DOPLŇKOVÁ ČINNOST ŠKOL A JEJÍ VYUŽITÍ NA STŘEDNÍCH ODBORNÝCH UČILIŠTÍCH

Transkript

1 U N I V E R Z I T A K A R L O V A Pedagogická fakulta CENTRUM ŠKOLSKÉHO MANAGEMANTU DOPLŇKOVÁ ČINNOST ŠKOL A JEJÍ VYUŽITÍ NA STŘEDNÍCH ODBORNÝCH UČILIŠTÍCH Závěrečná bakalářská práce Autor: Tomáš Redl Obor: Školský management Forma studia: kombinované Vedoucí práce: Mgr. Hana Ortová Datum odevzdání práce: 18. června 2010

2 Prohlašuji, že jsem závěrečnou bakalářskou práci s názvem Doplňková činnost škol a její využití na středních odborných učilištích vypracoval sám za použití zdrojů a literatury v ní uvedených. V Křivoklátě dne 17. června 2010 Tomáš Redl

3 Resumé: Závěrečná práce se zabývá zdroji financování středních škol a provozováním doplňkové činnosti. Vychází z výzkumu, provedeného na osmi středních odborných učilištích. Práce řeší jakými způsoby je doplňková činnost provozována, kdo se na jednotlivých školách touto činností zabývá, jaké jsou znalosti zaměstnanců z oblasti financování a právních předpisů z této oblasti. Bylo zjištěno, že zaměstnanci provozující doplňkovou činnost jsou o výsledcích hospodaření informováni minimálně a zaměstnanci, kteří tuto činnost neprovozují nemají informace téměř žádné. Práce přináší ředitelům těchto škol souhrn informací o zdrojích financování a právní rámec provozování doplňkové činnosti pro své zaměstnance. Má sloužit pracovníkům k lepší orientaci v systému financování středního školství a provozování doplňkové činnosti. Summary: The final essay is about the financial resources of secondary schools and about pursuit of additional activities. It results from the research of eight training colleges. The essay deals with the ways of pursuit of additional activities, who is in charge of such activities and what knowledge of financing and legislation from this field do the employees have. It has been found out, that employees engaged in the additional activities are informed minimally about the income from the operations and the employees who are not engaged have almost no information. The essay provides the school directors with the summary of information about the financial resources and legal framework for pursuit of additional activites for their employees. It should help the employees with better orientation in the system of secondary schools financing and pursuit of additional activites.

4 Klíčová slova: financování středního školství, doplňková činnost, vývoj školství, školství, finanční toky, zřizovací listina. řízení Key words: Financing of secondary education, complementary activities, development of education, school management, cash flows, founders' certificate

5 Obsah Úvod. 6 1 Zdroje financování středních škol Charakteristika středního školství ve vzdělávacím systému Vývoj středního školství do roku Vývoj středního školství po roce Řízení regionálního školství v oblasti financování Srovnání finančních toků v regionálním školství v průběhu reformy veřejné správy Rizikové faktory reforem a jejich vliv na financování regionálního školství Základní finanční toky škol a školských zařízení Neinvestiční prostředky Investiční prostředky Alternativní finanční toky škol a školských zařízení Doplňková a jiná činnost škol a školských zařízení Ekonomické zásady provádění doplňkové činnosti Pracovní vztahy v doplňkové činnosti Obecné zásady postupu účtování doplňkové činnosti Právní úprava doplňkové činnosti 26 2 Vztah zřizovatelů k doplňkové činnosti škol a možnosti využívání takto získaných finančních prostředků Zřizovací listina Vztah zřizovatelů k doplňkové činnosti škol Využití finančních prostředků získaných doplňkovou činností Peněžní fondy příspěvkových organizací Rezervní fond Investiční fond Fond odměn Fond kulturních a sociálních potřeb (FKSP) 32

6 3 Výzkum využívání doplňkové činnosti na středních odborných učilištích Dotazníkový průzkum Stanovení hypotézy Vyhodnocení dotazníku Vyhodnocení tabulek Vyhodnocení dotazníku pro zaměstnance Ověření hypotéz 44 Závěr 47 Seznam použité literatury Přílohy. 51

7 Úvod Školství je považováno za jedno z nejdůležitějších odvětví veřejného sektoru. Přestože vzdělání působí jako pozitivní externalita, z níž má prospěch téměř každý subjekt a je celospolečensky uznáváno jako významný potenciál pro rozvoj jedince, ekonomiky a kultury země, mnohdy musí v rámci vládních cílů ustoupit do pozadí. Příčiny jsou zejména v omezeném objemu veřejných financí, nedostatečném zájmu politiků o problematiku oblasti a názorovém nesouladu v pojetí řízení a organizace školství. Lze konstatovat, že málokterý okruh veřejných služeb prodělal takové množství změn, jako právě regionální školství. Oblast středního vzdělávání byla čtyřicet let zasažena vlivem ideologie, která do roku 1989 ovládala bývalé Československo. V jejím zájmu byla přeměna školství tak, aby vyhověla vládnoucí komunistické straně. Z tohoto důvodu je logické, že transformace, která byla v oblasti školství po revoluci provedena, měla být obzvláště důkladná a účinná. Jelikož výkon veřejné správy i po uskutečnění nezbytných změn v průběhu devadesátých let vykazoval mnohé nedostatky, rozhodla se tehdejší vláda pro reformu. V mé práci je zaznamenáno, jaký měla dopad na oblast středního školství, neboť právě zde došlo po roce 2000 ke značným změnám díky přesunu většiny kompetencí z okresních úřadů a Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy na nově vzniklé kraje. Tato reforma i nadále ovlivňuje postavení středních škol i v současné době. Reforma se týká nejen změn pohledu na požadované cíle ve vzdělávání, ale také změn snižujících objem finančních prostředků plynoucích do školství ze státního rozpočtu. Změna českého školství, upravující, předškolní, základní, střední, vyšší odborné a jiné vzdělávání, byla spuštěna novým školským zákonem platným od 1. ledna Zákon se snažil přehledněji upravit výše uvedené stupně vzdělávání a dovednosti uplatnitelné v praktickém životě jako třeba umět spolupracovat ve skupině, umět vyjádřit a zastávat vlastní názor a podobně. To vede nejen k rozvoji individuality každého občana a sociální soudržnosti, ale také ke stimulaci faktorů ovlivňujících ekonomický růst a konkurenceschopnost. Cílem této bakalářské práce je rozbor základních finančních toků a posouzení provozování doplňkové činnosti škol na středních odborných učilištích. Představit způsoby a možnosti získávání finančních prostředků subjekty poskytující výchovné a vzdělávací služby. Analýze v této práci podléhají základní zdroje finančních toků do 6

