ŠTOHL. 1.2 Právní úprava účetnictví Zákon o účetnictví

Transkript

1 Právní úprava účetnictví Účetnictví plní tyto funkce: 1. Poskytuje informace o hospodaření firmy Jsou to informace o dosažených výsledcích podnikatelské činnosti, tj. zda firma hospodaří se ziskem nebo ztrátou. 2. Může sloužit jako důkazní prostředek při vedení sporů (např. účetní doklady nebo záznamy v účetních knihách) Jedná se zejména o vedení sporů při uznávání a ochraně práv vyplývajících ze vztahů mezi věřitelem a dlužníkem. 3. Poskytuje informace pro rozhodování a řízení podniku Na základě údajů o minulosti nebo současnosti firmy se mohou řídící pracovníci rozhodovat o budoucích investicích, obchodech, rozšíření nebo naopak likvidaci podniku. 4. Zjištění informací pro účely daňové Jedná se o správné stanovení základu daně, a tím i daňové povinnosti účetní jednotky. Finanční úřad může kontrolovat zpětně účetnictví podnikatele (a tím i stanovení daňové povinnosti) tři roky od uplynutí lhůty pro podání daňového přiznání (pokud nebyla lhůta prodloužena). 5. Údaje v účetnictví umožňují kontrolu stavu majetku a hospodaření s ním Tato kontrolní funkce je charakteristická zejména u akciových společností, kdy jsou tyto společnosti řízeny profesionálním týmem odborníků, odděluje se výkonné řízení firmy od vlastnictví. Pro akcionáře jako majitele společnosti se účetnictví stává důležitým prostředkem kontroly a ochrany majetku svěřeného do správy profesionálnímu vedení (akcionáři kontrolují vedení firmy, jak spravuje a rozšiřuje jejich majetek). 1.2 Právní úprava účetnictví Zákon o účetnictví Základním předpisem, kterým se řídí vedení účetních záznamů závazně pro všechny účetní jednotky, je zákon o účetnictví. Jsou zde informace o rozsahu a způsobu vedení účetnictví, například které podnikatelské subjekty musí vést účetnictví. Dále se zabývá účetními doklady, účetními zápisy, účetními knihami, účetní závěrkou. Popisuje způsoby oceňování majetku a jejich inventarizaci, pojednává o úschově účetních písemností apod. Mimo jiné jsou zde také uvedeny sankce (pokuty) za porušení účetních předpisů. Povinností podle zákona o účetnictví je vést účetnictví úplně, průkazným způsobem a správně tak, aby věrně zobrazovalo skutečnosti, které jsou jeho předmětem. 1. Účetnictví je úplné, jestliže jsou zaúčtovány všechny účetní případy týkající se daného účetního období. Nelze tedy zahrnovat do jednoho účetního období účetní doklady vztahující se k období jinému. 2. Účetnictví je vedeno průkazným způsobem, jestliže jsou účetní případy a účetní zápisy doloženy účetními doklady a účetní jednotka provedla inventarizaci. 3. Účetnictví je správné, jestliže ho účetní jednotka vede tak, že to neodporuje tomuto zákonu a ostatním právním předpisům (například zákonu o obchodních korporacích, novému občanskému zákoníku, zákonu o daních z příjmů a dalším) ani neobchází jejich účel. Zákon o účetnictví zavádí od čtyři kategorie účetních jednotek, a to v závislosti na dosažení nebo překročení stanovených kritérií (hodnota aktiv, výše čistého obratu a průměrný počet zaměstnanců k rozvahovému dni): - mikro účetní jednotka, - malá účetní jednotka, - střední účetní jednotka, - velká účetní jednotka. 8

2 Právní úprava účetnictví 1 Poznámka: Konkrétní podmínky pro zařazení účetních jednotek do jednotlivých kategorií jsou uvedeny ve druhém díle učebnice (kapitola 9 Účetní závěrka). Kategorizace účetních jednotek má vliv na další povinnosti stanovené zákonem o účetnictví, například na rozsah vykazování a zveřejňování informací z účetnictví Ostatní účetní předpisy Další účetní normou jsou prováděcí vyhlášky ministerstva financí, které upravují vybrané oblasti účetnictví pro jednotlivé skupiny účetních jednotek (např. podnikatelské subjekty, pojišťovny, banky). Podnikatelských subjektů se týká Vyhláška č. 500/2002 Sb. Tato vyhláška stanoví například: rozsah a způsob sestavování účetní závěrky obsahové vymezení položek účetní