Porovnání vybraných pojišťoven v ČR a Rusku

Transkript

1 Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra bankovnictví a pojišťovnictví Porovnání vybraných pojišťoven v ČR a Rusku Bakalářská práce Autor: Alexander Novikov Bankovní management Vedoucí práce: Ing. Helena Cetlová Praha Duben, 2012

2 Prohlášení Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci zpracoval samostatně a s pouţitím uvedené literatury. Svým podpisem stvrzuji, ţe odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzí, a jsem seznámen se skutečností, ţe se práce bude archivovat v knihovně BIVŠ a dále bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronických vysokoškolských prací. V Praze dne Alexander Novikov 2

3 Poděkování Na tomto místě by chtěl poděkovat své vedoucí za cenné rady a doporučení poskytnuté při psaní této bakalářské práce. 3

4 Anotace Tato bakalářská práce se zabývá srovnáním vybraných pojišťoven v České republice a v Ruské federaci. V první části se věnuje otázce regulace pojišťovnictví v obou zemích, právním předpokladům existence pojišťoven. Součástí první části je postavení a úloha dohledu nad pojišťovnami, postavení kontrolního a řídicího organu. Druhá část práce je věnována samotnému srovnání pojišťoven v České republice a v Rusku dle následujících kritérií: nabízené produkty, oblasti působení, ceny produktů, zákazníci apod. Pro srovnání jsou vybrány následující pojišťovny: Česká pojišťovna a.s. v České republice a Rosgosstrah v Ruské federaci. Klíčová slova: pojištění, pojistný trh, Rosgosstrach, Česká pojišťovna, pojišťovny. Annotation This thesis focuses on the comparison of selected insurance companies in the Czech Republic and Russian Federation. The first part deals with the issue of insurance regulation in both countries, the legal assumptions of existence of insurance. The first part is the position and role of supervision of insurance companies, a monitoring and control authority. The second part is dedicated to the comparison of insurance companies in the Czech Republic and Russia, according to the following criteria: the products offered, areas of operation, pricing, products, customers, etc. For comparison, selected the following insurance: Czech Insurance Company in the Czech Republic and the Russian Federation Rosgosstrah. Keywords: insurance, insurance market, Rosgosstrach, Česká pojišťovna, insurance companies. 4

5 Obsah Úvod Pojišťovnictví výklad důleţitých pojmů a předpokladů Pojišťovnictví v České republice Dosavadní vývoj pojišťovnictví v České republice Právní úprava pojišťovnictví Pojišťovací zprostředkovatelé Orgán dohledu a dozoru Typy pojištění Pojišťovnictví v Ruské federaci Dosavadní vývoj pojišťovnictví v Ruské federaci Právní úprava pojišťovnictví v Ruské federaci Orgán dohledu a dozoru Typy pojištění Porovnání analýzy vývoje pojišťovnictví v obou zemích Základní charakteristika vybraných pojišťoven Dosavadní vývoj makroekonomických veličin v České republice a Ruské federaci Vývoj makroekonomických ukazatelů v České republice Vývoj makroekonomických ukazatelů v Ruské federaci Vývoj pojistného trhu v obou zemích Celkové předepsané pojistné v ČR a Rusku Česká pojišťovna a.s Rosgosstrach Produkty nabízené vybranými pojišťovnami Česká pojišťovna a.s

6 2.5.2 Rosgosstrach Porovnání vybraných produktů Porovnání makroekonomického vývoje České republiky a Ruska Porovnání vybraných pojišťoven Porovnání vybraných produktů Odhad budoucího vývoje vybraných pojišťoven Shrnutí poznatků Závěr Seznam pouţité literatury Příloha 1: Srovnání pojišťovacích zprostředkovatelů Seznam tabulek a obrázků

7 Úvod Česká republika a Ruská federace patří k bývalým státům s komunistickým reţimem. Vše západní včetně základních rysů trţní ekonomiky bylo cizí, a proto nepřijatelné. Během uplynulých dvaceti let prošly tyto země velkými změnami: pád komunistického reţimu znamenal nahrazení vlády demokratickými stranami, zavedení trţního hospodářství, orientace na západní ekonomiky a sledování nových trendů ve vyspělých západních státech. Hlavními oblastmi, které bylo třeba výrazně transformovat, byly: bankovnictví, pojišťovnictví, burzy, televize a rozhlas apod. - tyto oblasti bylo nezbytné deregulovat a demonopolizovat, coţ zpočátku způsobilo hodně problémů, především z důvodu neschopnosti fungovat za nových podmínek. V některých oblastech se řízení ujali nedůvěryhodné osoby, coţ bylo příčinou ekonomických problémů v devadesátých letech. Bylo nutné všechny oblasti regulovat detailněji a vytvořit takový legislativní rámec, který by odpovídal podmínkám trţní ekonomiky. V České republice měl značný vliv na realizaci potřebných změn vstup do Evropské unie. Vzhledem k přísným podmínkám vstupu měla Česká republika přizpůsobit legislativní normy a poţadavky a přiblíţit úpravu bankovnictví a pojišťovnictví evropským standardům. Nové právní předpisy přinesly značné změny a jinou orientace českého trhu s pojišťovnictvím. Vznikaly nové společnosti, nabízející stále nové produkty za mnohem výhodnější ceny, na trh vstupovaly zahraniční pojišťovny, a to jak z těch nejvyspělejších států, tak i ze států slabších. Nová právní úprava se měla zaměřit právě na regulaci vztahů mezi pojišťovnou a klientem a zamezení rizik klamání spotřebitele. Ruská federace se stala obrovským trhem s velkým potenciálem. Ruská mentalita dřív nepřipouštěla pojištění majetku, odpovědnosti nebo ţivota za určitou částku peněz. V současné době je pojištění součástí života každého občana Ruské federace, bez něhoţ se nemůţe obejit. Některé typy pojištění jsou povinné ze zákona, jiné jsou doporučené, nicméně jenom jednotlivec můţe posoudit, zda potřebuje konkrétní pojištění a je ochotný za něj vynaloţit určitou částku peněz. Rusové se stále obávají, ţe při vzniku pojistné události nedostanou pojistnou prémii a budou muset jit k soudu a přistoupit na zdlouhavé a finančně náročné soudní řízení. Tyto předsudky je velice složité vyvrátit, jenom dobrá praxe a zkušenost můţe přivést k důvěryhodnosti pojišťoven a poptávce po produktech. 7

