Územně analytické podklady ORP Brandýs nad Labem-Stará Boleslav

Transkript

1 Územně analytické podklady ORP Brandýs nad Labem-Stará Boleslav III. úplná aktualizace 2014 Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území U-24, s.r.o. GEPRO spol. s r.o. prosinec 2014

2 Objednatel Městský úřad Brandýs nad Labem - Stará Boleslav Odbor územního rozvoje a památkové péče Masarykovo náměstí 1, Brandýs nad Labem - Stará Boleslav Ing. Pavel Havlíček Zpracovatel U-24, s.r.o., Ateliér pro urbanismus a územní plánování Perucká 11a Praha 2 Gepro spol. s r.o. Štefánikova Praha 5 Zpracovatelský tým Pilíř hospodářský a soudržnosti společenství obyvatel Ing. arch. Helena Stejskalová Mgr. Petr Koloušek Životní prostředí, ochrana přírody a krajiny, ZPF a PUPFL, vodní režim Mgr. Kateřina Röschová Mgr. David Třešňák Ing. Štěpán Vizina Ing. Františka Šatná Geologie, horninové prostředí Mgr. Anna Burdová Mgr. Jarmila Bartošová Zpracování dat, grafické výstupy Ing. Lada Doubravová 2

3 Obsah 1. Úvod Zjištění a vyhodnocení stavu sledovaného území Základní charakteristika území Podklady pro hodnocení územních podmínek pro hospodářský rozvoj Veřejná dopravní a technická infrastruktura Rekreace Hospodářské podmínky Podklady pro hodnocení územních podmínek pro soudržnost společenství obyvatel území Sociodemografické podmínky Bydlení Podklady pro hodnocení územních podmínek pro příznivé životní prostředí Horninové prostředí a geologie Vodní režim Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa Hygiena životního prostředí Ochrana přírody a krajiny

4 Seznam použitých zkratek BP BPEJ ČGS ČOV ČHMÚ ČS ČSÚ ČSPHM HPJ KES MZ MZCHÚ NPP NV OP ORP PHO PLO POH POU PP PR PUPFL RD RS SLDB SO ORP SP ÚAN ÚAP ÚHÚL ÚJV ÚP ÚPD ÚSES VKP VN VTL VVN VVTL ZCHÚ ZPF bezpečnostní pásmo bonitovaná půdně ekologická jednotka Česká geologická služba čistírna odpadních vod Český hydrometeorologický ústav čerpací stanice Český statistický úřad čerpací stanice pohonných hmot hlavní půdní jednotka koeficient ekologické stability Ministerstvo zdravotnictví maloplošné zvláště chráněné území národní přírodní památka nařízení vlády ochranné pásmo obec s rozšířenou působností pásmo hygienické ochrany přírodní lesní oblast plán odpadového hospodářství pověřené obecní úřady přírodní památka přírodní rezervace pozemky určené k plnění funkcí lesa rodinný dům regulační stanice sčítání lidu, domů a bytů správní obvod obce s rozšířenou působností stavební povolení území archeologických nalezišť územně analytické podklady Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Ústav jaderného výzkumu územní plán územně plánovací dokumentace územní systém ekologické stability významný krajinný prvek vysoké napětí vysokotlaký velmi vysoké napětí velmi vysokotlaký zvláště chráněná území zemědělský půdní fond 4

5 1. Úvod Územně analytické podklady (ÚAP) jsou od , kdy vstoupil v platnost zákon č. 183/2006 Sb. (tzv. stavební zákon), jedním z nástrojů územního plánování. Stavební zákon stanovil povinnost vytvářet ÚAP pro celé území České republiky ve dvou úrovních podrobnosti pro území obcí s rozšířenou působností (první pořízení ÚAP do 24 měsíců od nabytí platnosti stavebního zákona) a pro území krajů (první pořízení ÚAP do 30 měsíců od nabytí platnosti stavebního zákona). Uvedený zákon dále ukládá povinnost ÚAP na obou úrovních pravidelně aktualizovat, a to v časovém intervalu 24 měsíců. ÚAP slouží především jako podklad pro vytváření politiky územního rozvoje, pro tvorbu územně plánovací dokumentace, pro jejich změny a aktualizace. ÚAP slouží také jako podklad pro vyhodnocování vlivu ÚPD na udržitelný rozvoj, posuzování vlivu záměrů na životní prostředí, poskytování územně plánovacích informací, v neposlední řadě jsou podkladem pro rozhodování stavebních úřadů na území obcí, které nemají vytvořený územní plán a mohou sloužit také pro tvorbu technické mapy města. ÚAP SO ORP Brandýs nad Labem Stará Boleslav byly pořízeny v roce 2008 Městským úřadem Brandýs nad Labem Stará Boleslav, zpracovatelem byla firma IKP Consulting Engineers (autorem rozboru udržitelného rozvoje území byl Ing. arch. Zdeněk Kindl). První aktualizace ÚAP ORP proběhla v druhé půlce roku Zpracovatelem grafické části dat i výkresů byla firma GEPRO spol. s r.o., rozbor udržitelného rozvoje zpracoval Ing. arch. Zdeněk Kindl. Druhá aktualizace ÚAP ORP proběhla v druhé půlce roku Druhou aktualizaci shodně zpracovali firma GEPRO spol. s r.o. (zpracování dat i výkresů) a Ing. arch. Zdeněk Kindl (aktualizace rozboru udržitelného rozvoje území). Třetí aktualizace ÚAP ORP proběhla od května do prosince roku Nejprve byla aktualizována data od poskytovatelů a převedena do platného datového modelu (DMG ÚAP verze 4.2). Data byla doplněna o údaje získané z územních plánů jednotlivých obcí či změn územních plánů. Následně byly aktualizovány podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území výkresy hodnot, limitů a záměrů. Textová část podkladů pro rozbor udržitelného území byla nově zpracována (dosud nebyla součástí předchozích ÚAP). Důležitým zdrojem informací byla veřejně dostupná data ČSÚ, která sloužila pro rozšíření a aktualizaci údajů týkajících se obyvatelstva bydlení a především ekonomických charakteristik. V druhé fázi byly aktualizován samotný rozbor udržitelného rozvoje území, a to zejména doplněním střetů záměrů s limity (patrné jsou z problémového výkresu). V textové části rozboru udržitelného rozvoje území jde zejména o rozšíření SWOT analýz. Třetí aktualizace ÚAP byla projednána s obcemi ve správním obvodu. Územně analytické podklady - aktualizace (dále jen ÚAP) pro správní obvod obce s rozšířenou působností (SO ORP) Brandýs nad Labem Stará Boleslav jsou zpracovány v souladu se zákonem č. 183/2006 Sb., o územním plánovaní a stavebním řádu (stavební zákon) a vyhláškou č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti. Dokumentace je členěna na dvě základní části: Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území (PRURÚ), Rozbor udržitelného rozvoje území (RURÚ). V textové části je struktura PRURÚ členěna na tři pilíře udržitelného rozvoje území: 5

6 hospodářský pilíř, pilíř soudržnosti obyvatel, přírodní pilíř. Struktura členění hospodářského pilíře: Veřejná dopravní a technická infrastruktura Hospodářské podmínky Rekreace (část) Struktura členění pilíře soudržnosti obyvatel: Sociodemografické podmínky Bydlení Rekreace (část) Struktura členění přírodního pilíře: Horninové prostředí a geologie Vodní režim Hygiena životního prostředí Ochrana přírody a krajiny Zemědělský půdní fond a PUPFL Textová část je doplněna začleněnými schématy a tabulkami. Textová část RURÚ je členěna na SWOT analýzu za celé územ ORP, vyhodnocení vyváženosti vztahu územních podmínek za celé území ORP, vyhodnocení územních podmínek jednotlivých obcí. Grafická část PRURÚ obsahuje výkresy v měřítku 1:10 000: Výkres hodnot, Výkres limitů, Výkres záměrů. Grafická část RURÚ obsahuje výkres v měřítku 1: : Problémový výkres. Cílem udržitelného rozvoje území je takový rozvoj, který zajistí rovnováhu mezi třemi základními pilíři tak, aby jeden nebyl preferován před druhým. Podstatou udržitelnosti je naplnění tří základních cílů: sociální rozvoj, který respektuje potřeby všech, účinná ochrana životního prostředí a šetrné využívání přírodních zdrojů, udržení vysoké a stabilní úrovně ekonomického růstu a zaměstnanosti. V následující tabulce je uveden přehled sledovaných jevů. 6

7 TABULKA 1 PŘEHLED SLEDOVANÝCH JEVŮ Číslo jevu dle vyhlášky č. 500/2006 Sb. 1 zastavěné území 2 plochy výroby 3 plochy občanského vybavení Název jevu 4 plochy k obnově nebo opětovnému využití znehodnoceného území 5 památková rezervace včetně ochranného pásma 6 památková zóna včetně ochranného pásma 7 krajinná památková zóna 8 nemovitá kulturní památka, popřípadě soubor, včetně ochranného pásma 9 nemovitá národní kulturní památka, popřípadě soubor, včetně ochranného pásma 10 památka UNESCO včetně ochranného pásma 11 urbanistické hodnoty 12 region lidové architektury 13 historicky významná stavba, soubor 14 architektonicky cenná stavba, soubor 15 významná stavební dominanta 16 území s archeologickými nálezy 17 oblast krajinného rázu a její charakteristika 18 místo krajinného rázu a jeho charakteristika 19 místo významné události 20 významný vyhlídkový bod 21 územní systém ekologické stability 22 významný krajinný prvek registrovaný, pokud není vyjádřen jinou položkou 23 významný krajinný prvek ze zákona, pokud není vyjádřen jinou položkou 24 přechodně chráněná plocha 25 národní park včetně zón a ochranného pásma 26 chráněná krajinná oblast včetně zón 27 národní přírodní rezervace včetně ochranného pásma 28 přírodní rezervace včetně ochranného pásma 29 národní přírodní památka včetně ochranného pásma 30 přírodní park 31 přírodní památka včetně ochranného pásma 32 památný strom včetně ochranného pásma 33 biosférická rezervace UNESCO, geopark UNESCO 34 NATURA evropsky významná lokalita 35 NATURA 2000 ptačí oblast 36 lokality výskytu zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů s národním významem 37 lesy ochranné 38 les zvláštního určení 39 lesy hospodářské 40 vzdálenost 50 m od okraje lesa 41 bonitovaná půdně ekologická jednotka 42 hranice biochor 43 investice do půdy za účelem zlepšení půdní úrodnosti 44 vodní zdroj povrchové, podzemní vody včetně ochranných pásem 7

8 45 chráněná oblast přirozené akumulace vod 46 zranitelná oblast 47 vodní útvar povrchových vod, vodní útvar podzemních vod 48 vodní nádrž 49 povodí vodního toku, rozvodnice 50 záplavové území 51 aktivní zóna záplavového území 52 území určené k rozlivům povodní 53 území zvláštní povodně pod vodním dílem 54 objekt/zařízení protipovodňové ochrany 55 přírodní léčivý zdroj, zdroj přírodní minerální vody včetně ochranných pásem 56 lázeňské místo, vnitřní a vnější území lázeňského místa 57 dobývací prostor 58 chráněné ložiskové území 59 chráněné území pro zvláštní zásahy do zemské kůry 60 ložisko nerostných surovin 61 poddolované území 62 sesuvné území a území jiných geologických rizik 63 staré důlní dílo 64 staré zátěže území a kontaminované plochy 65 oblast se zhoršenou kvalitou ovzduší 66 odval, výsypka, odkaliště, halda 67 technologický objekt zásobování vodou vč. ochranného pásma 68 vodovodní síť včetně ochranného pásma 69 technologický objekt odvádění a čištění odpadních vod vč. ochranného pásma 70 stoková síť vč. ochranného pásma 71 výrobna elektřiny vč. ochranného pásma 72 elektrická stanice vč. ochranného pásma 73 nadzemní a podzemní vedení elektrizační soustavy vč. ochranného pásma 74 technologický objekt zásobování plynem vč. ochranného a bezpečnostního pásma 75 vedení plynovodu vč. ochranného pásma 76 technologický objekt zásobování jinými produkty vč. ochranného pásma 77 ropovod vč. ochranného pásma 78 produktovod vč. ochranného pásma 79 technologický objekt zásobování teplem vč. ochranného pásma 80 teplovod vč. ochranného pásma 81 elektronické komunikační zařízení vč. ochranného pásma 82 komunikační vedení vč. ochranného pásma 83 jaderné zařízení 84 objekty nebo zařízení zařazené do skupiny A nebo B s umístěnými nebezpečnými látkami 85 skládka odpadu vč. ochranného pásma 86 spalovna vč. ochranného pásma 87 zařízení na odstraňování nebezpečného odpadu vč. ochranného pásma 88 dálnice včetně ochranného pásma 89 rychlostní silnice včetně ochranného pásma 90 silnice I. třídy včetně ochranného pásma 91 silnice II. třídy včetně ochranného pásma 8

9 92 silnice III. třídy včetně ochranného pásma 93 místní a účelové komunikace 94 železnice celostátní včetně ochranného pásma dráhy celostátní vybudované pro rychlost větší než 160 km/h včetně ochranného pásma 95 železniční dráha regionální včetně ochranného pásma 96 koridor vysokorychlostní železniční trati 97 vlečka včetně ochranného pásma 98 lanová dráha včetně ochranného pásma 99 speciální dráha včetně ochranného pásma 100 tramvajová dráha včetně ochranného pásma 101 trolejbusová dráha včetně ochranného pásma 102 letiště včetně ochranných pásem 103 letecká stavba včetně ochranných pásem 104 vodní cesta 105 hraniční přechod 106 cyklostezka, cyklotrasa, hipostezka a turistická stezka 107 objekt důležitý pro obranu státu včetně ochranného pásma 108 vojenský újezd 109 vymezené zóny havarijního plánování 110 objekt civilní ochrany 111 objekt požární ochrany 112 objekt důležitý pro plnění úkolů Policie České republiky 113 ochranné pásmo hřbitova, krematoria 114 jiná ochranná pásma 115 ostatní veřejná infrastruktura 116 počet dokončených bytů k každého roku 117 zastavitelná plocha 118 jiné záměry 119 další dostupné informace, např. průměrná cena m 2 stavebního pozemku v členění podle katastrálních území, průměrná cena m2 zemědělské půdy v členění podle katastrálních území 9

10 2. Zjištění a vyhodnocení stavu sledovaného území 2.1. Základní charakteristika území V následující tabulce je základní administrativně-správní charakteristika SO ORP Brandýs nad Labem Stará Boleslav. TABULKA 2 ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA OBCÍ SO ORP BRANDÝS NAD LABEM-STARÁ BOLESLAV Číslo IČ ZUJ Název obce Rozloha území (km 2 ) Počet obyvatel (2013) Hustota obyvatel (ob./km 2 ) Počet katastrálních území Počet ZSJ Počet částí obce Bašť 7, , Borek 2, , Bořanovice 5, , Brandýs n. L. - Stará Boleslav 22, , Brázdim 5, , Čelákovice 15, , Dobročovice 3, , Dřevčice 5, , Dřísy 8,44 844* 106, Hlavenec 14, , Horoušany 7, , Hovorčovice 2, , Husinec 2, , Jenštejn 5, , Jirny 8, , Káraný 8, , Klecany 10, Klíčany 4, , Konětopy 3, Kostelní Hlavno 6, ,

11 Křenek 5, , Květnice 2, , Lázně Toušeň 5, , Lhota 7, , Líbeznice 5, , Máslovice 3, , Měšice 4, , Mochov 9, , Mratín 4, , Nehvizdy 9, , Nová Ves 1, , Nový Vestec 3, , Odolena Voda 11, Panenské Břežany 5, , Podolanka 3, , Polerady 3, , Předboj 4, , Přezletice 4, , Radonice 4, , Sedlec 1, , Sibřina 4, , Sluhy 4, Sudovo Hlavno 13, , Svémyslice 3, Šestajovice 5, , Škvorec 12, , Úvaly 10, , Veleň 6, , Veliká Ves 5, , Větrušice 2, , Vodochody 4,

12 Vyšehořovice 6, , Zápy 8, , Záryby 8, , Zdiby 9, , Zeleneč 10, , Zlatá 1, Zlonín 3, , *doplněno dle údajů obcí Z uvedeného přehledu je zřejmé, že řešený správní obvod obsahuje 58 obcí a 76 katastrálních území. Správní obvod obce s rozšířenou působností (ORP) se dále člení na 4 správní obvody obcí s pověřeným obecním úřadem (POÚ), a to: POÚ Brandýs n. L. St. Boleslav obsahuje: 27 obcí, 33 katastrálních území, POÚ Čelákovice obsahuje: 7 obcí, 11 katastrálních území, POÚ Odolena Voda obsahuje: 15 obcí, 21 katastrálních území, POÚ Úvaly obsahuje: 9 obcí, 11 katastrálních území. Příslušnost obcí k jednotlivým POU jsou uvedeny v následujících tabulkách 12

13 NÁZEV OBCE TYP OBCE KATASTRÁLNÍ ÚZEMÍ 1 Brandýs n/labem - St.Boleslav ORP, POU Brandýs nad Labem Popovice u Brandýsa n. Lab. Stará Boleslav 2 Borek Borek n. Lab. 3 Brázdim Brázdim 4 Dřevčice Dřevčice u Brandýsa n. Lab. 5 Dřísy Dřísy 6 Hlavenec Hlavenec 7 Hovorčovice Hovorčovice 8 Jenštejn Dehtáry Jenštejn 9 Káraný Káraný 10 Konětopy Konětopy 11 Kostelní Hlavno Kostelní Hlavno 12 Křenek Křenek 13 Lhota Lhota u Dřís 14 Měšice Měšice u Prahy 15 Mratín Mratín 16 Nová Ves Nová Ves u Prahy 17 Nový Vestec Nový Vestec 18 Podolanka Podolanka 19 Polerady Polerady u Prahy 20 Přezletice Přezletice 21 Radonice Radonice u Prahy 22 Sluhy Sluhy 23 Sudovo Hlavno Sudovo Hlavno 24 Veleň Veleň 25 Zápy Ostrov u Brandýsa n. Lab. Stránka u Brandýsa n. Lab. Zápy 26 Záryby Martinov Záryby 27 Zlonín Zlonín 28 Čelákovice POU Čelákovice Sedlčánky Záluží u Čelákovic 29 Lázně Toušeň Toušeň 30 Mochov Mochov 31 Nehvizdy Nehvizdy 32 Svémyslice Svémyslice 33 Vyšehořovice Kozovazy Vyšehořovice 34 Zeleneč Mstětice Zeleneč 13

14 35 Odolena Voda POU Čenkov Dolínek Odolena Voda 36 Bašť Bašť 37 Bořanovice Bořanovice 38 Husinec Husinec u Řeže 39 Klecany Drasty Klecany 40 Klíčany Klíčany 41 Líbeznice Líbeznice 42 Máslovice Máslovice 43 Panenské Břežany Panenské Břežany 44 Předboj Předboj 45 Sedlec Sedlec u Líbeznic 46 Veliká Ves Veliká Ves u Prahy 47 Větrušice Větrušice u Klecan 48 Vodochody Hoštice u Vodochod Vodochody u Prahy 49 Zdiby Brnky Přemyšlení Zdiby 50 Úvaly POU Úvaly u Prahy 51 Dobročovice Dobročovice 52 Horoušany Horoušany 53 Jirny Jirny 54 Květnice Květnice 55 Sibřina Sibřina Stupice 56 Šestajovice Šestajovice u Prahy 57 Škvorec Třebohostice u Škvorce Škvorec 58 Zlatá Zlatá Platná Politika územního rozvoje ČR z r (schválena Vládou ČR v r. 2009) zařazuje řešené území ORP Brandýs nad Labem Stará Boleslav do rozvojové oblasti OB1 Rozvojová oblast Praha. Do této oblasti jsou uvedeným dokumentem zařazeny rovněž skoro všechny sousední správní obvody hlavní město Praha a ORP Černošice, Kralupy nad Vltavou, Neratovice, Lysá nad Labem, Český Brod a Říčany. Sousední správní obvody ORP Mělník a Mladá Boleslav do rozvojové oblasti OB1 nepatří. Zpřesnění vymezení OB1 - Rozvojové oblasti Praha je obsaženo ve vydaných Zásadách územního rozvoje (ZÚR) Středočeského kraje (vydány r. 2012). Z 58 obcí ORP Brandýs nad Labem Stará Boleslav bylo tímto zpřesněním 10 obcí z rozvojové oblasti vyřazeno. Jedná se o následující obce: z území POÚ Brandýs nad Labem Stará Boleslav: Dřísy, Hlavenec, Káraný, Konětopy, Kostelní Hlavno, Křenek, Lhota, Nová Ves, Sudovo Hlavno z území POÚ Odolena Voda: Veliká Ves Řešené území (správní obvod ORP) je charakterizováno především polohou u hranic s hlavním městem Prahou, přičemž navazuje na severovýchodní segment hranice území hlavního města. Území ORP má tvar rohlíku a nevytváří prostorově ani funkčně autonomní celek. Naopak, základní a společnou vlastností je spádovost k hlavnímu městu, tedy do centra ležícího mimo řešené území. Přirozená spádovost vlastního administrativního centra ORP města Brandýs nad Labem Stará Boleslav je omezena de facto pouze na nejbližší okolí, přibližně ve vymezení správního obvodu města jako 14

15 pověřeného obecního úřadu, a to ještě v kombinaci s minimálně stejně intenzivní spádovostí do Prahy, která překrývá vztahy do centra obvodu. Funkce řešeného území jsou tedy charakterizovány jednoznačným zařazením do příměstské oblasti Prahy. Přes řešené území ORP se navíc realizují regionální i dálkové vztahy do Prahy z míst ležících za vnější hranicí obvodu. Regionální oblast kolem hlavního města Prahy je zdrojem silných regionálních vztahů k hlavnímu městu a zahrnuje rovněž podstatné části sousedních obvodů Neratovicka, Mladoboleslavska, Lysecka a Českobrodska, které jsou realizovány přes řešené území ORP Brandýs nad Labem Stará Boleslav. Silné příměstské vztahy k hlavnímu městu mají i některé obvody, ležící ještě v dalším pásmu, a sice Mělnicko, Nymbursko, Poděbradsko, Kolínsko a Kutnohorsko. OBRÁZEK 1 MAPA SPRÁVNÍHO OBVODU ORP BRANDÝS NAD LABEM-STARÁ BOLESLAV Z uvedených vztahů je zřejmé, že kromě spádovosti celého území do centra ležícího mimo řešený správní obvod je území charakterizováno přenosem silných tranzitních vztahů. Z jejich intenzity a směrů vyplývá, že pomyslný rohlík je po celé své délce příčně rozřezán významnými silničními a železničními tahy v radiálním směru vůči Praze, zatímco intenzity vztahů v tangenciálním směru 15

16 a možnosti jejich přenosu jsou velmi omezené. Tento stav opět nepřispívá k soudržnosti řešeného území jako celku. Vztahy řešeného území se sousedními správními obvody závisejí na poloze vůči hlavním dopravním radiálám a dalším důležitým komunikacím. Kromě bezkonkurenčně nejsilnějších vazeb na hl. m. Prahu má řešené území poměrně silné vazby: z oblasti POÚ Brandýs nad Labem Stará Boleslav na obvod ORP Mladá Boleslav, z oblasti POÚ Čelákovice na obvody ORP Lysá nad Labem a Český Brod, z oblasti POÚ Úvaly na obvody ORP Český Brod a Říčany, z oblasti POÚ Odolena Voda na obvody ORP Kralupy nad Vltavou a Neratovice. Přímé vztahy ORP Brandýs nad Labem Stará Boleslav se sousedním ORP Černošice jsou minimální. Hranici mezi těmito obvody tvoří řeka Vltava a jediným přímým spojením je pěší lávka přes řeku v Řeži (obec Husinec). Intenzita vztahů v tangenciálních směrech je místy také poměrně vysoká, nejedná se však o vztahy se zdrojem a cílem v řešeném území, ale převážně o vztahy tranzitní. Úseky silnice II/101 (tzv. aglomerační okruh ) a některých dalších komunikací jsou přetíženy dopravou, která vyplývá z neexistence silničního okruhu kolem Prahy či jiné spojnice hlavních tranzitních silnic vybíhajících z Prahy. Řešené území zahrnuje 58 obcí, z nichž statut města má pět obcí. Počet obyvatel ve SO ORP se postupně zvyšuje: k zde bylo registrováno obyvatel, k stejnému datu roku 2011 již a k dokonce obyvatel. Nárůst je dán především tzv. suburbanizací stěhováním obyvatel velkých měst (Prahy) do jejich zázemí. SO ORP Brandýs nad Labem Stará Boleslav je k roku 2014 mezi 26 SO ORP ve Středočeském kraji čtvrtý největší z hlediska populace, přitom je ale průměrný rozlohou (378 km 2, tj. 3,43 % kraje) je třetí nejhustěji osídlený správní obvod ORP. V následující tabulce je uvedeno srovnání geografických údajů s ostatními ORP Středočeského kraje a se Středočeským krajem samotným. TABULKA 3 VYBRANÉ GEOGRAFICKÉ ÚDAJE SPRÁVNÍCH OBVODŮ ORP A STŘEDOČESKÉHO KRAJE ( ) Kraj, správní obvod ORP Rozloha území (km 2 ) Počet obyvatel (regionální význam) Počet obyvatel sídla ORP Relativní regionální význam Hustota osídlení (ob/km 2 ) Počet obcí Z toho se statutem města Středočeský kraj Benešov , Beroun , Brandýs n. L. - Stará Boleslav , Čáslav , Černošice , Český Brod , Dobříš , Hořovice , Kladno ,

17 Kolín , Kralupy nad Vltavou , Kutná Hora , Lysá nad Labem , Mělník , Mladá Boleslav , Mnichovo Hradiště , Neratovice , Nymburk , Poděbrady , Příbram , Rakovník , Říčany , Sedlčany , Slaný , Vlašim , Votice , Zdroj: ČSÚ OBRÁZEK 2 MAPA SPRÁVNÍCH OBVODŮ ORP STŘEDOČESKÉHO KRAJE 17

18 Z geografického hlediska je území poměrně rovinaté (s výjimkou jihovýchodního a severozápadního cípu), je typické velkým podílem orné půdy (s velkým výskytem půd 1. a 2. třídy ochrany) a malým podílem lesů. Lesy a krajinářsky hodnotné území se nachází zejména v západní části území podél řeky Vltavy a na východním okraji území. V těchto místech je též vyšší potenciál pro rekreační využití. V následující tabulce je uveden přehled druhů pozemků dle jednotlivých obcí v řešeném území. Hned z druhého sloupce je patrný velmi rozsáhlý výskyt orné půdy a dále minimální výskyt lesů (až na zmíněné výjimky). 18

