TECHNICKÁ UNIVERZITA V LIBERCI FAKULTA TEXTILNÍ DIPLOMOVÁ PRÁCE. (rozená Sedláčková)

Transkript

1 TECHNICKÁ UNIVERZITA V LIBERCI FAKULTA TEXTILNÍ DIPLOMOVÁ PRÁCE Liberec 2011 Petra Jeţková (rozená Sedláčková)

2 Fakulta textilní Studijní program: M3106 Textilní inţenýrství Studijní obor: Oděvní technologie Racionalizační studie konstrukční přípravy výroby spodního prádla Rationalization study of construction preparing of underwear production Petra Jeţková KOD/2011/06/2/MS Vedoucí práce: Ing. Blaţena Musilová Rozsah práce: 68 stran Počet obrázků: 18 Počet tabulek: 12 Počet příloh: 10

3 ORIGINÁLNÍ ZADÁNÍ

4 P r o h l á š e n í Byla jsem seznámena s tím, ţe na mou diplomovou práci se plně vztahuje zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském, zejména 60 školní dílo. Beru na vědomí, ţe (TUL) nezasahuje do mých autorských práv uţitím mé diplomové práce pro vnitřní potřebu TUL. Uţiji-li diplomovou práci nebo poskytnu-li licenci k jejímu vyuţití, jsem si vědoma povinnosti informovat o této skutečnosti TUL; v tomto případě má TUL právo ode mne poţadovat úhradu nákladů, které vynaloţila na vytvoření díla, aţ do jejich skutečné výše. Diplomovou práci jsem vypracovala samostatně s pouţitím uvedené literatury a na základě konzultací s vedoucím diplomové práce a konzultantem. Datum: Podpis:

5 Poděkování Touto cestou bych chtěla poděkovat především své vedoucí diplomové práce Ing. Blaţeně Musilové za odborné vedení, trpělivost a pomoc při zpracování této práce. Dále bych chtěla poděkovat své kolegyni Evě Beštové za pomoc při provádění experimentu. Díky patří samozřejmě i majitelce společnosti TIMO s.r.o. paní Ing. Tereze Trusinové za podporu a poskytnutí informací. V neposlední řadě také děkuji své rodině za všestrannou podporu při mém vysokoškolském studiu.

6 Anotace Tato diplomová práce se zabývá moţnostmi racionalizace konstrukční přípravy výroby společnosti TIMO s.r.o. V návrhu řešení úseku konstrukční přípravy výroby zavedením stupňovacích pravidel, došlo k nalezení metodiky pro vygenerování střihu podprsenky, inovaci vstupních konstrukčních parametrů a především na základě výpočtové metody byla vypracována metodika stupňování střihových dílů podprsenky s vyuţitím naměřených konstrukčních rozměrů jako výsledek somatometrického měření na katedře oděvnictví. Dalším návrhem konstrukční přípravy výroby je pořízení nové verze CAD systému, AccuMark V.8.4.1, kde došlo k průzkumu důleţitých změn a výhod nové verze. Následně došlo k rozboru pracovního vytíţení úseku konstrukční přípravy výroby, kde byla zjištěna úspora času v jednotlivých fázích konstrukční přípravy výroby. Díky této úspoře je moţné provést redukci počtu pracovníků úseku konstrukční přípravy výroby, tímto krokem dosáhnout finančních úspor ve formě mzdových nákladů na tyto pracovníky. Výsledkem zavedení racionalizačních kroků je především zvýšení kvality a produktivity společnosti TIMO s.r.o. Annotation This diploma work is dealing with raconalization possibilities of construction preparation in production of company TIMO s.r.o. In proposal solution in construction preparation section by establishing of grade rules has been found methodics for generating of bra cutting, for innovation of input construction parameters and especially on the basis of calculation method was developed the methodics for grading of bra style pieces using measured construction dimensions as a result of somaticmetric measurements on the Clothing department. Next proposal of construction preparation production section is acqusition of new CAD system version AccuMark V.8.4.1, where research of important changes and advantages of new version was done. Subsequently was made work-load analysis of construction preparation producing section, where has been found time saving in single phases of construction preparation. Because of this saving is possible to reduce amount of employees in the construction preparation producing section and by this step to achieve financial saving in wage expenses for this workers. Result of this racionalization step is primarily improving quality and productivity of company TIMO s.r.o.

7 Klíčová slova racionalizace podprsenka konstrukce stupňování velikosti Key words rationalization brassiere construction graduation sizes

8 Obsah Úvod I. TEORETICKÁ ČÁST Rešerše Základní charakteristika racionalizace práce Cíl racionalizace Výrobní náklady Metoda provádění racionalizačních studií Historie společnosti TIMO s.r.o Technická příprava výroby (TPV) Organizace technické přípravy výroby společnosti TIMO s.r.o Předkontraktační etapa Kontraktační etapa Výrobní etapa Analýza velikostního sortimentu dámského spodního prádla společnosti TIMO s.r.o. a srovnání s platnou normou pro označování velikostí Označení velikostí a jejich vysvětlivky dle Evropské normy EN Označování velikostí oblečení Označení velikostí a jejich vysvětlení, používané společností TIMO s.r.o Přehled vybraných konstrukčních metodik II. EXPERIMENTÁLNÍ ČÁST Oblast vhodná pro racionalizační kroky pro společnost TIMO s.r.o Racionalizační studie problémového úseku konstrukční přípravy výroby ve společnosti TIMO s.r.o Inovace vstupních konstrukčních parametrů Příprava pro stupňování dámského spodního prádla Velikostní sortiment Technický nákres dámské podprsenky Technický popis dámské podprsenky Konstrukce základního střihu Úprava základního střihu Úprava základní střihové konstrukce pomocí CAD systému GERBEG, AccuMark- 100, stanice PDS Pattern Design Silhouette Stanovení stupňovacích pravidel na základě výpočtové metody Výpočet konstrukčních rozměrů a diferencí... 48

9 4.4.2 Ověření vypočítaných stupňovacích pravidel pomocí CAD systému GERBER, AccuMark-100, stanice PDS Pattern Design Silhouette Využití naměřených konstrukčních rozměrů jako výsledek somatometrického měření Vyhodnocení experimentu Vyhodnocení odlišností Ověření výsledků zhotovením zkušebního modelu Subjektivní hodnocení Důležité změny a výhody pro pořízení nové verze SW AccuMark V od firmy GERBER TECHNOLOGY oproti SW AccuMark-100, verze MS DOS = MicroSoft Disk Operating System Zjištění cenové kalkulace pro pořízení nové verze SW AccuMark V od společnosti GERBER TECHNOLOGY Kalkulace pořizovacích nákladů a jejich návratnost Další možné racionalizační kroky pro oblast konstrukční přípravy výroby AccuMark V-Stitcher Závěr Seznam použité literatury Seznam obrázků Seznam tabulek Seznam příloh... 68

10 Seznam pouţitých symbolů a zkratek cm ks DPH FK DP POL poh oh vps VK SKV SKB ST ZD TPV PC MS HW MS DOS CAD PDS centimetr kus daň z přidané hodnoty fazónová karta drobná příprava polotovar podprsní obvod hrudníku obvod hrudi výška prsu vrchní košíček spodní košíček vnitřní spodní košíček boční středový díl zadní díl technická příprava výroby osobní počítač MicroSoft hardware MicroSoft Disk Operating Systém Computer adied design Pattern Design Silhouette 10

11 Úvod Spodní prádlo se vyvíjelo jiţ od pradávna, a proto nelze s určitostí říci, kdy se vlastně první dámské spodní prádlo začalo nosit. Názvem prádlo se označují textilní výrobky běţné denní potřeby, které je z hygienických a estetických důvodů nutno prát.[1] Předchůdcem podprsenky byla šněrovačka. První patent na podprsenku byl udělen jiţ koncem 19. století např. v roce 1889 jej získala Francouzka Herminie Cadolle a v roce 1893 Američanka s českým jménem Marie Tucek pod názvem Breast supporter. Za skutečnou vynálezkyni moderní podprsenky však někdy bývá povaţována další Američanka Marie Phelps Jacobová, která ji vyrobila v roce 1913 a o rok později svůj objev prodala jisté americké firmě. Hlavním účelem podprsenky je estetická úprava hrudní části ţenské postavy, zejména ve vztahu k platné módní linii odívání. Estetická úprava však neznamená násilné deformování postavy, které by zabraňovalo běţným pohybům nebo způsobovalo zařezávání oděvu. Podprsenka postavu těsně obepíná a formuje, nesmí ji však deformovat.[1] Názory na dámské spodní prádlo se liší tak, jako se liší ţeny, které ho nosí. Ať uţ jde o střih, barvu nebo další proporce prádla, nejdůleţitějším faktorem dámského spodního prádla, konkrétně podprsenky je, aby své nositelce padla velikostně a byla ve všech směrech pohodlná. To je také cílem společnosti TIMO s.r.o. zabývající se výrobou spodního prádla. A proto jako vhodná oblast pro racionalizační kroky byla vybrána oblast konstrukční příprava výroby. Předkládaná diplomová práce je studií racionalizace konstrukční přípravy výroby pro dámské spodní prádlo, konkrétně dámské podprsenky a jejím cílem je stanovení stupňovacích pravidel a obnova CAD systému ve společnosti TIMO s.r.o. 11

12 I. TEORETICKÁ ČÁST 1. Rešerše 1.1 Základní charakteristika racionalizace práce Soustavné zdokonalování hospodářských procesů usilujících o nejlepší výsledky s nejúčinnějším vynaloţením práce. [3] Za zakladatele racionalizace je povaţován F.W.Taylor ( ). Jeho snahou bylo zvýšení produktivity, lepší organizovanost výroby a sniţování nákladů. Zavedl vědecké metody do řízení výroby, pouţívání přesných časových snímků pracovních činností a přesné pohybové studie vedoucí k úsporám pracovního času. [4] Poznatky Taylorova vědeckého řízení se díky dosahovaným efektům začaly rychle šířit a uplatňovat v praxi. Stejnou problematikou jako Taylor a to zvyšováním produktivity práce, se zabýval F. B.Gillberth ( ). Na rozdíl od Taylora tvrdil, ţe poţadavkem vědeckého řízení není udělat něco v nejkratším čase, ale s nejmenším počtem nejúčinnějších pohybů. U nás byl za významného manaţera této doby povaţován Tomáš Baťa ( ). Jako první uplatnil v Československu americký způsob řízení výroby s vlastními prvky samosprávu dílen. [5] V obecném smyslu se racionalizace jeví jako rozumové vládnutí pracovnímu úseku. Jejím základem je vyloučení zbytečných ztrát a vyuţití existujících rezerv. Racionalizace zároveň směřuje k zavádění nových technických a organizačních opatření. V pracovní oblasti směřuje racionalizace téţ k vytvoření takových podmínek, při nichţ se pracovníci mohou na své úkoly soustředit, pracovat s vysokým výkonem a zároveň šetřit svou pracovní sílu. Racionalizace se ve všech případech podkládá ekonomickou kalkulací, směřuje k rentabilitě a hospodárnosti. Důleţitým rysem racionalizace je její praktické zaměření. Je nástrojem nejen dalšího rozvoje poznávání, nýbrţ nástrojem k ověření a aplikování všech praktických změn. Tradičním oborem racionalizace je racionalizace práce. Technické normování můţe být účinné jen tehdy, je-li pojato nikoli jako náhrada za racionalizaci práce, nýbrţ je-li důsledně spojováno s racionalizací práce a fixuje-li pokroková řešení technologie, organizace, fyziologie a 12

13 psychologie práce v normě výkonu. Racionalizace práce nadále zůstává nejširším a nejobecnějším polem racionalizačního úsilí. [6] Cíl racionalizace Maximální zvýšení produktivity za minimálních investic. Hranice dosaţeného zvýšení produktivity práce jsou těţko stanovitelné, jedná se proces neustálého zlepšování. [6] Proces neustálého zlepšování minimálních nákladech Cíl racionalizace zvýšení produktivity a kvality výrobku při Obr. 1: Cíl racionalizace [6] Základními nástroji racionalizace jsou: - optimalizace provádění pracovních operací, - ergonomie pracoviště, - technické úpravy pracoviště, - technologičnost konstrukce, - uspořádání pracovišť. [6] 13

14 Základní postup racionalizace: 1. Poznání (analýza) pracovního postupu 2. Posouzení funkce současného pracovního systému 3. Generování racionalizačních opatření 4. Realizace opatření 5. Vyhodnocení přínosů [6] 1.2 Výrobní náklady Jsou to náklady důleţité pro správný chod výrobního procesu. Dělíme je na : - fixní náklady, - variabilní náklady, - smíšené náklady. Fixní náklady Fixní náklady jsou většinou neměnné nebo mírně kolísající dlouhodobější povahy. Jsou stejné v rámci určitého rozmezí bez rozdílu objemu činnosti.[3] Variabilní náklady Jsou to náklady, které se mění v závislosti na objemu produkce. Mohou být ve 3 formách: - proporcionální, - podproporcionální, - neproporcionální. Proporcionální náklady závisí na počtu provedených úkonů. Jejich podíl připadající na jednotku výkonu je konstantní.[3] Podproporcionální náklady mohou v absolutní výši růst pomaleji neţ výkon a jejich podíl na jednotku klesá.[3] 14

