Volnočasová infrastruktura v okrese Hodonín. Bakalářská práce

Transkript

1 Mendelova univerzita v Brně Provozně ekonomická fakulta Volnočasová infrastruktura v okrese Hodonín Bakalářská práce Vedoucí práce: Prof. RNDr. Arnošt Wahla CSc. Barbora Floriánová Brno 2011

2

3 Zde bych chtěla velmi poděkovat vedoucímu mé bakalářské práce Prof. RNDr Arnoštovi Wahlovi CSc. za vedení, spolupráci, pomoc, cenné rady a trpělivost při vypracování mé bakalářské práce.

4 Prohlašuji, ţe jsem tuto bakalářskou práci na téma Volnočasová infrastruktura v okrese Hodonín vypracovala samostatně, na základě informací získaných z odborné literatury, konzultací s vedoucím bakalářské práce a za pouţití vlastních myšlenek a názorů. V Brně dne 8. prosince 2011

5 Abstract Floriánová, B. Leisuretime infrustructure in the Hodonín region. Bachelor thesis. Brno: PEF MENDELU, This bachelor thesis deals with leisuretime infrustructure in the Hodonín region. The categorization, localization, starting point, business enterprise and marketing of leisuretime infrustructure in Hodonín will be analyzed. In the conclusion the results and findings will be summed up and recommendations will be suggested. Keywords Leisuretime, objects, infrustructure, communication mix, promotion, destination. Abstrakt Floriánová, B. Volnočasová infrastruktura v okrese Hodonín. Bakalářská práce. Brno: PEF MENDELU, V bakalářské práci se budu zabývat volnočasovou infrastrukturou v okrese Hodonín. Budou upřesněny otázky volného času a jeho infrastruktury. V okrese Hodonín pak bude volnočasová infrastruktura rozebrána z pohledu kategorizace, lokalizace, vzniku, podnikání a marketingu. Na závěr budou poznatky shrnuty a vytvořena určitá doporučení. Klíčová slova Volný čas, objekty, infrastruktura, komunikační mix, propagace, destinace.

6 6 Obsah Obsah 1 Úvod 11 2 Cíl a metodika práce 12 3 Literární rešerše Cestovní ruch Volný čas Vymezení volného času Volný čas a ekonomie Infrastruktura pro volný čas Ekonomie neřesti Vymezení destinace Charakteristika okresu Hodonín Obyvatelstvo okresu Hodonín Sídla v okrese Hodonín Ekonomická aktivita obyvatel okresu Hodonín Cestovní ruch v okrese Hodonín Volnočasová infrastruktura v okrese Hodonín Tabelární přehled volnočasových objektů v okrese Hodonín Lokalizace volnočasové infrastruktury v okrese Hodonín Právní formy objektů podnikající ve volnočasové infrastruktuře Vznik provozoven volnočasových objektů Základní kapitál Časový vývoj vzniku objektů Dostupnost volnočasových objektů v rámci okresu Hodonín Rozmístění volnočasové infrastruktury v destinaci Ekonomická dostupnost volnočasových objektů v destinaci Časová dostupnost volnočasových objektů v destinaci... 40

7 Obsah Komunikační mix vybraných objektů volnočasové infrastruktury Zábava Zdraví Fitness Noční podnik Doporučení pro zlepšení komunikačního mixu Návrhy vedoucí ke zvýšení trţeb podniku Fitcentrum Stráţnice Charakteristika Fitcentra Stráţnice Doplňující údaje k dotazníkovému šetření Výsledky dotazníkového šetření Návrhy doporučení vedoucí ke zvýšení trţeb Hodnocení volnočasové infrastruktury v rámci destinace okresu Hodonín Hodnocení volnočasové infrastruktury v destinaci Doporučení pro rozvoj volnočasové infrastruktury Závěr 61 8 Literatura 62 Literární zdroje Instituce Internetové zdroje Přílohy 66

8 8 Seznam grafů Seznam grafů Graf. 1 Počet kasín v hlavních městech Evropy 21 Graf. 2 Srovnání nezaměstnanosti v roce České republiky a okresu Hodonín 25 Graf. 3 Právní formy objektů podnikající ve volnočasové infrastruktuře z kategorie zábavy, zdraví, fitness a kultury 32 Graf. 4 Právní formy převážně nočních objektů volnočasové infrastruktury 33 Graf. 5 Časový vývoj vzniku volnočasových objektů v okrese Hodonín 35 Graf. 6 Počet obyvatel v městech okresu Hodonín na 1 volnočasový objekt 38

9 Seznam map 9 Seznam map Mapa. 1 Volnočasová infrastruktura v okrese Hodonín 30

10 10 Seznam tabulek Seznam tabulek Tab. 1 Ubytovací zařízení v okrese Hodonín a jejich návštěvnost v letech Tab. 2 Volnočasové objekty v okresním městě Hodonín 27 Tab. 3 Volnočasové objekty v obcích s pověřeným obecním úřadem 28 Tab. 4 Převážně noční volnočasové objekty v okresním městě a obcích s pověřeným obecním úřadem 29 Tab. 5 Převážně noční volnočasové objekty ve vybraných obcích 29 Tab. 6 Srovnání současné a potenciální budoucí tržby Fitcentra Strážnice 57

11 Úvod 11 1 Úvod Volný čas jako aktuální problém se dostal do centra pozornosti aţ v 2. polovině 20. století souběţně se vznikem odvětvové sociologické disciplíny sociologie volného času. Jedná se tedy o odvětví docela mladé, coţ můţe mít důvodem, proč se mu nikdo nevěnoval na konkrétní úrovni určitých destinací. Volný čas je komplexem aktivit mimo pracovní, rodinné a společenské závazky, jimiţ se jedinec zabývá ze své vůle, aby si buď odpočinul, pobavil nebo svobodně zdokonaloval svou tvůrčí kapacitu. V dnešní době, která je stále více uspěchaná, stresová, stává se materiální honbou za penězi a neustále se rozrůstají civilizačních nemocí, je více neţ vhodné, aby se společnost volnému času věnovala a dokázala si jej vytvořit. Poté je ovšem nutné, aby existovaly objekty, v kterých bude trávení volného času probíhat. Objekty věnující se volnočasovým aktivitám jsou pak umístěny v určité destinaci a vzniká volnočasová infrastruktura. Volnočasová infrastruktura jako samotná ještě nebyla zkoumána a pro zjišťování jejího současného stavu nejsou dostupná ţádná sekundární data. V mé bakalářské práci budu zkoumat současnou situaci a stav volnočasové infrastruktury v okrese Hodonín.

