Výsledky otázek a příkladů

Transkript

1 Výsledky otázek a příkladů Kapitola 2 Příklad 1 a) Národní důchod je domácí produkt bez nepřímých daní, tj = 800 mld b) Disponibilní důchod je národní důchod minus přímé daně plus transfery, tj = 750 mld c) Agregátní výdaje jsou stejně velké jako domácí produkt, tj mld Příklad 2 a) Čistý vývoz dostaneme, odečteme-li od domácího produktu spotřebu, investice a veřejné výdaje, tj. X = = 100 mld. b) Národní úspory se rovnají národním investicím I + X, tj = 200 mld c) Veřejné úspory jsou daně minus transfery minus veřejné výdaje, tj. T G = = - 50 mld d) Soukromé úspory jsou národní úspory minus veřejné úspory, tj. S = 200 (-50) = 250 mld Příklad 3 a) Vyjdeme z identity národních úspor a národních investic I + X = (T G) + S, z níž vyplývají veřejné úspory (T G) = = -50 mld b) Vypočítáme T, což jsou daně minus transfery. Nepřímé daně zjistíme jako rozdíl mezi domácím produktem a národním důchodem, tj = 200 mld. To znamená, že T = = 150 mld. Protože známe veřejné úspory (T G) = -50 mld, vypočteme G = T + 50 = = 200 mld. c) Y = C + I + G + X, z toho C = Y I G X = = 500 mld. Kapitola 3 Otázka 1 a) Část spotřeby Novákových (100 tisíc korun) je autonomní vůbec se nemění se změnami důchodu. Jde např. o nájemné nebo o výdaje na dopravu. Druhá část spotřeby závisí na důchodu a zvyšuje se s každým přírůstkem důchodu. b) Část přírůstku důchodu Novákovi očekávali a již dříve mu přizpůsobili svou spotřebu. Druhou část přírůstku důchodu neočekávali a pouze na ni reagují zvýšením spotřeby. c) Část přírůstku důchodu považují Novákovi za přechodné zvýšení a část považují za permanentní zvýšení. Pouze na permanentní část důchodu reagují zvýšením spotřeby. Příklad 1 a) Viz obrázek 3.A. Petřina původní přímka spotřebních možností je přímka a. Prochází bodem (200;250) a její sklon je dán úrokovou mírou. Petřina optimální kombinace přítomné a budoucí spotřeby je v bodě A, kde se přímka a dotýká indiferenční křivky IC 1. b) Petra si bude vypůjčovat, její přítomná spotřeba je vyšší než její přítomný důchod. c) Zvýšení přítomného a budoucího důchodu posune Petřinu přímku spotřebních možností nahoru do polohy a. Přímka prochází bodem (240;300) a její sklon je stejný jako sklon původní přímky a, neboť úroková míra se nezměnila. Petřina optimální kombinace přítomné a budoucí spotřeby je v bodě B, kde se přímka a dotýká indiferenční křivky IC 2.

2 Obrázek 3-A Kapitola 4 Otázka 1 a) Reálná úroková míra je cena kapitálu. Je-li mezinárodní mobilita kapitálu omezena, vyšší úroková míra bude v zemích, kde je kapitál relativně vzácný (v poměru k ostatním výrobním faktorům jako je práce a půda). Na modelu zapůjčtelných fondů bychom viděli, že domácí úspory jsou poměrně nízké vzhledem k domácím investicím. b) Při neomezené mezinárodní mobilitě kapitálu nelze vyšší domácí úrokovou míru vysvětlit vzácností kapitálu. Vyšší domácí úroková míra by totiž přilákala zahraniční investice, které by úrokovou míru snížily na úroveň světové úrokové míry. Proto lze vyšší domácí úrokovou míru vysvětlit jen vyššími investičními riziky v zemi tedy prémií za riziko. Příklad 1 Řešení ukazuje obrázek 4-A. Původně se země nacházela na křivce investic I v bodě A. Čistý dovoz kapitálu a tedy i čistý dovoz zboží a služeb se rovnal rozdílu mezi investicemi I a úsporami S + (T-G) a činil 20 miliard. Když se v zemi objeví nové investiční příležitosti, zvýšení investic posune křivku investic vpravo do polohy I. Růst investic vyvolává tlak na růst úrokové míry, což ale zvyšuje příliv investic ze zahraničí. Nakonec se země dostává do bodu B a investice se zvýší o 30 miliard. O stejnou částku se zvýší čisté investice ze zahraničí a následně také čistý dovoz zboží a služeb.

3 Obrázek 4-A Příklad 2 Řešení ukazuje obrázek 4-B. Původně mělo Německo při světové úrokové míře r w vyšší úspory než investice; čistý vývoz kapitálu a čistý vývoz zboží a služeb odpovídal úsečce AB. Po sjednocení Německa vznikly ve východních územích nové investiční příležitosti a křivka investic se posunula doprava do polohy I. Zároveň vznikl schodek veřejných rozpočtů, který posunul křivku úspor doleva. Při světové úrokové míře pak mělo Německo vyšší investice než úspory, a proto se vytvořil čistý dovoz kapitálu a čistý dovoz zboží a služeb ve výši úsečky CD. Příklad 3 Řešení ukazuje obrázek 4-C. USA mají při světové úrokové míře r w vyšší investice než úspory, proto zaznamenávají čistý dovoz kapitálu a čistý dovoz zboží a služeb. Když se rozpočtový schodek změnil v přebytek, křivka úspor se posunula doprava. Protože se v zemi zvýšily investiční příležitosti, křivka investic se také posunula doprava. Obě křivky se opět protínají nad úrovní světové úrokové míry, a proto USA zůstávají dovozcem kapitálu a mají nadále obchodní schodek.

