ČESKÁ LÉKAŘSKÁ SPOLEČNOST J.E.PURKYNĚ

Transkript

1 ČESKÁ LÉKAŘSKÁ SPOLEČNOST J.E.PURKYNĚ SPOLEČNOST URGENTNÍ MEDICÍNY A MEDICÍNY KATASTROF Kladno 8. července 2008 Věc: vyjádření Odborné společnosti urgentní medicíny a medicíny katastrof ČLS JEP k návrhu Zákona o ZZS Na základě konsensu členů výboru OS UM a MK ČLS JEP předkládáme tyto připomínky k návrhu paragrafového znění zákona o ZZS (zdravotnické záchranné službě): 4 Hlavní služby Vzhledem k tomu, že ZZS při poskytování přednemocniční neodkladné péče úzce spolupracuje s Horskou službou ( především v exponovaném terénu) a bez této spolupráce by PNP (přednemocniční neodkladná péče) mnohdy byla poskytnuta opožděně, doporučujeme po jednáních s vedením HS (Horské služby) doplnit návrh zákona o odst.: ( 6) Tam, kde končí dovednosti a technické možnosti zdravotnické záchranné služby jako hlavní služby, zasahuje Horská služba ČR, o.p.s. v oblastech své působnosti jako složka na vyžádání dle zákona o IZS. Při zásahu v exponovaném horském terénu, který není dosažitelný prostředky ZZS, poskytuje první pomoc a zajišťuje transport raněných a nemocných Horská služba ČR, o.p.s., jako složka na vyžádání dle zákona o IZS. Zásah Horské služby má v této situaci charakter poskytnutí přednemocniční neodkladné služby. 5, odst.1- navrhujeme text: Vedlejšími službami se rozumí zdravotní služby poskytované poskytovatelem zdravotnické záchranné služby podle jiného právního předpisu Zdůvodnění: Tato obecně daná formulace je výhodnější než explicitně uvádět určité zdravotní služby, protože v praxi potom budou tyto služby (vzhledem k nedostupnosti jiných poskytovatelů) automaticky vyžadovány, i když jsou uvedeny ve vedlejších službách. Plně dostačuje odkaz na jiný právní předpis- např. u prohlídek těl zemřelých dle návrhu zákona o zdravotních službách jasně specifikováno, kdy ZZS prohlídky bude (může) provádět. 6, odst.b,- vypustit Zdůvodnění: Vypustit nejen z pohledu obecného proč zakládat obchodní společnost, která je obvykle zakládána za účelem zisku, což u tak typicky non profitního subjektu jako je ZZS je jistě více než diskutabilní, ale především z hlediska funkčnosti ZZS a naplnění jejích úkolů v praxi je velmi problematické poskytovatel zdravotnické záchranné služby je v rámci připravenosti na řešení krizových situací základní složkou IZS a tvoří záchranný sbor. Základní složky IZS by měly mít vzhledem k naplnění svých úkolů a povinností v této oblasti obdobné právní postavení a právní formu s bezpodmínečně zachovanou a jasně definovanou ingerencí státu. Nedovedeme si představit, jak tyto úkoly a činnosti budou naplněny u obchodní společnosti a proč potom nemohou být zakládány i u zbývajících základních složek IZS, tj. u Policie ČR a HZS. Tím jistě není vyloučena možnost, že do systému mohou na základě smlouvy se ZZS (tzn. pod jednotným řízením a za jednotných podmínek) vstoupit např. k zabezpečení výjezdových skupin privátní subjekty. 13, odst. b) vypustit a v případě mimořádné události a krizové situace v zájmu obnovy území postiženého mimořádnou událostí i pro obyvatelstvo

