politická situace stabilní, v současné době vládne koalice vedená sociální demokracií a tvořená dalšími dvěma stranami (Pořádek a spravedlnost a Strana práce), na podzim se chystají parlamentní volby 3

4 1. Základní informace o Litevské republice II. Makroekonomika vývoj ekonomiky HDP za rok ,6-1,7%, odhad růstu pro 2016 vláda 3,2%, EK 2,9%, LNB 2,9% inflace za rok ,3%, odhad pro rok ,5%, v dalších letech až 2,3% nezaměstnanost 9% na konci 2015, odhad pro rok ,1% nárůst reálné mzdy v roce 2015 o 16% nárůst spotřeby domácností v roce 2015 o 4,6%, obratu maloobchodu (bez prodeje vozidel) 5,5% průměrný růst mezd ,8%, odhad 2016 o 4,8-5%, ,8% průměrná mzda na konci r dosáhla 757 EUR, minimální 325 EUR (350 od 1/16) 4

5 1. Základní informace o Litevské republice III. Přímé zahraniční investice 31 nových projektů v roce 2015 rekordní výsledek pro Litvu noví příchozí NASDAQ, AIG, UBER nárůst počtu projektů o 20% nárůst počtu pracovních míst o 50% celkový objem kapitálových investic se zpětinásobil z 30 mil. EUR ve 2014 na 144 mil. EUR v 2015 důraz na čtyři obory při lákání FDI sdílené služby (finance a účetnictví, HR, právo, IT), výroba (strojírenství, elektronika, lasery, letecké služby MRO), technologie (vývoj SW, IT outsourcing, datová centra, vývoj her), přírodní vědy (bio, zdrav. zaříz.) 5

6 1. Základní informace o Litevské republice IV. Zahraniční obchod Litvy za rok 2015 export -4,5% (z toho Rusko -30%) export v roce 2016 odhad +3%, 9% v roce 2017 import v roce % dovozy +5% v roce 2016, resp. 10% v roce 2017 nadále negativní dopad vývoje v RU, posílení domácí poptávky =) větší obchodní deficit vývoz služeb v roce % celkem, propad RU o cca 30%, nárůst do EU cca dtto hlavní partneři nadále Rusko (13,6%, 17,3%, Lotyšsko, Polsko, Německo hlavní komodity. minerální paliva, strojír. výrobky, elektronika, chemikálie 6

7 1. Základní informace o Litevské republice V. Hlavní obory ekonomiky zemědělství základ LT ekonomiky v roce 1940 (1/2 prac. síly), v současnosti stále klíčová role v zaměstnanosti i HDP, více než ve většině zemí EU, cca 3,37 mil. ha obděláváno, hlavní exportní položky ryby, mléko, máslo, sýry, až 80% se donedávna vyváželo do Ruska, dovoz hlavně z EU, potraviny a ovoce průmysl nezastává tak významnou roli jako zemědělství, jedno z hlavních a nejziskovějších odvětví je chemický průmysl (hnojiva), textil, dále elektronika, zpracování dřeva a papírenský průmysl, potravinářství, pokrokové technologie tvoří pouze 1/5 prodejů stavebnictví pokles v roce 2015 o 15% (opakování situace z roku 2012) služby postupný rozvoj, doprava a logistika, sdílené služby, datová centra atd., nad 60% HDP (EU průměr nad 70%) 7

8 1. Základní informace o Litevské republice VI. Vládní strategie, hlavní směry dalšího rozvoje posílení obranného rozpočtu na rok 2016 o 1/3 (574 mil. EUR, 1,48% HDP), plán 2% HDP již ve 2018, návrh nové bezpečnostní strategie odsouhlasení reformy Zákoníku práce Národní energetická strategie strategie en. nezávislosti, do roku 2020 Národní program reforem 2015 zvýšení zaměstnanosti, zvýšení OEZ, zvýšení en. efektivity, moderní státní správa, lepší řízení zdravotnictví Litevská inovační strategie mobilizovat a využívat efektivně státní zdroje, konkurencesch. znalostní ekonomika, nejnovější technologie, kvalif. lidské zdroje, LT Summary Innovation Index 0,29 (EU av. 0,47%) 8

