POVODŇOVÝ PLÁN OBCE DOLNÍ BŘEŽANY

Transkript

1 POVODŇOVÝ PLÁN SPRÁVNÍHO OBVODU OBCE DOLNÍ BŘEŽANY VČETNĚ MÍSTNÍ ČÁSTI LHOTA A OSADY JAROV KVĚTEN ČERVEN 2013 JIŘÍ HABERMANN RAMMY Strana 1

2 ODBORNÉ STANOVISKO SPRÁVCE TOKU VE SMYSLU 82, ZÁKONA Č. 254/2001 SB. Povodí Vltavy, státní podnik, Útvar centrálního vodohospodářského dispečinku Č. j. : / ze dne : VYJÁDŘENÍ SOULADU S POVODŇOVÝM PLÁNEM MĚSTA ČERNOŠICE (ORP) VE SMYSLU 71, ODSTAVEC 7 ZÁKONA Č.254/2001 Sb. PROVEDL : MĚSTSKÝ ÚŘAD ČERNOŠICE Odbor životního prostředí DATUM/ ČÍSLO JEDNACÍ SCHVÁLENÍ POVODŇOVÉHO PLÁNU OBCE DOLNÍ BŘEŽANY PROVEDL: Obecní úřad Dolní Břežany s účinností vyjádření souladu s povodňovým plánem města Černošice DATUM/ ČÍSLO JEDNACÍ REVIZE povodňového plánu: Část organizační minimálně 1 x ročně ověřit platnost všech údajů v povodňovém plánu, zejména s ohledem na personální obsazení povodňových komisí a telefonních spojení. Revizi provádí obecní úřad nebo zpracovatel povodňového plánu a zaznamená ji do následující tabulky; Část věcná a grafická dle odvětvové technické normy vodního hospodářství TNV , povodňové plány, provádí se při výrazných změnách, s komentářem změn. Revize podléhá souhlasu (vyjádření souladu) s povodňovým plánem vyššího celku. Revizi provádí obecní úřad, nebo zpracovatel povodňového plánu a zaznamená ji do následující tabulky. Strana 2

3 ČÁST ORGANIZAČNÍ Dne Podpis provozovatele nebo zpracovatele revize Předmět revize Podpis provozovatele Strana 3

4 ČÁST VĚCNÁ A GRAFICKÁ Dne Podpis provozovatele nebo zpracovatele revize Předmět revize Podpis vyššího povodňového orgánu Strana 4

5 OBSAH 1. ÚVOD SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK ZÁKLADNÍ PRÁVNÍ PŘEDPISY PRO ZPRACOVÁNÍ POVODŇOVÉHO PLÁNU TECHNICKÉ PODKLADY PRO ZPRACOVÁNÍ POVODŇOVÉHO PLÁNU ZÁKLADNÍ IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE DRUH A ROZSAH OHROŽENÍ PŘIROZENÉ POVODNĚ PŘIROZENÉ POVODNĚ S UMĚLÝMI VLIVY BŘEŽANSKÝ A LHOTECKÝ POTOK VLTAVA ZVLÁŠTNÍ POVODNĚ CHARAKTERISTIKA ZÁJMOVÉHO ÚZEMÍ HYDROLOGICKÉ, HYDROTECHNICKÉ A KLIMATOLOGICKÉ INFORMACE BŘEŽANSKÝ POTOK HYDROLOGICKÁ CHARAKTERISTIKA TOKU PRŮTOKY VELKÝCH VOD BEZEJMENNÝ PRAVOSTRANNÝ PŘÍTOK VLTAVY ( LHOTECKÝ POTOK ) PRŮTOKY VELKÝCH VOD VLTAVA HYDROLOGICKÁ CHARAKTERISTIKA ÚZEMÍ HYDROLOGICKÝ REŽIM ÚZEMÍ LETNÍ HYDROLOGICKÝ REŽIM ZIMNÍ HYDROLOGICKÝ REŽIM KLIMATOLOGICKÁ CHARAKTERISTIKA SRÁŽKOVÉ POMĚRY SNĚHOVÉ POMĚRY ODTOKOVÉ POMĚRY HLADINY VELKÝCH VOD VODNÍ DÍLA, KTERÁ MOHOU OVLIVNIT POVODŇOVOU SITUACI NA ÚZEMÍ OBCE DOLNÍ BŘEŽANY PŘÍZNIVÉ OVLIVNĚNÍ BEZ OVLIVNĚNÍ NEPŘÍZNIVÉ OVLIVNĚNÍ SITUACE A POPIS OBCE Z HLEDISKA PROTIPOVODŇOVÉ OCHRANY ÚVOD A STRUČNÝ POPIS ÚZEMÍ Strana 5

6 DOLNÍ BŘEŽANY LHOTA U DOLNÍCH BŘEŽAN OSADA JAROV POSOUZENÍ POVODŇOVÉHO NEBEZPEČÍ FOTOGRAFICKÁ DOKUMENTACE POPIS OHROŽENÉ KOMUNIKACE V ÚZEMNÍM CELKU OBCE, DOPRAVNÍ ŘEŠENÍ A ÚSTUPOVÉ CESTY DOLNÍ BŘEŽANY OSADA JAROV VÝZNAMNÉ PROVOZY S PROVOZEM A SKLADOVÁNÍM LÁTEK ZÁVADNÝM VODÁM 39 42, ZÁKONA Č. 254/2001 SB VYHLÁŠENÉ ZÁPLAVOVÉ ÚZEMÍ V ÚZEMNÍM CELKU OBCE DOLNÍ BŘEŽANY, VČETNĚ MÍSTNÍCH ČÁSTÍ DROBNÉ TOKY (BŘEŽANSKÝ A LHOTECKÝ POTOK) VLTAVA (OSADA JAROV) ORGANIZACE PROTIPOVODŇOVÉ OCHRANY STRUKTURA POVODŇOVÉ SLUŽBY POVODŇOVÁ OPATŘENÍ POVODŇOVÁ KOMISE OBCE DOLNÍ BŘEŽANY POVODŇOVÁ KOMISE OBCE S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ ČERNOŠICE STUPNĚ POVODŇOVÉ AKTIVITY OFICIÁLNÍ STUPNĚ POVODŇOVÉ AKTIVITY OFICIÁLNÍ STUPNĚ POVODŇOVÉ AKTIVITY PRO SPRÁVNÍ ÚZEMÍ OBCE DOLNÍ BŘEŽANY (OSADA JAROV) VLTAVA STUPNĚ POVODŇOVÉ AKTIVITY PRO SPRÁVNÍ ÚZEMÍ OBCE DOLNÍ BŘEŽANY ZE SRÁŽEK BŘEŽANSKÝ A LHOTECKÝ POTOK INFORMAČNÍ ZABEZPEČENÍ DOKUMENTACE A VYHODNOCENÍ POVODNÍ ÚKOLY ÚČASTNÍKŮ OCHRANY PŘED POVODNĚMI ÚVOD DŮLEŽITÁ SPOJENÍ INTERNET A TELEFONY, KDE LZE ZÍSKAT AKTUÁLNÍ INFORMACE DALŠÍ DŮLEŽITÁ SPOJENÍ POVODŇOVÁ OCHRANA OBCE DOLNÍ BŘEŽANY VLTAVA ČASOVÉ MOŽNOSTI Strana 6

