SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU

Transkript

1 1. NÁZEV PŘÍPRAVKU CALUMID 150 mg potahované tablety SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU 2. KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ Jedna potahovaná tableta obsahuje bicalutamidum 150 mg. Jedna tableta přípravku Calumid 150 mg potahované tablety obsahuje monohydrát laktosy 193,2 mg. Úplný seznam pomocných látek viz bod LÉKOVÁ FORMA Potahované tablety. Bílé nebo téměř bílé, kulaté, bikonvexní, potahované tablety, na jedné straně vyraženo XL, na druhé vyraženo RG. 4. KLINICKÉ ÚDAJE 4.1 Terapeutické indikace Léčba pacientů s lokálně pokročilým karcinomem prostaty (T3-T4, jakékoli N, MO; T1-T2, N+, MO). Calumid 150 mg je indikován buď samostatně nebo jako adjuvantní léčba k radikální prostatektomii nebo radioterapii u pacientů s lokálně pokročilým karcinomem prostaty s vysokým rizikem progrese nemoci (viz bod 5.1 Farmakodynamické vlastnosti). Calumid 150 je také určen k léčbě pacientů s lokálně pokročilým karcinomem prostaty bez metastáz, pro něž chirurgická kastrace nebo jiný typ lékařské intervence není indikován nebo je nepřijatelný. 4.2 Dávkování a způsob podání Dospělí muži včetně starších pacientů: jedna 150 mg tableta jednou denně. Cesta podání: perorálně Tabletu je třeba polknout celou a zapít tekutinou. Léčba přípravkem Calumid musí být zahájena alespoň 3 dny před podáním analogu LHRH nebo zároveň s chirurgickou kastrací. Děti a mladiství Přípravek Calumid není indikován pro léčbu dětí a mladistvých. Poškození ledvin U pacientů s poškozenou funkcí ledvin není třeba upravovat dávkování. Nejsou žádné zkušenosti s podáváním bikalutamidu pacientům s těžkým poškozením ledvin (clearance kreatininu < 30 ml/min) (viz bod 4.4). Poškození jater U pacientů s mírně poškozenou funkcí jater není třeba upravovat dávkování. U pacientů se středním až závažným poškozením jater může dojít k zvýšené akumulaci léčivého přípravku (viz bod 4.4). 1/7

2 4.3 Kontraindikace - Přecitlivělost na bikalutamid nebo na kteroukoli pomocnou látku tohoto přípravku. - Bikalutamid je kontraindikován u žen a dětí. - Je kontraindikováno současné podání s terfenadinem, astemizolem a cisapridem (viz. bod 4.5). 4.4 Zvláštní upozornění a opatření pro použití Léčba může být zahájena jen pod přísným dohledem lékaře specialisty a následně je pacienta třeba pravidelně sledovat. Bikalutamid se metabolizuje v játrech. Z dostupných údajů je zřejmé, že eliminace bikalutamidu může být pomalejší u pacientů se závažným poškozením jater, což může vést ke zvýšené akumulaci bikalutamidu. Proto je třeba zvýšená opatrnost při užívání bikalutamidu u pacientů se středním až velmi závažným poškozením jater. Vzácně byly při užívání bikalutamidu pozorovány závažné jaterní změny (viz bod 4.8). Pokud jsou změny závažné, je třeba léčbu bikalutamidem přerušit. Doporučuje se pravidelné testování jaterních funkcí z důvodu možných hepatálních změn. Většinu změn lze očekávat během prvních 6-ti měsíců léčby bikalutamidem. Protože neexistují žádné zkušenosti s podáváním bikalutamidu pacientům s těžkým poškozením funkce ledvin (clearance kreatininu < 30 ml/min), musí být bikalutamid u těchto pacientů používán opatrně. U pacientů s onemocněním srdce se doporučuje pravidelné monitorování srdeční funkce. U mužů léčených analogy LHRH se vyskytlo snížení glukosové tolerance. To se může manifestovat jako diabetes nebo ztráta glykemické kontroly u pacientů s pre-existujícím diabetem. Je proto třeba věnovat pozornost monitorování hladiny glukosy v krvi u pacientů léčených kombinací Calumidu a LHRH agonistů. Tento léčivý přípravek obsahuje laktosu. Pacienti se vzácnými dědičnými problémy s intolerancí galaktosy, Lappovým deficitem laktázy nebo malabsorpcí glukosy a galaktosy by tento přípravek neměli užívat. 