15 Nadproporcionální náklady mohou v absolutní výši růst rychleji neţ objem výkonu. [3] Smíšené náklady Smíšené náklady zahrnují jak fixní podíl nezávislý na změnách objemu výroby, tak i variabilní podíl měnící se s objemem výroby. [3] Analýza bodu zvratu Vychází ze základních omezení: Produkce je stejnorodá. Všechny náklady lze rozdělit na fixní a variabilní. Variabilní náklady se vyvíjejí proporcionálně. Fixní náklady se nemění. Cena výrobku se nemění. Výrobní proces je kontinuální. [3] Trţby lze stanovit ze vztahu: T = p. Q T trţby [Kč] p cena za jednotku [Kč/ks] Q objem/mnoţství produkce [ks] [3] Celkové náklady: CN = FN + VN. Q CN celkové náklady [Kč] FN fixní náklady [Kč] VN variabilní náklady [Kč] [3] Bodu zvratu je dosaţeno kdyţ: T = CN [3] 15

16 Důleţitým bodem je ekonomická návratnost, která souvisí s bodem zvratu. Je poţadováno, aby návratnost vynaloţených investic byla maximálně do 4 let. Důvody, které vyvolávají řešení racionalizačního projektu, jsou např.: - zavedení výroby v nových výrobních prostorách, - zásadní výrobní změna, - výrazné zvýšení produktivity práce pří stávajícím výrobním programu.[3] Typické přístupy k racionalizaci práce: 1. Komponentní přístup 2. Komplexní přístup 3. Systémový přístup 4. Procesní přístup 1. Komponentní přístup Komponentní přístup bere do úvahy jen některou stránku objektu racionalizace práce (pracoviště, soubor pracovišť), řeší pouze jednu část celku.[6] 2. Komplexní přístup Princip komplexních přístupů se dá charakterizovat jako vícehlediskový přístup, který se přibliţuje k řešení všech částí celku jednotlivě. Komplexní racionalizace představuje řešení všech oblastí moţného zlepšení (zvýšení produktivity práce) po stránce technologické, konstrukční, organizační, ekonomické, aj.[6] 3. Systémový přístup Systémový přístup oproti jednostrannosti komponentních přístupů a nedůsledně koordinovanému komplexnímu, vícehlediskovému přístupu vyţaduje respektovaní celkové charakteristiky objektu racionalizace práce. Je třeba brát zřetel téţ na vazby a vzájemné působení uvnitř objektu racionalizace práce i vůči okolí, ve kterém působí.[6] 16

17 4. Procesní přístup Jako procesní přístup chápeme moţnost, kdy procesy procházejí permanentním zdokonalováním.[6] 1.3 Metoda provádění racionalizačních studií Vypracování racionalizačních studií znamená v kaţdém jednotlivém případě pouţití určitého pracovního postupu, který má vést k vyhovujícímu řešení zadané racionalizační úlohy. Metoda provádění racionalizačních studií uplatňuje systémovou racionalizaci práce. Praktická aplikace metody spočívá v uplatnění vědeckých zásad při řešení problémů a člení se na 10 kroků. [6] Jsou to: 1. Analýza a charakteristika zkoumaného pracovně organizačního systému. Současná funkce systému, analýza a charakteristika současného stavu. [6] 2. Diagnostikování úrovně fungování pracovně organizačního systému. Kde, co, proč řešit? Kterými směry moţno řešit? [6] 3. Hodnocení problémů na řešení. Kterými směry třeba řešit? [6] 4. Řešení jednotlivých problémů podle zadání. Jaké, které řešení? [6] 5. Modelování a optimalizace organizačního znovuuspořádání. Jaká řešení budou spolu? Jaká skladba řešení je vhodná? [6] 6. Sestavení realizačního projektu. Jak postupovat, kdy, co udělat? [6] 7. Realizace změn. Provedení navrţených opatření. [6] 17

18 8. Hodnocení důsledků racionalizačních změn. Případný návrh korekce. Stanovení efektů, návrh úprav. [6] 9. Řešení korektivních změn. Realizace změn. [6] 10. krok Kontrola fungování racionalizovaného pracovně organizačního systému. Celkové ověření výsledků.[6] Tato metoda se zaměřuje na vývojové tendence v průmyslové výrobě a vědeckém výzkumu a současně vyuţívá dosavadní poznatky z praxe racionalizace práce.[6] 18

19 2. Historie společnosti TIMO s.r.o. TIMO s.r.o. je společnost s tradicí šití dámského spodního prádla od roku TIMO s.r.o., vznikla rozpadem státního podniku TRIOLA na dva soukromé subjekty TRIOLu a TIMO. Současný název firmy, vznikl sloţením z počátečních písmen slov Tvoje Intimní MOda. Společnost vytvořila víceúrovňový distribuční systém v ČR i na Slovensku. Díky intenzivnímu sledování trhu, reklamě a další podpoře se obchodní značka TIMO prosadila jako jedna z nejdůleţitějších společností na trhu ČR. V roce 1998 byla značka TIMO oceněna cenou Fashion Point, kterou kaţdoročně uděluje skupina předních českých módních tvůrců. V roce 2000 firma získala certifikát ISO 9001 u certifikátora RW Tüv a i nadále se intenzivně věnuje jak kvalitě výrobků a sluţeb, tak i veškerých procesů v organizaci společnosti. Obchodní společnost známá pod značkou TIMO je ryze česká společnost, která je dnes podílem výroby, ale hlavně podílem na trhu na předním místě v České republice. Dnes je společnost TIMO s.r.o. ve svém oboru středně velkým podnikem, který vyrábí a dodává celou šíři sortimentu dámského elastického prádla. Kromě klasického prádla, tj. podprsenek a kalhotek, vyrábí a nabízí také prádlo mateřské či zdravotní (protetika) a v neposlední řadě i plavky. Svou výrobu a obchodní filozofii zaloţila na vysoké módnosti výrobků, dokonalé funkčnosti, pouţití těch nejlepších materiálů a na vysokém profesionálním a bezchybném zpracování výrobků. Výrobní program společnosti TIMO s.r.o. je široký a dokáţe uspokojit i ty největší nároky 19

20 spotřebitelek ve všech velikostech i věkových kategoriích. Společnost nabízí pestrou paletu výrobků klasického elastického prádla ze špičkových materiálů, které účinně napomáhají dotvářet postavu a vzhled ţeny. Prostřednictvím vlastní designérské tvorby je schopna flexibilně oslovit zájemce o klasické i módní dámské spodní prádlo a plavky. Během posledních 17 let bylo vybudováno 20 vlastních, plnosortimentních, firemních prodejen, ve kterých TIMO nabízí své i nakoupené zboţí s vysokým zákaznickým servisem. Společnost TIMO s.r.o. je jiţ tradičním partnerem a oficiálním dodavatelem plavek pro soutěţ Miss aerobic ČR. 2.1 Technická příprava výroby (TPV) Je soubor vzájemně spjatých činností, jejichţ úkolem je připravit technicky a ekonomicky řešení výrobku, technologii a organizaci jeho výroby. Předmětem TPV můţe být zcela nový výrobek nebo výrobek zdokonalovaný. TPV ovlivňuje efektivnost výroby většinou na delší období. [7] Jejím cílem je zajistit, aby výrobek měl poţadovaný tvar a funkční vlastnosti. Zároveň také zajišťuje úspornost výroby. [8] Hlavními úkoly TPV jsou: 1. tvorba a příprava prodejní kolekce, 2. zpracování technologických podkladů pro kalkulaci a určení ceny výrobku, 3. příprava technické dokumentace pro výrobní proces a 4. zabezpečení celé výroby s vyuţitím nejlepší techniky, nejoptimálnější technologie a zajištění maximální efektivnosti. [8] 20

21 Schéma členění technické přípravy výroby (TPV) TPV Konstrukční příprava výroby Technologická příprava výroby Modelová tvorba Vlastní konstrukční tvorba Technologie výroby Technicko hospodářské normy Normy spotřeby materiálu Obr. 2: Schéma dělení technické přípravy výroby [9] 2.2 Organizace technické přípravy výroby společnosti TIMO s.r.o. Z časového hlediska tvorbu prodejní kolekce podle časového harmonogramu a zpracování technologických podkladů pro její kalkulaci dělíme na etapy: - předkontraktační a - kontraktační - výrobní Předkontraktační etapa Vyhotovení návrhů nových druhů výrobků Nové návrhy vychází z módních směrů, prodeje předcházejících kolekcí a z poţadavků útvaru odbytu vyplývajících z vyhodnoceného průzkumu potřeb. Tyto návrhy přicházejí jiţ s určitou představou výrobku, tj. střihem, barvou, velikostním sortimentem, kombinací, poţadavkem zákazníků. Při vzniku nové kolekce dochází k úzké spolupráci s útvary: zásobování, aby v nové kolekci byly pouţity nejnovější materiály, a došlo k seznámení se s novými dodavateli, 21

22 odbytu, který má zkušenosti z prodejnosti předchozích kolekcí a poţadavků od zákazníků. Roční časový harmonogram kolekcí dělí se do tří triád: - I. triády jaro, - II. triády léto, - III. triády zima. Současně s III. triádou vzniká kolekce plavek pro další rok. Časový průběh tvorby jedné kolekce a její výroby Tab. 1: časový průběh tvorby jedné kolekce Únor květen 2011 Červen 2011 Červenec srpen 2011 Srpen 2011 Září 2011 Září 2011 Listopad prosinec 2011 Prosinec leden 2011/2012 Leden únor 2012 Únor březen 2012 Výběr a dodávky kupónů Začátek tvorby nové kolekce Zhotovení modelů Objednávky materiálů pro zhotovení dealerských kolekcí a porovnávacích vzorků pro dílnu Prezentace a schválení kolekce a cen ţírovací komisí Zhotovení dealerských kolekcí a porovnávacích vzorků pro dílnu Objednávky materiálů Dodávky materiálů Průmyslová výroba Expedice k zákazníkům 22

23 Vyhotovení základních střihů a jeho modelování Na základě předloţeného návrhu je provedena modelová úprava na střihových šablonách, které vychází z jiţ ověřeného střihu podprsenky. Podle nové střihové šablony se zhotoví model podprsenky z materiálu, který je pro příslušnou fazónu stanoven. V průběhu zhotovení modelu probíhá jeho vyzkoušení na postavě probanda a posléze dochází ke změnám tvaru. Kaţdý model od začátku aţ po jeho konečnou podobu dostává své předběţné číselné označení, tzv. vzor, např. vzor 731. Na střihových šablonách je zakreslena referenční linie, jméno dodavatele, číslo daného vzoru, označení velikosti, zkratkový popis názvu daného dílku a počet nastřiţených kusů dílku. Při zhotovování modelu musí být brána v úvahu průmyslová technologie a respektování strojového parku dílny Ověřování návrhů Zhotovené modely se představují na ramínkách, v komplikovaných případech se posuzují na probandu, které hodnotí skupina, kterou tvoří: vedoucí TPV, modeláři, odbyt a export. Pracovní skupina předloţené modely posoudí z hlediska: - výtvarného a estetického vzhledu, - funkčnosti, - konstrukce, - vhodnosti pro průmyslové zpracování technologičnosti, - ekonomického. Následně je rozhodnuto o vyřazení modelu z kolekce nebo jeho zařazení do dalších etap vzorování (s případnými připomínkami). Tímto je část kolekce uvolněna pro ţírovací komisi a k objednání materiálů na zhotovení modelů pro dealery. Modely jsou zkoušeny na postavě probanda vysoké cm s rozměrem podprsního obvodu hrudníku cm a obvodem hrudníku 89 91cm, tzn. velikost 75B. Nový model je zkoušen po celou dobu vývoje na probandu správných rozměrů. 23

24 Stanovení spotřeby materiálu na kalkulovanou velikost Ověřené a schválené návrhy jsou předány modelářem průběţně jednotlivým pracovištím útvaru TPV k dalšímu zpracování. Pro vypracování cenové kalkulace k ţírovací (ekonomickou) komisi je důleţité zpracování přesného vybavení modelu (dále jen vzoru) a časové a mzdové náročnosti. Základním dokumentem kaţdého vzoru je fazónová karta (FK). Kaţdá fazónová karta obsahuje následující přílohy: 1. Titulní stranu FK s technickým nákresem a popisem vzoru. 2. Spotřebu materiálu, drobnou přípravu (DP) a polotovary (POL) na kalkulační velikost. 3. Nákres střihové polohy jednotlivých dílů krajky na kalkulační velikost nového vzoru a spotřebu krajky. 4. Seznam střihových dílů včetně jejich zobrazení pro střihárnu. 5. Operativní spotřeby materiálu. 6. Fazónový list v PC v programu Macenauer, do kterého je zaneseno: - Číslo fazóny (popř. číslo vzoru), - CNH (cenová normohodina), - popis nového vzoru, - spotřeba metráţe, DP a POL na kalkulační velikost jednoho kusu výrobku, - kód barvy, - kódy firmiček, - adjustace. 7. Tabulku velikostních měr určených pro technickou kontrolu na celý velikostní sortiment daného vzoru v základní velikosti včetně tabulky velikostí drátů a kostic. Technický pracovník- technolog zadá danému vzoru fazónové číslo, které zanese do knihy evidence fazónových čísel a do fazónové karty. Tyto údaje slouţí jako podklad pro stanovení cenové kalkulace nové fazóny (vzoru) pro ţírovací komisi. 24

