Dotační podvod. Bankovní institut vysoká škola Praha. Katedra práva a veřejné správy. Bakalářská práce. Michaela Musilová. Autor:

Transkript

1 Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra práva a veřejné správy Dotační podvod Bakalářská práce Autor: Michaela Musilová Právní administrativa v podnikatelské sféře Vedoucí práce: JUDr., Pavel Zelenka Praha Duben, 2012

2 Prohlášení Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci na téma Dotační podvod zpracovala samostatně a v seznamu uvedla veškerou pouţitou literaturu. Svým podpisem stvrzuji, ţe odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzí, a jsem seznámena se skutečností, ţe se práce bude archivovat v knihovně BIVŠ a dále bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronických vysokoškolských prací. V Praze, dne Michaela Musilová

3 Poděkování Děkuji tímto vedoucímu bakalářské práce JUDr. Pavlovi Zelenkovi za cenné rady, konzultace, podněty a připomínky při zpracování bakalářské práce.

4 Anotace Cílem bakalářské práce je seznámení se s právní úpravou dotačního podvodu společně se související právní úpravou obecného podvodu a poškození finančních zájmů Evropských společenství. V bakalářské práce se poukazuje i na instituce, které se snaţí předejít páchání trestného činu dotačního podvodu. Závěrem práce je uveden případ trestného činu dotačního podvodu v praxi a poukázání na jeho zjištěné poznatky. Klíčová slova: dotační podvod, finanční prostředky, zneuţití, ochrana. Annotation The familiarity with legislation of the subsidy fraud, general fraud and damage the financial interests of the European Communities is aim of the Bachelor thesis. The Bachelor s work points out to institutions that prevent from perpretation of a criminal offence of subsidy fraud. Finally the work includes a case of subsidy fraud. The case presents practical findings. Key words: subsidy fraud, financial means, abuse, protection.

5 Obsah Úvod Dotace, subvence, návratná finanční výpomoc a příspěvek Dotace Příspěvek Subvence Návratná finanční výpomoc Poskytnutí dotace, subvence, návratné finanční výpomoci a příspěvku Podvod Vývoj právní úpravy trestného činu podvodu Podvod Vztah k jiným ustanovením trestného činu podvodu Zvláštní druhy trestného činu podvodu Pojistný podvod Úvěrový podvod Dotační podvod Vývoj právní úpravy trestného činu dotačního podvodu Dotační podvod Skutková podstata I Skutková podstata II Okolnosti podmiňující pouţití vyšší trestní sazby Vztah k jiným ustanovením Poškození finančních zájmů Evropských společenství Evropská společenství a finanční zájmy Poškození finančních zájmů Evropských společenství Skutková podstata I Skutková podstata II

6 4.3 Okolnosti podmiňující pouţití vyšší trestní sazby Vztah k jiným ustanovením Právní a mimoprávní prostředky proti páchání dotačních podvodů Ministerstvo financí ČR - Finanční úřad Finanční kontrola strukturálních fondů Útvar odhalování korupce a finanční kriminality sluţby kriminální policie a vyšetřování Odbor korupce a ochrany zájmů Evropské unie Odbor hospodářské kriminality Ochrana finančních zájmů Evropských společenství a současná role Nejvyššího státního zastupitelství Odbor závaţné hospodářské a finanční kriminality Úřad pro koordinaci boje proti podvodům UCLAF Úřad pro potírání podvodů OLAF AFCOS Praktické poznatky z případu dotačního podvodu Závěr Seznam pouţité literatury Seznam pouţitých zkratek

7 Úvod Právní úprava trestného činu dotačního podvodu je součástí trestního zákona teprve krátce. Její zařazení do trestního zákona bylo vyvoláno reakcí na současný hospodářský stav. Se zpřístupněním získání finančních prostředků jako jsou dotace, subvence, návratné finanční výpomoci či příspěvky, které napomáhají k zdokonalování vyţadovaných potřeb společnosti, přišla téţ i myšlenka, jak ilegálně zneuţít tyto prostředky ve svůj prospěch. Úvodem je nutno vymezit právní úpravy pojmů jako jsou dotace, subvence, návratné finanční výpomoci nebo příspěvky a způsob jejích získání legální cestou. Právní úprava dotačního podvodu spadá do zvláštních druhů podvodu, proto je v práci věnována část i obecnému podvodu s jeho právní úpravou historického vývoje, jelikoţ obecný podvod je součástí trestního řádu jiţ velice dlouhou dobu. Ale i právní úprava podvodu prošla několika změnami v závislosti a reakcí na vývoj myšlení společnosti související s podvodným jednáním. Bakalářská práce je především zaměřena na dotační podvod a zneuţívání poskytnutých prostředků touto cestou. Cílem je uvedení do problematiky dotačního podvodu a vysvětlení jednotlivých skutkových podstat. Dotační podvod souvisí i s právní úpravou poškození finančních zájmů Evropských společenství, jelikoţ se jedná o prostředky, které jsou poskytovány z Evropské unie a nám umoţněno jejich získání v návaznosti na členství České republiky v této organizaci. Důleţitá část práce je věnována právním a i mimoprávním prostředkům proti páchání trestného činu dotačního podvodu, který tvoří převáţně sloţku kontrolní a preventivní, aby docházelo k minimálnímu počtu páchání daného trestného činu. Závěrem práce je uveden konkrétní případ dotačního podvodu, kde je moţné vidět realizaci podvodného jednání trestného činu dotačního podvodu, popsání skutkové podstaty a získání poznatků z případu v praxi. 7

8 1. Dotace, subvence, návratná finanční výpomoc a příspěvek V současné době se hospodářským vývojem a poţadovanými potřebami společnosti vyvíjí dopředu i veškerý rozvoj, jak v oblasti průmyslu, zemědělství, technologii, kultury, vzdělání a dalších sektorů obklopující společnost. Oblasti k jejich rozvoji vyţadují i takzvanou určitou finanční podporu. Ne vţdy můţe určitý subjekt v rámci zdokonalování potřeb pro společnost financovat celý program sám. K ulehčení tohoto financování jsou k dispozici dotace, subvence, návratné finanční výpomoci a příspěvky. Finanční prostředky slouţí k spolufinancování programu, který napomůţe k dalšímu rozvoji. Následující část práce je věnována vysvětlení některých stěţejních pojmů. 1.1 Dotace Dotace je určitá peněţitá částka, která slouţí i jako dar. Dotací se obecně rozumí zpravidla pravidelný příděl peněz nejčastěji poskytovaný obcím, některým úřadům nebo ústavům, ale i fyzickým a právnickým osobám. 1 Dotace mají několik podob. Dotace mohou být účelové i neúčelové. Účelovou dotací se rozumí, ţe finanční prostředky jsou dopředu stanoveny na konkrétní potřeby. Je nutné jejich dodrţení. Tyto prostředky se nemohou pouţít na nic jiného, neţ stát stanovil. Prostředky, které se nevyčerpaly, se musí vrátit (například u dotací v investiční výstavbě). V některých případech dotací jsou právními normami stanoveny určité podmínky či předpoklady. Neúčelová dotace je dotace, se kterou můţe ten, kdo ji obdrţel, nakládat jak uzná za vhodné. Mezi neúčelové dotace řadíme většinou odvětvově vyrovnávací dotace (například financování školství, sociální zabezpečení) nebo dotace územní vyrovnávací slouţící k odstraňování rozdílu v daňové výnosnosti jednotlivých oblastí. Dotace se rozlišují i podle toho, zda mají či nemají podmiňovat finanční spoluúčast příjemce dotace. Jestliţe dotace finanční účast příjemce nepodmiňují, jedná se pak většinou o obecné neúčelové dotace. Tomu tak platí i naopak, pokud dotace podmiňuje spoluúčast, jedná se pokaţdé o účelovou dotaci. 2 1 Šámal, P. a kol. Trestní zákoník II. 140 aţ 421. Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2010, 1912 s. 2 Šámal, P. a kol. Trestní zákoník II. 140 aţ 421. Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2010, 1913 s. 8