12 12 Cíl a metodika práce 2 Cíl a metodika práce Cíl práce Hlavním cílem této práce je zjištění a hodnocení stavu volnočasové infrastruktury v okrese Hodonín. Rozdělení volnočasových objektů do kategorií, kde je kladen důraz na zvláštní kategorii převáţně nočních objektů. Cílem je provést lokalizace objektů v destinaci a zjišťování právní formy, kapitálových vkladů, vývoje vzniku objektů, jejich parametrů, komunikačního mixu a v závěru práce uvést konkrétní příklad formulace návrhu vedoucí k růstu trţeb podniku Fitcentru Stráţnice. Cílem je formulovat určitá doporučení, která by vedla k zlepšení stavu propagace a zvýšení návštěvnosti volnočasových objektů místním obyvatelstvem, ale i přícházejícími turisty do okresu. Metodika V teoretické části bakalářské práce budou rozebrány základní pojmy cestovního ruchu a jeho spojitosti s volnočasovou infrastrukturou a pojmy týkající se volného času, volnočasové infrastruktury a poznatky z ekonomie neřesti. Budou k tomu slouţit poznatky z nastudované odborné literatury zabývající se těmito problémy a poznatky získané za pomoci pouţití internetových stránek zabývající se určenou oblastí. V mé práci se dále bude zkoumat vymezená destinace, okres Hodonín, a to z hlediska charakteristiky okresu a údajů zaměřených na místní obyvatelstvo, sídla v okresu, ekonomickou aktivitu obyvatelstva a cestovní ruch určené destinace. Destinace bude prozkoumána s pomocí internetových portálů týkající se informací o okresu Hodonín. Dále se práce soustředí na kategorizaci objektů volnočasové infrastruktury. Jednotlivé objekty volnočasové infrastruktury budou vyhledány na internetových portálech a také na jednotlivých webových prezentacích měst a obcí okresu Hodonín. Všechny nalezené objekty budou rozděleny do 5 kategorií, a to do kategorie zábavy, zdraví, fitness, kultury a převáţně nočních objektů, které jsou pro větší konkretizaci rozděleny do 2 skupin, jedná se o skupinu barů/klubů a skupinu heren/kasín. Moţná kategorie sportu bude v mé práci vyřazena, protoţe jde o velmi široký segment, který by bylo moţné zkoumat samostatně. Proto se o něj zajímat v bakalářské práci nebudu. Kategorizace bude převedena do tabelárních přehledů, které budou zahrnovat zkoumané sídla okresní město Hodonín a obce

13 Cíl a metodika práce 13 s pověřeným obecním úřadem, Bzenec, Kyjov, Stráţnice, Velká nad Veličkou, Veselí nad Moravou a Ţďánice. Při tvorbě tabelárního přehledu převáţně nočních objektů budou navíc zahrnuty obce Dubňany, Lipov, Mutěnice a Rohatec, protoţe se v nich vyskytují významné, převáţně noční objekty, volnočasové infrastruktury. Informace potřebné pro zhodnocení podnikatelské sféry budou vyhledávány v Obchodním rejstříku, Ţivnostenském rejstříku a na webových prezentacích volnočasových objektů. Na webových prezentacích volnočasových objektů budou vyhledány také informace nutné k propracování marketingového mixu a k následné formulaci doporučení vhodných pro rozvoj propagace podniků zabývající se volnočasovými aktivitami. Kromě webových prezentací budou vyuţity rozhovory s jednateli nebo vedoucími pracovníky jednotlivých objektů. Konkrétně se o rozbor komunikačního mixu bude jednat 4 objektů, a to Bowling City, Lipovka Relax Club, Fitcentrum Stráţnice a Klub Paladium. Bude zařazen zástupce z kaţdé kategorie kromě kategorie kultury, která je vynechána z důvodu jednostrannosti a nulového vývoje. Pomocí dotazníkového šetření mezi návštěvníky Fitcentra Stráţnice budou na základě informací poskytnutých majitelem podniku určeny návrhy vedoucí k růstu trţeb. V závěru bude celkové zhodnocení volnočasové infrastruktury v rámci destinace okresu Hodonín a na základě získaných poznatků vymezena doporučení zaměřená na podporu vyuţívání volnočasové infrastruktury v okrese Hodonín místním obyvatelstvem a turisty zdrţující se v destinaci.

14 14 Literární rešerše 3 Literární rešerše 3.1 Cestovní ruch Cestovní ruch a volný čas spolu navzájem úzce souvisejí. Volný čas předchází cestovnímu ruchu. Kdyby lidé nedisponovali volným časem, neexistoval by ani cestovní ruch. Jednou z nutných tří podmínek pro rozvoj cestovního ruchu je kromě svobody pohybu a zachování bezpečnosti v destinaci a zajištění přiměřeného disponibilního důchodu obyvatelstva také vytvoření dostatečného fondu volného času. [13] Proto je potřeba zdůraznit, co cestovní ruch tedy vyjadřuje a definuje. Cestovní ruch se v posledním desetiletí stal fenoménem celého světa, významně pak jako důleţitá součást tzv. průmyslu volného času. [2] Je vhodné si uvědomit také jeho ekonomické dopady. Obchodní a veřejné organizace se stále více o ně zajímají na národní, státní i regionální úrovni. [38] Ekonomický prospěch a výdaje z cestovního ruchu dosahují určitým způsobem prakticky všichni v regionu. [9] Cestovním ruchem se tvoří různorodé ekonomické dopady. Turisti přispívají k prodeji, zisku, pracovním příleţitostem, důchodové dani a příjmům v dané oblasti. Nejpřímější efekt se vyskytuje u primárního turistického sektoru, který zahrnuje ubytování, restaurační zařízení, přepravu, zábavu a maloobchod. [38] Je potřebné vnímat cestovní ruch ve dvou rovinách. První zahrnuje oblast potřeby jako způsob uspokojování potřeb a druhá rovina jedná o oblasti podnikatelských příleţitostí v mnoha oborech lidské činnosti a stává se význačnou částí ekonomiky společnosti. [13] Česká republika je zemí, kde příjezdy turistů do země převyšují výjezdy místních občanů do zahraničí. [13] Proto můţeme přínosy pro českou ekonomiku chápat jako: odvětví exportu, tedy významný zdroj deviz podíl na tvorbě hrubého domácího produktu významný zdroj pracovních příleţitostí článek restruktualizace české ekonomiky místo vhodné k umístění zahraničních investic zvyšující se osobní potřeby vedoucí ke zvyšování ţivotní úrovně významný potencionální prvek regionu a jeho rozvoje sociální aspekt (souţití a poznávání občanů s návštěvníky, vliv turistů na místo poznávání, vyšší zátěţ pro infrastrukturu díky většímu počtu účastníku cestování) [13]

15 Literární rešerše 15 Existuje více definicí cestovního ruchu podle různých autorů. Jejich odlišnost je způsobena v závislosti na tom, z hlediska které vědní disciplíny je zkoumán a definován. F. W. Ogilvie cestovní ruch definuje jako ekonomický jev spojený se spotřebou hmotných a nehmotných statků, hrazených z prostředků získaných v místě trvalého bydliště. Ukazuje, ţe cestovní ruch je povaţován za součást spotřeby místního obyvatelstva spolu s transakcí důchodů určených k obchodu do oblasti cestovního ruchu. [13] Obecná definice povaţuje cestovní ruch za krátkodobé přesuny lidí na jiná místa, neţ místa jejich stálého pobytu, s účelem činností, které povaţují za příjemné.[4] Mezinárodní konference Světové organizace cestovního ruchu (World Tourism Organization UNWTO) uspořádaná v roce 1991 v kanadské Ottavě jasně vymezila definici cestovního ruchu. Jedná se o činnosti osoby dočasně měnící (nejvíce 1 rok u mezinárodního cestovního ruchu a ne déle neţ 6 měsíců u domácího) místo pobytu do jiného místa s výjimkou místa trvalého bydliště, zpravidla ve svém volném čase a za účelem rekreace, poznání a interakce mezi lidmi, účelem není výdělečná činnost v navštěvovaném místě. Můţe se ale jednat o cesty za obchodem, pracovně motivované i sluţební a její financování vyplývá z pracovního poměru u zaměstnavatele v místě bydliště nebo v místě sídla firmy. Zahrnuje následující tři důleţité skutečnosti: Změna pobytu Dočasnost pobytu Jiný neţ pracovní, nevýdělečný charakter pobytu v navštíveném místě [1] Cestovní ruch se dělí podle místa realizace na domácí, zahraniční, aktivní, pasivní a tranzitní. [13] U volnočasové infrastruktury jde zejména o domácí cestovní ruch představující osoby trvale sídlící v zemi cestující uvnitř tohoto státu a nepřekračující hranice. [1] Objekty určené pro trávení volného času působí na rozhodování při cestování občanů za odpočinkem. Zajímavé objekty jako velké zábavní centra, lyţařské areály, aquaparky apod. ovlivňují, do jakého místa budou jedinci cestovat za odpočinkem, rekreací a zábavou ve svém volném čase. Častým jevem jsou přesuny občanů vesnic do měst za zábavou, kde navštěvují právě objekty určeny pro pobavení, které se v malých obcích nevyskytují, jde zejména o kina, multikina, fitness a wellness centra, bowling, squash, plavecké areály, aquaparky atd. 12 Volnočasová infrastruktura má tedy vliv na cestovní ruch, zejména na domácí cestovní ruch.