závěrky, tj. účetních výkazů (rozvaha, výkaz zisku a ztráty, příloha k účetním výkazům, přehled o peněžních tocích, přehled o změnách vlastního kapitálu) směrnou účtovou osnovu na úrovni skupin účtů (viz kapitola 7.1.2) účetní metody a jejich použití, např. metody oceňování majetku, odpisování, kurzových rozdílů apod. Podrobnější výklad k jednotlivým oblastem účtování poskytují České účetní standardy pro podnikatele Další informace pro vedení účetnictví q Za správnost účetnictví zodpovídá účetní jedntoka, a to i v situaci, že si nechává na základě smlouvy vést účetnictví od specializované účetní firmy. Účetní jednotky sice mohou pověřit vedením svého účetnictví i jinou právnickou nebo fyzickou osobu, ale tím se účetní jednotka nezbavuje odpovědnosti za vedení účetnictví. Proto je potřeba, aby účetní jednotka měla pro tyto případy dobře vypracovanou smlouvu, ze které bude jasné, jaký je tok účetních dokladů, kdo ručí za určité úkony, kdo je kontroluje apod. q Účetním obdobím se rozumí období, za které se účetnictví uzavírá a zjišťuje se výsledek hospodaření účetní jednotky. Je to 12 nepřetržitě po sobě jdoucích kalendářních měsíců. Toto účetní období se může shodovat buď s kalendářním rokem, nebo je hospodářským rokem. Hospodářským rokem je účetní období, které může začínat pouze prvním dnem jiného měsíce než je leden (například od 1. září 2016 do 31. srpna 2017). Většina běžných podnikatelských subjektů používá jako účetní období kalendářní rok. q Účetnictví se vede v české měně. I v případě, že majetek a závazky jsou vyjádřeny v cizí měně, je povinností účetní jednotky jejich hodnotu vyjádřit také v české měně. q Právnické osoby mají povinnost vést účetnictví ode dne svého vzniku do dne svého zániku. U právnických osob obchodních společností je vznik definován dnem, ke kterému je společnost zapsána do obchodního rejstříku. Zánik je definován jako den výmazu v obchodním rejstříku. Poznámka: Povinnost vedení účetnictví u fyzických osob je vysvětlena v kapitole 1.4. q Povinnost vést jedno účetnictví za jednu účetní jednotku jako celek. Znamená to, že pokud právnická osoba nebo fyzická osoba provozuje více činností, např. na základě více živnostenských oprávnění či licencí, vede za všechny tyto činnosti účetnictví jako celek, který může být samozřejmě vnitřně různě členěn. q Účetnictví může vést účetní jednotka buď ručně, nebo pomocí účetního softwaru (tj. programu na vedení účetnictví). Většina účetních jednotek v současné době vede účetnictví na počítači. Podmínkou ale je, aby software umožňoval výstup údajů v písemné formě (např. pro požadavky daňové kontroly). 9

3 Obecné účetní zásady 1.3 Obecné účetní zásady Jedná se o soubor pravidel, která musí být účetními jednotkami dodržována při vedení účetnictví, při sestavování účetních výkazů. Účetní zásady nejsou formulovány žádným samostatným právním předpisem, ale vyplývají především ze zákona o účetnictví. Jejich nedodržení ve svém důsledku vede k nesplnění základního cíle účetnictví, tj. věrného a poctivého zobrazení skutečností. Mezi základní účetní zásady patří například zásada účetní jednotky, princip věrného a poctivého zobrazení skutečnosti, zásada věcné a časové souvislosti, stálost účetních metod, zásada opatrnosti, zákaz kompenzace, zásada bilanční kontinuity Zásada účetní jednotky Tato zásada spočívá ve vymezení subjektu (tzv. účetní jednotky), za který je účetnictví vedeno a za který se sestavují účetní výkazy. Účetní jednotky vymezuje zákon o účetnictví, mohou jimi být jak fyzické, tak právnické osoby Zásada věcné a časové souvislosti (tzv. akruální princip) Akruální princip znamená, že veškeré účetní případy je nutno účtovat s ohledem na věcnou a časovou souvislost, tj. zaznamenávají se do období, kdy k hospodářské operaci dochází, a to bez ohledu na to, kdy došlo k pohybu peněz. Respektování této zásady znamená, že účetní případ musí ovlivnit výsledek hospodaření toho účetního období, s