19 TABULKA 4 ÚHRNNÉ HODNOTY DRUHŮ POZEMKŮ DLE JEDNOTLIVÝCH OBCÍ SO ORP BRANDÝS NAD LABEM STARÁ BOLESLAV A JEJICH PODÍL NA CELKOVÉ VÝMĚŘE ÚZEMÍ Kód obce číslo Název územní jednotky Orná půda Chmelnice Vinice Zahrady Ovocné sady Trvalé travní porosty Lesní půda Vodní plochy Zastavěné plochy Ostatní plochy Zemědělská půda ha % ha % ha % ha % ha % ha % ha % ha % ha % ha % ha % ha Bašť 516,2 66,1 0,0 0,0 0,0 0,0 34,0 4,3 4,2 0,5 3,8 0,5 154,4 19,8 4,3 0,5 17,0 2,2 46,8 6,0 558,2 71,5 780, Borek 80,8 27,0 0,0 0,0 0,0 0,0 6,5 2,2 0,0 0,0 33,6 11,2 18,6 6,2 54,1 18,1 4,6 1,5 100,9 33,7 120,9 40,4 299, Bořanovice 439,6 82,2 0,0 0,0 0,0 0,0 20,4 3,8 2,8 0,5 1,0 0,2 19,3 3,6 2,2 0,4 13,1 2,4 36,5 6,8 463,8 86,7 534,9 Brandýs nad Labem-Stará 1131,7 50,0 0,0 0,0 0,0 0,0 194,9 8,6 10,0 0,4 73,9 3,3 173,8 7,7 81,0 3,6 162,3 7,2 437,9 19,3 1410,6 62,3 2265, Boleslav Brázdim 436,4 79,7 0,0 0,0 0,0 0,0 23,3 4,3 0,2 0,0 20,0 3,7 2,0 0,4 2,4 0,4 13,0 2,4 50,5 9,2 480,0 87,6 547, Čelákovice 928,3 58,5 0,0 0,0 0,0 0,0 97,7 6,2 5,4 0,3 57,5 3,6 66,4 4,2 60,0 3,8 96,8 6,1 275,4 17,4 1088,9 68,6 1587, Dobročovice 305,7 85,3 0,0 0,0 0,0 0,0 7,7 2,2 0,0 0,0 8,4 2,3 4,3 1,2 5,9 1,7 4,9 1,4 21,3 5,9 321,8 89,8 358, Dřevčice 465,4 82,8 0,0 0,0 0,0 0,0 9,7 1,7 8,7 1,5 3,2 0,6 4,6 0,8 10,0 1,8 10,0 1,8 50,2 8,9 486,9 86,7 561, Dřísy 556,9 66,0 0,0 0,0 1* 0,12* 21,5 2,5 5,4 0,6 0,1 0,0 161,2 19,1 7,9 0,9 18,7 2,2 71,5 8,5 584,7 69,3 844, Hlavenec 278,5 18,9 0,0 0,0 0,0 0,0 9,4 0,6 3,3 0,2 0,1 0,0 1097,3 74,6 3,9 0,3 23,4 1,6 55,9 3,8 291,2 19,8 1471, Horoušany 574,0 81,4 0,1 0,0 0,0 0,0 26,9 3,8 0,0 0,0 2,9 0,4 6,0 0,8 5,3 0,8 14,0 2,0 76,1 10,8 604,0 85,6 705, Hovorčovice 124,1 58,0 0,0 0,0 0,0 0,0 36,9 17,3 0,3 0,1 0,0 0,0 4,0 1,9 3,0 1,4 18,1 8,5 27,4 12,8 161,3 75,4 213, Husinec 61,1 20,6 0,0 0,0 0,0 0,0 49,7 16,7 13,8 4,7 3,8 1,3 38,4 12,9 29,6 10,0 14,8 5,0 85,5 28,8 128,5 43,3 296, Jenštejn 433,0 84,9 0,0 0,0 0,0 0,0 15,6 3,1 2,2 0,4 3,3 0,7 3,4 0,7 8,9 1,7 10,3 2,0 33,5 6,6 454,1 89,0 510, Jirny 420,8 50,9 0,0 0,0 0,0 0,0 69,0 8,4 0,0 0,0 0,1 0,0 138,7 16,8 5,0 0,6 56,9 6,9 136,0 16,5 489,9 59,3 826, Káraný 129,5 14,5 0,0 0,0 0,0 0,0 41,4 4,6 0,0 0,0 56,2 6,3 489,8 54,8 60,8 6,8 14,1 1,6 102,0 11,4 227,2 25,4 893, Klecany 615,2 60,5 0,0 0,0 0,0 0,0 40,1 3,9 37,5 3,7 7,6 0,7 55,2 5,4 14,2 1,4 42,4 4,2 203,9 20,1 700,3 68,9 1016, Klíčany 325,0 80,9 0,0 0,0 0,0 0,0 5,8 1,4 0,2 0,0 0,8 0,2 0,0 0,0 1,0 0,2 11,3 2,8 57,4 14,3 331,8 82,6 401, Konětopy 237,2 78,3 0,0 0,0 0,0 0,0 5,8 1,9 1,9 0,6 0,0 0,0 26,9 8,9 8,9 3,0 7,6 2,5 14,7 4,8 244,9 80,8 303, Kostelní Hlavno 614,2 89,9 0,0 0,0 0,0 0,0 5,5 0,8 0,0 0,0 0,6 0,1 25,4 3,7 1,7 0,2 11,7 1,7 24,4 3,6 620,3 90,8 683, Křenek 291,2 55,0 0,0 0,0 0,0 0,0 7,6 1,4 0,9 0,2 78,1 14,8 38,7 7,3 61,6 11,6 7,4 1,4 43,5 8,2 377,8 71,4 529, Květnice 217,4 76,6 0,0 0,0 0,0 0,0 9,4 3,3 0,0 0,0 14,9 5,3 1,8 0,6 6,5 2,3 10,6 3,8 23,0 8,1 241,8 85,2 283, Lázně Toušeň 397,3 71,6 0,0 0,0 0,0 0,0 28,4 5,1 0,0 0,0 16,5 3,0 14,6 2,6 21,6 3,9 18,1 3,3 58,2 10,5 442,2 79,7 554, Lhota 124,5 15,6 0,0 0,0 0,0 0,0 11,8 1,5 0,5 0,1 10,3 1,3 587,0 73,7 18,4 2,3 9,0 1,1 34,8 4,4 147,1 18,5 796, Líbeznice 466,2 77,9 0,0 0,0 0,0 0,0 37,6 6,3 2,1 0,4 3,7 0,6 5,5 0,9 1,4 0,2 23,8 4,0 58,4 9,8 509,5 85,1 598, Máslovice 134,0 43,2 0,0 0,0 3,8 1,2 12,5 4,0 5,2 1,7 12,0 3,9 86,3 27,8 14,8 4,8 5,2 1,7 36,5 11,8 167,5 54,0 310,4 Celková výměra

20 Měšice 247,4 57,2 0,0 0,0 0,0 0,0 32,4 7,5 1,1 0,3 4,9 1,1 33,8 7,8 10,7 2,5 21,3 4,9 80,6 18,7 285,9 66,1 432, Mochov 768,8 82,5 0,0 0,0 0,0 0,0 13,1 1,4 0,8 0,1 0,7 0,1 2,8 0,3 10,2 1,1 31,1 3,3 104,4 11,2 783,5 84,1 931, Mratín 370,0 75,5 0,0 0,0 0,0 0,0 19,6 4,0 0,8 0,2 13,5 2,8 21,3 4,3 12,2 2,5 12,7 2,6 39,7 8,1 403,9 82,5 489, Nehvizdy 836,8 85,1 0,0 0,0 0,0 0,0 14,1 1,4 3,5 0,4 5,7 0,6 0,0 0,0 1,6 0,2 26,6 2,7 95,0 9,7 860,0 87,5 983, Nová Ves 164,5 84,7 0,0 0,0 0,0 0,0 6,5 3,3 0,0 0,0 0,5 0,3 0,8 0,4 1,8 0,9 8,9 4,6 11,3 5,8 171,5 88,3 194, Nový Vestec 229,8 73,1 0,0 0,0 0,0 0,0 18,1 5,7 0,0 0,0 13,0 4,1 3,2 1,0 18,5 5,9 6,0 1,9 25,7 8,2 260,8 83,0 314, Odolena Voda 759,0 67,5 0,0 0,0 0,0 0,0 33,6 3,0 3,2 0,3 19,0 1,7 89,4 8,0 7,9 0,7 40,4 3,6 171,4 15,2 814,8 72,5 1123, Panenské Břežany 426,4 73,6 0,0 0,0 0,0 0,0 30,0 5,2 0,0 0,0 8,4 1,5 62,8 10,8 2,0 0,3 9,8 1,7 39,7 6,9 464,8 80,3 579, Podolanka 268,8 81,6 0,0 0,0 0,0 0,0 15,8 4,8 0,7 0,2 12,2 3,7 3,2 1,0 4,8 1,4 6,4 1,9 17,7 5,4 297,5 90,3 329, Polerady 324,0 83,9 0,0 0,0 0,0 0,0 3,7 1,0 0,6 0,2 2,1 0,6 1,3 0,3 2,0 0,5 9,7 2,5 42,6 11,0 330,5 85,6 386, Předboj 328,2 80,6 0,0 0,0 0,0 0,0 10,8 2,7 2,9 0,7 1,8 0,4 11,3 2,8 5,4 1,3 11,7 2,9 34,9 8,6 343,8 84,5 407, Přezletice 358,5 86,3 0,0 0,0 0,0 0,0 20,4 4,9 0,0 0,0 0,9 0,2 1,9 0,4 1,0 0,2 11,8 2,8 21,2 5,1 379,7 91,4 415, Radonice 405,8 85,0 0,0 0,0 0,0 0,0 14,7 3,1 0,1 0,0 0,1 0,0 1,2 0,3 0,5 0,1 16,7 3,5 38,4 8,0 420,7 88,1 477, Sedlec 147,3 78,4 0,0 0,0 0,0 0,0 7,6 4,0 0,4 0,2 0,3 0,2 9,7 5,2 0,0 0,0 4,6 2,4 18,0 9,6 155,6 82,8 187, Sibřina 344,0 77,9 0,0 0,0 0,0 0,0 34,4 7,8 1,2 0,3 8,3 1,9 0,0 0,0 2,2 0,5 12,5 2,8 39,3 8,9 387,9 87,8 441, Sluhy 391,0 85,7 0,0 0,0 0,0 0,0 17,3 3,8 1,7 0,4 4,7 1,0 5,2 1,1 5,7 1,2 9,8 2,2 21,1 4,6 414,7 90,9 456, Sudovo Hlavno 773,2 57,7 0,0 0,0 0,0 0,0 7,3 0,5 0,5 0,0 0,8 0,1 514,0 38,3 6,0 0,5 11,4 0,9 27,4 2,0 781,9 58,3 1340, Svémyslice 298,6 86,5 0,0 0,0 0,0 0,0 3,2 0,9 1,4 0,4 0,5 0,2 0,0 0,0 2,3 0,7 6,0 1,7 33,0 9,6 303,7 88,0 345, Šestajovice 411,8 76,0 0,0 0,0 0,0 0,0 42,4 7,8 0,0 0,0 2,5 0,5 1,6 0,3 2,3 0,4 29,3 5,4 51,6 9,5 456,8 84,3 541, Škvorec 876,2 68,8 0,0 0,0 0,0 0,0 49,4 3,9 16,0 1,3 26,9 2,1 195,0 15,3 4,6 0,4 24,8 1,9 80,4 6,3 968,5 76,1 1273, Úvaly 471,5 43,0 0,0 0,0 0,0 0,0 103,8 9,5 9,7 0,9 25,7 2,3 276,5 25,2 17,0 1,6 57,4 5,2 135,0 12,3 610,7 55,7 1096, Veleň 595,1 85,3 0,0 0,0 0,0 0,0 18,8 2,7 3,8 0,6 5,6 0,8 13,2 1,9 3,8 0,5 14,8 2,1 42,6 6,1 623,3 89,3 697, Veliká Ves 500,4 87,9 0,0 0,0 0,0 0,0 6,2 1,1 3,6 0,6 5,7 1,0 10,2 1,8 3,9 0,7 7,5 1,3 32,2 5,7 515,8 90,6 569, Větrušice 147,9 51,7 0,0 0,0 0,0 0,0 8,3 2,9 52,7 18,4 2,4 0,8 44,3 15,5 0,1 0,0 6,7 2,3 23,7 8,3 211,1 73,9 285, Vodochody 257,9 52,1 0,0 0,0 0,0 0,0 24,5 5,0 13,4 2,7 15,1 3,0 12,0 2,4 1,2 0,2 8,5 1,7 162,1 32,8 310,9 62,8 494, Vyšehořovice 494,2 74,9 0,0 0,0 6,6 1,0 15,0 2,3 0,0 0,0 20,6 3,1 30,8 4,7 9,7 1,5 14,0 2,1 68,9 10,4 536,4 81,3 659, Zápy 688,3 78,6 0,0 0,0 0,0 0,0 21,9 2,5 4,9 0,6 8,9 1,0 8,3 0,9 7,8 0,9 35,0 4,0 100,9 11,5 724,1 82,6 876, Záryby 645,1 79,1 0,0 0,0 0,0 0,0 21,8 2,7 3,3 0,4 27,6 3,4 28,3 3,5 20,0 2,5 16,6 2,0 52,8 6,5 697,8 85,6 815, Zdiby 558,2 56,1 0,0 0,0 0,0 0,0 159,6 16,0 12,7 1,3 9,9 1,0 88,0 8,8 18,0 1,8 37,1 3,7 111,9 11,2 740,4 74,4 995, Zeleneč 848,9 79,0 0,0 0,0 0,0 0,0 28,0 2,6 1,6 0,2 3,2 0,3 1,8 0,2 6,6 0,6 27,3 2,5 157,5 14,7 881,7 82,0 1074, Zlatá 89,3 79,5 0,0 0,0 0,0 0,0 5,3 4,7 1,0 0,9 6,6 5,9 0,0 0,0 0,5 0,5 4,2 3,8 5,3 4,7 102,2 91,0 112, Zlonín 269,2 87,1 0,0 0,0 0,0 0,0 8,3 2,7 0,0 0,0 2,6 0,8 1,0 0,3 2,6 0,8 6,2 2,0 19,1 6,2 280,2 90,7 309,0 Zdroj: Veřejná databáze ČSÚ ke * opraveno dle údajů obcí

21 2.2. Podklady pro hodnocení územních podmínek pro hospodářský rozvoj Veřejná dopravní a technická infrastruktura Charakter dopravní sítě je významně ovlivněn přímou návazností na hl. m. Prahu. Území SO ORP má půlměsícovitý tvar, který je několikrát protnut významnou silnicí či železnicí, tyto mají radiální charakter a sbíhají se právě v hlavním městě Silniční doprava V SO ORP Brandýs nad Labem Stará Boleslav jsou zastoupeny všechny úrovně komunikaci. Dálnice a rychlostní komunikace slouží zejména pro tranzitní dopravu. Dálnice jsou trasovány v souběhu s původními historickými komunikacemi (dnes silnice II. třídy) tak, aby nezasahovaly do zastavěných území sídel. Nicméně tam, kde původní historická cesta protínala sídla, se dálnice k těmto sídlům přimyká a má negativní vlivy na obytnou zástavbu (hluk, znečištění ovzduší); jedná se zejména o obec Klíčany a dále obec Panenské Břežany, kde dálnice D8 zasahuje do zastavěného území. V případě rychlostní komunikace R8 šlo o nově zvolenou trasu bez historické stopy. Z hlediska širších vazeb je nedostatečné silniční propojení západním směrem na Roztoky a Libčice, chybí most přes řeku Vltavu. Naopak silniční přemostění Labe v severovýchodní části území jsou dostatečná. V řešeném území se nachází následující komunikace. dálnice D8 D11 Praha Ústí nad Labem - Německo Praha Hradec Králové Polsko rychlostní silnice R10 Praha Mladá Boleslav Turnov silnice I. třídy I/9 Praha-Zdiby (D8) - Mělník (I/16) - Jestřebí (I/38) - Zahrádky u Č. L.(I/15) - Česká Lípa - Nový Bor, Svor (I/13) - Rumburk - Německo I/12 Hranice Hl. m. Prahy - Kolín (I/38) silnice II. třídy II/101, II/243, II/244, II/245, II/331, II/522, II/608, II/610, II/611, silnice III. třídy III/0083, III/0084, III/0085, III/0086, III/0087, III/0091, III/0092, III/0093, III/0094, III/0095, III/0097, III/0101, III/0102, III/0103, III/0105a, III/0106, III/0107, III/0108, III/0109, III/0113, III/0114, III/0116, III/0126a, III/0127, III/0128, III/01011, III/01210, III/01211, III/01212, III/01214, III/01215, III/01215h, III/01216, III/2424, III/2425, III/2426, III/2427, III/2428, III/2433, III/2434h, III/2438, III/2441, III/2442, III/2443, III/2444, III/2445, III/2446, III/2447, III/2448, III/2449, III/2451, III/2452, III/2453, III/2454, III/2455, III/2456, III/2457, III/2458, III/2752, III/6111, III/10158, III/10159, III/10160, III/10162, III/10163, III/10164, III/10165, III/10166, III/10168, III/10169, III/10170, III/10172, III/10173, III/24210, 21

22 III/24211, III/24213, III/24214, III/24219, III/24410, III/24417, III/24418, III/24419, III/24424, III/24510, III/33310, III/33313 Na následujícím schématu je znázorněna silniční síť v SO ORP Brandýs nad Labem Stará Boleslav. OBRÁZEK 3 SCHÉMA SILNIČNÍ SÍTĚ V ŘEŠENÉM ÚZEMÍ Záměry v silniční dopravě Nadmístní záměry v oblasti silniční dopravy do řešeného území zasahují velmi významně. Vzhledem k radiálnímu směřování sítě komunikací z hlavního města jsou vyvolány potřeby jejich příčného spojení, tedy vytvoření tranzitních okruhů kolem hlavního města. Vnitřní okruh (v platné nadřazené ÚPD) řešené území zasáhne zejména v severní a střední části a týká se jen několika obcí. Naopak plánovaný aglomerační okruh (včetně radiálních propojení na vnitřní okruh ) zasáhne do řešeného území velmi významně trasa kopíruje půlměsícový tvar území téměř v celé jeho délce. Celková délka nových tras aglomeračního okruhu je přibližně 17,1 km a dále po stávajících komunikacích by byl trasován v délce 5,2 km, celkem se tedy jedná o 23,3 km rychlostní silnice. 22

23 Z dalších nadmístních záměrů je v nadřazené dokumentaci severní obchvat Brandýsa nad Labem Staré Boleslavi a obchvat sídla Záluží a části Čelákovic. Z ostatních záměrů v silniční dopravě je evidován obchvat obce Sibřina a alternativní trasa aglomeračního okruhu kolem obce Úvaly. Dopravní zatížení komunikací Při posuzování dopravního zatížení komunikací byly převzaty údaje z celostátního sčítání dopravy z roku 2010 (zdroj ŘSD). OBRÁZEK 4 SČÍTÁNÍ DOPRAVY V SO ORP Z uvedeného vyplývá, že nejvyšší intenzita dopravy je zaznamenaná na dálnicích a rychlostní komunikaci a dále také na silnici I. třídy I/9 procházející obcí Líbeznice. Obec má již vybudován obchvat (na schématu ještě není znázorněn). Vysoké hodnoty dosahuje též silnice II/611, která prochází sídlem Nehvizdy. 23

24 Ochranná pásma silnic Ochranné pásmo silnic platí mimo souvisle zastavěné území obce, vymezené dle zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích ve znění pozdějších předpisů. Pro dálnice a rychlostní komunikace je ochranné pásmo stanoveno ve vzdálenosti 100 m pro dálnice a rychlostní silnice, 50 m pro silnice I. třídy a 15 m pro silnice II. a III. třídy oboustranně od osy silnice mimo souvisle zastavěné území obce. Zde je nutné upozornit na rozdíl mezi pojmy souvisle zastavěné území dle zákona o pozemních komunikacích a zastavěné území definované ve stavebním zákonu (zákon č. 183/2006 Sb.). Rozdíl je značný, zejména v prolukách uvnitř zastavěného území, kterých se ochranné pásmo silnic dotýká Železniční doprava Řešeným územím prochází celostátní železniční dráhy o č. 070 Praha Neratovice Mladá Boleslav Turnov (jednokolejná, neelektrif.), o č. 011 Praha Kolín (trojkolejná, elektrif.), o č. 231 Praha Lysá nad Labem Kolín (dvoukolejná, elektrif.), o č. 072 Lysá nad Labem Mělník - Ústí nad Labem (dvoukolejná, elektrif.), regionální železniční dráha č. 074 Praha Čelákovice Neratovice (jednokolejná, neelektrifikovaná). První tři zmíněné prochází radiálně řešeným územím a zajišťují dobrou dostupnost z města Čelákovice a obcí Měšice, Mstětice, Úvaly, Zeleneč a Zlonín do hlavního města. Zbylé dvě železniční tratě prochází řešeným územím ve směru jihovýchod severozápad. Obě prochází městem Brandýs nad Labem Stará Boleslav, ale vůbec se zde nestýkají. Ze Staré Boleslavi je přímé železniční spojení možné například do Ústí nad Labem, Děčína, Nymburka, Kolína, ale i do Břeclavi. Přímé spojení s Prahou však po této trati neexistuje. Po trati procházející Brandýsem nad Labem jsou vedeny jen osobní vlaky, na kterých je navíc zaveden specifický způsob odbavování, tedy samoobslužný provoz bez průvodčího. Trať má svou stanici v Brandýse nad Labem. Ani odtud se nedá jet do Prahy bez přestupu. V území se též nachází několik železničních vleček napojující většinou průmyslové areály. 24

25 OBRÁZEK 5 SCHÉMA ŽELEZNIČNÍ SÍTĚ V ŘEŠENÉM ÚZEMÍ Ochranné pásmo železniční trati Ochranné pásmo železniční tratě je 60 m od osy krajní koleje, ochranné pásmo železniční vlečky je 30 m od osy krajní koleje. Výrazným záměrem je koridor vysokorychlostní trati, navržený Zásadami územního rozvoje Středočeského kraje. Trasa tohoto koridoru prochází řešeným územím dvakrát, nejprve v souběhu s dálnicí D11, podruhé přetíná řešené území ve směru severozápad jihovýchod Hromadná doprava Většinu regionální autobusové dopravy zajišťuje dopravce ČSAD Střední Čechy, spol. s r.o., jediným dalším dopravcem je Transcentrum bus s.r.o. z Mladé Boleslavi. Velmi významné je autobusové spojení s Prahou, realizované už téměř výhradně linkami systému Pražské integrované dopravy (PID). Autobusové linky jezdí do Prahy na Černý Most, Českomoravskou, Kobylisy, Ládví nebo Avii Letňany (dopravní uzly na Praze 8 a 9 metro B, C, tramvaje, autobusová nádraží). Na mnoho spojů jsou nasazovány velkokapacitní autobusy. Trasy PID jsou zobrazeny na následujícím schématu. 25

26 OBRÁZEK 6 MHD STŘEDNÍ ČECHY VÝŘEZ (ZDROJ: DP HL. M. PRAHY) Některé obce mají špatnou dostupnost hromadnou dopravou do centra ORP Brandýsa nad Labem St. Boleslavi i do obcích s pověřeným obecním úřadem. Městskou hromadnou dopravu má z řešeného území pouze město Brandýs nad Labem Stará Boleslav Letecká doprava V řešeném území se nachází Letiště Vodochody. Má statut neveřejného mezinárodního letiště. V současné době zde probíhá zejména výcvik pilotů a přeprava soukromými letouny. Letiště má v řešeném území vymezena ochranná pásma: ornitologické, s omezením staveb vzdušných vedení VN a VVN, se zákazem staveb, leteckých pozemních zařízení světelných, k ochraně před nebezpečnými a klamavými světly, s výškovým omezením staveb Na letišti jsou dvě paralelní vzletové a přistávací dráhy. Letiště leží v blízkosti dálnice D8, nejbližší nájezd je vzdálený 2,5 km od letiště. Letiště se nachází v poměrně hustě osídlené oblasti v blízkosti 26

27 mnoha sídel. Provoz letiště má negativní vliv na obytnou zástavbu, a to zejména hlukem a znečištěním ovzduší. Do řešeného území dále zasahují ochranná pásma třech dalších letišť. Letiště Václava Havla Praha se nachází jihozápadně od řešeného území v hlavním městě. Provozovatelem letiště je akciová společnost Letiště Praha, a. s., jedná se o veřejné mezinárodní letiště, největší v České republice. V roce 2012 odbavilo 10,81 milionů cestujících (z toho 10,76 milionu mezinárodních) při 132 tisících pohybech letadel (vzlety + přistání). Do řešeného území zasahují následující ochranná pásma: se zákazem laserových zařízení, s výškovým omezením staveb. Vojenské letiště Praha Kbely se nachází jižně od řešeného území v hl. m. Praze. Na letišti Praha Kbely je v současné době umístěna 24. základna dopravního letectva, pod kterou spadala i letka ministerstva obrany. Do řešeného území zasahují následující ochranná pásma: se zákazem staveb, leteckých pozemních zařízení radionavigačních (celé řešené území), s výškovým omezením staveb. Letiště Praha Letňany je veřejné vnitrostátní a neveřejné mezinárodní letiště, nachází se v blízkosti letiště Praha Kbely. Letiště je v majetku britské společnosti Sky Invest Technology Ltd. V provozu jsou zde dvě paralelní vzletové a přistávací dráhy a plocha pro vrtulníky. Kromě leteckých škol je zde také modelářské letiště. Letiště Vodochody a ochranná pásma letišť jsou znázorněna na následujícím schématu. 27

28 ÚAP ORP Brandýs nad Labem - Stará Boleslav 3. úplná aktualizace

29 OBRÁZEK 7 LETIŠTĚ A JEJICH OCHRANNÁ PÁSMA V ŘEŠENÉM ÚZEMÍ Výrazným záměrem v oblasti letecké dopravy je záměr společnosti Aero Vodochody, a.s. přeměnit Letiště Aero Vodochody na veřejné mezinárodní letiště. Realizace záměru by vyvolala výrazné zvýšení intenzity silniční dopravy a zvýšenou zátěž hlukem i emisemi pro okolní hustě obydlenou oblast a dále by došlo ke znehodnocení nemovitostí, které by byly zasaženy koridorem a ochrannými pásmy Bezmotorová doprava Více v kapitole rekreace Ostatní doprava V řešeném území se dále nachází vodní cesta Labe, a to část Střední Labe. Střední Labe je v celé své délce vodní cestou mezinárodního významu a je součástí vodní magistrály E 20. V řešeném území se nachází dva neveřejné přístavy, jsou to řkm 862,66 - štěrkoviště Borek, řkm 867,74 až 867,84 - Brandýs nad Labem, překladiště Prefa. Vodní cesta je využívána zejména pro nákladní dopravu. Pro sportovní či osobní vodní dopravu nemá střední Labe větší význam, není zde vedena žádná linková osobní doprava. V řešeném území se nenachází trolejbusová doprava či jiné speciální druhy dopravy Přehled dostupnosti veřejné dopravní infrastrukturou jednotlivých obcí V následující tabulce je uveden přehled obcí v SO ORP Brandýs nad Labem Stará Boleslav a jejich vzdálenost od železniční stanice, letiště, vzdálenost nájezdu na dálnici či rychlostní silnici, vzdálenost silnic I. a II. třídy a vzdálenost na MěÚ ORP jako správního centra. TABULKA 5 DOPRAVNÍ VYBAVENOST A DOSTUPNOST Kód územní jednotky Název územní jednotky Železniční stanice (<1 km) Letiště (<5 km) Nájezd na dálnici/ rychlostní silnici (<5 km) Silnice I. třídy (<1 km) Silnice II. třídy (<1 km) Vzdálenost do ORP (MěÚ, min) Vzdálenost do krajského města (KrÚ, min) Bašť ano ano ano ano ano < Borek ne ne ano ne ano Bořanovice ne ano ano ano ano Brandýs nad Labem- Stará Boleslav ano ne ano ne ano < Brázdim ne ne ano ne ne Čelákovice ano ne ano ne ano < Dobročovice ne ne ne ano ano Dřevčice ne ne ano ne ano Dřísy ano ne ne ne ano < Hlavenec ano ne ano ne ano < Horoušany ne ne ano ne ano Hovorčovice ano ne ano ne ne Husinec ano ano ano ne ne < Jenštejn ne ne ano ne ano Jirny ano ne ano ne ano <

30 Káraný ano ne ano ne ano < Klecany ne ano ano ano ano Klíčany ne ano ano ne ano Konětopy ne ne ne ne ne Kostelní Hlavno ne ne ano ne ne Křenek ano ne ano ne ano < Květnice ne ne ne ano ano Lázně Toušeň ano ne ano ne ano < Lhota ne ne ano ne ano Líbeznice ano ano ano ano ano < Máslovice ne ano ano ne ano Měšice ano ne ano ano ano < Mochov ano ne ano ne ano < Mratín ne ne ne ne ano Nehvizdy ano ne ano ne ano < Nová Ves ne ne ne ne ano Nový Vestec ano ne ano ne ano < Odolena Voda ne ano ano ne ano Panenské Břežany ne ano ano ne ano Podolanka ne ne ano ne ano Polerady ano ne ano ne ano < Předboj ne ne ne ano ne Přezletice ne ne ano ne ano Radonice ne ne ano ne ano Sedlec ne ano ano ano ano Sibřina ne ne ne ne ano Sluhy ne ne ano ne ano Sudovo Hlavno ne ne ano ne ne Svémyslice ne ne ano ne ne Šestajovice ano ne ano ne ano < Škvorec ne ne ne ano ano Úvaly ano ne ano ano ano < Veleň ne ne ano ne ne Veliká Ves ne ano ano ne ano Větrušice ne ano ano ne ne Vodochody ne ano ano ne ano Vyšehořovice ano ne ano ne ano < Zápy ano ne ano ne ano < Záryby ano ne ano ne ano < Zdiby ne ano ano ano ano Zeleneč ano ne ano ne ano < Zlatá ne ne ne ne ano Zlonín ano ne ano ano ano < Zdroj: Mapy.cz, DMG ÚAP Brandýs nad Labem-Stará Boleslav Zásobování elektrickou energií V řešeném území se nachází dvě výrobny elektřiny. Jedná se o vodní elektrárny na vodním toku Vltava, nachází se v Klecanech a Libčicích, tedy na samém západním okraji řešeného území. Významně se v řešeném území na zásobování el. energií podílí i rozvodna Čechy Střed. Napříč řešeným územím prochází trasa ZVN (400 kv) a VVN (220 a 110 kv), větve VVN radiálně odbočující též do hlavního města. Síť nadzemního el. vedení VN (22 kv) pokrývá celé řešené území, zásobena jsou všechna sídla. Podzemní rozvody jsou realizovány zejména v městech a větších obcích. Schéma rozvodné sítě v řešeném území je znázorněna na následujícím schématu. 30

31 OBRÁZEK 8 SCHÉMA NADZEMNÍHO EL. VEDENÍ V ŘEŠENÉM ÚZEMÍ (STAV I ZÁMĚR) Provozovatel zásobovacího energetického systému ZVN, VVN, VN a NN je ČEZ Distribuce, a.s. Záměry na elektrické síti jsou evidovány ve všech úrovních jak v ZÚR SK (nadzemní el. vedení 400 kv, elektrorozvodny 110 kv Klecany, Brandýs nad Labem), tak v územních plánech obcí (nadzemní el. vedení Úvaly Čechy Střed Milovice, 100 kv rozvodna 100 kv Úvaly, RS Polerady) a dalších oborových dokumentů. Ochranná pásma Dle zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), 46 a v souladu s 98, odst. 2, který potvrzuje platnost dosavadních právních předpisů určujících ochranná pásma dle zákona č. 79/1957 Sb. a zákona č. 222/1994 Sb., 19 (s účinností od ) jsou pro zařízení v elektroenergetice platná následující ochranná pásma. 31

32 TABULKA 6 OCHRANNÁ PÁSMA NADZEMNÍHO EL. VEDENÍ A TRAFOSTANIC Zařízení Dle zákona č. 79/1957 Sb. Dle zákona č. 222/1994 Sb. Dle zákona č. 458/2000 Sb. Výrobny elektřiny od oplocení nebo zdi Stožárové el. stanice nad 1 kv do 52 kv Vestavěné zděné el. stanice od obestavění Zděné el. Stanice převodem do 52 kv Elektrické stanice Podzemní kabelové vedení do 110 kv, vč. měřící a zabezpečovací techniky Nadzemní vedení do 35 kv-vodiče bez izolace Nadzemní vedení nad 35 kv do 110 kv Nadzemní vedení od 110 kv do 220 kv Nadzemní vedení od 220 kv do 440 kv Zdroj: viz tabulka Uvedené vzdálenosti jsou v metrech od krajního vodiče u nadzemních vedení na obě strany. Ochranné pásmo pro podzemní vedení elektrizační soustavy do 110 kv včetně vedení řídící, měřící a zabezpečovací techniky činí 1 m po obou stranách krajního kabelu Zásobování plynem Řešeným územím prochází trasa VTL plynovodu, ze které jsou rozvody STL plynovodu zásobeny zejména obce ve východní a jižní části řešeného území. Západní a střední části území se trasa plynovodu vzdaluje a z této oblasti jsou zásobeny pouze obce Panenské Břežany, Řež, Máslovice, Klecany a Přezletice. Vedení plynovodů v řešeném území je znázorněna na následujícím schématu. 32