25 Ţírovací (ekonomická) komise Komise je sloţená ze zástupců vedení podniku, útvarů předvýrobních etap a obchodních zástupců. Ţírovací komisi je předvedena hotová kolekce na postavě probandky. Výsledkem jednání ţírovací komise je odsouhlasení fazón, cen, velikostního a barevného sortimentu jednotlivých fazón předvedené kolekce pro kontraktační jednání. Zde je poslední moţnost provedení drobných změn a úprav. Můţe zde dojít i k vyřazení fazón z nabídkové kolekce Ušití kolekce pro dealery a porovnávacích vzorků pro dílnu Stříhání a šití kolekce pro dealery probíhá obdobně jako standardní výroba. Kontrolu kvality kolekcí zabezpečuje technolog TPV, který odebírá po 1 ks z kaţdé fazony. Odebraný kus je oplombován jako porovnávací (referenční) vzorek pro dílnu Zpracování a schválení interního katalogu Vedoucím TPV je zhotoven interní katalog, který obsahuje: 1. nákresy fazón, 2. velikostní sortiment, 3. sortiment barev, 4. cenu s DPH a bez DPH, 5. popis veškerých moţných nejasností a upozornění k daným fazónám. Interní katalog je schválen generálním ředitelem a následně předán dalším úsekům, tzn. dealerům, zásobování, plánovacímu, konstrukční a technologické přípravě Kontraktační etapa Konstrukční příprava Výstupem konstrukční přípravy výroby je vystupňovaná střihová dokumentace do určeného velikostního sortimentu a příprava šablon pro oddělovací proces pomocí CAD systému, GERBER, AccuMark 100. Ověření správného vystupňování je provedeno zadáním vyhotovení dané fazóny v poţadované velikosti a vyzkoušení na postavě probanda. Pokud nenastanou konstrukční úpravy, je veškerá střihová dokumentace konstruktérem dokončena. 25

26 Výstupem jsou: a. seznam včetně zobrazení střihových dílů pro oddělovací proces, b. nákres střihové polohy krajky pro oddělovací proces, c. vyřezané šablony daného velikostního sortimentu obsahující popis, číslo fazóny, označení velikosti a zakreslení referenční linie pro oddělovací proces, d. operativní spotřeby materiálu pro technologa Technologická příprava výroby Dokončená fazónová karta s operativními spotřebami materiálu je technickým pracovníkem technologem zadaná pro danou fazónu do jiţ vytvořeného fazónového listu v programu Macenauer. Ve spolupráci s modelářem jsou zhotoveny míry dané fazóny, tabulky drátů a kostic na celý velikostní sortiment. Dle oplombovaného porovnávacího (referenčního) vzorku je technickým pracovníkem normovačem vytvořeno: a. soupis operací, b. pracovní analýza, c. pracovní předpis, d. normování výkonu, e. kvalifikační třídy operací, f. mzdová sazba na operace. Veškeré údaje a časy na jednotlivé operace jsou čerpány z databanky operativních časů. Je pouţíván stavebnicový systém v programu Projekt Macenauer, který zrychluje zejména tvorbu pracovního předpisu a který umoţňuje návazné pokračování při tvorbě výrobního postupu Výrobní etapa Zhotovení porovnávacího vzorku hlavním mistrem dílny a vypracování výrobního postupu. Záběh nové fazony do výroby. 26

27 3. Analýza velikostního sortimentu dámského spodního prádla společnosti TIMO s.r.o. a srovnání s platnou normou pro označování velikostí Spodní prádlo a jeho velikosti Velikost prsou je individuálně rozdílná. Není návazná na ostatní proporce, takţe štíhlá ţena můţe mít velká prsa, a naopak silná ţena v poměru ke svým proporcím můţe mít prsa malá. Můţe být také jeden prs menší neţ druhý, ale rozdíly jsou většinou zanedbatelné. Prostor mezi prsy je mírně prohlouben při klidném postoji a podle velikosti prsou je různě široký. Obr. 3: Typy ţenských prsou z hlediska tvaru. [10] Tvar prsou ţen je podmíněn rozdíly individuálními, věkovými i rasovými (viz.obr. 3). Prsa ţen můţeme zhruba rozdělit do čtyř hlavních tvarů: Miskovitý tvar. Prsa jsou plochá, dosud nevyvinutá, podprsní rýha není znatelná. Většinou není tento tvar definitivním, ale spíše přechodným, neboť se v dalším stadiu vývoje mění. [1] Polokulovitý tvar. Jsou to klenutější zakulacená prsa a podprsní rýha není tak znatelná. Tento typ je pokládán za klasický. Mění se s přibývajícím věkem. [1] 27

28 Kuţelovitý tvar. Prsa jsou vyvinutá, protaţená do tvaru kuţele, projevují se mírnou svislostí a podprsní rýha je výrazně prohloubená. [1] Skleslý tvar. Prsa jsou ochablá, přesahují podprsní rýhu. Obvykle se vyskytují u matek mnoha dětí a ve stáří, kdy dochází k odčerpání tuku. [1] Podprsenky mají v oblasti odívání zvláštní a výjimečné postavení. Jejich hlavním úkolem je drobná úprava zaměřená na estetický vzhled ţenské postavy. Velikosti prsou nejsou závislé na výšce postavy ani na obvodu hrudníku. Pokud má ţena velký obvod hrudníku, neznamená to, ţe má velká prsa, a naopak. To vede k závěru, ţe u podprsenek jsou odlišné podmínky pro konstruování střihů a odlišné parametry pro stanovení velikostního systému. Velikostní systém je proto zaloţen na hodnotách podprsního obvodu hrudníku (poh) a obvodu hrudníku (oh). [1] oh poh Obr. 4: Vedení měřící pásky na lidském těle pro obvodové tělesné rozměry- oh, poh. 28

29 Obvod hrudníku: měří se zepředu dozadu při normálním dýchání vodorovně kolem hrudníku. Měřící páska se vede vpředu přes prsní body (prsní bradavky, u ţen a dívek přes nejvystouplejší místa prsů) a spojuje se vzadu na pravé straně těla. [11] Podprsní obvod hrudníku: měří se horizontálně kolem hrudníku, vpředu pod prsy v místě podprsních rýh. [11] Rozdíl mezi těmito rozměry je významný pro určení správné velikosti. Jako hlavní rozměr byl určen podprsní obvod hrudníku, protoţe není ovlivněn lokálním zbytněním. Druhotný rozměr obvod hrudníku pomáhá stanovit rozdíl mezi oběma rozměry a tím vlastně určuje správnou velikost košíčků. Interval mezi velikostmi byl stanoven na základě šetření o vzájemném poměru přední, podpaţní a zádové části hrudníku v optimální hodnotě 5 cm. [1] Velikostní sortiment podprsenek má devět základních velikostí podle podprsního obvodu hrudníku [cm] a jejich počet rozšiřují čtyři variace velikostí košíčků podle rozdílu podprsního obvodu hrudníku a obvodu hrudníku.[1] Typy ţenských prsou z hlediska rozdílu podprsního obvodu hrudníku a obvodu hrudníku x: košíček A: x = cm košíček B: x = cm košíček C: x = cm košíček D: x = cm [1] Sestavení velikostního sortimentu není nahodilé. V odstupech několika let jsou prováděny antropometrické akce, při kterých jsou zjišťovány tělesné rozměry, jejich rozptyl, vzájemný poměr a zastoupení typů postav. Statistické zpracování výsledků je podkladem pro doplnění nebo změnu velikostního sortimentu. Velikostní sortiment není nikdy konečný, doplňuje se nebo mění podle potřeb společnosti, podle změněných 29

30 ţivotních podmínek. Tento velikostní sortiment je takovou stavebnicí, kde je moţnost ho v případě změněných podmínek okamţitě doplnit podle potřeby. Velikostní řada můţe být rozšířena o další velikosti a ke kaţdé z nich přiřadit potřebný počet variací košíčků. Podmínkou k rozšíření sortimentu je samozřejmě takové zvýšení počtu ţen s těmito tělesnými hodnotami. Podkladem pro sestavení velikostního sortimentu podprsenek byly první tři ze čtyř hlavních antropologických tvarů prsou, je to miskovitý, polokulovitý a kuţelovitý tvar. V oblasti výroby spodního prádla byly tyto rozměry změněny na plochý, základní a plný košíček. Typy košíčků takto navazují na anatomické tvary prsou, ovšem kuţelovitý tvar je rozdělen na dva typy košíčků a skleslý tvar je vypuštěn, neboť podprsenka má hlavně upravovat postavu. [1] 3.1 Označení velikostí a jejich vysvětlivky dle Evropské normy EN Označování velikostí oblečení Velikost podprsenek, korzetových výrobků a plavek s košíčky. Velikostní systém je uveden v tabulce 2. Velikost podprsenek je dána obvodem pod prsy a obvodem přes prsa a velikost košíčků je určena rozdílem mezi obvodem přes prsa a obvodem pod prsy.[13] Velikost košíčků: AA: 10cm 12cm (rozdíl mezi obvodem přes prsa a obvodem pod prsy) A: 12cm 14cm B: 14cm 16cm C: 16cm 18cm D: 18cm 20cm E: 20cm 22cm F: 22cm 24cm G: 24cm 26cm H: 26cm 28cm [13] Středové hodnoty základních tělesných rozměrů jsou směrodatné pro určování velikosti a s ní spojené technické propočty včetně stanovení proporčních vztahů v procesu konstrukční přípravy výroby. [12] 30

31 Tab. 2: Rozsahy pro podprsenky, korzetové výrobky a plavky s košíčky s intervalem po 5cm dle normy EN Označování velikostí oblečení [13] Obvod pod prsy Rozsah Označení košíčků Obvod přes prsa AA A B C D E F G H Obvod pod prsy Rozsah Označení košíčků Obvod přes prsa AA A B C D E F G H

32 Předpokládá se, ţe výrobci budou přecházet na Evropskou normu Označování velikostí oblečení. Existují jiţ tři její části, které definují piktogramy s informacemi o rozměrech, které by měly být na visačkách oděvů, dále jsou to intervaly primárních a sekundárních rozměrů a písemné kódy. EN ( ) Označování velikostí oblečení Část 1: Pojmy, definice a postup měření tělesných rozměrů. [14] EN ( ) Označování velikostí oblečení Část 2: Primární a sekundární rozměry. [15] EN ( ) Označování velikostí oblečení Část 3: Rozměry a intervaly. [13] Na normu EN by měla navázat norma EN Size designation of clothes Část 4: Coding systém (Označování velikostí oblečení Část 4: Systém kódování), která existuje stále pouze v anglickém návrhu a její dokončení je zatím v nedohlednu. Měla by obsahovat systém kódování, který by se uţíval pro označování velikosti oděvů ve vztahu ke spotřebiteli i v obchodním styku. Vzhledem k tomu, ţe na trhu s oblečením existuje v současné době velká nejednotnost v označování velikostí oděvů, je nanejvýš ţádoucí toto označení sjednotit. [16] 32

33 3.2 Označení velikostí a jejich vysvětlení, pouţívané společností TIMO s.r.o. Tab. 3: Rozsahy pro podprsenky, korzetové výrobky a plavky s košíčky, pouţívané firmou TIMO s.r.o. Obvod pod prsy: VELIKOST: Obvod přes prsa: A B C D E F G H I J Obvod pod prsy: VELIKOST: Obvod přes prsa: A B C D E F G H I J

34 Porovnáním velikostního sortimentu pro označování velikostí dámského spodního prádla společnosti TIMO s.r.o. (viz.tab.3) a platné normy EN Označování velikostí oblečení (viz.tab.2) bylo zjištěno, ţe společnost TIMO s.r.o. nedodrţuje platné znění normy EN Označování velikostí oblečení. U vzdáleností jednotlivých velikostí ve velikostních řadách označených červenou barvou (viz.tab.3) nejsou dodrţeny intervaly mezi dvěma po sobě jdoucími hodnotami základních tělesných rozměrů dle platné normy EN Označování velikostí oblečení Část 3: Rozměry a intervaly. Plnou barvou jsou označeny velikosti, které společnost TIMO s.r.o. vyrábí. 3.3 Přehled vybraných konstrukčních metodik Tab. 4 obsahuje vybrané konstrukční metodiky podprsenek. Navrhované konstrukční sítě pro dámské podprsenky se pouţívají především v ČR. Odborná zahraniční literatura obsahuje konstrukce podprsenek vycházející z konstrukčních sítí trupových oděvů, ze kterých se následně vykresluje střih podprsenky. Vybrané konstrukční metodiky byly zvoleny na základě přímé konstrukce podprsenky, která respektuje anatomický tvar těla a vykreslení tvarů střihových dílů nejvíce odpovídající tvarům pouţívaných v praxi. Tab. 4: Přehled vybraných konstrukčních metodik Konstrukce dámské podprsenky [1]: Výchozí tělesné rozměry: - podprsní obvod hrudníku, - obvod hrudníku. - výška prsu (dopočtena) - meziprsní šířka 34

35 Konstrukce dámské podprsenky [17]: Výchozí tělesné rozměry: - nadprsní obvod hrudníku, - obvod hrudníku, - podprsní obvod hrudníku, - výška prsu (dopočtena), - meziprsní šířka II., - meziprsní šířka I. Konstrukce dámské podprsenky [20]: Výchozí tělesné rozměry: - délka zad, - šíře zad, - šíře ramene, - nadprsní šířka hrudníku, - obvod hrudníku, - podprsní obvod hrudníku, - obvod pasu, - meziprsní šířka. 35

