Věci (součásti a příslušenství) a stavby jako samostatné předměty občanskoprávních vztahů v judikatuře Nejvyššího soudu ČR

Transkript

1 Věci (součásti a příslušenství) a stavby jako samostatné předměty občanskoprávních vztahů v judikatuře Nejvyššího soudu ČR JA - Kroměříž, 8. dubna 2010 Mgr. Aleš Klempa, asistent soudce NS ČR, Brno

2 Úvod Digesta Každý obecný pojem či definice jsou zrádné, neboť jen zřídka se stává, že by nemohly být popřeny. Definice věci v právním smyslu v zák. č. 141/1950 Sb. - Ovladatelné hmotné předměty a přírodní síly sloužící lidským potřebám.

3 Předměty právn vních vztahů ( 118 obč. zák. ) 118 obč. zák. obsahuje obecné vymezení předmětů občanskoprávních vztahů, které upravují právní předpisy soukromoprávní povahy. Předmětem občanskoprávních vztahů jsou: věci a, pokud to jejich povaha připouští, práva nebo jiné majetkové hodnoty. ( 118 odst. 1) Předmětem mohou být též byty a nebytové prostory. ( 118 odst. 2)

4 Vztah 118 obč. zák. k veřejn ejnému právu Trestní zákoník (40/2009 Sb.) nebo zákon č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, rozumí věcí zpravidla totéž, co občanský zákoník Význam 118 je omezený povahou vlastního soukromoprávního odvětví

5 Příklady různého chápání pojmů obsažených v 118 v jiných právních odvětvích Byt - obchodní zákoník, chápe byt stejně jako občanský zákoník - trestní zákoník, nechápe byt jen ve smyslu soukromého práva, ale např. také jako pokoj v hotelu, studentské koleji apod. Oprávnění (=subjektivní práva) založená osobám veřejným právem (např. živnostenské oprávnění) nejsou oprávněními ve smyslu 118 odst. 1 obč. zák. a soukromoprávně s nimi nelze nakládat.

6 Majetkové hodnoty vs.. jiné majetkové hodnoty Majetkové hodnoty - nejobecnější předmět občanskoprávních vztahů Jiné majetkové hodnoty jako zbytková kategorie majetkových hodnot = různorodé objekty, které nejsou věcmi, protože nemají hmotnou podstatu, ale nejsou ani právy, protože reprezentují více než jednotlivé právo

7 Jiné majetkové hodnoty a) Souhrny práv (nebo práv a povinností) - podíly společníků na jmění obchodních společností, členské podíly v družstvech a z toho plynoucí práva a povinnosti, know-how, licence, databáze apod. b) Nehmotné statky předměty duševního a průmyslového vlastnictví, jednotlivé hodnoty (stránky a projevy) lidské osobnosti - život, zdraví, osobní svoboda, čest a důstojnost, soukromí

8 Dispozice s jinými majetkovými hodnotami Jsou možné, jestliže to připouští povaha JMH: a) Podíl ve veřejné obchodní společnosti lze zdědit, ale nikoliv převést. b) Hodnota obchodního podílu získaného jedním z manželů za trvání manželství z prostředků tvořících SJM se stává jako společná majetková hodnota ze zákona součástí SJM ( 143 odst. 1 písm. a) ObčZ) (rozhodnutí NS sp. zn. 22 Cdo 700/2004 PR, 2004, č. 22) c) Hodnoty lidské osobnosti jsou z právního obchodu vyloučeny.

9 Subjektivní práva (subj( subj.. oprávnění) Pohledávka jako majetkové právo Nemajetkový charakter práva na náhradu nemajetkové újmy a jeho nepromlčitelnost (rozsudek NS ČR z sp. zn. 30 Cdo 1522/2007) Povinnost jako předmět právního obchodu - jde-li o povinnost majetkového charakteru (např. i dluh může být převeden na jiného odst. 1 obč. zák.).

10 Byty a nebytové prostory ( 118 odst. 2 obč.. zák.) Definice obou pojmů obsahují toliko zvláštní právní předpisy (zákon č. 72/1994 Sb., o vlastnictví bytů, a zákon č. 116/1990 Sb., o nájmu a podnájmu nebytových prostor) Respekt k veřejnoprávní ingerenci Byt = místnost nebo soubor místností, které jsou podle rozhodnutí stavebního úřadu určeny k bydlení a mohou tomuto účelu sloužit jako samostatné bytové jednotky. (NS sp. zn. 22 Cdo 1455/2008 PR, 2009, č. 3, NS sp. zn. 26 Cdo 400/2000 Sou R C 973).

11 Jiné definice bytu 3 písm. g) vyhlášky č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby - Bytem je soubor místností, popřípadě jedna obytná místnost, která svým stavebně technickým uspořádáním a vybavením splňuje požadavky na trvalé bydlení a je k tomuto účelu užívání určen. Část literatury ve vztahu k občanskému zákoníku a v něm obsaženém pojmu bytu požadavek na nutnost rozhodnutí stavebního úřadu považuje za nesprávný. Klade naopak důraz na fakticitu + autonomii vůle.