8 škol a školských zařízení prostřednictvím institucí, které finance poskytují jednotlivým školským subjektům a alternativní finanční zdroje, které jsou jednotlivé školy a školská zařízení schopny zajišť ovat samy prostřednictvím vlastní iniciativy. Práce má napomoci lepší orientaci ve zdrojích financování středních odborných učilišť a provozování jejich doplňkové činnosti. Práce je rozdělena do tří kapitol. První kapitola definuje pojem středního školství, přibližuje situaci sekundárního vzdělávání do roku 1989 a jeho následný porevoluční vývoj. Prostor je zde věnován i problematice reformy veřejné správy ve školství po roce Dále analyzuje základní a alternativní finanční toky do škol a školských zařízení prostřednictvím institucí, které finance poskytují. Druhá část práce je zaměřena na vztah zřizovatelů k doplňkové činnosti a možnosti využívání finančních prostředků z doplňkové činnosti. Ve třetí kapitole je proveden výzkum a následný rozbor, který porovnává provozování doplňkové činnosti na osmi středních odborných učilištích ze Středočeského, Jihomoravského, Libereckého a Plzeňského kraje. Díky informacím, které mi poskytli ředitelé škol, bylo vypracováno vzájemné porovnání i vývoj jejich financí v posledních letech. Tato práce je určena ředitelům škol a všem řídícím pracovníkům, kteří se zabývají provozováním doplňkové činnosti a potažmo jejich zaměstnancům. Těm má sloužit pro pochopení a lepší orientaci ve zdrojích financování a následném využití při provozování doplňkové činnosti. Je třeba, aby každý zaměstnanec věděl jaké finanční prostředky poskytuje škole zřizovatel a jaké může získávat sama z vlastních zdrojů. 7

9 1 Zdroje financování středních škol 1.1 Charakteristika středního školství ve vzdělávacím systému Střední vzdělání rozvíjí vědomosti, dovednosti, schopnosti, postoje a hodnoty získané v základním vzdělání důležité pro osobní rozvoj jedince. Poskytuje žákům obsahově širší všeobecné vzdělání nebo odborné vzdělání spojené se všeobecným vzděláním a upevňuje jejich hodnotovou orientaci. Střední vzdělání dále vytváří předpoklady pro plnohodnotný osobní a občanský život, samostatné získávání informací a celoživotní učení, pokračování v navazujícím vzdělávání a přípravu pro výkon povolání nebo pracovní činnosti. 1 Střední školy mají ve svém poslání poskytování tzv. post obligatorního vyššího sekundárního studia, tedy středoškolského stupně, který navazuje na povinnou školní docházku. Výjimku tvoří víceletá gymnázia (nižší ročníky prima kvarta) umožňující nižší sekundární vzdělání, které představuje součást povinné docházky. Obsah výuky odpovídá rozsahu učiva druhého stupně základních škol. Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon) rozlišuje stupně středního vzdělání na střední vzdělání se vzdělávacím programem v délce jednoho až dvou roků, střední vzdělání s výučním listem a střední vzdělání s maturitní zkouškou. Zřizovatelské kompetence středních a vyšších odborných škol patří do samostatné působnosti krajů. Jednotlivé typy středních škol: - gymnázia, - střední odborné školy - střední odborná učiliště Střední odborná učiliště žáci jsou zde vzděláváni ve dvouletých, tříletých i čtyřletých oborech. Výuka ve dvou až tříletých oborech je zaměřena na výkon dělnických profesí, ve čtyřletých oborech na náročnější dělnické profese a technické funkce provozního charakteru. Vzhledem k tomu, že absolvování těchto oborů je zakončeno výučním listem a ne maturitní zkouškou, mají tito žáci možnost pokračovat v nástavbovém studiu. 1 Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon). 8

10 1.2 Vývoj středního školství do roku 2000 Struktura středního školství doznala v minulých desetiletích mnoha změn. Nejpodstatnější je průběh reformy veřejné správy po roce V době komunistického režimu se v oblasti školství uplatňovaly nedemokratické autoritativní a direktivní principy. Prvky tehdejší školské samosprávy prakticky neexistovaly, podíl rodičů a studentů na chodu vzdělávacích ústavů byl takřka mizivý, ani participace zaměstnanců nebyla vysoká. Podle prvního socialistického školského zákona vykonával správu všech škol (kromě vojenských a bezpečnostních) ústřední školský orgán, spolupůsobnost při řízení odborných škol byla stanovena resortům. Podle vládního nařízení č.108/1952 Sb. se zemědělské a lesnické školy začlenily pod Ministerstvo zemědělství a Ministerstvo lesů a dřevařského průmyslu. Zdravotnické školy přešly pod Ministerstvo zdravotnictví (vládní nařízení č. 80/1953 Sb.), umělecké školy byly řízeny Ministerstvem kultury (vládní nařízení č. 77/1953 Sb.) a odborná učiliště Ministerstvem pracovních sil. Po několika letech se však uvedené školy vrátily zpět pod Ministerstvo školství (mimo zdravotnických), protože tento způsob vedl k tříštění jednotlivého vzdělávání mládeže, a tedy i ke snížení úrovně vzdělání. Střední článek školské správy byl rozdělen do soustavy krajských národních a okresních národních výborů. To, že vzdělání bylo začleněno pod národní výbory, vedlo ke zvýšení vlivu orgánů při personálním obsazování řídících funkcí. Problémem tohoto modelu byla uniformita vzdělávacích programů a postupů, která nedávala prostor pro rozvoj všech potřeb dětí, a vznikala nerovnost v přístupu dětí ke vzdělání v podobě preference dětí dělnických a rolnických rodičů. Jedním z pozitiv tehdejšího systému se stalo zřizování a podporování různých typů zařízení pro volný čas dětí a mládeže, školních jídelen, ale jejich vznik byl silně politicky motivován. Z těchto důvodů bylo po roce 1989 společensky nezbytné posílit princip demokratičnosti, decentralizace, efektivnosti a podpořit zájem veřejnosti o otázky vzdělanosti. Oblast školství se zaměřila především na realizaci následujících kritérií transformace: 2 - zlepšit financování škol 2 STERCKOVÁ,Y. a kol.reforma veřejné správy a veřejných financí a faktory efektivnosti rozvoje regionů. 1.vyd. Brno: Vydavatelství, s. ISBN

