ZPRÁVA O INFLACI / IV

Transkript

1 ZPRÁVA O INFLACI / IV 1

2

3 ZPRÁVA O INFLACI / IV

4

5 PŘEDMLUVA 3 Počínaje rokem 1998 přešla Česká národní banka k cílování inflace. V režimu cílování inflace hraje významnou roli komunikace centrální banky s veřejností. Jedním ze základních prvků této komunikace je vydávání čtvrtletní Zprávy o inflaci. Ta v kapitole II obsahuje popis nové čtvrtletní makroekonomické prognózy České národní banky a v kapitole III její hodnocení uplynulého hospodářského a měnového vývoje. Smyslem zveřejňování prognózy a jejích předpokladů je učinit měnovou politiku co nejvíce transparentní, srozumitelnou, předvídatelnou, a proto důvěryhodnou. Česká národní banka vychází z přesvědčení, že důvěryhodná měnová politika efektivně ovlivňuje inflační očekávání a minimalizuje náklady při zabezpečování cenové stability. Udržování cenové stability je přitom hlavním posláním České národní banky. Prognóza vývoje české ekonomiky je sestavována Sekcí měnovou a statistiky ČNB. Pro rozhodování o současném nastavení úrokových sazeb je nejvíce relevantní prognóza inflace v tzv. horizontu měnové politiky (vzdáleném zhruba 1 18 měsíců v budoucnosti). Prognóza představuje klíčový, avšak nikoliv jediný, vstup do rozhodování bankovní rady. Na svých zasedáních během daného čtvrtletí bankovní rada diskutuje aktuální prognózu a bilanci jejích rizik a nejistot. Příchod nových informací od sestavení prognózy, možnost asymetrického vyhodnocení rizik prognózy či odlišná představa některých členů bankovní rady o vývoji vnějšího prostředí či o vazbách mezi různými ukazateli uvnitř české ekonomiky způsobují, že konečné rozhodnutí bankovní rady nemusí odpovídat vyznění prognózy. Tato Zpráva o inflaci byla schválena bankovní radou České národní banky dne 11. listopadu 1 a obsahuje informace dostupné k. říjnu 1. Není-li uvedeno jinak, zdrojem ve Zprávě obsažených dat jsou ČSÚ nebo ČNB. Všechny dosud publikované Zprávy o inflaci jsou k dispozici na internetové adrese Na stejné internetové adrese jsou uveřejněna podkladová data k tabulkám a grafům v textu této Zprávy o inflaci, záznamy z jednání bankovní rady a časové řady vybraných indikátorů hospodářského a měnového vývoje, dostupné v databázi ARAD. Česká národní banka / Zpráva o inflaci IV/1

6

7 OBSAH PŘEDMLUVA 3 OBSAH I SHRNUTÍ II PROGNÓZA, JEJÍ ZMĚNY A RIZIKA 8 II.1 Vnější předpoklady prognózy 8 II. Prognóza 1 Box 1 Vliv nových instalací fotovoltaických elektráren na ekonomickou aktivitu 1 II.3 Srovnání s minulou prognózou II. Citlivostní analýzy 3 II..1 Citlivostní scénář kurzu 3 II.. Citlivostní scénář DPH 3 II. Prognózy ostatních subjektů III SOUČASNÝ EKONOMICKÝ VÝVOJ III.1 Inflace III.1.1 Vývoj inflace z pohledu plnění inflačního cíle III.1. Současný vývoj inflace 8 III. Dovozní ceny a ceny výrobců 3 III..1 Dovozní ceny 3 III.. Ceny výrobců 31 III.3 Poptávka a nabídka 3 III.3.1 Domácí poptávka 3 Box Analýza vývoje spotřeby domácností 3 III.3. Čistá zahraniční poptávka 38 III.3.3 Nabídka 38 III.3. Vývoj potenciálního produktu a odhad cyklické pozice ekonomiky III. Trh práce 1 III..1 Zaměstnanost a nezaměstnanost 1 III.. Mzdy a produktivita III. Finanční a měnový vývoj III..1 Peníze III.. Úvěry Box 3 Úvěry související s realitním trhem v současné fázi hospodářského cyklu III..3 Úrokové sazby 8 III.. Měnový kurz III.. Ekonomické výsledky nefinančních podniků 1 III.. Finanční pozice podniků a domácností III..7 Vývoj na trhu nemovitostí 3 III. Platební bilance III..1 Běžný účet III.. Kapitálový účet 7 III..3 Finanční účet 7 III.7 Vnější prostředí 9 III.7.1 Eurozóna 9 III.7. Spojené státy III.7.3 Kurz USD/EUR 1 III.7. Cena ropy a dalších komodit SEZNAM GRAFŮ POUŽITÝCH V TEXTU SEZNAM TABULEK POUŽITÝCH V TEXTU 7 POUŽITÉ ZKRATKY 8 SEZNAM BOXŮ A PŘÍLOH OBSAŽENÝCH VE ZPRÁVÁCH O INFLACI 9 GLOSÁŘ POJMŮ 71 KLÍČOVÉ MAKROEKONOMICKÉ INDIKÁTORY 7 Česká národní banka / Zpráva o inflaci IV/1

8 I. SHRNUTÍ Graf I.1 PLNĚNÍ INFLAČNÍHO CÍLE Celková inflace se ve třetím čtvrtletí zvýšila a zezdola se dostala na inflační cíl ČNB (meziroční změny v %) červenec září 1 Inflační cíl 1/ / /1 Graf I. PROGNÓZA CELKOVÉ INFLACE Podle prognózy se bude celková inflace nacházet poblíž inflačního cíle (meziroční změny v %) Graf I Inflační cíl Horizont měnové politiky IV/8 I/9 II III IV I/1 II III IV I/11 II III IV I/1 II 9% 7% % 3% interval spolehlivosti PROGNÓZA MĚNOVĚPOLITICKÉ INFLACE Měnověpolitická inflace dále poroste a k inflačnímu cíli se přiblíží v první polovině příštího roku (meziroční změny v %) Inflační cíl Horizont měnové politiky IV/8 I/9 II III IV I/1 II III IV I/11 II III IV I/1 II 9% 7% % 3% interval spolehlivosti I. SHRNUTÍ Česká ekonomika sice aktuálně zrychluje svůj meziroční růst, avšak v příštím roce dojde k jeho oslabení mimo jiné vlivem úsporných vládních opatření. Inflace se bude v nejbližších dvou letech pohybovat blízko cíle. S prognózou je konzistentní nejprve stabilita tržních úrokových sazeb poblíž stávající úrovně, následovaná jejich pozvolným růstem na delším konci prognózy. Česká ekonomika ve druhém čtvrtletí letošního roku výrazně zrychlila svůj meziroční růst, když zejména vlivem postupného obnovování stavu zásob vzrostla o, %. Mírně kladný byl rovněž příspěvek spotřeby vlády, čistého vývozu a překvapivě též spotřeby domácností, jejíž růst lze jen částečně vysvětlit příznivějším vývojem na trhu práce. Ve třetím čtvrtletí je očekáváno další, i když mírnější zrychlení meziročního růstu taženého všemi složkami HDP kromě čistého vývozu, k jehož poklesu přispívá mimo jiné dovoz fotovoltaických článků. Oživení se již projevuje i na trhu práce, kde došlo ve druhém čtvrtletí ke zmírnění meziročního poklesu zaměstnanosti a snížení obecné míry nezaměstnanosti. Ve druhém a třetím čtvrtletí došlo rovněž k mírnému poklesu sezonně očištěné míry registrované nezaměstnanosti. Celková inflace se ve třetím čtvrtletí zvýšila a zdola se dostala na inflační cíl ČNB (Graf I.1). Za zvýšením inflace stálo zejména zrychlení růstu cen potravin a regulovaných cen, v opačném směru působilo zpomalení růstu cen pohonných hmot. Dovozní ceny spotřebních statků působí aktuálně slabě protiinflačně (na rozdíl od dovozních cen komodit), což odráží nedávné posílení kurzu koruny, které více než kompenzuje zrychlení růstu cen zahraničních výrobců. Inflační tlaky z domácí ekonomiky nejsou v současnosti patrné. Marže výrobců zůstávají nadále stlačené a jejich postupný růst k rovnovážné úrovni bude na prognóze přispívat k návratu měnověpolitické inflace na cíl. Vyšší než očekávaný ekonomický růst v první polovině letošního roku zejména v Německu a na Slovensku naznačuje silnější oživení vnější poptávky v letošním roce. Nicméně v dalších letech prognóza v souvislosti s fiskální konsolidací v Evropě předpokládá opětovné zpomalení zahraničního ekonomického růstu. Tržní výhled úrokových sazeb v eurozóně se na delším konci dále snižuje. Kurz eura vůči dolaru v reakci na dobré výsledky v eurozóně při současných pochybnostech o udržitelnosti růstu v USA korigoval své předchozí oslabení a podle aktuálního výhledu by se měl v nejbližších dvou letech pohybovat v intervalu 1,3 1, USD/EUR. Cena ropy v souvislosti s oslabením dolaru stoupla a s postupujícím globálním oživením je očekáván její další mírný růst. Celková inflace se bude na celém horizontu prognózy nacházet poblíž inflačního cíle (Graf I.). Nominální náklady firem se budou pomalu zvyšovat v důsledku postupně zrychlujícího růstu mezd v podnikatelské sféře a mírného oživení ekonomické aktivity, zatímco dovozní ceny budou do poloviny roku 11 působit protiinflačně vlivem nedávného posílení kurzu koruny. Dále zrychlovat bude v příštím období Česká národní banka / Zpráva o inflaci IV/1