8 V současné době se pojištění díky postupnému lepšímu chápání jeho funkce stává více rozšířenou sluţbou. Pojišťovny aktivně oslovují potenciální zájemce formou reklam a jiných marketingových aktivit. Vytvářejí nové komplexnější produkty šité klientům na míru. Cílem této bakalářské práce je charakterizovat stávající situaci a podmínky v oblasti pojišťovnictví v České republice a Ruské federaci. Analyzovat změny, které nastaly z důvodu přechodu k tržní ekonomice, vyhodnotit postavení pojišťoven na trhu a zanalyzovat produkty nabízené pojišťovnami v obou státech. První kapitola této bakalářské práce obsahuje vymezení základních teoretických pojmů a předpokladů pro účely výzkumu. Jsou zde vymezeny pojmy z oblasti pojišťovnictví, legislativního rámce pojišťovnictví a z oblasti regulace a dohledu nad pojišťovacími subjekty. Druhá kapitola představuje aplikační část práce. V ní se pojednává o konkrétních vybraných pojišťovnách Českou pojišťovnu a.s. v České republice a Rosgosstrach v Ruské federace. Této společnosti byly vybrány proto, ţe jsou největšími pojišťovnami ve vybraných zemích, a proto nejlépe ukazují praktiky z oblasti pojišťovnictví. Součástí druhé části je analýza statistických dat a údajů z oblasti pojišťovnictví v České republice a v Ruské federaci. Praktická část obsahuje popis a hodnocení vybraných pojišťoven, které jsou velmi vhodné pro srovnávání, protoţe jsou největšími pojišťovnami v těchto státech a mají velmi silné postavení na trhu s pojišťovacími sluţbami. Součástí druhé kapitoly je téţ představení vybraných společností, jejich postavení na trhu, počet zaměstnanců, vnitřní struktura. Důleţité je ukázat, jaké pojišťovací produkty se nabízejí v obou zemích. Je jasné, ţe se tyto státy výrazně liší dle několika kritérií velikostí státu, ekonomické a politické situace, kupní síly obyvatel apod., proto se práce zaměřuje na rozdíly mezi systémy pojišťovnictví v obou těchto zemích. Metodologie práce V bakalářské práci předmětem srovnávání jsou následující pojišťovny: 1) Česká pojišťovna v České republice a 2) Rosgosstrach v Ruské federaci. Pojišťovny se porovnají podle následujících kritérií: počet poboček, dceřiných společností a filiálek, velikost společnosti, počet kmenových zaměstnanců a pojišťovacích agentů, nabízené produkty, oblasti působení, 8

9 ceny produktů, finanční výsledky hospodaření, zákazníci apod. V práci se pouţívají metody empirického výzkumu: sběr dat a poznatků, statistických údajů. Na základě zjištění se provádí srovnávací analýza dle výše stanovených kritérií. Jedná z analýz se týká makroekonomických ukazatelů ve vybraných státech, která ukazuje předpoklady pro vývoj pojišťovnictví v Ruské federaci a České republice. Vybrané údaje o pojišťovnách a produktech jsou zdokumentovány v tabulkách a grafech, které jsou nedílnou součástí samotné práce. Hlavními produkty pro srovnávání jsou produkty ze skupiny ţivotního a majetkového pojištění. Analýza a komparace získaných poznatků vychází z literární rešerše odborné literatury a webových stránek a vlastních zjištění u analyzovaných pojišťoven. 9

10 1 Pojišťovnictví výklad důležitých pojmů a předpokladů Oblast pojišťovnictví je velice zvláštní a specifickou službou pro firmy i pro občany. Pojištění je bezesporu finanční služba, která je charakteristická tím, ţe klient nesvěřuje své finanční prostředky pojišťovně, ale předplácí určitou částku peněz, aby v případě nepříznivé situace mohl dostat pojistné plnění ve výši podstatně větší částky peněz. Další charakteristikou pojišťovacích sluţeb je časový rozdíl mezi platbou pojistného a výplatou pojistného plnění. Můţe se stát, ţe pojistná událost nenastane, potom pojišťovna nevyplácí nic. Pojistné plnění se vyplácí z rezervy, kterou pojišťovna vytváří z pojistného, placeného klienty. Důleţité je, aby pojišťovna uměla hospodařit se svěřenými prostředky a vždy měla dostatek prostředků pro výplatu pojistného plnění. Hlavním cílem pojišťovny není jenom přilákat potenciálního spotřebitele, ale téţ zamezit vzniku nežádoucích situací, resp. zváţit moţnost výskytu takové situace a eliminovat významná rizika. Pro oblast pojišťovnictví platí určitá pravidla, která budou popsaná v této práci jednotlivě pro Českou republiku a pro Ruskou federaci. V současné době je pojištění nutností. Díky pojištění a rozvinutého systému pojišťoven a zajišťoven se stabilizuje ekonomika a zvyšuje se hrubý domácí produkt v zemi. Kdyţ se občané nebojí pojistit, vypovídá to o pevném pojišťovacím systému a o stabilní ekonomice. V poslední době je pojištění nezbytnou nutností téţ proto, ţe kvůli přírodním a klimatickým změnám se stává víc katastrofických událostí: povodní, zemětřesení, tsunami, lesní poţáry apod. Přírodní katastrofy jsou i v oblastech, ve kterých se dřív nevyskytovaly, coţ se odráţí na nabídce pojišťovacích produktů. Další typy rizik jsou spojené s technickým a technologickým pokrokem víry v počítačích, činnost hackerů a riziko ztráty důleţitých dat z přenosného počítače. I v této oblasti se vytváří nové typy pojištění, které lákají potenciální klienty. Na pojišťování a jejich činnosti i hospodářských výsledcích se výrazně odrazila finanční a ekonomická krize let 2008 a Mnoho firem ukončilo svou činnost likvidací, jiné firmy sníţily počty zaměstnanců. Tyto skutečnosti vyvolávají potřebu změn v regulaci této sféry. Výše popsané změny předpokládají nové způsoby regulace této sféry. 10

11 1.1 Pojišťovnictví v České republice Dosavadní vývoj pojišťovnictví v České republice Pojišťovnictví v České republice má dlouholetou tradici. Jiţ od konce 17. století jsou zmínky v archivech o typech pojištění a snaze lidí se zabezpečit proti neţádoucím situacím. Nejdřív vznikaly nejjednodušší typy pojištění vytvářel se jednotný fond, kam občané povinně přispívali peněţními částkami. Celková částka by měla pokryt ztráty v případě poţárů nebo jiných přírodních kalamit. Jiţ v 18. století byla zřízena první pojišťovna proti ohni, která fungovala velice krátce, ale byla nahrazená dvěma zahraničními pojišťovnami se sídlem ve Vídni a Terstu. V roce 1827 vznikl první český pojišťovací ústav, který byl posléze přejmenován na První českou vzájemnou pojišťovnu. Ve stejné době na Moravě vznikla Moravsko-slezská vzájemná pojišťovna. Obě organizace poskytovaly jen základní typy pojištění, další sloţitější produkty se v nabídkách pojišťoven objevily později. V průběhu dalších desetiletí vznikaly nové instituce, mezi něţ patří zejména: Asekurační spolek cukrovarníků, Pražská městská pojišťovna. Jedna ze současně známých pojišťoven Slávia vznikla v roce Nejdřív byla zaměřená na případy smrtí a doţití, později rozšířila svou působnost a začala nabízet rozlišné typy pojištění. První česká zajišťovací banka v Praze vznikla o několik let později její vznik znamenal začátek historie zajišťovnictví v České republice. České pojišťovnictví se vyvíjelo velice dynamicky i přes otřesy v roce 1870 (poţáry mlýnů v Čerticích), požár Národního divadla v roce 1881 (největší pojistná škoda za jednu pojistnou událost v 19. století). Na konci 19. století začátku 20. století vznikají další velké pojišťovací ústavy známé doteď, zejména Hasičská vzájemná pojišťovna v Brně. V období první světové války byla na českém území velká inflace, proto situaci zvládaly jen pojišťovny, které měly většinu peněz v jiných aktivech, než hotovosti. V době existence Československé republiky se pojišťovnictví rozvíjelo stále více, vznikaly nové ústavy (např. Pojišťovna průmyslu kvasného, Národní pojišťovna, Atlas, Domov, Union, Labe). Tuzemské ústavy přitahují zahraniční kapitál, do země se integrují zahraniční společnosti. V období druhé Světové války oblast pojišťovnictví na českém území bylo podřízené německým podnikům. Vydávaly se diskriminační právní předpisy, některé pojišťovny byly dokonce donuceny k fúzi se zahraničními společnostmi. 11