4 Obrázek 4-B Obrázek 4-C

5 Kapitola 5 Otázka 1 Dluhopisy vynášejí pevný úrok, ale jejich tržní cena je proměnlivá. Pokud chcete hotovost právě v době, kdy je cena dluhopisů nízká, dluhopisový fond vaše dluhopisy prodá, ale budete mít ztrátu. Abyste se zabezpečili proti riziku, držíte raději část bohatství na bankovním účtu. Když potřebujete hotovost, nemusíte pak prodávat dluhopisy v době, kdy je jejich cena nízká, a raději je vyzvednete z bankovního vkladu. Otázka 2 Bankomaty snižují transakční náklady na výběr peněz, protože šetří čas. Lidé proto budou chtít držet více peněžních zůstatků, neboli poptávka po penězích bude vyšší. Otázka 3 Zrychlení bankovních převodů peněz urychluje platby, takže firmy budou chtít držet nižší peněžní zůstatky. To zároveň znamená, že se rychlost obratu peněz zvýší. Příklad 1 a) Peněžní báze je = 300 miliard. b) Peněžní zásoba je = 800 miliard. c) Míra bankovních rezerv je 100 : 600 = 1/6. Příklad 2 a) Peněžní zásoba je = 500 miliard. b) Bankovní rezervy jsou 1/ = 50 miliard. 1/4 + 1 c) Peněžní multiplikátor je = 3,334. Přírůstek peněžní zásoby bude 20. 3,34 = 66,68 miliard. 1/4 + 1/8 Příklad 3 Podle Baumolova-Tobinova modelu pro optimální výši transakčních zůstatků platí vzorec: M d * = t.y / 2.r N Transakční náklady t na jeden výběr jsou 25 korun. Měsíční důchod po zdanění je 15 tisíc korun. Nominální úroková míra r N je 6% ročně, tj. 6 : 12 = 0,5 % měsíčně. Dosadíte-li do vzorce, dostanete: M d * = ( ) / (2. 0,005) = = 6124 Kč Optimální výše transakčních zůstatků je 6124 korun. Kapitola 6 Otázka 1 Původní příčinou byly vysoké investice, kterým nestačily domácí úspory. Přebytek investic nad úsporami tlačil na růst úrokové míry, což vyvolávalo příliv kapitálu ze zahraničí. Přebytek finančního účtu pak vedl k apreciaci koruny, což snižovalo konkurenční schopnost českého zboží a tak narůstal schodek obchodní bilance. Snížení konkurenční schopnosti českých výrobců nebylo způsobeno snížením produktivity práce nebo snížením kvality českých výrobků, ale reálnou apreciací koruny, která naše výrobky a služby zdražovala na zahraničních trzích. Otázka 2 Tvrzení, že čistý vývoz země závisí na zahraniční konjunktuře, není úplné. Když zahraniční trhy prožívají recesi, tak skutečně klesá náš vývoz, ale zhoršení běžného účtu naší platební bilance posléze vyvolá reálnou depreciaci naší měny. Depreciace opět zlepší náš běžný účet. Konečným důsledkem zahraniční recese tedy není pokles našeho čistého vývozu, nýbrž reálná depreciace naší měny.

6 Otázka 3 Média rády šíří špatné zprávy. Skutečnost je taková, že změna reálného kurzu domácí měny vždy některým lidem škodí a jiným prospívá. Například posilování domácí měny bezprostředně škodí vývozcům, lidem zaměstnaným ve vývozních odvětvích a spotřebitelům dovozního zboží (které se stává dražším). Naopak prospívá dovozním odvětvím a spotřebitelům dovozního zboží (protože dovozy jsou levnější). Oslabování domácí měny má účinky opačné. Nelze ale říci, že by posilování nebo oslabování domácí měny poškozovalo ekonomiku jako takovou. Reálný měnový kurz je pouze nástrojem dosahování vnější rovnováhy. Otázka 4 Příchod zahraničních investorů zvýšil poptávku po české pracovní síle. Ale zároveň příliv investic ze zahraničí zvětšil přebytek finančního účtu naší platební bilance a vedl k apreciaci koruny. Apreciace snížila poptávku po českém zboží, zvýšil se náš čistý dovoz a v důsledku toho poklesla poptávka po pracovní síle v českých vývozních odvětvích. Jak vidíte, příliv investic ze zahraničí nemusí v zemi zvýšit zaměstnanost. Otázka 5 Růst peněžní zásoby zvyšuje v zemi inflaci. Pokud v zahraničí nedochází ke stejnému růstu cen, znamená to, že domácí měna reálně apreciuje. Proto bude klesat čistý vývoz. To však naruší rovnováhu platební bilance, která se dostává do schodku. V důsledku toho klesá poptávka po domácí měně. a) Má-li země režim volně pohyblivého kurzu, dochází k nominální depreciaci její měny, dokud se vnější rovnováha neobnoví. Konečným důsledkem je tedy to, že vyšší inflace je doprovázena nominální depreciací. Reálný kurz měny ani čistý vývoz se nakonec nezmění. b) Má-li země režim stabilního měnového kurzu, tlak na nominální depreciaci nutí centrální banku, aby nakupovala domácí měnu. V důsledku toho peněžní zásoba opět klesá na předchozí úroveň a s ní klesá i inflace. Proto se čistý vývoz nakonec nezmění. Příklad 1 a) Reálný kurz koruny k euru je 30 x (1 : 25) = 1,2. Znamená to, že koruna je vůči euru podhodnocena ve smyslu parity kupní síly. b) Aby byla splněna podmínka parity kupní síly, měl by být nominální kurz 25 korun za euro. Příklad 2 a) Devizové rezervy klesnou ke konci roku o 100 miliard. b) Má-li země režim volně pohyblivého kurzu, dojde k depreciaci její měny, což sníží schodek běžného účtu na úroveň přebytku finančního účtu. c) Má-li země režim stabilního kurzu, tlak na depreciaci nutí centrální banku, aby nakupovala domácí měnu za zahraniční měny. To bude snižovat peněžní zásobu v zemi, cenová hladina bude klesat, čili domácí měna bude reálně depreciovat, dokud se schodek běžného účtu nesníží na úroveň přebytku finančního účtu. Příklad 3 Reálný kurz je poměr cenových hladin vyjádřených v téže měně. Reálný kurz USD/EURO = 1 : 1,1 = 0,91. Americké zboží je méně konkurenceschopné než evropské. Příklad 4 a) Čistý vývoz se bude rovnat rozdílu mezi národními úsporami a národními investicemi, tj. X = = 100 miliard. b) Schodek státního rozpočtu snižuje národní úspory. Čistý vývoz se sníží na X = = -50 miliard. c) Účinek snížení čistého vývozu je znázorněn na obrázku 6-A. Dochází k reálné apreciaci domácí měny. Kapitola 7 Otázka 1 Jde o starou ekonomickou hádanku položenou Ludwigem Misesem. Růst reálné mzdy Misesova číšníka je však naprosto v souladu s teorií mezní produktivity práce. Představme si město, kde je továrna na boty, jejíž dělníci mají stejné mzdy jako číšníci. Pak se objeví nová technologie výroby bot, která zvýší produktivitu práce dělníků. Konkurence přinutí výrobce bot, aby svým dělníkům zvýšili mzdy. Rozdíl mezi mzdami dělníků a mzdami číšníků se však nemůže udržet, protože číšníci by opouštěli svá místa v restauracích a ucházeli se o práci