16 16 Literární rešerše Formy cestovního ruchu se dělí na dvě části, a to na základní a specifický cestovní ruch. Základní cestovní ruch: Rekreační určený k odpočinku, regeneraci fyzického i duševního stavu člověka, ve vhodném rekreačním prostředí, např. lesy, hory, vody, v České republice oblíbené chataření a chalupaření Kulturně poznávací zaměřený na poznávání historie, kultury, zvyků, tradic, přírodních zajímavostí apod. [1] Sportovně turistický aktivní účast na sportovních aktivitách nebo pasivní sledování sportovních činností a jejich organizace Léčebný a lázeňský léčba, zdravotní prevence, rekonvalescence, rehabilitace, relaxace, wellness (relaxační a kondiční pobyty) Specifický cestovní ruch, do kterého se zahrnuje: mládeţnický, seniorů, zdravotně postíţených, městský, venkovský, kongresový, incentivní, chatařský, náboţenský, gastronomický, nákupní, karavanový, rybářský, adrenalinový, cykloturistika, mototuristika, námořní okruţní cesty apod. [13] 3.2 Volný čas Jak jiţ bylo řečeno v kapitole 3.1, tak volný čas patří k základním předpokladům rozvoje cestovního ruchu. 5 V minulosti byl zkoumán jiţ od starověku, kdy se mu věnovali filosofové jako Aristoteles a Platón. V kaţdém následujícím období jej filosofové vykládali jinak a věnovali se mu např. Tomáš Akvinský, Adam Smith, Karel Marx, August Comte a nakonec Joffre Dumazedier, z jehoţ definice volného času se vychází dodnes. 3 Vymezení volného času Lze identifikovat tři vývojové fáze volného času po 2. světové válce: 1. Od 2. světové války do konce 50. let existovala funkce volného času hlavně pro zotavení sil jako regenerace pracovní doby. 2. V 60. letech se volný čas zaměřuje na spotřebu, volný čas se rovná spotřebě. 3. V 80. letech začíná třetí fáze volného času, která se jiţ soustřeďuje na záţitky, převáţně uţívání volného času pro kulturní záţitky. Získáním vnímání záţitků nové kvality dochází ke vzniku alternativy spotřeby. Lidé začínají disponovat dostatkem volného času k vytváření nehmotných ţivotních statků, díky tomu se tvoří větší zájem vyuţívání volného času jako společenské-

17 Literární rešerše 17 ho ţivota a sociální zařazením v blízkém okolí pro kreativní a produktivní činnosti. [11] Existují podmínky pro vznik volného času: Aktivity ve společnosti se uţ neřídí jí uloţenými povinnostmi. Jejich část se odklonila od společných zvyků, především práce a volný čas. Tu určuje vlastní volba jednotlivců, která je svobodná Profesionální činnost je vymezována lidskou vůlí. Volný čas je od ní dost zřetelně oddělen nebo je oddělitelný. 3 Jsou určeny specifické charakteristiky volného času. Rozlišuje se volný čas a mimopracovní dobu. Tyto dva pojmy není moţné ztotoţnit. Mimopracovní doba je časem osvobozeným od práce přesčasové a dobou strávenou dojíţděním na pracoviště. Dále do ní patří osobní potřeby a povinnosti, biologické potřeby jako strava, hygiena, spánek a rodinné povinnosti zahrnující vaření, úklid, péči o děti, nákup. Volný čas pak reprezentuje jen určitou část mimopracovní doby. 3 Volný čas disponuje určitým rozsahem, který určíme vymezením jeho hranic. Ty se vymezí tak, ţe z mimopracovního času se vyčlení doba pro: Nezbytnou přepravu do zaměstnání a na nákupy Nezbytné vykonání domácích prací Uspokojení potřeby jídla, pitného reţimu, spánku apod. 4 Lze říci, ţe vymezení volného časuj e bráno jako čas zbytkový, který vznikne odečtením pracovní a mimopracovní doby od celkového časového fondu dne. 3 Volnému času byly přisouzeny 3 základní vlastnosti. 1. Volný čas je volbou svobodnou (osvobozuje od povinnosti určitého druhu). 2. Je nezainteresovaný nedisponuje ţádným přesvědčovacím, politickým, duchovním či ideologickým cílem. 3. Volný čas uspokojuje osobní poţadavky. 3 Význačnou vlastností volného času je jeho relativní stálost. Celá společnost se zajímá o moţnostech zvětšování doby volného času určené pro další vzdělávání, rozvoj duševních a fyzických schopností a dovedností jedinců a na naplňování sociálních funkcí. 5 Je moţné uvést strukturu vyuţívání volného času: Zájmové činnosti Aktivní a pasivní odpočinek Vzdělání a společenská činnost Sportovní činnosti

18 18 Literární rešerše Výchova dětí a mládeţe 4 Volný čas by měl obsahovat 3 základní funkce, které spolu vzájemně souvisí: Reprodukce pracovní síly, odpočinek, zotavení, relax Zábava, rozptýlení, únik z monotónnosti, kompenzace Rozvoj osobnosti, ta umoţňuje větší participaci na společenském dění a bezstarostnější kultura ducha i těla 3 Podle výzkumu trhu, společnosti Incoma Research, LEISURE 2006, z roku 2006, mají Češi více volného času neţ dříve. V roce 2002 lidé ve věku 15 aţ 44 let uváděli průměrně 28 hodin volného času týdně, 4 roky poté to bylo jiţ 31 hodin. Zjistilo se, ţe volného času mají více muţi neţ ţeny. Nejvíce volného času mají však mladí lidé do 21 let, kteří uváděli průměrně aţ 37 hodin volného času týdně. Většina populace tráví svůj volný čas většinou se svými blízkými jako rodina a přátelé. Nejoblíbenější volnočasovou činností pro Čechy je návštěva kina. K nejoblíbenějším sportům patří cyklistika a plavání, poté turistika a kolektivní míčové hry. Bylo také zjištěno, ţe lidé nejvíce postrádají aquaparky a podobná koupaliště s vodními atrakcemi. Naopak v oblibě ještě nejsou velké zábavní parky, které jsou známé především západně od našich hranic. Neustále se však zvyšuje význam nákupnězábavních komplexů, kde se navštěvují kromě obchodů hlavně kina, bowlingy a gastronomické provozovny. [5] Volný čas a ekonomie Jeden z předpokladů pro zvyšování ţivotní úrovně obyvatel dané země je úroveň a zvyšování HDP (hrubého domácího produktu). 3 Hrubý domácí produkt je ve velmi zjednodušeném vyjádřením součtem statků a sluţeb vyrobených, nebo poskytnutých za určitý čas na určitém územím. 7 V HDP se velmi dobře projevuje konzumně-výrobní charakter společnosti, neodráţí se v něm ale většina faktorů komplexněji vyjadřujících skutečnou ţivotní úroveň populace, do níţ se promítá psychická pohoda, zdraví, ekologické ţivotní prostředí, kultura a také volný čas. K hodnocení ţivotního standardu se pouţívá ukazatel NEW (net economic welfare), česky řečeno ukazatel čistého ekonomického blahobytu. Jeho výpočet je zaloţen na bázi výpočtu HDP, je však poupraven o připočitatelné a odpočitatelné poloţky. Do připočitatelných poloţek jsou započteny především hodnoty volného času a tzv. hodnota podzemní 1 ekonomiky. Odpočitatelnými poloţkami jsou škody na ţivotním prostředí a na zdraví obyvatel. Připočitatelná poloţka je tedy hodnotou volného času. 3 Při růstu bohatství se jedinec roz- 1 Stínová ekonomika, černá ekonomika