36 II. EXPERIMENTÁLNÍ ČÁST 4. Oblast vhodná pro racionalizační kroky pro společnost TIMO s.r.o. Problémovým úsekem pro tuto racionalizaci, byl vybrán úsek technické přípravy výroby a to konstrukční příprava výroby. Problémy se kterými se úsek konstrukční přípravy výroby potýká: 1. Neodpovídající vstupní konstrukční parametry střihů spodního prádla a neexistující databáze stupňovacích pravidel s metodikou jejich stanovení na platný velikostní sortiment dle normy EN Označování velikostí oblečení. Dosavadní stupňovací pravidla nemají ţádný teoretický základ. Jsou stanoveny na základě profesních zkušeností a subjektivního ověřování tzn. empirické hodnoty. Takto subjektivně stanovená stupňovací pravidla neodpovídají platnému velikostnímu sortimentu dle normy EN Označování velikosti oblečení. 2. Zastaralý CAD systém společnosti GERBER TECHNOLOGY, software AccuMark-100, verze MS DOS = MicroSoft Disk Operating System. Je to především stanice CAD - PDS Pattern Design Silhouette a stanice CAD Marker Making. Tento 11 let starý systém neumoţňuje: Stanice CAD Pattern Design a) Ochranu proti ztrátě práce pomocí automatického ukládání. b) Variabilní stupňování důleţité pro stupňování dámské podprsenky. c) Kopírovat obsah pracovní plochy do Windows schránky a následné vloţení do jiných aplikací. d) Moţnost kopírování naměřených hodnot stupňovaných dílů do MS Excel. e) Moţnost práce s tvarovanými záševky. f) Import dat do PDS z jiných systémů. g) Kompatibilita s MS Windows 7. Data Management: a) Jednotné uţivatelské prostředí pro Export a Import dat. 36

37 b) Moţnost přidání ne AccuMark souborů např. různé dokumenty, obrázky atd. c) Kopírování obsahu různých náhledů do Windows schránky a jejich vloţení do jiných aplikací d) Efektivita automatického polohování. e) Kompatibilita s MS Windows 7. Stanice CAD - Marker Making a) Moţnost kopírovat obsah pracovní plochy do Windows schránky a následné vloţení do jiných aplikací (MS Word, Excel, Photoshop, atd.) b) Moţnosti nových metod pro navýšení výtěţnosti materiálu. c) Kompatibilita s MS Windows 7. CAD systém pouţívaný společností TIMO s.r.o. v konstrukční přípravě výroby. Skladba produktů CAD systému GERBER, AccuMark - 100, verze MS DOS na úseku technické přípravy výroby: Digitalizační pracovní stanice Stanice CAD - PDS Stanice CAD - Marker Making Plotter Digitalizační pracovní stanice - standardní grafické vstupní zařízení pro střihy Stanice CAD - Pattern Design Silhouette - systém, který pracuje s elektronicky nasnímanými střihy, umoţňuje jejich modelovou úpravu a vystupňování. Stanice CAD - Marker Making - systém k tvorbě polohových plánů, inteligentní navazování dílů a interaktivní nastavování značek. Systém sdílí společnou databázi se stanicí PDS. Plotter SP výstupní zařízení pro přesný výřez a vykreslení střihů z papíru nebo šablonového kartonu Plotter Accu Plot výstupní zařízení, které dle zadaných parametrů ze stanice Marker Making vykresluje polohové plány. 37

38 4.1 Racionalizační studie problémového úseku konstrukční přípravy výroby ve společnosti TIMO s.r.o. Racionalizační kroky Inovace vstupních konstrukčních parametrů Využití výsledků z aktuálního somatometrického měření Obnova CAD systému GERBEG, AccuMark Dle Evropské normy EN Označování velikostí oblečení Pro stanovení stupňovacích pravidel na základě výpočtové metody Pro modelovou úpravu dámské podprsenky Zjištění výhod vybrané verze SW GERBER, AccuMark V Ověření vypočítaných stupňovacích pravidel pomocí systému CAD- Pattern Design Zjištění cenové kalkulace verze SW GERBER, AccuMark V Kalkulace pořizovacích nákladů a jejich návratnost Návrh pro využití grafické nadstavby CAD systému GERBER, AccuMark V-Stitcher Obr. 5: Schéma racionalizačních kroků úseku konstrukční přípravy výroby. Jak jiţ bylo zmíněno v předešlé části, byla pro racionalizaci vybrána oblast konstrukční příprava výroby. Konstrukční příprava výroby pracuje s CAD systémem GERBER, AccuMark- 100, verze MS DOS, ale konstruktér nemá k dispozici stupňovací pravidla. Konstruktérka spoléhá pouze na své profesní zkušenosti a subjektivní ověření bez teoretického základu odpovídající platnému velikostnímu sortimentu dle normy EN 38

39 Označování velikosti oblečení. Pro nedostatky v odstavci problémového úseku souvisí i obtíţné a dlouhodobé zacvičování nového pracovníka. Další důleţitou oblastí je také obnova stávajícího 12let zastaralého HW a SW. Návrhem je stanovit stupňovací pravidla na základě výpočtové metody, které jsou vypočteny na základě naměřených primárních a sekundárních tělesných rozměrů dle normy EN Označování velikostí oblečení Část 1: Pojmy, definice a postup měření tělesných rozměrů. V této normě jsou pouze dva primární rozměry pro stupňování, a proto je navrţeno v optimalizaci pracovat s konstrukčními rozměry jako výsledek somatometrického měření české ţenské populace prováděné v rámci specifického výzkumu na katedře oděvnictví a to konkrétních konstrukčních rozměrů, konkrétních somatotypů coţ se rovná velikostem definovaných dvěma primárními rozměry dle normy EN Označování velikosti oblečení Část 2: Primární a sekundární rozměry. Dalším návrhem je obnovení stávajícího CAD systému GERBER, AccuMark- 100 za novou verzi GERBER, AccuMark V Nová verze SW- AccuMark V obsahuje mnoho vylepšení a nových funkcí pro zjednodušení a urychlení stávající práce na CAD systému. Z důvodů kompatibility s novou verzí SW AccuMark V je také potřeba obnovení HW jednotky. V rámci racionalizační studie je navrţeno vyuţití grafické nadstavby CAD systému GERBER, AccuMark V-Stitcher, který je zcela kompatibilní s výše navrhovanou verzí SW AccuMark V V-Stitcher umoţňuje vizualizaci 2D tvarů střihových dílů do 3D tvarů podprsenky na postavě, kde lze definovat rozměry různých velikostí a tvarů postavy. Tím odpadá nadbytečné zhotovení vzorových podprsenek a dochází k šetření firemních nákladů. 4.2 Inovace vstupních konstrukčních parametrů Při analýze velikostního sortimentu v kapitole 3. analýza velikostního sortimentu dámského spodního prádla společnosti TIMO s.r.o. a srovnání s platnou normou pro označování velikostí, bylo zjištěno chybné stanovení definice velikostí ve velikostních řadách I65 - I115 a J65 - J 115 (viz.tab. 3). 39

40 Pro bezproblémový chod technické přípravy výroby a pro následný prodej spodního prádla je nutné dodrţení vstupních konstrukčních parametrů dle Evropské normy EN Označování velikostí oblečení a to dodrţením intervalů jednotlivých velikostí ve velikostních řadách. Vzhledem k tomu, ţe tabulka velikostí dle normy EN [13] končí velikostní řadou H 65 - H 115, je potřeba určení správných intervalů jednotlivých velikostí pro další řady I65 - I115 a J65 - J115. Ty jsou dány rozdílem mezi dvěma po sobě následujícími primárními rozměry. Ty norma určuje takto: - pro základní tělesný rozměr obvod hrudníku = 2cm - pro základní tělesný rozměr podprsní obvod hrudníku = 5cm Na základě diferencí základních tělesných rozměrů se dále určují středové hodnoty tělesných rozměrů, tak aby jedna z řady velikostí odpovídala průměru daného tělesného označení a dále tak, aby se jednotlivé středové hodnoty daných intervalů rovnaly násobkům diference daného tělesného rozměru. 4.3 Příprava pro stupňování dámského spodního prádla Pro stupňování byl vybrán prádlový výrobek typu podprsenky. Podprsenka hrudní část postavy těsně obepíná, proto není v její konstrukci ţádný přídavek na volnost pohybu. Volnost pohybu a pohodlnost podprsenky při nošení umoţňuje pruţnost pouţité oděvní textilie. Pro komfort se pro výrobu podprsenek převáţně pouţívají pleteniny s podílem elastomerového vlákna, pro dobrou pruţnost a rekonvalescenční vlastnosti. Jako podklad pro stupňování nám slouţí primární a sekundární rozměry platné normy EN [13] a základní konstrukce vybraného střihu podprsenky dle teoretického základu metodiky KOLEŠKOVÉ, J. [17], které byly uplatněny na základě analýzy metod (viz. kapitola 3.3) Velikostní sortiment V této práci je pouţit velikostní sortiment pro spodní prádlo podle pravidel normy EN [13] (viz.kapitola 3.1). Pro stupňování základního střihu podprsenky byla vybrána jako základní velikost 80A (viz.kapitola 4.3.4) a zní vystupňované velikosti 75A 85A, 75B 85B. 40

41 4.3.2 Technický nákres dámské podprsenky Obr. 6: Technický nákres dámské podprsenky Technický popis dámské podprsenky Dámská podprsenka ze zátaţné pleteniny s podílem elastomerového vlákna a třídílným členěním košíčku všitého do polovysokého sedla. Meziprsní část sedla je vyztuţená, délka ramínek regulovatelná. Podprsenka se zapíná na dvouřadové zapínání skládající se z háčků a oček. Přídavky na švové záloţky 5mm Konstrukce základního střihu Pro těsné obepnutí hrudní partie ţenské postavy je potřeba střihové konstrukce, která respektuje anatomický tvar lidského těla. Při základní konstrukci střihu byly analyzovány dvě metodiky konstrukce podprsenky pro stupňování, z nichţ byly vybrány teoretické základy metodiky konstrukce dle KOLEŠKOVÉ, J. [17] Pro konstrukci střihu podprsenky byly vybrané základy metodiky konstrukce, účelně a cíleně modifikovány. A to především rozměr výška prsu (vps), která je podle výpočtu metodiky KOLEŠKOVÉ,J.[17] nedostačující pro pojmutí celého prsu. Z toho důvodu je pouţit výpočet rozměru výška prsu (vps) dle teoretického základu metodiky konstrukce dle Vrba, V.[1] 41

42 Tyto základy metodiky konstrukce dámské podprsenky byly uplatněny z důvodů nejvíce odpovídající v praxi vyzkoušených tvarů střihových dílů, převáţně optimálně tvarované dolní linie středového dílu se zadním dílem a tvaru košíčkové prsní linie, kdy nevzniká při spojení spodního a vrchního košíčku k deformaci anatomického tvaru těla. Pro konstrukci dámské podprsenky byla jako základní velikost vybrána velikost 80A jako nečetnější ze somatometrického průzkumu provedeného v letech [19] co se týče primárních a sekundárních rozměrů dle normy EN Označování velikostí oblečení (viz. kapitola 4.1). Konstrukce střihu je rýsovaná ve skutečné velikosti 1:1. Konstrukce podprsenky je provedena na základě vstupních konstrukčních parametrů tzn. statických tělesných rozměrů. Hodnotu dynamického efektu tělesných rozměrů zajišťují mechanické vlastnosti pouţitého oděvního materiálu, zejména jeho roztaţnost. Výše uvedená konstrukční metodika je pouţita pro konstrukci podprsenky na vybraný druh oděvního materiálu. Oděvní materiál, vhodný pro výrobu spodního prádla, by měl vykazovat především savost, prodyšnost, elasticitu, umoţňovat volnost pohybu a nesmí dráţdit pokoţku. S ohledem na tyto vlastnosti pro vybraný typ spodního prádla podprsenky se jako optimální jeví vybraný materiál od firmy PENN ELASTIC. Vzorek pouţitého materiálu vhodného pro výrobu podprsenky se nachází v příloze 2. Tab. 5: parametry vybraného materiálu Označení materiálu výrobcem Materiálové sloţení Plošná hmotnost [g m -2 ] % Polyamid, 21% Lycra 150 Měření mechanických vlastnosti vybraného materiálu Vyhodnocení mechanických vlastností bylo provedeno na přístroji KES-FB1 automatický model pro testování tahových a smykových vlastností textilie. Principem měření je sledování reakce plošné textilie na působení tahové síly. 42

43 Podmínky měření: Výsledky měření - vzorek 20x20 [cm] bez pomačkání a záhybů střiţen přesně po niti a naznačen směr osnovy a útku, - rychlost 0,2 [mm/s], - vzdálenost čelistí 5 [cm], - maximální zatíţení 490 [N/m], - vzorek měřen zvlášť ve směru osnovy (WARP) a ve směru útku (WEFT). Na obrázku 7 je zobrazen průběh záznamu měření na materiálu Kde F tahová síla [N/m] E taţnost plošné textilie [%] Obr. 7: Záznam měření na materiálu Vyhodnocení WT- tahová energie vztaţená na jednotku plochy [N.m/m 2 ] LT - linearita křivky zatíţení prodlouţení [-] RT - tahové elastické zotavení (pruţnost) [%] 43