33 OBRÁZEK 9 VEDENÍ PLYNOVODŮ V ŘEŠENÉM ÚZEMÍ (STAV I ZÁMĚR) Provozovateli jsou Net4Gas, s.r.o. a RWE GasNet, s.r.o. Záměry v zásobování plynem se v nadřazené dokumentaci nevyskytují. Poskytovatel RWE GasNet nicméně uvádí záměr na stávajícím vedení VTL plynovodu. Plynovody mají vymezeny ochranná a bezpečnostní pásma. V některých oblastech dochází ke střetu zastavitelných ploch, vymezených v ÚPD obcí, v bezpečnostním pásmu plynovodu Zásobování ostatními energetickými produkty Řešeným územím prochází Ropovod MERO ČR, a. s. Ropovod má vymezeno ochranné pásmo ve vzdálenosti 300 m od osy plynovodu na každou stranu. Ochranné pásmo zasahuje do zastavěných území desíti sídel, zároveň do něj zasahuje i mnoho rozvojových ploch vymezených v ÚPD obcí, zejména pro bydlení a výrobu. Dále řešeným územím prochází dvě větve produktovodu ČEPRO, a. s., jedna v souběhu s ropovodem, druhá severněji. Poloha produktovodu není z bezpečnostních důvodů přesně uvedena, je 33

34 vymezeno ochranné pásmo v celkové šíři 600 m. OP zasahuje do zastavěných území patnácti sídel, z toho sídlo Mstětice v něm leží téměř celé. Trasy produktovodu a ropovodu vč. ochranných pásem jsou znázorněny na následujícím schématu. OBRÁZEK 10 SCHÉMA ZÁSOBOVÁNÍ OSTATNÍMI ENERGETICKÝMI PRODUKTY V řešeném území se dále nachází Ústav jaderného výzkumu Řež, němž se nachází řada firem a institucí např. Centrum výzkumu Řež a Ústav jaderné fyziky AV ČR. Ústav jaderného výzkumu provádí především aplikovaný výzkum a inženýrskou činnost. Působení společnosti představuje zejména převedení výzkumných a vývojových projektů do praxe. Teplovody se v řešeném území nevyskytují Telekomunikace a radiokomunikace Celým řešeným územím prochází páteřní trasy komunikačního vedení společnosti Telefónica O2 Czech Republic, a.s. V území se dále nachází telekomunikační vedení dalších 10 společností či institucí 34

35 (SŽDC, ČD, ČEZ, UPC a další). Optický kabel je trasován v souběhu s VTL plynovodem, prochází územím směrem od severozápadu k jihovýchodu a je v majetku NET4GAS, s.r.o. Řešené území protíná množství radioreléových paprsků. Jsou v majetku společností Telefónica Czech Republic, a.s., České radiokomunikace a.s. či Ministerstvo vnitra ČR. Je důležité zajistit ochranu radioreléových paprsků, pro jejichž provoz je nutné zajistit přímou viditelnost mezi jednotlivými stanicemi Zásobování pitnou vodou Následující informace jsou čerpány zejména z PRVKÚK Středočeského kraje a z dat poskytovaných správci pro ÚAP. Ve východní části území se nachází významný vodní zdroj Káraný (část se nachází i na území sousední ORP). Jedná se o podzemní zdroj Jizera s úpravnou vody Káraný. Voda z tohoto vodního zdroje je získávána a) přirozenou infiltrací (kapacita systému přirozené infiltrace je l/s, pro čerpání vody je k dispozici 680 studní, ze kterých je voda dopravována řady o celkové délce 26 km, b) umělou infiltrací (kapacita jímacího systému je l/s, vsakovací nádrže jsou rozmístěny v celkové délce 5,5 km s celkovou plochou m 2, pro odběr vody je k dispozici 24 spouštěných studní a 145 vrtaných studní, c) zdrojem artézské vody (kapacita zdroje je 70 l/s, voda je jímaná ze sedmi artéských vrtů z hloubek metrů). Hlavní čerpací stanice v Káraném dopravuje vyrobenou vodu po hygienickém zabezpečení chlorem do zásobních vodojemů v Praze. Doprava je třemi výtlačnými řady: starými káranskými řady I a II do vodojemu Flora, novým káranským řadem III do vodojemu Ládví I. Úpravna vody má výkon maximální 1900 l/s průměrný 1750 l/s minimální 600 l/s Kapacitu podzemní vody z břehové infiltrace, podzemní vody jímané artézským a polabským křídlem lze považovat za vyčerpanou. Podmínkou zvýšení kapacity umělé infiltrace a zlepšení provozu by byla dostavba úpravny vody Sojovice, tj. doplnění stávající prosté filtrace o oxidaci, koagulaci a sedimentaci včetně nutného rozšíření kalového hospodářství. Toto řešení by umožnilo celoroční provoz umělé infiltrace bez odstavení provozu při okalových stavech s možností snížení časového intervalu čištění vsakovacích van. Zvýšení kapacity lze odhadnout do 150 l/s. Toto množství vody je z hlediska celkového výkonu Káraného zanedbatelné. Úpravna vody Káraný je však jako zdroj pitné vody prioritně určena pro zásobení hl. m. Prahy (je to druhý nejvýznamnější zdroj vody pro hlavní město). Přebytek kapacity zdrojů umožňuje zajistit z úpravny vody Káraný i zásobení řady obcí podél přívodného řadu, případně přímo z prameniště. V řešeném území se dále nachází lokální vodní zdroje zásobující menší obce. Pitnou vodou z obecního zdroje jsou zásobeny téměř všechny obce v řešeném území. Výjimkou jsou obce Bašť, Nová Ves, 35

36 Sluhy, Polerady, Brázdim, Veleň, Přezletice, Borek, Křenek, Kostelní Hlavno, Sudovo Hlavno, Sibřina a část Úval. S výjimkou obce Zlatá mají všechny tyto obce zpracován návrh zásobování pitnou vodou. OBRÁZEK 11 ZÁSOBOVÁNÍ JEDNOTLIVÝCH SÍDEL VODOU Nadřazené záměry v zásobování pitnou vodou se nevyskytují Likvidace odpadních vod Likvidace odpadních vod je v řešeném území na velmi dobré úrovni. Téměř všechny obce (sídla) jsou odkanalizována na vlastní ČOV či na ČOV společnou pro více obcí, konkrétně 89 % obcí. Výjimku tvoří obce v severní části území (Lhota, Kostelní Hlavno, a Konětopy) a dále obce Dobročovice, Zlonín, Větrušice a Veliká Ves. Žádná z těchto obcí nemá více než 550 obyvatel. S výjimkou obcí Větrušice, Veliká Ves, Zlonín, Polerady, Konětopy a Zlatá mají obce zpracován návrh řešení likvidace odpadních vod. Z dostupných dat však není patrná kapacita těchto ČOV a nelze tak porovnat jejich dostatečnost pro další rozvoje obcí. Z údajů PRVKÚK však lze dovodit záměry na řešení nedostatků na odkanalizování podrobněji v následující tabulce. 36

37 OBRÁZEK 12 ODKANALIZOVÁNÍ SÍDEL V ŘEŠENÉM ÚZEMÍ Nadřazené záměry v zásobování pitnou vodou se nevyskytují Přehled vybavenosti veřejnou technickou infrastrukturou jednotlivých obcí V následující tabulce je uveden přehled obcí v SO ORP Brandýs nad Labem Stará Boleslav a jejich vybavenost napojením na vodovod, kanalizaci a distribuci plynu. TABULKA 7 VYBAVENOST TECHNICKOU INFRASTRUKTUROU Kód územní jednotky Název územní jednotky Obyvatel v obydlených bytech s vodovodem Obyvatel v obydlených bytech s plynem zavedeným do bytu Obyvatel v obydlených bytech s přípojem na kanalizační síť Počet obyvatel v obydlených bytech celkem Počet Podíl Počet Podíl Počet Podíl Bašť , , , ano Borek ,2 18 6, ,1 299 ano ČOV 37

38 Bořanovice , , ,3 741 ano Brandýs nad Labem- Stará Boleslav , , , ano Brázdim , , ,3 654 ano Čelákovice , , , ano Dobročovice , , ,3 249 ano Dřevčice , , ,7 749 ano Dřísy ,7 0** 0** 0 0,0 844 ano** Hlavenec ,1 13 4,1 368** 100,0** 368 ne Horoušany , , ,6 940 ano Hovorčovice , , , ano Husinec , , , ano Jenštejn , , ,8 872 ano Jirny , , , ano Káraný , , ,4 574 ne Klecany , , , ano Klíčany , , ,0 412 ano Konětopy , , ,8 312 ne Kostelní Hlavno ,0 32 7,6 0 0,0 472 ne Křenek ,0 4 1,8 237** 100,0** 237 ne Květnice , , , ano Lázně Toušeň , , , ano Lhota ,5 17 4,2 0 0,0 417 ne Líbeznice , , , ano Máslovice , ,5 0 0,0 313 ne Měšice , , , ano Mochov , , , ne Mratín , , , ano Nehvizdy , , , ano Nová Ves ,0 23 3, ,0 671 ano Nový Vestec , ,4 0* 0,0* 398 ano Odolena Voda , , , ano Panenské Břežany , , ,3 582 ano Podolanka , ,6 0 0,0 554 ne Polerady ,1 13 6,1 0 0,0 230 ne Předboj ,5 40 6, ,6 680 ano Přezletice , , , ne Radonice , , ,3 789 ano Sedlec , , ,2 281 ne Sibřina , ,0 0 0,0 694 ne Sluhy , , ,1 676 ano Sudovo Hlavno ,7 2 0,5 475** 100,0** 452 ano Svémyslice , , ,4 328 ano Šestajovice , , , ano Škvorec , , , ne Úvaly , , , ano Veleň , , ,2 939 ano Veliká Ves ,0 12 4, ,1 279 ano Větrušice , ,7 0 0,0 560 ne Vodochody , ,8 529* 100,0* 557 ano Vyšehořovice ,6 32 5,7 0 0,0 595 ano Zápy , , ,0 767 ano Záryby , , ,1 878 ano Zdiby , , , ano Zeleneč , , , ano Zlatá , ,6 100* ano Zlonín , , ,4 372 ne Celkem , , , Zdroj: SLDB 2011, DMG ÚAP Brandýs nad Labem-Stará Boleslav 38

39 * liší se údaje ze SLDB a DMG ÚAP vč. internetových stránek obce kanalizace je k dispozici ** liší se údaje dle SLDB (DMG ÚAP) a informací obce; doplněno dle obcí Rekreace Z hlediska délky rekreaci rozlišujeme na rekreaci každodenní, krátkodobou (víkendovou), dlouhodobou. Z hlediska vztahu k území na pobytovou, nepobytovou. Z hlediska významu na lokální, regionální. Z hlediska sezónnosti na zimní, letní, celoroční. Z hlediska počtu účastníků na individuální, hromadnou. Na podporu rekreace a cestovního ruchu je možné zrealizovat celou škálu opatření, velmi málo se však dá promítnout do územně plánovací dokumentace obcí. A vzhledem k tomu, že se jedná vesměs o komerční aktivity, je jejich úspěšnost dána především tržním prostředím. Nicméně i tak je několik oblastí, které územní plánování ovlivňuje a které rekreační potenciál území můžou zlepšit. Jedná se zejména o možnosti a dostupnost: prostupnosti krajinou pro pěší, cyklostezek a vhodných cyklotras, ubytování a stravování, zařízení pro sport a volný čas, hromadného rekreačního zařízení (kemp, autokemp apod.), ploch zeleně a drobné sakrální architektury v zázemí sídel, možnost koupání, vyhlídkové body, rozhledny, dalších rekreačně zajímavá místa (agrofarmy, ZOO, zábavní parky, apod.) a dále atraktivitou přírodního prostředí. Obecně je řešené území rekreačně spíše méně vybavené. Je to dáno zejména zemědělským využitím krajiny díky velkému výskytu kvalitních půd, malému podílu lesů, fragmentací krajiny dopravními koridory (dálnice, rychlostní silnice, silnice I. a II. třídy, železnice) a koridory technické infrastruktury (nadzemní el. vedení) či jinými bariérami, nízkému výskytu rekreačně zajímavých míst. 39

40 Rekreačně hodnotnější území se v rámci ORP nachází na západním okraji území (oblast kolem řeky Vltavy) a v severovýchodní části (lesy u Staré Boleslavi, Lhoty a Káraného). Bezmotorová doprava prostupnost krajiny Turistické trasy a cyklotrasy jsou značené zejména ve střední a severní části území. V jihovýchodní a severozápadní části chybí úplně. Řešené území má velmi špatnou prostupnost krajiny pro pěší, což je dáno nevhodným scelením zemědělských pozemků v nedávné historii a tím, že situace nebyla dosud napravena a v územních plánech řešena. Je nutné důsledně řešit cestní síť v krajině (nejen pro zemědělskou techniku), a to s ohledem na její logičnost (propojení zajímavých míst) a hlavně v návaznosti na sousední obce. Řešené území má přitom díky svému (převážně) rovinatému uspořádání velký potenciál právě pro cykloturistiku a pěší turistiku. Rekreačně zajímavá místa, vybavenost pro rekreaci Ubytovací a stravovací zařízení jsou ekonomicky udržitelnější zejména ve městech či místech na železniční trati (s dostupností hlavního města), tedy v Brandýse nad Labem Staré Boleslavi a Čelákovicích. V územních plánech se zpravidla vymezují v plochách pro komerci (spolu s dalším možným využitím). Stejně jako je nedostatečná prostupnost krajiny, je v zázemí sídel i nedostatek přírodních prvků podporujících každodenní rekreaci (remízky, drobné plochy zeleně, meze apod.). Přitom přesně tento problém lze v územních plánech řešit. Nabízí se spojení s vymezením prvků ÚSES. V území je nedostatek možností pro letní koupání. Z dostupných jsou to pouze jezera Malvíny a Mezi Mosty u Čelákovic, dále Proboštský rybník u Brandýsa a jezero u Lhoty. V případě krytých bazénů lze potřebu saturovat dostupností hlavního města (bazény v Bohnicích, Hloubětíně a Letňanech), venkovní koupání se však v širším území nenachází. V řešeném území se nachází následující rekreačně zajímavá či rekreaci podporující zařízení: golfové hřiště u Mstětic, golfové hřiště u Staré Boleslavi, Lázně Toušeň, slatinné lázně, jezdecké kluby, ZOO koutek Radonice, Rodinný park Radonice, tvrz Vyšehořovice, historická centra měst Čelákovice a Brandýs nad Labem Stará Boleslav. Územní plány sice můžou vymezit plochy pro další zařízení na podporu cestovního ruchu, jelikož se ale jedná o komerční aktivity, je vhodnější, když vychází z konkrétního záměru zjištěného v území. V následující tabulce jsou uvedeny ukazatele rekreační atraktivity území značící rekreační potenciál jednotlivých obcí. Barevně je rozlišena míra rekreačního potenciálu jednotlivých obcí (zelenou barvou vysoký potenciál, červenou barvou nízký). 40

41 TABULKA 8 REKREAČNÍ POTENCIÁL ÚZEMÍ Kód územní jednotky Název územní jednotky Celková výměra Lesní pozemky Vodní plochy ha ha % ha % Délka značených cyklotras/ rozloha území (m/ha) Délka značených turistických tras/ rozloha území (m/ha) Rekr. oblast Neobydlené byty užívané k rekreaci/ počet bytů celkem (%) Bašť 780,6 154,4 19,8 4,3 0,5 0,0 0,0 Ne 1, Borek 299,2 18,6 6,2 54,1 18,1 0,0 8,4 Ne 5, Bořanovice 534,9 19,3 3,6 2,2 0,4 0,0 6,4 Ne 0,7 Brandýs nad Labem- 2265,5 173,8 7,7 81,0 3, Stará Boleslav 5,3 1,8 Ne 0, Brázdim 547,8 2,0 0,4 2,4 0,4 5,1 0,0 Ne 0, Čelákovice 1587,6 66,4 4,2 60,0 3,8 5,8 3,5 Ne 1, Dobročovice 358,3 4,3 1,2 5,9 1,7 6,9 0,0 Ne 5, Dřevčice 561,8 4,6 0,8 10,0 1,8 1,9 0,0 Ne 1, Dřísy 844,0 161,2 19,1 7,9 0,9 5,5* 5,5* Ne 6, Hlavenec 1471, ,6 3,9 0,3 2,9 2,3 Ano 14, Horoušany 705,4 6,0 0,8 5,3 0,8 0,0 0,0 Ne 5, Hovorčovice 213,9 4,0 1,9 3,0 1,4 0,0 5,5 Ne 1, Husinec 296,7 38,4 12,9 29,6 10,0 14,4 0,0 Ne 1, Jenštejn 510,2 3,4 0,7 8,9 1,7 2,6 6,8 Ne 1, Jirny 826,5 138,7 16,8 5,0 0,6 4,5 0,0 Ne 2, Káraný 893,8 489,8 54,8 60,8 6,8 13,2 0,2 Ne 6, Klecany 1016,1 55,2 5,4 14,2 1,4 6,4 4,3 Ne 0, Klíčany 401,5 0,0 0,0 1,0 0,2 0,0 0,0 Ne 1, Konětopy 303,0 26,9 8,9 8,9 3,0 6,7 8,2 Ne 10, Kostelní Hlavno 683,4 25,4 3,7 1,7 0,2 0,0 4,8 Ne 9, Křenek 529,0 38,7 7,3 61,6 11,6 4,5 3,0 Ne 10, Květnice 283,7 1,8 0,6 6,5 2,3 1,0 0,0 Ne 1, Lázně Toušeň 554,8 14,6 2,6 21,6 3,9 7,8 0,8 Ne 4, Lhota 796,3 587,0 73,7 18,4 2,3 3,5 3,5 Ne 12, Líbeznice 598,7 5,5 0,9 1,4 0,2 0,0 0,0 Ne 0, Máslovice 310,4 86,3 27,8 14,8 4,8 0,0 0,0 Ne 4, Měšice 432,3 33,8 7,8 10,7 2,5 6,3 0,0 Ne 1, Mochov 931,9 2,8 0,3 10,2 1,1 0,0 0,0 Ne 2, Mratín 489,9 21,3 4,3 12,2 2,5 4,1 0,0 Ne 0, Nehvizdy 983,2 0,0 0,0 1,6 0,2 0,0 0,0 Ne 1, Nová Ves 194,3 0,8 0,4 1,8 0,9 0,0 0,0 Ne 0, Nový Vestec 314,3 3,2 1,0 18,5 5,9 1,2 1,0 Ne 11, Odolena Voda 1123,8 89,4 8,0 7,9 0,7 0,0 0,0 Ne 0, Panenské Břežany 579,1 62,8 10,8 2,0 0,3 0,0 0,0 Ne 1, Podolanka 329,6 3,2 1,0 4,8 1,4 4,6 4,6 Ne 0, Polerady 386,2 1,3 0,3 2,0 0,5 0,0 0,0 Ne 4, Předboj 407,0 11,3 2,8 5,4 1,3 0,0 0,0 Ne 0, Přezletice 415,5 1,9 0,4 1,0 0,2 4,9 2,8 Ne 1, Radonice 477,5 1,2 0,3 0,5 0,1 0,0 7,0 Ne 3, Sedlec 187,9 9,7 5,2 0,0 0,0 0,0 8,1 Ne 1, Sibřina 441,8 0,0 0,0 2,2 0,5 0,0 4,1 Ne 3, Sluhy 456,4 5,2 1,1 5,7 1,2 0,0 0,0 Ne 5, Sudovo Hlavno 1340,8 514,0 38,3 6,0 0,5 1,3 1,3 Ne 12, Svémyslice 345,0 0,0 0,0 2,3 0,7 0,0 4,4 Ne 0, Šestajovice 541,6 1,6 0,3 2,3 0,4 1,2 0,0 Ne 2, Škvorec 1273,2 195,0 15,3 4,6 0,4 9,7 0,0 Ne 5, Úvaly 1096,6 276,5 25,2 17,0 1,6 4,0 0,0 Ne 1, Veleň 697,7 13,2 1,9 3,8 0,5 5,1 0,0 Ne 1, Veliká Ves 569,6 10,2 1,8 3,9 0,7 0,0 0,0 Ne 8, Větrušice 285,9 44,3 15,5 0,1 0,0 0,8 0,0 Ne 1* Vodochody 494,8 12,0 2,4 1,2 0,2 0,0 0,0 Ne 1, Vyšehořovice 659,9 30,8 4,7 9,7 1,5 0,0 0,0 Ne 2,7 41

42 Zápy 876,1 8,3 0,9 7,8 0,9 0,8 1,1 Ne 3, Záryby 815,5 28,3 3,5 20,0 2,5 6,6 5,0 Ne 6, Zdiby 995,5 88,0 8,8 18,0 1,8 11,0 0,0 Ne 2, Zeleneč 1074,9 1,8 0,2 6,6 0,6 0,0 0,6 Ne 1, Zlatá 112,3 0,0 0,0 0,5 0,5 0,0 0,0 Ne 10, Zlonín 309,0 1,0 0,3 2,6 0,8 0,0 0,0 Ne 2,5 Celkem 37813, ,4 687,3 1,8 3,3 1,5 2,0 Zdroj: ČSÚ *oprava dle připomínek obcí V řešeném území se nenachází zařízení hromadné rekreace (kemp, autokemp, stanový tábor apod.). Území má potenciál v rozvoji rekreace v oblastech jezdectví, agroturistiky či turisticky související v návštěvnosti památek a dalších turistických lákadel, která nejsou závislá na kvalitním přírodním prostředí. Toho totiž vzhledem k vysoké kvalitě půd v území nebude (v regionálním významu) dosaženo. Individuální rekreace V území se nachází značné množství objektů pro individuální rekreaci. Jejich počty v jednotlivých obcích jsou uvedeny v následující tabulce. TABULKA 9 POČET REKREAČNÍCH OBJEKTŮ V JEDNOTLIVÝCH SÍDLECH Název obce Bašť Borek Bořanovice Počet objektů individuální rekreace Brandýs n. L.-Stará Boleslav Brázdim Čelákovice Dobročovice Dřevčice Dřísy Hlavenec Horoušany Hovorčovice Husinec Jenštejn Jirny Káraný Klecany Klíčany Konětopy Kostelní Hlavno Křenek Květnice Lázně Toušeň Lhota Líbeznice Máslovice Měšice Mochov Mratín Nehvizdy Nový Odolena Panenské Nová Ves Podolanka Polerady Předboj Přezletice Radonice Sedlec Sibřina Vestec Voda Břežany Sluhy Sudovo Hlavno Svémyslice Šestajovice Škvorec Úvaly Veleň Veliká Ves Větrušice Vodochody Vyšehořovice Zápy * Záryby Zdiby Zeleneč Zlatá Zlonín zdroj: PRVKÚK *korekce dle informací obcí 42

43 I přes zmíněné počty se nejedná o masivní formu individuální rekreace (s výjimkou obce Káraný a lokality Brnky v k. ú. Zdiby). Chaty jsou většinou sdruženy do osad, které bývají umístěny v přírodně zajímavějším území, často odtržené od intravilánu sídel a často i bez napojení na technickou infrastrukturu. Vzhledem k trendu využívat rekreační objekty k trvalému bydlení je nutné k těmto rekreačním lokalitám přistupovat obezřetně, aby nedošlo k nekoordinované přeměně na bydlení bez jejich potřebné vybavenosti Hospodářské podmínky Hodnocení ekonomického pilíře, zejména v části ekonomické, bylo provedeno na základě statistických dat pro potřeby ÚAP. Tato data byla pro zpracování ÚAP pro správní území ORP Brandýs nad Labem Stará Boleslav doplněna o data podrobnější na správní úroveň obce. V následujícím textu jsou pro názornost vloženy tabulky se statistickými daty za jednotlivé obce. Výsledné hodnoty jsou rozlišeny barvami na škále od zelené (kladně hodnocené ukazatele, vysoké hodnoty) do červené (nedostatky území, nízké zkoumané hodnoty). V některých případech je barev několik a rozhodují hraniční hodnoty (např. kladný přírůstek obyvatel od 0 do 50 žlutě, od 50 do 200 světle zeleně atd.), někdy je volena stupnice odstínů unikátních pro jednotlivé hodnoty. Řešené území bylo historicky využívané zejména zemědělsky. Je to dáno zejména vysoce úrodnou půdou, která je zastoupena ve velkém měřítku. Průmyslová výroba je zastoupena také, koncentruje se ve větších městech (Brandýs nad Labem, Čelákovice, Vodochody, ale i Měšice) s vazbou na železnici a nově s komerční suburbanizací též ve formě skladovacích areálů podél hlavních dopravních tepen (Klecany, Jirny a další). Plochy výroby jsou znázorněny na následujícím schématu. 43

44 OBRÁZEK 13 PLOCHY VÝROBY V ŘEŠENÉM ÚZEMÍ Z hlediska hospodářských podmínek bylo zkoumáno několik ukazatelů. Za prvé je to vývoj počtu ekonomických subjektů v posledních 7 letech (viz tabulka 10). Zkoumán je jednak počet absolutní, dále pak i podíl tohoto počtu na obyvatel. Ve většině obcí je tato hodnota stabilně kladná, počet ekonomických subjektů se zvyšuje. TABULKA 10 POČET EKONOMICKÝCH SUBJEKTŮ (ABSOLUTNĚ A NA OBYVATEL) Počet ekonomických Počet ekonomických subjektů subjektů/1000 ob. Kód územní jednotky Název územní jednotky Změna (%) Změna (%) Bašť ,3 260,4 244,8-6, Borek ,0 172,4 250,0 45, Bořanovice ,5 274,0 339,9 24, Brandýs nad Labem- Stará Boleslav ,2 251,3 259,2 3, Brázdim ,4 282,7 291,2 3, Čelákovice ,6 219,2 235,9 7, Dobročovice ,6 300,6 343,9 14,4 44

45 Dřevčice ,8 169,3 225,1 33, Dřísy ,2 346,2 259,0-25, Hlavenec ,1 151,5 218,7 44, Horoušany ,4 272,9 280,6 2, Hovorčovice ,1 286,2 275,3-3, Husinec ,7 323,5 283,0-12, Jenštejn ,9 197,7 229,6 16, Jirny ,9 262,1 254,1-3, Káraný ,9 268,1 292,4 9, Klecany ,8 294,4 271,2-7, Klíčany ,0 275,9 274,7-0, Konětopy ,2 298,2 277,2-7, Kostelní Hlavno ,0 197,8 234,3 18, Křenek ,4 274,8 276,3 0, Květnice ,4 178,7 258,9 44, Lázně Toušeň ,0 261,1 261,9 0, Lhota ,5 323,5 260,6-19, Líbeznice ,8 322,8 277,8-14, Máslovice ,2 226,6 249,2 10, Měšice ,2 283,0 270,0-4, Mochov ,2 306,7 278,9-9, Mratín ,8 275,9 278,5 0, Nehvizdy ,3 233,4 249,2 6, Nová Ves ,8 266,9 237,1-11, Nový Vestec ,8 240,2 300,7 25, Odolena Voda ,8 197,6 219,9 11, Panenské Břežany ,0 310,4 309,9-0, Podolanka ,0 174,3 195,8 12, Polerady ,0 227,3 218,6-3, Předboj ,1 213,3 252,8 18, Přezletice ,0 251,5 261,0 3, Radonice ,2 287,9 292,1 1, Sedlec ,3 359,8 295,8-17, Sibřina ,7 269,2 287,3 6, Sluhy ,5 265,0 279,6 5, Sudovo Hlavno ,4 210,5 204,2-3, Svémyslice ,6 224,6 266,0 18, Šestajovice ,7 267,0 276,2 3, Škvorec ,5 271,2 255,7-5, Úvaly ,7 276,1 274,5-0, Veleň ,1 253,8 248,4-2, Veliká Ves ,9 259,5 319,0 22, Větrušice ,0 230,0 244,2 6, Vodochody ,1 251,0 281,7 12, Vyšehořovice ,4 217,2 228,2 5, Zápy ,6 242,2 242,6 0, Záryby ,7 233,4 275,1 17, Zdiby ,5 265,5 299,2 12, Zeleneč ,2 231,0 255,3 10, Zlatá ,8 290,0 309,4 6, Zlonín ,0 404,0 276,2-31,6 Celkem ,8 250,8 259,6 3,5 Zdroj: Veřejná databáze ČSÚ Tento ukazatel souvisí s vývojem podílu ekonomicky aktivních obyvatel, vyjížďkou za prací a nezaměstnaností (tabulka 11). Počty ekonomických obyvatel v podílu k celkovému počtu obyvatel mezi lety 2001 a 2011 spíše klesá, nejedná se ale o dramatické změny. Naopak velice příznivé je 45