11 - zajistit kvalitní materiály a prostorové podmínky pro výchovně vzdělávacích činností - zvýšit spolupráci škol a dalších institucí - zvýšit kvalitu a dostupnost vzdělání - příliš nezvyšovat finanční výdaje na školy - zlepšit pracovní podmínky učitelů - zkvalitnit obsahové a metodické stránky vzdělání Podstatné změny ve správě regionálního školství se udály hned po roce 1989 přijetím zákona č. 425/1990 Sb., o okresních úřadech, kterým zanikly národní výbory a byly zřízeny okresní úřady, a dále prvního porevolučního školského zákona č. 564/1990 Sb., o státní správě a samosprávě ve školství. V návaznosti na tato kritéria porevoluční transformace školství se mezi nejdůležitější znaky této etapy řadí zejména: 3 - změna ve způsobu financování- školy začaly dostávat peníze podle počtu studentů (tzv. normativní způsob financování), finanční prostředky rozdělovalo přímo ministerstvo školství za pomoci regionálních školských úřadů - změny v platovém systému od devadesátých let došlo v této oblasti k mnoha změnám (platy učitelů zaostávaly za platy ostatních zaměstnanců veřejných služeb), od roku 1992 byli zaměstnanci regionálního školství placeni podle zákona č. 143/1992 Sb., o platu a odměně za pracovní pohotovost, v roce 2000 byly zvýšeny tarifní platy a od roku 2004 bylo dvanáct platových tříd nahrazeno šestnácti třídním systémem 1.3 Vývoj středního školství po roce 2000 V roce 2000 byly Parlamentem ČR přijaty základní zákony vedoucí k transformaci veřejné správy. V důsledku jejich přijetí byly ustanoveny nové orgány regionální samosprávy (kraje) a proces decentralizace veřejné správy tak dostal nejen 3 VALENTA, J. Financování a rozpočet školy. 1. vyd. Karviná: Paris, s. ISBN

12 věcně odbornou, ale i politickou dimenzi. Nejcharakterističtějším znakem této reformy je posilování kompetencí samosprávy. Jedním z kroků transformace bylo zahrnutí školské správy do všeobecné veřejné správy na úrovni regionů. Tento krok však nepřinesl zásadní změny ve struktuře vzdělávacího systému zaznamenal změny v síti škol, a to v jejich počtu a nabídce oborů vzdělání. Transformace školské správy započala rokem 2000 přijetím základních zákonů vedoucích k reformě. Pro veřejnou správu byla vybrána alternativa kombinovaného modelu. Během 90. let bylo uplatňováno odvětvové řízení, avšak nový výkon správy předpokládal kombinaci dvou modelů, a to tzv. odvětvového a územního řízení. V návaznosti na rysy kombinovaného modelu bylo nejpodstatnější zřídit orgány regionální samosprávy, posílit jejich kompetence a provést celkovou decentralizaci veřejné správy. Pro úspěšné fungování modelu se stalo nezbytné přijetí právních norem, které utvořily jeho legislativní základ. Jednalo se o soustavu tzv. transformačních zákonů, kterými byla v průběhu roku 2000 završena druhá etapa reformy veřejné správy. První etapa začala v devadesátých letech diskusí o koncepci a provedení systémových změn, druhá znamenala přijetí potřebných zákonů a třetí etapou byla samotná realizace transformace veřejné správy. Pro lepší orientaci se již v etapě tvorby těchto zákonů rozdělily do dvou skupin: v jedné jsou zahrnuty tzv. kompetenční zákony, v druhé pak rozpočtové a majetkové zákony: a) Kompetenční zákony soustava pěti nových zákonů, které zcela upravily kompetence ve vybraných oblastech veřejných služeb: 4 - zákon č. 128/2000 Sb., o obcích - zákon č. 147/2000 Sb., o okresních úřadech - zákon č. 129/2000 Sb., o krajích - zákon č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze - zákon č. 132/2000 Sb., v platném znění, o změně a zrušení některých zákonů souvisejících se zákonem o krajích, zákonem o obcích, zákonem o okresních úřadech a zákonem o hlavním městě Praze Z hlediska změn v systému řízení regionálního školství je podstatné, že posledně jmenovaný zákon změnil kompetence určované doposud třemi školskými 4 VALENTA, J. Financování a rozpočet školy. 1. vyd. Karviná: Paris, s. ISBN

13 zákony: zákonem č. 29/1984 Sb., v platném znění, o soustavě základních a středních škol (školský zákon), zákonem č. 564/1990 Sb., v platném znění, o správě a samosprávě ve školství a zákonem č. 76/1978 Sb., v platném znění, o školských zařízeních. b) Rozpočtové a majetkové zákony zákony, které zásadně mění dosavadní pravidla tvorby a využití finančních a majetkových zdrojů pro výkon veřejné správy: 5 - zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech republiky - zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů - zákon č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení výnosů některých daní územním samosprávným celkům - zákon č. 157/2000 Sb., o přechodu některých věcí, práv a závazků z majetku České republiky do majetku krajů 1.4 Řízení regionálního školství v oblasti financování Základním znakem nového systému veřejné správy regionálního školství je odstátnění všech škol a naprosté většiny školských zařízení. Odstátnění spočívá v tom, že zřizovatelské pravomoci vůči těm školám a školským zařízením, které doposud zřizoval přímo stát, přecházejí na samosprávné orgány (krajská zastupitelstva). To významným způsobem ovlivnilo odpovědnost za financování škol a školských zařízení. Změna se nejvíce dotkla těch škol, které ze zákona zřizoval přímo některý z ústředních orgánů státní správy (např. u většiny středních škol Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, ale také Ministerstvo zemědělství, Ministerstvo práce a sociálních věcí aj.). Hlavním znakem změn ve financování je zavedení vícezdrojového financování také u těchto typů škol a školských zařízení. Převedení zřizovatelských pravomocí do kompetence samosprávných orgánů nových krajů totiž znamená mj. také novou povinnost krýt náklady spojené s provozem těchto škol a školských zařízení z rozpočtu zřizovatelů (krajů). Tím dochází k oddělení investičních výdajů (IV) a tzv. ostatních neinvestičních nákladů (ONIV výdaje na provoz) od tzv. přímých nákladů na 5 VALENTA, J. Financování a rozpočet školy. 1. vyd. Karviná: Paris, s. ISBN

14 vzdělávání, které zůstávají v kompetenci státní správy. Toto přenesení odpovědnosti za část financování (IV a ONIV) do tzv. přímé působnosti regionální samosprávy znamená uplatnění územního principu řízení v oblasti financování. Zdroje pro pokrytí těchto výdajů budou kraje zajišť ovat jednak z vlastních daní v rámci nového schématu rozpočtového určení daní, jednak z účelových dotací z kapitoly ministerstva financí, popř. jiných kapitol státního rozpočtu. Aplikací územního principu řízení v oblasti této části financování škol a školských zařízení tak vlastně dochází ke sjednocování systému vícezdrojového financování téměř všech typů škol a školských zařízení v České republice a to jak škol veřejných, tak i soukromých. Sjednocovacím prvkem tohoto systému je to, že zřizovatel odpovídá za financování IV a ONIV, zatímco tzv. přímé náklady na vzdělání garantuje stát. Výjimkou tohoto systému zůstávají školy církevní, jejichž financování ze zákona garantuje plně stát bez ohledu na skutečnost, že není jejich zřizovatelem. Pod pojmem přímé náklady na vzdělávání se rozumí: 6 a) prostředky na platy a náhrady platů a náhrady platů, popř. mzdy a náhrady mezd, na odměny za pracovní pohotovost, odměny za práci vykonanou na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr a odstupné, na náklady na zvláštním způsobem stanovené odvody do sociálních a zdravotních fondů a ostatní náklady vyplývající z pracovně právních vztahů b) prostředky na nezbytné zvýšení nákladů spojených s výukou dětí zdravotně postižených podle písm. a) c) výdaje na učební pomůcky, výdaje na učebnice a školní potřeby, pokud se žákům poskytují bezplatně d) výdaje na další vzdělávání pedagogických pracovníků e) neinvestiční a investiční prostředky na inovační a rozvojové programy, které souvisejí s rozvojem škol a kvalitou vzdělávání Uvedené přímé náklady na vzdělávání přiděluje Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy jako účelové prostředky pro veřejné školy a školská zařízení, a to prostřednictvím orgánu kraje v přenesené působnosti (krajský úřad). Znakem odvětvového řízení této oblasti financování je zákonná pravomoc ministerstva školství 6 VALENTA, J. Financování a rozpočet školy. 1. vyd. Karviná: Paris, s. ISBN