9 I. SHRNUTÍ 7 růst cen potravin v návaznosti na prudký nárůst cen zemědělských výrobců a růst regulovaných cen kvůli zvýšení cen elektřiny. Meziroční růst cen pohonných hmot naopak zpomalí. Korigovaná inflace bez pohonných hmot zůstane až do druhé poloviny příštího roku záporná, poté postupně poroste. Měnověpolitická inflace, tj. inflace očištěná o primární dopady změn nepřímých daní, na prognóze dále poroste a k inflačnímu cíli se přiblíží v první polovině příštího roku (Graf I.3). V tomto období již odezní dopady letošních změn nepřímých daní a měnověpolitická inflace opět splyne s celkovou inflací. S prognózou je konzistentní nejprve stabilita tržních úrokových sazeb poblíž stávající úrovně, následovaná jejich pozvolným růstem na delším konci prognózy (Graf I.). Nízká hladina úrokových sazeb bude mimo jiné reflektovat dopady fiskální konsolidace v roce 11 a nadále nízkou úroveň zahraničních úrokových sazeb na prognóze. Kurz koruny vůči euru bude podle prognózy postupně posilovat vlivem kladného úrokového diferenciálu, příznivého vývoje výkonové bilance v roce 11 a obnovení reálné konvergence v delším horizontu (Graf I.). Očekávaný růst ekonomiky v letošním roce dosáhne podle prognózy,3 %. V roce 11 dojde ke zpomalení tempa růstu produktu na 1, % (Graf I.). Za tím budou stát fiskální konsolidace, zpomalení růstu zahraniční poptávky a odeznění efektu doplňování zásob i investic do solárních elektráren. V roce 1 pak společně s oživením domácí spotřeby a zrychlením dynamiky zahraniční poptávky dojde k opětovnému a již robustnějšímu zrychlení růstu ekonomické aktivity. Trh práce má zřejmě již nejhorší dopady krize za sebou, nicméně vlivem poklesu zaměstnanosti ve vládním sektoru a zpomalení ekonomického růstu ho nečeká výrazné oživení ani v následujícím roce. Po překlopení meziročního poklesu zaměstnanosti k meziročnímu růstu počátkem roku 11 se růst zaměstnanosti bude několik čtvrtletí pohybovat kolem nulové hodnoty. Obecná míra nezaměstnanosti by měla v následujících dvou letech klesat jen pozvolna. Mzdy se budou vyvíjet rozdílně zatímco v podnikatelské sféře bude růst mezd v nejbližších dvou letech zrychlovat, mzdy v nepodnikatelské sféře budou v roce 11 klesat a v roce 1 se vrátí k jen mírnému růstu. Na svém listopadovém měnovém zasedání bankovní rada rozhodla většinou hlasů ponechat úrokové sazby beze změny. Bilance rizik nové prognózy byla celkově posouzena jako vyrovnaná. Slabé proinflační riziko představuje vyšší růst světových cen surovin a domácích cen zemědělských výrobců. Naopak slabým protiinflačním rizikem jsou vyšší než očekávané protiinflační dopady fiskální konsolidace ve světě. Graf I. PROGNÓZA ÚROKOVÝCH SAZEB S prognózou je konzistentní nejprve stabilita tržních úrokových sazeb poblíž stávající úrovně, následovaná jejich pozvolným růstem na delším konci prognózy (3M PRIBOR v %) 3 1 III/8 I/9 II III IV I/1 II III IV I/11 II III IV I/1 II Graf I % 7% % 3% interval spolehlivosti PROGNÓZA MĚNOVÉHO KURZU Nominální měnový kurz koruny na prognóze postupně posiluje (CZK/EUR) IV/8 I/9 II III IV I/1 II III IV I/11 II III IV I/1 II Graf I. 9% 7% % 3% interval spolehlivosti PROGNÓZA RŮSTU HDP V příštím roce dojde k oslabení růstu HDP mimo jiné vlivem úsporných vládních opatření (meziroční změny v %, sezonně očištěno) IV/8 I/9 II III IV I/1 II III IV I/11 II III IV I/1 II 9% 7% % 3% interval spolehlivosti Česká národní banka / Zpráva o inflaci IV/1

10 8 II. PROGNÓZA, JEJÍ ZMĚNY A RIZIKA Gr a f II.1.1 EFEKTIVNÍ HDP EUROZÓNY Na základě dat za první pololetí 1 se očekává silný meziroční růst ekonomiky pro celý letošní rok, v příštím roce ale růst mírně zpomalí (meziroční změny v %, rozdíly v procentních bodech pravá osa) Graf II.1. EFEKTIVNÍ PPI EUROZÓNY Výhled růstu průmyslových cen se dále zvýšil v reakci na vývoj cen komodit a energií (meziroční změny v %, rozdíly v procentních bodech pravá osa) Graf II.1.3 EFEKTIVNÍ CPI EUROZÓNY Inflace se pozvolna vrací k hranici cenové stability, která dle ECB leží těsně pod úrovní % (meziroční změny v %, rozdíly v procentních bodech pravá osa) 3 I/ I/7 I/8 I/9 I/1 I/11 I/1 -,3 -, -,9 I/ I/7 I/8 I/9 I/1 I/11 I/1 Rozdíly v p.b. Minulá prognóza Nová prognóza Rozdíly v p.b. Minulá prognóza Nová prognóza 1,,9,,3, 1,,8,,,,,3,,1, II. PROGNÓZA, JEJÍ ZMĚNY A RIZIKA II.1 VNĚJŠÍ PŘEDPOKLADY PROGNÓZY Dobré výsledky za první pololetí roku 1 (zejména v Německu a na Slovensku) vedly ke zvýšení očekávaného efektivního růstu HDP v eurozóně pro celý letošní rok. V dalších letech však očekávaný růst zpomalí v důsledku fiskální konsolidace. I přes nadále rostoucí výhled průmyslových cen jsou vnímané inflační tlaky na spotřebitelské ceny jen mírné a tržní výhled růstu tříměsíční sazby EURIBOR se dále snižuje. Euro zkorigovalo předchozí oslabení způsobené fiskálními problémy Řecka a posílilo v reakci na dobré hospodářské výsledky eurozóny. Cena ropy vzrostla v souvislosti s oslabením dolaru a s postupujícím globálním oživováním se očekává její další mírný růst. Výhled ekonomické aktivity v efektivní eurozóně naznačuje pokračující oživení v příštích dvou letech (Graf II.1.1). 1 Dobré výsledky Německa a Slovenska (našich dvou největších obchodních partnerů) ve druhém čtvrtletí letošního roku podpořily optimismus ohledně růstu ve zbytku roku. Pozitivní signály dává i rostoucí průmyslová produkce a přebytek obchodní bilance eurozóny v důsledku oživování globální poptávky. Výrazné přehodnocení výhledu ekonomické aktivity se však týká pouze letošního roku, vývoj v příštích dvou letech by měl být naopak poněkud umírněnější z důvodů očekávané fiskální konsodilace téměř ve všech státech eurozóny. Pro rok 1 se tak předpokládá růst ve výši, %, pro další dva roky pak %, resp.,1 %. Za zvýšeným výhledem růstu efektivního ukazatele výrobních cen eurozóny (Graf II.1.) stojí stejné faktory, které stimulují její hospodářský růst. Rychlejší růst globální ekonomiky, a tím i průmyslové produkce hlavně v Německu, vedl k rychlému vzestupu cen průmyslových surovin, energií a meziproduktů. Následkem toho rostly průmyslové ceny zejména v první polovině letošního roku. Další vývoj by však měl zohlednit zpomalení nárůstu světových cen komodit a fiskální restrikce, které budou tlumit ekonomický růst v eurozóně. V souhrnu byl růst efektivního ukazatele výrobních cen pro letošní rok přehodnocen o, procentního bodu nahoru, a meziroční růst se tak očekává na úrovni,1 %. Růst o, % se pak předpokládá pro oba následující roky. Výhled inflace spotřebitelských cen v zahraničí se v příštích letech postupně přibližuje k definici cenové stability ECB (těsně pod %). Očekávaný meziroční růst efektivního CPI eurozóny (Graf II.1.3) je přitom prakticky stejný jako v minulé prognóze, tj. vyšší výhled cen komodit a cen průmyslových výrobců se do něj zatím viditelně nepromítl. Letos by tedy spotřebitelské ceny měly vzrůst o 1,3 %, v roce 11 o 1,7 % a v následujícím roce o 1,9 %. 1 -,1 -, -,3 I/ I/7 I/8 I/9 I/1 I/11 I/1 Rozdíly v p.b. Minulá prognóza Nová prognóza 1 Výhled zahraničních veličin, který čerpáme z průzkumu analytiků Consensus Forecasts (CF) a cen tržních kontraktů, byl aktualizován k 11. říjnu 1. Šedá plocha v grafech odděluje známou minulost od výhledu. Tato konvence je používána v celé této Zprávě. Česká národní banka / Zpráva o inflaci IV/1