12 Nebytové prostory Obdobná bipartice názorů jako u bytů: A) Veřejnoprávní linie - Nebytovým prostorem se rozumí místnost nebo soubor místností, které jsou podle rozhodnutí stavebního úřadu určeny k jinému účelu, než k bydlení. B) Faktická linie - Nebytové prostory jsou místnosti (soubory místností), které neslouží k bydlení (provozovny, garáže, skladiště apod.), aniž by ovšem k jejich charakteru bylo nutně vyžadováno rozhodnutí stavebního úřadu.

13 II. Věci v právním smyslu Tři ustálená vymezení; věci v pr. smyslu jsou: 1) toliko hmotné předměty za předpokladu, že jsou ovladatelné a užitečné, 2) hmotné předměty a ovladatelné přírodní síly, které slouží potřebám lidí, 3) hmotné předměty za předpokladu, že jsou ovladatelné a slouží potřebám lidí s tím, že někdy se mezi věci v právním slova smyslu řadí za stejných předpokladů i přírodní síly (energie)

14 134 odst. 1 trestního zákoníku (z. č. 40/2009 Sb.) Věcí se rozumí i ovladatelná přírodní síla, přičemž ustanovení o věcech se vztahují i na živá zvířata, zpracované oddělené části lidského těla, peněžní prostředky na účtu a na cenné papíry, nevyplývá-li z jednotlivých ustanovení trestního zákona něco jiného.

15 Ovladatelnost a užitečnost věci Užitečnost- objektivní způsobilost přinášet lidem především hospodářský užitek, případně také užitek estetický či jiný. Užitečnost není vnitřní vlastností věci; o tom, co je užitečné, rozhodují lidská vůle, poznání, zkušenosti a schopnosti člověka. Ovladatelnost - věcí je vše, co člověk jako bytost nadaná rozumem může podrobit své vůli. X ustanovení 432 obč. zák. - provoz zvláště nebezpečný. Ovladatelnost je třeba rovněž chápat jako kategorii objektivní a obecnou, nikoliv vzhledem ke konkrétnímu jedinci či konkrétní situaci.

16 Res extra commercium =Věci podléhajíci v občanskoprávním styku z různých důvodů (např. pro svou škodlivou či nebezpečnou povahu, z důvodu piety a z důvodů náboženských) omezením rozličného obsahu a rozsahu. Člověk, jeho mrtvé tělo ani části lidského těla, a to i když jsou od těla odděleny, nemají charakter věcí v právním smyslu a jsou z právního styku vyloučeny nemohou tudíž být předmětem občanskoprávních vztahů. Totéž platí i o ostatcích pochovaných a zpopelněných zemřelých osob (srov. NS sp. zn. 22 Cdo 2773/2004, 22 Cdo 685/2005)

17 Hromadné věci Jednotlivé individuálně určené věci, které svou vnitřní vazbou a vzájemným propojením objektivně vytvářejí hospodářský celek. Sledují jednotný společný účel, čímž z hlediska občanskoprávních vztahů tvoří pod společným jménem jediný předmět (jednotlivé věci se tu k sobě nenacházejí v poměru nadřazenosti a podřazenosti).

18 Soubor jednotlivých kusů (dílů) nábytku Lze považovat za hromadnou věc, je-li v takovém počtu, provedení a uspořádání, že tvoří účelový, stylový či architektonicky jednotný celek k vybavení zvlášť určené místnosti či sloužící zvláštnímu účelu a kdy jednotlivé kusy (díly) tohoto souboru nejsou odstranitelné, aniž by se narušil tento jednotný celek (srov. Sou R NS č. C 4200 NS sp. zn. 33 Cdo 447/2004).

19 Podnik 5 odst. 2 ObchZ - Na právní poměry podniku se použijí ustanovení o věcech v právním smyslu; tím však není dotčena působnost zvláštních právních předpisů, které se vztahují k nemovitým věcem, předmětům průmyslového a jiného duševního vlastnictví, k motorovým vozidlům apod., pokud jsou součástí podniku.

20 Rozdělení věcí v 119 občanského zákoníku Věci jsou movité a nemovité ( 119 odst. 1 obč zák.). Nemovitostmi jsou pozemky a stavby spojené se zemí pevným základem ( 119 odst. 2 obč. zák.) Movité věci jsou hmotné věci, které nejsou nemovitostmi podle 119 odst. 2.

21 Movité věci Definice - Věci přemístitelné z místa na místo bez narušení jejich podstaty. Stavba, jež není spojená se zemí pevným základem (např. plechová garáž), je věcí movitou. Odstranění movité věci (stavby) se lze domáhat žalobou podle obecného 126 odst. 1 obč. zák. na ochranu vlastnictví a nikoliv podle 135c obč. zák. na odstranění neoprávněné stavby.

22 Cenné papíry Spory, zda lze za movité věci, kromě listinných CP (směnka, šek), považovat i CP zaknihované (akcie, podíl. listy, dluhopisy, opční listy, invest. kupony atd.). Vyřešeno až novelou zákona o cenných papírech č. 519/1992 Sb., provedená zákonem č. 362/2000 Sb., podle níž se ( 1 odst. 2) na cenné papíry vztahují ustanovení o věcech movitých, nestanoví-li tento zákon jinak.