12 V roce 1945 bylo evidováno celkem 733 pojišťoven 1. V tomtéţ roce došlo ke znárodnění soukromého pojišťovnictví. Všechny soukromé pojišťovny se přeměnily na národní podniky, nakonec se sjednotily do pěti velkých institucí: 1) Pojišťovna Slavie, 2) Praţská městská pojišťovna, 3) Nemocenská pojišťovna, 4) První Československá pojišťovna, 5) První česká zajišťovací banka. V roce 1948 z těchto pěti institucí vznikla jediná monopolní pojišťovna - Československá pojišťovna, národní podnik. Dále se tato organizace přeměnila v Českou státní pojišťovnu, která zachovala postavení monopolu. Monopol českého pojišťovnictví trval až do devadesátých let. Zákonem č. 185/1991 Sb. se v roce 1991 zrušil monopol České státní pojišťovny, coţ bylo podnětem pro vznik nových pojišťovacích organizací, zjednodušily se podmínky provozování pojišťovny, včetně liberalizace právní formy. V devadesátých letech vznikaly zákony nařizující nové typy pojištění (například, úrazové pojištění nebo pojištění odpovědnosti vůči zaměstnancům apod.) Velkou změnou ve vývoji pojišťovnictví na českém území byl vznik České asociace pojišťoven v roce Asociace byla sdruţením cca 30 společností, pro které byla sjednocená pravidla podnikání v oblasti pojišťovnictví, stanovené základní principy pro tuto oblast apod. Od roku 1998 je členem Evropské federace národních asociací pojistitelů Comité Européen des Assurances. 2 V posledním desetiletí firmy působící v oblasti pojišťovnictví se snaţí přizpůsobit měnícímu se trhu a nabídnout takové produkty, které zákazník potřebuje pro své účely. Dynamiky vývoje trhu s pojišťovnictvím je ukázána v následující tabulce. Základní údaje zahrnují data o počtu pojišťoven, celkovém vyplaceném pojistném a celkovém vybíraném pojistném Finanční vzdělání Dostupné na: citace dne

13 Tabulka 1: Základní údaje o pojišťovacím trhu v České republice k Počet pojišťoven Pojistná plnění (mld. Kč) ,3 373,6 - - Předepsané pojistné (mld. 130,4 139, 5 144, Kč) Zdroj: výroční zprávy České asociace pojišťoven, dostupné na %AD+zpr%C3%A1vy, citace dne Právní úprava pojišťovnictví Regulace oblasti pojišťovnictví je prováděná pomoci tuzemských právních norem a zákonů, které vycházejí z evropských norem a standardů. Legislativa upravuje zvlášť některé prvky z oblasti pojišťovnictví. Pro naši práci jsou relevantní následující právní akty: Zákon č. 37/2004 Sb. o pojistné smlouvě. Je to samostatný právní akt, který vznikl v roce 2004, tedy jeho vznik byl spojen se vstupem České republiky do Evropské unie a nutnosti harmonizace vnitrostátních zákonů a komunitárního práva. Zákon č. 363/1999 Sb. o pojišťovnictví, který mimo jiné upravuje dozor nad oblasti pojišťovnictví. Zákon č. 363/1999 Sb. o pojišťovnictví upravuje právní formy pojišťoven. Dle tohoto zákona pojišťovna můţe být zaloţená jako akciová společnost nebo druţstvo. Zajišťovna musí být akciovou společností. 3 Zákon č. 363/1999 Sb. o pojišťovnictví upravuje právní postavení pojišťovacích zprostředkovatelů, agentů, makléřů Zákon č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě a o změně souvisejících zákonů V úvodních ustanoveních tohoto zákona se definuje pojem pojistná smlouva: Pojistná smlouva je smlouvou o finančních službách, ve které se pojistitel zavazuje v případě vzniku nahodilé události poskytnout ve sjednaném rozsahu plnění a pojistník se zavazuje platit pojistiteli pojistné odst. 2 zákona č. 363/1999 Sb. o pojišťovnictví 4 5 zákona č. 363/1999 Sb. 5 2 zákona č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě a o změně souvisejících zákonů 13

14 Zákon předepisuje povinné náležitosti pojistné smlouvy, zejména typ pojištění (škodové nebo obnosové), určení osoby pojistitele, pojistníka a oprávněné osoby, určení pojistné události a pojistného nebezpečí, určení výši pojistného, doby pojištění apod. Pojistná smlouva můţe být uzavřená dnem podpisu smlouvy nebo později, však zákon nezakazuje uzavření pojistné smlouvy zpětným datem, ale jen za zákonem stanovených podmínek. Za výjimkou krátkodobého pojištění pojistná smlouva musí mít písemnou formu. Pojištění lze uzavřít na třetí osobu (pojistník a pojištěný v tomto případě budou dvě rozlišné osoby) a ve prospěch třetí osoby (pojistné plnění v případě nahodilé události dostane třetí osoba). Dle tohoto zákona se pojistná událost musí hned (bez zbytečného odkladu) hlásit pojišťovně. Dalším povinným oznámením je změna výše pojistného, a to jak zvýšení, tak sníţení. Pojistné se můţe změnit z důvodu sníţení/zvýšení rizika výskytu pojistné události, změně sazeb pojistného apod. Důleţitým bodem pojistné smlouvy je lhůta, během níž pojistitel musí ukončit šetření události a vyplatit, resp. zamítnout vyplacení pojistného plnění. Tato lhůta činí tři měsíce a začíná běţet dnem oznámení události. Tato lhůta však můţe být prodlouţená, a to pokud pojistitel prokáţe důvodů, proč šetření nemůţe být ukončeno ve stanovené lhůtě. Pojištění můţe zaniknout: uplynutím doby pojištění, nezaplacením pojistného, a to minimálně měsíc poté, co byla pojistníkovi doručená upomínka o zaplacení pojistného, dohodou mezi pojistníkem a pojistitelem, výpovědi ze strany pojistitele nebo pojistníka, a to minimálně šest týdnu před uplynutím pojistného období, do dvou měsíců od uzavření pojistné smlouvy nebo do tří měsíců ode dne doručení oznámení vzniku pojistné události. Zákon č. 38/2004 Sb., o pojišťovacích zprostředkovatelích a samostatných likvidátorech pojistných událostí Činnost pojišťovacích zprostředkovatelů je téţ upravena zvláštním zákonem. Zákon stanoví podmínky pro zahájení činnosti a zřizování pojišťovacích poboček, způsoby poskytování sluţeb dočasně. Všechny pojišťovací zprostředkovatelé a likvidátoři pojistných události jsou vedeni ve speciálním rejstříku. Za zprostředkovatele se ale nepovaţuje zaměstnanec pojišťovny nebo zajišťovny, osoba poskytující poradenství v pojišťovnictví (pokud takové poradenství nevede k uzavření pojistné smlouvy). 14