9 Dotace do místních rozpočtů jsou projevem existence přerozdělovacích procesů uvnitř rozpočtové soustavy, jsou také prvkem solidarity mezi státem a jednotlivými složkami. 3 Dotací do místních rozpočtů slouţí k vyrovnání náhrady nákladů, které vznikají při výkonu obcí. 1.2 Příspěvek Příspěvek je jednorázová finanční výpomoc z veřejných rozpočtů. Poskytuje se pouze jako předem dohodnutý na určitou věc, tím je účelový. Příspěvek se pouţívá na výkon státní správy, který je dále poskytován obcím. Výše přiděleného příspěvku je uvedena v příloze zákona o státním rozpočtu na kaţdý příslušný rok. Kaţdá obec má právo obdrţet tento příspěvek, jehoţ částka se určuje podle diferencované výše, a to v závislosti na velikosti obce, tedy podle počtu obyvatel a také podle úkolů, které obec plní Subvence Subvence je finanční podpora poskytující se z veřejných prostředků, která se můţe dělit na účelovou a neúčelovou. Rozdíl mezi dotací a subvencí je těţko rozeznatelný. Proto pro pouţití dotace či subvence se řídíme určitou právní úpravou, která se jimi zabývá Návratná finanční výpomoc Návratnou finanční výpomocí jsou prostředky státního rozpočtu, státních finančních aktiv nebo Národního fondu poskytnuté bezúročně právnickým nebo fyzickým osobám na stanovený účel, které je povinen jejich příjemce vrátit do státního rozpočtu, státních finančních aktiv nebo Národního fondu Poskytnutí dotace, subvence, návratné finanční výpomoci a příspěvku Na poskytnutí dotace, subvence, návratné finanční výpomoci či příspěvku se neváţe právní nárok. Pokud zvláštní předpisy nestanoví jinak. Pokud dotaci, subvenci, návratnou finanční výpomoc a příspěvek při splnění všech podmínek poskytujeme z rozpočtu státní správy, mohou tyto finanční prostředky poskytnout jen ústřední orgán státní správy, Akademie věd 3 Bakeš, M.; Karfíková, M.; Kotáb, P.; Marková, H. a kol.: Finanční právo. 5. upravené vydání. Praha: C. H. Beck, 2009, 110 s. 4 Bakeš, M.; Karfíková, M.; Kotáb, P.; Marková, H. a kol.: Finanční právo. 5. upravené vydání. Praha: C. H. Beck, 2009, 110 s. 5 Šámal, P. a kol. Trestní zákoník II. 140 aţ 421. Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2010, 1913 s. 6 Bakeš, M.; Karfíková, M.; Kotáb, P.; Marková, H. a kol.: Finanční právo. 5. upravené vydání. Praha: C. H. Beck, 2009, 110 s. 9

10 ČR, Grantová agentura ČR, nebo ten, koho určí zvláštní zákon jako poskytovatele. Tyto prostředky se poskytují fyzickým a právnickým osobám. 7 U fyzických osob: a) příspěvky podle zvláštních předpisů (srov. např. vyhlášku č. 136/1985 Sb., o finanční, úvěrové a jiné pomoci družstevní a individuální bytové výstavbě a modernizaci rodinných domků v osobním vlastnictví), b) dotace a návratné finanční výpomoci osobám vyvíjejícím podnikatelskou činnost (srov. 2 Obch. Z.), c) dotace fyzickým osobám, které poskytují zdravotní, vzdělávací, kulturní a sociální služby a k poskytování sociálně-právní ochrany dětí, a to výhradně pro tyto účely, d) dotace fyzickým osobám, které nevyvíjejí podnikatelskou činnost a zabývají se chovem včel, drží plemeníky za účelem přirozené plemenitby hospodářských zvířat (srov. Zákon č. 154/2000 Sb., o šlechtění, plemenitbě a evidenci hospodářských zvířat), nebo jsou vlastníky nebo nájemci lesa. U právnických osob: a) dotace občanským sdružením (srov. zákon č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů) a politickým stranám (srov. zákon č. 424/1991 Sb., o sdružování v politických stranách a v politických hnutích), b) dotace státním fondům republiky stanovené pro jednotlivé fondy zákonem o státním rozpočtu, c) dotace právnickým osobám, které jsou založeny k poskytování zdravotních, vzdělávacích, kulturních a sociálních potřeb a poskytování sociálně-právní ochrany dětí, které tyto služby poskytují, a to výhradně pro tyto účely, d) dotace a návratné finanční výpomoci právnickým osobám vyvíjejícím podnikatelskou činnost (srov. 2 Obch. Z.). 8 Vstupem České republiky do Evropské unie jsme získali moţnost získání a poskytnutí dotací z prostředků Evropské unie. Finanční prostředky Evropské unie se získávají z různých oblastí. Rozpočet Evropské unie tvoří převáţně určitá procentuální část hrubého národního produktu z členských států Evropské unie a příspěvky od členských států. Dále také cla z výrobků, které se dováţejí ze států, které nejsou součástí Evropské unie. Tyto prostředky Evropská unie 7 Šámal, P. a kol. Trestní zákoník II. 140 aţ 421. Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2010, 1913 s. 8 Šámal, P. a kol. Trestní zákoník II. 140 aţ 421. Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2010, 1914 s. 10

