Hašení a zdolávání požáru. Ing. Martin Trčka, Ph.D. martin.trcka@vsb.cz Tel:

Transkript

1 Hašení a zdolávání požáru Ing. Martin Trčka, Ph.D. martin.trcka@vsb.cz Tel:

2 Základní úkoly 1. Analýza zákonitostí rozvoje a hašení požáru Dynamika požáru Požární bezpečnost staveb Protivýbuchová prevence 2. Rozpracování obecně účelných metodik pro záchranné a likvidační práce Studium hoření jednotlivých skupenství a materiálů Studium hoření na volném prostranství a v budovách Studium forem hašení různými technikami a hasebními látkami 3. Prověření taktických možností jednotek PO 4. Stanovení organizační struktury JPO 5. Stanovení metod přípravy JPO

3 Hoření: Proces hoření proces při kterém dochází k vývoji tepla, světla, kouře látka je vlivem dodané energie nestabilní => mění fyzikální stav inertní plyny Okysličovadlo dostatek = Dokonalé hoření nedostatek = Nedokonalé hoření hořlavé splodiny Podle stavu látky Energie exotermní reakce oxidačně-redukční Hořlavina Pevná Kapalná Plynná

4 Pásma požáru Nejvyšší teplota plamene Produkty hoření Pásmo hoření čistá hořlavina 1. pásmo hoření objem par a plynů ohraničených plamenem nejvyšší teploty...dřevo C kapaliny C saze až 3000 C 2. pásmo přípravy je vymezeno tepelnou radiací pásma hoření... kondukce vedení... konvekce proudění... radiace sálání 3. pásmo zakouření prostor stěžující práci hasičů s výskytem látek životu nebezpečných T splodin > 60 C

5 Fáze požáru I p Z I. II. III. IV t p [min] t [den]

6 Formy rozvoje a šíření požáru S [m 2 ] t [min]

7 Formy rozvoje a šíření požáru y S p S R h h x h hloubka hašení R rádius požáru = 180 f = 0,5 = 90 f = 0,25 = 60 f = 0,16 = 45 f = 0,12 = 30 f = 0,08 y a šířka místnosti n počet směru šíření a R S h S p x

8 Produkty hoření Charakteristika Produkty hoření = kouř Vytěsňování vzdušného O 2 Velké množství různých látek v závislosti na druhu hořlavého souboru Nejvýznamější splodiny požáru Oxid uhelnatý CO Oxid uhličitý CO 2 Chlorovodík HCl Nitrozní plyny NO X Kyanovodík HCN Fosgen COCl 2 Chemie hořlavin a hasiv Nauka o materiálu Nejvýznamější hořlavé soubory Materiály na bázi dřeva uhlí, koks HK (nafta, benzín, alkoholy ) plasty (PVC, PP, PU ) stavebniny (krytiny, stavební syst.) Atomová hmotnost prvků H...2 C...12 N...14 O...16

9 Parametry požáru Plocha požáru Obvod požáru Fronta požáru Lineární rychlost šíření požáru Rychlost odhořívání Rozhodující pro požáry kapalin Výška plamene intenzita sálání Požáry na otevřené ploše teplota požáru Je určena teplotou plamene Je určena teplotou splodin hoření Intenzita výměny plynů stupeň zakouření Požáry budov

10 h Sp Npi Kg. s -1 m. s -1 m. s -1 T max m 3. s -1 směr větru

11 Časová osa požáru t VR t 1 t 2 t 3 t zp t oh t v pr t j pr t br pr LOKALIZACE LIKVIDACE t do pr t r t br po 5 až 15 min t do po

12 Zdolávání požáru charakteristika Činnost jednotek PO v operačním řízení Cíle činnosti jednotek: lokalizace zamezení dalšímu šíření požáru SaP jsou dostatečné likvidace ukončení nežádoucího hoření Okysličovadlo Hašení požáru pomocí hasiv odstraněním hořlavých souborů rozebíráním konstrukcí, evakuace a záchrana materiálu odvětráním Energie exotermní reakce oxidačně-redukční Hořlavina

13 požár záchrana osob zvířat a majetku požár části objektu: hašení v cestách šíření požár celého objektu: v místě max. intenzity ochrana okolí požár na otevřené ploše: hašení v cestách šíření ochrana okolí zabránit havárii NL (mimo prům. jde o zřícení budov) nebezpečných technologií efektivní hašení odvětrání rozebírání konstrukcí