11 II. PROGNÓZA, JEJÍ ZMĚNY A RIZIKA 9 Trajektorie 3M EURIBORu zřejmě odráží očekávání dalšího kola kvantitativního uvolňování, které vyplývá z komunikace amerického Fedu a britské centrální banky (BoE), ačkoli ze strany ECB podobné úvahy nezazněly. Sklon implikované křivky 3M EURIBORu se tak dále snížil (Graf II.1.). Na začátku prognózy výhled sazeb sice kopíruje předpoklad z minulé prognózy, ale očekávaná tříměsíční sazba pak jen pomalu roste na 1, % na konci roku 1 (zatímco minulá prognóza předpokládala růst na 1,8 %). Tato tržní očekávání jsou v souladu i s názorem analytiků přispívajících do CF. Převážná většina z nich v současnosti neočekává zvyšování základní sazby ECB ani v roce 11 (dotazováni byli na první tři čtvrtletí roku), a první zvýšení se tedy předpokládá až za tímto horizontem. Odklad zpřísnění měnové politiky v eurozóně umožňují i inflační tlaky, které jsou i přes zvýšení světových cen komodit vnímány stále jako slabé. Pokud Fed a BoE přistoupí na další kvantitativní uvolňování, ovlivní to pravděpodobně i rozhodování ECB. Graf II.1. 3M EURIBOR Tržní výhled růstu sazeb se opět snižuje v očekávání dalšího možného měnového uvolňování ve světě (v %, rozdíly v procentních bodech pravá osa) 3 1 I/ I/7 I/8 I/9 I/1 I/11 I/1, -,1 -, -,3 -, -, Rozdíly v p.b. Minulá prognóza Nová prognóza Kurz eura vůči dolaru v září a na počátku října rychle posiloval a kompenzoval tak předchozí ztráty, které zaznamenal v důsledku řecké krize (Graf II.1.). K silnějšímu euru přispěla dobrá exportní výkonnost Německa a pozitivní hospodářský vývoj v eurozóně při současných obavách o udržitelnost ekonomického oživení v USA. Dle říjnového CF by kurz měl ve čtvrtém čtvrtletí 1 dosáhnout průměrné hodnoty 1,38 USD/EUR. V dalším období se očekává pozvolná korekce směrem k 1,3 USD/EUR, přesto je oproti minulé prognóze euro silnější na celém horizontu v průměru o cca 9 %. Graf II.1. KURZ EURA K DOLARU Výhled eura vůči dolaru se v důsledku nedávného vývoje posunul na silnější hladinu (USD/EUR, rozdíly v % pravá osa) 1, 1, 1, 1 1 Na základě tržních výhledů je očekáván další pozvolný růst ceny ropy Brent ze současných hodnot kolem 8 USD/barel na 9 USD/barel na konci roku 1 (Graf II.1.). Podobnou trajektorii vykazuje také výhled cen benzínu. Oproti předpokladu z minulé prognózy jde o přehodnocení o cca 1 % směrem vzhůru, odrážející aktuální tržní vývoj. Cena ropy od září rychle vzrostla zejména v reakci na oslabování dolaru. Tržní výhledy jsou zhruba v souladu s očekáváním analytiků CF, kteří rovněž předpokládají růst ceny ropy (WTI). Za očekávaným růstem stojí předpokládané pokračující oživení globální ekonomiky v letošním a příštím roce. 1,3 1, 1,1 I/ I/7 I/8 I/9 I/1 I/11 I/1 Graf II.1. Rozdíly v % Minulá prognóza Nová prognóza CENA ROPY BRENT Cena ropy vzrostla v reakci na oslabení dolaru, další růst se očekává s oživováním globální ekonomiky (USD/barel, rozdíly v % pravá osa) I/ I/7 I/8 I/9 I/1 I/11 I/1 Rozdíly v % Minulá prognóza Nová prognóza Česká národní banka / Zpráva o inflaci IV/1