11 následovně aplikuje dále. Financování převáţně slouţí k rozvoji regionů a k zlepšení jejich vývoji v průmyslových, zemědělských, ekonomických, vzdělávacích, kulturních oblastí a téţ i k podpoře podnikání. Jedná se o to, aby se nerovnost ţivotní úrovně mezi jednotlivými státy co nejméně odlišovala. Konkrétně se dotace poskytují z jednotlivých strukturálních fondů. Ministerstvo financí České republiky Ministerstvo financí prostřednictvím Národního fondu koordinuje řízení finančních toků a dodržování postupů upravujících realizaci společných programů České republiky a Evropských společenství. 9 Odbor Národní fond Platební a certifikační orgán Národní fond je jedním z odborů Ministerstva financí České republiky, jedná se o tzv. zvláštní fond. Spravuje a řídí finanční prostředky, jeţ jsou poskytovány České republice z Evropské unie, za pomoci nástrojů Evropské unie. Odbor Národního fondu je pouze jediným centrálním orgánem zajišťující tok peněţních prostředků z fondů Evropské unie. 10 Ministerstvo pro místní rozvoj České republiky Ministerstvo pro místní rozvoj České republiky plní roli Národního koordinačního orgánu, který stanovuje jednotný rámec pro řízení a provádění pomoci poskytované ze strukturálních fondů a Fondu soudržnosti v České republice. 11 Jednotlivá ministerstva dále spravují a dohlíţí na jednotlivé operační programy, které spadají do jejich působnosti. Pro získání dotace je nutné podání ţádosti (projektová ţádost) o poskytnutí dotace, subvence, návratné finanční činnosti či příspěvku. Ţádost musí být podána ve stanoveném termínu poskytovateli a musí obsahovat předepsané náleţitosti, jako jsou identifikační údaje ţadatele, především částku a téţ účel, na který se částka bude poskytovat. 12 Pokud bude ţádost vyřízena ve prospěch ţadatele, uzavře se smlouva mezi poskytovatelem a příjemcem. Rozhodnutí o jejich poskytnutí obsahuje jejich příjemce, účel, na který se dotace, 9 Bakeš, M.; Karfíková, M.; Kotáb, P.; Marková, H. a kol.: Finanční právo. 5. upravené vydání. Praha: C. H. Beck, 2009, 120 s. 10 Bakeš, M.; Karfíková, M.; Kotáb, P.; Marková, H. a kol.: Finanční právo. 5. upravené vydání. Praha: C. H. Beck, 2009, 119 s. 11 Ministerstvo pro místní rozvoj. Dostupné z: (citováno dne ) 12 Šámal, P. a kol. Trestní zákoník II. 140 aţ 421. Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2010, 1913 s 11

12 subvence nebo návratná finanční výpomoc poskytují, a podmínky jejich použití. 13 Důleţitý je i přehled o čerpání a pouţití poskytnutých prostředků a také prostředků, u kterých došlo k jejich nevyčerpání a následovnému vrácení, v těchto případech se jedná o tzv. finanční vypořádání dotace, subvence či návratné finanční výpomoci. Při poskytování návratných finančních výpomocí jsou poskytovatelé povinni vést evidenci o pohledávkách vznikajících z jejich poskytnutí, rozpočtovat a evidovat jejich splátky. 14 Podle zákona č. 218/2000 Sb. má poskytovatel právo si stanovit své podmínky v rozhodnutí o dotaci, pokud se nejedná o finanční prostředky poskytnuté ze státního rozpočtu či Evropské unie. Poskytovatel v tomto případě můţe ukládat příjemci podmínky, které by neměly být příliš závaţné při jejich nedodrţení. Dále se pak stanovením těchto podmínek uvede, jaké hrozí následky či sankce při nedodrţení a nesplnění. Podmínky musí být srozumitelné, aby zbytečně nedocházelo při následujících kontrolách k situacím, kdy příjemci můţe být uvaleno vyměření odvodu dotace při nesplnění určité podmínky, ale však poskytovatel neměl ţádný úmysl v tomto případě příjemce sankciovat. Stane-li se, ţe údaje, které byly uvedeny v ţádosti, jsou neúplné či nepravdivé, můţe dojít k odejmutí dotace, subvence, návratné finanční výpomoci či příspěvku na základě řízení dle správního řádu Šámal, P. a kol. Trestní zákoník II. 140 aţ 421. Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2010, 1913 s. 14 Bakeš, M.; Karfíková, M.; Kotáb, P.; Marková, H. a kol.: Finanční právo. 5. upravené vydání. Praha: C. H. Beck, 2009, 110 s. 15 Šámal, P. a kol. Trestní zákoník II. 140 aţ 421. Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2010, 1914 s. 12

13 2. Podvod Vývoj právní úpravy trestného činu podvodu Právní úprava trestných činů podle článku 2 zákona Národního výboru československého č. 11/1918 Sb. o zřízení samostatného státu československého z , podle kterého veškeré dosavadní zemské a říšské zákony a nařízení zůstávají prozatím v platnosti se stal součástí právního řádu nově vzniklého samostatného Československého státu také zákon ze dne 27. května 1852, č. 117/1852 Ř.z. o zločinech, přečinech a přestupcích. Znaky skutkové podstaty trestného činu podvodu v něm byly vymezeny v 197 tak, ţe Kdo lstivým předstíráním nebo jednáním jiného uvede v omyl, jímž někdo, budiž to stát, obec nebo jiná osoba na svém majetku nebo na jiných právech má škodu trpěti; anebo, kdo v tom obmyslu a způsobem právě dotčeným užije omylu nebo nevědomosti jiného, dopustí se podvodu; nechť se k tomu dal svésti zištností, náruživostí, obmyslem, aby tím někomu zjednal proti zákonu výhody nějaké, nebo jakýmkoliv obmyslem vedlejším. Do nabytí účinnosti zákona č. 253/1997 Sb. byly v trestním právu hmotném vymezeny pouze skutkové podstaty tzv. obecného podvodu, které se od sebe nijak navzájem nelišily. Znění zákona č. 86/1950 Sb (1) Kdo jiného úmyslně poškodí na majetku nebo na právech tím, že a) jeho nebo někoho jiného uvede v omyl, nebo b) využije omylu jeho nebo někoho jiného, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta. (2) Odnětím svobody na jeden rok až deset let bude pachatel potrestán, a) dopustí-li se činu uvedeného v odstavci 1 výdělečně, nebo b) je-li tu jiná zvláště přitěžující okolnost. Zákonem č. 140/1961 Sb. podle 250 se právní úprava podvodu nijak zvlášť od původní právní úpravy nelišila. Zvýšila se trestní sazba u odst (6 měsíců až 3 léta) a k odst. 2 se přiřadilo způsobení značné škody či jiný zvlášť závaţný následek. V roce v 1997 se trestní zákon novelizoval zákonem č. 253/1997 Sb. účinným od Upravoval skutkové podstaty obecného podvodu a nově se do trestního zákona přiradily dvě zvláštní skutkové podstaty pojistného podvodu - 250a a úvěrového podvodu - 250b. Právní úprava úvěrového podvodu zahrnovala téţ právní úpravu dotačního podvodu. 13

14 Další právní úpravy trestných činů podvodů trestního zákona nastaly v roce 2009 novelizací zákona č. 40/2009 Sb. účinným od Kdy se zvláštní skutková podstata dotačního podvodu zařadila samostatně do trestního zákona podle Podvod Znění zákona (1) Kdo sebe nebo jiného obohatí tím, že uvede někoho v omyl, využije něčího omylu nebo zamlčí podstatné skutečnosti, a způsobí tak na cizím majetku škodu nikoli nepatrnou, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta, zákazem činnosti nebo propadnutím věci nebo jiné majetkové hodnoty. (2) Odnětím svobody na šest měsíců až tři léta bude pachatel potrestán, spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 a byl-li za takový čin v posledních třech letech odsouzen nebo potrestán. (3) Odnětím svobody na jeden rok až pět let nebo peněžitým trestem bude pachatel potrestán, způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 větší škodu. (4) Odnětím svobody na dvě léta až osm let bude pachatel potrestán, a) spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 jako člen organizované skupiny, b) spáchá-li takový čin jako osoba, která má zvlášť uloženou povinnost hájit zájmy poškozeného, c) spáchá-li takový čin za stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu, za živelní pohromy nebo jiné události vážně ohrožující život nebo zdraví lidí, veřejný pořádek nebo majetek, nebo d) způsobí-li takovým činem značnou škodu. (5) Odnětím svobody na pět až deset let bude pachatel potrestán, a) způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 škodu velkého rozsahu, nebo b) spáchá-li takový čin v úmyslu umožnit nebo usnadnit spáchání trestného činu vlastizrady, teroristického útoku nebo teroru. (6) Příprava je trestná. Objektem trestného činu podvodu je obecná ochrana cizího majetku. Majetkem nemusí být jen věci či finanční prostředek, ale řadíme sem i pohledávky a majetková práva, která patří 14