7 v továrnách na boty. Aby je restauratéři udrželi, budou jim také muset zvýšit mzdy. Takto se efekt z růstu produktivity u výroby bot rozlévá i na jiné profese, kde produktivita práce neroste. Obrázek 6-A Otázka 2 Z grafu vidíte, že nezaměstnanost v ČR se zvýšila už v roce 1997 a od té doby se udržuje mezi 8% - 11%, což jsou vysoká čísla. Ztráta exportních možností v některých zemích by mohla zvýšit nezaměstnanost jen na přechodnou dobu (nanejvýš na dva až tři roky), než by se čeští vývozci přeorientovali na jiné trhy. Stejně tak restrukturalizace podniků může způsobit nezaměstnanost jen na přechodnou dobu, než vzniknou pracovní místa jinde. Tímto způsobem ale nelze vysvětlit nezaměstnanost trvající sedm let. Příklad 1 Přirozená míra nezaměstnanosti u = σ / (σ + φ) = 0,005 : 0,075 = 0,08 = 8%. To znamená, že v ekonomice převládá nižší než přirozená míra nezaměstnanosti. Postupně bude proto docházet k růstu nezaměstnanosti až na 8%, ledaže by se změnila σ nebo φ. Příklad 2 a) Míra nalézání práce se zvýší, protože někteří nezaměstnaní budou nyní intenzivněji hledat práci. Míra ztráty práce se sníží, protože někteří lidé přestanou tak často měnit zaměstnání. Přirozená míra nezaměstnanosti se proto sníží. b) Změnu rovnováhy trhu práce ukazuje obrázek 7-A. Snížení podpor v nezaměstnanosti povede k tomu, že se nabídka práce zvýší, protože při každé dané reálné mzdě bude nyní více lidí nabízet práci. Křivka nabídky práce S se posune vlevo do polohy S. Rovnovážná reálná mzda (W/P) 0 se sníží na (W/P) 1 a zaměstnanost se zvýší z L 0 na L 1, tudíž přirozená míra nezaměstnanosti se sníží.

8 Obrázek 7-A Kapitola 9 Příklad 1 Pro produkt ve stálém stavu platí: s K*/ L =. Y*/ L (d + n) Dosadíme-li do vzorce zadaná čísla, dostaneme Y*/L = 9. (0,05 + 0,001) : 0,2 = 2,295 jednotek. Příklad 2 a) Ve stálém stavu produkt ani produkt na pracovníka neporoste. b) Ve stálém stavu produkt poroste tempem 0,2% a produkt na pracovníka neporoste. c) Ve stálém stavu produkt poroste tempem 3,2% a produkt na pracovníka poroste tempem 3%. Příklad 3 Řešení ukazuje obrázek 9-A. Původní stálý stav při míře úspor s 1 byl v bodě E, stálý stav kapitálu na pracovníka byl K 1 */L a stálý stav produktu na pracovníka byl Y 1 */L. Když se míra úspor snížila na s 2, klesla ekonomika do stálého stavu v bodě F. Stálý stav kapitálu na pracovníka se snížil na K 2 */L a stálý stav produktu na pracovníka se snížil na Y 2 */L.

9 Obrázek 9-A Příklad 4 Řešení ukazuje obrázek 9-B. Původní stálý stav při míře růstu populace n 1 byl v bodě E, stálý stav kapitálu na pracovníka byl K 1 */L a stálý stav produktu na pracovníka byl Y 1 */L. Když se míra růstu populace snížila na n 2, zvýšil se stálý stav do bodu F. Stálý stav kapitálu na pracovníka se zvýšil na K 2 */L a stálý stav produktu na pracovníka se zvýšil na Y 2 */L. Příklad 5 a) Protože má produkční funkce konstantní výnosy z kapitálu, lze využít funkci Y = a.k = 0,3.K. b) I = s.y = 0,2.Y. c) Stálý stav neexistuje, protože výnosy z kapitálu jsou konstantní. d) K/K = s.a d = 0,2.0,3 0,05 = 0,01 = 1%. e) Z tvaru produkční funkce plyne, že růst produktu je stejný jako růst kapitálu, čili Y/Y = K/K = 1%. f) Průběh produkční funkce a investiční funkce je znázorněn na obrázku 9-C. Příklad 6 a) Y/(L.1,02) = F(K/(L.1,02)) b) I/(L.1,02) = 0,15. Y/(L.1,02) c) I/(L.1,02) = (0,06 + 0,01 + 0,02).K/(L.1,02) Příklad 7 a) Y/Y = 0,2.0,04 + 0,8.0,01 = 0,016 = 1,6%. b) Příspěvek kapitálu k růstu produktu je 0,2.0,04 = 0,008 = 0,8%. c) Je-li podíl kapitálových důchodů na produktu 0,2, pak podíl pracovních důchodů na produktu je 1 0,2 = 0,8. Příspěvek práce k růstu produktu je 0,8.0,01 = 0,008 = 0,8%.