15 jednak stanovit pravidla rozpisu těchto prostředků (tzv. rozpis) a pravomoc stanovit závazná pravidla rozpisu přidělených prostředků z úrovně kraje na jednotlivé školy a školská zařízení v působnosti kraje. Navazuje tak na předchozí stav ve způsobu rozpisu této části školských financí, kdy ministerstvo po schválení státního rozpočtu zpracovávalo metodiku rozpisu rozpočtu, která byla závazná pro všechny školské úřady. Odvětvový princip řízení v oblasti financování spočívá v normotvorné roli Ministerstva školství v oblasti financování vůči krajským úřadům včetně pravomoci určit těmto nižším článkům veřejné správy kritéria pro stanovení krajských soustav normativů nezbytných pro rozpis přidělených prostředků jednotlivým školám a školským zařízením. Je třeba konstatovat, že změna v zákoně o státní správě a samosprávě škol přinesla posílení územního principu řízení: umožnila zřizovatelům přispívat školám a školským zařízením na ty výdaje, které má jinak ze zákona povinnost poskytovat stát (tedy ministerstvo). Jde o přímé náklady na vzdělání. Pokud tedy využije regionální samospráva tohoto zmocnění a přispěje svým školám nad rámec prostředků přidělených ze státního rozpočtu, nepochybně tak posílí svůj vliv na chod škol a tím zvýrazní územní princip řízení, aniž by to bylo na úkor odvětvových principů řízení v oblasti financování. Potvrzuje se tak, že přijatý systém řízení regionálního školství nese znaky kombinovaného modelu. Je třeba ještě uvést, že financování přímých nákladů na vzdělání u nestátních škol bude i nadále garantovat Ministerstvo školství v souladu se zvláštním předpisem (zákon č. 306/1999 Sb., o poskytování dotací soukromým školám, v platném znění), i když finance půjdou opět prostřednictvím územního orgánu v tomto případě prostřednictvím orgánů kraje v přenesené působnosti (krajský úřad). Podstatný rozdíl oproti finančním tokům do veřejných škol spočívá v tom, že kraje již takto přidělené prostředky určené pro nestátní školy nebudou dále přerozdělovat. To je podstata přímého financování. 14

16 1.5 Srovnání finančních toků v regionálním školství v průběhu reformy veřejné správy Je zajímavé sledovat, jak se v souvislosti s transformačními kroky měnily toky financí v regionálním školství. Každý zásah do struktury veřejné správy ve školství vždy znamenal také změnu právě finančních toků. Právě tyto okolnosti činí systém financování stále méně přehledným, což není ku prospěchu věci. Dále uvedené srovnání pak ukazuje ještě jednu závažnou skutečnost: finanční toky (tedy i celý systém financování) se postupně výrazně komplikuje. Vývoj v této oblasti jde prokazatelně od jednoduchých forem a principů ke složitějším a méně přehledným vazbám. 7 Období V tomto období byly rozhodujícím článkem ve financování regionálního školství odvětvově řízené školské úřady. Viz. schéma č. 1 7 VALENTA, J. Financování a rozpočet školy. 1. vyd. Karviná: Paris, s. ISBN

17 Období Toto období charakterizoval přechodný stav způsobený zrušením školských úřadů, vznikem krajských úřadů a dočasnou existencí okresních úřadů, jež na tuto přechodnou dobu převzaly ve financování škol zřizovaných obcemi úlohu bývalých školských úřadů. Viz. schéma č. 2 16

18 Období 2003 dosud Koncem roku 2002 zanikly okresní úřady, rozhodujícím článkem ve financování regionálního školství se staly krajské úřady. Začíná se uplatňovat vliv obcí s rozšířenou působností. Všechny školy mají ze zákona právní subjektivitu, toky financí do jednotlivých škol jsou zásadně zprostředkovány rozpočtem zřizovatele (týká se jak krajských, tak obecních škol). 8 Viz. schéma č. 3 8 VALENTA, J. Financování a rozpočet školy. 1. vyd. Karviná: Paris, s. ISBN

19 1.6 Rizikové faktory reforem a jejich vliv na financování regionálního školství Změny, které provázejí vývoj vzdělávací soustavy od počátku devadesátých let, zaznamenaly v řadě případů negativní dopad do financování právě regionálního školství a v lepším případě znamenají potencionální riziko, které se může projevit časem Vývoj podílu veřejných výdajů na vzdělávání k HDP v ČR rok %HDP 4,1 4,2 4,3 4,6 5,3 5,5 5,3 5,2 4,6 rok %HDP 4,4 4,6 4,6 4,5 4,7 4,6 4,5 4,4 4,2 Srovnání podílu výdajů na vzdělání k HDP v některých zemích OECD (2000) stát Korea USA DK S ISL F N P CH A FIN %HDP 7,1 7 6,7 6,5 6,3 6,1 5,9 5,7 5,7 5,7 5,6 stát B UK D PL H E I NL CZ GR %HDP 5,5 5,3 5,3 5,2 5 4,9 4,9 4,7 4,6 4,0 Zdroj: OECD Pozn: Průměr v zemích OECD: 5,9 Podrobný komentář k tabulkám je naprosto zbytečný. Porovnání celkových veřejných výdajů jako podílu na celkovém HDP je mezinárodně sledovaný a ověřitelný indikátor, podle kterého mezinárodní instituce srovnávají, jak vypadá ve skutečnosti politika financování v oblasti vzdělávání v jednotlivých zemích. Je jasné, že Česká 18