7 16.2. DROBNÉ TOKY ČASOVÉ MOŽNOSTI BŘEŽANSKÝ POTOK LHOTECKÝ POTOK ZÁZEMÍ POVODŇOVÉ KOMISE HLÁSNÁ A POVODŇOVÁ SLUŽBA KONKRÉTNÍ ÚKOLY ČLENŮ POVODŇOVÉ KOMISE PREVENTIVNÍ OPATŘENÍ OBECNÁ DOPORUČENÍ MOŽNÁ TECHNICKÁ A SPRÁVNÍ DOPORUČENÍ ZÁVAZNÁ DOPORUČENÍ TECHNICKÉ A DOKUMENTAČNÍ ZÁZEMÍ STAV BDĚLOSTI I. STUPEŇ POVODŇOVÉ AKTIVITY STAV POHOTOVOSTI II. STUPEŇ POVODŇOVÉ AKTIVITY STAV OHROŽENÍ OPATŘENÍ PO POVODNI EVAKUAČNÍ PLÁN EVAKUAČNÍ ČINNOST SHROMAŽDIŠTĚ OSOB ZAJIŠTĚNÍ PŘEPRAVY VYBAVENÍ VLASTNÍ VYBAVENÍ ZAJIŠTĚNÉ ZNÁMÉ A DOPORUČENÉ POVODŇOVÉ PLÁNY NEMOVITOSTÍ ZNÁMÉ POVODŇOVÉ PLÁNY DOPORUČENÉ POVODŇOVÉ PLÁNY ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ Strana 7

8 I. ÚVODNÍ ČÁST Strana 8

9 1. ÚVOD Povodňový plán řeší opatření potřebná pro včasný a ověřený přenos informací o možnosti povodňového nebezpečí. Tyto informace následně vedou k přerušení provozní a jiné činnosti, pro zmírnění povodňových škod a pro provedení včasné evakuace (a tím zabránění zejména ztrát na lidských životech), ke kterým by mohlo dojít zaplavením jednotlivých úseků obce, zejména osady Jarov velkými vodami; Povodňový plán je třetím kompletním povodňovým plánem obce. První byl vypracován v roce 2000 s následnou komplexní revizí v roce 2004, vyvolanou katastrofální povodní v srpnu Tento povodňový plán zahrnuje změny a doplňky vyvolané zejména masivní výstavbou v centrální části obce, změnami (úpravami) v manipulačních řádech jednotlivých vodních děl a všechny změny v legislativě ke kterým došlo za uplynulé období. Dále zahrnuje první výsledky z povodně 06/ SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK Zkratka Význam Zkratka Význam AČR Armáda České republiky OHS Okresní hygienická stanice CVD Centrální vodohospodářský dispečink OVS Okresní veterinární správa ČHMÚ Český hydrometeorologický ústav PK Povodňová komise CPP Centrální předpovědní pracoviště PK ObIII Povodňová komise obce III ČHMÚ ČHMÚ ČK Červený kříž PKORP Povodňová komise obce s rozšířenou působností ČIŽP Česká inspekce životního prostředí PVL DV Povodí Vltavy, státní podnik, závod Dolní Vltava ČHP Číslo hydrologického pořadí PS Požární stanice GŠ AČR Generální štáb AČR RPP ČHMÚ Regionální předpovědní pracoviště ČHMÚ GIS Geografický informační systém SPA Stupeň povodňové aktivity HES Hygienicko epidemiologická stanice SSHR Státní správa hmotných rezerv HZS Hasičský záchranný sbor SÚS Správa a údržba silnic IZS Integrovaný záchranný systém SW Software JSDH Jednotka sboru dobrovolných hasičů STE Středočeská energetika KÚ Krajský úřad TS Technické služby KPK Krajská povodňová komise ÚPK Ústřední povodňová komise Lmg. Limnigrafická stanice VaK Vodovody a kanalizace MěÚ Městský úřad VD Vodní dílo OŽP Odbor životního prostředí VD TBD Vodní díla technickobezpečnostní dohled a.s. MP Městská policie TBD Technickobezpečnostní dohled Mze Ministerstvo zemědělství Q 1 Jednoletý průtok (jednoletá voda) MŽP Ministerstvo životního prostředí Q N N - letý průtok OÚ Obecní úřad ZZS Záchranná zdravotní služba Strana 9

10 1.2. ZÁKLADNÍ PRÁVNÍ PŘEDPISY PRO ZPRACOVÁNÍ POVODŇOVÉHO PLÁNU Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění velké novely zákona č. 150/2010 Sb. Zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), samostatná působnost obce, přenesená působnost a pověřený obecní úřad, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 240/ 2000 Sb., o krizovém řízení (krizový zákon), ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 258/2000 Sb. o ochraně veřejného zdraví, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 305/ 2000 Sb., o povodích, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 219/1999 Sb., o ozbrojených silách ČR, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 17/ 1992 Sb., o životním prostředí, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 114/ 1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů Vyhláška č. 471/2001Sb., o technicko bezpečnostním dohledu nad vodními díly ve znění pozdějších předpisů(255/2010 Sb.) Vyhláška Ministerstva zemědělství č. 333/2003 Sb., kterou se mění vyhláška č. 470/2001 Sb., kterou se stanoví seznam významných vodních toků a způsob provádění činností, souvisejících se správou vodních toků Metodický pokyn odboru ochrany vod Ministerstva životního prostředí č. 9/2011 k zabezpečení hlásné a předpovědní povodňové služby (publikovaný ve Věstníku MŽP částka 11/2011); 1.3. TECHNICKÉ PODKLADY PRO ZPRACOVÁNÍ POVODŇOVÉHO PLÁNU Odvětvová technická norma vodního hospodářství TNV Povodňové plány Odborné pokyny pro hlásnou povodňovou službu MZE portál Voda Původní povodňový plán obce, včetně jeho novely z roku 2004 Místní šetření zpracovatele povodňového plánu společně s technickým pracovníkem obce Vyhlášené záplavové území Vltavy Identifikace známých povodní na Vltavě Manipulační řády vodních děl v obci Fotodokumentace Technická norma vodohospodářská (TNV ) pro vypracovávání povodňových plánů Povodňový plán městského úřadu Černošice, obce s pověřenou působností, včetně povodňové komise Součinnostní dohoda městského úřadu Černošice a HZS Středočeského kraje o pomoci při velké vodě Jmenovaná povodňová komise obce Dolní Břežany Ohrožená místa některých nemovitostí obce Dolní Břežany a osady Jarov, podle detailní prohlídky zpracovatelem povodňového plánu Povodňová komise obce Vrané nad Vltavou, (vzhledem k tomu, že tato obec je první obcí nad osadou Jarov) Povodňové komise městské části Praha Zbraslav (vzhledem k tomu, že městská část je první obcí pod osadou Jarov) Technika, ve správě obce nebo obcí nasmlouvaná, kterou lze použít v případě velké vody k evakuaci obyvatel, stěhování věcí a k likvidaci následků povodně Strana 10

11 2. ZÁKLADNÍ IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE Název obce Dolní Břežany Historie obce Lokalizace obce Počet obyvatel Počet obyvatel nad 80 let Nadmořská výška Objednatel povodňového plánu Zpracovatel povodňového plánu v roce 2000, včetně komplexní revize v roce 2004 a 2013 Výškový systém Vodoprávní úřad Povodňový orgán Vyšší povodňový orgán Je značně rozsáhlá, první písemná zmínka o vsi pochází již z roku 1332 Kraj Středočeský, okres Praha západ, pověřená obec Černošice Administrativní území obce Dolní Břežany má rozlohu 1066 ha a tvoří jej dvě katastrální území (Dolní Břežany a Lhota u Dolních Břežan). Obec je tvořena čtyřmi sídly Dolní Břežany, Lhota, Jarov a Zálepy (z toho 177 cizinců) m n.m. Obec Dolní Břežany, zastoupená obecním úřadem Jiří Habermann RAMMY (IČO ) telefon , habermann@rammy.net, jiri.habermann@seznam.cz Balt po vyrovnání Městský úřad Černošice, obce s rozšířenou působností odbor životního prostředí V době mimo povodeň obecní úřad Dolní Břežany, v době povodně povodňová komise OÚ Dolní Břežany Povodňová komise městského úřadu Černošice, obce s rozšířenou působností Správce významného vodního toku Vltavy ve sledované oblasti Povodí Vltavy, státní podnik závod Dolní Grafická 36, Praha 5 Smíchov Vltava, Správce Břežanského a Lhoteckého potoka ve sledované oblasti Lesy České republiky, správa toků oblast Povodí Vltavy, Tyršova 1902, Benešov Strana 11