2 Zdůvodnění: zákon tímto ukládá povinnost, kterou ZZS v případě rozsáhlých mimořádných událostí nebude schopna vzhledem k jejím prioritním úkolům a činnostem naplnit. Tyto psychosociální intervenční služby pro obyvatelstvo musí zajistit jiné subjekty. 8, odst. 2 navrhovaná změna: (2) Součástí zařízení zdravotnické záchranné služby jsou i pomocná operační střediska podřízená zdravotnickému operačnímu středisku, vzdělávací a výcviková střediska a pracoviště pro vedlejší služby, jsou-li zřízena. navrhujeme nahradit slovo jsou textem mohou být (2) Součástí zařízení zdravotnické záchranné služby mohou být i pomocná operační střediska podřízená zdravotnickému operačnímu středisku, vzdělávací a výcviková střediska a pracoviště pro vedlejší služby, jsou-li zřízena. 12, odst. 1 navrhujeme doplnit text o ustanovení, týkající se všeobecných sester (1) Výjezdovou skupinou je skupina zdravotnických pracovníků 5),6) zajišťující rychlou lékařskou pomoc, jejímž členem je vždy lékař, nebo rychlou zdravotnickou pomoc, jejímž členem je vždy zdravotnický záchranář nebo všeobecná sestra se specializovanou způsobilostí. Výjezdová skupina zajišťuje vlastní výkon zdravotnické záchranné služby uvedené v 4 odst. 3 písm. f) až i). Část čtvrtá, 15, zásadní připomínka: v zákoně nemůže být uvedena dojezdová doba do 5 až 20 min. Uvedená doba 5 minut je v praxi zavádějící a nereálná a pokud by byla v zákoně, potom by zakládala předpoklad pro opakované porušování zákona. Dostupnost ZZS je v Zákoně stanovena ve dvou odstavcích jednak je definovaná Plánem plošného pokrytí, jednak dojezdovou dobou. Dojezdová doba, která zahrnuje pouze jízdu sanitky od přijetí tísňové výzvy, je však ze síťotvorného i funkčního hlediska parametr zcela nevhodný, protože: - nepopisuje celkovou kvalitu služby (nezahrnuje případnou dobu čekání na volnou posádku apod., ale pouze reakci posádky a čistý čas jízdy ); - požadavek na dosažení maximální dojezdové doby ve všech případech je i za běžného provozu a bezu ohledu na konkrétní limit v praxi ze statistického hlediska nesplnitelný, a tudíž zakládá předpoklad pro trvalé porušování zákona; - požadavek na dodržení stanovené dojezdové doby vede k dosahování vyšších rychlostí jízdy, ve snaze splnit tento parametr za každou cenu, bez ohledu na skutečný vliv rychlého dojezdu na další osud pacienta (který je prokázaný jen u velmi omezeného spektra událostí) a naopak s prokázaným negativním dopadem na bezpečnost silničního provozu. Proto navrhujeme: odst. (1), písmeno a) nahradit textem: počet a rozmístění výjezdových základen tak, aby jednotlivé oblasti byly dosažitelné v rozmezí minut v závislosti na demografických, topografických a rizikových parametrech, ; odst. (1), písmeno c) nahradit chybně uvedený text parametrů uvedených v písmenu b) textem parametrů uvedených v písmenu a) ; odst. (2) vypustit první větu ( Dostupnost skupinou ); odst. (3) celý odstavec nahradit textem: Zdravotnická záchranná služba je povinna reagovat na tísňovou výzvu bez zbytečného prodlení, nejvhodnějším způsobem v závislosti a vyhodnocení stupně - 2 -

3 naléhavosti tísňové výzvy a aktuálním nebo přepokládaném zatížení výjezdových skupin na daném území.. Toto řešení: - zaručuje optimální a kontrolovatelnou dostupnost služby z hlediska každé události; - respektuje požadavek stanovení priority zdravotnickým operačním střediskem definovaný v tomto Zákoně ( 4, odst. 3, písmeno b)) a současně okamžité i předpokládané provozní zatížení záchranné služby, které může být legitimním důvodem prodlužení reakční doby při řešení méně závažných událostí; - síťotvorné parametry zůstávají definovány Plánem plošného pokrytí, který podle Zákona umožňuje stanovit oba parametry mající vliv na kvalitu sítě, tj. jak počet a rozmístění stanovišť, tak počet a strukturu výjezdových skupin; - opravuje chybný odkaz v odst. 1 písm. c). 16, odst.1) vypustit obchodní firmu ( viz zdůvodnění u 6) S pozdravy za výbor OS urgentní medicíny a medicíny katastrof ČLS JEP MUDr. Jana Šeblová, Ph.D., předsedkyně výboru OS Vančurova Kladno jana.seblova@uszssk.cz - 3 -