nímž je svou podstatou svázán. Ukázkou naplnění tohoto principu jsou mzdy. Například mzdy zaměstnanců za práci v prosinci 2015 musí být zaznamenány v účetnictví v roce 2015, i když výplata se uskuteční až v lednu Dalším případem mohou být faktury za služby, které musí zachyceny ve výsledku hospodaření v období, kdy byly vykonány (resp. spotřebovány), a to bez ohledu, kdy proběhne úhrada faktur (viz níže uvedený příklad). Společnost BYZNYS, s.r.o., se zabývá poskytováním účetních a daňových poradenských služeb. a) společnost spotřebovala při své činnosti tyto služby: - nájemné kancelářských prostor za rok 2015 činí Kč, částka zaplacena v roce reklamní služby provedené v roce 2015 činily Kč, v tomto roce bylo uhrazeno Kč, zbývající částka uhrazena v roce právní služby na období 2015 a 2016 nasmlouvány v hodnotě Kč, z toho v roce 2015 provedeny za Kč, v roce 2016 za Kč, platba advokátní kanceláři ve výši Kč provedena v roce 2015 b) společnost uskutečnila pro zákazníky účetní a daňové poradenské služby: - za vedení účetnictví v roce 2015 klientům vyúčtováno Kč, zákazníci uhradili v r celou částku - za daňové poradenské služby společnost vyúčtovala zákazníkům Kč, zákazníci uhradili v r Kč (zbývající částka dosud nebyla uhrazena) Řešení: V roce 2015 činily výnosy (prodané výkony) Kč (vedení účetnictví Kč, daňové poradenství Kč), náklady (spotřebované služby) činily Kč (nájemné Kč, reklama Kč, právní služby Kč). Rozdíl mezi výnosy a náklady je ZISK Kč. Poznámka: Rozdíl mezi přijatými a vydanými peněžními prostředky v roce 2015 činil Kč ( ). 10

4 Obecné účetní zásady Zásada věrného a poctivého zobrazení Tato zásada je považována za nejvyšší účetní zásadu, které musí být všechny ostatní zásady podřízeny. Účetnictví musí být vedeno tak, aby účetní výkazy sestavené na jeho základě podávaly věrný a poctivý obraz předmětu účetnictví (stav a pohyb majetku, dluhů, vlastního kapitálu, nákladů, výnosů a výsledku hospodaření) a finanční situace účetní jednotky. Smyslem této zásady je, aby si uživatel účetních informací dokázal vytvořit správný názor nejen na současný stav podniku, ale případně i na jeho budoucí očekávaný vývoj. Na základě tohoto názoru by pak měl být schopen přijmout správné rozhodnutí (investiční, obchodní apod.). Jednou z možností jak zajistit dodržení této zásady je to, že stavy majetku vykazované v účetnictví se ověřují pomocí výsledků inventur a případné rozdíly se zaúčtují tak, aby údaje odpovídaly skutečnému stavu Zásada opatrnosti Zásada opatrnosti spočívá v tom, že podnikatel musí počítat vždy s horší variantou ve svém podnikání, tzn. vykazovat opatrnější výši zisku. V praxi to znamená vykazovat pouze reálné a realizované zisky (nejisté zisky neuvádíme), ale v případě ztrát a rizik vykazovat i všechny pravděpodobné a očekávané ztráty, rizika a znehodnocení majetku, i když ještě nenastaly a jejich výše není spolehlivě zjistitelná. Zjednodušeně lze říci, že zásadu opatrnosti dodrží účetní jednotka v případě, že zaúčtuje veškeré náklady v okamžiku, kdy předpokládá, že mohou vzniknout a výnosy až tehdy, kdy výnos skutečně nastal. Používání této zásady se také musí promítnout do způsobu oceňování majetku účetní jednotky, neboť hodnota majetku v účetnictví nesmí být nadhodnocena. Firma při inventarizaci zásob zjistí, že tržní hodnota zboží je nižší než cena použitá v účetnictví. V takovém případě se hodnota zásob v účetnictví (a následně tím i v účetních výkazech) musí ocenit touto nižší cenou Zásada stálosti účetních metod Při srovnávání údajů o účetní jednotce se musí vycházet z předpokladu, že použité účetní metody budou v jednotlivých letech stejné. Dodržení této zásady tedy zaručuje srovnatelnost z hlediska časového. Účetní jednotka nesmí bezdůvodně měnit účetní metody, to znamená, že bez vážného důvodu nelze měnit například způsoby oceňování, metody oceňování, přepočet cizích měn na českou měnu apod. Tímto důvodem může být dosažení