23 Dispozice s CP po novele prov. zák.. č. 362/2000 Sb. Po novele č. 362/2000 Sb. dispozice s CP má podobu dispozice s movitou věcí a nejde o dispozici s právem, kt. by měla formu postoupení pohledávky (cese). Na základě uvedené argumentace dospěla soudní praxe k závěru, že i obchodní podíl lze jako movitou věc vydržet (R 50/2008). Peníze jsou movité věci.

24 B) Živá zvířata Většinou se považují za věci movité nezávisle na tom, zda jde o domácí či volně žijící zvířata. Vlastník může opustit zvíře ( 135 odst. 4 obč. zák.), odpovídat za škodu způs. zvířetem ( 420 a násl.), jakož i za zásahy do práv sousedů ( 127 obč. zák.). Zvláštní právní úprava nakládání se zvířaty (zák. na ochranu zvířat proti týrání č. 246/1992 Sb., 302 TZ, zák. o myslivosti č. 449/2001 Sb.).

25 Res nullius Vlastnictví ke zvěři, která je předmětem práva myslivosti, se nabývá až jejím ulovením či uhynutím (z. č. 449/2001 Sb.). Zvířata chovaná v uzavřených oborách jsou vlastnictvím toho, kdo je koupil či vyšlechtil (Sou R NS č. C 3998 NS sp. zn. 22 Cdo 980/2005).

26 Nemovitosti Tři základní pojmy: A) Pozemek = individualizovaná část zemského povrchu B) Parcela = pozemek, který je geometricky a polohově určen, zobrazen v kat. mapě a označen parcelním číslem ( 27 písm. b) kat. zák.) C) Stavba spojená se zemí pevným základem

27 ad A) Pozemek - vymezení Vymezení pozemku jako části zemského povrchu předpokládá existenci pozemku v určitých hranicích. Pozemek zahrnuje prostor pod povrchem a nad povrchem země x omezení veř. právem. Legální definice 27 písm. a) kat. zákona (z. č. 344/1992 Sb.)

28 Označení pozemku parc.. číslem Podle aktuálního závěru Nejvyššího soudu je nesprávný názor, že věcí v právním slova smyslu je pozemek pouze tehdy, je-li označen parcelním číslem a odpovídá-li mu mapové zobrazení s uvedením druhu a výměry v operátech katastru nemovitostí (srov. Sou R NS č. C 5218 NS sp. zn. 22 Cdo 2271/2006).

29 Vydržení pozemku jako části parcely, rozdělení pozemku Způsobilým předmětem vydržení vlastnického práva je i pozemek, který je částí parcely. (R 40/2000) Možnost rozdělení pozemku a) s věcněprávními účinky vzniknou samostatné pozemky b) s obligačněprávními účinky př. přenechání části k užívání či požívání nevznikne zvláštní pozemek

30 ad B) Parcela Parcela tradičně = zobrazení pozemku v pozemkové mapě. Kat. zák. x tomu ztotožňuje parcelu s pozemkem, který je geometricky a polohově určen, zobrazen v kat. mapě a označen parcelním číslem. Rozlišují se pozemky, kt. jsou parcelami a které nejsou parcelami.

31 ad c)stavba jako samostatná nemovitost Zásada superficies non solo cedit stavba není součástí pozemku ( 120 odst. 2 obč. zák.) Stavba jako nemovitost = stavba spojená se zemí pevným základem ( 119 odst. 2 obč. zák.) Zda jde o stavbu spojenou se zemí pevným základem či nikoli, bude nutno vždy posoudit podle povahy a okolností konkrétního případu. Rozhodující skutečností přitom bude, že stavbu nelze oddělit od země, aniž by došlo ke znehodnocení této stavby. Pevné spojení věci se zemí musí být takové, aby bylo schopno odolat zejména účinkům přírodních vlivů dané lokality na věc a účinkům vlastního působení. (I.ÚS 483/01)

32 Stavba pevný základ Spojení stavby se zemí pevným základem je věcí stavebně-technickou x stavbu spojenou se zemí pevným základem je však vždy třeba kvalifikovat i z právního hlediska. Při vymezení obecného pojmu stavby ve smyslu občanského práva, a tedy jako samostatného předmětu občanskoprávních vztahů, nelze vycházet jen z veřejnoprávních, tj. stavebněprávních předpisů a jejich účelu. Ty totiž chápou stavbu dynamicky, tj. již jako činnost směřující k uskutečnění stavebního díla. Pro oblast občanského práva a občanskoprávních vztahů však zůstává rozhodující hledisko občanskoprávní. (NS 3 Cdon 1395/96, 22 Cdo 52/2002).

33 Vznik stavby, přestavba I. Pro posouzení okamžiku vzniku stavby jako věci je rozhodný okamžik, v němž je stavba vybudována minimálně do takového stadia, od něhož počínaje již všechny další stavební práce směřují k dokončení takto druhově i individuálně určené věci. II. Vzhledem k vývoji stavebních technologií postupu při zhotovení staveb nelze upřít soudu možnost úvahy při posouzení, zda určitý konkrétní výsledek stavební činnosti je již věcí v právním smyslu 118 odst. 1 obč. zák.(sr, 2008, č. 7 - NS sp. zn. 22 Cdo 2554/2007)

34 Stavba jako předmět obč.-pr pr.. vztahů Stavbu je třeba chápat jako výsledek stavební činnosti a jejího účelu (PR, 1998, č. 8 NS sp. zn. 1209/96). Důraz na statický prvek stavba musí vykazovat charakter samostatné věci v právním smyslu, která jako taková může být předmětem vlastnických i smluvních občansko-právních vztahů (např. předmětem zástavy).