46 procento nezaměstnanosti, které dosahuje téměř poloviny republikového průměru (ORP Brandýs nad Labem Stará Boleslav 4,2 %, ČR 7 %). Je to dáno zejména dobrými pracovními příležitostmi v hlavním městě a jeho velmi dobrou dostupností. Z posledního sloupce tabulky je patrné, že za prací vyjíždí průměrně skoro polovina zaměstnaných. TABULKA 11 VÝVOJ PODÍLU EKONOMICKY AKTIVNÍCH OBYVATEL MEZI LETY 2001 A 2011, AKTUÁLNÍ PODÍL NEZAMĚSTNANÝCH A PODÍL VYJÍŽDĚJÍCÍCH OSOB ZA PRACÍ MIMO OBEC Kód územní jednotky Počet obyvatel EA/počet obyvatel (%) Podíl nezaměstnaných osob dosažitelných (%) Vyjíždějící z obce/počet zaměstnaných (%) Změna (%) Změna (%) Název územní jednotky Bašť ,8 53,2 50,3-5,5 4,0 57, Borek ,4 46,2 49,7 7,6 3,2 45, Bořanovice ,0 50,2 46,6-7,2 3,9 44,5 Brandýs nad Labem- Stará Boleslav ,6 53,5 51,1-4,4 4,9 30, Brázdim ,6 53,0 52,9-0,2 5,8 48, Čelákovice ,3 54,0 51,1-5,4 4,2 43, Dobročovice ,7 54,5 51,0-6,4 3,5 50, Dřevčice ,9 52,2 52,3 0,0 1,8 57, Dřísy ,9 53,0 50,2-5,3 5,0 32, Hlavenec ,9 61,7 51,7-16,2 2,3 45, Horoušany ,2 54,1 50,4-6,9 3,1 56, Hovorčovice ,9 55,6 49,9-10,2 4,4 57, Husinec ,1 52,0 51,1-1,8 2,4 44, Jenštejn ,5 40,4 41,4 2,6 3,8 49, Jirny ,2 52,4 51,6-1,6 3,4 44, Káraný ,1 51,3 48,4-5,8 2,6 44, Klecany ,5 57,0 52,6-7,7 5,0 50, Klíčany ,3 52,6 45,4-13,6 6,9 35, Konětopy ,5 51,7 50,3-2,7 1,4 37, Kostelní Hlavno ,9 51,0 45,4-10,9 4,0 36, Křenek ,6 44,0 49,0 11,2 2,8 50, Květnice ,3 56,7 54,5-3,7 3,9 60, Lázně Toušeň ,4 50,1 50,9 1,7 3,9 59, Lhota ,9 53,7 52,5-2,2 3,4 48, Líbeznice ,7 51,7 50,9-1,7 3,1 50, Máslovice ,9 56,5 50,6-10,3 3,6 47, Měšice ,2 53,9 49,4-8,2 4,2 61, Mochov ,1 54,3 45,3-16,7 3,6 49, Mratín ,4 53,0 52,8-0,4 3,6 58, Nehvizdy ,4 54,5 52,8-3,1 3,3 52, Nová Ves ,2 50,0 56,7 13,4 6,5 58, Nový Vestec ,1 54,3 53,3-1,9 3,1 49, Odolena Voda ,1 55,3 53,7-2,8 3,4 44, Panenské Břežany ,7 49,2 47,9-2,6 3,3 50, Podolanka ,6 54,5 48,8-10,5 3,3 55, Polerady ,7 54,6 51,5-5,6 3,4 35, Předboj ,1 53,4 55,1 3,2 4,6 48, Přezletice ,6 55,0 52,4-4,8 5,8 54, Radonice ,3 49,9 50,9 2,1 4,6 41, Sedlec ,3 55,4 55,0-0,7 2,4 41, Sibřina ,3 53,1 51,9-2,2 5,5 44, Sluhy ,3 49,7 48,5-2,3 4,9 54, Sudovo Hlavno ,8 47,6 50,3 5,7 6,0 34, Svémyslice ,2 53,2 54,9 3,2 2,4 61, Šestajovice ,8 51,4 52,3 1,7 3,8 51,8 46

47 Škvorec ,3 52,5 45,4-13,6 3,1 49, Úvaly ,3 51,3 50,1-2,4 3,7 46, Veleň ,4 52,2 54,1 3,5 7,1 36, Veliká Ves ,6 51,4 49,8-3,1 3,3 49, Větrušice ,3 53,8 57,6 7,1 4,5 54, Vodochody ,4 48,6 50,8 4,6 4,2 39, Vyšehořovice ,9 53,8 55,2 2,6 3,2 57, Zápy ,9 49,8 46,6-6,4 4,3 40, Záryby ,0 51,9 48,4-6,7 3,0 46, Zdiby ,9 55,4 48,4-12,7 3,8 47, Zeleneč ,8 50,6 50,2-0,8 5,2 54, Zlatá ,2 48,1 53,6 11,6 5,7 56, Zlonín ,4 48,9 55,0 12,5 5,5 52,5 Celkem ,3 53,1 51,0-4,0 4,2 45,4 Zdroj: Veřejná databáze ČSÚ, SLDB 2001 a 2011 Se zaměstnaností souvisí také vzdělanost obyvatel (tabulka 12). Obecně vzdělanější obyvatelé lépe hledají práci a zároveň region s vyšší vzdělaností může být atraktivní pro nové investory, kteří hledají místo pro své podnikání. Rychlý příliv vzdělanějších obyvatel s vyššími příjmy (důsledek suburbanizace) může mít ale negativní vliv na soudržnost obyvatel. V řešeném území se vzdělanost mezi lety 2001 a 2011 zvyšuje, jedná se ale o celorepublikový trend. TABULKA 12 VÝVOJ VZDĚLANOSTI OBYVATEL OBCÍ MEZI LETY 2001 A 2011 Kód územní jednotky vyšší Ostatní (bez vzdělání, nezjištěno) základní vč. neukončeného střední vč. vyučení (bez maturity) úplné střední s maturitou odborné vzdělání a nástavbové studium vysokoškolské (bakalářské a více) Název územní jednotky Bašť 2,0 10,7 21,0 9,8 46,4 23,6 24,3 29,4 1,7 5,2 4,6 21, Borek 0,7 4,7 23,2 14,6 49,3 31,6 16,9 31,6 2,8 4,3 7,0 13, Bořanovice 1,5 3,7 23,9 15,5 46,5 33,6 21,4 31,1 2,0 3,6 4,7 12,4 Brandýs nad Labem- Stará Boleslav 1,8 8,1 19,1 14,2 35,3 27,7 28,1 30,5 4,2 4,9 11,5 14, Brázdim 1,2 4,0 23,9 16,5 44,3 36,9 22,5 29,2 2,4 4,2 5,7 9, Čelákovice 1,3 4,7 19,4 13,9 39,7 31,2 27,7 30,3 3,6 5,4 8,4 14, Dobročovice 0,0 4,5 26,0 13,6 50,0 31,2 16,0 30,7 1,0 5,0 7,0 15, Dřevčice 4,4 4,5 22,2 16,5 44,4 32,7 21,7 29,6 2,6 4,8 4,7 11, Dřísy 1,9 10,6 28,5 17,8 46,1 38,2 18,5 25,1 2,4 2,9 2,6 5, Hlavenec 16,4 5,1 21,6 17,1 42,0 37,3 13,0 26,0 3,0 3,1 4,1 11, Horoušany 1,4 8,0 24,8 10,5 42,7 26,8 21,9 31,3 1,7 3,7 7,4 19, Hovorčovice 1,8 5,7 19,9 13,2 46,0 27,1 23,9 30,6 3,4 4,8 5,0 18, Husinec 1,5 5,2 14,0 10,5 32,7 20,4 27,0 28,3 5,3 3,8 19,4 31, Jenštejn 0,9 7,5 36,2 20,7 41,3 25,4 16,0 22,3 2,4 4,3 3,1 19, Jirny 1,2 4,8 18,9 13,5 48,0 30,2 23,1 31,5 3,2 4,3 5,7 15, Káraný 2,3 6,0 20,8 14,3 38,0 33,0 29,3 31,3 3,3 5,2 6,2 10, Klecany 1,6 7,2 20,0 11,5 38,1 25,5 26,4 31,5 3,8 5,2 10,1 19, Klíčany 1,2 10,7 31,9 18,6 39,5 39,1 19,4 23,1 2,0 1,8 6,0 6, Konětopy 1,9 6,6 29,1 14,7 46,9 47,9 17,8 23,9 2,3 1,9 1,9 5, Kostelní Hlavno 1,7 10,0 24,7 14,9 48,8 41,3 17,4 25,7 2,0 2,2 5,4 5, Křenek 1,6 9,2 23,5 14,2 47,6 39,9 20,3 26,1 3,2 6,0 3,7 4, Květnice 0,0 2,8 21,0 8,1 41,9 15,6 21,9 36,0 5,7 6,1 9,5 31, Lázně Toušeň 1,5 5,6 19,8 16,8 41,5 30,0 27,4 30,3 3,2 3,0 6,5 14, Lhota 0,4 7,5 24,1 15,2 46,3 37,7 20,0 25,8 3,7 3,9 5,6 9, Líbeznice 3,2 7,2 20,9 14,0 40,3 26,5 24,1 28,3 3,2 4,2 8,2 19, Máslovice 0,4 2,3 16,2 15,0 51,9 35,3 22,8 32,0 2,5 3,4 6,2 12, Měšice 1,1 3,0 23,6 18,2 40,7 29,5 23,5 30,6 4,0 4,7 7,1 14,0 47

48 Mochov 1,9 19,1 22,6 16,2 44,6 30,0 21,7 22,3 4,0 4,7 5,2 7, Mratín 0,4 10,1 28,7 14,9 47,2 28,5 18,1 28,3 2,3 3,5 3,3 14, Nehvizdy 1,7 6,3 22,9 12,5 47,6 25,8 22,3 33,1 1,4 4,5 4,1 17, Nová Ves 1,1 4,1 25,5 12,9 52,7 29,5 15,2 33,6 2,7 5,8 2,7 14, Nový Vestec 1,3 3,3 18,1 17,7 41,8 27,6 24,9 33,4 4,2 2,8 9,7 15, Odolena Voda 1,4 5,2 17,5 13,9 40,0 30,1 28,2 32,1 3,5 4,6 9,4 14, Panenské Břežany 5,0 9,6 21,0 13,5 40,8 33,3 22,2 25,6 2,4 4,3 8,7 13, Podolanka 0,2 4,2 25,0 19,1 49,5 43,6 20,2 22,0 2,2 3,4 2,9 7, Polerady 2,2 0,0 33,3 27,4 48,6 46,2 12,6 21,5 1,1 2,2 2,2 2, Předboj 1,7 4,1 24,8 13,9 54,6 29,4 14,3 31,6 2,1 5,6 2,5 15, Přezletice 0,5 4,3 21,0 13,9 42,2 27,2 25,6 29,7 3,3 4,8 7,5 20, Radonice 2,7 3,3 26,8 17,1 42,4 32,0 20,0 28,8 2,5 4,4 5,6 14, Sedlec 1,4 2,7 16,0 12,1 41,0 25,6 27,1 30,5 4,9 4,5 9,7 24, Sibřina 0,7 3,8 23,3 15,9 46,5 34,8 19,8 26,9 2,5 2,8 7,2 15, Sluhy 1,3 3,6 23,2 19,5 49,1 44,0 18,9 23,1 2,1 2,6 5,3 7, Sudovo Hlavno 1,4 5,4 33,3 24,2 47,0 41,8 14,8 21,9 1,4 3,1 2,0 3, Svémyslice 4,4 10,6 35,6 15,0 37,8 20,5 16,7 35,2 1,1 4,4 4,4 14, Šestajovice 0,3 4,5 18,8 11,3 37,1 21,0 26,8 31,4 3,5 4,2 13,5 27, Škvorec 1,6 8,7 21,5 12,5 46,6 30,4 19,7 26,8 2,7 3,8 7,9 17, Úvaly 0,9 4,8 17,1 12,7 37,7 25,9 28,6 31,6 3,7 4,3 12,0 20, Veleň 0,6 3,7 25,4 18,4 49,2 40,6 17,4 24,6 2,1 3,4 5,3 9, Veliká Ves 0,0 5,7 27,0 17,0 44,5 38,3 18,5 24,3 1,0 2,6 9,0 12, Větrušice 3,6 6,1 22,5 14,3 43,1 30,4 21,2 30,9 1,6 3,7 7,8 14, Vodochody 1,1 8,5 22,8 18,0 55,8 40,0 15,1 22,4 2,7 2,1 2,5 8, Vyšehořovice 0,5 3,1 27,9 19,1 46,0 40,0 19,3 25,2 1,8 3,7 4,5 8, Zápy 1,2 14,8 21,2 17,6 48,9 34,1 21,8 24,6 2,0 2,7 4,8 6, Záryby 0,0 3,4 27,2 15,2 48,1 39,3 17,7 28,2 0,9 5,1 6,1 8, Zdiby 0,9 8,5 18,0 10,6 38,2 22,4 26,5 29,8 4,7 5,3 11,7 23, Zeleneč 2,4 5,0 21,8 10,4 43,0 22,6 21,6 31,8 3,4 4,4 7,9 25, Zlatá 0,0 1,7 29,7 12,7 45,3 29,3 14,1 33,1 3,1 5,5 7,8 17, Zlonín 1,1 8,7 27,7 13,9 44,1 29,8 21,8 30,4 1,6 3,6 3,7 13,6 Celkem 1,6 6,4 20,6 13,9 40,5 28,9 25,2 29,9 3,4 4,5 8,7 16,3 Zdroj: SLDB 2001 a 2011 Posledním ukazatelem je rozloha ploch výroby a občanského vybavení jako zdroj pracovních příležitostí (tabulka 13). Z tabulky je patrné, že situace se liší obec od obce. U drobnějších obcí se plochy pro výrobu nenachází žádné (Brádzim, Šestajovice a další), naopak v jiných místech jsou hodnoty příznivé i v poměru k rozloze obce i k počtu obyvatel (Brandýs nad Labem Stará Boleslav, Zápy, Jirny, Klecany, Líbeznice a další). Často se jedná o plochy skladovacích areálů při kapacitních komunikacích. TABULKA 13 ABSOLUTNÍ A RELATIVNÍ (NA ROZLOZE OBCE A NA 1000 OBYVATEL) ROZLOHA PLOCH VÝROBY A OBČANSKÉHO VYBAVENÍ DLE ÚPD OBCÍ Navržené Kód Navržené plochy (ha) Počet plochy/rozloha obce (%) Navržené plochy/počet obyvatel (ha/1000 ob.) územní Název územní Občanského Rozloha obyvatel Občanského Občanského jednotky jednotky Výroby vybavení obce v r Výroby vybavení Výroby vybavení Bašť 11,24 1,03 780, ,44 0,13 6,78 0, Borek 0,08 0,06 299, ,03 0,02 0,27 0, Bořanovice 14,52 1,30 534, ,71 0,24 17,70 1, Brandýs nad Labem-Stará Boleslav 65,63 62, , ,90 2,75 3,74 3, Brázdim 0,00 0,00 547, ,00 0,00 0,00 0, Čelákovice 65,34 10, , ,12 0,68 5,51 0, Dobročovice 2,73 0,76 358, ,76 0,21 10,78 3,02 48

49 Dřevčice 10,23 2,10 561, ,82 0,37 12,52 2, Dřísy 0,00 0,24 843, ,00 0,03 0,00 0, Hlavenec 17,15 0, , ,17 0,04 45,99 1, Horoušany 4,30 0,59 705, ,61 0,08 4,36 0, Hovorčovice 0,00 0,03 213, ,00 0,01 0,00 0, Husinec 0,25 1,49 296, ,08 0,50 0,18 1, Jenštejn 2,12 2,80 510, ,42 0,55 2,04 2, Jirny 38,40 29,35 826, ,65 3,55 15,17 11, Káraný 1,32 0,00 893, ,15 0,00 1,97 0, Klecany 96,18 3, , ,46 0,37 30,61 1, Klíčany 4,88 2,04 401, ,21 0,51 11,78 4, Konětopy 1,87 0,26 302, ,62 0,09 5,99 0, Kostelní Hlavno 0,00 0,21 683, ,00 0,03 0,00 0, Křenek 3,24 0,11 528, ,61 0,02 13,43 0, Květnice 0,00 0,29 283, ,00 0,10 0,00 0, Lázně Toušeň 0,00 0,52 554, ,00 0,09 0,00 0, Lhota 1,70 0,00 796, ,21 0,00 3,72 0, Líbeznice 14,98 15,25 598, ,50 2,55 6,79 6, Máslovice 0,00 3,06 310, ,00 0,99 0,00 9, Měšice 31,44 0,82 432, ,27 0,19 16,73 0, Mochov 0,00 1,39 931, ,00 0,15 0,00 1, Mratín 9,25 2,41 489, ,89 0,49 7,36 1, Nehvizdy 43,24 4,02 983, ,40 0,41 19,96 1, Nová Ves 3,21 0,43 194, ,65 0,22 4,76 0, Nový Vestec 0,00 0,00 314, ,00 0,00 0,00 0, Odolena Voda 3,37 2, , ,30 0,24 0,60 0, Panenské Břežany 15,12 1,03 579, ,61 0,18 23,59 1, Podolanka 0,74 0,48 329, ,23 0,15 1,32 0, Polerady 4,32 0,21 386, ,12 0,05 18,54 0, Předboj 5,21 0,25 407, ,28 0,06 7,50 0, Přezletice 5,33 5,76 415, ,28 1,39 4,27 4, Radonice 1,47 1,14 477, ,31 0,24 1,85 1, Sedlec 0,00 0,01 187, ,00 0,01 0,00 0, Sibřina 3,72 0,98 441, ,84 0,22 5,23 1, Sluhy 0,00 0,19 456, ,00 0,04 0,00 0, Sudovo Hlavno 0,00 0, , ,00 0,07 0,00 2, Svémyslice 3,71 0,49 345, ,08 0,14 11,02 1, Šestajovice 0,00 0,00 541, ,00 0,00 0,00 0, Škvorec 3,97 4, , ,31 0,35 2,51 2, Úvaly 0,00 0, , ,00 0,00 0,00 0, Veleň 1,28 0,55 697, ,18 0,08 1,34 0, Veliká Ves 0,00 0,08 569, ,00 0,01 0,00 0, Větrušice 0,00 0,03 285, ,00 0,01 0,00 0, Vodochody 2,41 2,64 493, ,49 0,53 4,27 4, Vyšehořovice 4,62 0,81 659, ,70 0,12 7,68 1, Zápy 58,82 5,45 876, ,71 0,62 70,52 6, Záryby 20,48 2,55 815, ,51 0,31 23,06 2, Zdiby 0,00 1,26 995, ,00 0,13 0,00 0, Zeleneč 22,73 8, , ,12 0,81 7,62 2, Zlatá 0,00 0,29 112, ,00 0,25 0,00 1, Zlonín 0,00 0,04 309, ,00 0,01 0,00 0,11 Celkem 600,59 189, , ,00 1,59 0,50 6,19 1,95 Zdroj: Veřejná databáze ČSÚ, SLDB 2011, DMG ÚAP Brandýs nad Labem-Stará Boleslav Data v předchozí tabulce vychází z informací z různých zdrojů, v případě rozlohy ploch výroby a občanského vybavení se jedná o data v územních plánů obcí. V některých případech ale data z územních plánů nemusí být aktuální (kompletní). 49

50 Ekonomický pilíř ovlivňuje též důležitost obce ve struktuře osídlení. V ÚAP Středočeského kraje (červen 2013) byla identifikována přirozená centra osídlení ve třech úrovních: střední centra, o významná, o ostatní, nižší centra, o významná, o ostatní, ostatní centra (lokálního významu). Z řešeného území do středních center ostatních patří město Brandýs nad Labem Stará Boleslav, do nižších center významných města Čelákovice, Odolena Voda a Úvaly Podklady pro hodnocení územních podmínek pro soudržnost společenství obyvatel území Sociodemografické podmínky Zdrojem dat pro analýzu sociodemografických podmínek byla data Českého statistického úřadu. Správní obvod ORP Brandýs nad Labem Stará Boleslav je tvořen 58 obcemi, ve kterých žilo k celkem obyvatel, což tvoří 7,5 % všech obyvatel Středočeského kraje. Ve městě Brandýs nad Labem Stará Boleslav žilo 17,9 % obyvatel SO ORP. Velikostní struktura obcí Z hlediska velikostní struktury obcí a hustoty osídlení lze území charakterizovat jako území hustě osídlené (259,2 obyv./km 2 oproti celorepublikovému průměru 133 obyv./km 2 ) s poměrně velkým počtem malých sídel (do obyvatel). Největším sídlem je město Brandýs nad Labem Stará Boleslav s obyvateli, druhým největším Čelákovice s obyvateli (počet obyvatel v jednotlivých obcích je uveden v tabulce č. 2). Z 58 obcí má 5 statut města (Brandýs nad Labem Stará Boleslav, Čelákovice, Úvaly, Odolena Voda a Klecany). TABULKA 14 VELIKOSTNÍ STRUKTURA OBCÍ Počet obcí celkem méně než více než zdroj: ČSÚ Vývoj počtu obyvatel V následujících třech tabulkách je uveden vývoj počtu obyvatel, resp. jejich přírůstek přirozený, migrační a celkový (tabulky 15, 16 a 17). 50

51 TABULKA 15 PŘIROZENÝ PŘÍRŮSTEK MEZI LETY Kód územní jednotky Název územní jednotky Celkem Bašť Borek Bořanovice Brandýs nad Labem-Stará Boleslav Brázdim Čelákovice Dobročovice Dřevčice Dřísy Hlavenec Horoušany Hovorčovice Husinec Jenštejn Jirny Káraný Klecany Klíčany Konětopy Kostelní Hlavno Křenek Květnice Lázně Toušeň Lhota Líbeznice Máslovice Měšice Mochov Mratín Nehvizdy Nová Ves Nový Vestec Odolena Voda Panenské Břežany Podolanka Polerady Předboj Přezletice Radonice Sedlec Sibřina Sluhy Sudovo Hlavno Svémyslice Šestajovice Škvorec Úvaly Veleň Veliká Ves Větrušice * 7* 2 6* 8* 8* 10* 10* 54* Vodochody Vyšehořovice

52 Zápy Záryby Zdiby Zeleneč Zlatá Zlonín Celkem Zdroj: Databáze demografických údajů za obce ČR *opraveno dle údajů obcí TABULKA 16 MIGRAČNÍ PŘÍRŮSTEK MEZI LETY Kód územní jednotky Název územní jednotky Celkem Bašť Borek Bořanovice Brandýs nad Labem-Stará Boleslav Brázdim Čelákovice Dobročovice Dřevčice Dřísy Hlavenec Horoušany Hovorčovice Husinec Jenštejn Jirny Káraný Klecany Klíčany Konětopy Kostelní Hlavno Křenek Květnice Lázně Toušeň Lhota Líbeznice Máslovice Měšice Mochov Mratín Nehvizdy Nová Ves Nový Vestec Odolena Voda Panenské Břežany Podolanka Polerady Předboj Přezletice Radonice Sedlec Sibřina Sluhy

53 Sudovo Hlavno Svémyslice Šestajovice Škvorec Úvaly Veleň Veliká Ves Větrušice * Vodochody Vyšehořovice Zápy Záryby Zdiby Zeleneč Zlatá Zlonín Celkem Zdroj: Databáze demografických údajů za obce ČR *opraveno dle údajů obcí TABULKA 17 CELKOVÝ PŘÍRŮSTEK MEZI LETY Kód územní jednotky Název územní jednotky Celkem Bašť Borek Bořanovice Brandýs nad Labem-Stará Boleslav Brázdim Čelákovice Dobročovice Dřevčice Dřísy Hlavenec Horoušany Hovorčovice Husinec Jenštejn Jirny Káraný Klecany Klíčany Konětopy Kostelní Hlavno Křenek Květnice Lázně Toušeň Lhota Líbeznice Máslovice Měšice Mochov Mratín Nehvizdy Nová Ves

54 Nový Vestec Odolena Voda Panenské Břežany Podolanka Polerady Předboj Přezletice Radonice Sedlec Sibřina Sluhy Sudovo Hlavno Svémyslice Šestajovice Škvorec Úvaly Veleň Veliká Ves Větrušice Vodochody Vyšehořovice Zápy Záryby Zdiby Zeleneč Zlatá Zlonín Celkem Zdroj: Databáze demografických údajů za obce ČR Z uvedeného je patrné, že ve všech obcích s výjimkou Polerad přibývají za posledních 10 let obyvatelé. Ve 14 obcích je sice za posledních 10 let záporný celkový přirozený přírůstek obyvatel, nicméně hodnoty jsou kompenzovány migrací. Nejvýraznější celkový přírůstek je ve městě Brandýs nad Labem Stará Boleslav, dále v Čelákovicích, Zdibech a Šestajovicích. V následující tabulce je uveden vývoj počtu obyvatel v jednotlivých obcích s procentuální změnou za posledních 10 let. TABULKA 18 POČET OBYVATEL A ZMĚNA POČTU OBYVATEL MEZI LETY Rok Změna (%) Bašť ,0 Borek ,4 Bořanovice ,6 Brandýs n. L.-Stará Boleslav ,7 Brázdim ,4 Čelákovice ,6 Dobročovice ,0 Dřevčice ,7 Dřísy * 16,5* Hlavenec ,5 Horoušany ,8 Hovorčovice ,9 Husinec ,9 Jenštejn ,0 Jirny ,1 Káraný ,3 54

55 Klecany ,2 Klíčany ,0 Konětopy ,8 Kostelní Hlavno ,5 Křenek ,0 Květnice ,7 Lázně Toušeň ,7 Lhota ,8 Líbeznice ,4 Máslovice ,6 Měšice ,0 Mochov ,3 Mratín ,0 Nehvizdy ,3 Nová Ves ,1 Nový Vestec ,6 Odolena Voda ,4 Panenské Břežany ,2 Podolanka ,9 Polerady ,4 Předboj ,2 Přezletice ,2 Radonice ,1 Sedlec ,2 Sibřina ,7 Sluhy ,8 Sudovo Hlavno ,2 Svémyslice ,0 Šestajovice ,4 Škvorec ,7 Úvaly ,0 Veleň ,0 Veliká Ves ,7 Větrušice ,3 Vodochody ,8 Vyšehořovice ,2 Zápy ,1 Záryby ,5 Zdiby ,3 Zeleneč ,4 Zlatá ,7 Zlonín ,8 Celkem ,8 Zdroj: Databáze demografických údajů za obce ČR * opraveno dle údajů obce V SO ORP došlo k významnému zvýšení celkového počtu obyvatel ze obyvatel v roce 2004 na obyvatel v roce 2014, tedy o 40 %. Vzrůstající trend počtu obyvatel lze přisoudit především atraktivitě území dané malou vzdáleností od hlavního města Prahy. Vývoj posledních deseti let je však potřeba dát do souvislosti historického vývoje a kontextu území. V následující tabulce je uveden vývoj počtu obyvatel po dekádách od roku

56 TABULKA 19 HISTORICKÝ VÝVOJ POČTU OBYVATEL OD ROKU 1869 Rok Počet obyvatel zdroj: Historický lexikon obcí Teprve srovnáním těchto hodnot (historického vývoje a vývoje posledních let) je patrné, jak je poslední vývoj v řešeném území překotný. Za posledních 50 let se počet obyvatel v řešeném území téměř zdvojnásobil (což je samozřejmě dáno i celospolečenskými změnami). Historicky přibývali obyvatelé pozvolna tak, aby se dokázali na dané prostředí adaptovat a aby se i prostředí adaptovalo na ně. Lze tvrdit, že příliš rychlým přírůstkem obyvatel k této adaptaci nedochází, naopak dochází k polarizaci obyvatel zejména menších sídel (starousedlíci versus přistěhovalí, ale i chování přistěhovalých k přírodě a svému okolí). Nově příchozích obyvatel je prostě příliš mnoho v krátkém čase a nestihnou se sžít s novým prostředím, naopak do tohoto prostředí přináší svůj způsob života, na které prostředí nemůže reagovat, protože ho reprezentuje příliš velké množství lidí. To ve výsledku způsobuje problémy v soudržnosti obyvatel. Projevují se přetvořením mentality venkova, nikoli adaptací na něj. Samozřejmě změna způsobu života na venkově je také celorepublikovou změnou, danou zejména ekonomickým rozvojem. Věková struktura obyvatelstva V následující tabulce je uvedena věková struktura obyvatel v SO ORP. Vývoj věkové struktury obyvatel SO ORP se velmi liší oproti krajskému či republikovému trendu stárnutí populace, který je dán změnami v reprodukčním chování obyvatel ČR po roce Pouze v 18 obcích z 58 dochází k úbytku obyvatel v kategorii 0-14 let. Některé obce mají nárůst obyvatel v této kategorii dokonce přes 60% (Květnice, Jenštejn, Hlavenec, Hovorčovice, Zdiby, Zeleneč). Je to dáno zejména migračním přírůstkem mladšího obyvatelstva vlivem suburbanizace. Naopak změny ve věkové kategorii let jsou v řádu jednotek procent (s výjimkou Konětop). Počet obyvatel ve věkové skupině 65+ sice od roku 2007 mírně narůstá, ale stále je jejich počet nižší, než počet obyvatel v kategorii 0-14 let. Je to důsledek stěhování poměrně mladých obyvatel do zájmového území a v důsledku toho i zvýšenou porodností. Průměrný věk (40,4 let) se tak dokonce dostal nepatrně pod úroveň Středočeského kraje i celé ČR (41,1 let). Z tabulky je patrné také výrazné snížení indexu stáří u většiny obcí. Očekávané stárnutí obyvatel v ČR všeobecně i v obvodu ORP je ale nezvratným procesem a bude brzy dominantním demografickým tématem. V rámci produktivní věkové skupiny silnější poválečné ročníky směřují k důchodovému věku, přibližně uprostřed produktivního věku je několik velmi silných ročníků z poloviny 70. let minulého století a na začátku jsou slabé věkové skupiny z 80. let. Výsledkem je mírně rostoucí, resp. dnes již stagnující podíl produktivní skupiny po roce Změny váhy 3 hlavních věkových skupin se promítnou opět do růstu průměrného věku, resp. indexu stáří, i když zde bude stárnutí probíhat pomaleji, než v rámci Středočeského kraje a ČR. 56