15 majiteli. Pro pachatele jsou cizím majetkem a nemá právo s nimi jakkoliv nakládat. Cizím majetkem se rozumí majetek, který nenáleží pachateli nebo nenáleží výlučně jemu. 16 Objektivní stránka trestného činu podvodu vychází z toho, ţe pachatel obohatí sám sebe tím, ţe uvede někoho v omyl, vyuţije něčího omylu nebo zamlčí podstatné skutečnosti a tímto konáním vznikne škoda na cizím majetku. 17 O omyl se jedná ve chvíli, kdy osoba, která byla podvedena, nebyla vědoma ţádných důleţitých okolností. Omyl vzniká buď konáním, opomenutím, ale i konkludentním projevem vůle. Omylem musí poškozené osobě vzniknout určitá škoda na majetku a být jeho příčinou, aby se jednalo o podvod. O omyl, který by vedl k podvodu, se nejedná v případě, kdy měl pouze usnadnit situaci, aby se pachatel dostal k věci. Uvedení v omyl spočívá v tom, ţe pachatel svým jednáním uvádí určité okolnosti, které ve skutečnosti neexistují. 18 Kdo zamlčí podstatné skutečnosti, neuvede skutečnosti, které by mohly ovlivnit rozhodnutí podváděné osoby. Kdyby je podvedená osoba znala a věděla o nich, mohla se rozhodnout jinak a nepřistoupila by pak k uzavření určité dohody. 19 Pokud pachatel obohacuje sám sebe či někoho jiného, míní se, ţe rozšiřuje ilegálně svůj majetek na úkor někoho jiného. Obohacením někoho jiného máme na mysli osobu, která nemusí být blíţe určena, ale je odlišná od pachatele. 20 Podvod se stává trestným činem v případě, kdy jeho způsobením vzniká škoda nikoli nepatrná. Subjektivní stránka podvodu spočívá v tom, aby došlo k dokonání trestného činu podvodu, musí být pachatel či někdo jiný neoprávněně obohacen. Je nutností, aby pachatel jednal úmyslným zaviněním. Aby se však jednalo o úmyslný trestný čin podvodu, tak k zatajení podstatných skutečností a podvodnému úmyslu, musí dojít v době jednání pachatele Šámal, P. a kol. Trestní zákoník II. 140 aţ 421. Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2010, 1852 s. 17 Šámal, P. a kol. Trestní zákoník II. 140 aţ 421. Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2010, 1852 s. 18 Šámal, P. a kol. Trestní zákoník II. 140 aţ 421. Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2010, 1853 s. 19 Šámal, P. a kol. Trestní zákoník II. 140 aţ 421. Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2010, 1854 s. 20 Šámal, P. a kol. Trestní zákoník II. 140 aţ 421. Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2010, 1857 s. 21 Šámal, P. a kol. Trestní zákoník II. 140 aţ 421. Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2010, 1858 s. 15

16 Subjektem trestného činu podvodu je pachatel, který je zpravidla jiţ zletilou a příčetnou fyzickou osobou (tj. trestně odpovědnou osobou). Subjekt musí vézt jinou osobu k omylu, nebo omylu vyuţít, aby se stal pachatelem. 22 Trestného činu podvodu se můţe dopustit i právnická osoba podle nového zákona č. 418/2011 Sb., zákon o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim, který nabyl účinnosti ke dni Zákon postihuje právnické osoby za spáchání trestných činů. Trestní odpovědnost právnických osob je uvedena v 7, kde se zmiňuje o trestném činu podvodu. V zákoně jsou vymezeny i tresty, které mohou být právnickým osobám uděleny. Například u spáchání trestného činu podvodu můţe být právnická osoba potrestána propadnutím majetku. Příprava není samostatně stanovena v trestním zákoníku. Proto se její trestnost musí stanovit u příslušného trestného činu, které se řadí mezi závaţné zločiny. U trestného činu podvodu je stanoveno, ţe příprava podvodu je trestná v odst trestního zákoníku. Ale jen v případě, kdy vede k přitěţující okolnosti, které jsou uvedeny v 209 odst. 5 trestního zákoníku. Jelikoţ v 20 odst. 1 trestního zákoníku je uvedeno, ţe jednání, které záleží v úmyslném vytváření podmínek pro spáchání zvlášť závažného zločinu ( 14 odst. 3), zejména v jeho organizování, opatřování, nebo přizpůsobování prostředků nebo nástrojů k jeho spáchání, ve spolčení, srocení, v návodu nebo pomoci k takovému zločinu, je přípravou jen tehdy, jestliže to trestní zákon u příslušeného trestného činu výslovně stanoví a pokud nedošlo k pokusu ani dokonání zvlášť závažného zločinu Vztah k jiným ustanovením trestného činu podvodu Souběh trestného činu podvodu podle 209 trestního zákoníku je moţný s trestným činem porušení autorského práva a práv k databázi dle 270 trestního zákoníku. Pachatel neoprávněně nakládá s autorským dílem, které přísluší pouze autorovi. Pachatel tak svým jednáním porušuje jeho právo a téţ jedná podvodným způsobem, jelikoţ se vydává za autora díla. Díky tomu uţivatele díla uvede v omyl. V momentě, kdy uţivatel autorského díla vyplatí odměnu, se pachatel tak dopouští trestného činu s právem autorským a práv k databázi podle 270 trestního zákoníku a zároveň se souběhem trestného činu podvodu podle 209 trestního zákona Šámal, P. a kol. Trestní zákoník II. 140 aţ 421. Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2010, 1859 s. 23 Šámal, P. a kol. Trestní zákoník II. 140 aţ 421. Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2010, 1864 s. 24 Šámal, P. a kol. Trestní zákoník II. 140 aţ 421. Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2010; 1866 s. 16