14 Požární útok Charakteristika Organizované nasazení dostatečného množství SaP požadovaným směrem k zajištění: záchrany osob zvířat a majetku lokalizace a likvidace požáru Druhy požárních útoků: čelní proti frontě požáru (v řadě nebo v klínu) boční ze dvou stran současně (čelní útok je nemožný) obchvatný nejméně ze tří stran (po celém obvodu požáru) Týlový zvýšená možnost ohrožení jednotek PO Z hlediska přístupu frontální - použití všech SaP najednou na celou frontu požáru, nebo jeho plochu (nárdže hořlavých kapalin) Postupný - (při zachvácení celého objektu požárem) Z hlediska počtu SaP

15 hlavní směry požárního útoku ohrožení života je zachvácena větší část objektu PU hrozí rozšíření požáru v daném směru nádrž hořlavých kapalin (chlazení nádrže i okolí + hašení) hašení ohroženého objektu v daném směru hrozí exploze od zařízení v daném směru jsou NL Pro požární útok se volí nejbezpečnější cesta využití připravených zásahových cest požární útok se provádí: souběžně s průzkumem po průzkumu pozor na nepřesné určení rozsahu požáru zajištění dostatečných SaP pro požární útok Nedostatek SaP Požární obrana

16 Charakteristika Požární obrana Zastavení šíření požáru na předem určeném místě (např. technické překážky budov) Nelze-li provést požární útok to znamená: - nedostatek SaP - velmi rozsáhlý požár Velikost požáru a počty SaP nepředstavují automaticky přechod k požární obraně postupný útok Druhy požární obrany Aktivní na hranicích PÚ apod. Pasivní - čekání na SaP ochlazování požárně dělících konstrukcí poloha ohniska odstraňování požárních mostů proudění v prostoru požáru + úniky plynů odstraňování hořlavých materiálů požární mosty + skryté cesty šíření hašení sekundárních (následných) požáru nalezení hořlavých souborů a cenností Úkoly a postup činnosti místo pro obranné postavení polní cesty, vodní toky, stavební konstrukce odstranění požárních mostů pozor na odříznutí ústupové cesty nastane-li vhodná situace požární útok

17 Charakteristika Lokalizace požáru Stav na místě požáru, kdy jsou zajištěny všechny předpoklady pro účinnou likvidaci požáru Požár se dále nešíří Dostatek SaP zahájení hašení čas t Lokalizace požáru Doba lokalizace požáru Hodnotové charakteristiky Q S dq dt ds dt S H dt dq S I S v S S H ds H I S dt dq 0 dt Q S S Q 0 P Q P dq dt ds dt P P dt dq P I P v S P P ds P I P dt dq 0 dt P lokalizace požáru 0 Rovnice lokalizace požáru t( lok) S t( nas) t( lok) t0 t( lok) t0 v v P v dt dt P dt rychlost růstu plochy hašení rychlost růstu plochy požáru t( lok) v S t( nas) dt 0

18 Podmínky lokalizace Požární útok na celkovou plochu požáru dqs dq dt dt v v I I v t s P P ( vol) v v t p S P ( lok) t( lok) v t P t0 P ( vol) t k t ( vol) v ( lok) lok k v t P P dt I ( vol) lok I P t v v 1 v ( lok) S P P S t P ( lok) t( lok) s t( nas) t v ( lok) S v t 0 dt I ( lok) 0 S v 0 1,1 k 3.0 lok s t ( lok) 0 k lok koeficient lokalizace Q[l.s -1 ] 1 Q P Q S 3 t vol t lok t[min] t nas 2

19 doba lokalizace t(lok) Závislost doby lokalizace na koeficientu lokalizace ,1 1,2 1,3 1,4 1,5 1,6 1,7 1,8 1,9 2 2,1 2,2 2,3 2,4 2,5 2,6 2,7 2,8 2,9 3 koeficient lokalizace k(lok)

20 Q[l.s -1 ] Útok na omezenou frontu (plochu) požáru dq dt t( lok) Q Q Q I I v t t0 ) P ) P ) P P P P ) lok ) P v ) P v h t( lok) S t( nas) S I 0 Q P t n i1 h v dt P lin v ) lok h b h b v v v lin i S h v S t( lok) b v S t( nas) t v S ) P dt 0 ) lok lin v 0 t konst. v ) lok k dt 0 0 lok lin h v v lin S t ) lok Q b délka fronty požáru h hloubka hašení b i i-tý rozměr fronty požáru v lin lineární rychlost šíření požáru 0,5 k 3,0 lok t vol b v I P lin v Q ) P Sp 1 ds dt v P p v Q P Q S t lok Sp 2 2 T[min]