57 TABULKA 20 VÝVOJ VĚKOVÉ STRUKTURY MEZI LETY 2001 A 2011 A AKTUÁLNÍ PRŮMĚRNÝ VĚK Kód územní jednotky Název územní jednotky 0-14 let/počet obyvatel (%) Změna (%) let/počet obyvatel (%) Změna (%) 65 a více let a nezjištěno/počet obyvatel (%) Změna (%) Index stáří (počet ob. 65 a více/počet ob. 0-14) Průměrný věk Bašť 16 20,8 29,9 70,1 72,2 2,9 13,8 7-49,4 86,4 33,6 34, Borek 16 18,4 15,1 65,7 68,1 3,6 18,3 13,5-26,1 114,8 73,7 41, Bořanovice 13,7 18,4 34,1 64,2 63,7-0,8 22,1 17,9-18,9 160,9 97,4 40, Brandýs nad Labem- Stará Boleslav 15,5 14-9,9 70,8 71,7 1,3 13,7 14,3 4,3 88,7 102,6 40, Brázdim 17,9 16,7-7,1 70,8 70,3-0,6 11, , , Čelákovice 14,7 16,7 13,7 71,7 68,6-4,4 13,6 14,7 8,6 92,3 88,2 40, Dobročovice 18,7 21,3 14,1 66,7 71,9 7,9 14,6 6,7-54,1 78,3 31,5 33, Dřevčice 18 16,2-10,2 67,5 68,5 1,6 14,6 15,3 5, ,7 36, Dřísy 14,8 14,7-0,6 70,4 71,3 1,4 14,8 13,9-5, ,7 39,3* Hlavenec 13,5 21,7 60,8 75,6 70,5-6,7 10,9 7,8-28, ,8 35, Horoušany 13,3 19, ,9 70,1-2,5 14,8 10,4-30,1 111,1 52, Hovorčovice 13 21,1 62,5 72,2 68,4-5,1 14,8 10,4-29,8 114,1 49,3 37, Husinec 15,4 17,5 13,7 66,5 68,2 2,5 18,1 14,3-20,8 117,6 81,9 39, Jenštejn 11,4 21, ,4 12,1 35,6 19,2-46,2 312,1 89,2 33, Jirny 15,6 19,9 27,6 67,8 68,5 1 16,5 11,5-30,2 105,8 57,8 36, Káraný 13,9 14,1 1,1 70,1 69,1-1,4 15,9 16,8 5,3 114,3 118,9 42, Klecany 15,5 17,7 14,2 71,7 71,5-0,4 12,8 10,8-15,2 82, , Klíčany 15,4 18,4 19,5 76,1 70,5-7,3 8,5 11,1 30,2 55,6 60,5 38, Konětopy 17,8 17-4,4 46,7 67,6 44, ,4-88,1 726,1 90,6 40, Kostelní Hlavno 15, ,1 67,7-3,4 14,1 15,2 8 89,3 89,3 39, Křenek 14,2 9,5-32,9 67,4 72,6 7,7 18,3 17,8-2, , Květnice 12,5 26,6 112,9 74,2 69,6-6,1 13,3 3,8-71,7 106,7 14,2 32, Lázně Toušeň 16,3 15,6-4,4 66,7 69,5 4,1 16,9 14,9-11,8 103,7 95,7 40, Lhota 13,2 15,3 16,2 70,4 69,4-1,5 16,4 15,3-6,6 124, , Líbeznice 15,4 19,8 28,4 69,1 69,7 0,8 15,4 10,5-32, , Máslovice 13,3 15,3 14,9 71,9 68,5-4,8 14,7 16,2 10,1 110,8 106,3 40, Měšice 16,5 18,9 14,4 71,8 65,5-8,8 11,7 15,6 33,5 70,7 82,5 37, Mochov 15,2 14,4-5,2 72,1 75,8 5 12,6 9,8-22,6 82,9 67,7 38, Mratín 15,6 19,3 23,4 69,6 72,3 3,8 14,7 8,4-42,7 94,4 43,8 35, Nehvizdy 16 22,2 38,2 69,8 70,1 0,4 14,2 7,8-45,2 88, , Nová Ves 18,6 20, ,2 72,8 2,3 10,2 6,5-35,9 54,8 31,7 32, Nový Vestec 14,7 11,5-22,1 70,5 72,9 3,3 14,7 15,6 6, ,2 44, Odolena Voda 16,8 16, ,9-1,5 11, ,3 66,8 80,3 39, Panenské Břežany 14, ,4 65,7 64,4-1,9 19,5 18,6-4,7 131,1 109, Podolanka 14,8 15,4 4,6 71, ,1 15,6 10,4 95,8 101,1 42, Polerady 20,1 20,2 0,4 70,7 67,8-4,1 9, ,7 59,6 37, Předboj 14,7 22,6 53,7 67,7 68,8 1,5 17,6 8,6-50,8 119,5 38,2 35, Přezletice 14,4 17,2 19,6 69,8 70,8 1,4 15,8 11,9-24,2 109,4 69,3 38, Radonice 16,9 17 0,3 70,1 71,3 1, ,7-9,7 76,5 68,9 38, Sedlec 18,6 20,9 12,2 73,4 70,6-3,9 7,9 8,5 7,6 42,4 40,7 36, Sibřina 14,6 19, ,8 70,6 1,2 15,6 9,8-37,1 107,2 50, Sluhy 17,2 14,1-17,9 65,9 68,4 3,7 16,9 17,5 3,7 98, , Sudovo Hlavno 17,5 14,6-16,4 68,4 69,5 1,6 14,1 15,9 12,7 80, , Svémyslice 17,4 19 8,9 74,3 74,5 0,2 8,3 6,5-20,9 47,4 34,4 31, Šestajovice 15,3 21,9 42,9 69,8 69,6-0,3 14,8 8,5-42,9 96,9 38,7 34, Škvorec 16, ,7 68,6 62,4-9 15,3 18,6 21,9 94, , Úvaly 15,9 17,1 7,5 67,5 67,1-0,7 16,6 15,8-4,5 104,2 92,5 39, Veleň 13, ,5 69,9 69,3-0,8 16,6 14,7-11,5 123,3 92,2 38, Veliká Ves 19 18,7-1,6 68,4 69,6 1,7 12,6 11,7-7, ,

58 Větrušice 17,7 15,8-11,1 73,9 73,2-1 8, , , Vodochody 18,9 14, ,1 70,5 6,6 14,9 15,1 1,2 78,8 104,9 41, Vyšehořovice 17,9 15,5-13,4 70,4 72,9 3,5 11,7 11,6-0,7 65,6 75, Zápy 16,3 14,3-12,3 68,5 73,6 7,5 15,3 12,1-20,7 93,8 84,9 39, Záryby ,6 71,8 67,6-5,9 13,2 12,4-5,9 87,8 61,8 37, Zdiby 14,2 23,1 62,8 72,4 67,7-6,4 13,5 9,2-31, Zeleneč 15,3 24,6 60,7 69,1 66,2-4,2 15,6 9, ,9 37,4 34, Zlatá 16, ,1 66,2 71,1 7,3 16,9 6-64, , Zlonín 14,2 13,1-7,5 70,8 74,1 4,7 15,1 12,8-14,9 106, ,3 Celkem 15,5 17,7 14,1 70,1 69,5-0,8 14,8 12,5-15,3 95,3 70,7 40,4 Zdroj: Veřejná databáze ČSÚ, SLDB 2001 a 2011 * opraveno dle údajů obce Vzdělání Vývoj vzdělanosti obyvatel za posledních 10 let je zobrazen v tabulce 12. Z uvedených dat je patrné, že se zvyšuje podíl obyvatel se středoškolským, vyšším odborným nebo vysokoškolským vzděláním, naopak ubývá obyvatel se základním vzděláním či středoškolským bez maturity. Nejvyšší podíl vysokoškolsky vzdělaného obyvatelstva žije v obci Husinec (vliv má přítomnost Ústavu jaderného výzkumu) a obci Květnice. Občanská vybavenost Plochy občanské vybavenosti jsou koncentrovány zejména ve větších sídlech. Dominuje vybavenost v Brandýse nad Labem Staré Boleslavi, Čelákovicích a Líbeznicích. Obce v bezprostřední blízkosti hlavního města spádují spíše do jeho okrajových částí. Plochy občanské vybavenosti (zkreslené z územních plánů obcí) jsou zobrazeny na následujícím schématu. 58

59 OBRÁZEK 14 PLOCHY OBČANSKÉ VYBAVENOSTI Obec MŠ ZŠ - I. st. ZŠ - II. st. lékař pošta Bašť Borek Bořanovice Brandýs n/labem - St.Boleslav Brázdim 1 1 Čelákovice Dobročovice Dřevčice 1 1 Dřísy Hlavenec Horoušany 1 Hovorčovice 1 Husinec Jenštejn 1 1 Jirny Káraný 1 Klecany

60 Klíčany 1 Konětopy Kostelní Hlavno Křenek Květnice Lázně Toušeň Lhota 1 Líbeznice Máslovice 1 Měšice Mochov Mratín 1 1 Nehvizdy Nová Ves 1 Nový Vestec Odolena Voda Panenské Břežany 1 1 Podolanka Polerady Předboj 1 1 Přezletice Radonice 1 Sedlec Sibřina 1 1 Sluhy 1 1 Sudovo Hlavno Svémyslice Šestajovice Škvorec Úvaly Veleň 1 1 Veliká Ves Větrušice Vodochody 1 Vyšehořovice 1 Zápy 1 Záryby Zdiby Zeleneč Zlatá Zlonín Bydlení Data poskytovaná ČSÚ, vztahující se k bydlení, jsou převážně z posledního sčítání lidu, domů a bytů z roku Dále bylo využito informací z Historického lexikonu obcí. Stáří bytového fondu V následující tabulce je uvedeno stáří bytového fondu. Z tabulky vyplývá, že situace se výrazně liší obec od obce. V některých obcích je výrazný podíl domovního fondu zrealizován v posledních deseti letech 60

61 (Květnice, Svémyslice, Bašť), druhým extrémem jsou obce Kostelní Hlavno či Sudovo Hlavno, kde převážná většina bytového fondu byla vystavěna mezi lety Suburbanizace zasahuje tedy pouze část řešeného území, některé obce v rozvoji bytového fondu de facto stagnují. TABULKA 21 STÁŘÍ BYTOVÉHO FONDU Obec domů celkem obydlené domy - období výstavby nebo rekonstrukce 1919 a dříve % % % % % % Bašť , ,8 38 7,6 17 3,4 32 6, ,4 Borek , ,8 5 5, , , ,6 Bořanovice , , ,4 11 5, , ,5 Brandýs nad Labem-Stará Boleslav , , , , , ,1 Brázdim , , , , , ,3 Čelákovice , , , , , ,2 Dobročovice , ,7 5 6,3 2 2, , ,6 Dřevčice , , ,7 17 9,6 14 7, ,6 Dřísy 365* 32 11, , ,4 27 9,8 27 9, ,9 Hlavenec , , ,0 9 8,5 6 5, ,4 Horoušany , ,7 10 3,3 20 6, , ,8 Hovorčovice , ,6 60 8,2 46 6, , ,8 Husinec , , , , , ,8 Jenštejn , ,0 19 8,3 7 3,0 15 6, ,1 Jirny , ,1 65 8,7 55 7, , ,7 Káraný , , ,3 11 5,1 18 8, ,3 Klecany , ,1 60 9, , , ,8 Klíčany , , , ,3 9 10, ,1 Konětopy , , , , , ,3 Kostelní Hlavno , ,6 13 9,8 13 9,8 12 9,1 12 9,1 Křenek , ,6 6 6, ,0 8 9,1 9 10,2 Květnice ,9 18 3,3 11 2,0 2 0,4 8 1, ,1 Lázně Toušeň , ,4 37 9,5 28 7, , ,8 Lhota , , ,4 13 8, , ,5 Líbeznice , ,8 63 9,6 43 6, , ,5 Máslovice , , ,5 4 4, , ,7 Měšice , ,9 35 7,7 27 6, , ,0 Mochov , , ,8 18 6,0 27 9, ,5 Mratín , ,1 22 6,6 24 7,2 15 4, ,3 Nehvizdy , ,3 38 7,5 30 6,0 35 6, ,0 Nová Ves ,6 17 8,8 17 8,8 4 2,1 13 6, ,5 Nový Vestec , ,1 10 7,9 6 4, , ,2 Odolena Voda , , ,5 56 8,6 64 9, ,9 Panenské Břežany , ,1 16 8,8 17 9, , ,3 Podolanka , , ,4 16 9, , ,9 Polerady , ,4 8 12,5 5 7,8 6 9,4 8 12,5 Předboj , ,8 11 4,8 5 2,2 15 6, ,3 Přezletice , ,4 28 8,1 12 3, , ,9 Radonice , ,4 24 9, , , ,8 Sedlec , , , , , ,3 61

62 Sibřina , , ,5 21 9, , ,3 Sluhy , , ,8 19 9,4 16 7, ,8 Sudovo Hlavno , , ,4 11 8,1 13 9,6 9 6,7 Svémyslice ,2 8 8,3 5 5,2 2 2,1 2 2, ,9 Šestajovice , ,8 57 6,4 43 4, , ,6 Škvorec , ,4 41 9,9 41 9, , ,7 Úvaly , , , , , ,0 Veleň , , , ,9 21 8, ,1 Veliká Ves , , ,2 5 6,3 9 11, ,1 Větrušice 180* 18 12, , ,5 9 6, , ,1 Vodochody , , ,3 13 7,4 12 6, ,5 Vyšehořovice , , , ,5 15 9, ,5 Zápy , , , , , ,1 Záryby , , , , , ,1 Zdiby , ,6 65 8,1 31 3, , ,2 Zeleneč , ,8 49 5,6 43 4,9 60 6, ,2 Zlatá , ,3 1 1,4 3 4,2 1 1, ,7 Zlonín , , ,0 10 7,5 11 8, ,3 celkem , , , , , ,3 Zdroj: ČSÚ *opraveno dle údajů obcí Bytová výstavba V následující tabulce je uveden počet dokončených bytů v jednotlivých obcích za posledních 10 let. V SO ORP jako celku trvale bytů přibývá, hodnoty oscilují mezi 800 a byty za rok. Celkově lze jako léta z nejmasivnější (kolaudovanou) výstavbou označit období mezi lety 2006 až V rámci jednotlivých obcí je ale situace dost odlišná. V živějších obcích dosahuje intenzita bytové výstavby na 1000 obyvatel hodnot až nad 70 (Květnice, Nová Ves), zatímco v některých obcích má tato hodnota pouze řád jednotek (např. v Poleradech byl za posledních 10 let postaven jediný byt). Lze tak konstatovat výrazný rozdíl a nevyváženost v rámci ORP. TABULKA 22 POČET DOKONČENÝCH BYTŮ V LETECH Kód územní Název územní Počet dokončených bytů jednotky jednotky Bašť Borek Bořanovice Brandýs nad Labem-Stará Boleslav Brázdim Čelákovice Dobročovice Dřevčice Dřísy Hlavenec Horoušany Hovorčovice Husinec Jenštejn Jirny

63 Káraný Klecany Klíčany Konětopy Kostelní Hlavno Křenek Květnice Lázně Toušeň Lhota Líbeznice Máslovice Měšice Mochov Mratín Nehvizdy Nová Ves Nový Vestec Odolena Voda Panenské Břežany Podolanka Polerady Předboj Přezletice Radonice Sedlec Sibřina Sluhy Sudovo Hlavno Svémyslice Šestajovice Škvorec Úvaly Veleň Veliká Ves Větrušice* Vodochody Vyšehořovice Zápy Záryby Zdiby Zeleneč Zlatá Zlonín Celkem Zdroj: ČSÚ, Bytová výstavba *celkem za roky dokončeno 66 bytů TABULKA 23 INTENZITA BYTOVÉ VÝSTAVBY NA 1000 OBYVATEL V LETECH Kód územní Název územní Intenzita bytové výstavby na 1000 obyvatel jednotky jednotky průměr Bašť 1,9 12,8 106,5 144,4 64,7 52,8 25,5 14,1 20,4 20,9 46, Borek 21,6 0,0 42,7 43,1 12,4 40,2 11,5 10,9 10,9 21,4 21, Bořanovice 35,6 20,0 5,2 9,6 12,3 13,5 22,3 11,3 20,1 10,5 16, Brandýs nad Labem-Stará 5,6 2,2 15,4 2,0 2,7 11,3 8,3 9,3 8,8 11,2 7,7 Boleslav Brázdim 6,8 6,6 8,1 1,6 6,4 4,8 3,1 1,5 4,5 4,6 4, Čelákovice 8,4 10,5 3,5 9,7 9,6 3,2 2,2 6,9 6,8 1,5 6,2 63

64 Dobročovice 0,0 0,0 7,5 128,8 57,3 4,7 0,0 0,0 0,0 4,0 20, Dřevčice 6,5 38,3 15,2 24,7 21,8 25,3 79,5 4,2 8,3 6,9 23, Dřísy 4,1 0,0 9,2 1,4 4,2 5,0 6,1 5,7 5,6 6,5 4, Hlavenec 9,3 6,0 43,7 13,8 10,9 0,0 5,1 2,7 5,3 5,3 10, Horoušany 18,9 23,5 9,6 7,6 45,6 16,3 39,0 17,5 10,6 31,3 22, Hovorčovice 44,6 17,1 12,8 16,8 28,6 26,8 16,6 9,4 7,8 3,5 18, Husinec 5,8 6,8 18,5 31,5 112,7 4,2 3,9 6,8 5,2 5,2 20, Jenštejn 0,0 3,8 2,0 216,2 8,0 4,9 0,0 38,9 28,0 1,8 30, Jirny 13,4 17,8 27,0 44,3 15,0 23,8 18,8 7,2 1,2 6,2 17, Káraný 9,4 3,7 0,0 11,8 6,5 11,3 7,8 6,1 8,7 7,1 7, Klecany 13,9 10,4 20,0 12,8 35,7 6,0 126,5 3,0 2,7 3,2 23, Klíčany 6,7 20,2 16,4 15,7 0,0 2,7 13,6 5,3 5,3 0,0 8, Konětopy 7,6 0,0 3,7 0,0 0,0 6,8 3,4 6,8 3,3 6,6 3, Kostelní Hlavno 4,6 0,0 2,3 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 4,3 2,2 1, Křenek 0,0 0,0 0,0 4,5 4,5 4,5 12,5 0,0 0,0 7,8 3, Květnice 255,7 185,9 98,0 112,8 47,6 12,7 42,3 5,4 3,0 7,1 77, Lázně Toušeň 6,6 1,8 3,6 2,6 5,9 12,6 4,8 5,6 7,1 4,6 5, Lhota 2,9 2,8 16,8 5,4 12,7 9,8 9,6 6,9 6,8 13,4 8, Líbeznice 13,6 17,5 32,5 37,2 19,3 22,2 20,4 21,0 24,3 19,8 22, Máslovice 10,9 7,3 11,1 3,6 0,0 10,8 3,5 3,2 3,0 15,2 6, Měšice 8,1 3,5 23,5 9,6 57,0 28,8 14,5 9,1 8,7 5,7 16, Mochov 1,1 0,0 3,9 0,9 4,2 15,9 17,7 6,2 3,8 0,8 5, Mratín 66,3 63,5 86,5 16,1 19,8 15,5 6,9 6,4 9,4 7,7 29, Nehvizdy 17,1 27,8 35,9 39,7 41,2 44,0 7,7 22,6 8,3 7,2 25, Nová Ves 8,5 4,2 4,1 8,0 202,1 130,0 152,5 97,8 68,6 60,1 73, Nový Vestec 32,0 13,6 15,9 12,0 16,1 13,4 18,6 10,2 12,1 2,4 14, Odolena Voda 82,2 4,9 5,8 6,8 6,3 0,9 4,1 3,8 2,3 6,9 12, Panenské Břežany 3,8 18,6 12,7 12,3 1,7 5,3 0,0 1,8 7,1 3,5 6, Podolanka 12,4 11,9 8,0 9,9 0,0 3,9 3,8 1,8 5,6 3,8 6, Polerady 0,0 4,6 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0, Předboj 52,6 37,0 25,3 12,4 33,7 35,9 31,4 26,5 32,0 26,4 31, Přezletice 28,3 20,1 11,1 7,1 7,9 4,4 137,8 5,2 46,3 4,6 27, Radonice 6,3 6,1 1,6 6,1 0,0 29,8 16,8 14,6 43,3 17,0 14, Sedlec 0,0 10,3 5,4 10,6 37,7 58,6 8,9 68,2 44,4 6,4 25, Sibřina 3,8 9,4 19,8 19,2 4,7 1,6 17,9 13,0 9,7 23,0 12, Sluhy 1,6 0,0 3,2 3,2 9,1 1,5 10,3 5,9 5,9 1,5 4, Sudovo Hlavno 0,0 2,3 4,6 0,0 0,0 0,0 2,2 2,2 6,3 2,1 2, Svémyslice 0,0 0,0 8,8 130,4 39,2 76,6 98,9 49,8 32,7 26,6 46, Šestajovice 36,2 29,6 41,1 87,9 34,8 49,9 9,5 9,2 6,9 9,7 31, Škvorec 8,4 30,5 3,7 8,2 36,3 11,5 22,0 25,9 4,7 6,5 15, Úvaly 8,5 6,9 4,7 30,1 4,6 13,6 0,8 3,3 1,8 4,9 7, Veleň 19,8 8,5 2,4 10,5 8,1 4,4 6,7 23,1 8,3 81,6 17, Veliká Ves 15,9 4,1 0,0 3,8 0,0 0,0 3,6 7,1 3,4 7,2 4, Větrušice 0,0 2,6 5,1 2,5 9,4 27,6 35,0 11,8 12,9 14,2 12, Vodochody 34,2 11,3 8,7 0,0 5,9 5,5 5,5 3,7 3,8 0,0 7, Vyšehořovice 0,0 3,5 1,8 3,6 7,3 3,6 5,4 1,7 6,7 3,4 3, Zápy 10,6 3,0 3,0 4,2 5,3 1,2 6,1 1,2 2,4 8,7 4, Záryby 11,2 4,0 9,1 6,4 7,4 7,3 5,8 6,7 10,0 4,4 7, Zdiby 32,0 34,3 31,4 45,8 23,2 38,8 19,9 16,5 11,5 9,1 26, Zeleneč 42,3 18,0 25,5 44,2 29,6 12,0 3,8 3,7 3,3 4,3 18, Zlatá 0,0 13,2 0,0 20,0 19,4 9,3 120,5 119,6 0,0 26,4 32, Zlonín 5,2 10,1 5,4 25,3 75,2 44,4 38,2 14,4 63,7 21,4 30,3 Celkem 18,2 11,1 15,0 20,1 16,0 14,6 16,2 10,0 9,3 9,2 14,0 Zdroj: ČSÚ, Bytová výstavba, Databáze demografických údajů za obce ČR Z retrospektivního pohledu (viz následující tabulka) je hlavním obdobím výstavby bytů v řešeném území současnost. Nikdy v historii nedošlo k tak prudkému (skokovému) nárůstu. Dokonce ani v 90. letech, 64

65 kdy vlivem celospolečenských změn docházelo k vyrovnání dlouho neuspokojených potřeb v oblasti bydlení (deficit rodinných domů), se bytový fond zvýšil pouze o 7%. Za posledních 10 let je ovšem nárůst o 41 %. Z pohledu stáří bytového fondu se jedná o pozitivní změnu, může to však přinést problémy v soudržnosti obyvatel. TABULKA 24 RETROSPEKTIVNÍ VÝVOJ POČTU DOMŮ ( ) V OBCÍCH SO ORP Rok Počet domů Zdroj: Historický lexikon obcí Urbanismus a architektura Řešené území je oblastí osídlenou již od dávné historie, vyskytuje se zde poměrně hodně odkazů na historickou architekturu a způsob života. Nachází se zde množství území s archeologickými nálezy I. a II. kategorie. Téměř každé sídlo má alespoň jeden památkově chráněný objekt, tedy architektonickou hodnotu, odkaz na minulost. Uvádíme výčet památek v řešeném území: městská památková rezervace (Brandýs nad Labem, Stará Boleslav) nemovité národní kulturní památky (Stará Boleslav) o areál kostela Nanebevzetí Panny Marie o areály kostelů sv. Václava a sv. Klimenta nemovité kulturní památky (celkem 169, viz následující tabulka). TABULKA 25 NEMOVITÉ KULTURNÍ PAMÁTKY V ŘEŠENÉM ÚZEMÍ Rejstříkové číslo Obec Památka Č. p / Bašť sýpka panská 28468/ Bořanovice zámek / Bořanovice fara / Brandýs nad Labem kostel sv. Petra 24606/ Brandýs nad Labem kostel sv. Vavřince 44886/ Brandýs nad Labem kaple se zvonicí 20721/ Brandýs nad Labem hřbitov 16857/ Brandýs nad Labem židovský hřbitov 17829/ Brandýs nad Labem výklenková kaplička 26214/ Brandýs nad Labem výklenková kaplička, socha sv. Jana Nep / Brandýs nad Labem krucifix 26458/ Brandýs nad Labem krucifix 85327/ Brandýs nad Labem sýpka 27514/ Brandýs nad Labem silniční most se sochou sv. Jana Nepom / Brandýs nad Labem radnice / Brandýs nad Labem děkanství / Brandýs nad Labem měšťanský dům / Brandýs nad Labem měšťanský dům / Brandýs nad Labem měšťanský dům, Valdštejnský dům / Brandýs nad Labem měšťanský dům / Brandýs nad Labem měšťanský dům / Brandýs nad Labem měšťanský dům / Brandýs nad Labem měšťanský dům 99 65

66 21408/ Brandýs nad Labem synagoga / Brandýs nad Labem venkovská usedlost / Brandýs nad Labem kostel Obrácení sv. Pavla / Brandýs nad Labem rezidence / Brandýs nad Labem městský dům tzv. Červený dům / Brandýs nad Labem katovna / Brandýs nad Labem vodní mlýn / Brandýs nad Labem zámek / Brandýs nad Labem pivovar zámecký / Brandýs nad Labem venkovský dům / Čelákovice kostel Nanebevzetí P. Marie 32295/ Čelákovice krucifix 18840/ Čelákovice socha sv. Jana Nepomuckého 33231/ Čelákovice tvrz 26957/ Čelákovice kaple sv. Jana Křtitele Čelákovice boží muka 27517/ Čelákovice radnice / Čelákovice děkanství / Čelákovice vila / Čelákovice zemědělský dvůr, z toho jen: špýchar 45750/ Dobročovice kaple sv. Isidora 16480/ Dobročovice krucifix Dobročovice silniční most - mostek 18909/ Dolínek pomník V. Hálka 36247/ Dolínek venkovský dům - rodný dům V. Hálka / Drasty zemědělský dvůr / Dřevčice u Brandýsa n. Lab. kostel sv. Bartoloměje s farou 20187/ Dřevčice u Brandýsa n. Lab. zvonice 25390/ Dřevčice u Brandýsa n. Lab. krucifix 44865/ Dřevčice u Brandýsa n. Lab. tvrz / Dřevčice u Brandýsa n. Lab. venkovská usedlost / Dřevčice u Brandýsa n. Lab. venkovská usedlost / Dřísy kaple Stětí sv. Jana Křtitele 39803/ Dřísy socha sv. Václava 46604/ Hlavenec pomník císaře Karla VI / Hlavenec venkovská usedlost, z toho jen: brána / Horoušany krucifix 23106/ Hovorčovice kostel Narození sv. Jana Křtitele 22288/ Jenštejn hrad, zřícenina / Jirny kostel sv. Petra a Pavla 24355/ Jirny zámek / Káraný tvrz, archeologické stopy 12463/ Káraný hospoda U vodárny / Klecany kostel Nanebevzetí P. Marie 45380/ Klecany kříž na paměť Václava Beneše Třebízského 35766/ Klecany zámek / Klecany fara 4 66

67 30559/ Kostelní Hlavno kostel sv. Petra v okovech 27204/ Křenek venkovská usedlost, z toho jen: brána / Květnice hrad, zřícenina 18846/ Lhota u Dřís venkovská usedlost, z toho jen: brána / Líbeznice kostel sv. Martina 20855/ Líbeznice kaple 16984/ Líbeznice fara / Měšice u Prahy zámek / Mochov kostel sv. Bartoloměje 27253/ Mochov venkovská usedlost / Mratín kaple sv. Michaela 24886/ Mratín kaplička sv. Františka Serafinského 16252/ Mratín venkovská usedlost, z toho jen: brána / Mratín zámek - zámeček / Nehvizdy zemědělský dvůr, jen brána a branka 46649/ Nehvizdy zemědělský dvůr, z toho jen: sklep 45543/ Nehvizdy kostel sv.václava 15781/ Odolena Voda kostel sv. Klimenta 20441/ Odolena Voda židovský hřbitov 21704/ Odolena Voda sloup se sochou P. Marie 35763/ Odolena Voda tvrz / Panenské Břežany zámek s kaplí sv. Anny, parkem a sochami / Panenské Břežany socha sv. Jana Nepomuckého / Podolanka kostel Stětí sv. Jana Křtitele 15848/ Podolanka boží muka 28253/ Podolanka krucifix 30788/ Podolanka křížová cesta Svatá cesta 32652/ Podolanka venkovská usedlost, z toho jen: brána / Polerady u Prahy boží muka 46191/ Předboj tvrz, archeologické stopy 18528/ Sibřina zvonička a krucifix 40259/ Sluhy kostel sv. Vojtěcha 14935/ Sluhy zvonice 24066/ Sluhy fara / Stará Boleslav hrad, zřícenina, archeologické stopy 18096/ Stará Boleslav kostel sv. Václava 26445/ Stará Boleslav kaple bl. Podivena 22582/ Stará Boleslav kaple sv. Rocha 35796/ Stará Boleslav městské opevnění 21479/ Stará Boleslav městské opevnění - Šance - archeologické stopy 23969/ Stará Boleslav krucifix Stará Boleslav inundační most - torzo, archeologické stopy 17921/ Stará Boleslav děkanství kapitulní / Stará Boleslav rezidence / Stará Boleslav proboštství / Stará Boleslav měšťanský dům Stará Boleslav škola farní, bývalá 5 67