19 Literární rešerše 19 hodne pracovat méně hodin, aby kromě uspokojování ze statků a sluţeb také navíc dosahoval uspokojení z dostatku volného času. HDP pak klesá navzdory tomu, ţe blahobyt vzrůstá. Následně nastává zajímavý vztah mezi mzdou a volným časem a dochází k substitučnímu efektu. Ten nastává, pokud zvyšování počtu hodin práce roste a mzda nás motivuje k odpracovávání vyššího počtu hodin, ale jen do té doby, kdy začne dominantně působit důchodový efekt (dostatečný příjem), který poté způsobí nahrazené práce volným časem Infrastruktura pro volný čas Infrastruktura je podle Ústavu územního rozvoje: Soubor zařízení, zpravidla veřejných služeb, které jsou za určitých podmínek k dispozici všem obyvatelům příslušného území. Rozlišuje se technická infrastruktura (zásobování vodou, kanalizace a čištění vody, zásobování energií, komunikační sítě atd.) a sociální infrastruktura (mateřské školy, školy, nemocnice atd.). [17] Objekty volnočasové infrastruktury jsou hlavními sloţkami volnočasové infrastruktury, která zahrnuje infrastrukturu sportovní a rekreační a zábavní infrastrukturu, která se v posledních letech soustřeďuje nově také do hotelů. Jedná se o infrastrukturu určenou pro aktivity občanů v jejich volném čase. 2 To jsou krátkodobé aktivity ve volném čase pracovních dnů, ve dnech víkendu a v době dovolených. Do sportovní a rekreační infrastruktury se řadí aquaparky, plavecké bazény vnitřní i venkovní, golfové areály, lyţařská střediska, jezdecké areály, fitnessová a wellnesová centra, střediska pro squash, bowling apod. Zábavní infrastruktura obsahuje objekty určené čistě pro zábavu jedniců, a to zábavní parky, multikina, herní parky. [17] Do zábavní infrastruktury je moţné zařadit také herny, kasína, night kluby, erotické kluby a podobná příbuzná zařízení. Tahle oblast zájmů ve volném čase se podle Petra Bartoně řadí do ekonomie neřesti Ekonomie neřesti Ekonomii neřesti se u nás zabývá pan Petr Bartoň z Vysoké školy ekonomické v Praze, který je zde garantem právě předmětu Ekonomie neřesti. Podle něj se do této oblasti řadí kromě jiného i problematika alkoholu, tabáku, hráčství a poskytování erotických sluţeb. 40 Objekty jako bary, diskokluby, night kluby, kasína, herny a jim podobné se věnují této neřesti ve svůj prospěch a probíhá v nich primárně jejich spotřeba. Jejich názvy však mohou být matoucí a uvnitř se můţe skrývat více zájmů, neţ je obsaţeno v názvu. Všechny tyhle neřesti bý- 2 Leisure time activities

20 20 Literární rešerše vají propojeny ve společném objektu. Nejčastěji jde o propojení spotřeby alkoholu a vyuţití obliby hráčství. Takové podniky se pak nazývají různě, můţe jít o bary, herny, kluby, sport bary, night bary a night kluby. Podniky, v kterých dochází k poskytování sluţeb erotického charakteru, jsou označovány za night kluby, salóny, penziony a jiné. Spotřebitelé těchto sluţeb jsou však dobře obeznámeni s tím, co se pod těmito názvy skrývá. Zároveň se stále jedná o objekty pro volnočasové aktivity, a proto budou v této práci zahrnuty, ale díky své specifičnosti budou zařazeny odděleně od ostatních volnočasových objektů. Nejprve se budeme zabývat otázkou hráčství. To vzniklo z oblíbenosti lidstva se věnovat hrám. Ty byly věci příjemné, dobrovolné a svobodné lidské činnosti, které mají zábavný a rekreační charakter. Lehkost myšlenek a jejích převedení do reality formou hry je něco, co přitahuje jedince velmi vášnivě aţ tak, ţe zapomíná na reálný svět, ve kterém skutečně existuje. [6] Hazardní hrou (loterií nebo jinou podobnou hrou) je chápána hra, které se dobrovolně účastní fyzická osoba, která zaplatí vklad (sázku), ale jeho návratnost se však účastníkovi nezaručuje. O výhře či prohře rozhodne náhoda nebo předem neznámá okolnost nebo událost uvedena provozovatelem v podmínkách, které musí být předem přesně stanoveny. Při hazardních hrách pořádané nějakou třetí stranou je vţdy poměr vsázených vkladů a vyplacených výher nastaven v neprospěch hráče. [39] Sektor hráčství byl vţdy vnímán odlišně od ostatních sektorů ekonomie. Produkuje mnoho negativních efektů působících na jedince a společnost. Příkladem můţe být finanční krize a stresová situace v rodinách, kde se nachází jedinec věnující se hráčství. Následkem je narůstání kriminality ve společnosti. Na druhou stranu podpora legálního hráčství pro ty, kteří jej vyuţívají a účastní se jej zodpovědně, poukazuje na růst spotřeby blahobytu. Majitelé kasín a herních podniků poukazují na potenciální ekonomický prospěch představující tvorbu pracovních míst a jejich rozvoj. Dalším argumentem proti negativním vlivům je příjem států ze státních loterií a zdanění příjmů kasín a dalších herních podniků. [6] Do oblasti hráčství se zahrnují kasína, herny, loterie, objekty s moţností sázení a jiné objekty podobného charakteru her. V posledních letech se vyskytlo rozšiřující se internetové hráčství a získává si na stále větší oblíbenosti. Hráčství je všeobecně v České republice velmi rozšířené. Patologické hráčství je pro ČR odhadováno na více neţ 3 %, přičemţ patologické hráčství znamená jiţ závislost na hráčství. Je pravděpodobné, ţe výskyt patologického hráčství v české populaci bude nadprůměrný v celosvětovém ţebříčku. Bere se ohled na nadprůměrnou dostupnost hazardních her. [39] K se na českém území nachází 119 provozovatelů loterií a sázkových her. [28]