12 Charakter toku Vltavy ve sledované oblasti, ř.km cca 68,00-69,00 Charakter Břežanského potoka ve sledované oblasti, ř.km cca 4,00 5,00 Charakter Lhoteckého potoka ve sledované oblasti Lokalizace s ohledem na povodňové nebezpečí Historické povodně v Čechách na Vltavě roky Historické povodně v lokalitě obce Dolní Břežany Povodeň 2002 Významný vodní tok s dílčími úpravami, ve vzdutí vodního díla Modřany s parametry vodní cesty Drobný vodní tok s úpravami (včetně zatrubnění) prakticky v celé obci s jedním bezejmenným přítokem z levé strany a s čtyřmi funkčními vodními díly přímo v obci (bez započtení ČOV) Občasný neupravený tok lesního charakteru s jedním funkčním vodním dílem v místní části Lhota a v současné době budovanou štěrkovou přepážkou v dolní části toku před zaústěním do Vltavy Břežanský a Lhotecký potok přímým zatopením centrální části, zejména z vlastního toku a dešťových kanalizací, povodeň typu 3, ojediněle 1 Poznámka! Mírné nebezpečí! Vltava přímým zatopením osady Jarov, povodně typu 1,2 Poznámka! Výrazné nebezpečí!!! 1118;1180;1272;1342;1359;1481;1501;1784;1845;1872; 1890; 1897;1905;1907;1954;1997;2002;2006, vůbec největší známá povodeň 1501 druhá největší povodeň 2002 třetí největší povodeň 1845 čtvrtá největší povodeň, největší zimní povodeň Při kulminaci bylo dosaženo průtoku cca m 3.s -1 Povodní byly zasažena celá osada Jarov, kde došlo k totálnímu zničení 51 rekreačních objektů a 27 jich bylo značně narušených. Strana 12

13 II. VĚCNÁ ČÁST Strana 13

14 3. DRUH A ROZSAH OHROŽENÍ 3.1. PŘIROZENÉ POVODNĚ Povodní se rozumí přechodné výrazné zvýšení hladiny vodního toku nebo jiných povrchových vod, při kterém hrozí vylití vody z koryta nebo voda již zaplavuje území a může působit škody; povodní je i stav, kdy voda z určitého území nemůže dočasně přirozeným způsobem odtékat nebo odtok vody je nedostatečný. Povodeň může být způsobena přirozenými jevy nebo umělými vlivy. Přirozenou povodní je povodeň způsobená přírodními jevy tj. situace, při kterých hrozí zaplavení území, nebo situace označené předpovědní povodňovou službou nebo povodňovými orgány podle zákona č. 254/2001 Sb., hlava IX., zejména při: déletrvajících vydatných dešťových srážkách, popř. prognóze nebezpečí intenzivních dešťových srážek, očekávaném náhlém tání, nebezpečném chodu ledů nebo při vzniku nebezpečných ledových zácep a nápěchů; dosažení směrodatného limitu vodního stavu, nebo průtoku ve vodním toku a jeho stoupající tendenci; Přirozené povodně lze rozdělit do několika hlavních typů: 1) zimní a jarní povodně způsobené táním sněhové pokrývky, popřípadě v kombinaci s dešťovými srážkami; tyto povodně se vyskytují nejvíce na podhorských tocích a postupují dále i v nížinných úsecích velkých toků; 2) letní povodně způsobené dlouhotrvajícími regionálními dešti, vyskytují se zpravidla na všech tocích v zasaženém území, obvykle s výraznými důsledky na středních a větších tocích; 3) letní povodně způsobené krátkodobými srážkami velké intenzity (i přes 100 mm za několik málo hodin) zasahujícími poměrně malá území. Mohou se vyskytovat kdekoliv na malých tocích a nelze se proti nim prakticky bránit (extrémně rychlý průběh povodně); 4) zimní povodně způsobené ledovými jevy na tocích i při relativně menších průtocích, vyskytují se v úsecích náchylných ke vzniku ledových nápěchů a zácep; Pro vznik přirozených povodní v územním celku obce Dolní Břežany (část správního území pověřené obce Černošice) jsou pro V l t a v u i d r o b n é t o k y rozhodující hydrologické příčinné jevy na území těchto povodí. Vlastní povodí Vltavy je v horní části ovlivněno provozem soustavy přehrad Lipno I a Lipno II a provozem přehrady Římov na Malši. Ve střední části toku Vltavy je vybudována kaskáda 5 ti přehrad, které mohou do určité míry ovlivnit přítoky z povodí horní Vltavy, Otavy a Lužnice. Pro řízení povodňové situace na toku Vltavy je důležité zdůraznit, že Vltavská kaskáda ovlivňuje odtok pouze z části povodí, a to maximálně do hodnoty Q 5 až Q 10. V obci Dolní Břežany a osadě Jarov lze předpokládat všechny čtyři typy výše uvedených povodní, s ohledem na důležitost zastavěné části vlastní obce v pořadí 3,2,1,(4). Strana 14

15 3.2. PŘIROZENÉ POVODNĚ S UMĚLÝMI VLIVY BŘEŽANSKÝ A LHOTECKÝ POTOK Toto nebezpečí je na drobných tocích poměrně významné. Může vzniknout ucpáním propustků a drobných přemostění na obou tocích, případně ucpáním (neprůchodností) dešťových kanalizací VLTAVA Tato situace prakticky nemůže ve sledovaném správním území nastat ZVLÁŠTNÍ POVODNĚ V územním celku obce Dolní Břežany je možný také výskyt zvláštních povodní, tj. povodní způsobených umělými vlivy, neboli situace, jež mohou nastat při stavbě nebo provozu vodních děl, která vzdouvají nebo mohou vzdouvat vodu zejména při: narušení vzdouvacího tělesa vodního díla;** poruše hradících konstrukcí výpustných zařízení vodních děl; ** selhání řídících systémů hradících konstrukcí; nouzovém řešení kritických situací z hlediska bezpečnosti vodního díla; **Tučně jsou označeny možnosti zvláštní povodně Vodní díla (kategorie I. a II z hlediska TBD), která mohou ovlivnit povodňovou situaci, jsou uvedena v kapitole 5 věcné části na straně 23. Na vlastním správním území se tato vodní díla nevyskytují. Vlastníci (uživatelé) nebo správci vodních děl jsou povinni zajišťovat na těchto vodních dílech odborný technickobezpečnostní dohled, jehož účelem je průběžné zjišťování technického stavu díla z hlediska jeho stability, bezpečnosti, možných příčin poruch a navrhování opatření k nápravě. Pro účely technickobezpečnostního dohledu jsou vodní díla zařazena do I. až IV. kategorie podle výše škod v území pod vodním dílem při jeho případné havárii. U vodních děl IV. kategorie provádí (může provádět) vlastník (uživatel) nebo správce technickobezpečnostní dohled sám. U kategorie I, II pouze odborná organizace Vodní díla TDB, a.s. u kategorie III 6 10 dalších odborných organizací. Bezpečnost vodních děl řeší prováděcí vyhláška k zákonu č. 254/2001 Sb., číslo 471/2001Sb. (255/2010 Sb), o odborném technickobezpečnostním dohledu nad vodními díly. Strana 15