10 Obrázek 9-B Obrázek 9-C

11 Příklad 8 Příspěvek kapitálu je 0,3.0,06 = 0,018 = 1,8%. Příspěvek práce je 0,7. 0,02 = 0,014 = 1,4%. Jestliže domácí produkt roste tempem 4%, pak podíl technologického pokroku na tomto růstu vyjádřený Solowovým reziduem je 0,04 0,018 0,014 = 0,008 = 0,8%. Příklad 9 a) Y = A. K 1/2. L 1/2 = A. K.L b) Y/L = A. K/L Kapitola 10 Otázka 1 Pokud došlo ke snížení úrokové míry, jednalo se o měnovou stimulaci poptávky. Při rozpočtové stimulaci poptávky ceteris paribus by byl růst domácího produktu doprovázen zvýšením úrokové míry. Otázka 2 Zvýšení domácího produktu znamená též, že se zvýšily důchody, a tedy se zvýšila poptávka po penězích - lidé chtějí držet více než 800 mld. Kč. Nedostatek peněžních zůstatků se snaží doplnit prodejem jiných aktiv. Rostoucí nabídka takových aktiv, jako jsou dluhopisy, snižuje jejich tržní cenu, a tedy zvyšuje úrokovou míru. Růst úrokové míry opět snižuje poptávku po penězích. Rovnováha trhu peněz se obnoví, jakmile lidé opět chtějí držet 800 mld. Kč. Otázka 3 Multiplikační efekt zvýšení daní: když lidé musí platit vyšší daně, sníží se jejich disponibilní důchod a tedy i jejich výdaje na spotřebu. Tím dojde ke snížení důchodů výrobců spotřebního zboží, kteří pak také vydají méně na spotřebu, čímž dále klesnou důchody výrobců zboží, atd. Multiplikační efekt vyvolává řetězovou reakci snížení důchodů a tedy i domácího produktu Efekt vytěsňování: když se sníží důchody, klesne také poptávka po penězích, což ceteris paribus (při dané peněžní zásobě) povede k poklesu úrokové míry. Při nižší úrokové míře vzrostou investice a spotřeba. Efekt vytěsňování (zde s opačným znaménkem) tedy vyvolává zvýšení důchodů a domácího produktu. Otázka 4 Zvýšení cenové hladiny ceteris paribus znamená, že se sníží reálná hodnota (kupní síla) peněžních zůstatků. Lidé se cítí chudší, a proto sníží výdaje na spotřebu (efekt bohatství). Lidé se také snaží doplnit chybějící peněžní zůstatky prodejem jiných aktiv, m.j. dluhopisů. Rostoucí nabídka dluhopisů snižuje jejich tržní ceny, a tedy zvyšuje úrokovou míru (efekt likvidity), což má za následek snížení investic a spotřeby. Konečným důsledkem zvýšení cenové hladiny je pokles agregátních výdajů, a tedy pokles domácího produktu. Příklad 1 Trh zboží a služeb bude v rovnováze při domácím produktu, pro který platí: Y = C + I p + G Spotřeba je dána spotřební funkcí C = ,9(Y T), kde T je rozdíl mezi daněmi a transfery, tedy = 150 mld. Dosadíme-li do první rovnice spotřební funkci, dostáváme: Y = ,9(Y 150) Y = mld. Příklad 2 a) Mutiplikátor vládních výdajů m = 1/(1 0,75) = 1/0,25 = 4. Proto Y = 4. G = 80 mld. b) Starobní důchody jsou transfery. Multiplikátor transferů m = 0,75/(1 0,75) = 0,75/0,25 = 3. Proto Y = 3. Tr = 60 mld. c) Multiplikátor daní je m = - 0,75/(1 0,75) = - 0,75/0,25 = - 3. Proto Y = -3.(- Tx) = 60 mld.

12 Příklad 3 a) Řešení ukazuje obrázek 10-A. Plánované agregátní výdaje se zvýší o 20 mld. V důsledku multiplikačního efektu se domácí produkt zvýší o 80 mld. Obrázek 10-A b) Řešení ukazuje obrázek 10-B. Zvýšení vládních výdajů posune křivku IS do polohy IS horizontálně o vzdálenost m. G, tj. o 80 mld. To je multiplikační efekt. Rovnováha obou trhů však nastane v průsečíku LM a IS, protože zvýšení úrokové míry domácí produkt opět částečně sníží to je efekt vytěsňování. Samotný multiplikační efekt by zvýšil domácí produkt z Y 1 až do Y 2, efekt vytěsňování sníží domácí produkt zpět z Y 2 do Y 3. Příklad 4 a) Řešení ukazuje obrázek 10-C. Snížení peněžní zásoby posune křivku LM doleva do polohy LM a nová rovnováha se vytvoří v průsečíku IS a LM při vyšší úrokové míře a nižším domácím produktu. b) Řešení ukazuje obrázek 10-D. Snížení cenové hladiny zvýší reálnou peněžní zásobu, takže se křivka LM posune doprava do polohy LM. Nová rovnováha se vytvoří při nižší úrokové míře a vyšším domácím produktu. Příklad 5 Aby zabránila vytěsňování soukromých výdajů vládními výdaji, musí centrální banka zvýšit peněžní zásobu, a to v takovém rozsahu, aby se úroková míra nezvýšila. Lze to demonstrovat na modelu IS-LM, jak to vidíte na obrázku 10-E. Zvýšení vládních výdajů posune křivku IS doprava a zvýšení peněžní zásoby posune křivku LM doprava. Je-li zvýšení peněžní zásoby dostatečné na to, aby zabránilo zvýšení úrokové míry, zvýší se domácí produkt o 4x30 = 120 mld.