35 Nadzemní stavba O nadzemní stavbu (budovu) ve smyslu občanského práva jde tam, kde je již jednoznačně a nezaměnitelně patrno alespoň dis-poziční řešení prvního nadzemního podlaží ( 27 odst. 1 KatZ) Sou R NS č. C 1008 NS sp.zn. 22 Cdo 2534/2000) O stavbu ve smyslu obč. práva půjde za splnění výše uvedeného kritéria dispozičního řešení prvního nadzemního podlaží i v případě stavby rozestavěné, kterou nelze ještě považovat za tzv. hrubou stavbu (SR, 2005, č. 11 NS sp. zn. 22 Cdo 1135/2005).

36 Žaloby na odstranění stavby, kt. není samostatnou věcí Negatorní žaloba na odstranění následků a uvedení věci do předešlého stavu podle 126 odst. 1 obč. zák. (nikoliv žaloba na odstranění neoprávněné stavby podle 135c obč. zák.) Uvedené ovšem platí jen tehdy, pokud žalobce neměl právo na toto odstranění podle zvláštního ustanovení občanského zákoníku, např. podle ustanovení o náhradě škody (Sou R NS č NS sp. zn. 22 Cdo 735/2001).

37 Nově zhotovená věc a SJM -stává se součástí SJM okamžikem zhotovení alespoň jedním z manželů Jestliže před uzavřením manželství účastníků byly již provedeny ty konstrukce a práce, které stavbu jako celek charakterizují (zejména svislé a vodorovné nosné konstrukce, konstrukce střechy, popř. též konstrukce schodiště), lze dovodit, že za trvání manželství byla již pouze dokončována existující věc. V takovém případě stavba nepatří do SJM, stejně jako dříve nepatřila do BSM. Je nerozhodné, že před uzavřením manželství nebylo ve stavebním řízení vydáno rozhodnutí o kolaudaci stavby (R 44/93, NS sp. zn. 22 Cdo 2534/2000 Sou R NS č. C 1008).

38 Vznik stavby před uzavřením manžel- ství + dokončení za trvání manželství Pokud v okamžiku uzavření manželství existovala stavba jako věc v právním smyslu, byla za trvání manželství dokončována již existující věc, která se nestala předmětem společného jmění. Podílel-li se druhý manžel peněžními prostředky na dokončení stavby, vznikne mu proti manželovi-vlastníkovi pohledávka (NS sp. zn. 22 Cdo 820/2003 Soubor č. C 2100).

39 Nabývání práv podílových spoluvlastníků ke stavbám Nejčastěji u zhotovovaných staveb nebo v případě zásadních přestaveb, dojde-li k zániku původní stavby. Pro posouzení vzniku podílového spoluvlastnictví k domu nebo jiné stavbě postavené společnou činností více osob je rozhodující dohoda uzavřená mezi nimi o založení spoluvlastnických vztahů, která nemusí být písemná a není ani nutné, aby se v ní účastníci předem dohodli na velikosti spoluvlastnických podílů. Z obsahu dohody však musí být zřejmé, že účastníci chtěli založit podílové spoluvlastnictví ke stavbě např. tím, že velikost podílů bude záviset na míře participace jednotlivých účastníků dohody na postavení stavby. Pokud by podíly nebyly dohodnuty, platí ve smyslu 137 odst. 2 obč. zák., že jsou stejné. (Rc 16/1963)

40 Uzavření dohody o založení podílového spoluvlastnictví časové hledisko Dohoda o založení podílového spoluvlastnictví ke stavbě může být platně založena pouze v době, která časově předchází vzniku stavby jako věci, způsobilé být předmětem práv a povinností. V době existence stavby se účastníci na založení spoluvlastnických vztahů již dohodnout nemohou, neboť v době vzniku stavby jakožto způsobilého předmětu právního vztahu již stavba musí mít vlastnický (případně spoluvlastnický) režim, který však následně může být měněn, případně zrušen (Rc 44/1993).

41 Vznik podílového spoluvlastnictví ke stavbě bez uzavření dohody Podílové spoluvlastnictví může vzniknout i tam, kde stavbu provádí více osob, které o vlastnictví k nové stavbě neuzavřely žádnou dohodu, přičemž z okolností věci je zřejmé, že mělo jít o stavbu za účelem jejího společného užívání a podílí se na jejím vzniku vlastní prací i dodáním materiálu, nevyplývá-li z okolností věci ohledně vlastnických vztahů ke stavbě něco jiného. Samotná skutečnost, že se stavebníci dohodli pouze o společném užívání, aniž by cokoliv sjednali o vlastnictví ke stavbě, ještě nevylučuje vznik jejich spoluvlastnictví. Při posuzování takovýchto mezních případů je třeba vždy přihlížet ke všem okolnostem věci. Objedná-li zhotovení stavby na zakázku více osob, stávají se všechny spoluvlastníky stavby, nebylo-li ujednáno něco jiného. Uzavření smlouvy o zhotovení věci na zakázku více objednavateli v sobě totiž zahrnuje i dohodu o nabytí spoluvlastnictví ke zhotovené věci, nebylo-li, byť i konkludentně, ujednáno něco jiného (PR, 3/ NS 22 Cdo 349/2004).