17 Vyloučit nelze jednočinný souběh trestného činu podvodu dle 209 trestního zákoníku a trestného činu padělání a pozměnění známek podle 246 trestního zákona v případě, kdy pachatel svým jednáním způsobil škodu nikoli nepatrnou na cizím majetku. Například v situaci, kdy padělané nebo pozměněné známky prodal fyzické nebo právnické osobě. 25 Zásadně vyloučen je jednočinný souběh trestného činu podvodu podle 209 s trestnými činy pojistného podvodu podle 210 a úvěrového podvodu podle 211 trestního zákoníku. Pojistný a úvěrový podvod je ve vztahu speciality k trestnému činu podvodu. 2.4 Zvláštní druhy trestného činu podvodu Podvod jako samostatný trestný čin se zabývá obecnou charakteristikou skutkové podstaty podvodu, kdy dochází k porušení ochrany cizího majetku. Jak jiţ je uvedeno výše trestný čin podvodu se novelizoval a bylo důleţité začlenit i další zvláštní skutkové podstaty, které přímo charakterizují a zabývají se danou problematikou, která přicházela s hospodářským vývojem. Mezi zvláštní skutkové podstaty podvodu patří Pojistný podvod - 210, Úvěrový podvod a Dotační podvod trestního zákoníku. Zvláštní druhy trestného činu podvodu chrání společnost a předmětem jejich ochrany je cizí majetek, tak jak je tomu u trestného činu obecného podvodu. Ustanovení pojistného, úvěrového a dotačního podvodu obsahují dvě základní skutkové podstaty. Uvedená ustanovení jsou charakteristická pro svůj nedostatek právní úpravy. Míní se tím, ţe umoţňují i trestní postih jednání postrádající tzv. určitý stupeň nebezpečnosti činu pro společnost Pojistný podvod Znění zákona (1) Kdo uvede nepravdivé nebo hrubě zkreslené údaje nebo podstatné údaje zamlčí a) v souvislosti s uzavíráním nebo změnou pojistné smlouvy, b) v souvislosti s likvidací pojistné události, nebo c) při uplatnění práva na plnění z pojištění nebo jiné obdobné plnění, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta, zákazem činnosti nebo propadnutím věci nebo jiné majetkové hodnoty. (2) Stejně bude potrestán, kdo v úmyslu opatřit sobě nebo jinému prospěch vyvolá nebo předstírá událost, s níž je spojeno právo na plnění z pojištění nebo jiné obdobné plnění, nebo 25 Šámal, P. a kol. Trestní zákoník II. 140 aţ 421. Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2010, 1865 s. 26 Jelínek, J. a kol.: Trestní právo hmotné. 1. vydání. Praha: Leges, 2009, 599 s. 17

18 stav vyvolaný pojistnou událostí udržuje, a způsobí tak na cizím majetku škodu nikoli nepatrnou. (3) Odnětím svobody na šest měsíců až tři léta bude pachatel potrestán, spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 nebo 2 a byl-li za takový čin v posledních třech letech odsouzen nebo potrestán. (4) Odnětím svobody na jeden rok až pět let nebo peněžitým trestem bude pachatel potrestán, způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 nebo 2 větší škodu. (5) Odnětím svobody na dvě léta až osm let bude pachatel potrestán, a) spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 nebo 2 jako člen organizované skupiny, b) spáchá-li takový čin jako osoba, která má zvlášť uloženou povinnost hájit zájmy poškozeného, nebo c) způsobí-li takovým činem značnou škodu. (6) Odnětím svobody na pět až deset let bude pachatel potrestán, a) způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 nebo 2 škodu velkého rozsahu, nebo b) spáchá-li takový čin v úmyslu umožnit nebo usnadnit spáchání trestného činu vlastizrady, teroristického útoku nebo teroru. (7) Příprava je trestná. První skutková podstata podle 210 odst. 1 trestního zákoníku poskytuje ochranu cizímu majetku v souvislosti s řádným sjednáváním pojistných smluv, likvidací pojistné události a poskytováním pojistného plnění, včetně tzv. jiného obdobného plnění. 27 Uvedená první skutková podstata nevyţaduje způsobení škody. Na rozdíl od obecného trestného činu podvodu. V druhé skutkové podstatě podle 210 odst. 2 trestního zákoníku je objektem ochrana majetkových zájmů pojistitelů poskytujících plnění na podkladě uvedených událostí, tedy v konečném důsledku opět cizí majetek. 28 V této skutkové podstatě je zapotřebí, aby jednání pachatele vedlo ke způsobení škody nikoli nepatrné. Jedná se o částku minimálně Kč. 27 Šámal, P. a kol. Trestní zákoník II. 140 aţ 421. Komentář. 1. Vydání. Praha: C. H. Beck, 2010, 1879 s. 28 Šámal, P. a kol. Trestní zákoník II. 140 aţ 421. Komentář. 1. Vydání. Praha: C. H. Beck, 2010, 1879 s. 18

19 2.4.2 Úvěrový podvod Znění zákona (1) Kdo při sjednávání úvěrové smlouvy nebo při čerpání úvěru uvede nepravdivé nebo hrubě zkreslené údaje nebo podstatné údaje zamlčí, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta nebo zákazem činnosti. (2) Stejně bude potrestán, kdo bez souhlasu věřitele, v nikoli malém rozsahu, použije prostředky získané účelovým úvěrem na jiný než určený účel. (3) Odnětím svobody na šest měsíců až tři léta bude pachatel potrestán, spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 nebo 2 a byl-li za takový čin v posledních třech letech odsouzen nebo potrestán. (4) Odnětím svobody na jeden rok až pět let nebo peněžitým trestem bude pachatel potrestán, způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 nebo 2 větší škodu. (5) Odnětím svobody na dvě léta až osm let bude pachatel potrestán, a) spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 nebo 2 jako člen organizované skupiny, b) spáchá-li takový čin jako osoba, která má zvlášť uloženou povinnost hájit zájmy poškozeného, nebo c) způsobí-li takovým činem značnou škodu. (6) Odnětím svobody na pět až deset let bude pachatel potrestán, a) způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 nebo 2 škodu velkého rozsahu, nebo b) spáchá-li takový čin v úmyslu umožnit nebo usnadnit spáchání trestného činu vlastizrady ( 309), teroristického útoku ( 311) nebo teroru ( 312). (7) Příprava je trestná. První skutková podstata poskytuje ochranu majetku a majetkových práv věřitelů, ale i dlužníků v souvislosti s řádným sjednáváním úvěrových smluv a čerpáním úvěru 29 Objektem druhé skutkové podstaty je ochrana majetkových zájmů věřitelů poskytujících plnění vázané na určitý účel vymezený v úvěrové smlouvě před jeho zneužíváním na jiný účel, který zpravidla nezaručuje návratnost takových poskytnutých finančních prostředků, tedy v konečném důsledku opět cizí majetek Šámal, P. a kol. Trestní zákoník II. 140 aţ 421. Komentář. 1. Vydání. Praha: C. H. Beck, 2010, 1898 s. 30 Šámal, P. a kol. Trestní zákoník II. 140 aţ 421. Komentář. 1. Vydání. Praha: C. H. Beck, 2010, 1898 s. 19

20 U obou skutkových podstat 211 odst. 1 a 2 trestního zákoníku není zapotřebí, aby při takovém to jednání došlo ke způsobení škody. Naopak u trestného činu podvodu 209 trestního zákoníku skutková podstata vyţaduje způsobení škody nebo obohacení někoho jiného. 20