44 EMT taţnost při maximální tahové síle [%] Konstrukce střihu je zkonstruovaná pro somatotyp definovaný střední hodnotou podprsního obvodu hrudníku 80cm v intervalu cm. Rozměry jednotlivých střihových dílů základní konstrukce podprsenky v dolním kraji: ½ ZD..26cm ½ ST..9,1cm Celkem.35,1cm (viz.obr.8) VK VK - vrchní košíček SKV - spodní košíček vnitřní SKB - spodní košíček boční ST - středový díl ZD - zadní díl SKV SKB ST ZD 9,1cm 26 cm Obr. 8: Konstrukční rozměry dolního kraje ST a ZD dílu dámské podprsenky Rozdíl mezi nejvyšším intervalem podprsního obvodu hrudníku a celkové rozměru dolního kraje střihových dílů: Rozměr nejv. intel. poh..82 cm Rozměr střihov. dílů...70,2 cm Rozdíl..11,8 cm Výpočet rozdílu v % z konstrukčního rozměru střihu ZD: Rozměr ZD 2x cm Rozdíl..11,8 cm Rozdíl v %..22,7% 44

45 Výpočet procent rozdílu je počítáno pouze na konstrukční střih zadního dílu, středový díl je podloţený pevnou oděvní textilií a nevykazuje roztaţnost. Hodnota po změření vzorku oděvní textilie roztaţnosti při maximální tahové síle EMT ve směru útku WEFT = 22,7% (viz.obr.7).výpočet rozdílu v % z hodnoty ZD se rovná 22,7%, to odpovídá naměřené hodnotě roztaţnosti při maximální tahové síle EMT ve směru útku WEFT. Z toho vyplívá, ţe procento roztaţnosti je jiţ započteno do základní konstrukce dámské podprsenky a není potřeba k modifikaci střihové konstrukce.tato roztaţnost materiálu je zajištěna technologickým provedením našitím pruţenky k dolnímu kraji, která vykazuje roztaţnost a to se pro velikost 80A = 70,2 cm. Vyhotovená střihová dokumentace je zařazena v Příloze3. Konstrukční metodiky jsou uvedeny v kapitole 3.3 a podrobné metodické návody a grafické znázornění jsou uvedeny v Příloze Úprava základního střihu Před stupňováním je nutná úprava základní konstrukce dámské podprsenky a to přesným doměřením délek spojovacích linií koše a sedla. Při metodickém postupu konstrukce dámské podprsenky dle KOLEŠKOVÉ,J.[17], vzniká v pořadovém čísle (P.č.) 8 konstrukčního postupu pomocná košíčková kruţnice 2 r = 2 (0,5 vps). Při následném vykreslování tvaru podprsenky v P.č. 2 se od košíčkové kruţnice směrem nahoru po dolním prsním výběru nanese 1cm a od takto označeného místa se zakreslí zaobleně dolní kraj košíčku. Tím vzniká neţádoucí zkrácení košíčkové linie oproti linii sedla (červeně označená linie) a košíčkové linie oproti zadnímu dílu (zeleně označená linie) podprsenky. Tento konstrukční problém vzniká i u konstrukční metodiky dle Vrby, V.[1] V neposlední řadě je také nutné stanovení názvů konstrukčních bodů, které metodický postup konstrukce dámské podprsenky dle KOLEŠKOVÉ, J [17] neurčuje. Názvy konstrukčních bodů jsou uvedeny v základní konstrukci střihu v Příloze 1 a 3 a v kapitole

46 VK VK - vrchní košíček SKV - spodní košíček vnitřní SKB - spodní košíček boční ST - středový díl ZD - zadní díl SKV SKB ST ZD Obr. 9: Doměření konstrukce spojovacích linií koše a sedla Úprava základní střihové konstrukce pomocí CAD systému GERBEG, AccuMark-100, stanice PDS Pattern Design Silhouette Ruční doměřování spojovacích linií základní střihové konstrukce je nepřesné a zdlouhavé. Pro nejpřesnější a nejrychlejší doměření a úpravy byla zvolena metoda pomocí sytému CAD PDS Pattern Design Silhouette. Jako nejjednodušší úpravou bylo zvoleno sníţení středového sedla a zadního dílu, které nejméně zasahují do tvaru podprsenky. 4.4 Stanovení stupňovacích pravidel na základě výpočtové metody V průmyslové výrobě jsou přímou konstrukcí zhotovovány střihy spodního prádla pouze pro základní velikost. Střihové šablony ostatních velikostí prádla jsou vytvořeny stupňováním a to lineárním vzestupným i sestupným odvozením šablony tak, aby výsledný tvar i rozměr byl stejný jako přímo konstruovaný. [18] Podstatou stupňování je posunutí konstrukčních bodů, přímek nebo křivek o příslušnou diferenci.[18] 46

47 Diference = rozdíl hodnot rozměru konstrukční úsečky dvou po sobě následujících velikostí. Stanoví se pro základní konstrukční rozměry z tabulek konstrukčních rozměrů, pro ostatní rozměry výpočtem.[18] Pro tuto práci byla pouţita výpočtová metoda, která je nejpouţívanější. U výpočtové metody jsou konstrukční body povaţovány za body stupňovací. Postup stupňování střihových konstrukcí pomocí výpočtové metody: 1. výpočet diferencí stanovení hodnoty konstrukčních úseček pro jednotlivé velikosti podprsenek. Výpočet diferencí (rozdílu) je dán rozdílem dvou úseček po sobě následujících velikostí nebo rozdílem mezi dvěma po sobě jdoucími hodnotami základních tělesných rozměrů. 2. určení stupňovacích bodů jsou to zároveň konstrukční body základního střihu podprsenky a leţí na obrysové linii dílu. M61 N57 NP5 VK H72 H52 H6 H6 H72 SKV SKB H52 H7 H71 H51 Pp61 Pp61 ST Pp6 Pp6 ZD D7 D6 D6 Obr. 10: Určení názvů stupňovacích bodů D1 Pp1 47

48 3. stanovení výchozích bodů (počátků) je to průsečík konstrukčních linií (jedné vertikální a jedné horizontální přímky) základního střihu podprsenky. Konkrétní průsečík konstrukční vztahů je oh (rozměr 0 H7 = horní krajový oblouk) a 0,5 I.rp (rozměr H7 H6 = pomocný střed košíčkové kruţnice, polovina rozpětí prsních hrotů). Poloha těchto bodů je neměnná pro všechny velikosti. Průsečík je počátek: H6 ( x = 0, y = 0) 4. stanovení stupňovacího pravidla pro kaţdý bod se stanový stupňovací pravidlo = velikost posuvu stupňovacího bodu o x a y. Počátek souřadného systému je totoţný s výchozím bodem systému stupňování. Osa x je totoţná s výchozí linií v horizontálním směru, osa y je totoţná s výchozí linií ve vertikálním směru. Znaménko + a v jednotlivých kvadrantech má vliv na směr nanášení stupňovacích hodnot (diferencí). Znaménko nevyjadřuje hodnotu, ale směr nanášení hodnoty diference. 5. provedení zápisu stupňovacích pravidel Pro kaţdý stupňovací bod je sestavena tabulka diferencí pro posuv ve směru x a y. Hodnoty jsou vyjádřeny v cm Výpočet konstrukčních rozměrů a diferencí Pro získání parametrické konstrukce střihu dámské podprsenky, jsou potřebné kromě primárních rozměrů (podprsního obvodu hrudníku a obvodu hrudníku) podřízené konstrukční rozměry = konstrukční úsečky, které lze s velkou přesností vypočítat na základě zjištěných predikčních rovnic. V této diplomové práci jsou rozměry vypočítány pomocí programu Excel. Výpočet podřízených konstrukčních rozměrů a diferencí se nacházejí v Příloze 4. Konstrukční rozměry tento list obsahuje základní konstrukční rozměry. Tab. 6 : Základní konstrukční rozměry na vybrané velikosti v cm. Konstrukční rozměry 75A 80A 85A Diference oh poh

49 Výpočty konstrukčních rozměrů tento list obsahuje stupňovací body, které jsou zároveň body konstrukčními externě umístěné na okraji střihových dílů dámské podprsenky. Tab. 7: Ukázka výpočtů konstrukčních rozměrů vybraných velikostí v cm. Konstrukční rozměr regresivní rovnice Vzorec 75A 80A 85A Diference O H7 oh O Pp7 Oh-0,5vps 78,025 82,4 86,755 4,375 O D7 Oh-0,5vps-3cm 75,02 79,4 83,775 4,375 H7 H1 0,5oh 44 46,5 49 2,5 H7 H5 I.rp 21,45 22,7 23,95 1,25 H6 H51 0,5vps 9,975 10,6 11,225 0,625 Pomocné výpočty a výpočty diferencí v tomto listu se nachází výpočet diferencí, pomocí výpočtové metody. Tab. 8: Ukázka výpočtu diferencí pro vybrané velikosti v cm. Stupňovací body 75A 80A 85A x y x y x y H H7 0-0, ,625 H7 0-0, ,625 H71 0-0, ,625 H51 0-0, ,625 H52-0, ,625 0 Pp1-1, ,25 0 D1-1, ,25 0 H7 = (O H7) (O Pp7) = 5-4,375 = 0,625 cm H7 = H7 49

50 H52 v y = H51 v x Pp1 = (H7 H1) (H7 H5) = 2,5 1,25 = 1,25cm D1 = Pp Ověření vypočítaných stupňovacích pravidel pomocí CAD systému GERBER, AccuMark-100, stanice PDS Pattern Design Silhouette V této práci je vyuţito výpočtové metody viz kapitola pro stanovení stupňovacích pravidel na základě vypočítaných diferencí při respektování směru zobrazení obrysových linií v rámci kartézského systému. Názvy elektronicky nasnímaných dílů jsou v Příloze 5. Ukázka vystupňovaného dílu - na Obr. 11 je ukázka vystupňovaného vrchního kočíčku dámské podprsenky ve velikosti 75A 85A. Obr. 11: Vystupňovaný vrchní díl košíčku dámské podprsenky 50

51 4.5 Vyuţití naměřených konstrukčních rozměrů jako výsledek somatometrického měření. V rámci výzkumu na katedře oděvnictví byly naměřeny konstrukční rozměry jako výsledek somatometrického měření české ţenské populace (viz.kapitola 4.1) Některé konstrukční rozměry byly vyuţity v této diplomové práci. - Pro stanovení stupňovacích pravidel - Pro modelovou úpravu dámské podprsenky Jedná se o rozměry: Nadprsní obvod hrudníku: měří se zezadu dopředu. Měřící páska se vede na zádech přes lopatky, prochází zadními podpaţními body, šikmo podpaţím, vředu nad prsními bradavkami, u ţen a dívek nad prsy.[19] Nadprsní obvod hrudníku byl v této diplomové práci vyuţit pro výpočet stupňovacích pravidel konstrukčního střihu dámské podprsenky. Konkrétně pro stanovení stupňovacího pravidla = velikost diference pro posun stupňovacího bodu M61 o diferenci x. Meziprsní šířka: přímá vzdálenost mezi prsními body. Měří se mezi nejvystouplejšími místy prsů.[19] Meziprsní šířka byla vyuţita pro modelovou úpravu dámské podprsenky v prsní linii koše. Jedná se o posun počátečního stupňovacího bodu H6 k přední středové přímce o ½ hodnotu naměřeného konstrukčního rozměru meziprsní šířky. Zároveň došlo ke spojení dvoudílného spodního koše v jeden díl košíčku. Toto posunutí stupňovacího bodu je velmi důleţité pro tvar koše podprsenky a pro anatomickyestetické tvarování ţenského těla. Na obr. 12 lze vidět obrázkový záznam zkoušky. Obr. 12: Obrázkový záznam zkoušky modelace podprsenky, čelní pohled. 51

52 Délka od zadního krčního bodu po linii nadprsního obvodu hrudníku: měří se od zadního krčního bodu přes boční krční bod ke spodnímu okraji těloměrné pásky v místě linie nadpsrního obvodu hrudníku, přičemţ měřící páska je vedená k nejvystouplejšímu místu prsu.[19] Délka od zadního krčního bodu k prsu: měří se od zadního krčního bodu přes boční krční bod na kořeni krku k prsní bradavce, u ţen a dívek k nejvystouplejšímu místu prsu.[19] Délka od zadního krčního bodu k linii podprsního obvodu hrudníku: měří se od zadního krčního bodu přes boční krční bod (na kořeni krku) a prsní bod, po povrchu prsu k spodnímu okraji těloměrné pásky v podprsní linii.[19] Z posledních třech neměřených konstrukčních rozměrů, je moţné pomocí výpočtu rozdílu získat rozměry, které lze pouţít pro modifikaci výšky dolního dílu košíčku a vrchního dílu košíčku v základním střihu konstrukce podprsenky. 4.6 Vyhodnocení experimentu Pro ověření správnosti vypočítaných stupňovacích pravidel tvarů střihových dílů dámské podprsenky je zapotřebí zhotovit střihovou dokumentaci manuálním způsobem a za pomocí CAD systému AccuMark PDS ve velikostech 75A, 85A. Jednotlivé způsoby střihové dokumentace dámské podprsenky jsou porovnány a vyhodnoceny pomocí průsvitné fólie. Obrázková dokumentace ověření správnosti vystupňování tvarů střihových dílů dámské podprsenky se nachází v Příloze 9. Obr.13 ukazuje vyhodnocení kaţdého střihového dílu dámské podprsenky oběma jiţ zmíněnými způsoby. Velikosti 75B, 85B nebyly jiţ porovnávány z důvodů zjištění stejných diferencí ve všech velikostních řadách. Není zde ţádná odlišnost ani zlomová velikost. 52