12 1 II. PROGNÓZA, JEJÍ ZMĚNY A RIZIKA Graf II..1 CELKOVÁ A MĚNOVĚPOLITICKÁ INFLACE Celková inflace bude až do začátku roku 11 ovlivněna změnami nepřímých daní (meziroční změny v %) 8 - Graf II.. REGULOVANÉ CENY A CENY PH Růst regulovaných cen v příštím roce zrychlí vlivem výrazného zvýšení cen elektřiny (meziroční změny v %, bez primárních dopadů změn nepřímých daní) Ta b. II..1 I/ I/7 I/8 I/9 I/1 I/11 I/1 Měnověpolitická inflace I/ I/7 I/8 I/9 I/1 I/11 I/1 Ceny pohonných hmot Inflační cíl Horizont měnové politiky Celková inflace Regulované ceny PROGNÓZA ADMINISTRATIVNÍCH VLIVŮ Za růstem regulovaných cen bude stát další růst regulovaného nájemného a růst cen energií (meziroční změny ke konci roku v %, příspěvky v procentních bodech do celkové inflace) skut. progn. progn. progn. Regulované ceny*,,9,,71,,79 3,, z toho (hlavní změny): Regulované nájemné 7,, 17,,3 8,,13 9,,1 Ceny elektřiny 11,, -, -,9 1,,3 3,,11 Ceny zemního plynu -11,7 -,33,7,1,,1,, Ceny tepla 3,9,13,,9,,,, Regulované ceny ve zdravotnictví -, -,1 9,,18,,,, Primární dopady změn daní v neregulovaných cenách. 1,,,1 *) včetně dopadu změn nepřímých daní II. PROGNÓZA Celková inflace ve třetím čtvrtletí 1 dosáhla v průměru 1,9 %, přičemž měnověpolitická inflace byla,7 %. Dovozní nákladové tlaky do spotřebitelských cen jsou v důsledku nedávné apreciace kurzu aktuálně lehce protiinflační. Domácí inflační tlaky nejsou v současnosti patrné navzdory již postupujícímu oživení ekonomické aktivity. Na prognóze se bude celková inflace pohybovat v blízkosti % cíle. Měnověpolitická inflace se přiblíží k inflačnímu cíli v první polovině roku 11. K tomu budou přispívat postupně sílící tlaky z domácí ekonomiky spojené se zrychlováním v současnosti nízkého mzdového růstu. Ty budou částečně kompenzovány posílením měnového kurzu, který převáží nad vlivem růstu cen v zahraničí. Vlivem obnovy zásob, vyšší zahraniční poptávky, růstu spotřeby domácností a výrazného zvýšení investic do výstavby solárních elektráren by měl v roce 1 růst HDP činit,3 %. V roce 11 by mělo mimo jiné v důsledku fiskální konsolidace dojít ke zpomalení růstu HDP na 1, %. Nominální měnový kurz na horizontu prognózy mírně posiluje. S prognózou je konzistentní nejprve stabilita tržních úrokových sazeb poblíž stávající úrovně, následovaná jejich pozvolným růstem na delším konci prognózy. Meziroční celková inflace ve třetím čtvrtletí 1 dosáhla 1,9 %. Měnověpolitická inflace, tj. inflace očištěná o primární dopady změn nepřímých daní, činila,7 %. V následujících čtvrtletích se bude celková meziroční inflace nacházet v okolí inflačního cíle (Graf II..1), měnověpolitická inflace dále poroste a k inflačnímu cíli se přiblíží v první polovině roku 11. Na kratším konci prognózy přispějí k návratu měnověpolitické inflace na cíl regulované ceny a ceny potravin, na delším konci pak postupné oživování tlaků z domácí ekonomiky a odeznění protiinflačního působení dovozních cen spotřebních statků. Meziroční růst regulovaných cen ve třetím čtvrtletí 1 zrychlil na 3, %, a to zejména vlivem růstu cen zemního plynu a regulovaných položek ve zdravotnictví (ukončení plateb regulačních poplatků krajskými úřady). Další zrychlení růstu regulovaných cen prognóza předpokládá v prvním čtvrtletí 11 vlivem výrazného zvýšení cen elektřiny (Graf II..). Do konce roku 11 by se pak měl růst regulovaných cen pohybovat v rozmezí,, % s následným zpomalením v roce 1 (Tab. II..1). Hlavními zdroji růstu regulovaných cen v letech 11 a 1 budou růst regulovaného nájemného, zvýšení cen elektřiny v roce 11 a pozvolný růst cen ostatních energií. Zvýšení nepřímých daní bude ovlivňovat meziroční inflaci v průběhu celého roku 1 a částečně i v roce 11. Od ledna 1 došlo ke zvýšení obou sazeb DPH o 1 procentní bod, zvýšeny byly také spotřební daně u pohonných hmot, alkoholu, piva a cigaret. Celkově odhadujeme primární vliv změn daní v roce 1 na 1,1 procentního bodu. V roce 11 prognóza změny nepřímých daní nepředpokládá. Počátkem roku 1 pak počítá s harmonizačním zvýšením spotřebních daní u cigaret s příspěvkem do inflace mírně nad,1 procentního bodu. Česká národní banka / Zpráva o inflaci IV/1

13 II. PROGNÓZA, JEJÍ ZMĚNY A RIZIKA 11 Čistá inflace překmitla ve třetím čtvrtletí 1 v meziročním vyjádření do kladných čísel a dosáhla hodnoty,3 % (Graf II..3). Za tímto vývojem stál vývoj cen potravin, které přešly od meziročních poklesů k poměrně vysokým meziročním růstům. Pozvolné zvyšování domácích nákladových tlaků a růst cen komodit (včetně cen zemědělských výrobců) budou spolu s postupným navyšováním aktuálně stlačených marží výrobců přispívat k nárůstu čisté inflace. Tyto vlivy však budou na počátku prognózy částečně tlumeny posílením měnového kurzu a později též opětovným zpomalením růstu cen potravin. Čistá inflace tak dosáhne ve čtvrtém čtvrtletí 11 meziroční hodnoty 1, % a ve čtvrtém čtvrtletí 1 se pak přiblíží úrovni %. Meziroční korigovaná inflace bez pohonných hmot byla i ve třetím čtvrtletí nadále záporná na zhruba nezměněné úrovni. Nízké hodnoty korigované inflace bez pohonných hmot jsou v souladu s protiinflačním působením vnějších nákladových tlaků (pokles dovozních cen bez potravin a energií), utlumených domácích nákladových tlaků a slabé domácí poptávky stlačující marže podniků. K obratu směrem k růstu korigované inflace bez pohonných hmot bude docházet jen zvolna a k překmitu této složky inflace do kladných hodnot meziročního růstu dojde až ve třetím čtvrtletí 11. Korigovaná inflace bez pohonných hmot bude následně dále zrychlovat směrem k % hranici, k té se však přiblíží až v závěru roku 1. Meziroční růst cen potravin ve třetím čtvrtletí 1 výrazně zrychlil. Kromě vlivu nízké srovnávací základny bylo hlavní příčinou oživení růstu cen zemědělských výrobců. Aktuální růst spotřebitelských cen potravin je přitom nižší, než by odpovídalo pozorovanému růstu agrárních cen, mimo jiné v důsledku nadále meziročně klesajících cen v potravinářském průmyslu. Z hlediska výhledu do budoucna je důležité i to, že v minulosti došlo k navýšení marží prodejců potravin, kteří jen částečně reagovali na pokles vstupních cen. Prodejci tedy mají určitý prostor pro tlumení růstu nákladů, což je situace odlišná od ostatních složek čisté inflace. Tento faktor bude tlumit zrychlování růstu cen potravin na prognóze, které ale i tak bude poměrně výrazné (Graf II..). Ke konci letošního roku prognóza předpovídá růst cen potravin ve výši 3, % (bez vlivu změn daní) a v roce 11 okolo %. Po odeznění vlivu aktuálního růstu cen zemědělských komodit se od čtvrtého čtvrtletí 11 bude meziroční růst cen potravin zvolňovat až mírně pod % a na těchto hodnotách setrvá po celý rok 1. Meziroční růst cen pohonných hmot ve třetím čtvrtletí 1 zvolnil a zpomalovat bude i v nejbližších dvou čtvrtletích (Graf II..). Posléze budou ceny pohonných hmot do konce prognózovaného období růst jenom mírně. Tato prognóza vychází z tržních výhledů cen ropy a benzínů, a dále z očekávaného vývoje kurzu koruny vůči dolaru. Graf II..3 ČISTÁ INFLACE A KORIGOVANÁ INFLACE BEZ PH Korigovaná inflace bez pohonných hmot se bude do kladných hodnot vracet jen pozvolna (meziroční změny v %) Graf II I/ I/7 I/8 I/9 I/1 I/11 I/1 Korigovaná inflace bez PH CENY POTRAVIN A ZEMĚDĚLSKÝCH VÝROBCŮ Ceny zemědělských výrobců Čistá inflace Aktuální prudký růst cen zemědělských výrobců ovlivní vývoj cen potravin (meziroční změny v %) Graf II.. I/ I/7 I/8 I/9 I/1 I/11 I/1 CENY POHONNÝCH HMOT A CENA ROPY Ceny potravin (pravá osa) Růst cen pohonných hmot bude postupně slábnout (meziroční změny v %) 3 1 Úrokové sazby na finančním trhu ve třetím čtvrtletí 1 stagnovaly. S prognózou je konzistentní nejprve stabilita tržních úrokových sazeb poblíž stávající úrovně, následovaná jejich pozvolným růstem na delším konci prognózy (Graf II..). Nízká hladina úrokových sazeb bude mimo jiné reflektovat dopady fiskální konsolidace v roce 11 a nadále nízkou úroveň zahraničních úrokových sazeb na prognóze I/ I/7 I/8 I/9 I/1 I/11 I/1 Cena ropy (CZK) Ceny pohonných hmot (pravá osa) Česká národní banka / Zpráva o inflaci IV/1