4 ČESKÁ LÉKAŘSKÁ SPOLEČNOST J.E.PURKYNĚ SPOLEČNOST URGENTNÍ MEDICÍNY A MEDICÍNY KATASTROF Kladno 8. července 2008 Věc: Věc: vyjádření Odborné společnosti urgentní medicíny a medicíny katastrof ČLS JEP k návrhu Zákona o zdravotních službách Na základě konsensu členů výboru OS UM a MK ČLS JEP předkládáme tyto připomínky k návrhu paragrafového znění Zákona o zdravotních službách: 1. 2, odst. 3, bod d- poskytováním zdravotních služeb se rozumí nakládání s tělem zemřelého v rozsahu stanoveném tímto zákonem, včetně převozu těla zemřelého na zdravotní pitvu a ze zdravotní pitvy S převozy zemřelých na a ze zdravotní pitvy byly a jsou v dnešní době velké problémy, protože pohřební služby je mnohdy odmítají provádět. Dle dosud platné vyhlášky lékař indikující zdravotní pitvu zároveň zajistí převoz zemřelého na pitvu. ALE KÝM, KDYŽ V DANÉM REGIONU SE VŠECHNY POHŘEBNÍ SLUŽBY KARTELOVĚ DOHODNOU, ŽE TYTO PŘEVOZY PROVÁDĚT NEBUDOU? Opakovaně jsme toto zažili a v některých případech ( ač pitva nařízena) nebyl zemřelý odpitván, některé organizace ZZS vedou dokonce několik soudních sporů o poplatky za převoz k pitvě a z ní. Návrh zákona nejenže tento problém neřeší, ale jeho důsledky v praxi budou oproti nynějšímu stavu ještě závažnější, protože pohřební služby budou tyto převozy odmítat, protože převoz k pitvě je dle zákona zdravotní službou, i když dle odst.5 zákona je možné v těchto případech poskytovat odbornou zdravotní péči bez získání oprávnění k poskytování zdravotních služeb, jde-li o převoz těla zemřelého na zdravotní pitvu a ze zdravotní pitvy.zásadní otázkou je, jaká odborná zdravotní péče je zemřelému při převozu k pitvě a z pitvy poskytována? Navíc tento odstavec je v rozporu s ostatními ustanoveními tohoto zákona- 2, odst. 7- zdravotní služby lze poskytovat pouze prostřednictvím osob způsobilých k výkonu zdravotnického povolání a výkonu činností souvisejících s poskytováním zdravotních služeb. Proto navrhujeme : Z 2, odst. 3 vypustit v bodě d- včetně převozu těla zemřelého na zdravotní pitvu a ze zdravotní pitvy a oprávnění pohřebních služeb k provádění převozu těla zemřelých k zdravotní pitvě a z ní řešit změnou jiného právního předpisu (např. zákona o pohřebnictví, zákona o živnostenském podnikání) a úhradu těchto činností, které jsou ve veřejném zájmu řešit jiným způsobem než z prostředků veřejného zdravotního pojištění. 2. V 2, odst.6, bod g- nerozumíme termínu sanitní služby, není vůbec vysvětlen- jen vágně v důvodové zprávě k návrhu Zákona o ZZS. Není jasné rozhraní mezi sanitními převozy a dopravou nemocných, raněných a rodiček (DRNR). Pokud by to byly služby, které jsou nyní poskytovány v rámci DRNR a jsou v podstatě pouhou zdravotní taxislužbou, kdy není poskytována žádná zdravotní péče, potom bychom souhlasili. 3. S tím souvisí 4, odst.3,bod j- dopravní zdravotní služby- tj.přeprava pacientů, pokud jejich zdravotní stav vyžaduje převoz za doprovodu zdravotnického pracovníka se způsobilostí k samostatnému výkonu povolání tím se zcela zákonitě míní, že i v dopravní zdravotní službě bude dvoučlenná posádka, protože řidič nemůže jednak v jedné osobě zajistit roli řidiče i odborného doprovodu a dle zákona 96, 40, odst. Musí pracovat pod odborným dohledem.

5 , odst. (1) a (2). Formulace především bodu (2) postrádá některé situace, kdy by bylo nutno poskytnout neodkladnou péči bez souhlasu, včetně například formulace bodu (1) písm. c), kdy je tato situace plně indikovaná i pro přednemocniční etapu, nejen pro hospitalizaci. Doporučuji proto tento bod zopakovat i v odst. (2), například jako zpřesněné znění původního písmene a) Dále nerozumíme odst. (2), písm, c), proč je situace vymezena jen sebepoškozením pacienta. (1) Bez souhlasu pacienta nebo zákonného zástupce pacienta lze pacienta hospitalizovat, jde-li o a) osoby, u nichž 1. bylo pravomocným rozhodnutím soudu uloženo ochranné léčení, 2. je nařízena izolace nebo karanténa podle zákona upravujícího ochranu veřejného zdraví, b) pacienta jevícímu známky duševní poruchy nebo intoxikace, který ohrožuje bezprostředně a závažným způsobem sebe nebo své okolí, c) pacienta, jehož zdravotní stav vyžaduje poskytnutí neodkladných zdravotních služeb, a nemůže-li s ohledem na svůj zdravotní stav souhlas vyslovit, d) nezletilého pacienta nebo pacienta zbaveného způsobilosti k právním úkonům, u něhož je podezření na týrání nebo zanedbávání. (2) Neodkladné zdravotní služby lze pacientovi bez jeho souhlasu nebo zákonného zástupce pacienta poskytnout a) není-li možné vzhledem k jeho zdravotnímu stavu si jeho souhlas vyžádat, b) v případě pacienta s vážnou duševní poruchou, jsou-li zdravotní služby zaměřeny na léčbu duševní poruchy, c) jde-li o ohrožení života nebo vážné poškození zdraví d) v případě nezletilého pacienta nebo pacientova zbaveného způsobilosti k právním úkonům, je-li nezbytné poskytnout zdravotní služby vzniklé v souvislosti s týráním nebo zanedbáváním. 5. 2, odst. (2), Navrhujeme vypustit ustanovení písmene d), považujeme za neobhajitelné, aby stejný lékař, který naposledy léčil i provedl ohledání, byť bude zemřelý povinně v těchto případech pitván. Ohledání by nemělo patřit ani do vedlejších činností ZZS. Za výbor OS urgentní medicíny a medicíny katastrof ČLS JEP MUDr. Jana Šeblová, Ph.D., předsedkyně výboru OS Vančurova Kladno jana.seblova@uszssk.cz - 2 -