21 3. Dotační podvod Vývoj právní úpravy trestného činu dotačního podvodu Do nového trestního zákoníku byla samostatně vřazena skutková podstata trestného činu dotačního podvodu Změna byla provedena ke dni zákonem č. 40/2009 Sb. Skutková podstata byla rozdílná, a tím byla zavedena zvlášť. Zavedení této zvláštní skutkové podstaty je reakcí na současný hospodářský stav, měla by bránit zneuţívání čerpání dotací a chránit tak společnost. Úvěrový podvod - 250b Trestný čin dotační podvodu byl původně součástí úvěrového podvodu dle 250b trestního zákoníku. Zvláštní skutková podstata úvěrového podvodu se do trestního zákona zařadila novelizací provedenou zákonem č. 253/1997 Sb. Úvěrový podvod původně obsahoval skutkovou podstatu jak zmiňovaného úvěrového podvodu, ale i dotačního podvodu. Zahrnoval ochranu sjednávání úvěrových smluv, poskytování subvencí a dotací. Chránil cizí majetek v rámci poskytnutí subvencí a dotací a i úvěrování Tento zákon byl účinný do Skutková podstata 250b odst. 1 trestního zákoníku vyţadovala pachatelem uvedení mylných informací v úvěrové smlouvě k získání úvěru nebo v ţádosti o poskytnutí dotace či subvence. Skutková podstata nevyţadovala způsobení škody jak na majetkové či nemajetkové povaze. 31 Skutková podstata podle 250b odst. 2 se vztahovala pouze k účelovým úvěrům, subvencím nebo dotacím. Týkala se pouţití úvěru, subvence nebo dotace na jiný neţ předem stanovený účel bez souhlasu věřitele nebo jiné oprávněné osoby. Ani zde jednání pachatele nemuselo směřovat ke způsobení škody, aniţ by se nejednalo o úmyslný trestný čin Dotační podvod Znění zákona (1) Kdo v žádosti o poskytnutí dotace, subvence nebo návratné finanční výpomoci nebo příspěvku uvede nepravdivé nebo hrubě zkreslené údaje nebo podstatné údaje zamlčí, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta nebo zákazem činnosti. 31 Šámal P.; Púry F.; Rizman S. Trestní zákon, 6. vydání. Praha: 2004, 1495 s. 32 Šámal P;, Púry F,; Rizman S. Trestní zákon, 6. vydání. Praha: 2004, 1501 s. 21

22 (2) Stejně bude potrestán, kdo použije, v nikoli malém rozsahu, prostředky získané účelovou dotací, subvencí nebo návratnou finanční výpomocí nebo příspěvkem na jiný než určený účel. (3) Odnětím svobody na šest měsíců až tři léta bude pachatel potrestán, spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 nebo 2 a byl-li za takový čin v posledních třech letech odsouzen nebo potrestán. (4) Odnětím svobody na jeden rok až pět let nebo peněžitým trestem bude pachatel potrestán, způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 nebo 2 větší škodu. (5) Odnětím svobody na dvě léta až osm let bude pachatel potrestán, a) spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 nebo 2 jako člen organizované skupiny, b) spáchá-li takový čin jako osoba, která má zvlášť uloženou povinnost hájit zájmy poškozeného, nebo c) způsobí-li takovým činem značnou škodu. (6) Odnětím svobody na pět až deset let bude pachatel potrestán, a) způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 nebo 2 škodu velkého rozsahu, nebo b) spáchá-li takový čin v úmyslu umožnit nebo usnadnit spáchání trestného činu vlastizrady, teroristického útoku nebo teroru. (7) Příprava je trestná. Hlavním úkolem a předmětem zařazení skutkové podstaty trestného činu dotačního podvodu do zvláštní části trestního zákoníku je především ochrana majetku, který se týká řádného poskytnutí dotací, subvencí, návratné finanční výpomoci a příspěvku. Ustanovení trestného činu dotačního podvodu obsahuje dvě skutkové podstaty, které se týkají ţádosti o poskytnutí dotace a následně pouţití, jiţ poskytnutých prostředků. Pachatel v žádosti o poskytnutí dotace, subvence nebo návratné finanční výpomoci nebo příspěvku uvede nepravdivé nebo hrubě zkreslené údaje nebo podstatné údaje zamlčí ( 212 odst. 1); tato skutková podstata tedy poskytuje ochranu majetku a majetkovým právům poskytovatelů dotací, subvencí nebo návratných finančních výpomocí nebo příspěvků, pachatel v nikoli malém rozsahu použije prostředky získané účelovou dotací, subvencí nebo návratnou finanční výpomocí nebo příspěvkem na jiný než určený účel ( 212 odst. 2); 22

23 objektem tu tedy je ochrana cizího majetku ve formě účelových dotací, subvencí nebo návratných finančních výpomocí nebo příspěvků před jejich zneužíváním na jiný účel Skutková podstata I. Objektivní stránka se zabývá skutkovou postatou trestného činu dotačního podvodu, která se týká ţádosti o poskytnutí dotace, subvence, návratné finanční výpomoci a příspěvku. Jedná se o skutečnost, kdy pachatel při podání ţádosti o poskytnutí dotace, subvence, návratné finanční výpomoci nebo příspěvku nepravdivé nebo hrubě zkreslené údaje uvede nebo podstatné údaje zamlčí. Podle 212 odst. 1 trestního zákoníku není nutné, aby jednání pachatele vedlo poskytovatele dotace, subvence, návratné finanční výpomoci nebo příspěvku k omylu, a tím by poskytovatel za těchto podmínek mohl poskytnout prostředky ţadateli o dotace, subvence, návratné finanční výpomoci či příspěvku. Na rozdíl od trestného činu podvodu, u kterého pachatel svým jednáním uvede poškozeného k omylu. K dokonání tohoto trestného činu, není třeba, aby pachatel získal dotaci, subvenci, návratnou finanční výpomoc nebo příspěvek. Pokud však pachatel vyláká dotačním podvodem takové plnění, může jít podle jeho výše o způsobení škody, která podmiňuje použití vyšší trestní sazby v 212 odst. 4, 5 písm. c) nebo odst. 6 písm. a). Trestného zákoníku 34 Údaje nepravdivé nebo hrubě zkreslené nebo podstatné údaje zamlčené Nepravdivé údaje jsou údaje, které nesouhlasí a neodpovídají ve skutečnosti. Jedná se o informace, které se podávají v ţádosti o poskytnutí dotace, subvence, návratné finanční výpomoci nebo příspěvku. Za hrubě zkreslené údaje se povaţují ty, jejichţ důleţité informace, které jsou zapotřebí k poskytnutí dotace, subvence, návratné finanční výpomoci, či příspěvku vedou k omylu či jsou neúplné. Ty pak mohou ovlivnit rozhodnutí k jejich získání. A ţadatel tak uvedením poskytovatele v omyl, můţe na prostředky dosáhnout, i kdyţ by na ně s uvedenými pravdivými údaji neměl nárok. Ten, kdo zamlčuje podstatné údaje do ţádosti o poskytnutí dotace, subvence, návratné finanční výpomoci nebo příspěvku, neuvádí údaje, které jsou důleţité a podstatné pro 33 Šámal, P. a kol. Trestní zákoník II. 140 aţ 421. Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2010, 1912 s. 34 Šámal, P. a kol. Trestní zákoník II. 140 aţ 421. Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2010, 1912 s. 23