68 27474/ Stará Boleslav vila / Stará Boleslav měšťanský dům / Stará Boleslav měšťanský dům / Stará Boleslav rezidence kanovnická Stará Boleslav měšťanský dům / Stará Boleslav myslivna - bývalá / Stará Boleslav měšťanský dům / Stará Boleslav hospoda Císařská / Stará Boleslav měšťanský dům / Stará Boleslav měšťanský dům / Stará Boleslav měšťanský dům / Stará Boleslav kostel P. Marie / Stará Boleslav vila Pachlova Stará Boleslav vila / Svémyslice kostel sv. Prokopa 36411/ Svémyslice výklenková kaplička 17468/ Svémyslice kříž 41881/ Svémyslice sloup se sochou sv. Prokopa 22552/ Šestajovice u Prahy krucifix 36016/ Škvorec kostel sv. Anny 20649/ Škvorec zámek Starý 15659/ Škvorec Nový zámek 30048/ Škvorec socha sv. Donáta 47137/ Škvorec krucifix 25909/ Škvorec socha sv. Prokopa 46412/2-727 Škvorec boží muka 37935/ Škvorec venkovská usedlost - předměstská / Toušeň tvrz, archeologické stopy 30779/ Toušeň kostel sv. Floriána 25185/ Toušeň kaple sv. Floriána 24810/ Toušeň krucifix 29506/ Toušeň venkovská usedlost / Toušeň venkovská usedlost / Toušeň vodní mlýn / Toušeň Stará rychta / Toušeň venkovská usedlost / Toušeň radnice / Úvaly u Prahy socha Arnošta z Pardubic 16358/ Úvaly u Prahy kostel Zvěstování P. Marie 33044/ Úvaly u Prahy zaniklá ves Lhota-Vidrholec Úvaly u Prahy železniční most 45949/ Úvaly u Prahy venkovská usedlost / Veliká Ves u Prahy kostel sv. Vavřince 19537/ Vyšehořovice tvrz, zřícenina 42183/ Vyšehořovice kostel sv. Martina 33329/ Vyšehořovice socha sv. Jana Nepomuckého 32549/ Vyšehořovice fara 23 68

69 Zápy kostel sv. Jakuba Většího 23957/ Zápy krucifix 42094/ Zápy tvrz, archeologické stopy 36723/ Zápy tvrz, zřícenina a archeologické stopy / Zápy zemědělský dvůr / Zdiby kostel Povýšení sv. Kříže 32219/ Zdiby zámek / Zdiby zámek / Zdiby měšťanský dům s věží / Zeleneč výklenková kaplička 26844/ Zeleneč výklenková kaplička se sochou sv. Jana Nepom / Zeleneč krucifix Zdroj: data ÚAP * socha byla poškozena a přemístěna do Regionálního muzea v Mělníku Objekty památkové ochrany jsou znázorněny na následujícím schématu. OBRÁZEK 15 PAMÁTKOVĚ CHRÁNĚNÉ OBJEKTY V ŘEŠENÉM ÚZEMÍ 69

70 V řešeném území bylo v rámci ÚAP identifikováno též množství dalších významných staveb (kostely, původní venkovské usedlosti, drobná sakrální architektura) a urbanistických hodnot (zejména historická jádra obcí, návsi, venkovské veřejné prostory), zobrazeny jsou v následujícím schématu. OBRÁZEK 16 ARCHITEKTONICKÉ A URBANISTICKÉ HODNOTY V ŘEŠENÉM ÚZEMÍ Mezi architektonické hodnoty patří i zaniklá potní cesta Via Sancta vedoucí od proseckého kostela do centra Staré Boleslavi. Byla tvořena 44 kapličkami, z nichž se jich dochovalo pouze 17. V řešeném území se z nich nachází 8. Ty, které nejsou nemovitými kulturními památkami, jsou vyznačené jako architektonicky významné stavby. Linie původní cesty je vyznačena jako urbanistická hodnota. Informace jsou čerpány z Všechny uvedené hodnoty výrazně posilují atraktivitu obytného prostředí (i obytnost krajiny) a mohou sloužit jako lákadlo pro přitáhnutí nových obyvatel. Zároveň je potřeba tyto hodnoty chránit zejména před negativními vlivy rychlé a nekvalitní zástavby, v ideálním případě je i dále rozvíjet. 70

71 2.4. Podklady pro hodnocení územních podmínek pro příznivé životní prostředí Horninové prostředí a geologie Geologické poměry Obecně zájmové území ORP Brandýs nad Labem Stará Boleslav leží v západní části České křídové pánve, která sahá zhruba od Děčína v severních Čechách přes Polabí až k Blansku u Brna. Na většině území se tak nacházejí především horniny svrchní křídy. Střední část území je vyplněna křídovými horninami mladšími (stupeň cenoman). Jedná se o horniny jílovce, prachovce, pískovce a slepence. Tyto horniny jsou zastižené také při severovýchodní a severozápadní hranici ORP Brandýs nad Labem. Západní a východní část území tvoří křídové horniny starší (stupeň spodní až svrchní turon). Jsou to vápnité jílovce, slínovce a méně jílovité vápence. Na geologické stavbě území ORP Brandýs nad Labem Stará Boleslav se však podílí i několik dalších geologických jednotek. V menších ostrůvkách vystupují na povrch horniny neoproterozoika. Na severu se objevuje slabě metamorfovaný flyšový vývoj břidlic a drob (rytmické střídání) v zóně chloritové a biotitové, při západní a východní hranici a v malých ostrůvkách jsou masívní tělesa anchimetamorfovaných drob a také drob a břidlic ve flyšovém vývoji. V jižní části území ORP Brandýs nad Labem Stará Boleslav se také objevuje jednotka neoproterozoika, v tomto případě se ale jedná o anchimetamorfované rytmicky se střídající horniny břidlic, drob a podřadně slepenců. Jen malé ostrůvky zelených břidlic prekambrického a paleozoického stáří vystupují na povrch v nejsevernější a nejzápadnější části zájmového území. V menších pruzích směru VSV-ZJZ (ve střední a jižní části zájmového území) vystupuje na povrch jednotka ordoviku. Jedná se o pruh hornin spodního až středního ordoviku ve střední a také v jižní části území (břidlice, prachovce, pískovce, křemence, silicity, bazalty a tufy) a v jižní části území o horniny středního až svrchního ordoviku (břidlice, prachovce, pískovce, s vložkami bazaltů). Nejjižnější cíp zájmového území je budován variskými intruzivními horninami. V západní části území vystupuje v plošně malém rozsahu jednotka pliocénu. Jedná se o pískovce, štěrky a jílovce. Většina starších geologických formací je pokryta kvartérními uloženinami různého druhu. Plošně nejrozsáhlejší je výskyt eolických sedimentů, zejm. spraší; zastoupeny jsou také svahové hlíny a sutě, fluviální písky a štěrkopísky pleistocénních teras a fluviální a deluviofluviální sedimenty v údolích vodotečí Ložiskové poměry Řešené území má z hlediska surovinových zdrojů velké zastoupení především v nerudních nerostech jako jsou jíly, písky a štěrky a v menším zastoupení také stavební kámen - droby, spilit, diabaz, metamorfované horniny. Velkým potenciálem pro řešené území jsou netěžená ložiska cihlářských surovin a štěrkopísku. Těžba rud se v zájmovém území nevyskytuje. Informace jsou čerpány ze služby Surovinový informační subsystém provozovaný ČGS Geofond. 71

72 Rudy V zájmovém území se ložiska rud nevyskytují. Paliva Nevyskytují se. Nerudy Nerudy jsou zastoupeny jíly, které jsou registrované na výhradních ložiscích Vyšehořovice Kamenná Panna ( ), Čenkov ( ), Klecany Husinec ( ). Tato ložiska jsou v současné době těžená. Další výhradní ložiska jsou: Vyšehořovice východ ( ), Vyšehořovice Svědčí Hůra ( ) a ložiska nevyhrazených nerostů: Škvorec ( ). Stavební suroviny Cihlářské suroviny V zájmovém území se vyskytují materiály použitelné jako cihlářské suroviny. Jedná se o kvartérní spraše a sprašové hlíny. V současné době je evidováno výhradní ložisko Brázdim ( ), kde dříve probíhala povrchová těžba. Potenciálním zdrojem cihlářské suroviny je dosud netěžené nebilancované ložisko Nehvízdky ( ) a Čelákovice (Nehvízdky) ( ). Štěrkopísky Zdrojem štěrkopísku jsou pleistocénní terasové akumulace fluviálních písčitých a štěrkovitých uloženin. V současné době jsou využívaná 3 ložiska nevyhrazených nerostů: Klíčany ( ), Křenek ( ) a Brandýs nad Labem ( ) a dále se z vody těží prognózní schválené ložisko nevyhrazeného nerostu Sudovo Hlavno ( ). Dalším potencionálním zdrojem štěrkopísků je výhradní ložisko Stará Boleslav ( ) a ložiska nevyhrazených nerostů Klíčany ( ), Záryb Křenek ( ) a Křenek ( ), dále schválené prognózy nevyhrazených nerostů (subregistr R) Čečelice ( ), Lysá nad Labem ( ), Nedomice Dřísy ( ), Ovčáry u Dřís ( ), Dřísy ( ) a Křenek ( ). V subregistru N (nebilancovaná ložiska) je evidované ložisko Stará Boleslav okolí ( ) se sklářskými a slévárenskými písky. V řešené území se dále nachází poměrně značné množství již dříve těžených ložisek štěrkopísků. Přehled ložisek na území ORP Brandýs nad Labem Stará Boleslav Za současných podmínek a v blízké budoucnosti jsou využitelné následující typy nerostných surovin: štěrkopísky, jíly, cihlářská surovina, písky sklářské a slévárenské. Jednotlivá ložiska jsou uvedena v následujících tabulkách. Dělí se na ložiska výhradní (V), nevyhrazených nerostů (D), nebilancovaná (N). 72

73 TABULKA 26 VÝHRADNÍ LOŽISKA výhradní ložiska (subregistr B) číslo název nerost těžba Brázdim hlína, reziduum, slín, sprašová hlína, spraš dřívější povrchová Vyšehořovice-Kamenná Panna jíl, jílovec, kaolinit současná povrchová Vyšehořovice-východ jíl, jílovec, kaolinit dřívější hlubinná i povrchová Vyšehořovice-Kamenná Panna jíl, jílovec, kaolinit současná povrchová Čenkov spilit, diabas, metabazalt současná povrchová Klecany-Husinec metamorfovaná hornina, metadroba současná povrchová Vyšehořovice-Kamenná Panna jíl, jílovec, kaolinit současná povrchová Vyšehořovice-Svědčí Hůra jíl, jílovec dřívější hlubinná i povrchová Čečelice štěrkopísek dřívější z vody Stará Boleslav psamity, štěrk dosud netěženo Borek-Brandýs nad Labem psamity, štěrk dřívější z vody Vyšehořovice-východ jíl, jílovec, kaolinit dřívější hlubinná i povrchová TABULKA 27 LOŽISKA NEVYHRAZENÝCH NEROSTŮ ložiska nevyhrazených nerostů (subregistr D) číslo název nerost těžba Klíčany štěrk dosud netěženo Hoštice u Vodochod-Železná štěrkopísek dřívější povrchová Klíčany štěrk současná povrchová Záryby-Křenek štěrkopísek dosud netěženo Křenek psamity dosud netěženo Ovčáry u Dřís-Křenek psamity, štěrk dřívější povrchová Křenek písek, štěrkopísek současná povrchová Konětopy-jih štěrkopísek dřívější povrchová Brandýs nad Labem písek, štěrk současná povrchová Škvorec hlína, jíl, reziduum, spraš dosud netěženo TABULKA 28 LOŽISKA NEBILANCOVANÁ nebilancovaná ložiska (subregistr N) číslo název nerost těžba Stará Boleslav-okolí Písky sklářské a slévárenské dosud netěženo Nehvízdky Cihlářská surovina - Cihlářská surovina dosud netěženo Čelákovice (Nehvízdky) Cihlářská surovina dřívější povrchová Sedlčánky-Císařská Kuchyně Štěrkopísky - Štěrkopísky dřívější povrchová Pro ochranu výhradních ložisek jako neobnovitelného a nepřemístitelného přírodního nerostného zdroje proti znemožnění nebo ztížení jeho dobývání se stanovují chráněná ložisková území. V zájmu ochrany nerostného bohatství lze v chráněném ložiskovém území zřizovat stavby a zařízení, které nesouvisí 73

74 s dobýváním výhradního ložiska, jen na základě závazného stanoviska dotčeného orgánu podle horního zákona. Chráněná ložisková území v řešeném území jsou vyjmenována v následující tabulce. TABULKA 29 CHRÁNĚNÁ LOŽISKOVÁ ÚZEMÍ chráněná ložisková území číslo název surovina Husinec stavební kámen Čečelice štěrkopísky Brázdim cihlářská surovina Vyšehořovice jíly Stará Boleslav štěrkopísky Čečelice II. štěrkopísky Čenkov stavební kámen Borek nad Labem štěrkopísky Dobývací prostor stanoví obvodní báňský úřad v součinnosti s dotčenými orgány. Dobývací prostor se stanoví jako uzavřený geometrický obrazec s přímými stranami na povrchu zemském s vrcholy udanými v platném souřadnicovém systému. Hranice dobývacího prostoru vyznačí orgán územního plánování v územně plánovací dokumentaci. Orgány územního plánování a zpracovatelé územně plánovací dokumentace jsou povinni při územně plánovací činnosti vycházet z tohoto podkladu a navrhovat řešení, které je z hlediska ochrany a využití nerostného bohatství a dalších zákonem chráněných obecných zájmů nejvýhodnější. Dobývací prostory v řešeném území jsou vypsány v následující tabulce. TABULKA 30 DOBÝVACÍ PROSTORY dobývací prostory číslo název nerost těžba Borek nad Labem I štěrkopísek netěžený Nehvizdy žáruvzdorný jíl těžený Vyšehořovice - Kamenná Panna žáruvzdorné jíly těžený Čeňkov spilit těžený Husinec (Klecany) algonkická droba těžený Husinec I kámen-droba těžený Husinec II droba pro drcené kamenivo těžený Brázdim cihlářské suroviny netěžený Borek nad Labem štěrkopísek netěžený Stará Boleslav štěrkopísek netěžený Čečelice štěrkopísek netěžený V řešeném území se nachází též schválené prognózy nevyhrazené nerosty. Jedná se o nerostný zdroj dosud neověřený a neprozkoumaný, jehož existence se předpokládá na základě znalostí geologické stavby území se zřetelem k zákonitostem vzniku a tvorby přírodního nahromadění určitého nerostu. Uvedeny jsou v následující tabulce. 74

75 TABULKA 31 SCHVÁLENÉ PROGNÓZY NEVYHRAZENÉ NEROSTY prognózy schválené - nevyhrazené nerosty (subregistr R) číslo název nerost těžba Čečelice písek, štěrkopísek dosud netěženo Lysá nad Labem písek, štěrkopísek dosud netěženo Lhota u Dřís písek, štěrkopísek dřívější povrchová Kostelní Hlavno písek, štěrkopísek dřívější z vody Sudovo Hlavno písek, štěrkopísek současná z vody Nedomice-Dřísy písek, štěrkopísek dosud netěženo Ovčáry u Dřís písek, štěrkopísek dosud netěženo Dřísy písek, štěrkopísek dosud netěženo Křenek písek, štěrkopísek dosud netěženo Vlivy důlní činnosti Vzhledem k velmi omezenému rozsahu historických těžebních aktivit se v řešeném území vyskytuje relativně málo pozůstatků hornické činnosti. Dle evidence ČGS-Geofond se v území vyskytuje jedno hlavní důlní dílo. Jedná se o lokalitu Vyšehořovice, kde ukončení provozu proběhlo ve 20. století (do roku 1945) a těženou surovinou byly jíly. V následující tabulce je uveden přehled poddolovaných území, evidovaných ČGS-Geofondem v zájmovém území. TABULKA 32 PODDOLOVANÁ ÚZEMÍ Poddolovaná území lokalita surovina rozsah ukončení těžby Úvaly 1 Železné rudy systém do 19. století Úvaly 4 Železné rudy ojedinělá do 19. století Úvaly 3 Železné rudy ojedinělá do 19. století Vyšehořovice 1 Železné rudy ojedinělá do 19. století Vyšehořovice 2 Jíly ojedinělá před r Horoušany 1 Železné rudy ojedinělá do 19. století Horoušany 2 Železné rudy ojedinělá do 19. století V zájmovém území jsou ČGS Geofondem evidovány celkem 3 sesuvná území, z nichž pouze jedno (lokalita Brandýs nad Labem zámek) je považování za aktivní. TABULKA 33 SESUVNÁ ÚZEMÍ Sesuvná území lokalita stupeň aktivity Popovice sesuv potenciální Sedlec sesuv stabilizovaný Brandýs nad Labem - zámek aktivní 75

76 Geomorfologické poměry Celé území ORP leží v Hercynském systému provincie České vysočiny. Největší část území leží na subprovincii Česká tabule, severovýchodní okraj a východní část (okolí Úval) leží v Poberounské soustavě, jihovýchodní část pak v Česko-moravské soustavě. Podrobnější členění geomorfologické stavby je uvedeno níže v tabulce. TABULKA 34 PŘEHLED GEOMORFOLOGICKÝCH JEDNOTEK Subprovincie Oblast Celek Podcelek Okrsek Česká tabule Středočeská tabule Středolabská tabule Jizerská tabule Poberounská soustava Brdská oblast Pražská plošina Česko-moravská soustava Středočeská pahorkatina Benešovská pahorkatina Českobrodská tabule Mělnická kotlina Dolnojizerská tabule Kladenská tabule Říčanská plošina Dobříšská pahorkatina Čakovická tabule VIB-3E-b Kojetická pahorkatina VIB-3E-a Staroboleslavská kotlina VIB-3C-b Cecemínský hřbet VIB-3C-e Mělnický úval VIB-3C-c Košátecká tabule VIB-2B-a Zdibská tabule VA-2B-d Turská plošina VA-2B-c Úvalská plošina VA-2A-c Uhříněveská plošina VA-2A-b Jevanská pahorkatina IIA-1A-k Klimatologie Dle Quitta převažuje v území klimatická oblast T2. Podrobnější charakteristiky této oblasti uvádí následující tabulka. Oblast T2 je charakterizovaná jako teplá klimatická oblast s dlouhým, teplým a sušším létem. Přechodné období je zde krátké, s teplým až mírně teplým jarem a podzimem. Zima je krátká, mírně teplá, suchá s velmi krátkým trváním sněhové pokrývky. 76

77 TABULKA 35 KLIMATICKÉ CHARAKTERISTIKY OBLASTI Klimatické charakteristiky teplá T2 Počet letních dní Počet dní s teplotou alespoň 10 C Počet mrazových dní Počet ledových dní Průměrná teplota v lednu ( C) Průměrná teplota v dubnu ( C) 8-9 Průměrná teplota v červenci ( C) Průměrná teplota v říjnu ( C) 7-9 Počet dnů se srážkami alespoň 1 mm Srážkový úhrn ve vegetačním období (mm) Srážkový úhrn v zimním období (mm) Počet dnů se sněhovou pokrývkou Počet dní jasných Počet dní zatažených Zdroj: Atlas podnebí Česka, Biogeografické poměry, potenciální přirozená vegetace, typologie krajiny Do území SO ORP Brandýs nad Labem Stará Boleslav zasahují dva bioregiony: do východní části území zasahuje Českobrodský bioregion (1.5) a do severozápadní části s drobnými výběžky i do východní části území zasahuje bioregion Řípský (1.2). 1.5 Českobrodský bioregion leží na okraji křídové pánve. SV od Prahy jej tvoří horniny proterozoika kralupsko-zbraslavské skupiny (břidlice, droby, buližníky, spility), v pražském prostoru a odtud k Úvalům paleozoikum zastoupené souvrstvím ordovika (břidlice, pískovce, křemence). Reliéf má tvar ploché pahorkatiny. Reliéf má charakter tabule ukloněné od jihu k severozápadu až k severovýchodu. Plochý povrch zpestřují četná údolí. Na spraších převažuje černozemě, na jílovitých břidlicích paleozoika se vyvinuly těžké oglejené hnědozemě, lokálně až pelosoly. 1.2 Řípský bioregion je součástí české křídové tabule, budované v této oblasti vápnitými horninami, především slínovci, opukami, slíny a v omezené míře i vápnitými pískovci. V severní a severovýchodní oblasti vystupují jen horniny křídové. Reliéf má charakter členité pahorkatiny. Převažujícím půdním typem jsou černozemě na spraších, které na těžkých slínovcích přecházejí do slinovatek (černozemě votické, smonice). na výchozech křídových hornin jsou mělčí pararendziny. Potenciální přirozená vegetace je vegetace, která by mohla v oblasti růst za současného klimatu v krajině opuštěné lidskou společností. Ve většině zájmového území (v jižní části) je potenciální přirozená vegetace černýšová dubohabřina (Melampyro nemorosi-carpinetum). Severovýchodní část území je bohatá na přirozenou potenciální vegetaci. Najdeme zde: lipová doubrava (Tilio-Betuletum), jilmová doubrava (Querco-Ulmetum), střemchová jasanina (Pruno-Fraxinetum, místy v komplexu 77

78 s mokřadními olšinami Alnio glutinoseae), kostřavová borová doubrava (Festuco ovinae-quercetum roboris), bezkolencová doubrava (Molinio arudeinaceae-quercetum), mochnová doubrava (Potentillo albae-quercetum). Do východní části zasahuje okrajově biková a/nebo jedlová doubrava (Luzulo albidae-wuercetum petraeae, Abieti-Quercetum). V západní části ostrůvkovitě zasahuje také břeková doubrava (Sorbo torminalis-quercetum). Rozdělení republiky na typy krajiny vychází z práce Typologie české krajiny 1 (Löw a spol.) zpracované jako úkol pro MŽP VaV 640/01/03 z listopadu Celkový typ krajiny označený kódem byl autory studie vyhodnocen na základě třech základních vlastností území: vývoje krajiny (stáří osídlení historické souvislosti), využití území (kulturní znak) a utváření reliéfu (geomorfologický znak). Na území ORP Brandýs nad Labem Stará Boleslav převažuje zemědělský typ krajiny (1Z1, 1Z4, okrajově 3Z2), dále jsou zastoupeny typy: 1U0 (přesah hl. m. Praha), 1L4, 3M2, 1M11, 1M4, 1L4, 1L1, 1M1, 1M15, 1M5. TABULKA 36 KRAJINNÉ TYPY Krajinný typ - kód Typy podle využití území Typy sídelních krajin Typy krajin podle reliéfu 1Z1 Zemědělské krajiny Stará sídelní krajina Hercynika a Polonika Krajiny plošin a plochých pahorkatin 1Z4 Zemědělské krajiny Stará sídelní krajina Hercynika a Polonika Krajiny rovin 3Z2 Zemědělské krajiny Vrcholně středověká sídelní krajina Hercynika Krajiny členitých pahorkatin a vrchovin Hercynika 1U0 Urbanizované krajiny Stará sídelní krajina Hercynika a Polonika 1L4 Lesní krajiny Stará sídelní krajina Hercynika a Polonika Krajiny rovin 3M2 Lesozemědělské krajiny Vrcholně středověká sídelní krajina Hercynika Krajiny členitých pahorkatin a vrchovin Hercynika 1M11 Lesozemědělské krajiny Stará sídelní krajina Hercynika a Polonika Krajiny širokých říčních niv 1M4 Lesozemědělské krajiny Stará sídelní krajina Hercynika a Polonika Krajiny rovin 1L4 Lesní krajiny Stará sídelní krajina Hercynika a Polonika Krajiny rovin 1L1 Lesní krajiny Stará sídelní krajina Hercynika a Polonika Krajiny plošin a plochých pahorkatin 1 Pro rozlišení typů našich krajin byl použit soubor vlastností přírodních (např. typy georeliéfu a půd, biogeografické členění), socioekonomických (např. zastoupení lesních a zemědělských kultur, stupeň a způsob urbanizace) a kulturních (např. etnografické oblasti, typy lidových domů a historických plužin, percepční mapy velkých měřítek). Výběr rozhodujících vlastností charakteristik je prvním krokem práce. Charakteristiky jsou vybrány jak z hlediska jejich krajinotvorné funkce, tak i z hlediska vypovídací schopnosti o potenciálech území. (VaV 640/01/03 z listopadu 2005, řešitel projektu Löw a spol., s.r.o., kap. A). 78

79 1M1 Lesozemědělské krajiny Stará sídelní krajina Hercynika a Polonika Krajiny plošin a plochých pahorkatin 1M15 Lesozemědělské krajiny Stará sídelní krajina Hercynika a Polonika Krajiny zaříznutých údolí 1M5 Lesozemědělské krajiny Stará sídelní krajina Hercynika a Polonika Krajiny rozřezaných tabulí Krajina je nepřetržitě osídlena od neolitu, zabírá 2. vegetační stupeň hercynika a 3. vegetační stupeň Polonika. Sídelní typy vesnic jsou ve velké většině tvořeny návesními ulicovkami a vesnicemi návesními s nepravými traťovými plužinami. Běžný reliéf jsou plošiny a pahorkatiny, charakteristické jsou měkké tvary tvořené plošinami, pánvemi a plochými i členitými pahorkatinami. Drtivě převažuje zemědělská krajina, vzácné lesozemědělské a lesní krajiny jsou vázané na specifické formy reliéfu (údolní nivy, váté písky), dominuje orná půda. Dle regionálně fytogeografického členění (BÚ ČSAV) náleží území do oblasti Českého Termofytika (9, 10a, 11a, 11b, 12) a Českomoravského Mezofytika (64a, 64b). Převažuje okres Jenštejnská tabule (10a) Oblasti krajinného rázu Pro Středočeský kraj byla vypracována studie, která vymezuje a popsuje oblasti krajinného rázu. Zájmové území leží v oblastech krajinného rázu Čelákovicko (ObKR 16), Nymbursko (ObKR 31), severní okraj zasahuje do oblasti krajinného rázu Mělnicko (ObKR 27), západní část zasahuje do oblasti krajinného rázu Kladensko (ObKR 11), jižní cíp území zasahuje do oblasti krajinného rázu Říčansko (ObKR 36). Vymezení do jednotlivých oblastí je patrné z následujícího schématu. 79

80 OBRÁZEK 17 OBLASTI KRAJINNÉHO RÁZU, ZDROJ: KÚSK ObKR Čelákovicko: zásadní znaky dle významu jsou rozsáhlé plošiny s pokryvy spraší, mírně ukloněné k SSV, zaříznutá údolíčka v pevných horninách s výchozy skalek, teplá a suchá oblast vytvářející specifické klimatické podmínky, množství dopravních staveb, ploch silně urbanizovaných a industrializovaných, výrazný vliv metropole doprava, logistické zázemí Prahy, otevřená zemědělská krajina bez výrazného prostorového ohraničení. Jedinečné znaky dle cennosti je přítomnost dochované cenné architektury a dílčích kulturních dominant a přítomnost míst historického významu (Brandýs nad Labem Stará Boleslav). Navržená opatření k ochraně identifikovaných znaků a hodnot: Ochrana vegetačních prvků liniové zeleně podél vodních toků a vodních ploch jakožto důležitých prvků prostorové struktury a znaků přírodních hodnot. Ochrana vegetačních prvků nelesní zeleně v otevřených partiích komponované zemědělské krajiny v prostoru Měšice, Vinoř, Satelice. Zachování historických krajinných úprav a struktur kulturní krajiny včetně vazby na obce a na architektonické dominanty kompozic. Ochrana siluet kulturních dominant a historické zástavby. 80