16 4. CHARAKTERISTIKA ZÁJMOVÉHO ÚZEMÍ HYDROLOGICKÉ, HYDROTECHNICKÉ A KLIMATOLOGICKÉ INFORMACE Zájmové území povodňové komise obecního úřadu Dolní Břežany je z vodohospodářského hlediska a z hlediska ochrany před povodněmi velmi různorodé BŘEŽANSKÝ POTOK Břežanský potok je upravený prakticky v celé obci (včetně zatrubnění) s čtyřmi funkčními vodními díly přímo v obci, a to 3 x přímo na toku a 1x na bezejmenném levostranném přítoku přímo v obci. Zájmové území povodňové komise obecního úřadu Dolní Břežany představuje povodí Břežanského potoka od začátku katastru obce nad rybníkem Pazderák v ř.km. cca 5,0 k hranici hlavního města Prahy v délce cca 4,0 km, z hlediska ochrany před povodněmi v délce cca 1,5 km. Celé definované zájmové povodí má rozlohu od pramene po zaústění 12,403 km HYDROLOGICKÁ CHARAKTERISTIKA TOKU Základní charakteristická data byla částečně odvozena z vodohospodářské mapy, částečně převzata z manipulačního řádu pro Mlýnský rybník a jsou vztažena pro profil obce Dolní Břežany. Data byla zpracována ČHMÚ dne Celková délka Břežanského potoka cca 8 km Pramená oblast ve výšce cca 350 m n.m. západně od obce Zlatníky Hydrologické číslo povodí Plocha povodí celého Břežanského potoka 12,403 km 2 Plocha povodí k obci Dolní Břežany 6,994 km 2 Průměrná dlouhodobá roční výška srážek 546 mm (H s ) Průměrný dlouhodobý roční průtok (Q a ) 7,8 l. s -1 Třída hydrologických údajů IV PRŮTOKY VELKÝCH VOD N leté průtoky (Q N ) v m 3.s -1, profil Dolní Břežany, hráz Mlýnského rybníka N Q N 1,6 2,4 4,0 5,6 6,9 9,1 11,1 Upozornění! Ve smyslu ČSN je u hydrologických údajů třídy IV. orientační hodnota směrodatné chyby : u Q % u Q % Strana 16

17 4.2. BEZEJMENNÝ PRAVOSTRANNÝ PŘÍTOK VLTAVY ( LHOTECKÝ POTOK ) Jedná se s výjimkou zastavěné části (úprava v souvislosti s rekonstrukcí Návesní nádrže v části Lhota) a úpravou v chatové osadě Jarov o neupravený tok lesního charakteru. Data byla převzata z manipulačního řádu Návesní nádrže (zpracována autorem MŘ) a částečně z vodohospodářské mapy Celková délka Lhoteckého potoka cca 4 km Pramená oblast ve výšce cca 350 m n.m. západně od obce Dolní Břežany Hydrologické číslo povodí Plocha povodí celého Lhoteckého potoka Cca 6,4 km 2 Plocha povodí k místní části Lhota 0,95 km 2 Průměrná dlouhodobá roční výška srážek 546 mm (H s ) Průměrný dlouhodobý roční průtok (Q a ) 5,9 l. s -1 Třída hydrologických údajů IV PRŮTOKY VELKÝCH VOD N leté průtoky (Q N ) v m 3.s -1, profil hráz Návesní nádrže v části Lhota N Q N 0,6 0,8 1,3 1,8 2,6 3,9 5, VLTAVA V zájmovém území se jedná o upravený tok s parametry vodní cesty, osada Jarov (součást OÚ Dolní Břežany) je umístěna na pravém břehu řeky pod obcí Vrané nad Vltavou a nad městskou částí Praha Zbraslav v ř.km. cca 67,5 69,0. Obec Dolní Břežany (osada Jarov) je nejvíce ohrožena povodněmi z Vltavy. Celková délka Vltavy je cca 424,30 km. Hlavní pramen (Teplé Vltavy) vyvěrá na Šumavě na východním svahu Černé hory, 4,5 km jihozápadně od obce Kvilda, nedaleko hranice se Spolkovou republikou Německo, kterou v první části toku sleduje. Pro povodňový plán je z Vltavy použit materiál firmy Hydroinform, a.s. (prosinec 2003) pro povodně Q 5, Q 20, Q 100 a Q 08/2002. Hladiny velkých vod jsou vztaženy podle jednotlivých profilům mezi ř.km. 67, 5 69, 0, odkud může přímým zaplavením dojít k omezení resp. i k ohrožení předmětného území. Strana 17

18 HYDROLOGICKÁ CHARAKTERISTIKA ÚZEMÍ V materiálu je uveden limnigraf Praha Malá Chuchle, který zahrnuje i Berounku, vzhledem k tomu, že k určitému ohrožení může dojít i zpětným vzdutím do Vltavy při velké povodni na Berounce. Stupně povodňové aktivity se budou určovat podle odtoku z vodního díla Vrané nad Vltavou, limnigraf Praha Malá Chuchle, případně limnigraf Beroun na Berounce jsou pouze doplňkové. Povodí Vltavy k profilu řídícího limnigrafu Praha Malá Chuchle má plochu povodí ,7 km 2. Je tvořeno několika hydrografickými celky a to: Hydrografický celek Číslo hydrologického Plocha povodí (km 2 ) pořadí Vltava po Malši , 74 Vltava od Malše po , 25 Lužnici Lužnice až ,17 Vltava od Lužnice po ,02 Otavu Otava až ,22 Vltava od Otavy po , 24 Sázavu Sázava (03) 4 349, 19 Vltava od Sázavy po , 81 Berounku Berounka až , 39 Základní charakteristická hydrologická data byla převzata profilu limnigrafické stanice A Malá Chuchle (11/2007). z evidenčního listu hlásného Limnigraf Malá Chuchle ř. km. 60,080 Hydrologické číslo povodí Plocha povodí ,71 km 2 Průměrná dlouhodobá roční výška srážek (H s ) 662 mm Průměrný dlouhodobý roční průtok (Q a ) 148,0 m 3.s -1 Průměrná roční výška odtoku 174 mm Průměrný specifický odtok 5,52 l.s -1. km -2 N leté průtoky (Q N ) v m 3.s -1 N Q N 856 (1 090)** (2 490)** Strana 18

19 4.4. HYDROLOGICKÝ REŽIM ÚZEMÍ V hydrologickém režimu dolního toku Vltavy a Berounky před soutokem s Vltavou byly zaznamenány letní povodně z regionálních dešťů trvajících řádově desítky hodin (povodně 06/1847, 05/1872, 09/1890, 05/1896, 07/1954, 07/1981, 06/2013 a zejména ničivá povodeň 08/2002). Všechny uvedené povodně s výjimkou 07/1981 byly větší než Q 20 a dotyčnou lokalitu poničily. Dále se vyskytovaly letní povodně na menších přítocích z místních dešťů velké intenzity. Z těchto povodní lze značkou velké vody na návodní straně mostku ČD na Lhoteckém potoce identifikovat pouze povodeň 06/2002, další informace nejsou k dispozici. Povodně, které vznikly jako následek tání sněhu s výskytem dešťových srážek se vyskytly méně, ale jejich význam je rovněž nesporný (viz povodně 03/1830, 02/1876, 03/1845, 02/1862, 03/2005, 03 04/2006). Lze tedy z hlediska statistiky tvrdit, že dotyčná lokalita byla zaplavena za cca poslední dvě století 14 x, tedy hodnota zaplavení mezi Q 10 a Q 20 je velmi objektivní. Povodně vzniklé pouze ledovými jevy se vyskytly pouze ojediněle a místně. Pro hodnocení povodňové ochrany nelze pominout vliv nádrží celé Vltavské kaskády na transformaci jednotlivých povodní a tím zvýšení ochrany správního území. Je nutné při tom ovšem upozornit, že tento ochranný vliv se projevuje při povodni do hodnoty cca Q 10, a to pouze na Vltavě (bez Sázavy a Berounky). Při výskytu větších povodní je v současné době situace na Vltavě, a to zejména ve spodní části (nad a pod Berounkou) nepříznivější než před vybudováním Vltavské kaskády. Došlo totiž ke zrychlení postupu přirozené povodňové vlny o cca 10 hodin, takže pravděpodobnost střetu kulminujících průtoků povodňových vln Sázavy, Vltavy a Berounky je vyšší LETNÍ HYDROLOGICKÝ REŽIM Regionální deště zasahují velká území, prakticky celé povodí dotčených toků, vyznačují se denními srážkovými úhrny nad 20 mm celoplošně, s výrazným orografickým efektem (vyšší úhrny s rostoucí nadmořskou výškou), dlouhou dobou trvání (řádově desítky hodin až několik dní). Jejich intenzita je menší než u místních dešťů, ale jejich objem je značný. Regionální deště doprovázejí oblast tlakové níže, vznikají ve složité oblačnosti ve frontách. Zvýšené vodní stavy na drobných tocích většinou nepůsobí vážnější potíže, avšak na větších už ano. Povodňové vlny se vyvíjejí relativně pomalu a jejich vývoj lze obvykle poměrně dobře předpovídat. Z hlediska možností ochrany před povodněmi představují typ povodně, u které lze provádět operativní opatření ke snížení škod ještě před nástupem povodňové vlny. Místní deště jsou srážkové epizody krátkého trvání (řádově desítky minut), vysoké intenzity (nad 20 mm za hodinu), zasahující malou plochu, která zpravidla nebývá větší než 50 km 2. Tyto deště vznikají z ojedinělých místně vyvinutých oblaků typu Cumulus nebo Cumulonimbus. Jejich následky mohou být místně katastrofální, a to dokonce v místech, kde není žádná vodoteč. Prakticky se nedají téměř vůbec předpovídat, respektive prostorově a časově lokalizovat. Maximálně lze monitorovat jejich průběh pomocí meteorologických radarů. Strana 19