15 Zákon definuje pojišťovací činnost jako odborná činnost spočívající v 1. předkládání návrhů na uzavření pojistných smluv nebo zajišťovacích smluv, 2. provádění přípravných prací směřujících k uzavření pojistných nebo zajišťovacích smluv, 3. uzavírání pojistných nebo zajišťovacích smluv jménem a na účet pojišťovny nebo zajišťovny, pro kterou je tato činnost vykonávána, nebo 4. pomoci při správě pojištění a vyřizování nároků z pojistných nebo zajišťovacích smluv Pojišťovací zprostředkovatelé Samotné vymezení osoby samostatného likvidátora nebo zprostředkovatele je věnována podstatná část výše zmíněného zákona. Zákon člení zprostředkovatele dle dosaţené kvalifikace a vzdělání na 7 : vázaného pojišťovacího zprostředkovatele, podřízeného pojišťovacího zprostředkovatele, pojišťovacího agenta, výhradního pojišťovacího agenta, pojišťovacího makléře, pojišťovacího zprostředkovatele, jehoţ domovským členským státem není Česká republika Pro účely této práce jsou brány v úvahu zprostředkovatelé vázáni na pojišťovnu, na klienta nebo pojišťovacího agenta nebo makléře. Zprostředkovatel vázaný na pojišťovnu je osobou zprostředkující samotný prodej pojištění, tedy uzavření smlouvy. Tento zprostředkovatel nepřijímá peníze a nevyplácí pojistné částky. Výhodou zprostředkovatelů vázaných na pojišťovnu je to, ţe můţou spolupracovat s různými pojišťovnami, však nabízet různé produkty od kaţdé pojišťovny - tak si pojišťovny navzájem nekonkurují. Pojišťovací zprostředkovatel vázaný na pojišťovnu odpovídá za vykonávanou činnost přímo pojišťovně. V případě stíţností od klientů na zprostředkovatele a způsobené škody odpovídá pojišťovna, na níţ je zprostředkovatel vázaný. Výhradní pojišťovací agent má uzavřenou smlouvu právě s jednou pojišťovnou a činí její jménem a na její účet. Tento typ zprostředkovatele je vázán nejenom zákony a právními předpisy, ale téţ vnitřními ustanoveními v pojišťovně. Má více oprávnění, neţ 6 3 pism. a zákona č. 38/2004 Sb., 7 4 odst. 1 zákona č. 38/2004 Sb., 15

16 zprostředkovatel vázány na pojišťovnu, poněvadţ můţe vybírat peníze a zprostředkovávat plnění z pojistných smluv. Pojišťovací agent můţe taky uzavírat obchody a nabízet produkty pojišťovny, ale na rozdíl od výhradního pojišťovacího agenta může mít uzavřené písemné smlouvy s více než jednou pojišťovnou. V tomto případě se nehlídá, zda produkty různých pojišťoven navzájem konkurují. Můţe vybírat peníze od klientů a zprostředkovávat plnění z pojistných smluv, ale musí být pojištěna jeho odpovědnost, pokud pojišťovna, jejímţ jménem jedná, nepřevzala tuto odpovědnost. Pojišťovací zprostředkovatel vázaný na klienta se vyuţívá v případě stálé nutnosti využívat produkty nabízené pojišťovnami. Pojišťovací makléř odpovídá za správné zpracování analýz pojištění, provádí poradenskou činnost v oblasti pojištění, zpracovává odhady a uzavírá pojistné smlouvy, provádí jejich správu, sleduje celou pojišťovací agendu klienta. Stejně jako předchozí typ zprostředkovatele musí mít pojišťovací makléř pojištění odpovědnosti s limitem plnění ve výši EUR. Další moţnosti poskytování pojišťovacích sluţeb je pojišťovací zprostředkovatel vázaný na pojišťovacího agenta nebo makléře, neboli podřízený pojišťovací zprostředkovatel. Tento typ zprostředkování má omezené možnosti, protoţe zprostředkovatel neinkasuje od klienta peněžní prostředky a nevyplácí pojistná plnění. Řídí se pokyny zprostředkovatele, na něhoţ je vázán, jehoţ jménem a na jehoţ účet jedná. Za svou činnost dostává provizi, která se odvíjí od počtu uzavřených pojistných smluv a od výše pojistného. V příloze č. 1 je uvedena tabulka se všemi typy zprostředkovatelů a jejími kompetencemi Orgán dohledu a dozoru Původně do roku 2004 bylo orgánem dozoru a dohledu Ministerstvo financí České republiky. Na Ministerstvu působil útvar státního dozoru nad pojišťovnictvím pod názvem Úřad státního dozoru v pojišťovnictví a penzijním připojištění, ve kterém bylo zaměstnáno řádově několik zaměstnanců, jeţ vykonávali základní kontrolní činnosti. S rozvojem trhu s pojištěním činnosti tohoto úřadu nestačilo, proto od 31. března 2006 je výkon kontrolní a dohledové činnosti za pojišťovnami přenesen na Českou národní banku. Česká národní banka se zabývá povolovací, schvalovací, registrační a notifikační činností, provádí kontrolní činnost, působí v oblasti mezinárodní spolupráce. Česká národní banka sleduje vstup a výstup subjektů ze sektoru pojišťovnictví, zabývá se registraci pojišťoven a pojišťovacích zprostředkovatelů apod. 16

17 1.1.5 Typy pojištění Zákon o pojistné smlouvě rozlišuje pojištění: škodové obnosové Obnosovým pojištěním se rozumí soukromé pojištění, jehož účelem je získání obnosu (tj. dohodnuté finanční částky v důsledku pojistné události) ve výši, která je nezávislá na vzniku nebo rozsahu škody. 8 To znamená, ţe vyplacení plnění (jednorázového nebo opakovaného) je poskytnuté v případě, že nastala pojistná událost. Tento typ pojištění se pouţívá, kdy nelze určit pravděpodobnost výskytu té či oné situace a nelze odhadnout výši nastalé škody (například, smrt fyzické osoby). Obnosové pojištění můţe předpokládat uzavření pojistné smlouvy na jakkoliv vysoké částky. Škodové pojištění je pojištění, jehož účelem je náhrada škody vzniklé v důsledku pojistné události 9. U škodového pojištění lze odhadnout výši způsobené škody (i kdyţ často velice subjektivně) a tak vyplatit částku odpovídající škodě. Pojistné plnění má horní hranici, proto i částka pojistného se odvíjí od této horní hranice. Na jednu rizikovou událost se můţe vztahovat více pojištění, potom vzniká mnoţné pojištění. 1.2 Pojišťovnictví v Ruské federaci Dosavadní vývoj pojišťovnictví v Ruské federaci V posledním desetiletí v Ruské federaci vznikla nutnost ochrany podnikání, výroby a blahobytu občanů pomoci pojištění. Stalo se tak v důsledku narůstajícího počtu malých a středních firem, vzniku obrovských korporací a holdingů, vstupu na trh nových zahraničních firem. Velký počet přístupů k otázce pojištění svědčí o tom, ţe při demonopolizaci správy v oblasti národního hospodaření a správy finančních zdrojů nejlepším způsobem diverzifikace rizika je jeho rozvrţení v čase a mezi několika zainteresovanými osobami, jak fyzickými, tak právnickými. Nepředvídatelné katastrofy a kalamity jsou vnímány obyvateli jako náhodné jevy, mají nelineární charakter a počet oběti je vţdy menší, neţ celkový počet domácnosti 8 3 písm. aa zákona č. 37/2004 Sb. 9 3 písm. z zákona č. 37/2004 Sb. 17