21 Literární rešerše 21 Graf. 1 Počet kasín ve vybraných hlavních městech 3 Zdroj: Ministerstvo financí V roce 2010 bylo do her sázejícími vloţeno 125,6 mld. Kč. Do rozpočtu států a obcí bylo z toho formou poplatků provozovatelů loterií a jiných podobných her vloţeno 3,3 mld. Kč. Provozovatelů povolených obcemi provozující výherní hrací přístroje bylo 490. Největší místo na trhu zaujímá s podílem 6,4 % na vloţených částkách společnost SAZKA a. s., druhé místo patří společnosti SYNOT Tip a. s. s 5,1% podílem na vloţených částkách a třetí místo na trhu má společnost BON- VER WIN a. s. s 3,9% podílem. [25] Další neřestí, která je vyuţívána pro volnočasové objekty, je poskytování erotických služeb. Jak jiţ bylo řečeno výše, tak z jejich názvu nelze rozpoznat, jaké přesné sluţby se zde nabízejí. Jedná se o night kluby, salóny, penziony, hotely. Můţeme ale říci, ţe zde dochází k prostituci formou podnikání, protoţe definice prostituce je splněna. Prostituce je definována jako poskytnutí sexuálních sluţeb za úplatu nebo jinou protihodnotu. [36] Je poskytována prostřednictvím různých forem, a to pouliční a silniční prostitutky, poskytování sluţeb na vlastních privátech, eskort servis jako poskytnutí sluţby na bytě zákazníka, bary, hotely a noční kluby. [8] 3 Údaje k

22 22 Literární rešerše Prostituční scéna je však spojena s mnoha doprovodnými jevy, které jsou ve společnosti vnímány negativně a jako takové ohroţují bezpečnost území našeho státu. Jde především o závaţnou trestnou činnost a také o zdravotní rizika doprovázející tuhle obchodní činnost. [27] Erotické kluby a podniky schované pod krycími názvy uvedenými výše jsou rozšířené téměř po celé České republice, nejvíce se soustřeďují však do příhraničních oblastí, zejména k hranicím s Německem, ale i Rakouskem a Polskem. Rozmach vzniků těchto podniků je v souvislosti se zrušením represivních právních aktů po roce 1990, otevření hranic, rozšíření cizineckého ruchu a stratifikace českých obyvatel. [26] Z celkového HDP patří 0,2 % příjmům z prostituce. V českých erotických klubech je zaměstnáno pracovníků. [18] Počet těchto podniků poskytující sluţby erotického charakteru dosahuje aţ k počtu 840. [26] Přibliţně okolo 8,7 mld. Kč se ročně vydá za poskytování erotických sluţeb. [18] V budoucnu lze očekávat postupný nárůst prostituce díky zhoršujícím se finančním situacím v rodinách. Hlavně ţeny, ale zřídka i muţi, v této oblasti shledávají moţnost pro snadný vysoký přivýdělek. Dopouští se toho jak svobodné, tak i vdané ţeny, ale i studentky a děti a mladiství většinou ţijící ve špatných podmínkách a s ne příliš vysokým intelektem. [36] K zavedení určitého systému a řádu v této oblasti podnikání chybí potřebná legislativa. [29] Poslední neřestí, kterou se budeme zabývat, je konzumace alkoholu. Konzumace alkoholu můţe probíhat kdekoliv, jak v soukromí, tak i na veřejnosti, kde jsou k tomu určeny speciální podniky jako bary, noční kluby, diskokluby apod., kde je jedním z hlavních cílu především spotřeba alkoholických nápojů. Tyhle typy podniků slouţí zákazníkům jako místo k trávení volného času spojených s konzumací alkoholu a patří k oblíbeným místem. Češi svou oblibu v alkoholu dokazují v kaţdoročních ţebříčcích, kde v mezinárodním srovnání obsazují pravidelně první místa. V roce 2009 byla na obyvatele spotřeba piva 150,7 l, vína 18,7 l a celkem alkoholických nápojů 177,6 l na člověka. [24] Dosvědčuje o tom i to, ţe pokud na webových stránkách Firmy.cz vyhledáme oblast bary, je výsledkem 798 objektů. Diskotékových a hudebních klubů bylo stejným způsobem nalezeno 286. Často je spojení hudby a pití alkoholu vyuţíváno právě v barech, klubech, hudebních klubech a diskoklubech. Hlasitá hudba je výborným marketingovým prostředkem. Hlasitější a rychlejší hudba kladně ovlivňuje mnoţství spotřebovaného alkoholu.[ 31]

23 Vymezení destinace 23 4 Vymezení destinace 4.1 Charakteristika okresu Hodonín Okres Hodonín leţí na jihovýchodě Moravy u hranic se Slovenskou republikou. Jeho sousedy jsou okres Břeclav, Kroměříţ, Vyškov a Uherské Hradiště. [34] Okres se svojí územní rozlohou km 2 zabírá 15,3 % celkové rozlohy Jihomoravského kraje. Zdejší oblast je převáţně zemědělského charakteru díky svým výhodným přírodním podmínkám. [30] Okres leţí v nejteplejší a nejsušší oblasti ČR. Mezi nejteplejší města se řadí Stráţnice a Hodonín, průměrná roční teplota dosahuje 9,4 9,5 C. [30] Patří také k nejúrodnější části v zemi. Pěstuje se zde víno, ovoce a zelenina. [34] Zemědělská půda tvoří zhruba 63 % z celkové plochy. Nejkvalitnější půda se nachází v nivě řece Moravy. [30] Nachází se zde největší zásoby ropy a zemního plynu v ČR. [34] Jejich těţba se koncentruje do okolí významných loţisek, a to okolí Hodonína, Dubňan a Šardic. Dále se zde vyskytují zásoby cihlářských surovin (Hodonín, Kyjov, Velká nad Veličkou) a štěrkopísky (Bzenec, Stráţnice, Vracov). [30] 4.2 Obyvatelstvo okresu Hodonín V okrese Hodonín ţije obyvatel, kteří jsou rozmístěny do 82 obcí. Okres Hodonín se počtem obyvatel řadí v kraji k 3. největšímu po brněnských okresech. [34] V posledním desetiletí lze pozorovat neustálý klesající počet obyvatel, v roce 2001 zde ţilo obyvatel, ale v roce 2010 to je jiţ obyvatel. Počet muţů a ţen je téměř stejný. Největší zastoupení, přibliţně 70%, zabírají lidé ve věku let. Procento dětí a mladistvých ve věku 0 14 let se sniţuje, za posledních 10 let to bylo o 3,2 % na 13,5%. S obyvateli důchodového věku nad 64 let je to právě naopak, jejich podíl se zvyšuje, v roce 2010 to činí 15,7%. Průměrný věk obyvatel byl v roce ,1 let, z toho ţeny se doţívají průměrně o 3-4 roky déle neţ muţi. Počet sňatků se pohybuje kolem 700 ročně a přibliţně 400 rozvodů za rok. [19] 4.3 Sídla v okrese Hodonín Celkem se zde nachází 82 obcí. [30] V okrese se nenachází ţádné z větších měst České republiky, ani město nad obyvatel. Jedná se o oblast s menšími městy a vesnicemi. Nachází se zde 2 větší města, ale ani jedno nemá více nez obyvatel. Působí zde tři obce s rozšířenou působností, Hodonín, Kyjov,

24 24 Vymezení destinace Veselí nad Moravou, [30] a 7 obcí s pověřeným obecním úřadem, a to Bzenec, Hodonín, Kyjov, Stráţnice, Velká nad Veličkou, Veselí nad Moravou a Ţďánice. [37] Osm obcí má statut města a dvanáct obcí má statut městyse. [30] V okresním městě Hodonín sídlí většina úřadů, nachází se jich zde 29. [37] Největší město je zároveň i okresním a počítá asi obyvatel. [32] Druhým největším městem je Veselí nad Moravou s obyvately. [35] Trojici nejpočetnějších obcí uzavírá Kyjov s obyvateli. [33] 4.4 Ekonomická aktivita obyvatel okresu Hodonín Počet ekonomicky aktivního obyvatelstva se v tomto okresu pohybuje v rozmezí tis. obyvatel, v roce 2010 to bylo přesně ekonomicky aktivního obyvatelstva. Míra registrované nezaměstnanosti se řadí do těch nejvyšších ve státě, v roce 2010 to bylo 16,35 %. Ve srovnání s celorepublikovým průměrem, který je 7,3 %, je to skutečně významný rozdíl. [19] Na obrázku č. 1 je zobrazeno grafické srovnání, na kterém je zřetelné, jaký propad je mezi mírou nezaměstnanosti v celém státě a okrese Hodonín. Rozdíl dosahuje aţ 9 %. Ve srovnání s celým Jihomoravským krajem se okres nachází také ve špatné úrovni, protoţe míra nezaměstnanosti v kraji byla v roce ,87 % [22], coţ je asi o 5,5 % méně neţ v hodonínském okrese.