13 Obrázek 10-B Obrázek 10-C

14 Obrázek 10-D Obrázek 10-E

15 Příklad 6 a) Řešení vidíte na obrázku 10-F. Graf (a) ukazuje trh peněz, kde M d je poptávka po penězích. Snížení peněžní zásoby M s uvede trh peněz z původní rovnováhy E do nové rovnováhy G, úroková míra se zvýší z r E na r G. Graf (b) ukazuje, že nalezne-li trh peněz zpočátku novou rovnováhu při úrokové míře r G, nová křivka LM musí procházet bodem G. To znamená, že křivka LM se posune nahoru vertikálně o vzdálenost r G r E. b) Výsledná rovnováha je v průsečíku IS a LM, v bodě F. Domácí produkt se snížil z Y E na Y F a úroková míra se nakonec zvýší jen na r F. c) Ačkoli trh peněz zpočátku nalezl novou rovnováhu při úrokové míře r G, trh zboží a služeb byl v nerovnováze vyšší úroková míra snížila investice a spotřebu a domácí produkt klesl. Pokles důchodů snížil poptávku po penězích a lidé se snažili přeměnit přebytečné peněžní zůstatky v jiná aktiva. Nákupy jiných aktiv vedly k růstu jejich tržní ceny a k poklesu úrokové míry z r G na r F. Kapitola 11 Příklad 1 a) Zvýšení daní sníží disponibilní důchod. V důsledku toho se sníží spotřeba a poklesne domácí produkt. b) Snížení domácího produktu vyvolá nerovnováhu na trhu peněz, protože při nižších důchodech budou chtít lidé držet méně peněžních zůstatků. Proto budou nakupovat dluhopisy, poroste tržní cena dluhopisů a domácí úroková míra bude klesat pod úroveň světové úrokové míry. To však bude v malé otevřené ekonomice vyvolávat čistý vývoz kapitálu (lidé budou dávat přednost zahraničním aktivům před domácími), dokud se úroková míra opět nezvýší na úroveň světové úrokové míry. Trh peněz je v nerovnováze. c) Čistý vývoz kapitálu vyvolá depreciaci domácí měny. To zvýší čistý vývoz zboží a služeb, a proto poroste domácí produkt. Růst domácího produktu zvýší poptávku po penězích a trh peněz se dostane opět do rovnováhy. d) Změnu rovnováhy demonstruje obrázek 11-A. Zvýšení daní posune křivku IS* 1 doleva do polohy IS* 2 a ekonomika putuje do bodu C. Tam je ale trh peněz v nerovnováze. Pak se ekonomika pod vlivem depreciace posune podél křivky IS* 2 do bodu D, protože depreciace zvyšuje čistý vývoz a tím i domácí produkt. Nová rovnováha tak vzniká při stejném domácím produktu a při nižším měnovém kurzu. Příklad 2 a) Zvýšení daní sníží disponibilní důchod. V důsledku toho se sníží spotřeba a poklesne domácí produkt. b) Snížení domácího produktu vyvolá nerovnováhu na trhu peněz, protože při nižších důchodech budou chtít lidé držet méně peněžních zůstatků. Proto budou nakupovat dluhopisy, poroste tržní cena dluhopisů a domácí úroková míra bude klesat pod úroveň světové úrokové míry. To však bude v malé otevřené ekonomice vyvolávat čistý vývoz kapitálu (lidé budou dávat přednost zahraničním aktivům před domácími), dokud se úroková míra opět nezvýší na úroveň světové úrokové míry. Trh peněz je v nerovnováze. c) Čistý vývoz kapitálu bude tlačit na depreciaci domácí měny. Avšak centrální banka bude proti depreciaci intervenovat bude na měnovém trhu nakupovat domácí měnu za zahraniční měny. Tím sníží peněžní zásobu. Trh peněz se takto dostane do rovnováhy, neboť nižší peněžní zásoba bude v souladu s nižší poptávkou po penězích (viz b) d) Změnu rovnováhy demonstruje obrázek 11-B. Zvýšení daní posune křivku IS* 1 doleva do polohy IS* 2. Protože centrální banka intervencemi proti depreciaci snižuje peněžní zásobu, posune se doleva také křivka LM*. Nová rovnováha vzniká v bodě E, při stejném měnovém kurzu a při nižším domácím produktu.

16 Obrázek 10-F

17 Obrázek 11-A Obrázek 11-B

18 Příklad 3 a) Dovozní cla snižují dovozy. Protože měnový kurz je volně pohyblivý, dochází k apreciaci domácí měny, což snižuje vývoz a zvyšuje dovoz. Apreciace tak neutralizuje účinky dovozních cel čistý vývoz se nezmění. b) Jelikož se nezměnil čistý vývoz, nezmění se ani domácí produkt. c) Změnu rovnováhy demonstruje obrázek 11-C. Apeciace domácí měny posune křivku IS* nahoru (připomeňte si, jak je křivka IS* odvozena). Nová rovnováha se vytvoří v bodě F, při vyšším měnovém kurzu a stejném domácím produktu. Politika dovozních cel je v režimu volně pohyblivého kurzu neúčinná, vede pouze k apreciaci. Obrázek 11-C Příklad 4 a) Dovozní cla snižují dovozy. Snížení dovozu vyvolává tlak na apreciaci domácí měny. Centrální banka ale intervenuje proti apreciaci prodejem domácí měny, takže se měnový kurz nezmění. b) Protože centrální banka intervenuje proti apreciaci prodejem domácí měny, dochází ke zvýšení peněžní zásoby. To tlačí na pokles domácí úrokové míry pod světovou úrokovou míru, což zvyšuje čistý vývoz kapitálu do zahraničí (lidé dávají přednost zahraničním aktivům pře domácími), dokud se domácí úroková míra opět nevrátí na úroveň světové úrokové míry. Trh peněz je v nerovnováze. c) Protože dovozní cla snížila dovoz, došlo ke zvýšení čistého vývozu a tedy také k růstu domácího produktu. Při vyšších důchodech lidé budou poptávat více peněz, takže se poptávka po penězích přizpůsobí vyšší peněžní zásobě a trh peněz se opět dostane do rovnováhy. d) Změnu rovnováhy demonstruje obrázek 11-D. Zvýšení čistého vývozu posune křivku IS* doprava. Zvýšení peněžní zásoby zas posune křivku LM* doprava. Nová rovnováha se vytvoří v bodě G, při stejném měnovém kurzu a při vyšším domácím produktu. Politika dovozních cel je tedy v režimu stabilního kurzu účinná. e) V dlouhém období je politika dovozních cel na růst čistého vývozu a na růst domácího produktu neúčinná. To model IS*- LM* nemůže zachytit, protože jde o model krátkodobé rovnováhy, který předpokládá fixní cenovou hladinu. V dlouhém období se zvýšení peněžní zásoby promítne do růstu domácí cenové hladiny, což znamená reálnou apreciaci. Čistý vývoz se v konečném důsledku nezmění, a nezmění se ani reálný domácí produkt.