18 nebo osob. Proto, čím víc lidí se zúčastní právě v tom rozvržení škody, tím menším podílem zdrojů musí přispět jeden účastník. Toto je základním principem pojištění. Bylo zjištěno, ţe negativní projevy mající katastrofální následky jsou spojeny s materiální škodou a mají periodický charakter. Pojišťovnictví v Rusku se vyvíjelo několika etapami, které je moţné rozdělit na dobu carského Ruska, tj. před revolucí do roku 1917, v porevoluční době ( ) a za podmínek nové otevřené ekonomiky ( současnost). Základním typem pojištění v době Carského Ruska bylo dobrovolné pojištění, které nabízely akciové společnosti, společnosti vzájemného pojištění a krajskými společnostmi. Ve druhé etapě rozvoje pojišťovnictví téţ můţeme rozlišovat systém pojišťovnictví za socialistického režimu (monopolizace trhu s pojištěním) a pojišťovnictví za podmínek rozvoje tržní ekonomiky. V období socialismu ( ) se v oblasti pojišťovnictví nabízelo velmi málo produktů, které doplňovaly základní systém státního sociálního zabezpečení (SOCSTRACH 10 ). Formování tržní infrastruktury, růst počtu firem, demonopolizace v komerční oblasti, zmírnění státního dohledu za oblasti podnikání v Rusku zásadně změnily přístup k pojištění, přispěly k rozvoji ruského trhu s pojištěním, k vytvoření konkurenceschopných produktů srovnatelných se západními. Za vznik dobrovolného pojištění v Rusku lze povaţovat reálnou demonopolizaci pojišťovnictví a rychlý nárůst počtu pojišťoven. Hlavním rysem nového trhu s pojištěním bylo existence konkurenčních pojišťoven, které nabízely jiţ velmi širokou škálu produktů za velmi příznivé ceny, právě protoţe si navzájem konkurovaly. Předpokladem pro rozvoj pojišťovnictví v Ruské federaci bylo umožnění vzniku nestátního sektoru ekonomiky a růst objemů a různorodosti soukromého vlastnictví fyzických a právnických osob - potenciální zákazníků. Velice důleţitý význam má rozvoj hypotečního trhu a poskytování hypotečních úvěrů, a téţ privatizace státních bytových jednotek. Dalším faktorem bylo oslabení významu státního sociálního pojištění a vznik alternativních dobrovolných typů sociálního pojištění. Lidé přestali věřit státním slibům a garancím, proto se chtěli připojistit samostatně. Celkový rozvoj v Rusku vysvětluje přechod k trhu s fungujícím pojišťovnictvím, jehoţ fungování je zaloţeno na poznání a vyuţití základních zákonů ekonomie, např. poptávky a 10 Sochstrach - z ruštiny: sociální zabezpečení (socialnoe strachovanie) 18

19 nabídky. Trh s pojišťovnictvím je zvláštní sektor ekonomiky, v němţ objektem prodeje je ochrana pomoci pojištění, vytváří se poptávka po této ochraně a nabídka. Objektivním předpokladem rozvoje tohoto trhu je nutnost zabezpečení plynulosti procesů (jak výrobních, tak ekonomických) prostřednictvím peněžité pomoci postiženým v důsledku nepředvídatelných nepříznivých skutečností. Trh s pojišťovnictvím můţeme téţ pojmout jako formu organizace peněţních prostředků pro účel zabezpečení ochrany společnosti. Z toho logicky vyplývá, ţe nutnou podmínkou pro existenci trhu s pojištěním je existence veřejné potřeby a existence pojišťovatelů, kteří mohou uspokojit tuto potřebu. Proto přechod centrálně plánované ekonomiky k trţní mění postavení pojišťovatele a pojišťoven v systému ekonomických vztahů. Pojišťovny se stávají samostatnými subjekty hospodářského ţivota ve státě. V roce 1992 měly ruské pojišťovny jenom dvanáctiprocentní podíl celkového trhu s pojišťovnictvím. V období počet pojišťoven se státním povolením k provozování této činnosti vzrostl čtyřikrát. Jiné ukazatele téţ svědčí o tom, ţe trh s pojišťovnictvím měl výrazné pozitivní změny aţ do roku Extenzivní růst nemůţe trvat dlouho, obzvlášť za podmínek ekonomické krize, politické nestability a destabilizaci mnoha systémů, například bankovního. Pojišťovnictví a bankovnictví v Ruské federaci jsou úzce spojené. Proto na začátku roku 1998 byl evidován pokles počtu státních a soukromých pojišťoven, nicméně, stále rostly objemy pojištění a počet pojištěných osob. Trţní systém vytlačil ty podniky, které neměly dostatečnou finanční a personální bázi a proto nemohly uspokojit potřeby občanů. Pokles počtu pojišťoven byl způsoben mimo jiné následujícími faktory: 1) v důsledku procesu koncentrace a centralizace kapitálu, včetně pojistného. Mnoho pojišťoven nedokázalo prokázat původ a výdaje peněžních prostředků, pojištěné osoby často nedostávaly pojistná plnění. V průběhu několika let se uskutečnil přirozený výběr a na trhu zůstaly jenom ty společnosti, které prokázaly důvěryhodnost. 2) v srpnu 1998 Rusko otřásla obrovská ekonomická krize hodnota ruského rublu během několika dnů poklesla více neţ pětkrát. Pro trh s pojišťovnictvím to byl značný otřes více neţ 8 miliard (60%) aktiv pojišťoven byly znehodnoceny, zbylé prostředky nestačily na to, aby pokryly pojistná plnění všech pojištěných. Napětí vzniklo jiţ od srpna 1998, kdy celková výše pojistných plnění převyšovala celkovou částku pojistného od klientů. Vznikl schodek bilancí pojišťoven, který povedl k vyuţití 19