20 republika v tomto ohledu zaujímá jednu z posledních příček v rámci zemí OECD, ale dokonce vše nasvědčuje zhoršování tohoto stavu v nejbližší budoucnosti! 9 Tvorba HDP a výdaje na jednoho obyvatele HDP/1 obyv škol. výd./1 obyv vzáj. podíl % 5,2 5,2 4,7 4,3 4,6 4,4 4,5 Zdroj:ČSÚ, MŠMT Z této tabulky vyplývá, že vzájemný podíl výdajů na vzdělávání vztažených na 1 obyvatele a HDP na 1 obyvatele v posledních letech vytrvale klesá. Zatímco výkonnost ekonomiky v zemi se zlepšovala, podíl takto vytvořených prostředků věnovaných na vzdělání se snižoval. Trvalé podhodnocování objemu veřejných financí do oblasti vzdělávání znamená vážný problém nejen pro vývoj celého sektoru, ale také pro aplikaci ekonomických a finančních modelů uvnitř tohoto sektoru. Jelikož nejsou zdrojově kryty základní potřeby jednotlivých institucí, nemůže bez problémů fungovat financování jako systém a jednotlivé orgány veřejné správy na nejrůznějších úrovních (počínaje MŠMT a konče ředitelem školy) se nutně musí dopouštět neadekvátních zásahů do systému, aby jej přizpůsobili nedostatku zdrojů. 1.7 Základní finanční toky škol a školských zařízení Jednotlivé školy a školská zařízení jsou zřizovány jako státní příspěvkové organizace, příspěvkové organizace nebo školské právnické osoby, které hospodaří s finančními prostředky veřejných rozpočtů. Tyto prostředky jsou účelově vázány a proto je lze vynakládat na ty účely, pro které jsou určeny. Hovoříme o prostředcích ze státního rozpočtu a rozpočtů územně samosprávných celků. Do tohoto režimu užití 9 VALENTA, J. Financování a rozpočet školy. 1. vyd. Karviná: Paris, s. ISBN

21 prostředků veřejných rozpočtů patří i využití prostředků jednotlivých fondů příspěvkových organizací zřízených MŠMT, obcí nebo krajem. Finanční prostředky veřejných rozpočtů lze využívat i dle zvláštních předpisů například náklady spojené se zajišť ováním bezpečnosti ochrany zdraví při práci hradí škola, podobně také náklady o požární ochraně vyplývajících ze zvláštních předpisů, o hygienických podmínkách výuky a výchovy apod. Takové prostředky lze využít i na pojištění majetku, kde škola postupuje podle pokynů zřizovatele. Velmi důležité omezení využití prostředků státního rozpočtu je stanoveno Rozhodnutím o zařazením do rejstříku škol. 10 Financovat lze jen takové činnosti, které odpovídají Rozhodnutí. Škola nemůže z dotace MŠMT financovat přímé náklady spojené např. výukou žáků na odborném učilišti, pokud tak není v Rozhodnutí uvedeno. Podobně nelze škole přidělit dotaci ze státního rozpočtu na více žáků, než je uvedena kapacita školy nebo oboru vzdělávání. 11 Základními právními předpisy pro tuto oblast jsou: - zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech (rozpočtová pravidla ČR), ve znění pozdějších předpisů - zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů - zákon č. 561/2004 Sb., školský zákon - zákon č. 306/1999 Sb., o poskytování dotací soukromým školám, předškolním a školským zařízením, ve znění pozdějších předpisů - vyhláška č. 65/2005 Sb., kterou se stanoví členění krajských normativů, ukazatele rozhodné pro jejich stanovení, jednotky výkonu pro jednotlivé krajské normativy, vztah mezi jednotkami a ukazateli výkonu, ukazatele pro výpočet minimální úrovně krajských normativů a zásady pro jejich zvýšení a jejich zveřejnění (vyhláška o krajských normativech) - vyhláška č. 55/2005 Sb., o podmínkách organizace a financování soutěží a přehlídek v zájmovém vzdělávání 10 Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon). 11 Mgr. Zeman a spol.: Studium pro ředitele škol a školských zařízení, Praha, vydal Národní institut pro další vzdělávání, 2005, Financování školy, str

22 1.7.1 Neinvestiční prostředky Do neinvestičních prostředků zahrnujeme: Přímé vzdělávací náklady jejich vymezení stanoví 160 školského zákona, lze je hradit ze státního rozpočtu. Jsou to prostředky poskytnuté na: - platy tj. platy a náhrady platů, mzdy a náhrady mezd, na odměnu za pracovní pohotovost a ostatní prostředky za provedenou práci (ostatní osobní náklady, odstupné, odměny žákům, studentům za produktivní práci) - odvody náklady na zvláštním způsobem stanovené odvody do sociálních a zdravotních fondů (zdravotní a sociální pojistné), příděl do Fondu kulturních a sociálních potřeb - ONIV (ostatní neinvestiční náklady) jsou to ostatní náklady vyplývající z pracovně právních vztahů (cestovné, osobní ochranné pomůcky, zákonné pojištění odpovědnosti organizace za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání, výdaje na učebnice, učební pomůcky, školní potřeby pokud se poskytují škole ze státního rozpočtu bezplatně, výdaje na nezbytné zvýšení nákladů spojených s výukou dětí, žáků a studentů zdravotně postižených, náklady na další vzdělávání pedagogických pracovníků a služby, které souvisejí s rozvojem škol a kvalitou vzdělávání (zajištění praktické výuky žáků Středních odborných učilišť, výuky plavání) Ostatní provozní náklady jsou to neinvestiční náklady související se zajištěním provozu školy a školských zařízeních, především náklady na energie, nájemné, opravy, materiál, ostatní služby, odpisy, drobný dlouhodobý hmotný majetek, drobný dlouhodobý nehmotný majetek atd. 12 Neinvestiční prostředky jednotné pro jednotlivé školy a školská zařízení dle typu zřizovatele: - dary poskytnuté dárcem - vlastní zdroje a zdroje z doplňkové či jiné činnosti získává přímo škola 12 Mgr. Zeman a spol.: Studium pro ředitele škol a školských zařízení, Praha, vydal Národní institut pro další vzdělávání, 2005, Financování školy, str

23 - prostředky pro aktivní politiku zaměstnanosti, poskytuje místně příslušný úřad práce prostřednictvím zřizovatele - prostředky programů Evropské unie dle pravidel jednotlivých programů Zřizovatel kraj: - příspěvek na přímé vzdělávací náklady poskytuje MŠMT kraji formou dotace, který tyto prostředky poskytne škole formou příspěvku - příspěvek na provoz poskytuje škole přímo zřizovatel formou příspěvku - prostředky programů vyhlašovaných MŠMT, dotaci obdrží kraj a poskytne je škole formou příspěvku Investiční prostředky Školy a školská zařízení zřizované krajem, obcí musí investiční dotace nebo nakládání s investičními prostředky konzultovat či o ně žádat prostřednictvím zřizovatele. V případě reprodukce majetku je vhodné, aby škola zpracovala investiční záměr s příslušným návrhem rozpočtu akce v podobě nákladů a zdrojů. Při požádání o dotace ze státního rozpočtu vychází žadatel z ustanovení vyhlášky Ministerstva financí č. 560/2006 Sb., o účasti státního rozpočtu na financování programu reprodukce majetku. Investiční prostředky dle jednotlivých zřizovatelů: Zřizovatel kraj: - odpisy, pokud zřizovatel svěřil škole do správy odepisovaný majetek zdrojem je příspěvek na provoz od zřizovatele - investiční dotace z rozpočtu zřizovatele - dotace ze státního rozpočtu na reprodukci majetku - výnosy z prodeje hmotného investičního majetku ve správě školy, pokud tak zřizovatel stanoví - dary a příspěvky od jiných subjektů, pouze pokud jsou určené a použitelné k investičním účelům - převody z rezervního fondu povolené zřizovatelem 22