14 1 II. PROGNÓZA, JEJÍ ZMĚNY A RIZIKA Graf II.. PROGNÓZA ÚROKOVÝCH SAZEB S prognózou je konzistentní nejprve stabilita tržních úrokových sazeb poblíž stávající úrovně, následovaná jejich pozvolným růstem na delším konci prognózy (3M PRIBOR a 3M EURIBOR v %) 3 1 I/ I/7 I/8 I/9 I/1 I/11 I/1 Graf II..7 3M EURIBOR PROGNÓZA MĚNOVÉHO KURZU 3M PRIBOR Nominální měnový kurz koruny vůči euru na prognóze postupně posiluje (CZK/EUR a CZK/USD) 3 1 I/ I/7 I/8 I/9 I/1 I/11 I/1 Graf II..8 Nominální kurz CZK/USD NÁKLADY SPOTŘEBITELSKÉHO SEKTORU Nominální kurz CZK/EUR Tlaky z domácí ekonomiky budou částečně kompenzovány opětovným protiinflačním působením dovozních cen (mezičtvrtletní změny v %, příspěvky v procentních bodech, anualizováno) I/ I/7 I/8 I/9 I/1 I/11 I/1 Exportně spec. technologie Inflace cen mezispotřeby Inflace dovozních cen Celkem Koruna vůči euru ve třetím čtvrtletí posilovala, zejména vlivem sentimentu krátkodobých investorů a informace o zlepšení výhledu ratingu ČR. Krátkodobá prognóza pro čtvrté čtvrtletí 1 předpokládá průměrnou úroveň měnového kurzu na úrovni, CZK/EUR. Na prognóze kurz dále postupně posiluje (Graf II..7). Tento vývoj je dán zejména nízkým výhledem zahraničních sazeb, v jehož důsledku bude po většinu prognózovaného období přetrvávat kladný úrokový diferenciál. Na zhodnocování koruny bude mít vliv také příznivý výhled výkonové bilance na rok 11 a obnovení reálné konvergence od roku 1. Fiskální konsolidace bude naopak celkově působit ve směru mírně slabší trajektorie kurzu, neboť efekt nižších domácích úrokových sazeb převáží nad předpokládaným poklesem rizikové prémie země. Výše uvedená prognóza inflace a s ní konzistentní trajektorie úrokových sazeb odráží hodnocení aktuální situace ekonomiky a její výhled do budoucna. Na základě pozorovaných dat odhadujeme ve třetím čtvrtletí 1 mírně kladný mezičtvrtletní růst nominálních mezních nákladů v sektoru spotřebních statků (Graf II..8). Působení dovozních cen je aktuálně mírně protiinflační v důsledku výrazného posílení měnového kurzu, které více než kompenzuje zvyšující se zahraniční inflaci. Tlaky z domácí ekonomiky, aproximované růstem cen mezispotřeby, nejsou patrné. Odhadovaný vývoj exportně specifické technologie souvisí s přetrvávajícím rozdílem ve vývoji cen obchodovatelných a neobchodovatelných statků (tzv. Balassův-Samuelsonův efekt) a působí tradičně ve směru vyšší inflace. Na začátku prognózy je růst nominálních mezních nákladů ve spotřebitelském sektoru mírný. Domácí inflační tlaky jsou do poloviny roku 11 slabě pozitivní, a odrážejí tak oživující se domácí ekonomickou aktivitu, která je však tlumena očekávanou fiskální konsolidací. Působení dovozních cen setrvá v protiinflační poloze i přes předpokládaný růst cen průmyslových výrobců v eurozóně a světových cen komodit, protože převáží vliv silného měnového kurzu. Od druhé poloviny roku 11 očekává prognóza spolu s opětovným oživením zahraniční poptávky již proinfační působení dovozních cen a souběžný nárůst inflačních tlaků z domácí ekonomiky. Nominální mezní náklady v sektoru mezispotřeby ve třetím čtvrtletí 1 mezičtvrtletně mírně rostly, když růst nominálních mezd byl jen částečně kompenzován růstem práci zhodnocující technologie (Graf II..9), který je v souladu s pozorovaným růstem národohospodářské produktivity práce. Aktuálně neutrální příspěvek ceny kapitálu odráží nadále nízkou ekonomickou aktivitu. Domácí nákladové tlaky se začnou postupně obnovovat vlivem růstu mezd a od roku 1 též robustnějšího oživení ekonomické aktivity. V souladu s tím aktuálně klesající nominální jednotkové mzdové náklady překmitnou v průběhu roku 11 do meziročního růstu. Záporný příspěvek ceny kapitálu v roce 11 je dán zpomalením růstu zahraniční poptávky a investic (vlivem odeznění výstavby solárních elektráren). Z pohledu budoucího vývoje hodnotíme celkové inflační tlaky aproximované mezerou marží v sektoru spotřebitelských statků Česká národní banka / Zpráva o inflaci IV/1

15 II. PROGNÓZA, JEJÍ ZMĚNY A RIZIKA 13 ve třetím čtvrtletí 1 jako mírně proinflační. Toto hodnocení odpovídá stlačení ziskových marží výrobců během let 8 9 pod jejich dlouhodobou úroveň. Mezera marží v sektoru spotřebitelských cen je tak na začátku prognózy záporná (Graf II..1). Na prognóze bude docházet k jejímu postupnému uzavírání, což bude působit ve směru vyšší inflace. K návratu marží na jejich dlouhodobou úroveň však dojde nejen prostřednictvím postupného růstu cen, ale také prostřednictvím pomalého růstu nákladů. Produktivita práce na úrovni národního hospodářství, která v prvním čtvrtletí letošního roku vzrostla poprvé od začátku ekonomické krize, pokračovala ve druhém čtvrtletí v růstu, a to o něco vyšším tempem. Její vývoj byl nejvíce ovlivněn rychlejším meziročním růstem HDP. Současně měla na produktivitu práce kladný vliv stále ještě negativní meziroční změna zaměstnanosti. Po přechodném poklesu tempa růstu národohospodářské produktivity během roku 11 vlivem nižší dynamiky HDP a mírného oživení zaměstnanosti je na delším horizontu prognózy očekáváno její opětovné zrychlení. Po výrazném ochlazení růstu průměrné nominální mzdy v podnikatelské sféře začátkem roku 1, došlo k jejímu mírnému zrychlení ve druhém čtvrtletí. V roce 1 prognóza očekává růst průměrné mzdy o, %. V následujících letech pak dojde ke zrychlení růstu průměrné mzdy. V roce 11 mzda poroste o 3, %, v roce 1 bude tempo růstu mezd ještě o 1, procentního bodu vyšší (Graf II..11). Zrychlení růstu mezd v podnikatelské sféře bude odrážet především oživení ekonomické aktivity. Průměrná mzda v nepodnikatelské sféře v letošním roce vzroste jen o,9 %, což je dáno vlivem vládních úsporných opatření přijatých v závěru loňského roku. Podle dostupných informací by mělo v příštím roce dojít v rámci fiskální konsolidace k poklesu objemu mezd a platů v nepodnikatelské sféře v rozsahu cca -3, %. Ten bude z části realizován poklesem zaměstnanosti v tomto sektoru při snížení průměrné mzdy o 1,7 %. V roce 1 se růst průměrné mzdy v nepodnikatelské sféře jen mírně oživí na, % meziročně. Vývoj mezd v nepodnikatelské sféře je však nadále zatížen značnou mírou nejistoty ohledně dalšího vývoje fiskální konsolidace. Reálný HDP ve druhém čtvrtletí 1 meziročně vzrostl o, %, tj. oproti prvnímu čtvrtletí dále výrazně zrychlil. Minulá prognóza předpokládala na druhé čtvrtletí růst jen o 1,8 %. V mezičtvrtletním vyjádření vzrostl HDP ve druhém čtvrtletí o,9 %. Nejvyšší příspěvek k meziročnímu růstu HDP měla hrubá tvorba kapitálu díky investicím do zásob, přičemž příspěvek fixních investic byl nadále záporný. Ostatní výdajové složky HDP, tj. čistý vývoz, spotřeba domácností a vlády, měly mírně kladné příspěvky k růstu ekonomické aktivity. Růst ekonomické aktivity ve třetím čtvrtletí letošního roku pravděpodobně v mezičtvrtletním vyjádření mírně zpomalil (Graf II..13). K tomu přispěl zejména mezičtvrtletní pokles spotřeby domácností a čistého vývozu. Vládní spotřeba a tvorba hrubého kapitálu by měly Graf II..9 NÁKLADY SEKTORU MEZISPOTŘEBY Domácí nákladové tlaky budou přispívat k růstu cen mezispotřeby jen mírně (mezičtvrtletní změny v %, příspěvky v procentních bodech, anualizováno) Graf II..1 I/ I/7 I/8 I/9 I/1 I/11 I/1 Mzdy Cena kapitálu Práci zhodnocující technologie Celkem MEZERA MARŽÍ VE SPOTŘEBITELSKÉM SEKTORU Marže podniků se na prognóze postupně navracejí na rovnovážnou úroveň (v %),, -, -1, Graf II..11 I/ I/7 I/8 I/9 I/1 I/11 I/1 Mezera marží ve spotřebitelském sektoru Průměrná nominální mzda Růst mezd v podnikatelském sektoru začne od roku 11 zrychlovat, zatímco v nepodnikatelské sféře dojde k poklesu (meziroční změny v %, sezonně očištěno) I/ I/7 I/8 I/9 I/1 I/11 I/1 Nominální mzdy v nepodnikatelské sféře Nominální mzdy v podnikatelské sféře Česká národní banka / Zpráva o inflaci IV/1