81 Zlepšování charakteru prostředí odstraněním nevhodných a rušivých staveb a úpravou nebo novým využitím devastovaných staveb. ObKR Nymbursko: zásadními znaky dle významu je dno křídové pánve v Čechách, osa střední a východní poloviny Čech, rozsáhlé štěrkopískové terasy podél řek, izolované opukové vrchy výrazně vystupující z roviny, velmi četné vodní prvky různého druhu, původu a velikosti v krajině, řeka Labe tvořící osu oblasti, oblast s poměrně velkým zastoupením lesů vč. velkých celků, dominance borových kultur v lesích na terasách, přítomnost ve staré sídlení oblasti, kontinuálně osídlené, intenzivně zemědělsky využívané, dochovaná struktura krajiny (plochy polí, lesů a sídel), otevřená zemědělská krajina bez výrazného prostorového ohraničení. Jedinečné znaky dle cennosti je dno křídové pánve v Čechách, osa střední a východní poloviny Čech, dochované cenné architektonické objekty vč. národních kulturních památek, přítomnost cenných archeologických lokalit a nalezišť, kulturní dominanty, historicky a kulturně významná sídla. Navržená opatření k ochraně identifikovaných znaků a hodnot: Péče o dřevinnou nelesní vegetaci (stromořadí, břehové porosty) členící polní krajinu. Doplňování dřevinných vegetačních prvků v území rozsáhlých holých polí s nedostatkem dělících přírodních prvků. Ochrana vegetačních prvků liniové zeleně podél vodních toků a vodních ploch jakožto důležitých prvků prostorové struktury a znaků přírodních hodnot. Ochrana vegetačních prvků nelesní zeleně v otevřených partiích zemědělské krajiny. Ochrana siluet kulturních dominant a historické zástavby. Zlepšování charakteru prostředí odstraněním nevhodných a rušivých staveb a úpravou nebo novým využitím devastovaných ploch. ObKR Říčansko: zásadními znaky dle významu jsou značně monotónní reliéf oblasti víceméně jen s plošinami a údolíčky, naprostá dominance polí, velký celek Klánovického lesa (Vidrholce), částečně podmáčený, v nížinné rovinné poloze mimo nivy a terasy v širokém okolí ojedinělý, množství dopravních staveb, ploch silně urbanizovaných a industrializovaných, výrazný vliv metropole (dostředivý charakter území vázaného na Prahu) doprava (hluk, světlo), logistické zázemí Prahy (sklady, obchodní centra), cenné krajinářské úpravy (Průhonický park, Cholupická bažantnice, Uhříněves, Koloděje). Navržená opatření k ochraně identifikovaných znaků a hodnot: Ochrana a doplňování vegetačních prvků liniové zeleně podél vodních toků a vodních ploch jakožto důležitých prvků prostorové struktury a znaků přírodních hodnot, zachování nezastavěných koridorů vodotečí Doplňování dřevinné vegetace v zemědělské krajině, doplňování a ochrana břehové vegetace rybníčků Respektování stop dochované a typické urbanistické struktury Omezení rozsahu a dimenzí rozvojových ploch vesnických obcí Zachování oddělení zastavěných lokalit a posílení významu krajinné zeleně ve struktuře krajiny ObKR Kladensko: zásadními znaky dle významu jsou náhorní plošiny rozřezané hlubokými až kaňonovitými údolími, přítomnost archeologických stop a prehistorických památek, přítomnost artefaktů technické činnosti a exploatace krajiny (těžba, mlýny), přítomnost míst kulturně-hist. významu (Lidice, L. Hradec, Budeč, Tursko), přítomnost dochované struktury krajiny (odlesněná kult. krajina, zářezy údolí) Navržená opatření k ochraně identifikovaných znaků a hodnot: Ochrana vegetačních prvků liniové zeleně podél vodních toků a vodních ploch jakožto důležitých prvků prostorové struktury a znaků přírodních hodnot. 81

82 Respektování dochované a typické urbanistické struktury. Rozvoj venkovských sídel bude v cenných polohách orientován do současně zastavěného území (s respektováním znaků urbanistické struktury) a do kontaktu se zastavěným územím. Zachování dimenze, měřítka a hmot tradiční architektury u nové výstavby situované v cenných lokalitách se soustředěnými hodnotami krajinného rázu. V kontextu s cennou lidovou architekturou bude nová výstavba respektovat i barevnost a použití materiálů. Situování rozvojových ploch větších sídel do kontaktu se současně zastavěným územím, nevytvářet samostatné satelitní celky nízkopodlažní zástavby, rozvoj sídel a krajiny řešit ve vzájemných vazbách. Zachování historických siluet sídel. Ostatní oblasti krajinného rázu zasahují do řešeného území pouze okrajově. Na území SO ORP jsou zastoupeny následující biochory: -2PB, -2PI, 2Db, -2RE, 2RN, -2BE, -2UI, -2UM, -2BM, 2RM, 2RF, 2RD, 2RE, 2BE, 2RU, 2Lh, 2Nh, 2RF, -2BD, -3BM, 3RE, 3BE, 4Ro, 3BR. Ve střední části území je nejvíce rozšířená biochora -2RE: jedná se o rovinatou oblast srážkově relativně chudou v bukodubovém vegetačním stupni na normálně suchých a vlhkých spraších a sprašových hlínách. V severním výběžku převažuje biochora 2RU: rovinatá oblast v bukodubovém vegetačním stupni na normálně suchých a vlhkých štěrkopískách. Jižní část již přechází do 3. a okrajově do 4. vegetačního stupě, jedná se o plošiny a rozřezané plošiny s mělkými údolími. Hydrologie Vodní režim Řešené území se nachází v povodí Labe. Na ploše zájmového území se nachází několik hydrogeologických celků s rozdílnými vlastnostmi. Jsou zde zastoupeny tyto hydrogeologické rajóny: 4521 Křída Košáteckého potoka, 4430 Jizerská křída levobřežní, 4410 Jizerská křída pravobřežní, 6250 Proterozoikum a paleozoikum v povodí přítoků Vltavy, 4510 Křída severně od Prahy. Největší část zájmového území zaujímá Křída severně od Prahy (hydrogeologický rajón 4510), severozápadní část zájmového území je součástí hydrogeologických rajónů Křída Košáteckého potoka (4521), Jizerská křída levobřežní (4430) a Jizerská křída pravobřežní (4410). Výběžek zájmového území na východě a jihovýchodě spadá do hydrogeologického rajónu Proterozoikum a paleozoikum v povodí přítoků Vltavy (6250). Vodní toky a nádrže Nejvýznamnějším vodním tokem v řešeném území je řeka Labe. Protéká územím směrem od jihovýchodu k severozápadu a protéká i městem Brandýs nad Labem Stará Boleslav. Dalším významným tokem je řeka Vltava, ta však tvoří hranici řešeného území. Z regionálního hlediska je důležitý tok Jizera, u kterého se nachází významné vodní zdroje (Káraný), nicméně ta do řešeného území zasahuje pouze omezeně, vlévá se do Labe. Ostatní vodní toky v území svým významem nepřekračují lokální hledisko. Celková délka vodních toků v území je přibližně 329 km. 82

83 Nejvýznamnější vodní plochy jsou lokalizovány podél řeky Labe v blízkosti měst Brandýs nad Labem Stará Boleslav, Lázně Toušeň a Čelákovice. Celkově je v území lokalizováno přibližně 299 vodních ploch s celkovou rozlohou téměř 225 ha. Zranitelné oblasti Podle nařízení vlády č. 262/2012 Sb., o stanovení zranitelných oblastí a akčním programu (které od 1. srpna 2012 nahradilo nařízení vlády č. 103/2003 Sb., o stanovení zranitelných oblastí a o používání a skladování hnojiv a statkových hnojiv, střídání plodin a provádění protierozních opatření v těchto oblastech), náleží mezi vymezené zranitelné oblasti téměř celé řešené území. Ze 76 katastrálních území jich mezi zranitelné oblasti nepatří pouze 7, jsou to k. ú. Dobročovice, Jirny, Kozovazy, Květnice, Šestajovice u Prahy, Třebohostice u Škvorce a Zlatá. Ve zranitelných oblastech z NV č. 262/2012 Sb. vyplývají podmínky pro hospodaření na zemědělských pozemcích (zejm. hnojení, skladování hnojiv, protierozní opatření atp.) vztahující se na fyzické nebo právnické osoby, které provozují zemědělskou výrobu. Ochrana vodních zdrojů Do řešeného území zasahuje chráněná oblasti přirozené akumulace vod Severočeská křída. V řešeném území zasahuje pouze do nezastavěného území, nedochází ke kolizi se zastavitelnými plochami. Plošně významná ochranná pásma vodních zdrojů jsou, vymezena zejména východně od řeky Labe (vodní zdroj Káraný a další), dále v jižní části území u obcí Jirny a Nehvizdy a dále v západním cípu území u obcí Klecany, Zdiby a Máslovice. Záplavová území Dle poskytnutých dat jsou vymezena záplavová území na Labi, Vltavě, Jizeře, Mratínském potoku, Vinořském potoku, Šestajovickém potoku, Jirenském potoku a vodním toku Výmola. Záplavová území zasahují do zastavěných území sídel Klecánky (obec Klecany) a Řež (obec Husinec) řeka Vltava, Veleň, Sluhy a Mratín Mratínský potok, Podolanka Vinořský potok, Jirny, Horoušany a Mochov Jirenský potok, Květnice a Úvaly Výmola, Nový Vestec Jizera, Čakovice, Lázně Toušeň, Káraný, Brandýs nad Labem Stará Boleslav řeka Labe. V záplavových územích by neměly být vymezeny nové zastavitelné plochy, nicméně dle platné ÚPD obcí tomu tak není. Protipovodňová opatření jsou zrealizována ve městě Čakovice. V řešeném území se nachází i vymezené záplavové území zvláštní povodně pod vodním dílem, a to na tocích Vltava pro nádrže Slapy, Želivka a Orlík var. 2, IIIa a IIIb, Labe pro vodní nádrže Orlík var. 2, IIIa a IIIb. 83

84 V územích zvláštních povodní pod vodním dílem by neměly být umísťovány objekty strategického významu, např. nemocnice, letiště apod. Přírodní léčivé zdroje V řešeném území se nachází dva přírodní léčivé zdroje. Prvním je lázeňské místo Lázně Toušeň. Slatinné Lázně nabízí léčebné pobyty zejména na léčbu pohybového ústrojí. Slatinný zdroj má vymezeno ochranná pásma I. a II. stupně, nachází se ve stejnojmenné obci. Druhým přírodním léčivým zdrojem jsou peloidy Křenecký Luh na území obce Křenek. Nachází se v nezastavěném území a mají vymezeno ochranné pásmo Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa Zemědělský půdní fond Zemědělství má zásadní vliv na zachování venkovského prostoru, využívání půdy a tvorbu krajiny. Pro vypracování rozboru udržitelného rozvoje území je proto nezbytné provést analýzu současného stavu zemědělství a možných trendů vývoje v budoucnosti a posoudit kvalitu půd na daném území. Na základě úhrnných hodnot druhů pozemků vztažených ke katastrálním územím, které eviduje Český zeměměřický a katastrální úřad, byla vyhodnocena struktura půdního fondu (údaje ČÚZK k ). 84

85 OBRÁZEK 18 PODÍL JEDNOTLIVÝCH DRUHŮ POZEMKŮ V ORP BRANDÝS NAD LABEM STARÁ BOLESLAV Mezi ostatní nestabilní plochy patří: chmelnice, zastavěná plocha a nádvoří, dráha, dálnice, silnice, ostatní komunikace, ostatní dopravní plocha, kulturní a osvětová plocha, manipulační plocha, dobývací prostor, skládka, jiná plocha, neplodná půda. Mezi ostatní stabilní plochy patří: vinice, zahrada, ovocný sad, trvalé travní porosty, vodní plocha, zeleň, sportoviště a rekreační plocha, hřbitov a urnový háj. Výměry a procentuální zastoupení jednotlivých druhů pozemků pro celou ORP Brandýs nad Labem Stará Boleslav uvádí následující tabulka. TABULKA 37 ZASTOUPENÍ DRUHŮ POZEMKŮ V ORP BRANDÝS NAD LABEM STARÁ BOLESLAV druh pozemku výměra (ha) % orná půda 24600,13 65,06% chmelnice 0,07 0,00% vinice 11,28 0,03% zahrada 1645,12 4,35% ovocný sad 246,18 0,65% trv. travní porost 673,44 1,78% lesní pozemek 4696,52 12,42% vodní plocha 687,26 1,82% zastav. plocha a nádvoří 1186,07 3,14% dráha 130,02 0,34% dálnice 120,82 0,32% silnice 496,83 1,31% ostatní komunikace 961,63 2,54% ostatní dopravní plocha 33,91 0,09% zeleň 401,39 1,06% sportoviště a rekreační plocha 144,57 0,38% hřbitov, urnový háj 16,17 0,04% kulturní a osvětová plocha 0,00 0,00% manipulační plocha 760,59 2,01% dobývací prostor 204,25 0,54% skládka 8,57 0,02% jiná plocha 397,73 1,05% neplodná půda 391,22 1,03% celkem 37813,77 100% Z uvedených údajů vyplývá, že podíl zemědělské půdy (orná půda, chmelnice, vinice, zahrady, ovocný sad, trvalé travní porosty) z celkové výměry zájmového území je 72%, lesnatost území se rovná 85

86 12,5% (lesnatost ČR je 32,1%). Vodní plochy zaujímají 1,8% území. Zornění zemědělské půdy je téměř 91% (orná půda/zemědělská půda). Následuje tabulkový přehled, který představuje vyhodnocení struktury půdního fondu na základě úhrnných hodnot druhů pozemků vztažených ke katastrálním územím ORP Brandýs nad Labem Stará Boleslav (údaje ČÚZK k ). TABULKA 38 STRUKTURA PŮDNÍHO FONDU PRO JEDNOTLIVÁ K. Ú. Katastrální území Zemědělská půda (ha) Lesní pozemek (ha) Vodní plocha (ha) Zastav. plocha a nádvoří (ha) Ostatní plocha (ha) Celkem (ha) podíl ZPF lesnatost Bašť 558,2 154,4 4,3 17,0 46,8 780,6 71,5% 19,8% Borek nad Labem 120,9 18,6 54,1 4,6 100,9 299,2 40,4% 6,2% Bořanovice 463,8 19,3 2,2 13,1 36,5 534,9 86,7% 3,6% Brandýs nad Labem 507,4 1,4 38,9 92,3 193,7 833,6 60,9% 0,2% Brázdim 480,0 2,0 2,4 13,0 50,5 547,8 87,6% 0,4% Brnky 193,6 40,4 15,7 8,0 34,0 291,7 66,4% 13,8% Čelákovice 595,2 1,3 22,2 77,6 200,8 897,1 66,4% 0,1% Čenkov 107,5 6,7 1,2 3,4 29,2 148,1 72,6% 4,5% Dehtáry 134,5 0,0 1,1 2,3 7,6 145,5 92,5% 0,0% Dobročovice 321,8 4,3 5,9 4,9 21,3 358,3 89,8% 1,2% Dolínek 107,5 6,7 1,2 3,4 29,2 148,1 72,6% 4,5% Drasty 157,8 8,8 2,2 2,8 40,3 211,9 74,5% 4,2% Dřevčice u Brandýsa nad Labem 486,9 4,6 10,0 10,0 50,2 561,8 86,7% 0,8% Dřísy 584,7 161,2 7,9 18,7 71,5 844,0 69,3% 19,1% Hlavenec 291,2 1097,3 3,9 23,4 55,9 1471,7 19,8% 74,6% Horoušany 604,0 6,0 5,3 14,0 76,1 705,4 85,6% 0,8% Hoštice u Vodochod 197,3 5,1 0,6 4,2 66,5 273,8 72,1% 1,9% Hovorčovice 161,3 4,0 3,0 18,1 27,4 213,9 75,4% 1,9% Husinec u Řeže 128,5 38,4 29,6 14,8 85,5 296,7 43,3% 12,9% Jenštejn 134,5 0,0 1,1 2,3 7,6 145,5 92,5% 0,0% Jirny 489,9 138,7 5,0 56,9 136,0 826,5 59,3% 16,8% Káraný 227,2 489,8 60,8 14,1 102,0 893,8 25,4% 54,8% Klecany 157,8 8,8 2,2 2,8 40,3 211,9 74,5% 4,2% Klíčany 331,8 0,0 1,0 11,3 57,4 401,5 82,6% 0,0% Konětopy 244,9 26,9 8,9 7,6 14,7 303,0 80,8% 8,9% Kostelní Hlavno 620,3 25,4 1,7 11,7 24,4 683,4 90,8% 3,7% Kozovazy 169,4 3,8 2,5 3,3 20,4 199,4 85,0% 1,9% Křenek 377,8 38,7 61,6 7,4 43,5 529,0 71,4% 7,3% Květnice 241,8 1,8 6,5 10,6 23,0 283,7 85,2% 0,6% Lázně Toušeň 442,2 14,6 21,6 18,1 58,2 554,8 79,7% 2,6% Lhota u Dřís 374,6 746,0 8,0 13,0 27,6 1169,2 32,0% 63,8% Líbeznice 509,5 5,5 1,4 23,8 58,4 598,7 85,1% 0,9% Martinov 268,2 2,8 6,2 4,7 20,8 302,7 88,6% 0,9% Máslovice 167,5 86,3 14,8 5,2 36,5 310,4 54,0% 27,8% Měšice u Prahy 285,9 33,8 10,7 21,3 80,6 432,3 66,1% 7,8% Mochov 783,5 2,8 10,2 31,1 104,4 931,9 84,1% 0,3% 86

87 Mratín 403,9 21,3 12,2 12,7 39,7 489,9 82,5% 4,3% Mstětice 374,8 1,8 1,7 5,2 47,0 430,5 87,1% 0,4% Nehvizdy 860,0 0,0 1,6 26,6 95,0 983,2 87,5% 0,0% Nová Ves u Prahy 355,7 41,6 4,3 9,4 64,9 475,9 74,7% 8,8% Nový Vestec 260,8 3,2 18,5 6,0 25,7 314,3 83,0% 1,0% Odolena Voda 107,5 6,7 1,2 3,4 29,2 148,1 72,6% 4,5% Ostrov u Brandýsa nad Labem 397,9 7,9 3,8 29,6 74,7 513,9 77,4% 1,5% Panenské Břežany 464,8 62,8 2,0 9,8 39,7 579,1 80,3% 10,8% Podolanka 297,5 3,2 4,8 6,4 17,7 329,6 90,3% 1,0% Polerady u Prahy 330,5 1,3 2,0 9,7 42,6 386,2 85,6% 0,3% Popovice u Brandýsa nad Labem 507,4 1,4 38,9 92,3 193,7 833,6 60,9% 0,2% Předboj 343,8 11,3 5,4 11,7 34,9 407,0 84,5% 2,8% Přemyšlení 193,6 40,4 15,7 8,0 34,0 291,7 66,4% 13,8% Přezletice 379,7 1,9 1,0 11,8 21,2 415,5 91,4% 0,4% Radonice u Prahy 420,7 1,2 0,5 16,7 38,4 477,5 88,1% 0,3% Sedlčánky 595,2 1,3 22,2 77,6 200,8 897,1 66,4% 0,1% Sedlec u Líbeznic 465,8 0,0 0,9 8,7 25,2 500,7 93,0% 0,0% Sibřina 222,6 0,0 1,9 8,4 23,1 255,9 87,0% 0,0% Sluhy 414,7 5,2 5,7 9,8 21,1 456,4 90,9% 1,1% Stará Boleslav 507,4 1,4 38,9 92,3 193,7 833,6 60,9% 0,2% Stránka u Brandýsa nad Labem 397,9 7,9 3,8 29,6 74,7 513,9 77,4% 1,5% Stupice 222,6 0,0 1,9 8,4 23,1 255,9 87,0% 0,0% Sudovo Hlavno 781,9 514,0 6,0 11,4 27,4 1340,8 58,3% 38,3% Svémyslice 303,7 0,0 2,3 6,0 33,0 345,0 88,0% 0,0% Šestajovice u Prahy 456,8 1,6 2,3 29,3 51,6 541,6 84,3% 0,3% Škvorec 717,1 36,2 4,3 20,3 63,1 841,0 85,3% 4,3% Třebohostice u Škvorce 717,1 36,2 4,3 20,3 63,1 841,0 85,3% 4,3% Úvaly u Prahy 610,7 276,5 17,0 57,4 135,0 1096,6 55,7% 25,2% Veleň 623,3 13,2 3,8 14,8 42,6 697,7 89,3% 1,9% Veliká Ves u Prahy 515,8 10,2 3,9 7,5 32,2 569,6 90,6% 1,8% Větrušice u Klecan 211,1 44,3 0,1 6,7 23,7 285,9 73,9% 15,5% Vodochody u Prahy 197,3 5,1 0,6 4,2 66,5 273,8 72,1% 1,9% Vyšehořovice 169,4 3,8 2,5 3,3 20,4 199,4 85,0% 1,9% Záluží u Čelákovic 595,2 1,3 22,2 77,6 200,8 897,1 66,4% 0,1% Zápy 397,9 7,9 3,8 29,6 74,7 513,9 77,4% 1,5% Záryby 268,2 2,8 6,2 4,7 20,8 302,7 88,6% 0,9% Zdiby 193,6 40,4 15,7 8,0 34,0 291,7 66,4% 13,8% Zeleneč 374,8 1,8 1,7 5,2 47,0 430,5 87,1% 0,4% Zlatá 102,2 0,0 0,5 4,2 5,3 112,3 91,0% 0,0% Zlonín 280,2 1,0 2,6 6,2 19,1 309,0 90,7% 0,3% Zdroj: ÚHDP

88 Ochrana zemědělského půdního fondu Plošná ochrana půdy je definována ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu ve znění pozdějších předpisů a ustanoveními zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu ve znění pozdějších předpisů. Zábor půd především pro stavební účely je většinou nevratným procesem, který podstatně omezuje nebo úplně odstraňuje plnění funkcí půdy. Zábory půd patří podle závěrů dokumentu Politika ochrany půdy EU mezi nejzávažnější procesy poškozující půdní fond jako celek. Pro nezemědělské účely je nutno co nejméně používat zemědělskou půdu, navržené odnětí ze ZPF v nezbytných případech je třeba zdůvodňovat, přitom je nutno co nejméně narušovat organizaci ZPF, hydrologické poměry v území a zemědělskou cestní síť. Dále je třeba co nejméně ztěžovat obhospodařování ZPF a po ukončení stavby nebo jiné nezemědělské činnosti rychle provést úpravu či rekultivaci dotčené půdy. Hodnocení z hlediska kvality půd probíhá na základě vymezení 5 tříd ochrany, které vycházejí z kódů BPEJ (bonitovaných půdně-ekologických jednotek). Třídy ochrany uvádí vyhláška č. 48/2011 Sb. Je žádoucí odnímat zemědělskou půdu pro nezemědělské účely přednostně z tříd 5, 4 a 3. Do 1. třídy ochrany jsou zařazeny bonitně nejcennější půdy v jednotlivých klimatických regionech, které je možno odejmout ze ZPF pouze výjimečně, a to převážně na záměry související s obnovou ekologické stability krajiny, případně pro liniové stavby zásadního významu. Do 2. třídy ochrany jsou situovány zemědělské půdy, které mají v rámci jednotlivých klimatických regionů nadprůměrnou produkční schopnost. Ve vztahu k ochraně ZPF jde o půdy vysoce chráněné, jen podmíněně odnímatelné a s ohledem na územní plánování také jen podmíněně zastavitelné. V řešeném území převládají půdy náležící do 1. třídy ochrany, vyskytují se především v širokém pásu vedoucím ze severozápadu na jihovýchod a v okolí Úval u Prahy. Výrazněji jsou zastoupeny také půdy 4. třídy ochrany (severní část území). Rozdělení půdy do jednotlivých tříd ochrany je patrné z následujícího obrázku. 88

89 OBRÁZEK 19 TŘÍDY OCHRANY ZPF NA ÚZEMÍ ORP BRANDÝS NAD LABEM STARÁ BOLESLAV Pozemky určené k plnění funkcí lesa (PUPFL) Přírodní lesní oblast Lesy na území správního území ORP Brandýs nad Labem Stará Boleslav jsou zařazeny do PLO 17 Polabí, pouze jižní výběžek (Úvaly) zasahuje okrajově do PLO 10 Středočeská pahorkatina. Lesnatost Kategorie lesa Dle zákona č. 289/1995 Sb., o lesích ve znění pozdějších předpisů, 6 se lesy rozdělují do tří kategorií: lesy hospodářské, lesy ochranné a lesy zvláštního určení. 89

90 les zvláštního určení les ochranný ÚAP ORP Brandýs nad Labem - Stará Boleslav 3. úplná aktualizace 2014 TABULKA 39 POROSTNÍ PLOCHY A ZÁSOBY LESŮ PODLE SUBKATEGORIE PRO ORP BRANDÝS NAD LABEM K kategorie subkategorie porostní plocha [ha] 1000 [m 3 ] b. k. zásoba [m 3 ] na 1 [ha] les hospodářský 3 535,86 690,26 195,22 mimořádně nepříznivá stanoviště 141,58 10,81 76,37 vysokohorské lesy 0,00 0,00 0,00 lesy v klečovém lesním vegetačním stupni 0,00 0,00 0,00 celkem 141,58 10,81 76,37 pásma ochrany vodních zdrojů I. stupně 138,97 23,23 167,19 ochranná pásma zdrojů léčivých a minerálních vod 0,00 0,00 0,00 území nár. parků a nár. přírodních rezervací 11,46 2,83 247,12 1. zóny CHKO, přír. rezervace, přírodní památky 89,59 22,98 256,48 lázeňské lesy 0,00 0,00 0,00 příměstské a rekreační lesy 80,89 29,85 369,07 lesy sloužící lesnickému výzkumu a výuce 0,00 0,00 0,00 lesy se zvýšenou funkcí ochrannou 79,36 18,26 230,12 lesy významné pro uchování biodiverzity 13,09 2,96 226,20 uznané obory a samostatné bažantnice 0,00 0,00 0,00 jiný veřejný zájem 439,39 111,31 253,33 celkem 852,75 211,43 247,94 úhrnem 4 530,19 912,50 201,43 Zdroj: 90

91 OBRÁZEK 20 KATEGORIE LESA ORP BRANDÝS NAD LABEM STARÁ BOLESLAV, ZDROJ: DATA ÚHÚL, 2011 Vzdálenost 50 m od okraje lesa Dle zákona č. 289/1995 Sb., oddíl druhý, 14, odst. 2, je vzdálenost 50 m od okraje lesa limitní pro dotčení lesních pozemků jakýmkoliv záměry (viz grafická část dokumentace). V praktickém rozhodování o umisťování staveb může být odsouhlasením orgánu státní správy lesů tato vzdálenost zkrácena na délku střední výšky sousedícího porostu v mýtném věku. Ochranná plocha 50 m od hranice lesa je vygenerována z dat poskytovatele Hygiena životního prostředí Oblast se zhoršenou kvalitou ovzduší Znečištění ovzduší je stále vážný environmentální problém nejen v ČR, ale i v Evropě a po celém světě. Důsledky znečišťování jsou velmi široké. Jsou prokázány přímé negativní účinky látek znečišťujících ovzduší na zdraví obyvatel, zvířat, rostlin, půdu a materiály. Respirace zvýšených koncentrací látek 91

92 znečišťujících ovzduší má přímé následky na zdravotní stav obyvatel. Zdraví obyvatel může být zasaženo také nepřímo, ukládáním těchto látek v dalších složkách životního prostředí (půda, voda, biota), vstupem chemikálií do potravního řetězce s následkem další expozice lidí. Navíc tyto účinky mohou ovlivnit strukturu a funkci ekosystémů, včetně jejich schopnosti samoregulace. Tyto účinky se mohou projevovat okamžitě, ale současně také s určitým časovým zpožděním (např. degradace lesních ekosystémů). Znečištění venkovního ovzduší je nejčastěji vyvoláno směsí znečišťujících látek emitovaných z celé řady zdrojů: významné stacionární (bodové) zdroje, doprava, plošné zdroje (souhrn malých zdrojů např. lokálních topenišť). Míra znečištění ovzduší je objektivně zjišťována monitorováním koncentrací znečišťujících látek v přízemní vrstvě atmosféry sítí měřících stanic. Při hodnocení kvality ovzduší jsou pak především porovnávány zjištěné imisní úrovně s příslušnými imisními limity, případně s přístupnými četnostmi překročení těchto limitů, jakožto úrovněmi, které by dle legislativy v ochraně ovzduší neměly být od zákonem stanoveného data nadále překračovány. Základní právní normou upravující hodnocení kvality ovzduší je zákon č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů (zákon o ochraně ovzduší), ve znění zákonů č. 521/2002 Sb., č. 92/2004 Sb., č. 186/2004 Sb., č. 695/2004 Sb., č. 180/2005 Sb. a č. 385/2005 Sb. Podrobnosti pak dále specifikuje nařízení vlády č. 350/2002 Sb., kterým se stanoví imisní limity a podmínky a způsob sledování, posuzování, hodnocení a řízení kvality ovzduší, ve znění nařízení vlády č. 60/2004 Sb. a č. 429/2005 Sb. Česká legislativa plně reflektuje požadavky Evropské unie stanovené směrnicemi pro kvalitu venkovního ovzduší, tedy rámcovou směrnicí 96/62/EC o hodnocení a řízení kvality ovzduší a navazujícími dceřinými směrnicemi 1999/30/EC (pro SO2, NO2 a NOx, prašný aerosol a olovo), 2000/69/EC (pro benzen a oxid uhelnatý), 2002/3/EC (pro ozon a jeho prekursory) a 2004/107/EC (pro arsen, kadmium, rtuť, nikl a polycyklické aromatické uhlovodíky). Výsledky měření pro rok 2013: k překročení imisního limitu pro SO2, CO, PM10, PM2,5, NO2, benzen, Pb v ORP nedošlo; k překročení imisního limitu pro As, Cd, Ni, benzo(a)pyren, bez přízemního ozonu, došlo na části území ORP, viz následující obrázek. 92

93 OBRÁZEK 21 ÚZEMÍ S PŘEKROČENÍM IMISNÍHO LIMITU V ROCE 2013, ZDROJ: ČHMÚ, ÚOČO, TML V Brandýse nad Labem se nachází imisní měřící stanice (kód SBRL, klasifikace B/S/R, vlastník ČHMÚ). TABULKA 40 ZDROJE ZNEČIŠŤOVÁNÍ ZA ROK 2012 OPTAGLIO s.r.o. ÚJV Řež a.s. Název Druh výroby/paliva Obec Emise Výzkumný ústav včelařský, s.r.o. - Máslovice ITW Air Hammer s.r.o. Nanášení adhesivních materiálů, povrch. úpr. kovů a plastů a jiných nekovových předmětů Čerp. stanice a zař. na dopr. a skl. autom. benz., Čistírny odpadních vod Husinec Husinec Výroba farmaceutických směsí Máslovice VOC Odmašťování ostatní rozpouštědla (písm. c 3) Odolena Voda TZL, VOC TZL, SO2, NOx, CO, TOC, VOC, NH3 VOC 93