20 prostředků z rezervních fondů a základního kapitálu pojišťoven. Po zmíněných událostech v roce 1998 zůstalo na trhu pojišťovacích sluţeb pouze 800 pojišťoven. V současné době je pojištění jednou z nejdynamičtějších oblastí v Ruské federaci. Objemy operací v pojišťovnictví se stále zvyšují. Stále se zvyšují částky a sazby pojistného plnění na pojištěného. Výdaje občanů Ruské federace na pojištění vyrostly z 2085 rublů (v přepočtu cca 1200 Kč) v roce 2002 na 5370 rublů (v přepočtu 2800 Kč) v roce 2007, tj. více neţ dvakrát. Celková výše pojistného plnění se zvýšila z 300 miliard rublů (v přepočtu cca 187,5 miliard Kč) v roce 2002 na 776 miliard rublů (v přepočtu cca 485 miliard Kč) v roce Nárůst pojistného plnění byl ve všech typech pojištění, za výjimkou životního pojištění. V oblasti ţivotního pojištění byl naopak zaznamenán pokles pojistného a pojistných prémií. Ve zmíněné době byl zaznamenán růst podílu pojistných plnění na hrubém domácím produktu. Byla téţ zaznamenána tendence růstu povinného pojištění a vzniku nových typů povinného pojištění a pokles zájmu občanů o dobrovolné typ pojištění. Dále jsou uvedeny aktuální údaje o pojišťovacích službách v Ruské federaci za rok 2011, aby byl vidět nejenom vývoj pojišťovacího trhu, ale i současný stav. Celkový počet pojišťoven ke dni 31. prosince 2011 byl 575 pojišťoven, Celková částka pojistného plnění a výplat ve všech typech pojištění za rok 2010 je celkem 1815,29 miliard rublů, coţ je o cca o 6% větší částka, neţ v předchozím roce. Tabulka 2: Základní údaje o pojišťovacím trhu v Ruské federaci v letech údaje k Počet pojišťoven Pojistná plnění Předepsan é pojistné 2007 (mld. RUB) 2007 (mld. CZK) 2008 (mld. RUB) 2008 (mld. CZK) 2009 (mld. RUB) 2009 (mld. CZK) 2010 (mld. RUB) 2010 (mld. CZK) ,8 278,7 626,5 368,5 734, ,59 452,1-763,6 449, , , Zdroj: citace dne Nové právní předpisy a novelizace stávajících zákonů tykajících se pojištění zpřísnily podmínky podnikání v oblasti pojišťovnictví. Změny se týkaly především základního kapitálu pojišťoven, posílení kontroly za pojišťovnami a zprostředkovateli a za plněním povinností ze strany pojišťoven. Velice aktuální byla otázka plnění svých povinností 20

21 pojišťovnami a vyplacení pojistného plnění klientům. Nedodrţení těchto pravidel vedlo k odnětí licence a oprávnění podnikat jako pojišťovna Právní úprava pojišťovnictví v Ruské federaci Zákon č z roku 1992 O organizaci pojišťovnictví v Ruské federaci Vztahy v oblasti pojišťovnictví mezi pojišťovnami a občany organizacemi, pojišťovnami navzájem reguluje zákon č z roku 1992 O organizaci pojišťovnictví v Ruské federaci. Pojišťovnictví v Ruské federaci je regulováno dalšími právními akty a zákony, ale ostatní zákony a podzákonní normy musí být v souladu s tímto zákonem. Zákon o organizaci pojišťovnictví neupravuje oblast státního sociálního zabezpečení. Zákon stanoví, ţe pojištění může být dobrovolné a povinné. Pravidla dobrovolného pojištění jsou stanoveny pojišťovatelem, ale musí být v souladu s tímto zákonem. Zákon téţ stanoví, ţe podrobné podmínky dobrovolného pojištění můžou být dohodnuty individuálně mezi pojistitelem a pojistníkem. Zákon určuje postavení pojišťovacích zprostředkovatelů, makléřů, agentů a likvidátorů. Dále zákon definuje pojmy pojistné plněním pojistná prémie, pojistné, plátce pojistného apod. Důleţitou částí tohoto zákona je nařízení vytvářet rezervní fondy pro pokrytí případných ztrát a zabezpečení likvidních prostředků pro výplatu pojistných prémií. Dle tohoto zákona se téţ musí vytvářet rezervní fond pro prevenci a eliminaci pojistných událostí Federální zákon č. N 167-ФЗ z roku 2001 o povinném penzijním pojištění v Ruské federaci Zákon č. N 167-ФЗ z roku 2001 o povinném penzijním pojištění v Ruské federaci stanoví předpoklady pro státní regulování povinného penzijního pojištění v Ruské federaci, reguluje právní vztahy v systému tohoto pojištění a určuje postavení subjektů penzijního pojištění, jejich práva a povinnosti, odpovědnosti subjektů. Pravidla a povinnosti penzijního pojištění v Ruské federaci jsou velice podobné zákonům a povinnostem občanů v České republice. Pojištěný je každá osoba, která platí pojistné na penzijní pojištění, nebo za níž se pojistné odvádí. Pojištěná osoba nemusí být ani občanem Ruské federace, ale můţe odvádět pojistné a v důchodovém věku mít nárok na výplatu důchodu dle platných norem Ruské federace a v závislosti na výši odváděných částek citace dne

22 Kromě povinného pojistného na penzijní pojištění je moţné odvádět dobrovolné pojistné na penzijní pojištění, jeţ se bude kumulovat na zvláštním účtu a následně se bude přičítat ke státem vyplacenému důchodu. Zákon stanoví minimální pojistné na povinné penzijní pojištění, které činí 150 rublů (v přepočtu cca 90 Kč) Federální zákon č. 40-ФЗ z roku 2002 o povinném pojištění občanské odpovědnosti majitelů dopravních prostředků Federální zákon č. 40-ФЗ z roku 2002 o povinném pojištění občanské odpovědnosti majitelů dopravních prostředků zákon zajišťuje práva poškozených v důsledku škody na ţivotě, zdraví nebo majetku při vyuţití dopravních prostředků jinými osobami. Zákon určuje právní, ekonomické a organizační principy povinného pojištění občanské odpovědnosti majitelů dopravních prostředků. Základními principy tohoto federálního zákona č. 40-ФЗ z roku 2002 o povinném pojištění občanské odpovědnosti majitelů dopravních prostředků jsou: Garance odškodnění újmy na zdraví, ţivotu nebo majetku poškozených, Všeobecnost a povinnost pojištění občanské odpovědnosti majitelů dopravních prostředků, Nepřípustnost vyuţití dopravních prostředků, jejichţ majitelé nesplnili podmínku povinného pojištění občanské odpovědnosti, Ekonomický zájem majitelů dopravních prostředků ve zvýšení bezpečí dopravní situace a bezpečí silničního provozu. Federální zákon č. 40-ФЗ z roku 2002 o povinném pojištění občanské odpovědnosti majitelů dopravních prostředků stanoví sazby a poplatky spojené s povinným pojištěním občanské odpovědnosti. Sazby jsou vţdy platné pro následujících šest měsíců. Je zajímavé, ţe na rozdíl od České republiky, v Ruské federaci povinné pojištění majitelů motorových vozidel předpokládá pojištění občanské odpovědnosti. To znamená, ţe kaţdá fyzická osoba hodlající řídit motorové vozidlo, je povinná pojistit svou občanskou odpovědnost. Jako příklad můţu uvést situaci, kdy majitel motorového vozidla má uzavřené povinné pojištění občanské odpovědnosti, ale chce půjčit své auto známému, který nemá vlastní motorové vozidlo. To znamená, ţe mu nejenom musí předat veškeré dokumenty týkající se motorového vozidla, ale téţ uzavřít připojištění na tuto fyzickou osobu (dopsat jméno této fyzické osoby do kartičky povinného pojištění). Federální zákon č. N 286-ФЗ o vzájemném pojištění 22