20 ZIMNÍ HYDROLOGICKÝ REŽIM Tání sněhu s deštěm je zimní obdobou povodní z regionálních dešťů, kterými je také doprovázeno. Intenzita deště bývá zpravidla menší než v létě, avšak v kombinaci s dalšími faktory, jako jsou teplý vítr, promrzlá půda a prakticky nulová evapotranspirace bývají následky obdobné. Tyto povodně bývají často zpočátku doprovázeny ledochody. Ledové povodně vznikají většinou při nízkých průtocích. Často k jejich vzniku přispívá činnost člověka, respektive provoz MVE, kdy i drobné změny průtoku vedou k porušení vytvořené ledové celiny v jezových zdržích, která se rozláme, kolmo naskládá a vytvoří ledové bariery, které pak vzdouvají vodu. Mohou tak vzniknout lokální problémy. Z hlediska možnosti výskytu zimních tzv. "ledových" povodní, způsobených ledovými jevy většinou při relativně nízkém průtoku není osada Jarov prakticky ohrožena. Ledové jevy na Vltavě se vlivem Vltavské kaskády téměř nevyskytují KLIMATOLOGICKÁ CHARAKTERISTIKA Území kolem soutoku Berounky a Vltavy leží v oblasti mírně teplé, mírně suché, převážně s mírnou zimou SRÁŽKOVÉ POMĚRY Roční srážkový úhrn kolísá na daném území mezi 650 až 730 mm. Dlouhodobý průměr v oblasti je 660 mm. Tyto srážky jsou během roku rozděleny způsobem běžným pro danou zeměpisnou polohu, tzn. že nejvíce naprší v létě (40 %), na jaře 25 %, na podzim 20 % a nejméně v zimě (15 %). Z jednotlivých měsíců je na srážky nejbohatší červenec, nejchudší únor. Nejvyšší průměrné červencové úhrny srážek se pohybují okolo 85 mm. Srážky 1 mm a více se vyskytují v průměru 80 až 110 dní v roce. Denní úhrn srážek 10 mm a vyšší se vyskytuje v průměru v 11 až 18 dnech za rok SNĚHOVÉ POMĚRY V zimním období převládají srážky sněhové. Na území ve správě obce se vyskytují 20 až 40 dní v roce. Sněhová pokrývka leží až 30 dní. Roční maximum výšky sněhové pokrývky se pohybuje v okolí obce od 10 do 25 cm. Obvykle se souvislá sněhová pokrývka vytváří v druhé dekádě prosince. Pokrytí sněhem končí od 1.dekády března. Mezi prvním a posledním dnem se sněhovou pokrývkou sníh většinou několikrát roztaje a zase se vytvoří pokrývka nová. V zájmovém území činí skutečný výskyt sněhové pokrývky v tomto období 35 až 65 % celkové doby ODTOKOVÉ POMĚRY Na vlastním toku Vltavy jsou odtokové poměry ve správní části obce již poměrně vyrovnané, poměr průměrného a povodňového průtoku (100 letá povodeň) je cca 1 : 25. Na Břežanském a Lhoteckém potoce je odtok velmi nevyrovnaný, poměr průtoků je cca 1 : Strana 20

21 4.7. HLADINY VELKÝCH VOD Hodnoty hladin velkých vod jsou stanoveny pouze na Vltavě, a to pro průtoky o velikosti Q 5, Q 20, Q 100.a Q Hladiny velkých vod jsou uvedeny i graficky v příloze tohoto povodňového plánu. Ř.km Q 5 Q 20 Q 100 Q 2002 Poznámka 67,40 194,99 196,40 197,82 198,69 67,50 194,99 196,40 197,83 198,70 Zbraslav Záběhlice, poč. ul. Žitavského 67,60 194,99 196,41 197,84 198,72 67,70 195,01 196,43 197,87 198,75 67,80 195,02 196,46 197,91 198,79 67,90 195,11 196,56 198,04 198,92 68,00 195,13 196,59 198,09 198,98 68,10 195,14 196,61 198,13 199,01 68,20 195,18 196,68 198,21 199,09 68,30 195,25 196,76 198,31 199,18 Kamenolom 68,40 195,35 196,89 198,47 199,33 LB lemuje kamenolom 68,50 195,45 197,02 198,61 199,47 68,60 195,52 197,10 198,71 199,56 68,70 195,60 197,19 198,81 199,65 68,80 195,65 197,24 198,86 199,70 68,90 195,69 197,28 198,89 199,72 69,00 195,71 197,29 198,89 199,72 69,10 195,73 197,31 198,90 199,73 69,20 195,75 197,32 198,92 199,75 Potok u železničního tunelu Strnady Poznámka! Údaje o velikosti hladin velkých vod nejsou pro povodňový plán nezbytná, jsou uvedeny především z důvodů nové výstavby, pro možnost srovnání zda plánovaná stavba je v záplavovém území a vyžaduje proto souhlas podle příslušného vodního zákona. Strana 21

22 5. VODNÍ DÍLA, KTERÁ MOHOU OVLIVNIT POVODŇOVOU SITUACI NA ÚZEMÍ OBCE DOLNÍ BŘEŽANY 5.1. PŘÍZNIVÉ OVLIVNĚNÍ Částečně příznivé ovlivnění povodňové situace ve správním území obce Dolní Břežany, (osady Jarov) lze připustit ovladatelným ochranným prostorem zejména u některých vodních děl Vltavské kaskády uvedených v následující tabulce. Dále neovladatelným ochranným prostorem u vodního díla Švihov (Želivka). Předpokládá se příznivé ovlivnění do povodně hodnoty cca Q 10. Vodní dílo / Kategorie TBD Katastrální území Tok Majitel (správce) Vodní dílo Lipno I / I Lipno Vltava 329,54 Povodí Vltavy, státní podnik. Vodní dílo Orlík / I Solenice Vltava 144,65 Povodí Vltavy, státní podnik. Vodní dílo Slapy / I Třebenice Vltava 91,700 Povodí Vltavy, státní podnik. Vodní dílo Švihov/ I Nesměřice Želivka 4,29 Povodí Vltavy, státní podnik. U nádrží na Vltavě (ochranný ovladatelný objem minimálně 95 mil m 3 ) se předpokládá příznivé ovlivnění u velké vody na Vltavě do hodnoty průtoku cca Q 10. U nádrže Švihov na Želivce lze neovladatelným ochranným objemem předpokládat ovlivnění Sázavy do úrovně velké vody cca Q 5, od soutoku s Vltavou do úrovně cca Q 2. Ostatní vodní díla na Vltavě, Sázavě a Berounce, včetně některých významných rybníků mohou velkou vodu ovlivnit maximálně do úrovně Q 1, dále je transformace povodňové vlny bezvýznamná BEZ OVLIVNĚNÍ Vodní dílo / Kategorie TBD Katastrální území Tok/ř.km. Majitel (správce) Vodní dílo rybník Pazderák /IV Dolní Břežany Břežanský potok/ cca 5,0 Církev Bezejmenný Vodní dílo rybník Na pravostranný Dolní Břežany Obec Dolní Břežany Sádkách /IV přítok Břežanského potoka/ cca 0,1 Vodní dílo Mlýnský rybník /IV Dolní Břežany Břežanský potok/ cca 4,0 Obec Dolní Břežany Bezejmenný Vodní dílo U Zámku /IV Dolní Břežany levostranný přítok Obec Dolní Břežany Břežanského potoka/cca 0,1 Vodní dílo Návesní nádrž Lhota /IV Lhota u Dolních Břežan Lhotecký potok / cca 3,5 Obec Dolní Břežany Strana 22