16 1 II. PROGNÓZA, JEJÍ ZMĚNY A RIZIKA Graf II..1 STRUKTURA MEZIROČNÍHO RŮSTU HDP Nejvyšší příspěvek k meziročnímu růstu HDP bude mít v nejbližším období nadále hrubá tvorba kapitálu (meziroční změny v %, příspěvky v procentních bodech, sezonně očištěno) Graf II..13 PROGNÓZA RŮSTU HDP Po oživení růstu HDP v letošním roce dojde v roce 11 ke zpomalení vlivem fiskální konsolidace (změny v %, sezonně očištěno) I/ I/7 I/8 I/9 I/1 I/11 I/1 Graf II..1 Čistý vývoz Spotřeba domácností Růst HDP I/ I/7 I/8 I/9 I/1 I/11 I/1 Mezičtvrtletně, anualizováno CELKOVÁ ZAMĚSTNANOST Hrubá tvorba kapitálu Spotřeba vlády Oživení zaměstnanosti na prognóze bude přerývavé (meziroční změny v %) 3 1 Meziročně naopak mezičtvrtletně zrychlit. Očekávaný meziroční růst HDP za třetí čtvrtletí podle aktuální prognózy činí,7 %, za celý rok 1 pak,3 %. V roce 11 dojde ke zpomalení tempa růstu HDP na 1, %, které bude odrážet vývoj všech složek domácí poptávky. V případě spotřeby domácností a vlády očekávané zpomalení resp. pokles v roce 11 odrážejí předpokládaný dopad vládních úsporných opatření. V případě investic se jedná o odeznívání efektu doplňování zásob a investic do solárních elektráren. Příspěvek čistého vývozu bude naopak ve srovnání s rokem 1 mírně příznivější vzhledem k výraznějšímu zpomalení domácí poptávky oproti vývozu. V roce 1 by pak mělo dojít k oživení všech výdajových složek HDP, nejvíce však spotřeby domácností v návaznosti na zvyšující se mzdový růst a vývozu v důsledku zrychlení zahraniční poptávky. Za celý rok 1 se tak růst HDP zvýší na, %. Dopad ekonomické krize na trhu práce, který se projevil poklesem zaměstnanosti a současným nárůstem míry nezaměstnanosti, zřejmě dosáhl svého maxima během prvního čtvrtletí roku 1. Data od druhého čtvrtletí naznačují obrat směrem k příznivějšímu vývoji. Vlivem zrychlujícího ekonomického oživení se meziroční pokles zaměstnanosti v průběhu druhého čtvrtletí dále zmírnil. V meziroční růst pak překmitne na počátku roku 11 (v mezičtvrtletním vyjádření po očištění o vliv sezonnosti přešla zaměstnanost k růstu již nyní). K částečnému oživení zaměstnanosti dochází v souvislosti s oživením exportně orientované výroby v průmyslové sféře. Navíc i sektor služeb, který má na celkové zaměstnanosti větší váhu (9 %) a v loňském roce významně brzdil její pokles, již patrně nebude ve větší míře doznívající recesí zasažen. Na prognóze však zaměstnanost po dvou čtvrtletích meziročního růstu přejde vlivem vládních úsporných opatření k opětovnému slabému poklesu, který potrvá až do prvního čtvrtletí roku 1 (Graf II..1). Sezonně očištěná obecná míra nezaměstnanosti zřejmě dosáhla v prvním čtvrtletí 1 svého maxima a druhé čtvrtletí naznačilo změnu v dosavadním negativním trendu. Také registrovaná nezaměstnanost ve druhém a třetím čtvrtletí 1 mírně klesla. Prognóza předpokládá postupné snižování obecné míry nezaměstnanosti, která v roce 1 dosáhne 7, %, v následujících letech pak hodnoty 7,1 % respektive,8 % (Graf II..1). Tato prognóza odráží jak odeznění poklesu zaměstnanosti, tak i očekávané snížení pracovní síly vlivem klesající míry ekonomické aktivity i populace v produktivním věku. Faktorem působícím naopak ve směru zvýšení míry nezaměstnanosti budou fiskální opatření, která by měla počátkem roku 11 bezprostředně přispět k nárůstu nezaměstnanosti o přibližně, procentního bodu. Tento vliv však postupně odezní I/ I/7 I/8 I/9 I/1 I/11 I/1 Zaměstnanost Zrychlení meziročního růstu spotřeby domácností pozorované v průběhu roku 1 (částečně v souvislosti s pozvolným zlepšováním situace na trhu práce) nebude v příštím roce pravděpodobně pokračovat. V roce 11 totiž růst disponibilního důchodu a spotřeby zbrzdí vliv úsporných opatření vlády. Na reálnou spotřebu bude působit nepřízni- Česká národní banka / Zpráva o inflaci IV/1

17 II. PROGNÓZA, JEJÍ ZMĚNY A RIZIKA 1 vě i cenový vývoj, když deflátor spotřeby v průběhu roku 11 zrychlí svůj růst. V důsledku zmíněných faktorů reálná spotřeba vzroste za rok 11 jen o, %. K obnovení rychlejšího meziročního růstu spotřeby domácností pak dojde až v průběhu roku 1 (Graf II..1). Cyklický profil spotřeby domácností je v největší míře určován vývojem celkového objemu mezd a platů. Pokračování mírného růstu průměrné mzdy a zmírňující se pokles zaměstnanosti přispívá k meziročnímu růstu mzdových příjmů již od druhého čtvrtletí 1 (Graf II..17). V dalších letech očekává prognóza pozvolné zrychlení růstu objemu mezd a platů v důsledku rychlejšího růstu průměrné mzdy v podnikatelské sféře, zatímco pokles mezd v nepodnikatelské sféře bude působit v opačném směru. Kladný příspěvek zaměstnanosti se dostaví až v roce 1. Další významnou složkou příjmů jsou sociální dávky, které v návaznosti na mírný pokles zaměstnanosti budou až do konce roku 11 přispívat k růstu hrubého disponibilního důchodu nadále kladně. Provozní přebytek a smíšený důchod související s vývojem zisků drobných podnikatelů bude mít na prognóze mírně kladný příspěvek. Zejména v roce 11 budou na disponibilní důchod působit záporně běžné daně a sociální příspěvky, kde se projeví dopad úsporných fiskálních opatření. V roce 11 však v souhrnu začne růst hrubého disponibilního důchodu pozvolna zrychlovat, což vytvoří podmínky pro postupné oživení nominálního růstu spotřeby. Domácnosti budou do poloviny roku 11 vyhlazovat spotřebu pokračujícím snížením míry úspor, v delším období se pak její hodnoty budou postupně vracet k vyšším úrovním. Toto vyhlazení spotřeby se bude projevovat nejprve rychlejším růstem spotřebitelských výdajů než hrubého disponibilního důchodu a naopak relativním zaostáváním růstu spotřeby za důchodem v roce 1. V předchozích obdobích pozorovaný rychlý růst reálné spotřeby vlády ve druhém čtvrtletí 1 významně zpomalil na meziroční tempo,9 %. Pro třetí čtvrtletí 1 prognóza předpokládá tutéž hodnotu. V následujícím roce dojde k meziročnímu poklesu vládní spotřeby v reálném vyjádření zejména v souvislosti s úspornými rozpočtovými opatřeními. Její reálný růst se pak obnoví v roce 1. Hrubá tvorba kapitálu ve druhém čtvrtletí 1 meziročně vzrostla o,7 %, což představuje výraznou změnu oproti hlubokým poklesům v předchozích pěti čtvrtletích. K jejímu růstu přispěla pouze tvorba zásob, kdežto fixní investice pokračovaly v meziročním poklesu. Pro třetí čtvrtletí roku 1 očekává prognóza růst hrubé tvorby kapitálu o 8,9 % meziročně. Nadále předpokládáme, že ke zrychlení celkových investic bude v 1 přispívat vyšší tvorba zásob v důsledku oživené poptávky. Na počátku roku 11 však růst hrubé tvorby kapitálu výrazně zpomalí v důsledku odeznění vlivu výstavby fotovoltaických elektráren (viz Box 1) a slábnoucího příspěvku změny stavu zásob. Fixní investice začnou trvale byť pozvolna růst až v dalším průběhu roku 11. V následujících dvou letech proto prognóza celkově předpokládá umírněný růst investiční aktivity (Graf II..18). Graf II..1 OBECNÁ MÍRA NEZAMĚSTNANOSTI Míra nezaměstnanosti již dosáhla svého maxima a v nejbližších čtvrtletích bude pozvolna klesat (v %, sezonně očištěno) I/ I/7 I/8 I/9 I/1 I/11 I/1 Graf II..1 Míra nezaměstnanosti REÁLNÁ SPOTŘEBA DOMÁCNOSTÍ A VLÁDY Úsporná vládní opatření povedou ke zpomalení růstu spotřeby domácností a k poklesu vládní spotřeby (meziroční změny v %, sezonně očištěno) I/ I/7 I/8 I/9 I/1 I/11 I/1 Graf II..17 Spotřeba vlády NOMINÁLNÍ DISPONIBILNÍ DŮCHOD Spotřeba domácností Hrubý disponibilní důchod bude růst hlavně z titulu obnoveného růstu mezd a platů (meziroční změny v %, příspěvky v procentních bodech) I/ I/7 I/8 I/9 I/1 I/11 I/1 Spotřeba domácností Sociální dávky Mzdy a platy Důchody z vlastnictví Hrubý disponibilní důchod Běžné daně a sociální příspěvky Ostatní běžné transfery Provozní přebytek a smíšený důchod Česká národní banka / Zpráva o inflaci IV/1