4.5 Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce Nebyly prokázány žádné farmakodynamické ani farmakokinetické interakce mezi bikalutamidem a LHRH analogy. Ve studiích in vitro bylo prokázáno, že R-enanciomer bikalutamidu působí jako inhibitor CYP 3A4 a má slabší inhibiční efekt na aktivitu CYP 2C9, 2C19 a 2D6. I když ve studiích in vitro bylo prokázáno, že bikalutamid působí jako inhibitor cytochromu 3A4, velký počet klinických studií prokázal, že rozsah inhibice většiny léků metabolizovaných cytochromem P450 pravděpodobně nemá klinický význam. Nicméně, u léků s úzkým terapeutickým indexem metabolizovaných v játrech, může mít inhibice CYP 3A4 způsobená bikalutamidem klinický význam. Proto je kontraindikováno souběžné podávání terfenadinu, astemizolu a cisapridu. Při souběžném podávání bikalutamidu s látkami jako je cyklosporin a blokátory kalciového kanálu je nutná opatrnost. U těchto přípravků může být potřebné snížení dávek, zejména v případě průkazu zesílení účinku nebo nežádoucích účinků. U cyklosporinu je nutno pečlivě sledovat plazmatické hladiny a klinický stav pacienta, a to na počátku podávání bikalutamidu a po jeho ukončení. Při souběžném podávání látek, které by mohly inhibovat oxidaci bikalutamidu, jako je například cimetidin a ketokonazol, je nutná opatrnost. Mohly by zvyšovat plazmatické hladiny bikalutamidu a teoreticky následně nežádoucí účinky. Studie in vitro ukazují, že bikalutamid může vytěsňovat kumarinové antikoagulans warfarin z jeho vazby na bílkovinu. Po nasazení bikalutamidu pacientům, kteří současně užívají kumarinová antikoagulancia, se proto doporučuje pečlivé monitorování protrombinového času. 2/7

3 4.6 Těhotenství a kojení Calumid je kontraindikován u žen, nesmí se tedy podávat ani těhotným ženám ani kojícím matkám. 4.7 Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje Nebyly provedeny žádné studie vlivu na schopnost řídit nebo obsluhovat stroje. Přípravek však občas může způsobovat závratě nebo ospalost (viz bod 4.8). Pacienti užívající přípravek musí být opatrní. 4.8 Nežádoucí účinky V této části jsou nežádoucí účinky definovány následujícím způsobem: velmi časté ( 1/10); časté 1/100 až <1/10), méně časté ( 1/1 000 až <1/100); vzácné ( 1/ až <1/1 000); velmi vzácné (<1/10 000); není známo (z dostupných údajů nelze určit). Poruchy imunitního systému Psychiatrické poruchy Reakce přecitlivělosti, včetně angioneurotického edému a kopřivky. Deprese Respirační, hrudní a mediastinální poruchy Gastrointestinální poruchy Vzácné: Intersticiální plicní nemoc Průjem, nevolnost Zvracení Poruchy jater a žlučových cest Změny na játrech (zvýšené hladiny transamináz, cholestáza a žloutenka) 1 Velmi vzácné: Selhání jater 2 Poruchy kůže a podkožní tkáně Vzácné: Pruritus Suchá kůže Poruchy ledvin a močových cest Hematurie Poruchy reprodukčního systému a prsu Velmi časté: Citlivost prsou 3, gynekomastie 3 Celkové poruchy a reakce v místě aplikace Velmi časté: Návaly horka 3 Astenie 1 Změny na játrech jsou zřídka závažné a velmi často byly přechodného charakteru a mizely nebo se zlepšovaly při pokračování léčby nebo po jejím přerušení (viz bod 4.4). 2 Selhání jater se u pacientů léčených bikalutamidem vyskytuje velmi vzácně, příčinná souvislost však nebyla zjištěna s jistotou. Jaterní funkce musí být periodicky testovány (viz též bod 4.4). 3 Současná kastrace je může zmenšit. 3/7