42 Zánik nadzemní stavby Nadzemní stavba zanikne a přestává být věcí v právním smyslu, dojde-li již zpravidla k destrukci obvodového zdiva pod úroveň stropu prvního nadzemního podlaží a obvykle k současnému odstranění zdiva příček. Pro posouzení zániku stavby v občanskoprávním smyslu je tudíž rozhodné to, co bylo destruováno, a nikoliv to, co bylo nově vybudováno na základech původní stavby srov. Sou R NS č. C 1524 NS sp. zn. 761/2001). Vzhledem k vývoji stavebních technologií postupu při zhotovení staveb nelze upřít soudu možnost úvahy při posouzení, zda určitý konkrétní výsledek stavební činnosti je již věcí v právním smyslu ( 118 odst. 1), resp. opačně, zda během přestavby došlo k zániku původní stavby či nikoliv (Srov. rozsudek NS sp. zn. 22 Cdo 1506/2008, Sou R NS č. C 6518).

43 Přepracování věci ( 135b obč.. zák.) Vlastnictví ke stavbě se nemůže měnit jejím přepracováním, přičemž v případě, že nebyly prováděny žádné bourací práce, přicházelo by do úvahy vlastnictví přepracovatele jen v případě, že cizí objekt, který dostavoval, nebyl v době, kdy stavební práce zahájil, ještě samostatnou stavbou (srov. usnesení NS ze dne , sp. zn. 22 Cdo 2617/2008).

44 Zeď jako pozůstatek zaniklé stavby V případě, že po zániku domu jako samostatné nemovité věci z něho zůstane pouze zeď, která má samostatný hospodářský význam, je tato zeď věcí v právním smyslu a jako taková zůstává předmětem vlastnictví vlastníka domu. Pokud zeď nadále může sloužit výlučně přiléhajícímu domu na sousedícím pozemku, může jí nabýt vlastník tohoto domu přírůstkem ( 135a obč. zák.). Nemáli však zeď samostatný hospodářský význam, stává se součástí pozemku (Sou R NS č. C 1468 NS sp. zn. 22 Cdo 2125/2000)

45 Část stavby jako předmět obč. pr.. vztahů Reálné rozdělení stavby je možné jen tehdy, vzniknou-li na základě provedených stavebních úprav podle stavebních předpisů samostatné věci (k reálnému rozdělení stavby na dvě nebo více samostatných věcí rozdělení stavební parcely geometrickým oddělovacím plánem nestačí). Stavbu lze reálně dělit jen vertikálně (Sou R NS č. C 1130 NS sp. zn. 22 Cdo 1465/2000). Okolnost, že dům byl stavebně upraven tak, aby mohl být účelově užíván spolu se sousedícím domem (funkční propojenost obou domů), ještě neznamená, že dům přestal být samostatnou věcí v právním smyslu. Nově dostavěné části, funkčně a provozně-technicky propojené s původní stavbou, která jako věc nezanikla, jsou její součástí, nepředstavují samostatný předmět občanskoprávních vztahů a neupírají identitu původní stavbě (Sou R NS č. C 280 NS sp. zn. 20 Cdo 931/99).

46 Podzemní stavba Stavba pod povrchem (např. metro, podzemní garáž, popř. za určitých okolností i sklep), pokud může být samostatným předmětem občanskoprávních vztahů, je stavbou ve smyslu občanského práva. (Rv I 813/22, R 7/1994, PR, 2005, č. 21 NS sp. zn. 22 Cdo 911/2005)

47 Stavba, která není samostatnou věcí Je součástí věci st. pozemku nebo jiné stavby ( 120 odst. 1 obč. zák.) Vlastnické právo nabývá vlastník pozemku nebo jiné stavby přírůstkem ( 135a obč. zák.). Parkoviště jako pozemek, jehož povrch byl upraven a ztvárněn zpevněním za účelem parkování automobilů, není podle občanského práva zpravidla stavbou; není proto přípustné, aby někdo převáděl na jiného parkoviště, aniž by zároveň převáděl pozemek (PR 2000, č. 1 - NS sp. zn. 2 Cdon 1414/97).

48 Místní komunikace, silnice a dálnice Původní stanovisko NS - místní komunikace jsou druhem pozemku představující jen jeho určité ztvárnění či zpracování. Místní komunikace nemohou být současně pozemkem a stavbou ve smyslu občanského práva neboli nemohou to být dvě rozdílné samostatné věci s rozdílným právním režimem. Někdy podle soudní praxe nelze totiž od sebe fakticky oddělit stavbu a pozemek, na kterém je stavba zřízena, takže stavba vlastně splývá s pozemkem (srov. např. Sou R NS č. C 4004 NS sp. zn. 22 Cdo 1118/2005). Modifikované stanovisko velkého senátu NS vycházející z 17 odst. 3 zák. č. 13/1997 Sb.- Místní komunikace by mohla být samostatnou věcí v právním smyslu odlišnou od pozemku, na němž se nachází, za předpokladu, že by jí bylo možno kvalifikovat jako stavbu ve smyslu občanského práva. To znamená, že právní vztahy k místní komunikaci nemusí být vždy totožné s právními vztahy k pozemku, na němž byla místní komunikace zřízena. Proto lze i na tyto pozemní komunikace, tj. dálnice, silnice a místní komunikace, v zásadě pohlížet jako na samostatné předměty občanskoprávních vztahů. (31 Cdo 691/2005 )