9 2. Vzájemné ekonomické vazby mezi ČR a Litvou v roce 2015 vyvezly české firmy zboží za 422,5 mil. EUR (-4,8%, 36. místo v ZO ČR) dovoz z Litvy dosáhl 213,7 mil. EUR (+1%, 49. místo v ZO ČR) celkový obrat dosáhl 636,2 mil. EUR (-2,9%), kladná bilance klesla o 10,2% na 208,7 mil. EUR za první dva měsíce roku 2016 činil vývoz z ČR 60,5 mil. EUR (-1,5%), dovoz do ČR 37,7 mil. EUR (+26,5%), celkový obrat 98,2 mil. EUR a bilance +22,8 mil. EUR 9

10 2. Vzájemné ekonomické vazby mezi ČR a Litvou II. hlavní vývozní položky z ČR osobní vozidla a jejich díly, telefonické přístroje a stroje pro zpracování dat hlavní dovozní položky do ČR plasty, hnojiva, farmaceutické výrobky prioritní obory dle Mapy oborových příležitostí nábytkářský průmysl, obranný průmysl, stavební průmysl, zábava a volný čas, automobilová doprava 10

11 2. Vzájemné ekonomické vazby mezi ČR a Litvou 3 Perspektivní sektor Konkrétní příležitosti HS Síťoviny vázané z motouzů ap sítě rybářské aj HS Plachty nepromokavé lodní stínící ap stany aj HS Stroje počítací účtovací pokladny registr ap Obranný průmysl HS Přístr radiolok ap radiové pro řízení dálkové HS Tanky aj vozidla bojová obrněná i se zbraněmi HS Aerodyny ost lodě kosmické nosiče startovací HS Výr s krystaly tekutými jn přístr optické ost HS Přístroje dýchací ostatní masky plynové HS Zbraně vojenské ne sečné bodné revolvery ap Stavební průmysl HS Krytiny podlah obklady stěn stropů z plastů HS Pryskyřice aminové fenolické polyuretany HS Desky třískové apod,,ze dřeva a podobných materiálů Nábytkářský průmysl HS Desky dřevovláknité ap z materiálů dřevitých HS Překližky,desky dýhované a podobné vrstvené dřevo Zábava a volný čas Automobilová doprava HS Tříkolky,kolob,;kočárky pro panenky;panenky;hračky ost;modely;puzzle HS Tužky tuhy jiné pastely uhle křídy kreslicí HS 8702 Vozidla motorová pro dopravu veřejnou osobní HS 8708 Části součásti vozidel motor osob aj traktorů 11

12 2. Vzájemné ekonomické vazby mezi ČR a Litvou IV Příklady působení českých a litevských firem průmysl Škoda Auto (cca 10% trhu), Barum, Škoda Transportation, Škoda Vagónka, AŽD, Bonatrans stavebnictví EUROVIA, Jika, Korado zdravotnictví LINET potravinářství EMCO, Budvar, Plzeňský Prazdroj, Vitana, BioVita, Becherovka, výrobky a služby z Litvy hnojiva Achema, mléčné výrobky Džiugas, správa letišť Avia Solutions 12

13 3. Příležitosti ve vybraných oborech v Litvě Doprava a dopravní infrastruktura městská hromadná doprava pět největších měst Litvy obnovuje autobusový park, ve Vilniusu a Kaunasu řeší otázku dalšího provozování a rozvoje trolejbusové dopravy, diskuze o elektrobusech, potřeba lepšího řízení dopravy, parkovací systémy, atd.; projekt ED ZÚ Vilnius seminář 4/2016 železnice strategický rozvoj sektoru, projekt Rail Baltica, modernizace a rozšiřování parku lokomotiv a vagónů, modernizace tratí a jejich vybavení, rozvoj logistiky; seminář v Praze 5/2016, seminář na ZÚ Vilnius 9/2016 silnice modernizace a rozšiřování silniční sítě, městské okruhy letiště modernizace letiště ve Vilniusu, rozvoj infrastruktury v Kaunasu přístav rozšiřování Klajpédy, rozvoj LNG terminálu a infrastruktury potrubní doprava budování plynovodů 13

14 3. Příležitosti ve vybraných oborech v Litvě II. Zdravotnictví Litva vynakládá na zdravotnictví cca 7% HDP (cca 1,8 mld. EUR) modernizace a budování infrastruktury zdravotnické zařízení a vybavení nemocniční postele, stomatologické ordinace a jejich vybavení, přístroje rozvoj obslužných provozů kupř. nemocniční kuchyně likvidace nemocničních/nebezpečných odpadů spolupráce ve výzkumu sdílení zkušeností, zdravotnická reforma 14