23 Výše uvedená vodní díla nemohou povodňovou situaci ovlivnit ani příznivě, prakticky neexistence významnějších retenčních (ochranných) objemů, ani negativně při jejich případné destrukci (malé objemy) s výjimkou rybníka Pazderák (ve vlastnictví církve), kde je k dispozici poněkud větší objem manipulační řád není k dispozici NEPŘÍZNIVÉ OVLIVNĚNÍ Naopak při porušení hrází vodních děl (zejména Orlík, Slapy a u vodního díla Švihov) by vzhledem k významným objemům došlo k totálnímu zaplavení a obrovským povodňovým škodám, a to nejen ve správním území obce Dolní Břežany, ale i dále po toku Vltavy. Údaje o takových zvláštních povodních jsou v režimu zvláštních skutečností a jsou (budou) pro státní správu a samosprávu k dispozici na příslušné pověřené obci nebo Krajském úřadě. Poznámka. Podle statistiky mezinárodní přehradářské organizace ICOLD je četnost havarií u významnějších děl 10-4, tj. 1 havarie vodního díla ze 100 děl za 100 let. Strana 23

24 6. SITUACE A POPIS OBCE Z HLEDISKA PROTIPOVODŇOVÉ OCHRANY 6.1. ÚVOD A STRUČNÝ POPIS ÚZEMÍ DOLNÍ BŘEŽANY Obec je ohrožena zejména v horní a střední části z Břežanského potoka. Určité nebezpečí lze připustit i z levostranného bezejmenného přítoku zaústěného do malé vodní nádrže v centrální části obce a následně do Břežanského potoka Obec byla z hlediska povodňového nebezpečí rozdělena do čtyř samostatných úseků, na kterých budou rovněž postaveny povodňové hlídky. Hladiny velkých vod nebyly pro obec oficiálně spočítány, záplavové území nebylo navrženo ani vyhlášeno. Vzhledem ke schválenému územnímu plánu je nutné a účelné, aby správce toku vyžadoval při vyjadřování k plánované výstavbě i vodohospodářské vyřešení této výstavby. V prvním úseku nad rybníkem Pazderák je povodňové nebezpečí zanedbatelné, rozlivy do obou stran neuškodí žádným stavbám a nemovitostem a může jich být využito (inundační prostor). Je třeba pouze dbát aby tento úsek byl pravidelně čištěn a nedocházelo ke značnému snižování kapacity koryta. Zároveň lze doporučit vybudování štěrkových přepážek, aby nedocházelo k zanášení nádrže (rybníka) Pazderák z přítoku. Další úsek pod rybníkem Pazderák je zatrubněn, koryto je upravené na cca Q 10 až Q 20. Při velké vodě s nižší četností výskytu by velmi pravděpodobně nestačila kapacita zatrubněného úseku a mohlo by dojít k místnímu porušení a záplavám z kanalizačních vpustí a výpustí. Rovněž by došlo ke škodám při ucpání vtoku do zatrubněné části. Prakticky na konci zatrubněné části (v prostoru malé vodní nádrže na bezejmenném přítoku) je provozovna, která je v přímém rozporu s vodním zákonem (autoservis a autolakovna). Tento úsek lze poměrně slušně ochránit vyčištěním (odbahněním) nádrže Pazderák, dále snížením hladiny o cca cm, vybudováním zatravněné plochy kolem nádrže, případně zasakovacího příkopu kolem nádrže a vhodnými manipulacemi při průchodu velkých vod (včasné odpouštění neškodného odtoku z nádrže). Manipulační řád VD Pazderák není k dispozici. Zatrubněná část byla opatřena 4 mi čistícími vstupy, takže lze povodňové nebezpečí částečně eliminovat pravidelným čištěním tohoto úseku. Další úsek je po výtoku ze zatrubněné části, kdy je upravený tok (úprava na velkou vodu maximálně Q 5 ) veden podél zámecké zdi, poté podchází silnici č. 101 nově upraveným propustkem (2 propusti DN 600/800 mm), které převedou velkou vodu Q 5 až Q 10. Při velké vodě s nižší četností Strana 24

25 výskytu nebo při ucpání tohoto propustku by došlo k přelití silnice č. 101 v prostoru kruhového objezdu, k omezení provozu a k možnému narušení této komunikace. V tomto úseku lze provést pouze technická opatření, zkapacitnění upraveného koryta a zejména pravidelné čištění zkapacitněného propustku pod silnicí č Zároveň je nutné pravidelně čistit dešťové kanalizace v tomto úseku, jinak by mohlo dojít k ohrožení pozemku zámku. Toto nebezpečí nelze časově specifikovat. Třetí úsek je od silnice č. 101 až k malé vodní nádrži v dolní části obce. V této části prakticky nedojde k ohrožení. Je třeba pouze dbát, aby bylo koryto pravidelně čištěno a prořezáváno od nežádoucích náletových dřevin, a to vzhledem k umístění v obci vlastními silami a s ohledem na předpisy o ochraně přírody. Čtvrtý úsek je veden od této nádrže až po katastrální hranici obce s hlavním městem Praha. V tomto úseku jsou ohroženy dvě nemovitosti prakticky přímo pod nádrží. Dále dojde k možnému (nespecifikovatelnému) ohrožení několika rekreačních objektů ve vlastním Břežanském údolí, ale nikoliv z Břežanského potoka, ale z jeho pravostranného přítoku od Točné (hl. m. Praha). Rovněž může dojít k určitému ohrožení nemovitostí ve výústní trati Břežanského potoka do Vltavy, a to nedostatečnou kapacitou propustku pod dráhou ČD Vrané nad Vltavou Braník, případně zpětným vzdutím z Vltavy. Tento poslední úsek se z větší části nachází na území hl. m. Prahy a nebyl předmětem zadání LHOTA U DOLNÍCH BŘEŽAN Vlastní obec ze Lhoteckého potoka není ohrožena, resp. je ohrožena při přívalových deštích stejně z toku jako například z komunikace a z dešťových kanalizací. Při prohlídce bylo konstatováno, že může dojít k ohrožení 3 nemovitostí, čp. 8, 11 a 12. Na trase toku pod místní částí nemůže dojít k ohrožení žádné nemovitosti, a to ani na toku, ani na bezejmenných přítocích. Pravděpodobně by došlo k devastaci 3 nových dřevěných lávek vybudovaných v rámci turistického bloku. K významnějšímu ohrožení dojde pouze na dolní části tohoto toku (osada Jarov), a to při obou výše uvedených typech povodní, ale na rozdíl od okamžitého rozvodnění obvyklého na malých povodích, lze zde počítat se zpomalením nástupu povodňové vlny vlivem retenční schopnosti lesního porostu. Při velké vodě dojde v dolní části toku k ohrožení celkem devíti rekreačních nemovitostí, jedna na levém břehu a osm na pravém břehu. Dále jsou ohroženy kapličky rozvodu elektrického proudu. Nemovitosti jsou od toku odděleny zídkou výšky cca 110 cm, která chrání tyto nemovitosti na cca Q 10, podle šetření mezi místními usedlíky (rekreanty). Poslední velké povodně tohoto typu byly zaznamenány v červnu 1967, červenci 1981, v květnu 1995 (menšího charakteru), červnu 2002 (Lhotecký potok) a v srpnu/2002 (Vltava), březen duben 2006 (Lhotecký potok a Vltava zimní povodeň) a 06/2013 (Lhotecký potok a Vltava). Částečná ochrana je ve výstavbě (nová pravobřežní zídka a štěrková přepážka). Nemovitosti na spodní (výústní části) Lhoteckého potoka jsou rovněž ohroženy zpětným vzdutím k Vltavy. Strana 25