53 Porovnání Přímá konstrukce tvarů střihových dílů podprsenky Tvary střihových dílů získané stupňováním pomocí CAD systému AccuMark-100 Díl - F 206.VK - vrchní díl košíčku Přímá konstrukce tvarů střihových dílů ve velikostech 75A, 85A Vystupňovaný díl tvarově i velikostně odpovídá přímé konstrukci Díl - F 206.SKV - spodní díl košíčku vnitřní Přímá konstrukce tvarů střihových dílů ve velikostech 75A, 85A Vystupňovaný díl tvarově i velikostně odpovídá přímé konstrukci Díl - F 206. SKB - spodní díl košíčku boční Přímá konstrukce tvarů střihových dílů ve velikostech 75A, 85A Vystupňovaný díl tvarově i velikostně odpovídá přímé konstrukci Díl - F 206.ST - středový díl Přímá konstrukce tvarů střihových dílů ve velikostech 75A, 85A Vystupňovaný díl se tvarově liší v oblasti košíčkové linie a ve výšce středového dílu Díl - F 206.ZD - zadní díl Přímá konstrukce tvarů střihových dílů ve velikostech 75A, 85A Vystupňovaný díl se tvarově liší v oblasti košíčkové linie a ve výšce zadního dílu Obr. 13: Experimentální ověření přímé konstrukce tvarů střihových dílů podprsenky a tvarů získaných stupňováním pomocí CAD systému AccuAmrk Vyhodnocení odlišností Tvarová odlišnost košíčkové linie u středového dílů - ST a zadního dílu - ZD je způsobena modelovou úpravou základní velikosti (viz. kapitola 4.3.5) a úmyslným dodrţením tvaru linie základní velikosti přidáním stupňovacích bodů s nulovými 53

54 stupňovacími hodnotami. Odlišnost není zásadní a neovlivňuje tvar a funkčnost podprsenky. Znázorněné tvarové odlišnosti ukazuje Příloha Ověření výsledků zhotovením zkušebního modelu. Jak jiţ bylo zmíněno v kapitole 4.6 velikosti 75B, 85B nebyly porovnávány z manuálně vyhotovenou střihovou dokumentací, proto byla největší velikost podprsenky 85B zhotovena a vyzkoušena na probandu s tělesnými rozměry odpovídající této velikosti podle normy EN Označování velikostí oblečení. Na Obr. 14,15,16 lze vidět obrázkový záznam zkoušky. Obr. 14, 15: Obrázkový záznam zkoušky čelního a bočního pohledu. Obr. 16: Obrázkový záznam zkoušky, zadní pohled Subjektivní hodnocení Podle profesních zkušeností a subjektivního ověření diplomanta lze konstatovat dobře padnoucí podprsenku. Proband ţena také subjektivně posuzovala podprsenku a 54

55 konstatovala, ţe necítí ţádné nedostatky. Ze zkoušky vyplívá, ţe zvolená konstrukční metodika a zvolená metoda stupňování byla vhodně zvolena. 4.7 Důleţité změny a výhody pro pořízení nové verze SW AccuMark V od firmy GERBER TECHNOLOGY oproti SW AccuMark- 100, verze MS DOS = MicroSoft Disk Operating System. Nová verze SW GERBER, AccuMark V obsahuje mnoho nových funkcí a vylepšení funkcí stávajících, které mohou jsou velmi uţitečné v konstrukční přípravě výroby společnosti TIMO s.r.o. Stanice CAD Pattern Design Silhoutte: a) Zajišťuje ochranu proti ztrátě práce pomocí automatického ukládání. b) Variabilní stupňování důleţité pro stupňování dámské podprsenky tj. stupňování pro extra velikosti v podobě tzv. alterací + kódování velikostí. c) Kopírovat obsah pracovní plochy do Windows schránky a následné vloţení do jiných aplikací. d) Moţnost kopírování naměřených hodnot stupňovaných dílů do MS Excel (MS Word, Excel, Photoshop, CorelDRAW, atd.) e) Moţnost práce s tvarovanými záševky. f) Import dat do PDS ze systému Assyst a Lectra. g) Moţnost uloţení dočasné/nedodělané práce mimi hlavní databázi dílů. h) Vylepšeno vybírání bodů /linií/ dílů např. moţnost nastavit filtr na vybírání pouze jednoho typu interních linií. Tímto se velmi jednoduše dají převést všechny linie daného typu na jiný. Moţnost násobného obdélníkového výběru. i) Při vykonávání jakékoliv funkce je vţdy dostupný pomocný kalkulátor výrazů, do kterého se automaticky přenáší naměřené hodnoty nebo hodnoty různých tabulek (MS Excel) a tím se zajišťuje archivace dílů. j) Moţnost překladu uţivatelských anotací /popisů na dílech do libovolného jazyka. k) Průvodce konstrukcí střihu a rozměrových tabulek. l) Rapidní zvýšení rychlosti práce s pouţitím nové volby Klik a jít aţ o 50% méně kliknutí myší. 55

56 m) Import dat do systému pro 3D vizualizaci v programu V Stitcher od společnosti GERBER n) Kompatibilita s MS Windows 7. Data Management: a) Vylepšená aplikace pro konverzi dat - jednotné uţivatelské prostředí pro Exporty a Importy dat je moţné převádět data různých formátů v jednom kroku. b) AM-Explorer / Export ZIP zachovává originální datum vytvoření, poslední modifikace importovaných poloţek. Také je zde moţnost přidat ne AccuMark soubory tzn. různé dokumenty, obrázky atd. c) Moţnost kopírování obsah různých náhledů (díly, plot, cut, atd.) do Windows schránky a jejich vloţení do jiných aplikací (MS Word, Excel, Photoshop, CorelDRAW, atd.) d) Zvýšená efektivita vestavěného automatického polohování. e) Nová a rychlá metoda tvorby Modelu tzn. přímým výběrem dílů z AccuMark Exploreru f) V příkazu Polohy je nyní moţné vybrat poţadované velikosti a materiál ze seznamu. g) Moţnost automatického vytváření všech technologických/parametrických tabulek při zaloţení nové Úloţné Oblasti. h) Kompatibilita s MS Windows 7. Stanice CAD - Marker Making a) Moţnost kopírovat obsah pracovní plochy do Windows schránky a následné vloţení do jiných aplikací (MS Word, Excel, Photoshop, CorelDRAW, atd.) b) Nová metoda Kruhových Nárazníků (mezery mezi díly) vede ke zvýšení výtěţnosti materiálu. c) Nová moţnost Ţádný nárazník k okraji polohy - vede ke zvýšení výtěţnosti materiálu. d) Nová funkce Stlačit polohu - lze aplikovat na jiţ sestavenou polohu - vede ke zvýšení výtěţnosti materiálu. 56

57 e) Moţnost automaticky tvořených ne-obdélníkových Fuz-bloků (bloků z několika dílů) vede ke zvýšení výtěţnosti materiálu a rychlosti práce. f) Kompatibilita s MS Windows Zjištění cenové kalkulace pro pořízení nové verze SW AccuMark V od společnosti GERBER TECHNOLOGY Vzhledem k tomu, ţe společnost TIMO s.r.o. několik let vyuţívá CAD systém GERBER TECHNOLOGI, AccuMark-10, verze MS DOS, byla společností GERBER TECHNOLOGI nabídnuta TIMu jako stávajícímu zákazníkovy cena 1500,- EUR / 1licence = ,- Kč podle aktuálního kurzu měny. 4.9 Kalkulace pořizovacích nákladů a jejich návratnost Vzhledem k tomu, ţe nová verze CAD systému GERBER, AccuMark V je schopna urychlit dosavadní práci konstruktéra, můţe být zredukován stav pracovníků v konstrukční přípravě výroby na polovinu. V tab. 9 je rozbor pracovního vytíţení dvou pracovnic konstrukční výroby po dobu jednoho roku. Pracovníci jsou v barevně označených políčkách v daném měsíci pracovně nevytíţeni, proto musí být přeřazeni na pomocné práce. Tab. 9: Rozbor pracovního vytíţení zaměstnanců na pracovišti konstrukční přípravy výroby. Měsíc Práce Práce jednoho konstruktéra v průběhu jednoho roku. Práce druhého konstruktéra v průběhu jednoho roku. Leden Předběţné určení spotřeb materiálu na kalkulační velikost pro II. triádu 2011(časově nenáročné) Přeřazen na pomocné práce Únor Přeřazen na pomocné práce Příprava polohových plánů pro výrobu plavek pro rok Březen Přeřazen na pomocné práce Příprava polohových plánů pro výrobu plavek pro rok Duben Příprava střihové dokumentace pro II. triádu 2011, do celého velikostního sortimentu. Přeřazen na pomocné práce Květen Přeřazen na pomocné práce Příprava polohových plánů pro výrobu II. triády

58 Červen Červenec Srpen Předběţné určení spotřeb materiálu na kalkulační velikost pro III. triádu 2011 a kolekci plavek pro rok Příprava střihové dokumentace pro III. triádu 2011, do celého velikostního sortimentu. Přeřazen na pomocné práce Přeřazen na pomocné práce Přeřazen na pomocné práce Příprava polohových plánů pro výrobu III. triády. Příprava střihové dokumentace pro kolekci plavek 2012, do Září celého velikostního sortimentu + předběţné určení spotřeb Přeřazen na pomocné práce materiálu na kalkulační velikost pro I. triádu 2012 Říjen Příprava střihové dokumentace pro kolekci plavek 2012, do Přeřazen na pomocné práce celého velikostního sortimentu. Listopad Příprava střihové dokumentace pro I. triádu 2012, do celého velikostního sortimentu. Přeřazen na pomocné práce Prosinec Přeřazen na pomocné práce Příprava polohových plánů pro výrobu I.triády Tabulka 10 ukazuje náklady spojené s pořízením nové verze CAD systému GERBER, AccuMark V Je zde začleněn náklad pořízení softwaru a pořízení nové PC sestavy. Tab. 10: Náklady spojené s nákupem nové verze CAD systému, AccuMark V a PC sestavy za rok 2011 Rok Celkem za rok 2011 Náklad Nová verze SW AccuMark V PC sestava CELKOVÉ NÁKLADY ,-Kč ,-Kč ,-Kč 58

59 V tab.11 je znázorněna finanční úspora v podobě mzdových nákladů na jednoho zaměstnance konstrukční přípravy výroby v období jednoho roku, neboť stav počtu zaměstnanců tohoto úseku můţe být díky nové verzi CAD systému GERBER, AccuMark V zredukován na jednoho. Mzdové náklady vyjádřené v super hrubé mzdě činí cca ,- Kč na jednoho zaměstnance konstrukční přípravy výroby. Tab. 11: Úspora na mzdových nákladech jednoho zaměstnance konstrukční přípravy výroby za rok 2011 Rok Celkem za rok 2011 Úspora Úspora na mzdových nákladech 1 konstruktéra ,-Kč Z předešlého číselného údaje je zřejmé, ţe během jednoho roku dochází k úsporám financí vlivem redukce zaměstnanců konstrukční přípravy výroby. Tabulka 12a, 12b, a obr.17 ukazuje návratnost financí během 12 měsíců. Tab. 12a: Rozdíly mezi úsporami na mzdě a celkovými náklady v období 12 měsíců náklad měsíc Úspora na mzdových nákladech 1 konstruktéra Celkové náklady NÁKLADY ROZDÍL ,-Kč ,-Kč ,-Kč ,-Kč ,-Kč ,-Kč 59

60 Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Tab. 12b: Rozdíly mezi úsporami na mzdě a celkovými náklady v období 12 měsíců náklad měsíc Úspora na mzdových nákladech 1 konstruktéra Celkové náklady NÁKLADY ROZDÍL ,-Kč ,-Kč ,-Kč ,-Kč ,-Kč ,-Kč Návratnost financí Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč 0 Kč Kč Kč 1 měsíc 2 měsíc 3 měsíc 4 měsíc 5 měsíc 6 měsíc 7 měsíc 8 měsíc 9 měsíc 10 měsíc 11 měsíc 12 měsíc Obr. 17: Grafické zobrazení návratnosti financí v období 12 měsíců 60