49 Hraniční případy Otázka, zda jde již o stavbu jako samostatný předmět občanskoprávních vztahů nebo jen o určitým způsobem zpracovaný pozemek, který slouží jako pozemní komunikace. Stavbou ve smyslu občanskoprávním nemůže být stavební činností vytvořená stavba či konstrukce, u níž nelze určit jasnou hranici, kde končí pozemek a kde začíná stavba (Sou R NS č. C 4004 NS sp. zn. 22 Cdo 1118/2005).

50 Názory velkých mužů J. Spáčil (PR 2007, č. 2, s. 74): Bude-li povrch místní komunikace vytvořen tak, že jeho odstranění nebude možné bez jeho zničení, resp. alespoň podstatného zhoršení sjízdnosti nebo schůdnosti, lze tuto komunikaci kvalifikovat jako samostatný předmět občanskoprávních vztahů. F. Balák (K povaze a vlastnictví místní komunikace, PR 2008, č. 2, s. 754): Rozsudek velkého senátu nelze interpretovat tak, že představuje zásadní změnu či odklon od dosavadní judikatury.

51 Účelová komunikace jako samostatná věc Stavbou, a tudíž i samostatným předmětem práva, může být i tzv. účelová komunikace (rozsudek NSS z 11. září 2009, 5 As 62/2008). Odchýlení od obsahu rozsudku velkého senátu a dosavadní odborné literatury, která účelové komunikaci charakter věci v pr. smyslu doposud upírala.

52 III. Součást věci Součástí věci je vše, co k této věci (jako hlavní) podle její povahy fyzicky a zároveň funkčně náleží a nemůže od ní být odděleno, aniž by se tím věc znehodnotila (podle 120 obč. zák.). Důraz kladen na znehodnocení hlavní věci, nikoliv součásti.

53 Pojmové znaky Funkční náležitost- vzájemná sounáležitost mezi věcí považovanou za hlavní a její součástí. Znehodnocení věci hlavní - nemusí být jen ztráta její peněžní hodnoty, ale i funkční, estetické a jiné znehodnocení, v důsledku čehož hlavní věc již nemůže v porovnání se stavem před oddělením její součásti sloužit svému původnímu účelu buď vůbec, anebo z velké části kvalitně (srov. SR, 2002, č. 2 NS sp. zn. 22 Cdo 2250/99).

54 Právní režim součásti věci Součást věc - není samostatnou věcí v právním smyslu, -sdílí osud hlavní věci, přechází automaticky s hlavní věcí. Vědomí nabyvatele není rozhodující. Výrok soudu týkající se hlavní věci, jímž je ukládána povinnost nebo deklarování určení, zda tu právní vztah nebo právo je či není, dopadá i na součásti věci hlavní, ledaže z identifikace věci ve výroku rozhodnutí vyplývá, že se rozhodnutí na součást věci hlavní nevztahuje. Jestliže proto součást věci nemá být předmětem povinnosti nebo určení práva či právního vztahu, je nutné uvedenou skutečnost ve výroku rozhodnutí vyslovit. (Sou R NS č. C 1055 NS sp. zn. 20 Cdo 2369/99)

55 Věci hospodářsky či jinak funkčně propojené Pokud je věc spojena s jinou věcí, má však vazby k věcem dalším, aniž by k těmto vazbám bylo třeba existence této jiné věci, nemůže být součástí této jiné věci. Má-li spojením původně samostatných věcí vzniknout nová věc, je třeba, aby původní věci tvořily nadále ve vztazích k okolí jediný celek. Tomuto požadavku odporuje stav, kdy původní věci si zachovají samostatné funkce a vnější vztahy (NS sp. zn. 22 Cdo 2548/98).

56 Úpravy pozemku jako jeho součásti Venkovní úpravy - opěrné zdi, dlažby, obruby, květinová jezírka, zahradní vodovody a přípojky podobného provedení, ploty o výšce menší než 100 cm. Terasa - vytvořená venkovní úpravou zpevněním povrchu pozemku je podle soudní praxe součástí pozemku, a nikoliv samostatnou stavbou (SR, 2003 č. 3 NS sp. zn. 22 Cdo 2918/2000). Meliorační zařízení umístěné pod povrchem pozemku, které je funkčně spjato s pozemkem a nelze je oddělit od pozemku, aniž by došlo ke znehodnocení pozemku, je součástí pozemku podle 120 (R 4/1992) Rozvodná síť odvodňovacích kanálů je součástí pozemku rašeliniště (srov. rozhodnutí NS sp. zn. 3 Cdon 1305/96 SR, 1998, č. 8). Tenisové dvorce, resp. jiná hřiště, představují jen určité ztvárnění či zpracování povrchu pozemku (zpevnění podloží navrstvení jednotlivých přírodních stavebních materiálů), takže nejsou stavbou v občanskoprávním pojetí, nýbrž pouze součástí pozemku, na kterém se nacházejí (NS sp. zn. 22 Cdon 118/2001, nález ÚS sp. zn. IV. ÚS 295/98).