26 OSADA JAROV Osada Jarov je z hlediska povodňového nebezpečí ohrožena významně pouze z Vltavy, a to přímým zaplavením, částečně (viz výše) i zpětným vzdutím do Lhoteckého potoka. Část může být ohrožena při letních přívalech i z vlastního Lhoteckého potoka. Osada byla prakticky zničena při druhé vlně katastrofické povodně 08/2002. Celkem bylo zcela zničeno 51 chat, dalších 27 chat bylo porušeno. Řada chat byla obnovena, řada pozemků zůstala prázdná. V současné době je mezi řekou a železniční tratí, která byla přelita pouze v nejnižším místě ohroženo 43 chat a jeden obytný dům (opuštěný). Pro Vltavu a Berounku v hlavním městě Praze (po vodní dílo Vrané nad Vltavou) bylo nově navrženo a vyhlášeno dne 20.srpna 2003 záplavové území v rozsahu Q 5, Q 20,Q 100 a Q 08/2002. Dále byla stanovena aktivní inundace pro Q 100. Oba materiály jsou v příloze povodňového plánu. K prvnímu ohrožení z řeky Vltavy podle analýzy srpnové povodně došlo při průtoku cca m 3.s -1, k zaplavení některých objektů při průtoku m 3.s -1 k totálnímu zaplavení došlo při průtoku m 3.s -1. Ochrana tohoto úseku není v současné době technicky možná, lze pouze učinit taková opatření, aby nedošlo ke ztrátám na mobilním a přenosném majetku a zejména na lidských životech POSOUZENÍ POVODŇOVÉHO NEBEZPEČÍ Pro posouzení povodňového nebezpečí ve sledovaném území z Vltavy byly analyzovány povodně z 07/1981, 08/2002, 03 04/2006 a 06/2013. Vltava má profesionální měření limnigrafickou stanicí kategorie A v Praze Malé Chuchli uvedenou na a Povodeň 07/1981 byla pro sledovaný profil obce hodnocena jako povodeň > než Q 5 a < než Q 10 na Vltavě. Povodeň byla většinou způsobena z Berounky, kde kulminační hodnota v Berouně (cca m 3.s -1 ) odpovídala hodnotě Q Povodeň 08/2002 (druhá vlna) na Vltavě byla pro sledovaný profil hodnocena jako povodeň cca Q 500. Jednalo se o největší povodeň v novodobé historii. Podle záznamů z kronik byly za posledních 1000 let pouze dvě větší povodně. Povodeň 03 04/2006 byla pro sledovaný profil hodnocena jako povodeň cca Q 5, kdy došlo k velmi pozitivnímu vlivu nádrže Orlík, který svým uvolněným prostorem značnou část vody ze sněhu akumuloval. Povodeň 06/2013 byla pro sledovaný profil obce hodnocena jako povodeň > než Q 20 a < než Q 50 na Vltavě. Povodeň byla většinou způsobena ze Sázavy (cca 500 m 3.s -1 ), mezipovodí od Nespek po ústí do Vltavy a od VD Slapy po lokalitu Jarov (cca 300 m 3.s -1 ) a Berounky, kde kulminační hodnota v Berouně (cca m 3.s -1 ) odpovídala hodnotě Q 50. Strana 26

27 Povodňové nebezpečí v územním celku obce Dolní Břežany bylo identifikováno pochůzkou za přítomnosti technického pracovníka obce pana Čípa po obydleném správním území. Pochůzka byla doplněna údaji dalších osob z chatové osady Jarov, zejména z katastrofické povodně 08/2002, značkami velkých vod a fotodokumentací ohrožených objektů. Zpracovatel povodňového plánu těmto osobám dodatečně děkuje za podklady. Teoretická (modelovaná) rozloha záplavového území Q 5,Q 20,Q 100,Q 2002 na Vltavě je uvedena v příloze povodňového plánu FOTOGRAFICKÁ DOKUMENTACE POPIS Pro lepší představu údajů uvedených v textu byla zpracována nová kompletní fotografická dokumentace slabých míst ve správním území, a to na základě několika detailních prohlídek z května Popis je uveden v následující tabulce. Fotografická dokumentace je součástí povodňového plánu a je uvedena v příloze. Obec Dolní Břežany Číslo fotografie 1 Popis fotografie Pohled na rybník Pazderák 2 Bezpečnostní přeliv rybníka Pazderák Manipulační objekt rybníka Pazderák 3 4 Snížení hráze rybníka Pazderák slabé místo 5 Ohrožené stavby pod snížením hráze Pazderáku 6 Přítok do nádrže Pazderák Břežanský potok 7 Odvodnění u Klizerdy (porucha DK) 8 DK Jílovská západní příkop, plánované zatrubnění, ohrožen objekt čp Strouha u zámecké zdi rozliv,(ohrožena parcela dosud nezastavěná) 10 Zaústění Jílovského západního příkopu do Břežanského potoka Vtok do zatrubnění Břežanského potoka ulice ke Zlatníkům, na 11 zatrubnění 3 revizní šachty 12 Manipulační objekt rybníka na Zámeckém rybníce (pan Cihelka) 13 Rybník na Zámeckém potoce (pan Cihelka) 14 Vtok DK pro pozemek 91/1,2,3 nedokončeno 15 Výtok Břežanského potoka ze zatrubněné části 16 Vtok do propustku pod kruhovým objezdem Pražská DN 2 x 600 mm, 2 x 800 mm 17 Koryto zámecké DK Strana 27

28 18 Ústí zámecké DK, nekapacitní ohrožen zámek 19 Ústí DK Pražská ulice Zbraslavská v souvislosti s novou výstavbu Propustek odtoku ze Zámecké DK pod Zbraslavskou ulicí do 20 Břežanského potoka 21 Rybník Na Sádkách 22 Bezpečnostní přeliv rybníka Na Sádkách, vlevo požerák 23 Propustek Na Hrázi 24 ČOV Dolní Břežany 25 Výtok DK Ke Zvoli pod Zbraslavskou silnicí do Břežanského potoka 26 Výtok DK Dělnická u ČOV 27 Bezpečnostní přeliv z Mlýnského rybníka 28 Odtok z Mlýnského rybníka do koryta Břežanského potoka pod obcí 29 Požerák Mlýnského rybníka Obec Dolní Břežany, místní část Lhota 1 Bezpečnostní přeliv rybníka ve Lhotě 2 Rybník ve Lhotě + požerák 3 Rybník ve Lhotě, vtok do zatrubnění 4 Vtok do zatrubnění a propustek u čp Propustek nad čp. 11 směrem po toku Štěrková přepážka na Lhoteckém potoce ve výstavbě směrem po toku 6 nad osadou Jarov Štěrková přepážka na Lhoteckém potoce ve výstavbě směrem proti toku 7 nad osadou 8 Jarov Ohrožená chata č Ohrožená chata č Ohrožená chata č Ohrožená chata č Ohrožená chata č Ohrožená chata č Ohrožená chata č Ohrožená chata č Ohrožená chata č Ohrožená chata č Budovaná ochrana na pozemek chaty 19 Značky velké vody 06/2002, 1967 Lhotecký potok na železničním mostě. Při povodni 08/2002 (Vltava) zde voda přetékala přes železniční svršek Strana 28