61 5. Další moţné racionalizační kroky pro oblast konstrukční přípravy výroby Obnovení počítačové techniky ve formě CAD sytému pro konstrukční přípravu výroby nemusí být konečný racionalizační krok, který by napomohl při této fázi výroby. 5.1 AccuMark V-Stitcher Dalším moţným racionalizačním krokem by mohlo být pořízení grafické nadstavby CAD systému, který umoţňuje napodobit oděvní textilii, spodní prádlo a jeho dobré padnutí přímo na virtuální postavě probanda. Jak uţ bylo zmíněno v kapitole 4.1 při zakoupení licence CAD systému AccuMark V je produkt firmy Gerber Technology s názvem V-Stitcher zcela kompatibilní. Klíčové schopnosti návrhářského studia AccuMark V-Stitcher: Napodobení oděvní textilie a jejích vlastností. Zobrazení spodního prádla a jeho dobré padnutí na realistickém, virtuálním těle, moţnost zadání tělesných rozměrů konkrétního probanda, které lze vyuţít i pro zakázkové hotovení spodního prádla. Vytvoření virtuálního spodního prádla z jiţ vytvořených 2D šablon ze systému AccuMark PDS a jeho prohlédnutí na 3D lidském těle v jakékoli velikosti. Počet obléknutí je bez omezení. Jednou z velkých výhod V-Stitcher je sníţení počtu ušitých vzorků a sníţení času potřebného k vývoji a odzkoušení. Vyuţití dat z AccuMark se zpětnou vazbou tzn. z 2D střihových šablon zobrazí 3D model spodního prádla a v případě nedostatků pošle změny zpět do 2D podoby v AccuMark. Moţnost online 3D prezentace uvnitř organizace. Online design podněcuje bezprostřední zhodnocení padnutí spodního prádla, zpětnou vazbu a modifikaci. 61

62 Obr. 18 : Ukázka programu AccuMark V-Stitcher 62

63 Závěr Předmětem diplomové práce bylo na základě současného stavu technické přípravy výroby společnosti TIMO s.r.o. vybrat problémový úsek a navrhnout jejich moţná řešení zavedením vhodných racionalizačních kroků. Předloţená rešeršní část definuje pojem racionalizace, dále její cíle, popisuje pojem výrobní náklady a s nimi související bod zvratu. V této části jsou zmíněny také přístupy k racionalizaci práce a metodický postup racionalizační studie včetně charakteristiky jejich kroků. Dále je popsána technická příprava výroby obecně a organizace technické přípravy ve společnosti TIMO s.r.o. v Litoměřicích. V následující kapitole je uvedena analýza velikostního sortimentu dámského spodního prádla společnosti TIMO s.r.o. a srovnání s platnou normou EN pro označování velikostí oblečení. Tato část obsahuje mimo jiné přehled vybraných konstrukčních metodik. Experimentální část se zabývá oblastí vhodnou pro racionalizační kroky a následnou studií vybraného problémového úseku konstrukční přípravy výroby ve společnosti TIMO s.r.o. V této kapitole je navrţeno stanovení stupňovacích pravidel na základě výpočtové metody, které jsou vypočteny na základě primárních a sekundárních rozměrů dle Evropské normy EN Označování velikostí oblečení. Dále je navrţen upgrade stávajícího CAD systému GERBER, AccuMark 100 za novou verzi GERBER, AccuMark V V návaznosti na řešenou racionalizaci je navrţeno vyuţití grafické nadstavby CAD systému GERBER s názvem V-Stitcher, který je zcela kompatibilní s výše navrhovanou verzí AccuMark V Pro experimentální účely na základě literární rešerše několika konstrukčních metodik[1],[17],[20] byla navrţena konstrukční metodika podle teoretických základů [17],[1] a vypracována metodika pro teoretický popis tvarů střihových dílů. Stanovená základní velikost českých ţen 80A reprezentativního výrobku t.j podprsenky byla vybrána jako nejčetnější ze somatometrického výzkumu v období dle normy EN Označování velikostí oblečení provedeného na území ČR. Na základě této přípravy došlo k nalezení metodiky pro vygenerování tvarů střihových dílů podprsenky a inovaci vstupních konstrukčních parametrů. 63

64 V další kapitole stanovení stupňovacích pravidel na základě výpočtové metody byla vypracována metodika stupňování střihových dílů podprsenky. Výsledky vypočítaných stupňovacích pravidel byly zadány do CAD systému GERBER, AccuMark-100, stanice PDS Pattern Design Silhoutte. Ve vyhodnocení experimentu dochází k ověření metodiky vypočítaných stupňovacích pravidel porovnáním tvarů střihových dílů zhotovených přímou konstrukcí a za pomocí systému CAD PDS. Porovnáním tvarů pomocí průsvitné fólie je potvrzena správnost experimentální metodiky. Výsledky experimentu byly ověřeny na zhotovené podprsence a vizuálně posouzeny. Výrobek byl podle profesních zkušeností a subjektivního ověření jak diplomantky, tak probadky ohodnocen jako dobře padnoucí a vyhovující. V následující kapitole je uveden v rámci provedení racionalizačních kroků průzkum důleţitých změn a výhod pro pořízení vybrané verze SW AccuMark V od společnosti GERBER TECHNOLOGY. Kalkulace pořizovacích nákladů produktu a jejich návratnosti zohledňuje redukce počtu zaměstnanců problémového úseku. Díky tomuto dochází k rychlé návratnosti investic. Kalkulace je provedena na období 12 měsíců. Závěrem práce bylo pro predikci tvarů a hodnocení těchto tvarů navrţeno pořízení grafické nadstavby CAD systému V-Stitcher. Tento systém umoţňuje mnoho výhod v oblasti vizualizace jak pro moţnost 3D prezentace potenciálním zákazníkům, tak pro urychlení vytváření kolekce uvnitř organizace a šetření nákladů společnosti. 64

65 Seznam pouţité literatury Literatura: [1] VRBA, V. Střihy prádla- konstrukce a stupňování. 2. vydání. Praha, SNTL, ISBN [2] [3] Ing. Havlíček, F: Technická příprava a organizace v oděvní výrobě, Liberec 2006 [4] /tst/rada.v/logist/w-cw13-lo-pr6.ppt [5] [6] [7] Prof. Ing. Líbal, V a kol. Organizace a řízení výroby. Praha: SNTL, ISBN [8] [9] [10] [11] ČSN Metodika měření tělesných rozměrů mužů, žen, chlapců a dívek. Praha: federální úřad pro normalizaci a měření, květen [12] Zatloukal, L. Konstrukce oděvů1[online].ver.2008 [cit ] Dostupný z WWW: [13] ČSN EN Označování velikostí oblečení- Část 3: Rozměry a intervaly. Praha: Český normalizační institut, srpen [14] ČSN EN Označování velikostí oblečení- Část 1: Pojmy, definice a postup měření tělesných rozměrů. Praha: Český normalizační institut, listopad

66 [15] ČSN EN Označování velikostí oblečení- Část 2: Primární a sekundární rozměry. Praha: Český normalizační institut, listopad [16] [17] KOLEŠKOVÁ, J. BROŢOVÁ, M. SLEZÁKOVÁ, L. Konstrukce střihů základy. 2. vydání. Praha, Státní pedagogické nakladatelství, ISBN [18] [19] ZAVADILOVÁ, V. Zpracování somatometrických dat za účelem vytvoření velikostního systému podprsenek. Diplomová práce. TUL, Liberec 2009 [20] HAGGAR, A. Pattern cutting for lingerie, beachwear and leisurewear. 2. vydání. Oxford, Blackwell Publishing Ltd, ISBN X. 66

67 Seznam obrázků Obr. 1: Cíl racionalizace [6] Obr. 2: Schéma dělení technické přípravy výroby [9] Obr. 3: Typy ţenských prsou z hlediska tvaru. [10] Obr. 4: Vedení měřící pásky na lidském těle pro obvodové tělesné rozměry- oh, poh Obr. 5: Schéma racionalizačních kroků úseku konstrukční přípravy výroby Obr. 6: Technický nákres dámské podprsenky Obr. 7: Záznam měření na materiálu Obr. 8: Konstrukční rozměry dolního kraje ST a ZD dílu dámské podprsenky Obr. 9: Doměření konstrukce spojovacích linií koše a sedla Obr. 10: Určení názvů stupňovacích bodů Obr. 11: Vystupňovaný vrchní díl košíčku dámské podprsenky Obr. 12: Obrázkový záznam zkoušky modelace podprsenky, čelní pohled Obr. 13: Experimentální ověření přímé konstrukce tvarů střihových dílů podprsenky a tvarů získaných stupňováním pomocí CAD systému AccuAmrk Obr. 14, 15: Obrázkový záznam zkoušky čelního a bočního pohledu Obr. 16: Obrázkový záznam zkoušky, zadní pohled Obr. 17: Grafické zobrazení návratnosti financí v období 12 měsíců Obr. 18 : Ukázka programu AccuMark V-Stitcher Seznam tabulek Tab. 1: časový průběh tvorby jedné kolekce Tab. 2: Rozsahy pro podprsenky, korzetové výrobky a plavky s košíčky s intervalem po 5cm dle normy EN Označování velikostí oblečení [13] Tab. 3: Rozsahy pro podprsenky, korzetové výrobky a plavky s košíčky, pouţívané firmou TIMO s.r.o Tab. 4: Přehled vybraných konstrukčních metodik Obr. 5: Schéma racionalizačních kroků úseku konstrukční přípravy výroby Tab. 5: parametry vybraného materiálu Tab.6 : Základní konstrukční rozměry na vybrané velikosti v cm

68 Tab. 7: Ukázka výpočtů konstrukčních rozměrů vybraných velikostí v cm Tab. 8: Ukázka výpočtu diferencí pro vybrané velikosti v cm Tab. 9: Rozbor pracovního vytíţení zaměstnanců na pracovišti konstrukční přípravy výroby Tab. 10: Náklady spojené s nákupem nové verze CAD systému, AccuMark V a PC sestavy za rok Tab. 11: Úspora na mzdových nákladech jednoho zaměstnance konstrukční přípravy výroby za rok Tab. 12a: Rozdíly mezi úsporami na mzdě a celkovými náklady v období 12 měsíců Tab. 12b: Rozdíly mezi úsporami na mzdě a celkovými náklady v období 12 měsíců Seznam příloh Příloha 1: Metodické postupy konstrukce podprsenek Příloha 2: Vzorek materiálu pro experimentální část Příloha 3: Střihová konstrukce dámské podprsenky dle teoretických základů metodiky KOLEŠKOVÁ,J.[17] v měřítku 1: Příloha 4: Výpočet konstrukčních rozměrů a diferencí Příloha 5: Názvy nasnímaných střihových dílů podprsenky Příloha 6: Vystupňované střihové díly dámské podprsenky Příloha 7: Vystupňované střihové šablony dámské podprsenky v měřítku 1: Příloha 8: Porovnávací fólie pro vyhodnocení experimentu Příloha 9: Fotografická dokumentace pro vyhodnocení experimentu Příloha 10: Vzorky zhotovených výrobků podprsenek ve velikostech 80A, 85B

69 Příloha 1: Metodické postupy konstrukce podprsenek

70 Příloha 1a) : Metodický postup konstrukce podprsenky dle VRBA, V. [1] Konstrukční rozměry: obvod hrudníku podprsní obvod hrudníku Základní konstrukční výpočty: oh poh šk 0,25*poh + 1,2cm šíře košíčku = šířka prsu mš 0,5*šk+0,5 polovina měřené meziprsní šířky vps 0,5*šk poloměr košíčkové kruţnice (polovina měřené výšky prsu) sklon osy košíčku mš+0,8cm rozměr pro zaoblení dolního kraje 0,5*šk-6,8cm délka dolní přímky 0,5*poh-1cm posun ramínka 0,05*poh-1,5cm velikost prsních výběrů 0,3*(2 r)+0,2cm Metodický postup konstrukce: P.č. Konst. Konstrukční úsečka vztah ,5*mš Konstrukční rozměr Poznámka poloměr košíčkové kruţnice r1(bod 2;r1=poloměr košíčkové kruţnice) horní výška košíčku shodná s r1, nakreslit kolmici k přední střední přímce sklon osy košíčku spojit body 5-2 prodlouţit pod dolní kraj kruţnice, v průsečíku vzniká bod k=0,6 cm sníţení středu košíčku spojit body 3-6 podle šablonky r=100cm, na podpaţním kraji kruţnice vzniká bod r1+1,5cm dolní výška košíčku rozměr pro zaoblení dolního kraje nakreslit kolmici k přední střední přímce=dolní přímka délka dolní přímky

71 Velikost výběrů: % z velikosti prsního výběru % z velikosti prsního výběru % z velikosti prsního výběru % z velikosti prsního výběru % z velikosti prsního výběru % z velikosti prsního výběru Celkový součet všech částí výběru musí odpovídat hodnotě celkového prsního výběru, tj. 100%. Z bodu 6 nakreslit pomocné přímky k bodům 12,13,14,15,16, a 17. Na pomocné přímky 6-14 a 6-16 nakreslit krátké kolmé přímky. Obr. 19:Konstrukce střihu dámské podprsenky dle Vrba,V. [1]

72 Vykreslení tvaru podprsenky: výška horního dílu košíčku vpředu např. 2,5cm výška horního dílu košíčku v podpaţí např. 3,5cm rozměr pro posun ramínka např. 2,3cm šířka pro ramínko (= šířce ramínka) např. 1,8cm a zkrácení dolní části košíčku např. 0,5cm a zkrácení dolní části košíčku např. 0,5cm 24 Spojením vyznačených konstrukčních bodů vykreslit základní střihový obrazec trojdílného košíčku. 25 Obě čáry dolního výběru od bodu 6 jsou spojeny ve vzdálenosti 1-1,5 cm Dolní část výběru pokračuje i na sedle, v souladu s plastikou ţenského těla. Od konstrukčních bodů 12 a 13 směřují dolů dvě krátké přímky, rovnoběţné se sklonem košíčkové osy. Délka přímek odpovídá zvolené výšce podprsenkového sedla. Kruhový dolní kraj košíčku je uprostřed zploštěn, tvarována je i kruhová část sedla. Mezi konstrukčními body a jsou obě části kruţnice přibliţně v polovině tvarovány 0,3-0,4 cm. Košíček a sedlo musí rozměrově navazovat: odpovídá součtu 12a-15 a 14-18; odpovídá součtu 13a-17 a Dolní kraje mezikošíčkového dílu a zadního dílu jsou vyjádřeny křivkami. Vzadu na křivku dolního kraje navazuje u konstrukčního bodu 9 krátká kolmá přímka: výška vzadu určena podle zapínání zvýšení vzadu nad zapínáním spojit přímkou body rozměr pro umístění ramínka vzadu