15 3. Příležitosti ve vybraných oborech v Litvě III. Vodní a odpadové hospodářství, obnovitelné zdroje Litva plánuje v letech investovat do vodní infrastruktury 200 mil. EUR, zahájení tendrů je plánováno v letošním roce, fondy pokryjí 50% projektových nákladů, v případě projektů u vodních toků propojených s Baltským mořem až 80% situace ve velkých městech nevykazuje větší problémy, na rozdíl od zastaralé a neefektivní infrastruktury na venkově =) potřeba značných investic nakládání s odpady v Litvě vyžaduje systémové zlepšení, implementaci regionálního systému sběru, třídění a opětovného využití, plánuje se uzavírka starých úložišť a skládek, budování nových moderních provozů rozvoj bioplynových technologií a spalování odpadů obnovitelné zdroje potenciál existuje v oblasti geotermální energie, větrné energie, solární energie, bioplynů ze skládek 15

16 4. Podnikání a obchodování s Litvou IV Podnikatelské prostředí - plusy Forbes : Best country to do business z 22. v roce 2014 na 15. místo v roce 2015 (EE 19., LV mimo první dvacítku) Bloomberg: Litva na čele inovačního podnikání, 32. místo (EE 34. a LV 40.) z 200 zemí Světová banka: Ease of starting a business/rozjezd podnikání z 19. místa ve 2014 na 11. místo ve 2015; Doing Business 2015 LT 10. z 28 zemí EU Financial Times: Vilnius na 3. místě mezi nejpřitažlivějšími městy střední velikosti v Evropě co se týče hosp. rozvoje města a FDI Nordea Bank: Vilnius druhým nejmladším hlavním městem severní Evropy po Kodani, největší počet mladých v Pobaltí i roční tempo růstu Nejdynamičtější město regionu v oblasti sdílených služeb a outsourcingu 16

17 4. Podnikání a obchodování s Litvou V. Podnikatelské a ekonomické prostředí - mínusy rostoucí deficit státního rozpočtu, zadluženost municipalit (Vilnius 369 mil. EUR) rigidní trh práce kritika OECD, EU vysoké zdanění práce a sociální příspěvky, podíl šedé ekonomiky nízká výkonnost a efektivita veřejného sektoru nedokončená reforma vzdělávání, rozdíl mezi potřebami ekonomiky a produkcí absolventů ve školách nedostatečná průhlednost hospodaření státních podniků, stejně tak efektivita setrvalý trend emigrace mladých, kvalifikovaných talentů, malý přísun vhodné pracovní síly ze zahraničí nereformovaná zdravotní péče (zdravotní výdaje dle OECD na 56% průměru EU) 17

18 4. Podnikání a obchodování s Litvou VI. Založení firmy a podnikání v Litvě zahraniční firmy mohou působit v Litvě napřímo (reprezentační kancelář či pobočka bez statutu právnické osoby, společný podnik, akvizice, dceřiná společnost se statutem) prostřednictvím litevského partnera/distributora postup registrace na stránkách ZÚ, STI, možná podpora ZÚ pro snazší a rychlejší postup lze doporučit služby specializovaných kanceláří množství a rozsah informací veřejně dostupných (internet) je obecně nižší než v ČR lze však ověřit základní údaje a získat představu o litevském partnerovi na webu řešení obchodních sporů funguje obdobně jako v ČR, hlavní je kvalitní smlouva zadávání veřejných zakázek odpovídá právu EU a bývá zpravidla dostupné na webu 18

19 4. Podnikání a obchodování s Litvou VII. Pomoc a podpora ZÚ ve spolupráci se ZK CzechTrade Riga a KCE služby ZÚ zdarma, dle dohody MZV/MPO zejména poskytuje podporu B2G a G2G (jednání s LT institucemi a státními podniky, podpora u tendrů a využívání fondů EU) poskytuje však i základní služby a poradenství ve vztahu k litevskému trhu v B2B (příprava na obchodní jednání, informace pro exportéry, identifikace příležitostí) ve spolupráci se ZK CT Riga se podílí i na průzkumu trhu, přípravy obchodních jednání, ověřování zájmu o výrobek/službu podpora při účastech na výstavách a veletrzích projekty ekonomické diplomacie (v roce 2016 dva) pomáhá při řešení problémů, sporů atd. zajišťuje informační servis o podnikání a obchodování s Litvou 19

20 Děkuji za pozornost a těším se na Vaše dotazy! 20