4 Navíc byly v klinických hodnoceních během léčby bikalutamidem v kombinaci s analogem LHRH či bez něho hlášeny následující nežádoucí účinky: Poruchy krve a lymfatického systému Anémie Velmi vzácné: Trombocytopenie Poruchy metabolismu a výživy Poruchy nervového systému Srdeční poruchy Diabetes mellitus, váhový přírůstek Anorexie, hyperglykémie, váhový úbytek Závratě, nespavost Ospalost Velmi vzácné: Srdeční selhání, angina pectoris, poruchy vedení včetně prodloužení intervalu PR a QT, arytmie a nespecifické změny na EKG Respirační, hrudní a mediastinální poruchy Dušnost Gastrointestinální poruchy Zácpa Poruchy kůže a podkožní tkáně Sucho v ústech, dyspepsie, flatulence Vyrážka, pocení, hirsutismus Alopecie Poruchy ledvin a močových cest Nykturie Poruchy reprodukčního systému a prsu Velmi časté: Snížené libido, erektilní dysfunkce, impotence Celkové poruchy a reakce v místě aplikace Edém, bolest, bolesti v pánvi, zimnice Bolesti břicha, bolesti na hrudníku, bolesti hlavy, bolesti v zádech, bolesti šíje 4.9 Předávkování Nebyl hlášen žádný případ předávkování. Vzhledem k tomu, že bikalutamid patří k anilinovým látkám, je zde teoretické riziko vzniku methemoglobinemie. Methemoglobinemie byla pozorována po předávkování u zvířat. Vzhledem k tomu může být pacient s akutním předávkováním cyanotický. Neexistuje žádné specifické antidotum a léčba by měla být symptomatická. Není pravděpodobné, že by byla účinná dialýza, protože bikalutamid se silně váže na bílkoviny a v nezměněné formě se v moči nedá prokázat. Indikována je obecná podpůrná léčba zahrnující monitorování vitálních funkcí. 5. FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI 5.1 Farmakodynamické vlastnosti 4/7

5 Farmakoterapeutická skupina: hormonální antagonisté a látky příbuzné, antiandrogeny ATC kód: L02BB03 Bikalutamid je nesteroidní antiandrogen, nemá žádnou další endokrinní aktivitu. Váže se na androgenní receptory, aniž by aktivoval expresi genů, a tím inhibuje androgenní stimulaci. Výsledkem této inhibice je regrese tumorů prostaty. Přerušení léčby bikalutamidem může u některých pacientů způsobit manifestaci syndromu z vysazení antiandrogenu (antiandrogen withdrawal syndrome). Bikalutamid 150 mg byl studován jako přípravek pro léčbu pacientů s lokalizovaným (T1-T2, N0 nebo NX, M0) nebo lokálně pokročilým (T3-T4, jakékoli N, M0; T1-T2, N+, M0) nemetastatickým nádorem prostaty v kombinované analýze tří placebem kontrolovaných, dvojitě zaslepených studií, provedených celkem na 8113 pacientech, kdy byl bikalutamid podáván jako okamžitá hormonální léčba nebo jako adjuvantní léčba k radikální prostatektomii nebo radioterapii. Při sledování s mediánem 5,4 roku, došlo u 19,7 % resp. 23,6 % pacientů léčených bikalutamidem resp. placebem k objektivní progresi onemocnění. V podskupině pacientů s lokálně pokročilým karcinomem prostaty, která nebyla léčena radikální prostatektomií ani radioterapií, snížila okamžitá léčba bikalutamidem