23 Existence vzájemného pojištění je podmíněno existenci společnosti pro vzájemné pojištění (dále jen Společnost). Tato společnost je založená jako nekomerční organizace, v níţ jsou určeny práva a povinnosti jejich členů a odpovědnosti spojené s tímto zvláštním typem pojištění. Vzájemným pojištěním se rozumí pojištění majetkových vztahů účastníků společnosti na vzájemném základě prostřednictvím spojení ve společnosti pro vzájemné pojištění potřebných prostředků. Otázky vzájemného pojištění v konkrétní společnosti jsou regulovány vnitřními předpisy ve společnosti, ve zvláštních případech písemnou smlouvou. V případě regulování otázek vzájemného pojištění vnitřními předpisy Společnosti, objektem vzájemného pojištění můţou být jen majetková práva: Vlastnění, nakládání a uţití majetku, Povinnost odškodnění jiných osob v důsledku jim způsobené újmy, Pojištění podnikatelských rizik Společnost je zavázaná vyplatit pojistné plnění v případě výskytu pojistné události ve stanovené lhůtě. Společnost nemá oprávnění uzavírat pojistné smlouvy o povinných typech pojištění, pokud federální zákon nestanoví jinak. Společenská smlouva Společnosti musí obsahovat následující náležitosti: Plný a zkrácený název Společnosti v ruském jazyce, Sídlo Společnosti, Předmět činnosti a cíle Společnosti, Typ nebo typy pojištění poskytované Společností, Způsob řízení Společnosti, členy a kompetence členů Společnosti, organy kontrol, dozoru, výkonné organy apod., Postup pro přijetí do Společnosti dalších členů a přerušení účasti ve Společnosti, Práva a povinnosti členů Společnosti, práva a povinnosti Společnosti před členy, Výši vkladů členů do Společnosti a odpovědnost za porušení pravidel apod. Federální zákon č. 286-ФЗ o vzájemném pojištění stanoví práva a povinnosti členů Společnosti, typy pojištění, způsob přijetí dalších členů, postup při výkonů řídicích činnosti, jmenování do orgánů Společnosti a další podrobnosti týkající se Společnosti. 23

24 1.2.3 Orgán dohledu a dozoru Státní dohled za oblasti pojišťovnictví je uskutečňován s cílem dodrţování pravidel a zákonů z oblasti pojišťovnictví. Zákony zabezpečují ochranu práv a zájmů pojištěných a jiných osob vyplývající ze zákona. Dohled za oblasti pojišťovnictví je uskutečňován s respektováním principů zákonnosti, veřejnosti a organizační jednotnosti. Státní dohled za pojišťovnictvím je realizován prostřednictvím organu státního dohledu. Orgánem dozoru a dohledu je ministerstvo financí země Typy pojištění Zákon o organizace pojišťovnictví v Ruské federaci člení pojištění do několika skupin: Spojené s ţivotem, zdravím, pracovní schopností a penzijním zabezpečením pojistníka. Spojené s vlastnictvím, uţitím a disponováním s majetkem, Spojené s odpovědnosti pojistníka za způsobené škody osobám nebo jejich majetku, ale téţ škody způsobené právnickým osobám. 1.3 Porovnání analýzy vývoje pojišťovnictví v obou zemích Ruská federace a Česká republika jsou zeměmi, které leţí v Evropě a které měly delší časové období mnoho společného, jelikoţ obě dvě země byly součástí RVHP. Pojišťovnictví v České republice bylo a je na daleko rozvinutější úrovni. Prvním důvodem je to, ţe české území bylo dlouhou dobu součástí Rakousko-uherské monarchie. Jak víme z předchozího textu, ekonomická hospodářská úroveň tohoto státního útvaru byla velice slušná po rozpadu habsburské monarchie nezávislé Československo v meziválečném období mohlo navázat na tradice finančních trhů. Situace v Rusku byla zcela odlišná hospodářský rozvoj daného státu se začal rozvíjet převáţně aţ na konci XIX. století. Bohuţel po ukončení první světové války přišla obrovská změna v pojišťovnictví jednalo se o vyhlášení státního monopolu na všechny finanční sluţby, do kterých bezesporu spadá pojišťovnictví. Negativní vývoj pojišťovnictví byl pozastaven ukončení vlády komunistické strany, ke kterému došlo na začátku 90. let. Od té doby a aţ do současné doby pojišťovnictví zaţívá obrovský růst. Tento růst nebyl zastaven ani krizí z roku 1998, ani v roce

25 Pojišťovnictví v Rusku je méně rozvinuté, neţ v ČR. Moţným důvodem je obava občanů Ruské federace o znehodnocení svých úspor, ke kterému došlo v 90. letech a následnými finančními bublinami. Ţivotní pojištění v Rusku téměř neexistuje, lidé se bojí do něj investovat peníze. To samé platí i pro důchodové a penzijní pojištění. Kromě toho česká vláda výrazně podporuje vkládání peněz občanů na důchodové pojištění. V České republice je situace zcela opačná česká vláda velice silně podporuje penzijní a důchodové pojištění a dokonce přispívá určitou peněţní částkou, pokud vkládáte určitou sumu peněz. 25

26 2 Základní charakteristika vybraných pojišťoven 2.1 Dosavadní vývoj makroekonomických veličin v České republice a Ruské federaci Je důleţité si všimnout ekonomických změn, které nastaly v poslední době v Ruské federaci a České republice a té politické a ekonomické situace, která je ve světě. Proto bychom chtěli prezentovat vývoj makroekonomických údajů v České republice a v Ruské federaci v posledních deseti letech, tedy od roku 2000 do roku Především nás zajímají ukazatele: míra inflace, míra nezaměstnanosti, růst hrubého domácího produktu, a to jak v České republice, tak v Ruské federaci Vývoj makroekonomických ukazatelů v České republice Tabulka 3: Vývoj makroekonomických ukazatelů v České republice v období (%) údaje k Ukazatele reálné ekonomiky HDP 3,6 2,5 1,9 3,6 4,5 6,3 Obecná míra 8,8 8,1 7,3 7,8 8,3 7,9 nezaměstnanosti Míra inflace 3,9 4,7 1,8 0,1 2,8 1,9 Ukazatele reálné ekonomiky HDP 6,8 6,1 2,5-4,1 2,3 1,7 Obecná míra 7,1 5,3 4,4 6,7 7,3 8,2 nezaměstnanosti Míra inflace 2,5 2,8 6,3 1,0 1,5 1,9 Zdroj: citace V uvedené tabulce je zobrazen vývoj třech vybraných makroekonomických ukazatelů: reálný růst hrubého domácího produktu, míra nezaměstnanosti a míra inflace v období let V následujícím textu se zaměříme na popis a analýzu vývoje kaţdého ze zmíněných ukazatelů. Vývoj všech ukazatelů podloţím přehlednými grafy s odpovídajícími komentáři ke grafům. 26