25 Vymezení destinace 25 Graf. 2 Srovnání nezaměstnanosti v roce České republiky a okresu Hodonín Zdroj: Český statistický úřad Průměrná mzda ekonomicky aktivního obyvatelstva se ve srovnání zbytkem státu pohybuje také na nízké úrovni. Průměrná hrubá mzda Jihomoravského kraje je podprůměrná vůči celé ČR. V roce 2005 byla průměrná hrubá mzda pro okres Hodonín Kč [23], přitom průměrná hrubá mzda Jihomoravského kraje činila Kč [23] a celorepubliková dokonce Kč. [21] Okresní mzda se tedy nachází pod průměrem jak krajským, tak i republikovým, a obsazuje jedny z posledních pozic v celkovém srovnání průměrných hrubých mezd v republice. [20] 4.5 Cestovní ruch v okrese Hodonín Cestovní ruch nabízí návštěvníkům okresu Hodonín různorodost, kulturu, přírodu i sportovní aktivity. Turistika se nejčastěji vyskytuje v Chřibech a v Bílých Karpatech, které patří pod statut biosférické rezervace UNESCO od roku Vodní turistika je velmi oblíbená na Baťově kanále a velmi rozšířenou turistikou je zde také cykloturistika. Síť cyklostezek je vedena kolem vinných sklepů, proto jsou cyklostezky nazývány vinařskými. Nalézají se zde velmi cenné archeologické nálezy u Mikulčic. Zámky a hrady se vyskytují

26 26 Vymezení destinace v Kyjově, Miloticích, Čejkovicích a Stráţnici. Hodonín je rodištěm Tomáše G. Masaryka. Významnou atraktivitou cestovního ruchu v této oblasti jsou zachovalé tradice a lidový folklór. Střediskem je Stráţnice se skanzenem lidové architektury a mezinárodním folklorním festivalem a Kyjov s festivalem Slovácký rok. Historický soubor vinných sklepů se nalézá v malé obci Petrov. [30] V tabulce č. 1 je ukázáno, ţe počet ubytovacích zařízení se pohybuje v rozmezí objektů. Návštěvnost těchto ubytovacích zařízení je řádově od do návštěvníků za rok. Nejvíce ubytovacích zařízení, 61, se vyskytovalo v letech 2007 a V roce 2006 bylo nejniţší mnoţství ubytovacích zařízeních, 47. Počet hostů roste od roku 2004 do roku 2008, kdy vrcholí návštěvnost s počtem osob ubytovaných. Ubytovaní nerezidenti 4 mají stejnou rostoucí povahu v letech 2004 aţ Nejniţší počet návštěvníků (nerezidentů) se vyskytl v roce 2004 s hosty. Lze vyčíst, ţe posledních 4 letech je charakteristický klesající tendence jak u počtu ubytovacích zařízení, tak u počtu jejich hostů. Tab. 1 Ubytovací zařízení v okrese Hodonín a jejich návštěvnost v letech Ukazatelé Počet ubyt. zařízení Hosté v ubyt. zařízeních (v tisících) Z toho nerezidenti Zdroj: Český statistický úřad ,3 85,5 109,2 97,4 98,9 100,4 119,7 130,7 115,0 103,4 26,6 28,0 27,4 24,5 27,8 29,4 32,1 37,1 33,2 32,2 Z tabulky lze rozpoznat, ţe počet ubytovacích zařízení i ubytovaných hostů v těchto zařízeních v posledních 3 letech klesá. 4 Zahraniční návštěvník, jehoţ země trvalého bydliště je jiná, neţ je navštívená země. Je za něj povaţován také občan sledované země trvale ţijící v cizině

27 Volnočasová infrastruktura v okrese Hodonín 27 5 Volnočasová infrastruktura v okrese Hodonín Volnočasové objekty zahrnují širokou škálu zábavních, kulturních, sportovních, relaxačních objektů. Okres Hodonín se se svojí rozlohou km 2 a s počtem obyvatel řadí k těm menším okresům, ale i přesto řadu těchto zájmových objektů obsahuje. V následném tabelárním přehledu jsou seskupeny tyto objekty podle místa, kde se nacházejí. 5.1 Tabelární přehled volnočasových objektů v okrese Hodonín Tab. 2 Volnočasové objekty v okresním městě Hodonín město zábava zdraví fitness kultura Hodonín Motokáry Lázně Hodonín HH gym studio Hodonín Lukostřelnice Hodonín Zdroj: vlastní zpracování RPR adventure Hodonín Park Paintball park ZOO Bowling - restaurace Lipovka Relax Club Kazeto - Valalta Studio Mandala Masáţe AIREN Aromamasáţe a masérské sluţby Lenka Salabová Masáţe Bydţovská Masáţe SUNETA Masáţe BECI Joliesse studio LipovkaRelax Club Studi Energy Hodonín Kino Svět RPR adventure Hodonín Park poskytuje paintball, lukostřelbu, airsoftovou střelnici, skákací boty, terénní čtyřkolky, jízdu na koni a zoorbing. Lipovka Relax Club poskytuje sluţby masáţí a sauny. Kazeto Valalta jsou sauny, masáţe a jódové koupele. Studio Mandala se zabývá masáţemi a poskytuje saunu. Volnočasové objekty byly rozděleny do 4 kategorií pro snazší třídění, a to kategorie zábavy, zdraví, fitness a kultury. V okresním městě se nachází celkem

28 28 Volnočasová infrastruktura v okrese Hodonín 20 objektů pro trávení volného času, z toho 6 jich patří do první kategorie, 9 do druhé kategorie, 4 do třetí kategorie a 1 do poslední čtvrté kategorie. Tab. 3 Volnočasové objekty v obcích s pověřeným obecním úřadem obec zábava zdraví fitness kultura Bzenec Excaliber Fitcentrum Lucka bowling Kyjov Luxor bowling Fitness 4 woman Stráţnice Velká nad Veličkou Veselí nad Moravou Ţďánice Bowling Hall Bowling City Studio Quatro Masáţe Kuchařičovi Solná jeskyně Kyjov Studio NIKA Masáţe Maripo Fitness centrum Stadion Fitness 4 woman Irongym Fitness Fitcentrum Stráţnice Posilovna Fitness centrum Jiří Náhlík Fitcentrum Pelc Kino a letní kinopanorama Kino Kino Morava Zdroj: vlastní zpracování Fitness 4 woman a Studio Quatro poskytují masérské sluţby. Studio NIKA je provozovatelem solné jeskyně. V tabelárním přehledu je zahrnuto 6 obcí s pověřeným obecním úřadem. Škála objektů byla rozdělena do 4 kategorií stejně jako u okresního města. Jedná se o kategorie zábava, zdraví, fitness a kultura. V první kategorii zábavy byly nalezeny 4 objekty věnující se této oblasti. Do oblasti zdraví spadá 6 objektů. V kategorii fitness se nachází 8 objektů. Z oblasti kultury existují 3 moţností, kam se můţou jít obyvatelé pobavit. Celkem se tedy v dané destinaci vyskytuje 21 objektů, v kterých je moţné trávit volný čas. Jsou dostupné jak pro místní obyvatelstvo, tak i pro turisty.