24 uzavření smlouvy. Myslí se údaje, o kterých kdyby byl poskytovatel informován a znal je, by vedly k zamítnutí poskytnutí prostředků. Nebo by k poskytnutí prostředků došlo, ale získal by je za zhoršených podmínek a pro ţadatele nevýhodných. 35 Subjektivní stránkou skutkové podstaty se trestný čin dotačního podvodu řadí mezi úmyslné podle 13 odst. 2 trestního zákoníku, který uvádí, ţe k trestní odpovědnosti za trestný čin je třeba úmyslného zavinění, nestanoví-li trestní zákon výslovně, že postačí zavinění z nedbalosti. V první skutkové podstatě trestného činu dotačního podvodu je vidět, ţe se jedná o úmyslný trestný čin. Jelikoţ pachatel jednal záměrně a v ţádosti o poskytnutí dotace, subvence, návratné finanční výpomoci příspěvku podstatné údaje zkreslil, nebo vůbec neuvedl, aby mohl dosáhnout zisku prostředků. Porovnáme-li trestní odpovědnost mezi trestným činem podvodu a trestným činem dotačního podvodu odst. 1 trestního zákoníku, tak zjistíme, ţe u trestného činu dotačního podvodu, není zapotřebí, aby došlo ke vzniku škody na majetku nebo nemajetkové podobě, tak jak je tomu u trestného činu podvodu. Nastane-li situace, kdy ţadatel podá ţádost k poskytnutí dotace, subvence, návratné finanční výpomoci nebo příspěvku a uvede-li nepravdivé údaje, které mu napomohou získat prostředky, které pouţije na dohodnutý účel uvedený v ţádosti, a dokonce budou mít efekt v rámci společnosti, i tak se jedná o trestný čin dotačního podvodu dle 212 odst. 1 trestního zákoníku. 36 Subjektem trestného činu dotačního podvodu myslíme pachatele, který je zpravidla jiţ zletilou a příčetnou fyzickou osobou (tj. trestně odpovědnou osobou). Pachatel musí být ţadatelem o poskytnutí dotace, subvence, návratné finanční výpomoci či příspěvku. Téţ to můţe být fyzická osoba, která za ţadatele pouze jedná. Pachatelem se stává ten, kdo ţádost sepsal a uvedl nepravdivé či hrubě zkreslené údaje nebo podstatné údaje zatajil. 37 Pachatelem trestného činu dotačního podvodu se můţe stát i právnická osoba v návaznosti na vznik nového zákona č. 418/2011 Sb., zákon o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim, který nabyl účinnosti ke dni Zákon postihuje právnické osoby za 35 Šámal, P. a kol. Trestní zákoník II. 140 aţ 421. Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2010, 1915 s. 36 Šámal, P. a kol. Trestní zákoník II. 140 aţ 421. Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2010, 1915 s. 37 Šámal, P. a kol. Trestní zákoník II. 140 aţ 421. Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2010, 1915 s. 24

25 spáchání trestných činů. Trestní odpovědnost právnických osob je uvedena v 7, kde se zmiňuje o trestném činu dotačního podvodu. V zákoně jsou vymezeny i tresty, které mohou být právnickým osobám uděleny. Například v případě dotačního podvodu právnické osobě bude udělen zákaz přijímání dotací a subvencí Skutková podstata II. Skutková podstata se vztahuje k situaci, kdy dochází k pouţití prostředků, které se získaly dotací, subvencí, návratnou finanční výpomoci či příspěvkem a které byly dopředu stanoveny na určený účel. A tyto podmínky se nedodrţely a finanční prostředky se pouţily na jiný účel. Tím i vyplývá, ţe se tato skutková podstata vztahuje jen k účelovým dotacím, subvencím, návratným finančním výpomocím a příspěvkům dle 212 odst. 2 trestního zákoníku. Použitím prostředků získaných účelovou dotací, subvencí nebo návratnou finanční výpomocí nebo příspěvkem se rozumí vlastní spotřebování prostředků, poté co byly poskytnuty, na jiný než určený účel. 38 Nejedná-li se o účelovou dotaci, subvenci, návratnou finanční výpomoc nebo příspěvek, jejich příjemce se získanými prostředky můţe nakládat a pouţít je, jak uzná on sám za vhodné, ale v rámci své činnosti a nesmí být v rozporu s předpisy. Uvede-li pachatel do ţádosti o poskytnutí účelové dotace, subvence, návratné finanční výpomoci nebo příspěvku nepravdivé nebo hrubě zkreslené údaje nebo zamlčí podstatné údaje, váţe se k tomuto jednání trestní odpovědnost dle 212 odst. 1 trestního zákoníku. 39 Zákon v rámci skutkové podstaty uvádí, ţe dojde-li k pouţití účelové dotace, subvence, návratné finanční výpomoci nebo příspěvku na jiný účel, neţ byl stanoven, musí být toto konání provedeno v nikoli malém rozsahu. Vzhledem k tomu, že jde zásadně o použití peněžních prostředků, jedná se jen o finanční rozsah použitých prostředků, neboť jiná než finanční hlediska tu nemají význam, a proto se použije přiměřeně ustanovení 138 trestního zákoníku o stanovení hranic výše škody, prospěchu atd. 40 Nikoli malým rozsahem je tedy použití peněžních prostředků ve výši nejméně Kč, na jiný než určený účel, což vyplývá z přiměřeného použití výkladového pravidla v 138 odst Šámal, P. a kol. Trestní zákoník II. 140 aţ 421. Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2010, 1916 s. 39 Šámal, P. a kol. Trestní zákoník II. 140 aţ 421. Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2010, 1916 s. 40 Šámal, P. a kol. Trestní zákoník II. 140 aţ 421. Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2010, 1916 s. 25