18 1 II. PROGNÓZA, JEJÍ ZMĚNY A RIZIKA Graf II..18 HRUBÁ TVORBA KAPITÁLU Celkové investice ve zbytku roku 1 nadále porostou vlivem obnovy zásob (meziroční změny v %, sezonně očištěno) I/ I/7 I/8 I/9 I/1 I/11 I/1 Gr a f 1 (Bo x) Hrubá tvorba kapitálu DOVOZ A VÝVOZ FOTOVOLTAICKÝCH PANELŮ Vysoká poptávka po solárních panelech se projevila ve velmi vysokých objemech dovozů ke konci roku 9 a ve druhé polovině roku 1 (mld. CZK) 3 1 I/ I/7 I/8 I/9 I/1 Gr a f (Bo x) Vývoz Dovoz INSTALOVANÝ VÝKON SOLÁRNÍCH ELEKTRÁREN Instalovaný výkon dále skokově vzroste (MW) I/8 I/9 I/1 Horní odhad Dolní odhad BOX 1 Vliv nových instalací fotovoltaických elektráren na ekonomickou aktivitu Aktuální rozvoj fotovoltaických elektráren, který má vlivem nastavení státní regulace do značné míry dočasný charakter, ve zřetelné míře ovlivňuje vývoj zahraničního obchodu, investice i ekonomickou aktivitu. Dovoz fotovoltaických článků začal prudce stoupat po výrazném snížení jejich cen v roce 9, přičemž nejvyšší rozdíly mezi dovozy a vývozy nastaly v závěru roku 9. Za celý rok pak činily čisté dovozy 1,8 mld. Kč. Stoupající tendenci mají i data o čistých dovozech z prvních osmi měsíců roku 1, kde čisté dovozy činí již 13,7 mld. Kč (Graf 1). Tomu odpovídají i údaje Energetického regulačního úřadu (ERÚ) o instalovaném výkonu slunečních elektráren (Graf ). V roce 9 proběhla převážná část instalací v prosinci a i za rok 1 data a publikované odhady naznačují, že většina instalací proběhne ve druhé polovině roku. Odhady instalovaného výkonu na konci roku 1 se pohybují mezi 1 MW (Česká fotovoltaická průmyslová asociace) a 1 MW (horní odhad ERÚ). Za předpokladu, že většina čistých dovozů fotovoltaických článků byla v roce 9 využita k novým instalacím, můžeme vyčíslit náročnost instalace 1 W na dovozy, jež činila zhruba 37 Kč. Při předpokládaném dalším poklesu cen ve výši 1 % odhadujeme vliv čistých nominálních dovozů fotovoltaických článků na obchodní bilanci v roce 1 v rozmezí 3 3 mld. Kč. Předpokládáme, že většina dovozů v letošním roce se uskuteční až ve druhé polovině roku. Při vyčíslení dopadů do domácí ekonomiky je třeba odhadnout výši investic plynoucích z nových instalací. Pokud navýšíme odhadnutou průměrnou dovozní cenu fotovoltaických článků o marži prodejců a DPH, dostaneme se velmi blízko publikované vážené průměrné ceně fotovoltaických článků v ČR ve výši cca Kč za W. Fotovoltaické články jsou však pouze částí celkových nákladů na instalaci. Za předpokladu, že průměrná výše nákladu na fotovoltaické články činila zhruba 7 % z celkové investice, počítáme s průměrnou výší nákladů na 1 W ve výši cca 3 Kč pro rok 9 a 3 Kč pro rok 1. Dle těchto propočtů pak instalace solárních elektráren zvýšily objem nominálních fixních investic o mld. Kč v roce 9 a pro rok 1 předpokládáme jejich efekt ve výši 39 mld. Kč. Čistý dopad do HDP pak odhadujeme ve výši,3 % nominálního HDP v roce 9 a,,7 % nominálního HDP v roce and-11 Česká národní banka / Zpráva o inflaci IV/1