73 Příloha 1b):Metodický postup konstrukce podprsenky dle KOLEŠKOVÁ, J. [17] Konstrukční rozměry: nadprsní obvod hrudníku noh obvod hrudníku oh podprsní obvod hrudníku poh výška prsu vps I. rozpětí prsů I. rp = vps+1,5 cm I. rp II. rozpětí prsů II. rp P.č Konstrukční vztah Poznámka 1 oh r1 se středem ve výchozím bodě na přední střední přímce a poloměrem r1 = oh. horní krajový oblouk 2 oh - 0,5*vps r2 se středem ve výchozím bodě na přední střední přímce a poloměrem r2 = oh - 0,5*vps. oblouk ve výšce sedla 3 oh - 0,5*vps - 3cm r3 se středem ve výchozím bodě na přední střední přímce a poloměrem r3 = oh - 0,5*vps - výška sedla (3cm). dolní krajový oblouk 4 0,5*oh nanáší se na horním krajovém oblouku od přední střední přímky, v tomto bodě po spojení s výchozím bodem vzniká zadní středová přímka. 5 I. rp nanáší se od přední středové přímky na horní krajový oblouk. Označený bod se opět spojí přímkou s výchozím bodem. nanáší se od přední středové přímky na horní krajový oblouk. 6 0,5* I. rp Označený bod se opět spojí přímkou s výchozím bodem a prodlouţí se nad horní krajový oblouk. Vzniká pomocný střed košíčkové kruţnice, polovina rozpětí prsních hrotů. 7 k = 3,5cm konstanta k = šířce zapínání. Nanáší se od zadní středové přímky na dolním krajovém oblouku, spojí se s výchozím bodem. r4 se středem v označené polovině rozpětí prsních hrotů na 8 0,5*vps horním krajovém oblouku. pomocná košíčková kruţnice Výpočet velikosti prsního výběru pro dolní část podprsenky 9 ½ I. poh ½ poh velikost výběru pro dolní část košíčku. Velikost ½ I. poh se zjistí odměřením z konstrukce jako vzdálenost mezi přední střední a zadní střední přímkou na oblouku pro výšku sedla. 10 0,5*( I. pohpoh) nanáší se od přímky procházející středem košíčkové kruţnice na oblouku ve výšce sedla, na obě strany. Z obou bodů se vedou přímky ke středu košíčkové kruţnice, a krátké kolmice směrem k výchozímu bodu.

74 Výpočet velikosti prsních výběrů pro horní část podprsenky Základem je obvod košíčkové kruţnice: 2 r= 2 (0,5*vps) a) pro polokulatý tvar košíčku: 2 r velikost výběru * b) pro špičatý tvar košíčku: 2 r velikost výběru * c) pro kulatý tvar košíčků: 2 r velikost výběru * Vykreslení tvaru podprsenky Velikost zvoleného výběru se rozdělí na čtvrtiny a nanese se od průsečíku horního krajového oblouku a košíčkové kruţnice v přední i zadní části nahoru i dolů. Označené body se spojí přímkami se středem košíčkové kruţnice. Od košíčkové kruţnice se směrem nahoru po dolním prsním výběru nanese 1cm. Od takto označeného místa se zakreslí zaobleně dolní kraj košíčku. Přední a boční kraj horního košíčku jsou k dolnímu kraji horního košíčku.výška těchto stran = čtvrtině výběru pro správný tvar košíčku. 4 Ramínko je posunuto od pomocného středu košíčkové kruţnice o k = 2cm. 5 6 Trojúhelník, který spojuje oba košíčky je součástí podprsního sedla. V horní části je mírně zešikmen. Šířka trojúhelníku na horním krajovém oblouku se nanese směrem dolů po přední středové přímce od horního krajového oblouku. Horní kraj trojúhelníku se pak zakreslí přímkou. Horní kraj sedla v místě košíčků se kreslí přesně podle košíčkové kruţnice. Druhá část sela je spojena se zadním dílem. Na dolním krajovém oblouku se na přímce odpočtu šířky zapínání nanese k = 2cm a k tomuto bodu se mírným obloukem zakreslí zvýšení dolního kraje. Šířka zadního dílu v místě pro zapínání se řídí šířkou zapínání. Horní část zadního dílu je kreslena přímkou k sedlu na horním krajovém oblouku. Tyto teoretické základy metodiky konstrukce byly pouţity pro ověření správnosti vystupňované střihové konstrukce pomocí systému CAD - Pattern Design. Na

75 obrázku jsou stanoveny názvy konstrukčních a zároveň stupňovacích bodů, které metodický postup konstrukce dámské podprsenky dle KOLEŠKOVÉ, J [17] neurčuje. Jak jiţ bylo zmíněno v kapitole byla základní konstrukce podprsenky dle KOLEŠKOVÉ,J.[17] záměrně modifikována a to v rozměru pro výšku prsu (vps) za výpočet výšky prsu (vps) dle metodiky Vrba, V.[1]. Výpočet výšky prsu dle konstrukční metodiky KOLEŠKOVÉ,J.[17] je vypočítáno z rozdílu podprsního obvodu hrudníku a obvodu hrudníku. Tento vypočítaný konstrukční rozměr je nedostačující pro pojmutí celého prsu oproti výpočtu dle konstrukční metodiky Vrba,V.[1] tj. šk = 0,25poh+1,2cm který je odpovídající. Konstrukční rozměry a výpočty pro rozměr výšky prsu jsou označeny červenou barvou u metodik [1],[17].

76 Obr. 20: Základní konstrukce střihu a jeho následné vykreslení podprsenky dle Kolešková,J.[17].

77 H7 H71 H6 H5 Pp7 D7 H1 Pp1 D1 O Obr. 21:Označení konstrukčních a stupňovacích bodů.

78 M61 NP7 H7 H72 H6 H52 NP5 H51 D7 H72 Pp61 Pp6 Pp61 Pp6 H52 D6 D6 Pp1 D1 O Obr. 22:Označení konstrukčních a stupňovacích bodů.

79 Příloha 1c) : Metodický postup konstrukce podprsenky dle HAGGAR, A. [20] Tabulka výpočtů pro základní konstrukci trupové části oděvu Konstrukční rozměry: délka zad horizontální obvod hrudníku + P (10cm) šíře zad + P (1,6cm) šířka ramene nadprsní šířka hrudníku + P (0,6cm) podprsní obvod hrudníku obvod pasu + P (4cm) dz oh šz šr nšh poh op P.č. Konstr. Konstrukční vztah úsečka dz+2cm Značí se CB. Poznámka ,5*(oh+10cm)+0,5c V bodě 2 vést rovnoběţku s CB m k = 2cm CF.Spojením všech bodů vzniká základní V bodě 3 zakreslit krátkou kolmici na CB ,5*(1-3)+4cm V bodě 4 zakreslit kolmici na CB prsní přímka k = 3cm V bodě 5 zakreslit kolmici na CB podpaţní přímka CF bod ,5*(5-3) V bodě 7 zakreslit kolmici na CB lopatková přímka /5*ok-0,2cm Šíře průkrčníku ZD /5*ok-1,6cm Šíře průkrčníku PD /5*ok+0,2cm Hloubka průkrčníku PD ,5*šz Ze vzniklého bodu 11 se vede kolmice na lopatkovou přímku, v 1/2 umístěn bod /3*(3-7)-0,4 V bodě 13 zakreslit kolmici na CB (7-11)+2,4cm Provizorní spojnice pro sklon náramenice ZD.

80 ,5*šr+0,5cm Umístění lopatkového výběru na náramenici ZD k = 1,4cm Velikost výběru na zadním dílu Kolmice k náramenici s vrcholem 2cm nad lopatkovou přímkou.přímky body a ,5*(10-6)+2cm Nanáší se od bodu 10 směrem k pasu. V bodě 18 zakreslit kolmici na CF hrudní přímka ,5*(nšh+0,6)+2,2cm V bodě 19 zakreslit kolmici na hrudní přímku, kolmici vést po podpaţní přímku (18-19)+4,3cm V bodě 10 zakreslit kolmici na CF, vynést bod k = 0,3cm Viz obrázek Provizorní spojnice pro sklon náramenice PD ,5*(18-19) Vzniká prsní bod Spojit prsní bod (22) se vzniklým bodem 23, prodlouţit nad provizorní náramenici /8*0,5*(oh+10cm)- 0,3cm Spojit prsní bod (22) se vzniklým bodem 24, prodlouţit nad provizorní náramenici ,5*(5-6) V bodě 25 zakreslit kolmici na podpaţní přímku provizorní boční přímka k = 1,3cm Prodlouţení přední délky. P.č. Umístění pasových výběrů: 1 výběr na ZD k prsní přímce v bodě 17 2 na spojnici bodů 25 a 26 3 výběr na PD k prsní přímce v bodě 22, přičemţ k přední střední vyneseme 1/3 velikosti záševku a 2/3 vyneseme směrem k bočnímu kraji Velikost výběrů na pasové přímce: 4 dp = (1-28) - Velikost diference pasu 0,5*(op+4cm) 5 0,33*dp Velikost výběru na ZD. Vynáší se polovina na kaţdou stranu od středu výběru. 6 0,26*dp Velikost výběru na boční přímce. Vynáší se polovina na kaţdou stranu od středu výběru. 7 0,41*dp Velikost výběru na PD. Vynáší se polovina na kaţdou stranu od středu výběru.

81 Obr. 23:Konstrukce střihu trupové časti oděvu. [20] Tabulky hodnot pro vykreslení podprsenky ze základní konstrukce Rozměry pro vykreslení horní části podprsenky velikost 8 velikost 10 a 12 velikost 14 a 16 velikost 18-0,3 cm pro kaţdý z rozměrů zvýšení o 1,5 cm nad CB zvýšení o 3 cm na boční přímce zvýšení o 9 cm od prsního bodu, nanést na obě strany výběru zvýšení o 2,5 cm nad CF +0,5 cm pro kaţdý z rozměrů +1 cm pro kaţdý z rozměrů Rozměry pro vykreslení dolní části podprsenky velikost 8 velikost 10 a 12 velikost 14 a 16 velikost 18 sníţení o 2 cm k CB -0,3 cm pro sníţení o 4,5 cm na boční přímce +1 cm pro +0,5 cm pro kaţdý z kaţdý z kaţdý z rozměrů rozměrů sníţení o 7,5 cm od prsního bodu, rozměrů nanést na obě strany výběru sníţení o 2,5 cm k CF

82 Hodnoty vykreslení košíčku podprsenky odpovídají konstrukci košíčku velikosti A (tj. rozdílu mezi oh-poh = cm). Konstrukce větších velikostí viz. [20]. Obr. 24: Vykreslení podprsenky do konstrukce.[20]

83 Příloha 2: Vzorek materiálu pro experimentální část

84 % Polyamid, 21% Lycra

85 Příloha 3: Střihová konstrukce dámské podprsenky dle teoretických základů metodiky KOLEŠKOVÁ,J.[17] v měřítku 1:1

86 Příloha 4: Výpočet konstrukčních rozměrů a diferencí

87 Příloha 5: Názvy elektronicky nasnímaných střihových dílů podprsenky

88 Seznam názvů nasnímaných střihových dílů podprsenky: F 206.VK vrchní díl košíčku F 206.SKV spodní díl košíčku vnitřní F 206.SKB spodní díl košíčku boční F 206.ST středový díl F 206.ZD zadní díl

89 Příloha 6: Vystupňované střihové díly dámské podprsenky

90 Příloha 7: Vystupňované střihové šablony dámské podprsenky v měřítku 1:1

91 Příloha 8: Porovnávací fólie pro vyhodnocení experimentu

92 Příloha 9: Fotografická dokumentace pro vyhodnocení experimentu

93 Obr. 25:Obrázkový záznam zkoušky pro vyhodnocení experimentu vrchního dílu košíčku velikosti 75A. Obr. 26, 27:Obrázkový záznam zkoušky pro vyhodnocení experimentu spodního dílu vnitřního a bočního dílu košíčku velikosti 75A.

94 Obr. 28: Obrázkový záznam pro vyhodnocení experimentu středového dílu velikosti 75A.

95 Obr. 29: Obrázkový záznam pro vyhodnocení experimentu zadního dílu velikosti 75A.

96 Obr. 30: Obrázkový záznam pro vyhodnocení experimentu vrchního dílu košíčku velikosti 85A. Obr. 31, 32: Obrázkový záznam pro vyhodnocení experimentu spodního dílu vnitřního a bočního dílu košíčku velikosti 85A.

97 Obr. 33: Obrázkový záznam pro vyhodnocení experimentu středového dílu velikosti 85A.

98 Obr. 34: Obrázkový záznam pro vyhodnocení experimentu zadního dílu velikosti 85A.