19 Obrázek 11-D Kapitola 12 Otázka 1 Křivka agregátní nabídky se stane strmější. Lze to vysvětlit modelem strnulých nominálních mezd: indexování mezd na růst cen sníží mzdové strnulosti a trh práce se bude rychleji vyčišťovat. Lze to vysvětlit i modelem mylného vnímání cen. Zaměstnanci budou lépe odhadovat růst cen, protože vědí, že v případě indexování rostou mzdy a ceny přibližně stejně. Otázka 2 Dojde-li k neočekávanému poklesu cen, lidé ihned registrují pokles vlastní ceny, ale neuvědomují si hned, že klesají také ostatní ceny. Domnívají se tedy, že klesá jejich relativní cena, a proto snižují své nabídky. V důsledku toho klesá reálný domácí produkt pod potenciální produkt a nezaměstnanost se zvyšuje nad svou přirozenou míru. Tyto účinky pominou, jakmile lidé zjistí, že jde o všeobecný pokles cen a nikoli o pokles jejich relativních cen. Pak opět zvýší své nabídky. Reálný produkt opět vzroste na úroveň potenciálního produktu a nezaměstnanost klesne na svou přirozenou míru. Otázka 3 Reálný produkt poroste nad potenciální produkt. Lidé totiž registrují, že jejich vlastní cena roste o 10%, zatímco očekávají, že jiné ceny rostou jen o 7%. Očekávají proto, že jejich relativní cena roste přibližně o 3%, a zvyšují své nabídky.

20 Příklad 1 a) Situaci znázorňuje obrázek 12-A. Na horním grafu (a) je model IS-LM. Zvýšení nominální peněžní zásoby posune křivku LM doprava do polohy LM a nová rovnováha se vytvoří v bodě A, při domácím produktu Y 1. Na dolním grafu (b) model AS-AD znázorňuje, že zvýšení peněžní zásoby posune křivku AD doprava do polohy AD, o horizontální vzdálenost Y 1 Y*. Nová krátkodobá rovnováha se vytvoří v průsečíku křivky agregátní poptávky AD a křivky krátkodobé agregátní nabídky AS, v bodě B, při reálném produktu Y 2 a cenové hladině P 2. Dlouhodobá rovnováha se nakonec vytvoří v bodě F, při potenciálním produktu Y* a cenové hladině P 3. b) V modelu IS-LM bod E představuje rovnováhu trhu zboží a služeb i rovnováhu trhu peněz. Bod A představuje totéž při vyšší peněžní zásobě. V modelu AS-AD bod E představuje rovnováhu trhu zboží a služeb, trhu peněz a trhu práce. Bod A představuje pouze rovnováhu trhu zboží a služeb a trhu peněz, zatímco trh práce není v rovnováze. Bod B představuje krátkodobou rovnováhu trhu zboží a služeb, trhu peněz i trhu práce při vyšší nominální peněžní zásobě. Bod F představuje totéž v dlouhém období. c) Reálná peněžní zásoba se v krátkém období zvýší, protože růst cenové hladiny z P 1 na P 2 zcela nekompenzuje zvýšení nominální peněžní zásoby. V dlouhém období zůstane reálná peněžní zásoba stejná, protože růst cenové hladiny na P 3 zcela kompenzuje zvýšení nominální peněžní zásoby. Příklad 2 Situaci znázorňuje obrázek 12-B. Na grafu (a) je původní produkční funkce Y = F(L) a na grafu (b) je z ní odvozená křivka mezního produktu práce, která představuje poptávku po práci L D. Společně s křivkou nabídky práce L S vytváří tato poptávka po práci rovnováhu v bodě E, při zaměstnanosti L* 1. Této zaměstnanosti odpovídá (jak zjistíte z produkční funkce) reálný produkt Y* 1. Na grafu (c) vzniká dlouhodobá rovnováha při cenové hladině P 1. Pod vlivem technologického pokroku dojde ke zvýšení produkční funkce na Y = F (L). Nové produkční funkci odpovídá vyšší křivka mezního produktu práce, tedy vyšší křivka poptávky po práci L D. Nová rovnováha trhu práce vzniká v bodě F, při zaměstnanosti L* 2. Z produkční funkce zjistíte, že této zaměstnanosti odpovídá vyšší reálný produkt Y* 2. Na grafu (c) vidíte, že se nová dlouhodobá rovnováha vytvoří při vyšším potenciálním produktu Y* 2 a nižší cenové hladině P 2 (nominální peněžní zásoba se totiž nezměnila). Příklad 3 Situaci znázorňuje obrázek 12-C. Na grafu (b) je původní rovnováha trhu práce v bodě E, při zaměstnanosti L* 1. Této zaměstnanosti odpovídá, jak zjistíte z produkční funkce na grafu (a), reálný produkt Y* 1. Na grafu (c) vzniká dlouhodobá rovnováha při cenové hladině P 1. Snížení daní i podpor v nezaměstnanosti zvýší nabídku práce, takže se křivka nabídky práce L S posune doprava. Zaměstnanost se zvýší na L* 2 a potenciální produkt se zvýší na Y* 2. Na grafu (c) vidíte, že se nová dlouhodobá rovnováha vytvoří při vyšším potenciálním produktu Y* 2 a nižší cenové hladině P 2.

21 Obrázek 12-A

22 Obrázek 12-B Kapitola 13 Otázka 1 a) Protože není rozdíl mezi skutečnou a očekávanou inflací, jedná se o setrvačnou inflaci. Poptávková ani nákladová inflace neprobíhá. b) Nezaměstnanost je na přirozené míře.