29 Volnočasová infrastruktura v okrese Hodonín 29 Tab. 4 úřadem Převáţně noční volnočasové objekty v okresním městě a obcích s pověřeným obecním Obec Bary/kluby Herny/kasína Hodonín Klub Palladium Klub Beseda Herna bar Kiki Casino Admiral Piranha bar Bar Nautilus Klub Metro Night club P7 Kyjov Sport Bar U Sida Stráţnice Vinárna Stráţničan Club Bonver Velká nad Veličkou Mini club Veselí nad Moravou Night club Afrodita Super Joker club Billiard club Atlantida Zdroj: vlastní zpracování V okresním městě a obcích s pověřeným obecním úřadem se dohromady nachází 15 převáţně nočních volnočasových objektů. Pravděpodobně jsou tyhle podniky charakteru uţívání si neřesti, ta ale nejde určitým způsobem dokázat. Proto nebudou objekty nazvány jako objekty neřesti, ale jako převáţně noční objekty. Všechny objekty byly rozděleny do dvou kategorií, bary/kluby a herny/kasína. Tab. 5 Převáţně noční volnočasové objekty ve vybraných obcích obec Bary/kluby Herny/kasína Dubňany Discoland Olymp Lipov New Memphis club Mutěnice Disco Eden Rohatec Night club Alexa Zdroj: vlastní zpracování V okrese Hodonín se nachází celkem 19 objektů patřící do převáţně nočních podniků s předpokládaným charakterem ekonomie neřesti. V první kategorii se nachází 13 objektů a v druhé 6 objektů. Najdeme zde bary, herny, diskokluby, nightcluby, vinárnu, sport bar a billiard club. Podle charakteru webových stránek můţe být posouzeno, ţe 3 z těchto night klubů poskytují sluţby erotického

30 30 Volnočasová infrastruktura v okrese Hodonín charakteru, a to P7, Alexa a Afrodita. Zřejmě zde působí vliv, ţe okres se nachází v příhraniční oblasti jak Slovenské, tak i Rakouské. Pokud se sečtou dohromady všechny objekty určené k trávení volného času včetně kategorií převáţně nočních podniků, tak celkový počet všech objektů je Lokalizace volnočasové infrastruktury v okrese Hodonín Mapa. 1 Volnočasová infrastruktura v okrese Hodonín Zdroj: vlastní zpracování Podle výše uvedené mapky lze vyčíst, ţe nejvíce objektů k trávení volného času se nachází v okresním městě Hodonín, v kterém jsou navíc zastoupeny všechny kategorie. Druhým se stalo město Kyjov, v kterém jsou zastoupeny taktéţ všechny kategorie, ale jiţ ne v takovém rozsahu, jak tomu bylo u města Hodonín. Třetím je Veselí nad Moravou. Dále lze pozorovat, ţe u dalších měst a obcí se vyskytuje jen málo objektů a jen z určité kategorie, nejsou zastoupeny všechny kategorie. Volnočasová infrastruktura se soustřeďuje zejména do větších měst v okrese Hodonín.

31 Volnočasová infrastruktura v okrese Hodonín Právní formy objektů podnikající ve volnočasové infrastruktuře V této části bude dokumentováno, jaké právní formy se vyuţívají ke vzniku a provozu podniků zabývající se vyuţíváním volného času populace, v rámci okresu s velmi vysokou nezaměstnaností. Existují 2 formy podnikání, právnická a fyzická osoba. Fyzická osoba je zastoupená ţivností. Z právnické formy se v rámci volnočasové infrastruktury vyskytne společnost s ručením omezeným (s.r.o.) a akciová společnost (a.s.). Navíc se zde vyskytuje občanské sdruţení (o.s.) a příspěvková organizace, které také provozují několik volnočasových objektů. Společnost s ručením omezeným je upravena v 105 a násl. zákona č. 513/1991, obchodního zákoníku a zároveň ji upravuje 56, obchodního zákoníku. Akciová společnost se řídí 154 a násl. zákona č. 513/1991, obchodního zákoníku a také i 56, obchodního zákoníku. Ţivnost je upravena zákonem č. 455/1991 Sb., o ţivnostenském podnikání, zákonem č. 513/1991, obchodního zákoníku a zákonu č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku. Občanské sdruţení se zakládá podle zákona č. 83/1990, o sdruţení občanů, ve znění zákona č. 300/1990 Sb., zákona č. 513/1991 Sb., zákona č.151/2002 Sb. a dále je upravován 829 občanského zákoníku. Příspěvková organizace řídí zákonem č. 250/2000 Sb., o rozpočtových organizacích, zákonem č. 128/2000 Sb. o obcích a zákonem č. 129/2000 Sb. o krajích.

32 32 Volnočasová infrastruktura v okrese Hodonín Graf. 3 Právní formy objektů podnikající ve volnočasové infrastruktuře z kategorie zábavy, zdraví, fitness a kultury Zdroj: vlastní zpracování Nejčastější formou podnikání volnočasové infrastruktury se podle provedeného šetření stala ţivnost. Tato právní forma je vyuţívána zejména v oblasti zdraví jako masáţe, sauny a solné jeskyně. Také to nasvědčuje tomu, ţe v okrese Hodonín se často vyskytují drobní a malí podnikatelé. Druhou nejčastější formou se staly společnosti s ručením omezeným. Ty se zaměřují hlavně na kategorii zábavy, ale i fitness centra mohou být zaloţena jako s. r. o. Příspěvkových organizací zastupuje šest objektů, které se zabývají hlavně kulturou.

33 Volnočasová infrastruktura v okrese Hodonín 33 Graf. 4 Právní formy převáţně nočních objektů volnočasové infrastruktury Zdroj: vlastní zpracování Z grafu lze pozorovat, ţe ve vymezené oblasti pro vymezený typ volnočasových převáţně nočních objektů se nejvíce vyskytuje forma podnikání společnost s ručením omezením. Tato forma je vyuţívána pro provozování převáţně diskoklubů, night klubů a heren. Jedná se o firmy, které většinou neprovozují jen jedinou provozovnu, ale jsou vlastníky více objektů. Ţivnost se vyskytuje u všech typů objektů jako bary a menší herny. Akciové společnosti se v okrese vyskytují v podobě jednoho velkého kasína, které vlastní desítky poboček po celé ČR. V této oblasti podnikání se v okrese vyskytují jen tyto tři formy podnikání. Další formy jako občanské sdruţení, příspěvková organizace apod. jako to bylo u volnočasových objektů, se zde neobjevují. 5.4 Vznik provozoven volnočasových objektů Jak jiţ bylo zjištěno v předchozí kapitole, jde o podnikání právními formami jako ţivnost, společnost s ručením omezeným, akciová společnost, příspěvková organizace a občanské sdruţení. Majitelé těchto objektů jsou všichni české národnosti s výjimkou Herna bar Kiki v Hodoníně, jejíţ majitel je bulharské národnosti.