19 II. PROGNÓZA, JEJÍ ZMĚNY A RIZIKA 17 Vývoz zboží a služeb v reálném vyjádření ve druhém čtvrtletí 1 vzrostl výrazným meziročním (13,1 %) i mezičtvrtletním (,7 %) tempem. Ve druhém pololetí však očekáváme zpomalení růstu vývozu pod úroveň 1 % v souvislosti s poklesem dynamiky zahraniční poptávky (Graf II..19). V příštím roce by mělo dojít k dalšímu zpomalení, v roce 1 pak k opětovnému avšak ne příliš výraznému zrychlení vývozu. Tato prognóza odráží profil očekávaného růstu ekonomické aktivity v efektivní eurozóně. V důsledku zrychlení růstu vývozu, u nějž je tradičně vysoký podíl dovážených meziproduktů, vzrostl ve druhém čtvrtletí 1 výrazně i dovoz zboží a služeb (o 13,8 %). Prognóza růstu dovozu je rovněž odrazem predikce vývozu (a na počátku roku 11 též odeznění dovozů pro výstavbu solárních elektráren). Při výraznějším zrychlení růstu dovozu oproti vývozu vykázal příspěvek čistého vývozu k meziročnímu růstu HDP ve druhém čtvrtletí 1 jen mírně kladnou hodnotu (, procentního bodu), což je významně méně než v předchozím čtvrtletí. Do poloviny roku 11 bude příspěvek čistého vývozu kolísat okolo nulových hodnot. V následujícím období pak dojde k postupnému zvyšování příspěvku čistého vývozu k hodnotám kolem 1 procentního bodu. V prognóze platební bilance dochází k poměrně výraznému nárůstu deficitu běžného účtu z přibližně 1, % HDP v roce 9 na cca,7 % v roce 1 (Tab. II..). Zvýšení deficitu běžného účtu v roce 1 je způsobováno poklesem kladného salda výkonové bilance 3. Meziroční zhoršení výkonové bilance v roce 1 je způsobeno souběhem několika faktorů (vysokými dovozy pro fotovoltaiku, meziročním růstem cen energetických surovin a zhoršením dílčí bilance strojů a zařízení). Pro rok 11 očekává prognóza mírné zlepšení výkonové bilance vlivem zpomalení tempa růstu dovozů, za nímž bude stát jednak výrazný meziroční pokles dovozů pro fotovoltaiku (Box 1) a jednak vliv pomalého růstu domácí poptávky způsobeného restriktivní fiskální politikou. Obdobný vývoj výkonové bilance jako v roce 11 lze očekávat i v roce 1. Deficit bilance výnosů očekává prognóza v roce 1 mírně nad úrovní roku 9. Prohlubování deficitu je způsobeno narůstajícím objemem zisků nerezidentů z přímých investic odplývajících v podobě dividend. V následujících dvou letech bude zhoršování bilance výnosů pokračovat vlivem růstu zisků nerezidentů z přímých investic a zhoršování salda úrokových výnosů. Mírné meziroční snižování schodku bilance běžných převodů v letošním roce je výsledkem vyššího čistého čerpání zdrojů z EU. 3 Statisticky se zhoršení výkonové bilance (prozatím) projevuje přechodem bilance služeb z přebytku do deficitu. Po avizované revizi dat (očištění obchodní bilance o operace nerezidentů) bude vývoj salda obchodní bilance podstatně méně příznivý a bilance služeb se vrátí k plusovým hodnotám. Zároveň nelze vyloučit snížení celkového přebytku výkonové bilance především za rok 9 řádově v rozsahu dosud vykazovaných chyb a opomenutí v platební bilanci. Rozložení zisku nerezidentů na dividendy na straně jedné a reinvestice na straně druhé předpokládá prognóza v poměru % ku 3 %. Vlivem mírného poklesu držby zahraničních dluhových cenných papírů rezidenty a rychlého růstu držby tuzemských dluhových cenných papírů nerezidenty v roce 1. Ta b. 1 (Bo x) ODHAD EFEKTU FOTOVOLTAIKY NA EKONOMICKOU AKTIVITU Investice do solárních panelů výrazně zvýšily objem fixních investic v letech 9 i 1 Graf II..19 REÁLNÝ VÝVOZ A DOVOZ V nejbližších čtvrtletích dojde ke zpomalení růstu vývozu a dovozu v souvislosti s vývojem zahraniční poptávky (meziroční změny v %, meziroční změny v mld. Kč, sezonně očištěno) dolní odhad I/ I/7 I/8 I/9 I/1 I/11 I/1 1 horní odhad Instalovaný výkon (v MW) čistý dovoz (dovoz vývoz, v mld. Kč) Čistý dovoz do Čistý dovoz Fixní investice (v mld. Kč) 39 Efekt do nominálního HDP,3 %, %,7 % Ta b. II.. Reálný dovoz Reálný vývoz Reálný čistý export (změna v mld.; pravá osa) PROGNÓZA PLATEBNÍ BILANCE Schodek běžného účtu se v roce 1 zvýší (v mld. Kč) a) bez operací bankovního sektoru skut. progn. progn. progn. A. BĚŽNÝ ÚČET -37, -1, -8, -1, Obchodní bilance 18, 18, 3,, Bilance služeb 7, -3, -3, -, Bilance výnosů -3,9 -, -7, -9, Běžné převody -13,7-1, -1, -1, B. KAPITÁLOVÝ ÚČET 1, 38, 8, 8, C. FINANČNÍ ÚČET 13,9 177, 1, 1, Přímé investice, 11, 9, 1, Portfoliové investice 113,8 1, 7, 3, Finanční deriváty -7,7 Ostatní investice a) -8, -8, -1,, D. CHYBY A OPOMENUTÍ -38, E. ZMĚNA REZERV (-=nárůst) -, -, -, -, Česká národní banka / Zpráva o inflaci IV/1

20 18 II. PROGNÓZA, JEJÍ ZMĚNY A RIZIKA Deficit běžného účtu bude financován pokračujícím přebytkem kapitálového účtu v důsledku sílícího přílivu prostředků ze zdrojů EU a na finančním účtu čistým přílivem přímých investic. Příliv přímých investic ze zahraničí se v roce 1 oproti loňské nízké úrovni výrazně zvýší. V následujících letech prognóza očekává mírné snížení celkového salda přímých investic. Kromě přímých investic je významným zdrojem přílivu kapitálu v roce 1, podobně jako v roce 9, též příliv portfoliových investic, který je spojený výhradně s pohyby dluhového kapitálu. V následujících dvou letech však dojde k výraznému poklesu kladného salda portfoliových investic vlivem obnovení zájmu rezidentů o investice do zahraničních cenných papírů, postupného snížení potřeby financování fiskálních deficitů v zahraničí a zastavení zahraniční expanze ČEZu, financované dosud ve značné míře emisemi obligací na zahraničních trzích. Ta b. II..3 FISKÁLNÍ PROGNÓZA Plánovaná fiskální konsolidace povede ke znatelnému snížení deficitu vládního sektoru v roce 11 (v % nominálního HDP) skut. progn. progn. progn. Příjmy vládního sektoru, 1,,1 1, Výdaje vládního sektoru,9,8,, z toho: úrokové platby 1,3 1, 1, 1, SALDO VLÁDNÍHO SEKTORU -,8 -,3 -, -, z toho: primární saldo a) -, -3,8 -,7 -, mimořádné jednorázové operace, -, -, -,1 UPRAVENÉ SALDO b) -,1 -, -, -3,9 Cyklická složka (metoda ESCB) c), -,3 -,8 -,7 Strukturální saldo (metoda ESCB) c) -,1 -,8-3, -3, Fiskální pozice v p.b. (metoda ESCB) d) -,1 1,3 1,, Cyklická složka (metoda EK) c) -,8 -, -, -,1 Strukturální saldo (metoda EK) c) -,3 -, -3, -3,8 Fiskální pozice v p.b. (metoda EK) d) -1,,8 1,1 -,3 Dluh vládního sektoru 3,3 39,3,,1 a) saldo vládního sektoru snížené o úrokové platby b) upraveno o mimořádné jednorázové operace, odhad ČNB c) odhad ČNB d) měří meziroční změnu strukturálního salda (kladná hodnota indikuje fiskální restrikci, záporná hodnota fiskální expanzi) Výše popsaný budoucí vývoj ekonomiky se odráží ve výhledu hospodaření vládního sektoru v letech 1 1 (Tab. II..3). V tomto výhledu jsou přitom zapracovány aktualizované údaje o hospodaření vládního sektoru za rok 9, a nově také rozpočtová opatření na rok 11 přijatá v souvislosti s návrhem státního rozpočtu na příští rok, který byl vládou předložen koncem září do Poslanecké sněmovny. Dne 3. září odeslal ČSÚ do Eurostatu údaje o hospodaření vládního sektoru v metodice ESA 9 za roky 9 v rámci tzv. podzimních notifikací vládního deficitu a dluhu. Deficit veřejných financí pro rok 9 byl v rámci uvedené aktualizace upřesněn z,9 % HDP na,8 % HDP. Pro rok 1 předpokládá prognóza pokles deficitu vládního sektoru na,3 % HDP, a to v důsledku účinnosti loni schváleného úsporného fiskálního balíčku. V roce 11 by pak mělo dojít k dalšímu výraznému poklesu schodku na úroveň, % HDP vlivem působení plánovaných konsolidačních opatření přijatých v souvislosti s vládním návrhem státního rozpočtu. Restriktivní působení těchto opatření je v prognóze zachyceno zejména přes vládní spotřebu (škrty ve mzdách a počtech zaměstnanců nepodnikatelské sféry a v neinvestičních výdajích vládního sektoru) a skrze spotřebu domácností (nižší sociální transfery). Dopad konsolidačních opatření na bilanci vládního sektoru bude částečně tlumen nižším inkasem nepřímých daní z důvodu nižší spotřeby domácností a vyvolanými výdaji na vyplácení podpor v nezaměstnanosti. Dále prognóza předpokládá, že z důvodu zlepšení výhledu hospodaření vládního sektoru a s tím spojené nižší potřeby dluhového financování v delším horizontu dojde k mírnému poklesu rizikové prémie země, dílčímu posílení nabídkové strany ekonomiky a zlepšení podmínek pro růst soukromých investic. Celkový dopad plánovaných konsolidačních opatření do růstu HDP je kvantifikován pro rok 11 ve výši -,8 procentního bodu. Prognóza pro rok 1 je založena na předpokladu nezměněné fiskální politiky oproti roku 11 a očekává mírný pokles deficitu vládního sektoru zhruba na % HDP v důsledku zrychlování ekonomického růstu, který se odrazí v mírném zvýšení cyklické složky hospodaření Česká národní banka / Zpráva o inflaci IV/1