v dávce 150 mg riziko objektivní progrese onemocnění (Hazart Ratio (HR)=0,53; 95% CI 0,42 až 0,65). Statisticky významné snížení rizika objektivní progrese onemocnění bylo pozorováno také v podskupině pacientů s lokálně pokročilým onemocněním, kteří dostali bikalutamid jako adjuvantní léčbu k radikální prostatektomii nebo radioterapii (HR=0,67; 95% CI 0,56 až 0,82). Snížení rizika objektivní progrese onemocnění bylo pozorováno ve všech skupinách pacientů, nejpatrnější však bylo u pacientů s nejvyšším rizikem progrese onemocnění. Proto se mohou kliničtí lékaři rozhodnout, že optimální léčebná strategie pro pacienta s nízkým rizikem progrese onemocnění, především při adjuvantní léčbě po radikální prostatektomii, může spočívat v odložení hormonální terapie, dokud se neobjeví známky progrese choroby. Nebyl pozorován rozdíl v celkovém přežití s mortalitou 15,2 % (HR = 1,03; 95% CI 0,92 až 1,15). Některé trendy však byly zjevné při výzkumné analýze podskupiny pacientů, kteří dostali samotný bikalutamid jako okamžitou léčbu. Data vztahující se k přežití bez progrese a celková data vztahující se k přežití u pacientů s lokálně pokročilým onemocněním jsou souhrnně uvedena v následujících tabulkách: Tabulka 1 Přežití bez progrese u lokálně pokročilého onemocnění podle podskupin léčby Analýza populace Příhody (%) u pacientů Příhody (%) u pacientů Poměr rizik užívajících bikalutamid užívajících placebo (95% CI) Vyčkávání pod dohledem 193/335 (57,6) 222/322 (68,9) 0,60 (0,49 až 0,73) ( watchful waiting ) Radioterapie 66/161 (41,0) 86/144 (59,7) 0,56 (0,40 až 0,78) Radikální prostatektomie 179/870 (20,6) 213/849 (25,1) 0,75 (0,61 až 0,91) Tabulka 2 Celková míra přežití u lokálně pokročilého onemocnění podle podskupin léčby Analýza populace Úmrtí (%) u pacientů užívajících bikalutamid Úmrtí (%) u pacientů užívajících placebo Poměr rizik (95% CI) Vyčkávání pod dohledem 164/335 (49,0) 183/322 (56,8) 0,81 (0,66 až 1,01) ( watchful waiting ) Radioterapie 49/161 (30,4) 61/144 (42,4) 0,65 (0,44 až 0,95) 5/7

6 Analýza populace Úmrtí (%) u pacientů užívajících bikalutamid Úmrtí (%) u pacientů užívajících placebo Poměr rizik (95% CI) Radikální prostatektomie 137/870 (15,7) 122/849 (14,4) 1,09 (0,85 až 1,39) U pacientů s lokalizovaným onemocněním, jimž byl podáván pouze bikalutamid, byl patrný trend k nižší míře přežití ve srovnání s pacienty léčenými placebem (HR = 1,23; 95% CI 1,00 až 1,50). Vzhledem k tomu není profil pro používání bikalutamidu pro tuto skupinu pacientů považován za příznivý. U pacientů s lokálně pokročilým onemocněním byl patrný trend k vyšší míře přežití při podání bikalutamidu ve srovnání s pacienty léčenými placebem (HR=0,81, 95% CI 0,63 až 1,04). V adjuvantní skupině pacientů jsou data týkající se přežití nezralá. Není zde zřejmý rozdíl po 5,4 letech sledování. Odděleně byla hodnocena účinnost bikalutamidu 150 mg v léčbě pacientů s lokálně pokročilým nemetastatickým karcinomem prostaty, u nichž byla indikována okamžitá kastrace, a to kombinovanou analýzou dvou studií u 480 dosud neléčených pacientů s nemetastatickým (M0) karcinomem prostaty. Při 56% mortalitě a mediánu sledování 6,3 let nebyl statisticky významný rozdíl v přežití (HR=1,05 (CI=0,81-1,36), nicméně ekvivalence obou skupin léčby nemůže být statisticky uzavřena. Kombinovaná analýza 2 klinických studií s 805 dosud neléčenými pacienty s metastatickým (M1) karcinomem prostaty s očekávanou 43% mortalitou prokázala, že léčba bikalutamidem v dávce 150 mg je méně účinná než kastrace, pokud jde o dobu přežívání (HR = 1,30 [CI 1,04 1,65]), přičemž tento odhadovaný rozdíl činí 42 dnů (6 týdnů) při střední době přežití 2 roky. Bikalutamid je recemát a jeho antiandrogenní aktivita je téměř zcela navozena jeho R-enanciomerem. 