57 Vodní díla Zatrubněnáčást potoka, vedoucí pod obytným domem, je vodním dílem a nemusí být ve vlastnictví osoby, která je vlastníkem domu i jím zastavěného pozemku (rozsudek ze dne , sp. zn. 28 Cdo 288/2004, Sou R NS č. C 2903). Při řešení otázky, zda určitá hráz rybníka je samostatnou věcí anebo zda jde o součást pozemku, je třeba vycházet ze stavebního provedení hráze a z toho, zda lze určit, kde končí pozemek a začíná samotná hráz; tedy zda lze vymezit a oddělit vlastnictví vlastníka pozemku a vlastníka hráze (Sou R NS č. C 2248 NS sp. zn. 22 Cdo 1221/2002).

58 Kanalizační a vodovodní přípojky Podle zák. č. 274/2001 Sb. o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu nejsou kanalizační a vodovodní přípojky od nadále součástí pozemku, na kterém jsou umístěny. Tvoří stavby jako samostatný předmět právních vztahů (cit. zákon rovněž stanoví, kdo je jejich vlastníkem, srov. též PR, č. 5 NS sp. zn. 22 Cdo 1308/2003).

59 Součásti existující stavby Nástavby, přístavby, jakož i různé stavební úpravy (přestavby, vestavby) jsou zpravidla součástí. x Výjimky - př. fotovoltaické elektrárny, transformátor (22 Cdo 2548/98), Nově dostavěné části s ohledem na funkční a provozně technické propojení s původní stavbou, je třeba podle současné soudní praxe vždy hodnotit, zda se staly součástí původní stavby, anebo zda již nedošlo ke změně druhu stavby, popř. zda vůbec nevznikla nová stavba a stará stavba již nezanikla.

60 Trvalé porosty a pěstební materiál T.P. obvykle nemají povahu samostatných věcí, tj. zpravidla tvoří součást pozemku (R 56/1977). Jakmile dojde k použití osiv, sadby, hnojiv a chemikálií, zasetí, pohnojení či postřiku, stávají se tyto druhové věci součástí pozemku (Sou R NS č. C 2902 NS sp. zn. 29 Odo 207/2002). Pěstební materiál lesní školky (sazenice stromů), který je určen k přesázení, nelze považovat za trvalý porost; proto také není součástí pozemku, na kterém se školka nachází (Sou R NS č. C 3093 NS sp. zn. 25 Cdo 73/2004).

61 Právní povaha jeskyně Jeskyně je vytvořený podzemní prostor, který netvoří samostatnou věc, nýbrž jde pouze o součást ložiska nerostů, které tvoří její stěny (srov. zákon č. 44/1988 Sb., horní zákon). Jestliže jde o tzv. ložisko vyhrazených nerostů, patří jeskyně vlastníku ložiska; jde-li naopak o tzv. ložisko nevyhrazených nerostů, patří vlastníkovi pozemku, pod jehož pozemkem se nachází (Sou R NS č. C 1912 NS sp. zn. 22 Cdo 1181/2002).

62 IV. Pojem příslušenství věci Příslušenstvím věci jsou věci, které náležejí vlastníku věci hlavní a jsou jím určeny k tomu, aby byly s hlavní věcí trvale užívány ( 121 odst. 1 obč. zák.). Vymezení pojmu příslušenství: a) existuje vedle hlavní věci, b) je s hlavní věcí funkčně svázáno hospodářským účelem, c) má s hlavní věcí společného vlastníka, kt. příslušenství určil k trvalému užívání s věcí hlavní.

63 Společný právní osud s věcí hlavní Příslušenství sdílí právní osud hlavní věci. Ten, kdo nabude vlastnictví k hlavní věci, nabývá zásadně i vlastnictví k jejímu příslušenství. X Jiná názorová skupina podmiňuje převod příslušenství výslovným projevem vůle. (srov. aktuální sumarizaci v článku J. Spáčila: Sporné otázky institutu příslušenství věci, PR, 2010, č. 2, str )

64 Nemovitost jako příslušenství jiné nemovitosti Vedlejší stavby (kůlny, stodoly, chlévy, oplocení) doplňková fce, zvyšují užitnou hodnotu hlavní stavby. Je-li příslušenstvím věci hlavní nemovitost, je základním předpokladem k tomu, aby mohlo příslušenství na jinou osobu spolu s věcí hlavní přejít, vyjádření vůle toto příslušenství převést, a to v písemné formě. Teprve takto vyjádřená vůle převést příslušenství věci, kterým je nemovitost, vytváří předpoklady pro zkoumání, zda tato vůle byla vyjádřena dostatečně určitě pro to, aby mohla vyvolat právní účinky sledované účastníky. (R 75/2004)

65 Vztah k R 7/1987!! Stanovisko R 75/2004 není mechanickým návratem k dřívější judikatuře R 7/1987, která s ohledem na tehdy platný specifický právní stav požadovala k převodu na nabyvatele hlavní věci vždy i přesné, taxativní identifikační vymezení příslušenství, které tvoří nemovitost. X stanovisko R 75/2004 neřeší otázku, jak konkrétně je třeba příslušenství určit.