24 Schéma: Rozlišení finančních prostředků středních škol po roce 2000 Zdroj: MŠMT. Národní program rozvoje vzdělání v ČR: Bílá kniha. Praha: Tauris, s. ISBN Alternativní finanční toky škol a školských zařízení Školy a školská zařízení mohou získávat finanční prostředky do svých rozpočtů nejen prostřednictvím zřizovatele, ale také prostřednictvím vlastní iniciativy tak, jak od nich očekává a vyžaduje záměr reformy školství. Jde především o neinvestiční finanční prostředky, které škola může získat například formou: - daru poskytnutého dárcem pro účel, který dárce sám vymezí v darovací listině - účelová investiční a neinvestiční dotace, získaná na základě žádosti příslušné organizace - vlastních zdrojů doplňkové a jiné činnosti - programů vyhlašovaných MŠMT - prostředky programů Evropské unie dle pravidel jednotlivých dotací 23

25 1.9 Doplňková a jiná činnost škol a školských zařízení Jde o činnosti, které příspěvková organizace provádí mimo svou hlavní činnost, za jejímž účelem byla zřízena. Doplňková činnost se týká neziskových organizací zřízených obcemi a kraji. Základním právním předpisem, který tento výkon upravuje je zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, v platném znění, ( 27 odst.2 písm.g). Okruhy doplňkové činnosti navazují na hlavní účel příspěvkové organizace proto, aby mohla lépe využívat všechny své hospodářské možnosti a odbornost svých zaměstnanců. Tato činnost nesmí narušovat plnění hlavních účelů organizace a sleduje se odděleně. 13 Jiná činnost se týká příspěvkových organizací (například výchovné a diagnostické ústavy). Základním právním předpisem, který tuto činnost upravuje je zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech (rozpočtová pravidla ČR), v platném znění. Všechny činnosti vykonávané v rámci doplňkové a jiné činnosti musejí být: v souladu se živnostenským zákonem č. 455/1991 Sb., (novelizován zákonem č. 130/2008 Sb.) Základem k provozování je tedy živnostenský list nebo koncesní listina uvedeny ve zřizovací listině to znamená, že je musí schválit zastupitelstvo obce či kraje (u státních organizací MŠMT) účetně vedeny odděleně od činnosti hlavní důvodem je, že k doplňkové a jiné činnosti nesmí příspěvková organizace používat prostředky ze státního rozpočtu. Příjmy z těchto činností podléhají zdanění, dle zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmu 13 Mgr. Zeman a spol.: Studium pro ředitele škol a školských zařízení, Praha, vydal Národní institut pro další vzdělávání, 2005, Financování školy, str

26 1.9.1 Ekonomické zásady provádění doplňkové činnosti - Doplňková činnost se vede účetně odděleně od činnosti hlavní. Za tím účelem se zřizuje analytický účet pro doplňkovou činnost - Doplňková činnost nesmí být v ročním úhrnu ztrátová. V případě zjištění ztráty k hospodářského roku musí být dop. činnost do konce roku vyrovnána. Pokud by k vyrovnání nedošlo, škola oznámí tuto skutečnost zřizovateli a navrhne mu řešení - Výnosy doplňkové činnosti podléhají dani z příjmů právnických osob. Náklady dop. činnosti jsou výdaji k zajištění, dosažení a udržení příjmu podle zákona č. 586/1992 Sb., o dani z příjmu, ve znění pozdějších předpisů - Prostředky z příjmů je možno použít pouze ke krytí nezbytných nákladů doplňkové činnosti a dále k dokrytí potřeb hlavní činnosti a jejímu zkvalitnění prostřednictvím hospodářského výsledku a fondů - Zisk z hospodářského výsledku dop. činnosti se po zdanění spojí s hospodářským výsledkem z hlavní činnosti. Ze zlepšeného výsledku je tak uhrazena případná ztráta z hlavní činnosti, zbývající zlepšený hospodářský výsledek je rozdělen do fondů organizace - náklady na dop. činnost, na které byly dočasně použity finanční prostředky z rozpočtu určeného na hlavní činnost se vrací z tržeb z doplňkové činnosti zpět do rozpočtu školy měsíčně, a to přeúčtováním do nákladů činnosti doplňkové Pracovní vztahy v doplňkové činnosti Dop. činnost vykonávají pracovníci školy a externí pracovníci v rámci uzavření dohody o činnosti. Ředitel školy pověří koordinátora, který vede průběžně evidenci hodin odpracovaných v dop. činnosti. Na základě této evidence provede vyúčtování, které předkládá řediteli školy ke schválení. Vyúčtování je předloženo mzdové účetní školy k výpočtu a výplatě mzdy. Dop. činnost vykonávají pracovníci školy v rámci sepsané pracovní smlouvy. Odměňování pracovníků se provádí z objemu mzdových prostředků určených pro hlavní činnost s následnou refundací zpět z prostředků dop. činnosti. 25

27 1.9.3 Obecné zásady postupu účtování doplňkové činnosti - Uplatňují se náklady a výnosy související s provádění dop. činnosti - Jako náklady dop. činnosti nelze uznat investiční výdaje - Náklady na pohoštění lze uznat pouze v případě kurzů, školení a seminářů za předpokladu, že je uvedeno v kalkulaci nákladů těchto akcí a je uhrazeno účastníky - Náklady a výnosy se účtují za období, s nímž věcně a časově souvisí Právní úprava doplňkové činnosti Předmět doplňkové činnosti školy je stanoven ve zřizovací listině. Její provádění se řídí obecně platnými předpisy, zejména: - zákonem č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů - zákonem č. 561/2004 Sb., školský zákon, ve znění pozdějších předpisů - zákonem č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů - zákonem č. 526/1990 Sb., o cenách, ve znění pozdějších předpisů - zákonem č. 586/1992 Sb., o dani z příjmů, ve znění pozdějších předpisů - zákonem č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů 26