27 Obrázek 1: Míra růstu hrubého domácího produktu (%) Zdroj: citace Z uvedeného grafu je patrné, ţe vývoj hrubého domácího produktu je velmi optimistický až do roku 2006, kdy dosahuje svého vrcholu. Po roce 2006 aţ do roku 2008 se růst hrubého domácího produktu zpomalil a pak následuje pokles. Nejhorší rok z hlediska hrubého domácího produktu je rok 2009, kdy je zaznamenán pokles aţ na hodnotu -4,1%. Tento pokles byl způsoben světovou finanční a hospodářskou krizí, která ovlivnila světovou a českou ekonomiku. Nicméně, v roce 2009 se ekonomice České republiky podařilo zotavit z finanční krize. Obrázek 2: Vývoj nezaměstnanosti v období (%) Zdroj: citace

28 Aţ do roku 2008 míra nezaměstnanosti mírně klesala obzvlášť v období Po roce 2008 míra nezaměstnanosti roste. Rostoucí tendence pokračuje i v roce Na rozdíl od hrubého domácího produktu rok 2011 stále ukazuje důsledky ekonomické recese. I kdyţ hrubý domácí produkt roste srovnatelně vysokým tempem, nezaměstnanost se nevrátila na dokrizovou úroveň, ale naopak se zvyšuje. Obrázek 3: Vývoj míry inflace v období (%) Zdroj: citace Uvedený graf vývoje míry inflace v období ukazuje, ţe nejhorším z hlediska vývoje tohoto ukazatele byl rok 2008, kdy se míra inflace vyšplhala na hodnotu 6,3%. Jiţ v roce 2009 se díky opatřením vlády a nástrojům jejich politiky se míra inflace dostala na úroveň jednoho procenta. V roce 2011 je zaznamenán mírný růst míry inflace, ale jenom na 1,9%. 28

29 2.1.2 Vývoj makroekonomických ukazatelů v Ruské federaci Tabulka 4: Vývoj makroekonomických ukazatelů v Ruské federaci v průběhu let (%) údaje k Míra růstu HDP 10 5,1 4,7 7,3 7,2 6,4 Míra nezaměstnanosti 10, ,3 8,3 7,8 Míra inflace 20,2 18,6 16, ,7 10, Míra růstu HDP 6,7 8,1 5,6 0,3 4 4,3 Míra nezaměstnanosti 7,1 11,9 13,3 8,8 8,6 6,4 Míra inflace 9 11,9 6,4 8,4 8,8 6,1 Zdroj: citace Obrázek 4: Míra růstu HDP v Ruské federaci v letech (v %) Zdroj: citace Tempo růstu hrubého domácího produktu v Ruské federaci nabývá velmi uspokojivých hodnot, však do období krize, tj. do roku Hodnoty v letech sice kolísají, ale jsou v rozmezí 3,2% - 10%. V roce 2009 se růst hrubého domácího produktu zcela zastavil 0,3%. Nicméně, jiţ v roce 2011 vidíme velmi pozitivní oživení tempo růstu hrubého domácího produktu se zvýšilo na 4,3 %, coţ svědčí o opětovném oživení ruské ekonomiky a tendenci návratu do stavu před krizi. Lze zdůraznit, ţe ani v roce 2008 tempo růstu HDP nedosahuje záporných hodnot, jak je tomu v případě České republiky. Celkový růst v roce 2011 posledním zkoumaném roce je téţ vyšší o čtyři procenta. 29

30 Obrázek 5: Míra nezaměstnanosti v Ruské federaci v letech (v %) Zdroj: citace Míra nezaměstnanosti v Ruské federaci se vyvíjela velmi mírným tempem aţ do roku 2007, kdy z důvodu finančních výkyvů a celosvětové krize vyšplhala na úroveň 11,9%. V následujícím roce (2008) se míra nezaměstnanosti v Ruské federaci ještě zvýšila na 13,3%, a tak dosáhla svého maxima za celé zkoumané desetiletí. V roce 2010 a 2011 jiţ zaznamenáváme mírný pokles míry nezaměstnanosti aţ na úroveň 8,8% a 6,4%, coţ svědčí o pozitivním vývoji ruské ekonomiky. Obrázek 6: Míra inflace v Ruské federaci v letech (v%) Zdroj: citace

31 Míra inflace v Ruské federaci neustále klesá aţ do roku 2006, a celkem o 11,8% od roku Po finanční a měnové krizi v Ruské federaci v roce 1998 se Ruská ekonomika relativně zotavila aţ v roce Od roku 2007 míra inflace v Ruské federaci začíná mít rostoucí tendenci, která je provázána i s tempem růstu hrubého domácího produktu (viz obrázek č. 6). V posledních zkoumaných letech se míra inflace mírně zvýšila, a to zejména z důvodu finanční a ekonomické krize ve světě, která vyvolala negativní očekávání u obchodníků a prodejců spotřebního zboží, ale téţ z důvodu větší monopolizace některých trhů v Rusku. 2.2 Vývoj pojistného trhu v obou zemích Chtěl bych především začít pojistným plněním. V tabulce dole jsou ukázány údaje o výši pojistného plnění vyjádřené v českých korunách. Bez ohledu na to, ţe se v předchozím textu ukázalo, ţe počet pojišťoven v České republice a v Ruské federaci se výrazně liší. Pojistné plnění je vyšší v Ruské federaci. Tyto hodnoty v obou státech mají rostoucí tendenci, přitom větší růst ukazuje křivka pojistného plnění Ruské federace. Je to vysvětleno tím, ţe v poslední době obyvatele Ruské federace víc důvěřují pojišťovnám, a zároveň novely zákonů ukládají nové poţadavky pro klienty bank, majitele automobilů apod. 31

32 Tabulka 5: Celkové pojistné plnění ve zkoumaných státech údaje k Pojistná plnění Ruská federace (mld. Kč) 278,7 368, ,1 - Česká republika (mld. Kč) ,3 373,6 392,28 431,508 Zdroj: vlastní tvorba na základě údajů z asociací pojišťoven Obrázek 7: Celkové pojistné plnění ve zkoumaných státech (mld. Kč) Zdroj: vlastní tvorba na základě údajů z asociací pojišťoven Celkové předepsané pojistné v ČR a Rusku Pokud by se zkoumala celková výše předepsaného pojistné v obou státech, pak se dá konstatovat, výše předepsaného pojistného plnění v Ruské federaci a v České republice se výrazně liší. V Rusku jde o více neţ trojnásobek částky předepsaného českého pojistného. V obou zemích má tento ukazatel rostoucí tendenci, a je zhruba trojnásobkem pojistného vyplaceného klientům ve skutečnosti. V obou státech lze zaznamenat rostoucí výnosy, ale téţ výdaje (však pomalejší tempem) pojišťoven. Tabulka 6: Celkové předepsané pojistné ve zkoumaných státech údaje k Předepsané pojistné Ruská federace (mld. Kč) 449, Česká republika (mld. Kč) 130,4 139, 5 144, Zdroj: vlastní tvorba na základě údajů z asociací pojišťoven 32