66 B) Studna jako příslušenství věci V řízení o určení vlastnictví ke studni či vrtu by mělo být předmětem zkoumání soudu zjištění, zda předmět určení je stavbou, a tedy věcí v právním smyslu a zda tak může být jen on sám o sobě předmětem občanskoprávních vztahů. (SR, 2003, č. 5 NS sp. zn. 22 Cdo 539/2001) Studna vytvořená z betonových skruží, je stavbou nemovitou a příslušenstvím pozemku; jako taková může být i samostatným předmětem právních vztahů. (SR, 2002, č. 6 NS sp. zn. 22 Cdo 37/2000)

67 C) Příslušenství zástavy Zástavním právem k věci (zástavě) je zatíženo i příslušenství této věci (zástavy), ať již příslušenství existovalo v době vzniku zástavního práva, či se stalo příslušenstvím zastavené věci až později ( 153 odst. 2, 155 odst. 1 obč. zák.). Vymezení příslušenství zástavy v zástavní smlouvě v rozporu s požadavkem určitosti a srozumitelnosti nezpůsobuje neplatnost zástavní smlouvy.(sou R NS č. C 4230 NS sp. zn. 32 Odo 22/2005) Určení příslušenství zástavy nepatří k podstatným náležitostem zástavní smlouvy. (R 56/2007)

68 D) Příslušenství bytu 1) Vedlejší místnosti a 2) vedlejší prostory - obojí jsou určeny k tomu, aby byly s bytem užívány a sloužily k bydlení ad 1) neobytné místnosti v bytě, které jsou určeny k užívání s bytem (jako neobytné kuchyně, haly a komory, koupelny, záchody, spíže, šatny, stavebně oddělené kuchyňské či koupelnové kouty, předsíně atd.) ad 2) leží mimo byt a jsou určené k užívání s bytem (sklep, sklepní kóje, prádelna, dřevník, kolna atd.)

69 Vedlejší místnosti X vedlejší prostory V rámci dosavadní judikaturou vymezeného příslušenství bytu je třeba podle NS ČR rozlišovat jednak vedlejší místnosti, tvořící součást bytu, jednak vedlejší prostory. Byt složený z více místností zahrnuje jako součást i ty místnosti, které nejsou obytnými, tj. i neobytné kuchyně, neobytné haly a komory, koupelny, záchody, spíže, šatny, stavebně oddělené kuchyňské či koupelnové kouty, předsíně atd.; pokud by tomu tak nebylo, zákon by pojem bytu zřejmě vymezil jako soubor obytných místností. (NS sp. zn. 22 Cdo 1455/2008 PR, 2009, č. 3)

70 Garáž není vedlejším prostorem (?) Ustálený názor Garáž neslouží k uspokojování bytových potřeb, nýbrž ke garážování, nemůže být tudíž vedlejším prostorem, resp. vedlejší místností, tvořící příslušenství bytu (ani příslušenství nebytového prostoru). (srov. též NS 26 Cdo Sou R C 395) X Alternativní názor Vlastník domu s byty má autonomní vůli nakládat se svým vlastnictvím volně a v rámci toho se rozhodnout, které vedlejší místnosti a prostory určí k tomu, aby byly s bytem trvale užívány.

71 Přehled základní a doporučené literatury Švestka, J., Spáčil, J., Škárová, M., Hulmák, M. a kol. Občanský zákoník I. 1 až 459. Komentář. 2. vydání. Praha : C. H. Beck, 2009 (a tam uvedená literatura) Eliáš, K. a kolektiv autorů : Občanský zákoník. Velký akademický komentář. 1. svazek Linde Praha, 2008 (a tam uvedená literatura) Fiala, J, Kindl, M. et al. Občanský zákoník. Komentář. I. díl. 1. vydání. Praha : Wolters Kluwer ČR, a. s., 2009 Spáčil, J.: Ochrana vlastnictví a držby,,2. doplněné vydání, C.H. Beck, Praha Králík, M.: Podílové spoluvlastnictví v občanském zákoníku, C.H. Beck, Praha 2008.

72 Další časopisecká literatura Balák, F.: K povaze a vlastnictví místní komunikace, PR, 2008, č. 20, s. 754 Spáčil, J.: poznámka připojená k rozhodnutí NS ČR sp. zn. 31 Cdo 691/2005,publikovaném v PR, 2007, č. 2, s. 74 Balák, F. Des, Z. Spáčil, J. : K pojmu stavba z hlediska občanskoprávního v judikatuře posledních let, Soudní rozhledy, 1998, č. 12, s. 313 Spáčil, J. : Stavby a obdobné objekty v judikatuře Nejvyššího soudu, Soudní rozhledy, 2005, č. 8, s. 281 Spáčil, J. : Sporné otázky institutu příslušenství věci, Právní rozhledy, 2010, č. 2, s. 39 Dvořák, T. : Garáž jako jednotka a jako společná část domu podle zákona č. 72/1994 Sb., Právní rozhledy, 2010, č. 2, s. 48

73 * Konec * Děkuji za pozornost.