5.2 Farmakokinetické vlastnosti Bikalutamid se po perorálním podání dobře vstřebává. Nebylo prokázáno, že by jeho biologickou dostupnost jakkoli klinicky významně ovlivňovala potrava. S-enanciomer je rychle vylučován ve srovnání s R-enanciomerem, jehož poločas plazmatické eliminace činí asi jeden týden. Při dlouhodobém podávání bikalutamidu je maximální plazmatická koncentrace R-enanciomeru v plazmě přibližně desetinásobná, v porovnání s podáním jednorázové dávky 50 mg bikalutamidu. Při denní dávce 50 mg bikalutamidu dosahují ustálené plazmatické koncentrace R-enanciomeru přibližně 9 mikrogramů/ml a vzhledem k jeho dlouhému poločasu je ustáleného stavu dosaženo po přibližně 1 měsíci léčby. Farmakokinetika R-enanciomeru není ovlivňována věkem, poškozením ledvin ani mírným až středním postižením jater. Bylo prokázáno, že u pacientů s těžkým poškozením jater je R-enanciomer eliminován z plazmy pomaleji. Bikalutamid se silně váže na bílkoviny (racemát 96%, R-bikalutamid 99,%) a je do značné míry metabolizován (cestou oxidace a glukuronidace). Jeho metabolity jsou přibližně stejným dílem vylučovány ledvinami a žlučí. 5.3 Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti Bikalutamid je čistý a silný antagonista androgenních receptorů u experimenálních zvířat a člověka. Hlavním sekundárním farmakologickým účinkem je indukce CYP450-dependentních oxidáz se smíšenou funkcí v játrech. U člověka nebyla pozorována enzymová indukce. Změny cílových orgánů u zvířat jasně souvisejí s primárními a sekundárními farmakologickými účinky bikalutamidu. Patří mezi ně involuce androgendependentních tkání, folikulární adenomy thyroidey, hyperplazie a neoplazie či rakovina thyroidálních, jaterních a Leydigových buněk, poruchy sexuální diferenciace u mužských potomků a reverzibilní poškození fertility u samců. Studie genotoxicity neodhalily mutagenní potenciál bikalutamidu. Všechny nežádoucí účinky pozorované ve studiích na zvířatech jsou považovány za nevýznamné při podání pacientům s pokročilým karcinomem prostaty. 6/7

7 6. FARMACEUTICKÉ ÚDAJE 6.1 Seznam pomocných látek Jádro tablety: monohydrát laktosy, sodná sůl karboxymethyškrobu (typ A), povidon, koloidní bezvodý oxid křemičitý, magnesium-stearát. Potahová soustava: Opadry II bílá 33G28523 (hypromelosa, oxid titaničitý (E171), monohydrát laktosy, makrogol 3000, triacetin). 6.2 Inkompatibility Neuplatňuje se. 6.3 Doba použitelnosti 2 roky 6.4 Zvláštní opatření pro uchovávání Tento léčivý přípravek nevyžaduje žádné zvláštní podmínky uchovávání. 6.5 Druh obalu a velikost balení 30 nebo 90 potahovaných tablet je baleno v průhledném PVC/PVDC/Al blistru a v krabičce. Na trhu nemusí být všechny velikosti balení Zvláštní opatření pro likvidaci přípravku a pro zacházení s ním Žádné zvláštní požadavky. 7. DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI Gedeon Richter Plc. Gyömrői út , 1103 Budapešť, Maďarsko 8. REGISTRAČNÍ ČÍSLO 44/538/07-C 9. DATUM PRVNÍ REGISTRACE / PRODLOUŽENÍ REGISTRACE DATUM REVIZE TEXTU /7