34 34 Volnočasová infrastruktura v okrese Hodonín Z velké části se jedná o podnikatele regionálního významu, kteří podnikají v rámci regionu. Existuje však i několik podnikatelů nepocházející z tohoto regionu a s podnikáním působící po celé České republice. Jde o podniky Casino Admiral a Club Bonver, tedy o převáţně noční objekty s moţným charakterem neřesti. Casino Admiral sídlí v Rousínově a jednatelé firmy pocházejí z Rousínova, Bučovic a Brna. V současnosti firma provozuje 11 kasín a 39 kasínových heren po celé ČR, od Aše aţ po Frýdek - Místek. Club Bonver má hlavní sídlo v Praze a ve Valašském Meziříčí. Jednatelé pocházejí z Prahy a ze Zašové u Valašského Meziříčí. V současnosti provozují na více neţ 6O místech po celé ČR více neţ 70 vlastních heren, barů a restaurací. Na dalších více neţ 600 místech provozují svou výherní techniku z pozice vlastníka licence v prostorách svých obchodních partnerů. Destinačně působí na severu a západě Čech, v Středočeském kraji, na Vysočině se nachází jen pobočka v Havlíčkově Brodě, a pak se soustřeďují na celou Moravu a Slezsko od Znojma aţ po Karvinou a Bohumín Základní kapitál Společnosti s ručením omezeným a akciové společnosti mají určitý základní kapitál na začátku podnikání. Pro naše volnočasové objekty se jedná o statisíce korun základního kapitálu. Setkáme se zde však i s několika milionovými vklady. Pak se jedná o společnosti provozující více druhů činnosti, v okrese Hodonín jde např. o Lipovka Relax Club. Další moţností jsou společnosti zabývající provozování sluţeb výherního charakteru s více pobočkami. Bowlingové objekty se v základním kapitálu pohybují od Kč aţ do Kč. Diskokluby disponují základním kapitálem od Kč do Kč. V niţší kategorii základního kapitálu Kč se také nachází fitness kluby a menší kluby s herním charakterem. Společnosti se základním kapitálem nad Kč se zabývají zejména poskytováním sluţeb herního charakteru, loteriemi, sázky a provozování kasín. Jedná se však o kapitál od Kč a výše aţ do Kč Časový vývoj vzniku objektů Objekty vznikaly postupně od roku 1992 aţ po současnost. V kaţdém roku, kromě let 1998 a 1999, vznikl alespoň 1 nový objekt. Objekty začaly vznikat tedy kolem vzniku republiky. Pro lepší znázornění bude pouţito grafu s lety a počty zaloţených jednotlivých podniků.

35 Volnočasová infrastruktura v okrese Hodonín 35 Graf. 5 Časový vývoj vzniku volnočasových objektů v okrese Hodonín Zdroj: vlastní zpracování První volnočasový objekty vznikly v roce 1992 a vzniklo jich rovnou 7. V roce vzniku republiky, 1993, přibyly další 4, následující rok uţ jen 1. Tím končí rychlý nástup volnočasových aktivit, který přinesl rok Pokračuje několik let, kdy kaţdoročně dojde k zaloţení jen 1 2 podniků, nebo vůbec ţádného, můţe se říct, ţe nastala stagnace. Během let 1998 a 1999 nastala úplná stagnace a nevznikl ţádný objekt. Prudký růst nastal v roce 2002, kdy vznikly 4 volnočasové objekty a od té doby se tento trend drţí. Kaţdý rok vzniká 4 6 nových podniků.

36 36 Volnočasová infrastruktura v okrese Hodonín Graf. 6 Vývojová křivka vzniku volnočasových objektů, podle kategorií, v okrese Hodonín Zdroj: vlastní zpracování Na začátku 90. let 20. století nastalo významné zřizování podniků volnočasové aktivity. Během těchto 90. let ale pak po rychlém vzniku nastala i velká stagnace a aţ na výjimky se přestala volnočasová infrastruktura budovat aţ do počátku 21. století. Zlomový byl rok 2002, kdy vzniklo více objektů a od této doby má budování volnočasové infrastruktury zvyšující se kaţdoroční tendenci. Kategorie zábavy nejdříve trochu zaostávala, na začátku 90. let vzniklo několik podniků, ale dalších několik let se nic nedělo aţ do Následujících 5 let je produktivní a infrastruktura zábavy se rozšiřuje a nastává největší vývoj. V posledních několika letech ale opět dochází k zpomalení aţ zastavení vývoje. Vznik objektů v kategorii zdraví má 2 fáze, jednu stagnující v celých 90. letech a opět od roku 2002 se trend změnil na rychle rostoucí tempo, které přetrvává aţ do současné doby. Postupným rostoucím vývojem disponuje kategorie fitness od roku 2000, předtím její vývoj zůstával dost nečinný, jedná se o období od roku Zajímavý vývoj má kategorie kultury. Její vývoj začal také v roce 1992 vznikem 3 objektů, následující rok jedním dalším a od té doby nevznikl uţ ani jeden. Kategorie neřesti má asi nejvíce rostoucí charakter uţ od začátku sledovaného období. Lze ji rozdělit do 2 rostoucích období a 1 stagnujícího. První rostoucí období je během 90. let do roku Poté nastává čtyřletá stagnace, která se projevila od roku 1998 u všech kategorií. Další růst nastává od roku 2002, kdy získává

37 Volnočasová infrastruktura v okrese Hodonín 37 nejvyšší tempo růstu ze všech kategorií a rostoucí charakter si zachovala aţ do současnosti. Všeobecně lze popsat vývoj tak, ţe v roce 1992 nastal vznik volnočasových objektů, v 90. letech aţ do roku 1998 pak průběţně vznikaly další. Rok 1998 přináší na 2 roky úplnou stagnaci vzniku podniků ve všech kategorií. Přelomovým rokem se pak jeví rok 2002, kdy dojde opět ke vzniku několika podniků z různých kategorií a projevuje se celková stoupající tendence ve všech kategoriích. Jedinou výjimkou je kategorie kultury, která od vzniku prvních 4 objektů v prvních 2 letech neustále stagnuje. Zajímavý je také vývoj zdraví, které se v 90. letech téměř nevyvíjí, nové podniky nevznikají a aţ pro téměř všechny kategorie přelomového roku 2002 nastává silný vývoj a vzrůstající tendenci dodnes. 5.5 Dostupnost volnočasových objektů v rámci okresu Hodonín Rozmístění volnočasové infrastruktury v destinaci Na rozloţení volnočasové infrastruktury bude podíváno z pohledu, na kolik obyvatel průměrně náleţí objekt volnočasové aktivity v námi vybraných obcích. Následující graf bude znázorňovat údaje o rozdělení objektů v přepočtu na obyvatele (od obce s nejvyššími moţnostmi pro obyvatele ve volnočasové struktuře po tu s nejmenšími moţnostmi). Na grafu lze pozorovat, ţe největší volnočasovou strukturou disponuje město Kyjov, v kterém na 1 volnočasový objekt průměrně připadá 723 obyvatel města. Na druhém místě se objevuje okresní město Hodonín s počtem 948 obyvatel na 1 objekt. Hodonín sice má rozsáhlejší volnočasovou strukturu neţ Kyjov, který se umístil na prvním místě, ale jeho počet obyvatel je téměř 3,5 krát vyšší neţ v Kyjově. Veselí nad Moravou, Stráţnice a Velká nad Veličkou se pohybují mezi počty aţ a zaujímají střední příčky. Nejméně rozsáhlou volnočasovou infrastruktuře lze nalézt v obcích Bzenec a Ţdánice, kde na 1 objekt připadá přes obyvatel, ve Ţdánicích aţ obyvatel. Celkově lze tedy říci, ţe ve větších městech je vyspělejší rozsáhlejší volnočasová infrastruktura a s klesajícím počtem obyvatel se zmenšuje i volnočasová infrastruktura.