29 Obec Dolní Břežany, osada Jarov Vltava proti proudu 1 Chata bez čísla, vlevo plechová garáž, před Jarovem 2 Chata číslo 530, mezi Zbraslaví a Jarovem 3 Chata číslo 516 za cedulí Jarov 4 Chata číslo Chata číslo Chata číslo Chata číslo 468 u Lhoteckého potoka, směrem proti proudu ohroženo dalších 9 chat z Vltavy i potoka 8 3 chaty na levém břehu Lhoteckého potoka 545, 334,? 9 Chata 328 (Yukon Boys) 10 Chata Další chata bez čísla 12 Chaty číslo 325,324, Chaty číslo 322, Distribuční trafo PZ 5157 pod klubovnou na levé straně silnice, blíže k Vltavě 15 Osadní klubovna Jarov č Chata číslo Chata č Chata č Chaty č. 313, Chata č chaty č. 301E, 460, chaty (bez čísla), Chata č chaty (bez čísla) a č. 528 (velká jako RD) 25 Vpravo Telefónica, vlevo distribuční trafo PZ 0327 blíže k Vltavě 26 Objekt na prodej čp Objekt na prodej čp. 24 z boku Strana 29

30 7. OHROŽENÉ KOMUNIKACE V ÚZEMNÍM CELKU OBCE, DOPRAVNÍ ŘEŠENÍ A ÚSTUPOVÉ CESTY 7.1. DOLNÍ BŘEŽANY K omezení dojde při ucpání vtoku do zatrubněné části Břežanského potoka a k následnému přelití silnice č. II/101, případně při porušení této silnice. Hodnotu velké vody nelze definovat, ale minimálně Q 20. Další omezení lze očekávat při stejných hodnotách nedostatečnou kapacitou zatrubněné části, kdy dojde k vyražení kanalizačních uzávěrů a zalití, případně porušení této komunikace. Poslední omezení na této silnici, a to již při hodnotách přibližně Q 5, lze očekávat v prostoru kruh kruhového objezdu, kde je zcela nekapacitní propustek a dojde k zalití, případně porušení této komunikace a) Průjezd přes uzavřený úsek nebude zajištěn, lze jej ale z obou stran objet přes obec. b) z Prahy po silnici II/603 do Jesenice a po silnici II/101 do Dolních Břežan. Úniková cesta pro vozy touto komunikací místně vlevo i vpravo od komunikace. Úniková cesta pro pěší je stejná OSADA JAROV Při Q 10 dojde k přelití komunikace Praha, Zbraslav Vrané nad Vltavou. Vzhledem k možnosti rozlivu se neočekává porušení komunikace, pouze omezení průjezdnosti. objížďka po silnici II. třídy a) Břežanské údolí, Zvole, Záhořany, Petrov, Davle ; b) Záhořany, Jílové, Kamenný Přívoz, Krňany, Štěchovice ; Úniková cesta pro vozy touto komunikací není vzhledem k technickým zábranám možná, je nutné zabránit vjezdu všech vozidel od Prahy Zbraslavi, případně lze vozidla umístit na Ohrobecké ulici. Úniková cesta pro pěší místními pěšinami vpravo od silnice a od železniční trati. Strana 30

31 8. VÝZNAMNÉ PROVOZY S PROVOZEM A SKLADOVÁNÍM LÁTEK ZÁVADNÝM VODÁM 39 42, ZÁKONA č. 254/2001 Sb. V obci se takový objekt vyskytuje v dosahu velké vody pouze jeden (autoservis a autolakovna). Pozor!!! Pro zázemí takové firmy, musí být z hlediska vodního zákona č. 254/2001 Sb. zpracován povodňový plán, plán havarijních opatření a provozní řády skladů. Předložení povodňového a havarijního plánu od těchto subjektů si může vyžádat přímo obec, jejich zpracování může nařídit pouze pověřená obec. Strana 31

32 9. VYHLÁŠENÉ ZÁPLAVOVÉ ÚZEMÍ V ÚZEMNÍM CELKU OBCE DOLNÍ BŘEŽANY, VČETNĚ MÍSTNÍCH ČÁSTÍ 9.1. DROBNÉ TOKY (BŘEŽANSKÝ A LHOTECKÝ POTOK) Záplavové území není ani navrženo ani vyhlášeno 9.2. VLTAVA (OSADA JAROV) Původně vyhlášené záplavové území bylo na území hl. m. Prahy (po vodní dílo Vrané) upraveno a vyhlášeno Magistrátem hl.m. Prahy na základě výpočtů (modelování) společnosti DHI Hydroinform Česká republika a.s. dne 20.srpna Strana 32

33 10. ORGANIZACE PROTIPOVODŇOVÉ OCHRANY STRUKTURA POVODŇOVÉ SLUŽBY Řízení ochrany před povodněmi zabezpečují povodňové orgány. Řízení ochrany před povodněmi zahrnuje přípravu na povodňové situace, řízení, organizaci a kontrolu všech příslušných činností v průběhu povodně a v období následujícím bezprostředně po povodni včetně řízení, organizace a kontroly činnosti ostatních účastníků ochrany před povodněmi. Povodňové orgány se při své činnosti řídí svými povodňovými plány. V období mimo povodeň jsou povodňovými orgány: Obecní a městské úřady; Obecní úřady obcí s rozšířenou působností; Krajské úřady; Ministerstvo životního prostředí; zabezpečení přípravy záchranných prací přísluší Ministerstvu vnitra. Po dobu povodně jsou povodňovými orgány: Povodňové komise obcí a měst; Povodňové komise obcí s rozšířenou působností; Povodňové komise krajů; Ústřední povodňová komise. Obecní rada může k plnění úkolů při ochraně před povodněmi, je-li v jejich územních obvodech možnost povodní, zřídit povodňovou komisi, jinak tuto činnost zajišťuje obecní rada. Předsedou povodňové komise obce je vždy starost(k)a obce. Další členy komise jmenuje z členů obecního zastupitelstva a z fyzických a právnických osob, které jsou způsobilé k provádění opatření, popřípadě mohou pomoci při ochraně před povodněmi. Povodňové orgány obcí jsou podřízeny povodňovému orgánu obce s rozšířenou působností. Povodňový orgán nižšího stupně může požádat povodňový orgán vyššího stupně o převzetí řízení ochrany před povodněmi v případě, že vlastními silami není schopen tuto ochranu zajistit. Povodňový orgán, který převezme řízení ochrany před povodněmi, je povinen oznámit příslušným nižším povodňovým orgánům datum a čas převzetí, rozsah spolupráce, ukončení řízení ochrany před povodněmi a provést o tom zápis v povodňové knize. Nižší povodňové orgány zůstávají dále činné, provádějí ve své územní působnosti opatření podle svých povodňových plánů v koordinaci s vyšším povodňovým orgánem nebo podle jeho pokynů. Starost(k)a obce s rozšířenou působností zřizuje povodňovou komisi obce s rozšířenou působností a je jejím předsedou. Další členy komise jmenuje ze zaměstnanců obce s rozšířenou působností zařazených do obecního úřadu a zástupců orgánů a právnických osob, které jsou způsobilé k provádění opatření, popřípadě pomoci při ochraně před povodněmi. Povodňový orgán obce s rozšířenou působností je podřízen povodňovému orgánu kraje. Pokud dojde k vyhlášení krizového stavu podle zvláštního zákona, přejímá řízení ochrany před povodněmi orgán, který je k tomu podle tohoto zákona příslušný. Strana 33