26 trestního zákoníku pro určení hranic výše škody. 41 Tento nikoli malý rozsah platí pouze jen pro pouţití prostředků získaných účelovou dotací, subvencí, návratnou finanční výpomocí nebo příspěvkem na jiný účel, neţ který byl dohodnut. Ale nevztahuje se k vzniklé škodě. Subjektivní stránka skutkové podstata určuje, ţe se jedná o úmyslný trestný čin, který musí obsahovat i nikoli malý rozsah pouţitých peněţitých prostředků na jiný neţ stanovený účel. I jestliţe pak pachatel vrátí poskytnuté prostředky podle stanovených pravidel a poskytovateli nevznikne ţádná škoda, nemá zde ţádný vliv. 42 Jak je jiţ uvedeno výše, subjekt trestného činu dotačního podvodu je pachatel, který je zpravidla jiţ zletilou a příčetnou fyzickou osobou (tj. trestně odpovědnou osobou). Musí však být i zároveň ţadatelem o poskytnutí dotace, subvence, návratné finanční výpomoci nebo příspěvku nebo příjemce, který poskytnutou dotaci, subvenci, návratnou finanční výpomoc pouţil na jiný neţ předem stanovený účel. 43 Ţádá-li o poskytnutí dotace, subvence, návratné finanční výpomoci či příspěvku právnická osoba, a získanou dotaci, subvenci, návratnou finanční výpomoc pouţije na jiný neţ určený účel, stává se téţ pachatelem trestného činu dotačního podvodu v návaznosti na vznik nového zákona č. 418/2011 Sb., zákon o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim, který nabyl účinnosti ke dni Zákon postihuje právnické osoby za spáchání trestných činů. Trestní odpovědnost právnických osob je uvedena v 7, kde se zmiňuje o trestném činu dotačního podvodu. V zákoně jsou vymezeny i tresty, které mohou být právnickým osobám uděleny. Například v případě dotačního podvodu právnické osobě bude udělen zákaz přijímání dotací a subvencí. 3.5 Okolnosti podmiňující použití vyšší trestní sazby Okolnosti podmiňující použití vyšší trestní sazby vyjadřují vyšší typový stupeň škodlivosti činu pro společnost, vyjádřený tzv. kvalifikovanými skutkovými podstatami, a jsou uvedeny u jednotlivých trestních činů v konkrétnější nebo obecnější podobě. 44 Vyšší trestní sazbu odnětí svobody od šesti měsíců do tří let pachateli hrozí za spáchání trestného činu dotačního podvodu, který je uveden v odstavci 1 nebo trestního 41 Šámal, P. a kol. Trestní zákoník II. 140 aţ 421. Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2010, 1916 s. 42 Šámal, P. a kol. Trestní zákoník II. 140 aţ 421. Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2010, 1916 s. 43 Šámal, P. a kol. Trestní zákoník II. 140 aţ 421. Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2010, 1916 s. 44 Jelínek, J. a kol.: Trestní zákoník a trestní řád s poznámkami a judikaturou. 1. vydání. Praha: Leges, 32 s. 26

27 zákoníku a to za okolností, kdy pachatel jiţ byl za spáchání tohoto trestného činu odsouzen či potrestán v minulých třech letech. Tím, ţe jiţ uţ za spáchání takového trestného činu byl odsouzen, se rozumí to, ţe byl odsouzen za trestný čin dotačního podvodu dle 212 odst. 1 nebo 2. Trestního zákoníku a rozsudek musel nabýt právní moci. Nemusí však dojít k výkonu trestu. Ohledně odsouzení, které zakládá zpětnost, se nesmí v době rozhodování (ex nunc), a to i případně rozhodování před odvolacím soudem na pachatele hledět, jako by odsouzen nebyl (např. podle 69 odst. 2, 74 odst. 2; u mladistvého i podle 35 odst. 1, 3 až 7 ZSM ; viz i zahlazení odsouzení podle 105 a 106). 45 Byl-li pachatel potrestán, myslí se, ţe jiţ dříve mu byl nařízen trestní postih za trestný čin dotačního podvodu. Pachatel byl nejen odsouzen, ale zčásti si vykonal i svůj trest. Pokud se na trest nebo právní moc rozsudku nepohlíţí jako by odsouzen nebyl. 46 Podmínkou je, aby k odsouzení a potrestání došlo v minulých třech letech. U odsouzení je rozhodující právní moc rozsudku, 47 ale co týče potrestání, zde je rozhodující moment, kdy dochází k výkonu trestu, upuštění od výkonu trestu, okamžik podmíněného propuštění z výkonu trestu odnětí svobody, podmíněného upuštění od výkonu zbytku trestu zákazu činnosti nebo zákazu pobytu, prominutí trestu nebo jeho zbytku na základě milosti, amnestie apod. 48 Je-li splněna podmínka potrestání nebo odsouzení, půjde o trestný čin dotačního podvodu podle 212 odst. 1 nebo 2, odst Výměra trestu odnětí svobody uloţeného pachateli, jenţ při spáchání trestného činu dotačního podvodu způsobil škodu, závisí na výši jím způsobené škody, jejichţ hranice jsou uvedeny v 138 odst. 1 trestního zákoníku. Pachateli, který při spáchání trestného činu podvodu způsobil větší škodu, hrozí odnětí svobody na jeden aţ pět roků. Větší škodou se rozumí částka Kč a více. Dále pak můţe pachateli hrozit odnětí svobody v podobě dvou aţ osmi let, vznikla-li při spáchání trestného činu značná škoda, jeţ je částka nejméně Kč. 45 Šámal, P. a kol. Trestní zákoník II. 140 aţ 421. Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2010, 1917 s. 46 Šámal, P. a kol. Trestní zákoník II. 140 aţ 421. Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2010, 1917 s. 47 Šámal, P. a kol. Trestní zákoník II. 140 aţ 421. Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2010, 1917 s. 48 Šámal, P. a kol. Trestní zákoník II. 140 aţ 421. Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2010, 1917 s. 49 Šámal, P. a kol. Trestní zákoník II. 140 aţ 421. Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2010, 1917 s. 27

28 Odnětím svobody na pět aţ deset let bude pachatel potrestán, jestliţe při spáchání trestného činu dotačního podvodu vznikla škoda velkého rozsahu. Uvedená částka škody velkého rozsahu je nejméně Kč. Za další závaţnou přitěţující okolnost se povaţuje, ţe pachatel spáchal trestný čin dotačního podvodu jako člen organizované skupiny. Za tento trestný čin pachateli hrozí dva aţ osm let odnětím svobody. Pachateli, který spáchal trestný čin dotačního podvodu, jehoţ povinností bylo hájit zájmy poškozeného, bude potrestán odnětím svobody téţ v rozmezí dvou aţ osmi let. Vyšší trestní sazba se především váţe k spáchání trestného činu dotačního podvodu při úmyslném umoţnění nebo usnadnění vlastizrady 309, teroristického útoku 311 či teroru 312 trestního zákoníku. Není rozhodné, aby došlo k naplnění skutkové podstaty spáchání závaţných zločinů vlastizrady 309, teroristického útoku 311 nebo teroru 312. Postačí, aby u trestných činů zůstalo jen u úmyslu i v případě přípravy. 50 Příprava trestného činu není obecnou trestnou činností, a proto se musí stanovit ve zvláštní části trestního zákoníku. V 20 odst. 1 trestního zákoníku je uvedeno, ţe jednání, které záleží v úmyslném vytváření podmínek pro spáchání zvlášť závažného zločinu ( 14 odst. 3), zejména v jeho organizování, opatřování, nebo přizpůsobování prostředků nebo nástrojů k jeho spáchání, ve spolčení, srocení, v návodu nebo pomoci k takovému zločinu, je přípravou jen tehdy, jestliže to trestní zákon u příslušeného trestného činu výslovně stanoví a pokud nedošlo k pokusu ani dokonání zvlášť závažného zločinu. Samotný trestný čin dotačního podvodu je závaţným zločinem a trestnost jeho přípravy je stanovena v odst trestního zákoníku. Příprava dotačního podvodu je však trestná pouze v případě, kdy směřuje k zvlášť přitěţující okolnosti uvedené v odst trestního zákoníku. Výše trestní sazby přípravy dotačního podvodu je stejná jako u zvlášť závaţného zločinu, ke kterému směřovala podle 20 odst. 2 trestního zákoníku Šámal, P. a kol. Trestní zákoník II. 140 aţ 421. Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2010, 1918 s. 51 Šámal, P. a kol. Trestní zákoník II. 140 aţ 421. Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2010, 1919 s. 28