23 Obrázek 12-C

24 Otázka 2 a) Křivka je klesající. Když se zvýší inflace, lidé se zpočátku domnívají, že vzrostla jejich relativní cena Podlehnou peněžní iluzi), a proto zvýší výrobu a zaměstnanost. Teprve později napravují své chyby. b) Křivka je vertikální. Když se zvýší inflace, lidé ji vtělí do svých očekávání a nezvýší výrobu ani zaměstnanost. c) Křivka je klesající. Lidé sice správně odhadují budoucí inflaci, ale protože mzdy krátkodobě nerostou tolik jako ceny, vyplatí se zvýšit výrobu a krátkodobě vzroste zaměstnanost. Příklad 1 a) Inflace je dána rozdílem mezi růstem nominální peněžní zásoby a růstem reálné poptávky po penězích, tedy 10% - 5% = 5%. b) Protože lidé očekávají 2% inflaci, z těchto 5% připadá 2% na setrvačnou inflaci. Zbývající 3% připadají na nákladovou inflaci. To znamená, že nedochází k poptávkové inflaci. c) Protože nedochází k žádné poptávkové inflaci, ale dochází k nákladové inflaci, je nezaměstnanost nad přirozenou mírou. Příklad 2 a) Protože skutečná inflace je 10% - 2% = 8%, inflační očekávání jsou jen 4% a nákladová inflace neprobíhá, připadají zbývající 4% na poptávkovou inflaci. b) Jelikož probíhá poptávková inflace, je nezaměstnanost pod přirozenou mírou. c) Růst nominálních mezd převyšuje růst cen o růst produktivity práce. Nominální mzdy tedy rostou tempem 8% + 3% = 11%. d) Řešení ukazuje obrázek 13-A. Vzhledem k inflačním očekáváním a k přirozené míře nezaměstnanosti probíhá Phillipsova křivka PC 1 bodem A. Ale protože je inflace vyšší než očekávaná, a sice 10% - 2% = 8%, nachází se ekonomika krátkodobě v bodě B. e) V dlouhém období se ekonomika vrací na přirozenou míru nezaměstnanosti při vyšších inflačních očekáváních 8%, tj. dostane se do bodu C. Leží pak na vyšší Phillipsově křivce PC 2, která v sobě ztělesňuje vyšší inflační očekávání. Obrázek 13-A

25 Kapitola 14 Otázka 1 Když centrální banka zvýší peněžní zásobu, tlak na pokles úrokové míry vede k čistému vývozu kapitálu a k depreciaci měny. Centrální banka musí proti depreciaci intervenovat nákupem domácí měny, čímž dochází opět ke snížení peněžní zásoby. Úroková míra i měnový kurz tak zůstávají na stejné úrovni. Centrální banka tedy není schopna svou měnovou politikou vyvolávat monetární cyklus. Otázka 2 Když ve světě začíná hospodářská expanze, je světová úroková míra nízká. Pokles světové úrokové míry pod domácí úrokovou míru vyvolává čistý dovoz kapitálu, což tlačí na apreciaci domácí měny. Centrální banka proti apreciaci intervenuje prodejem domácí měny, čímž zvyšuje peněžní zásobu. Růst peněžní zásoby sníží domácí úrokovou míru a to vyvolává domácí expanzi. Světová hospodářská expanze se takto snadno šíří do této ekonomiky. Totéž platí pro světovou recesi. Otázka 3 a) V režimu volně pohyblivého kurzu může monetární cyklus způsobit domácí měnová politika. Zvýší-li centrální banka peněžní zásobu, vzniká tlak na pokles domácí úrokové míry, což vyvolává čistý vývoz kapitálu a depreciaci. Depreciace zvyšuje čistý vývoz zboží a služeb, tedy roste agregátní poptávka. Opačný proces probíhá, když centrální banka sníží peněžní zásobu. Šíření monetárního cyklu ze zahraničí je obtížnější. Když začne v zahraničí expanze, světová úroková míra klesne pod domácí úrokovou míru. Pak dochází k čistému dovozu kapitálu. Ten má za následek jednak snížení domácí úrokové míry (na úroveň světové úrokové míry) a jednak apreciaci domácí měny. Apreciace snižuje čistý vývoz zboží a služeb a působí tak proti expanzi. b) V režimu stabilního kurzu nezpůsobuje monetární cyklus domácí měnová politika, ale může jej způsobit zahraniční měnová politika. Vysvětlení dávají odpovědi na otázky 1. a 2. Otázka 4 Nejsou. Pokud je expanze vyvolána růstem produktivity, vzniká tlak na snížení inflace pod 2% inflační cíl centrální banky. Protože se centrální banka řídí vyhlášeným inflačním cílem, reaguje na to zvýšením peněžní zásoby, aby snížení inflace zabránila. Hospodářská expanze je proto doprovázena zvýšením peněžní zásoby. Ačkoli by se mohlo zdát, že je růst peněžní zásoby příčinou hospodářské expanze, není tomu tak, protože centrální banka zvýšila peněžní zásobu teprve v důsledku hospodářské expanze. Příklad 1 Řešení je znázorněno na obrázku 14-A. Křivka agregátní nabídky AS je vertikální i v krátkém období, protože lidé tvoří racionální očekávání a peníze jsou neutrální. Zvýšení produktivity zvětšuje agregátní nabídku a křivka AS se posouvá doprava. Posun je ale v krátkém období větší (do AS ), protože lidé provádějí mezičasovou substituci práce a nabídka práce se více zvýší. V delším období se nabídka práce nezvýší tolik jako v krátkém období, protože efekt mezičasové substituce vyprchá. Proto se agregátní nabídka zvýší jen do AS. Kapitola 15 Otázka 1 a) V krátkém období se zvýšení peněžní zásoby promítne do snížení úrokové míry, vzhledem ke krátkodobé strnulosti mezd a cen. Nominální kurz přestřelí pod svou novou rovnovážnou úroveň, tj. domácí měna bude nominálně depreciovat o více než 50%. Dojde také k reálné depreciaci, protože ceny se v krátkém období zvýší o méně, než o kolik měna nominálně depreciuje. b) V dlouhém období, jakmile se cenová hladina zvýší o 50%, se nominální kurz vrátí na novou rovnovážnou úroveň, tj. depreciuje o 50%. Reálný kurz tak zůstává nezměněn.