věrnějšího zobrazení skutečnosti po příslušné změně. Účetní jednotka se rozhodla, že bude výrobky oceňovat ve vlastních nákladech, které budou zahrnovat základní materiál a mzdy výrobních dělníků. Není možné, aby bez řádného zdůvodnění v následujícím období rozhodla o změně oceňování, například, že do vlastních nákladů by kromě základního materiálu a mezd výrobních dělníků zahrnovala také výrobní režii Zásada kompenzace (zákaz vzájemného vyrovnávání) Tato zásada znamená, že podnik odděleně účtuje o aktivech a pasivech (například o pohledávkách a závazcích), nákladech a výnosech (např. úroky placené a přijaté), a vzájemně je nezapočítává. Účetní jednotka nakoupila zboží od dodavatele, které potom prodala zákazníkovi. Za nákup zatím nezaplatila, ale ani za prodej od odběratele ještě peníze neobdržela. Účetní jednotka musí samostatně vykázat na jedné straně pohledávky za odběrateli a na straně druhé závazky vůči dodavateli. Obdobně při škodě, která je kryta pojištěním, se musí škoda vykázat v nákladech a náhrada od pojišťovny ve výnosech. 11

5 Způsoby vedení evidence podnikatelské činnosti! Zásada bilanční kontinuity (návaznosti jednotlivých účetních období) Konkrétním projevem dodržení této zásady je skutečnost, že konečné zůstatky aktiv a pasiv za běžné období (např. k ) se shodují s počátečními stavy aktiv a pasiv v následujícím účetním období (např. k 1. 1.) Zásada přednosti obsahu před formou Při účtování o konkrétním účetním případu musí účetní jednotka zkoumat podstatu hospodářské operace, která nastala, neboť forma a způsob popisu může někdy zastírat, jaké skutečnosti doopravdy nastaly. Stavební firma provedla pro autoprodejnu stavební práce spočívající v přebudování nevyužitých garáží na moderní předváděcí centrum. Na doklad si však majitel autoopravny nechal napsat oprava budovy, aby celou částku mohl uplatnit přímo do daňových nákladů. Pokud by při následné kontrole bylo prokázáno, že se nejednalo o opravu, ale vybudování autosalonu, potom bez ohledu na to, co bylo uvedeno na dokladu, by kontrolním orgánem byla tato hospodářská operace posuzována jako investice. 1.4 Způsoby vedení evidence podnikatelské činnosti Do konce roku 2003 existovaly dvě účetní soustavy jednoduché a podvojné účetnictví. Od bylo jednoduché účetnictví u podnikatelských subjektů zrušeno a nahrazeno daňovou evidencí. V současné době tedy lze evidovat podnikatelskou činnost dvojím způsobem: DAŇOVÁ EVIDENCE je upravena zákonem o daních z příjmů. Musí ji vést ty fyzické osoby, které dosahují příjmů ze samostatné činnosti (např. živnostníci, advokáti, daňoví poradci, umělci) a nejsou účetní jednotkou. ÚČETNICTVÍ je upraveno zákonem o účetnictví. Účetnictví vedou právnické osoby (např. obchodní společnosti akciové, s ručením omezeným, veřejné, komanditní) a fyzické osoby, které se staly účetní jednotkou. Fyzická osoba se stane účetní jednotkou zejména v těchto případech: 1. pokud její obrat za bezprostředně předcházející kalendářní rok přesáhl částku Kč 2. pokud se rozhodla dobrovolně vést účetnictví 3. pokud je jako podnikatel zapsaná v obchodním rejstříku ad 1) Fyzická osoba, jejíž obrat překročil Kč Stane-li se fyzická osoba účetní jednotkou v důsledku překročení výše uvedeného obratu, má povinnost vést účetnictví od prvního dne účetního období následujícího po kalendářním roce, ve kterém se stala účetní jednotkou. UPOZORNĚNÍ Stane-li se fyzická osoba účetní jednotkou, musí vést účetnictví nejméně po dobu 5 let (s výjimkou ukončení činnosti), a to i v případě, že v těchto letech nedosáhla obratu 25 mil. Kč. Fyzická osoba vedoucí daňovou evidenci dosáhla v roce 2015 obratu vyššího než 25 mil. Kč. Řešení: Poplatník (podnikatel fyzická osoba) se stane od účetní jednotkou, ale v roce 2016 může ještě vést daňovou evidenci příjmů a výdajů dle zákona o daních z příjmů. Od prvního dne následujícího období, ve kterém se stal účetní jednotkou, tj. od povede podnikatel účetnictví. 12