28 2 Vztah zřizovatelů k doplňkové činnosti škol a možnosti využívání takto získaných finančních prostředků 2.1 Zřizovací listina Zřizovací listina je zákonem stanovený dokument, který je pro organizaci nepřekročitelným příkazem a zmocněním k činnostem, které bude vykonávat, stejně tak jako k nakládání s majetkem svěřeným do správy. Zákonem o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů byl zaveden nový pojem majetek svěřený do správy, jehož obsah není přesně legislativně upraven. Po účinnosti výše zmiňovaného zákona převládal názor, že příspěvkové organizace nemohou vlastnit a nabývat majetek. V této souvislosti se objevilo spoustu názorů jak z řad právníků, tak z řad auditorů a daňových poradců, kteří uváděli ve svých stanoviscích, že pokud příspěvkové organizace nemohou vlastnit ani nabývat majetek, je tímto zpochybněna také jejich samostatnost jako právnických osob. 14 Jelikož tuto problematiku zákon neřeší zcela jednoznačně, vydalo ministerstvo financí stanovisko, ve kterém uvádí, že příspěvkové organizace mohou být jsou vlastníky majetku. V případě, že územně samosprávný celek jako zřizovatel předal svůj majetek své příspěvkové organizaci do správy k jejímu vlastnímu hospodářskému využití, tak tato příspěvková organizace hospodaří s majetkem územně samosprávného celku. To znamená, že o tomto majetku účtuje na příslušných majetkových účtech a odpisuje jej prostřednictvím účetních odpisů. Zřizovatel nesleduje tento majetek předaný do správy příspěvkové organizaci v žádné další své evidenci. Toto stanovisko dalo jasný signál jak postupovat při vydávání zřizovacích listin a kdo má evidovat ve svém účetnictví předaný majetek. Zřizovací listina obsahuje: vymezení základního právního rámce podle kterého příspěvkové organizace vznikají, a to: - zákon č. 129/2000 Sb., o krajích 14 PAŘÍZKOVÁ,I.: Finanční právo: finance územní samosprávy. Brno: Masarykova univerzita, s. ISBN: X 27

29 - zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon) - zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů název a sídlo školské právnické osoby název, sídlo a identifikační číslo osoby zřizovatele, bylo-li přiděleno vymezení hlavního účelu a předmětu činnosti hlavní účel a předmět činnosti školy je vymezen školským zákonem, dále vymezuje jednotlivé části školy, např. Střední odborné učiliště, Učiliště, Školní jídelna, Domov mládeže atd. statutární orgán jako statutární orgán školy je ředitel jmenovaný krajem, jeho základní pravomoci jsou vymezeny ve školském zákoně vymezení majetku, který se předává škole do správy vymezení majetkových práv veškeré změny účelu nemovitostí podléhají písemnému souhlasu zřizovatele doplňková činnost nesmí narušovat plnění hlavního účelu a předmětu školy, dále je zde vyjmenováno, které dop. činnosti má škola od svého zřizovatele povoleny vymezení doby v případě škol a školských zařízení je to na dobu neurčitou závěrečná ustanovení vymezení, co tato zřizovací listina ruší a kdy nabývá platnosti V případě, že organizace žádá o povolení nové doplňkové činnosti, vydá příslušný krajský úřad usnesením zastupitelstva dodatek změnou zřizovací listiny. 28

30 2.2 Vztah zřizovatelů k doplňkové činnosti škol Zřejmě žádný zřizovatel neomezuje jím zřízenou a financovanou školu v provozování doplňkové činnosti. Pokud škola postupuje při provozování této činnosti v souladu s platnými právními předpisy, je ve vlastním zájmu zřizovatele tuto činnost povolit, a to zejména za předpokladu, že škola využívá majetek zřizovatele a odbornosti svých zaměstnanců správným způsobem a vykazuje v této činnosti zisk. Pokud by v doplňkové činnosti škola nebo školské zařízení vykazovaly ztrátu, znamenalo by to krytí této ztráty z rozpočtu zřizovatele a tím i porušení rozpočtové kázně podle zákona č.250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, v platném znění, 28, odst Využití finančních prostředků získaných doplňkovou činností Pokud příspěvková organizace vytváří ve své doplňkové činnosti zisk, může jej použít jen ve prospěch své hlavní činnosti. Zřizovatel může organizaci povolit jiné využití tohoto zdroje. 15 Zákon striktně diktuje podmínky pro nakládání s prostředky a majetkem školské právnické osoby především pro účely hlavní činnosti, která je rozpočtována, a je-li z hlavní činnosti dosahováno příjmů, jejich další využití může být směrováno zase jen do hlavní činnosti. Vedle hlavní činnosti lze vykonávat také doplňkovou činnost, která navazuje na činnost hlavní nebo slouží k účelnému využití odbornosti zaměstnanců a majetku. Doplňková činnost nesmí omezovat hlavní činnost, ohrožovat její kvalitu, rozsah a dostupnost, může být financována jen z vlastních příjmů dosažených jejím výkonem. Zákon v 135 připouští, aby krátkodobě (v rámci jednoho kalendářního čtvrtletí, nejdéle v rámci jednoho roku) byly použity rozpočtované prostředky i na doplňkovou činnost, avšak ve vymezeném období musí být prostředky do rozpočtu vráceny. Nastane-li i přes veškerou snahu situace, kdy v doplňkové činnosti je dosažen záporný hospodářský výsledek, pak je nutné jej vyrovnat v následujícím období, nebo učinit opatření k ukončení doplňkové činnosti. Vzhledem k tomu, že jsou školské právnické osoby napojeny na veřejné rozpočty, zákon omezuje jejich pravomoc 15 VALENTA, J. Financování a rozpočet školy. 1. vyd. Karviná: Paris, s. ISBN

31 osob. 16 Školská právnická osoba může vytvářet peněžní fondy: rezervní fond a k některým úkonům: nesmí samy zřizovat školské právnické osoby, obecně prospěšné společnosti a nadace, zakládat obchodní společnosti ani se účastnit na podnikání jiných investiční fond; školská právnická osoba zřízená ministerstvem, krajem, obcí nebo svazkem obcí vytváří také fond kulturních a sociálních potřeb. Hospodaření s fondy zákon příliš podrobně neřeší, omezuje se jen na informaci, že rezervní fond slouží přednostně k úhradě ztráty z hlavní činnosti z minulých let a dále k podpoře a zkvalitnění hlavní činnosti. Z toho nepřímo vyplývá, že nemůže sloužit ke krytí ztráty z doplňkové činnosti, byť by byl ze zisku doplňkové činnosti v minulosti naplněn. Investiční fond je tvořen účetními odpisy podle zákona o účetnictví a slouží především k financováni investičních potřeb školské právnické osoby, čímž není vyloučena možnost použít prostředky k financování i jiných potřeb, jestliže s tím zřizovatel souhlasí. 2.4 Peněžní fondy příspěvkových organizací Příspěvková organizace vytváří své peněžní fondy: - rezervní fond - investiční fond - fond odměn - fond kulturních a sociálních potřeb Zůstatky peněžních fondů se po skončení roku převádějí do roku následujícího Rezervní fond Rezervní fond slouží pro uplatnění hmotné zainteresovanosti příspěvkové organizace k dosažení lepšího výsledku jejího hospodaření. Lepší výsledek je vytvořen tehdy, jestliže skutečné výnosy jejího hospodaření jsou spolu s přijatým provozním příspěvkem větší, než její provozní náklady. 16 Růžičková,R. Neziskové organizace. 9. vyd. Olomouc:Anag, s. ISBN