26 Obrázek 14-A Příklad 1 Protože je úroková míra z korunových aktiv o 1% vyšší než z eurových aktiv, investoři očekávají 1% depreciaci koruny. Očekávají tedy kurz 30. 1,01 = 30,3 korun za euro. Příklad 2 Jelikož je očekávaná depreciace (32 28) : 28 = 0,14 = 14%, je úrokový diferenciál rovněž 14%, tj.úroková míra z korunových aktiv je o 14% vyšší než úroková míra z dolarových aktiv. Když dojde k 5% depreciaci koruny vůči dolaru, budou investoři očekávat už jen 9% depreciaci. Podmínka úrokové parity pak vyžaduje 9% úrokový diferenciál. Protože úroková míra z dolarových aktiv nebude depreciací koruny ovlivněna (trh korunových aktiv je v porovnání s trhem dolarových aktiv příliš malý), dojde k 5% snížení úrokové míry z krunových aktiv. Kapitola 16 Otázka 1 a) Centrální banka může snížit svou úrokovou míru (repo-sazbu nebo diskontní sazbu), za kterou poskytuje půjčky komerčním bankám. Může také prostřednictvím nákupů vládních dluhopisů na volném trhu zvýšit cenu těchto dluhopisů a tím snížit úrokovou míru z dluhopisů. Její nákupy dluhopisů rovněž zvýší rezervy komerčních bank (peněžní bázi). Centrální banka může též snížit povinnou míru bankovních rezerv. b) V malé otevřené ekonomice se tato měnová politika promítne do depreciace domácí měny a do růstu peněžní zásoby. Pokud však má země režim stabilního měnového kurzu, její expanzivní měnová politika nebude účinná, protože banka musí proti depreciaci intervenovat nákupem domácí měny, což opět snižuje peněžní zásobu. c) V krátkém období se v důsledku depreciace domácí měny zvýší čistý vývoz. V dlouhém období však zvýšení peněžní zásoby zvýší cenovou hladinu a reálný měnový kurz se vrátí na původní úroveň. Čistý vývoz se tedy v dlouhém období nezmění. Příklad 1

27 Do rovnice Phillipsovy křivky rozšířené o inflační očekávání (13.6) dosadíme za cílovou inflaci π = 5%, za setrvačnou inflaci π e = 10 a za přirozenou míru nezaměstnanosti u* = 6. Vypočteme skutečnou míru nezaměstnanosti u: 5 = (6 u) u = 8,5 Snížení inflace o 5% tedy vyvolá zvýšení nezaměstnanosti o 2,5% nad přirozenou míru. To vyvolá snížení reálného produktu o 2,5. 2,5% = 6,25%. Koeficient obětování je 6,25 : 5 = 1,25. Příklad 2 a) Koeficient obětování je nulový. Lidé restriktivní měnovou politiku ihned zabudují do snížených inflačních očekávání a ceny a mzdy klesají, aniž by klesala produkce a zaměstnanost. b) Řešení ukazuje obrázek 16-A. Phillipsova křivka při racionálních očekáváních a plně pružných mzdách je vertikální na úrovni přirozené míry nezaměstnanosti. Restriktivní měnová politika přenese ekonomiku z bodu A do bodu B. Obrázek 16-A c) Řešení ukazuje obrázek 16-B. Křivka agregátní nabídky je při racionálních očekáváních a plně pružných mzdách i v krátkém období vertikální. Restriktivní měnová politika přenese ekonomiku z bodu A do bodu B.

28 Obrázek 16-B Obrázek 16-C

29 Příklad 3 a) Centrální banka bude na pokles reálného produktu reagovat expanzivní měnovou politikou. Dojde ke zvýšení nominální peněžní zásoby a agregátní poptávky, jak to ukazuje obrázek 16-C. Původní rovnováha byla v bodě A. Negativní nákladový šok posunul křivku agregátní nabídky z AS do AS a ekonomika se dostala do bodu B. Expanzivní měnová politika pak zvýšila agregátní poptávku z AD na AD a ekonomika se dostává do bodu C, tedy zpět na potenciální produkt, ale při vyšší cenové hladině. Centrální banka nákladový šok akomodovala. b) Centrální banka nebude v odezvu na nákladový šok měnit peněžní zásobu. Proto nedojde ke zvýšení agregátní poptávky. Ukazuje to obrázek 16-D. Nákladový šok dostal ekonomiku do bodu B, kde setrvá, dokud nezaměstnanost nepovede ke snížení mezd. Teprve až klesnou mzdy, křivka agregátní nabídky se vrátí do původní polohy a ekonomika se vrací do výchozí rovnováhy bodu A. Centrální banka nákladová šok neakomodovala. Obrázek 16-D Kapitola 17 Otázka 1 Nemůžeme se přímo přesvědčit, zda se pan Novák rozhoduje podle první nebo druhé teorie, ani kolik Nováků se jak rozhoduje. Platnost teorií můžeme ale posoudit jejich empirickým testováním. Budeme-li sledovat malou otevřenou ekonomiku, kde právě narůstá veřejný dluh, můžeme se přesvědčit, zda je růst veřejného dluhu doprovázen růstem zahraničního dluhu (pak platí tradiční teorie) nebo spíše poklesem domácí spotřeby (pak platí Ricardova-Barroova teorie). Otázka 2 a) Snížení daní zvýší disponibilní důchody. Podle tradiční teorie lidé zvýší spotřebu, protože spotřeba je rostoucí funkcí disponibilního důchodu. Podle Ricardovy-Barroovy teorie lidé očekávají, že vláda v budoucnu daně zase zvýší, aby mohla splácet svůj dluh. Proto nezvýší spotřebu a celý přírůstek disponibilního důchodu uspoří.

30 b) Podle tradiční teorie se snížení daní projeví v poklesu veřejných úspor a na trhu zapůjčitelných fondů vznikne tlak na růst úrokové míry. V důsledku toho domácí měna apreciuje. Podle Ricardovy-Barroovy teorie však klesne spotřeba a vzrostou soukromé úspory. Proto nedojde k růstu úrokové míry ani k apreciaci. c) Agregátní poptávka se nezmění, protože rozpočtový schodek vytěsní čistý vývoz (podle tradiční teorie) nebo spotřebu (podle Ricardovy-Barroovy teorie). d) Snížení daní posílí motivace na straně nabídky při nižších daních budou lidé ochotni více pracovat, spořit, podnikat a investovat. Proto se zvýší agregátní nabídka a hospodářský růst.