94 AERO Vodochody a.s. KA Contracting ČR s.r.o. kotelna K3, Odolena Voda KA Contracting ČR s.r.o. kotelna K1, Odolena Voda COLAS CZ, a.s. Obalovna Čenkov CEMEX Czech Republic, s.r.o. betonárna Klecany EUROVIA CS, a.s. obalovna Klecany AHOLD Czech Republic, a.s. - Klecany Lom Klecany s.r.o. kamenolom, Klecany Apl. NH aplikace nátěrových hmot (mimo 4.2. až 4.7.), ČOV, nanášení ochr. povlaků z roztavených kovů žárové pokovování zinkem, obrábění a broušení kovů (mimo třískového obrábění), odmašťování karcin., halogen. l. (písm. a nebo b 3), odmašťování ostatní rozpouštědla (písm. c 3), povrch. úpr. kovů a plastů a jiných nekovových předmětů Kamenolomy a zpracování kamene, obal. živič. směsí a mísírny živic, rec. živič. povr. Kamenolomy a zpracování kamene Obal. živič. směsí a mísírny živic, rec. živič. povr. Odolena Voda Odolena Voda Odolena Voda Odolena (Čenkov) Klecany Klecany Klecany Voda Kamenolomy a zpracování kamene Klecany TZL BMTO GROUP a.s. ČOV Zdiby ČOV Zdiby Dománský s.r.o. - Zdiby Apl. NH Přestříkávání vozidel - opravárenství Zdiby Kavka Print a.s. Polygrafie - Ofset Zdiby (Klecany) TZL, VOC Správa logistických center, s.r.o. Zdiby DC 01 palivo pro technologii: zemní plyn Zdiby SALLY TRUCK s.r.o. palivo pro technologii: zemní plyn Zdiby (Klecany) Thermomur Praha s.r.o. - Líbeznice Výroba kompozitů (obsah styrenu) Líbeznice WEGALAK s.r.o. - Měšice Apl. NH nanášení práškových plastů Měšice TZL, SO2, NOx, CO, TOC, VOC, Sn, Cr6, Cd, Cu, Ni, Zn, F, Cl, CN, silné anorganické kyseliny TZL, SO2, NOx, CO, TOC TZL, SO2, NOx, CO, TOC TZL, SO2, NOx, CO, TOC, VOC TZL, SO2, NOx, CO, TOC TZL, SO2, NOx, CO, TOC, VOC, PAU TZL, SO2, NOx, CO, TOC, VOC TZL, SO2, NOx, CO, VOC TZL, SO2, NOx, CO, TOC TZL, SO2, NOx, CO, TOC TZL, SO2, NOx, CO, TOC, VOC TZL, SO2, NOx, CO, TOC, VOC Stabilplastik spol. s.r.o. - Měšice Výr. PVC Měšice TZL, TOC, HCl DEKONTA, a.s. DP Mratín Biodegradační a solidifikační zařízení Mratín VOC Zdeněk Kučera autolaky, Veleň APL NH Přestříkávání vozidel - opravárenství Veleň TZL, VOC Pražské vodovody a kanalizace, a.s., PČOV Miškovice Agrodružstvo Brázdim kotelna na dřevo ČOV Veleň Brázdim REO, s.r.o. Polygrafie jiné tiskařské postupy Záryby VOC František Jampílek pískovna Křenek Kamenolomy a zpracování kamene Křenek TZL LOM Praha s. p. - Hlavenec Ministerstvo obrany Hlavenec, olejová kotelna Armádní servisní, příspěvková organizace kotelna Brandýs nad Labem Stará Boleslav TRW CARR s.r.o. JEES s.r.o. Odmašťování ostatní rozpouštědla (písm. c 3) Odmašťování ostatní rozpouštědla (písm. c 3), polygrafie jiné tiskařské postupy Polygrafie - ofset Hlavenec Hlavenec Brandýs nad Labem Stará Boleslav Brandýs nad Labem Stará Boleslav Brandýs nad VOC Labem Stará TZL, SO2, NOx, CO, TOC TZL, SO2, NOx, CO, TOC, VOC TZL, SO2, NOx, CO, TOC TZL, SO2, NOx, CO, TOC TZL, SO2, NOx, CO, TOC, VOC 94

95 Boleslav Ing. Vladimír Hořák Hořák Trading Kotelna K1 CIUR a.s. - Brandýs nad Labem Stará Boleslav Continental Automotive Czech Republic s.r.o. ZAPA beton a.s. betonárna, Brandýs nad Labem Stará Boleslav LAKOVNA REPOS s.r.o. Veleň Střední zemědělská škola kotelna, Brandýs nad Labem Stará Boleslav JN Interier Česká Republika, s.r.o. Tesco Stores ČR a.s. HM Brandýs nad Labem BOSAL ČR, spol. s r.o. - Brandýs nad Labem Stará Boleslav Continental Automotive Czech Republic s.r.o. SMP CZ, a.s. - VMS Zdroje nevyjmenované (body až přílohy č. 2 k zák. č. 201/2012) Apl. NH Aplikace nátěrových hmot, mimo 4.2. až 4.7., Odmašťování ostatní rozpouštědla (písm. c 3), Zdroje nevyjmenované (body až přílohy č. 2 k zák. č. 201/2012) Příprava staveb. hmot a betonu, recykl. linky staveb. hmot Apl. NH Aplikace nátěrových hmot, mimo 4.2. až 4.7. Průmyslové zpracování dřeva Obrábění a broušení kovů (mimo třískového obrábění), Odmašťování ostatní rozpouštědla (písm. c 3), Svařování kovových materiálů Odmašťování ostatní rozpouštědla (písm. c 3), Brandýs nad Labem Stará Boleslav Brandýs nad Labem Stará Boleslav Brandýs nad Labem Stará Boleslav Brandýs nad Labem Stará Boleslav Brandýs nad Labem Stará Boleslav Brandýs nad Labem Stará Boleslav Brandýs nad Labem Stará Boleslav Brandýs nad Labem Stará Boleslav Brandýs nad Labem Stará Boleslav Brandýs nad Labem Stará Boleslav Brandýs nad Labem Stará Boleslav Technolak, s.r.o. - Svémyslice Apl. NH nanášení práškových plastů Svémyslice Fakultní nemocnice na Bulovce Slatinné lázně, Lázně Toušeň ČEPRO, a.s. sklad Mstětice Globus ČR, k.s. centrální sklad Jirny UNITED BAKERIES a.s. - Brandýs nad Labem Stará Boleslav Slovácké strojírny, akciová společnost závod 08-TOS Čelákovice DEMOAUTOPLAST, s.r.o. Q-BYT Čelákovice spol. s.r.o. Na Stráni, Čelákovice KOVOHUTĚ HOLDING DT, a.s. Divize Čelákovice Čerp. stanice a zař. na dopr. a skl. autom. benz., Čerpací stanice a zařízení na dopravu a skladování pohonných hmot s výjimkou nakládání s benzinem podle zvláštního právního předpisu Apl. NH aplikace nátěrových hmot, mimo 4.2. a 4.7. Apl. NH aplikace nátěrových hmot, mimo 4.2. a 4.7., Zdroje nevyjmenované (body až přílohy č. 2 k zák. č. 201/2012) ČOV, odmašťování ostatní rozpouštědla (písm. c 3), povrch. úpr. kovů a plastů a jiných Lázně Toušeň Zeleneč Jirny Brandýs nad Labem Stará Boleslav Čelákovice Čelákovice Čelákovice Čelákovice TZL, SO2, NOx, CO, TOC TZL, SO2, NOx, CO, TOC TZL, SO2, NOx, CO, TOC, VOC, Sn, Pb TZL TZL, VOC TZL, SO2, NOx, CO, TOC TZL, SO2, NOx, CO, TOC TZL, SO2, NOx, CO, TOC TZL, SO2, NOx, CO, TOC, VOC TZL, SO2, NOx, CO, TOC, VOC TZL, SO2, NOx, CO, TOC TZL, SO2, NOx, CO, TOC TZL, SO2, NOx, CO, TOC VOC TZL, SO2, NOx, CO, TOC TZL, SO2, NOx, CO, TOC TZL, SO2, NOx, CO, TOC, VOC TZL, SO2, NOx, CO, TOC, VOC, F TZL, SO2, NOx, CO, TOC TZL, SO2, NOx, CO, TOC, VOC, Cu, Zn, 95

96 nekov. předmětů, rafinérie ropy skladování a manipulace, výr. nebo tav. (slévání) neželezných kovů manipulace, rozt. a odlév. PAU, F, silné anorg. kyseliny Iva Vodáková DURABO Čelákovice Polygrafie knihtisk Čelákovice TOS-MET slévárna a.s. Apl. NH aplikace nátěrových hmot, mimo 4.2. až 4.7., obrábění a broušení kovů (mimo třískového obrábění), průmyslové zpracování dřeva, slévárny želez. kovů doprava a manipulace se vsázkou, tav v elektr. indukční peci Čelákovice V-PLAST s.r.o. Polygrafie jiné tiskařské postupy Čelákovice TZL, VOC Vodovody a kanalizace MB, a.s. ČOV Čelákovice JOKEY PRAHA CZ, s.r.o. ALBA CR, spol. s r.o. - Škvorec zdroj: ČHMÚ, TZL tuhé emise CO oxid uhelnatý TOC org. látky (OC) Sn cín a jeho sloučeniny Cr6 chrom šestimocný Cu měď a její sloučeniny Cl org. sloučeniny chloru Co kobalt a jeho sloučeniny HCl plynné sloučeniny choru ČOV Výroba a zpracování ostatních syntetických polymerů a výroba kompozitů, s výjimkou kompozitů uvedených jinde Zdroje nevyjmenované (body až přílohy č. 2 k zák. č. 201/2012) SO2 oxid siřičitý NOx oxidy dusíku Čelákovice Mochov Škvorec PAU polycyklické aromatické uhlovodíky Pb olovo a jeho sloučeniny Cd kadmium a jeho sloučeniny F org. sloučeniny fluoru CN - kyanid Ni nikl a jeho sloučeniny VOC těkavé organické látky PCDD/PCDF polychlorované dibenzodioxiny a dibenzofurany PCB polychlorované bifenyly Zn zinek a jeho sloučeniny TZL, SO2, NOx, CO, TOC, VOC TZL, SO2, NOx, CO, VOC, As, Cd, Pb, PAU, PCDD/PCDF, PCB TOC TZL, SO2, NOx, CO, TOC, VOC Kvalita vody Řešeným územím protéká řeka Labe a její přítok Jizera a západní hranici ORP tvoří řeka Vltava. Dále je v území několik vodních toků a vodních nádrží. V SV části je druhý nejvýznamnější zdroj pitné vody pro Prahu Vodní zdroj Káraný. Jedná se o zdroj podzemní vody. V řešeném území je několik lokalit, kde se sledují podzemní vody a jeden profil sledování jakosti povrchových vod Libčice Vltava (CHMI_1046). Objekty sledování podzemních vod vrty, včetně uvedení lokalit, kde se sleduje jakost podzemních vod, uvádí následující tabulka. TABULKA 41 SLEDOVÁNÍ JAKOSTI PODZEMNÍCH VOD Lokalita DBČ sledování jakosti podzemních vod Odolena Voda (Dolínek) VP0707 Mratín VP0685 ano Záryby (Martinov), HP 44 A VP0717 ano Křenek VP

97 Dřísy Konětopy Hlavenec Brandýs nad Labem Stará Boleslav Nový Vestec Vyšehořovice VP0682 VP0689 VP0681 VP0678 VP0675 VP7420 Čistírny odpadních vod pro veřejnou kanalizaci jsou v obcích: Bašť (ČOV ve špatném technickém stavu (2006)), Borek (2012 kapacita ČOV nedostatečná, technicky zastaralá, navržena intenzifikace a rozšíření), Bořanovice, Brandýs nad Labem Stará Boleslav, Brázdim, Čelákovice, Dobročovice, Dřevčice, Dřísy, Hlavenec, Horoušany, Hovorčovice, Husinec Řež, Jenštejn, Jirny, Klecany (2010 navržena intenzifikace a rozšíření ČOV), Klíčany, Květnice (2010 plná kapacita), Křenek Lázně Toušeň, Líbeznice, Měšice (téměř plná kapacita 96%), Mratín (2008 plná kapacita ČOV, navrženo její rozšíření), Nehvizdy, Nová Ves (plná kapacita a havarijní stav, 2007), Nový Vestec, Odolena Voda (2008 plná kapacita, navrženo rozšíření ČOV a kanalizace), Panenské Břežany, Předboj, Radonice (ČOV Vinoř), Sluhy (ČOV Mratín), Sudovo Hlavno, Svémyslice, Šestajovice (90% obyvatel obce), Úvaly, Veleň, Vodochody, 97

98 Vyšehořovice, Zápy, Záryby (ČOV Kostelec nad Labem, uvažováno o vlastní ČOV), Zdiby (kanalizace není kompletní, ČOV v Přemyšlení), Zeleneč, Zlatá. Ostatní obce a stav likvidace odpadních vod Brandýs nad Labem Stará Boleslav místní část Popovice. Odpadní vody jsou zachycovány v bezodtokových jímkách a vyváženy na zemědělské pozemky. Není investičně a provozně výhodné budovat ČOV a kanalizační síť. Návrh řešení po roce 2015: kombinace domácích mikročistíren a výstavby nových/rekonstrukcí stávajících akumulačních jímek. 2006: plán dodělat kanalizaci. Dobročovice celé území je odkanalizováno a odpadní vody vedené na ČOV Dobročovice. Dřísy je budován systém kanalizace,, je zrealizovaná splašková kanalizace s odváděním odpadních vod z obcí Nedomice, Ovčáry, Konětopy a Sudovo Hlavno na navrhovanou ČOV Dřísy. Hlavenec Odkanalizováno je 100% bytů, zakončení na obecní ČOV. Husinec nemá systém kanalizace, bezodtokové jímky jsou vyváženy na ČOV v areálu ÚJV v Řeži. Uvažováno s výstavbou nové kanalizační sítě, napojení na kanalizaci v obci Řež a na ČOV v areálu ÚJV Řež. Jenštejn Dehtáry nemá systém splaškové kanalizace, odpadní vody jsou předčišťovány v septicích a vypouštěny do povrchových vod, cíl: renovace a nové jímky a septiky, v roce 2020 odpadní vody likvidovány na ČOV obce Jenštejn. Káraný nemá systém kanalizace, bezodtokové jímky vyváženy na ČOV Skorkov zkušební provoz tlakové kanalizace a ČOV. Konětopy není systém kanalizace, odpadní vody předčišťovány v septicích a částečně zachycovány v bezodtokových jímkách a vyváženy na zemědělsky využívané pozemky. U dvou objektů jsou domovní mikročistírny s odtokem povrchových vod. Zpracovaná projektová dokumentace na splaškovou kanalizaci s odváděním odpadních vod na ČOV Dřísy. Kostelní Hlavno nevíme, předpoklad že není ani ČOV ani kanalizace, uvažováno s výstavbou nové kanalizační sítě odváděny odpadní vody z obce Sudovo Hlavno, uvažováno s výstavbou nové ČOV (mechanicko-biologická s nitrifikací) jednání s AČR ohledně napojení na ČOV AČR Stará Boleslav. Podmínkou je modernizace ČOV, kterou vojenská správa připravuje. Křenek má vlastní ČOV a kanalizaci. Květnice ČOV dokončená v roce 2003 je již plně vytížená, navrženo rozšíření a intenzifikace ČOV, vyčištěné vody vypouštěny do Sibřinského potoka. Lhota není systém kanalizace, bezodtokové jímky vyváženy na zemědělsky využívané pozemky (48%) nebo na ČOV v Borku a v Kostelci nad Labem (20%). 32% obyvatel domovní mikročistírny s následným vsakováním do terénu. Navrženo řešení kombinace domovních mikročistíren a akumulačních jímek. Vyčištěné vody lze vypouštět do vod podzemních. Realizace po roce 2015, v roce 2020 veškeré odpadní vody akumulované v jímkách likvidovány na ČOV obce Dřísy. Máslovice není systém kanalizace, bezodtokové jímky vyváženy na zemědělsky využívané pozemky, uvažuje se s výstavbou kanalizační sítě s odvodem odpadních vod na navrhovanou ČOV v obci Vodochody. Mochov není systém kanalizace, bezodtokové jímky vyváženy na ČOV v Čelákovicích, uvažuje se o výstavbě nové kanalizační sítě a výstavbou nové ČOV. 98

99 Nehvizdy část obce Nehvízdky nemá kanalizaci, bezodtokové jímky vyváženy na ČOV Nehvizdy. Tento stav i nadále. Nová Ves není systém kanalizace, odpadní vody částečně předčištěny v septicích a částečně zachycovány v bezodtokových jímkách a vyváženy na ČOV v Brandýse nad Labem Staré Boleslavi. Zpracována projektová dokumentace k ÚŘ řešení výstavby tlakové kanalizace a ČOV. Panenské Břežany obec má ČOV o kapacitě 450 EO, je plánováno její rozšíření - zvýšení kapacity na 900 EO Podolanka není systém kanalizace, bezodtokové jímky vyváženy na ČOV v Praze 9 (Čakovice, Kbely). Uvažováno s výstavbou nové kanalizační sítě, ústící do ČOV Vinoř. Polerady není systém kanalizace, bezodtokové jímky (60%) vyváženy na ČOV v Brandýse nad Labem, předčištění v septicích (40%) a vypouštění do povrchových vod. Vypracovaný návrh na splaškovou kanalizaci a ČOV, ale není investičně výhodné. Návrh řešení: kombinace domovních mikročistíren a akumulačních jímek vyvážených do ČOV Veliký Brázdim. Přezletice není systém kanalizace, bezodtokové jímky vyváženy na ČOV ve Vinoři. Uvažováno s výstavbou nové kanalizační sítě s odvodem na ČOV Vinoř. Sedlec nemá systém kanalizace, bezodtokové jímky vyváženy na ČOV v Čelákovicích. Z 80% vybudovaná oddílná kanalizační soustava, ale není ČOV tedy nefunkční kanalizace. Sibřina není systém kanalizace, bezodtokové jímky vyváženy na ČOV v Úvalech u Prahy a na zemědělsky využívané pozemky. Probíhá výstavba tlakové kanalizace a ČOV, termín dokončení Sluhy částečně systém kanalizace, jinak bezodtokové jímky vyvážené na ČOV v Brandýse nad Labem, předčišťovány v septicích a domovních mikročistírnách a vypouštěny do dešťové kanalizace. Probíhá výstavba kanalizace s termínem dokončení Sudovo Hlavno Je dokončena kanalizace. Svémyslice celá obec odkanalizována, ČOV vypouští do Svémyslického potoka. není systém kanalizace, bezodtokové jímky vyváženy na zemědělsky využívané pozemky. Zpracovaná projektová dokumentace na výstavbu tlakové kanalizace a ČOV, stavba připravena k zahájení. Šestajovice 10% obyvatel bezodtokové jímky vyvážené na ČOV Šestajovice Škvorec není systém kanalizace, bezodtokové jímky vyváženy na zemědělsky využívané pozemky. 10 objektů má domácí mikročistírnu se vsakováním do terénu. Vydané vodohospodářské rozhodnutí na výstavbu kanalizace a ČOV. Výstavba zahájena V místní části Třebohostice návrh kombinace domovních mikročistíren a akumulačních jímek vyvážených na ČOV Škvorec. Veliká Ves. Je vybudován kanalizační systém, kapacita ČOV je téměř plná. Pro bytové domy vybudována domácí mikročistírna vypouštění do rybníka za obcí. Uvažováno s výstavbou nové kanalizační sítě a ČOV. Větrušice není sytém kanalizace, bezodtokové jímky vyváženy na ČOV v Klecanech. Uvažováno s výstavbou kanalizace a ČOV. Vodochody Nová výstavba kanalizace a ČOV. Vyšehořovice není systém kanalizace, bezodtokové jímky vyváženy na ČOV v Nehvizdech. Uvažováno s výstavbou kanalizace a ČOV. V místní části Kozovazy návrh řešení kombinace domovních mikročistíren a akumulačních jímek vyvážených do ČOV Vyšehořovice. Zdiby uvažováno s dostavbou kanalizační sítě. Místní část Brnky nemá kanalizaci, bezodtokové jímky jsou vyváženy na ČOV Přemyšlení. Doporučení kombinace domácích mikročistíren a akumulačních jímek vyvážených jako doposud. 99

100 Zeleneč místní část Mstětice není systém kanalizace, bezodtokové jímky vyváženy na ČOV Zeleneč. Návrh kombinace domácích mikročistíren a akumulačních jímek s vyvážením jako doposud. Zlatá Obec má v nové části vybudovanou kanalizaci a vlastní ČOV. Cílem je připojení všech zdrojů odpadních vod na tuto ČOV. Zlonín není systém kanalizace, bezodtokové jímky vyváženy na ČOV v Měšicích. Uvažováno s výstavbou kanalizace a ČOV Odpady Zařízení k využívání, odstraňování, sběru nebo výkupu odpadů na území ORP Brandýs nad Labem Stará Boleslav jsou uvedeny v následující tabulce. TABULKA 42 ZAŘÍZENÍ K VYUŽÍVÁNÍ, ODSTRAŇOVÁNÍ, SBĚRU NEBO VÝKUPU ODPADŮ Název firmy Obec IČO Oprávnění AVE CZ odpadové hospodářství s.r.o. Brandýs nad Labem Stará Boleslav Nakládání s komunálním odpadem, která zahrnuje i nakládání s tříděným odpadem, sběr nebezpečných a objemných odpadů a provoz sběrných dvorů. TAPAS BOREK, s.r.o. Borek Využití odpadu k terénním úpravám Adelon s.r.o. CIUR a.s. Confal a.s., organizační složka Jiří Šrámek JP-recyklace, s.r.o. Leoš Kysela Miroslav Havelka R. A M. PRODUKT s.r.o. Roman Lukeš Sběr druhotných surovin s.r.o. STAVOKOMPLET spol. s r.o. TSR Czech Republic s.r.o. Brandýs nad Labem Stará Boleslav Brandýs nad Labem Stará Boleslav Brandýs nad Labem Stará Boleslav Brandýs nad Labem Stará Boleslav Brandýs nad Labem Stará Boleslav, Šestajovice Brandýs nad Labem Stará Boleslav Brandýs nad Labem Stará Boleslav Brandýs nad Labem Stará Boleslav Brandýs nad Labem Stará Boleslav Brandýs nad Labem Stará Boleslav, Líbeznice Brandýs nad Labem Stará Boleslav Brandýs nad Labem Stará Boleslav Sběr odpadu Recyklace odpadu Sběr odpadu Sběr odpadu Sběr odpadu Skladování odpadu nebezpečných odpadů, sběr odpadu Třídění odpadu, sběr odpadu Sběr odpadu Sběr odpadu Sběr odpadu Biodegradace odpadu Sběr odpadu František Petružálek Brázdim Sběr odpadu KOVOHUTĚ HOLDING DT, a.s. Čelákovice Sběr odpadu SD Kovo Mladá Boleslav, a.s. Čelákovice Třídění odpadu Technické služby Čelákovice, příspěvková organizace Čelákovice Sběrný dvůr, sběr odpadu ZEMOS AGRO SEDLČÁNKY Čelákovice, Mochov Kompostování odpadu 100

101 zemědělská a obchodní a.s. Rostislav Kalčík Dřísy Demontáž autovraku, sběr autovraku Agrio s.r.o. Hovorčovice Sběr odpadu L.O.B. s.r.o. Hovorčovice Fyzikálně-chemické metody P.F.B.TRANSPORT, spol. s r.o. Hovorčovice Sběr odpadu..s.a., spol. s.r.o. Jirny Sběr odpadu Jiří Hájek Jirny Sběr odpadu Město Klecany Klecany Sběrný dvůr, skladování odpadu nebezpečných odpadů MHM EKO s.r.o. Klecany Mechanické úpravy elektroodpadu PRAKTIK systém s.r.o. Klecany Sběr odpadu RECYKLACE EKOVUK, a.s. Klecany Sběr elektroodpadu Pískovna Klíčany HBH, spol. s r.o. Klíčany Využití odpadu k terénním úpravám Miroslav Pýcha Konětopy Sběr odpadu Jaroslav Vítek Líbeznice Demontáž autovraku, sběr autovraku Stabilplastik, spol. s r.o. Líbeznice Drcení odpadu, sběr odpadu, fyzikálněchemické metody DEKONTA, a.s. Mratín Dekontaminace odpadu Milan Duras Mratín Sběr odpadu LOGLA, s.r.o. Nehvizdy Využití odpadu k terénním úpravám GOOD LUCK, spol. s r.o. Odolena Voda Drcení odpadu Ing. Jaroslav Bačina Odolena Voda Kompostování odpadu Ing. Markéta Severová - AGROMARKET Odolena Voda Kompostování odpadu Miloslav Tahlavský Odolena Voda Sběr odpadu SIDER s.r.o. Odolena Voda Sběr odpadu SITA Bohemia a.s. Odolena Voda Daniel Chebek Polerady Sběr odpadu D.L.SERVIS s.r.o. Přezletice Sběr odpadu Josef Vítek Ing. - SYRAEL Sluhy Sběr odpadu Mechanické úpravy elektroodpadu, drcení elektroodpadu, sběr elektroodpadu František Maška Svémyslice Sběr odpadu, drcení odpadu Jan Pospíšil Šestajovice Sběr odpadu Jaroslav Brtek Šestajovice Sběr odpadu Huber Neumann EKOFLOR Škvorec Využití odpadu k rekultivaci David FIDLER Úvaly Jaroslav Pölderl - ŽELKOV Úvaly Sběr odpadu KC trans, s.r.o. Úvaly Sběr odpadu POSKIER s.r.o. Úvaly Sběr odpadu SK-EKO Systems s.r.o. Úvaly Sběr odpadu SLEDGE, s.r.o. Úvaly Drcení odpadu STAVMEKO s.r.o. Úvaly Sběr odpadu Luboš Princ Veleň Sběr odpadu Sběr odpadu, sběr autovraku, demontáž autovraku Bohuslav Brůžek Záryby Sběr odpadu 101

102 EPR DW s.r.o. Záryby - Martinov Sběr odpadu RELIMEX, spol.s r.o. Záryby - Martinov Sběr odpadu REO, s.r.o. Záryby BAUFELD ekologické služby, s.r.o. Zeleneč Jaroslav Šťastný Zeleneč Sběr odpadu Sběr odpadu, třídění odpadu, drcení odpadu Skladování odpadu nebezpečných odpadů, recyklace odpadu Obec Zeleneč Zeleneč Skladování odpadu ostatních odpadů Zdroj: POH Středočeského kraje, Podle seznamu skládek odpadů (VÚV T.G.M. - CeHO, stav k ) se nachází aktivní skládka na území obce Nehvizdy NEHVIZDKY skládka TOS MET Čelákovice (oprávněná osoba TOS MET, slévárna a.s., IČO: , skupina skládky S-IO) Staré ekologické zátěže V rámci podkladů pro ÚAP jsou na území SO ORP Brandýs nad Labem Stará Boleslav evidovány tyto staré ekologické zátěže. ( TABULKA 43 STARÉ EKOLOGICKÉ ZÁTĚŽE ID Název katastrálního území Název lokality celková kontaminovaná plocha (m 2 ) denní počet ohrožených obyvatel Odolena Voda - Dolínek Čelákovice Úvaly u Prahy Aero Vodochody a.s. Více než m Benzina s.r.o. ČSPHM Čelákovice Benzina s.r.o. ČSPHM Úvaly neznámo Úvaly u Prahy Skládka Hodov neznámo Následuje výčet důležitých informací o starých ekologických zátěžích. Aero Vodochody a.s.: na lokalitě a v jejím okolí se nachází více než 40 vystrojených sanačních a monitorovacích vrtů. Na lokalitě přetrvává kontaminace saturované zóny a kontaminace stavebních materiálů v chemických provozech. Předmětem zájmu je i bezejmenný rybníček v Březí, kde byla zjištěna kontaminace rybničních sedimentů, nápravné opatření dosud nezahájeno. (2010) Benzina s.r.o. ČSPHM Čelákovice: analýzou rizik nebylo žádné riziko identifikováno. Průzkumnými pracemi byla ověřena jen velmi nízká míra zbytkového ropného znečištění v zeminách, v podzemních vodách nebyla zjištěna žádná indikace znečištění ropnými látkami. Nízké zbytkové znečištění nemá žádný migrační potenciál a nepředstavuje žádné riziko pro lidské zdraví ani okolní ekosystémy. (2009) Benzina s.r.o. ČSPHM Úvaly: dosud nehodnoceno Skládka Hodov: dosud nehodnoceno Radonové ohrožení Další hygienické závady území Průměrná míra aktivity (výskytu) radonu v různých jednotkách geologického podloží je orientačně naznačena v mapách radonového indexu. Hodnoty jsou členěny do 3 kategorií: převažující radonový 102

103 index nízký, střední a vysoký. V případě zařazení území do kategorie středního a vysokého rizika pronikání radonu je nutno při výstavbě realizovat protiradonová opatření dle vyhlášky MZ ČR č. 76/1991 Sb., o požadavcích na omezování ozáření z radonu a dalších přírodních radionuklidů. Hodnota radonového indexu je na většině území nízká. Střední hodnota radonového indexu je převážně v ostrůvku jihozápadně od Brandýsa nad Labem a severně od Úval. Jižně od Škvorce je oblast s vysokou hodnotou radonového indexu. OBRÁZEK 22 MAPA RADONOVÉHO INDEXU (ZDROJ: ČGS) Území v dosahu liniových zdrojů emisí a hluku Míra ovlivnění území je závislá na intenzitě dopravy a složení dopravního proudu (např. podíl těžké nákladní dopravy). Nejvýznamnějším zdrojem hluku je silniční a železniční doprava. Zdroje hluku lze z hlediska druhové skladby charakterizovat jako liniové, plošné a bodové. Liniové zdroje představují v zájmovém území silniční a železniční komunikace. Plošné zdroje hluku mohou být průmyslové, výrobní a skladovací areály, v zájmovém území též sportovní areály a parkoviště. Jako 103