32 Rezervní fond se tvoří ze zlepšeného hospodářského výsledku příspěvkové organizace na základě schválení jeho výše zřizovatelem po skončení roku, sníženého o převody do fondu odměn. Zdrojem tohoto fondu mohou být též peněžní dary. Rezervní fond používá příspěvková organizace: - k dalšímu rozvoji své činnosti - k časovému překlenutí rozdílů mezi výnosy a náklady - k úhradě případných sankcí uložených za porušení rozpočtové kázně - k úhradě své ztráty za předchozí léta Zřizovatel může dát příspěvkové organizaci souhlas k tomu, aby část svého rezervního fondu použila k posílení svého investičního fondu Investiční fond Investiční fond vytváří příspěvková organizace k financování svých investičních potřeb. Jeho zdrojem jsou: - odpisy z hmotného a nehmotného dlouhodobého majetku prováděné podle zřizovatelem schváleného odpisového plánu - investiční dotace z rozpočtu zřizovatele - investiční příspěvky ze státních fondů - výnosy z prodeje hmotného investičního majetku, jestliže to zřizovatel podle svého rozhodnutí připustí - dary a příspěvky od jiných subjektů, jsou-li určené nebo použitelné k investičním účelům - převody z rezervního fondu ve výši povolené zřizovatelem Investiční fond příspěvkové organizace se používá: - k financování investičních výdajů, popř. příspěvků - k úhradě investičních úvěrů nebo půjček - k odvodu do rozpočtu zřizovatele, pokud takový odvod uložil - k posílení zdrojů určených na financování údržby a oprav nemovitého majetku ve vlastnictví zřizovatele, který příspěvková organizace používá pro svou činnost; takto použité prostředky se z investičního fondu převádějí do výnosů příspěvkové organizace 31

33 Ke krytí investičních potřeb lze ze souhlasem zřizovatele použít též investičních úvěrů nebo půjček Fond odměn Fond odměn je tvořen ze zlepšeného hospodářského výsledku příspěvkové organizace. Tvorbu fondu odměn provede příspěvková organizace na základě schválení výše zlepšeného hospodářského výsledku zřizovatelem po skončení kalendářního roku. Z fondu odměn se hradí případné překročení prostředků na platy, jehož výše se zjišť uje podle zvláštního právního předpisu Fond kulturních a sociálních potřeb (FKSP) FKSP je tvořen základním přídělem na vrub nákladů příspěvkové organizace z ročního objemu nákladů zúčtovaných na platy a náhrady platů, popřípadě na mzdy, náhrady mzdy a odměny za pracovní pohotovost, na odměny a ostatní plnění za vykonávanou práci. Je naplňován zálohově z roční plánované výše v souladu s jeho schváleným rozpočtem. Vyúčtování skutečného základního přídělu se provede v rámci účetní závěrky. Je tvořen k zabezpečování kulturních, sociálních a dalších potřeb a je určen zaměstnancům v pracovním poměru k příspěvkové organizaci, žákům středních odborných učilišť a učilišť, interním vědeckým aspirantům, důchodcům, kteří při prvém odchodu do starobního nebo plného invalidního důchodu pracovali v příspěvkové organizaci, případně rodinným příslušníkům zaměstnanců a jiným fyzickým nebo i právnickým osobám. Další příjmy, výši tvorby a hospodaření s fondem kulturních a sociálních potřeb stanoví Ministerstvo financí vyhláškou. 32

34 3 Výzkum využívání doplňkové činnosti na středních odborných učilištích Vlastní výzkum jsem prováděl na středních odborných učilištích, která jsou obdobně zaměřena jako naše škola. Převážná většina škol je ze středočeského kraje, pouze jedna škola z kraje jihomoravského, jedna škola z kraje plzeňského a jedna škola z kraje libereckého. Jedná se o školy, se kterými dlouhodobě spolupracujeme v různých směrech, např. pořádání odborných soutěží žáků a podobně. Do určité doby nás spojoval i zřizovatel, jímž bylo Ministerstvo zemědělství. Před vlastním výzkumem jsem musel zvolit vhodné metody a způsoby, které jsem mohl pro svou práci a objektivní posouzení činností použít. Jedna část výzkumu se týkala řídících pracovníků škol, tzn. ředitelů, druhá část výzkumu měla za úkol zjistit, jaké znalosti v oblasti doplňkové činnosti mají samotní zaměstnanci škol, kteří tuto činnost provozují, ale i zaměstnanci školy, kteří se svou prací na doplňkové činnosti nepodílí vůbec. Hlavními požadavky při volbě výzkumných metod bylo především to, do jaké míry mohu postihnout a objektivně posoudit, jak školy využívají možnosti, které jim majetek svěřený zřizovatelem nabízí a co jsou schopni zaměstnanci obětovat pro zlepšení hospodářského výsledku školy a v neposlední řadě možnost vylepšit svojí finanční situaci. Zvolil jsem dvě metody, kterými lze tuto problematiku obsáhnout. První a stěžejní metoda byla pomocí dotazníku adresovaného ředitelům škol a druhá, doplňková, byla metoda rozhovoru, kdy jsem některé konkrétní informace zjišť oval přímo na konkrétní škole. Dotazníky byly směřovány jak ředitelům škol, tak i jejich zaměstnancům. Druhý zmiňovaný dotazník pro zaměstnance škol byl formulován trochu jiným směrem, otázky pro tuto skupinu byly z úplně jiné oblasti. Dotazník pro ředitele byl zaměřen na zjištění stavu provozování doplňkové činnosti, její obsah, zaměření, počtu zaměstnanců, kteří se jí zabývají apod., kdežto od zaměstnanců jsem zjišť oval jaký je jejich přístup a znalosti v oblasti provozování doplňkové činnosti a zda znají jakým způsobem jsou nebo mohou být vyžity finanční prostředky získané touto činností. Metodu rozhovoru s oběma skupinami jsem zvolil proto, aby dotazníková část nebyla příliš obsáhlá a složitá na vyplnění a hlavně byla objektivní. Je mi jasné, že pokud by v dotazníku bylo čtyřicet otázek, asi těžko mohu očekávat objektivitu tohoto dotazníku. Proto jsem jako doplněk dotazníku zvolil ještě metodu rozhovoru. 33