21 doba lokalizace t(lok) Závislost doby lokalizace na koeficientu lokalizace ,1 0,3 0,5 0,7 0,9 1,1 1,3 1,5 1,7 1,9 2,1 2,3 2,5 2,7 2,9 koeficient lokalizace k(lok)

22 Q[l.s -1 ] hašení v místech max. intenzity I P t( lok) 0 v P dt I S t( lok) v H t( nas) dt I v p P t t lok 0 vol v p v dt I P t ) lok S 2 1 v S v ) s stř dt I t lok S )) ) v )) s dt 0 Q P Q ) s 2 Q S(střed) 1 Q )) s v S(střed) střední hodnota rychlosti změny skutečné dodávky hasební látky t lok t vol t k lok ) lok t vol 1 t lok t 1 t 2 t lok T[min] t 1 doba soustředění posilových SaP t 2 doba lokalizace posilovými SaP

23 Stanovení množství SaP Množství hasební látky na hašení Q Q Q h p h p h p S h O h I I p o 1,34V h S h plocha hašení O h obvod hašení I p..intenzita dodávky V h objem hašení Množství hasební látky na chlazení ch 1 ch Qp D I p m 2 Q ch p D I ch p D..průměr nádrže Ip..intenzita dodávky m..počet nádrží které chladíme Počet proudů na hašení N h pr Q q h p pr N h pr S S p pr q pr.průtok proudnice S p.plocha požáru S pr...plocha hašení 1. proudnice

24 Počet proudů na chlazení N ch pr Q q ch p pr Q p ch.množství vody na chlazení q pr průtok proudnice Množství automobilů N N N A A st N n Q q pr p A pr Qp 0,75 q st N pr.celkový počet proudnic n pr..počet proudnic pro 1. družstvo Q p..celkové množství vody q A...množství vody pro 1. družstvo Q st.výkon čerpadla CAS, PS Množství hasičů N 1, 25 ha k i N pri k i..počet hasičů k 1. proudnici N pri...počet proudnic 1. typu

25 Množství hasiva Q h p S I... Q Počet proudnic h Q h p h N N pr q h pr Nutná zásoba pěnidla p pr Hašení pěnou h V S S V k t p pr V.objem prostoru t.čas dodávání hasiva Q p v l/min Q V v m 3 /min cpenidla V npr q pr 103 c koncentrace pěnidla pro hašení v % 100

26 hašení inertními plyny Množství hasiva V c k V objem prostoru Q 100 t c koncentrace potřebná pro hašení % k součinitel ztrát Q v kg/min

27 P3 P6 P12 Shrnutí - Dodávka hasiva 400 l/min 800 l/min 1600 l/min Vrstva pěny objemové hašení 0,5 m (vysoké budovy) hašení na plochu 0,1-0,3 m (HK) doba hašení max 10 min 3x zásoba pěnidla součinitel ztrát 1,5-3 CO 2 průtok proudnicí 30 kg/min spotřeba na plochu 12 kg/m 2 (HK) S h = 3,5 m 2 8 kg/m 2 (ostatní požáry) S h = 5 m 2 objemové hašení 30 % V prostoru (CO 2, N 2 ) doba hašení součinitel ztrát 1 1,5 35 % V prostoru (pára) 1 1,5 min (v nebezpečí) 3 min (standardní doba) Prášek průtok proudnicí 5 kg/s (ruční proudnice) 40 kg/s (lafetová proudnice) spotřeba na plochu 1 4 kg/m 2 (HK 4 kg/m 2 ) objemové hašení 1 2 kg/m 3 doba hašení do 1 min Doporuč. Plocha na 1. proud Kombinované hašení

28 Dálková doprava vody H č Tlak na proudnici H k Ztráty v dopravním vedení H t1 Ztráty v útočném vedení H t2 Výškové ztráty H p Ztráty v armaturách H a Ztráty ve vedení 100 m vedení C Q h = 200 l/min 0,76 atm Q h = 500 l/min 4,75 atm 100 m vedení B Q h = 400 l/min 0,41 atm Q h = 800 l/min Q h = 1600 l/min 1,67 atm 5,0 atm Výškové ztráty 10 m výšky 1 atm Ztráty na komponentech rozdělovač 0,75 atm sběrač 0,75 atm Potřebný tlak na proudnici C52 Q h = 200 l/min 4,0 atm TURBOSUPON Q h = 400 l/min 6,0 atm Q h = l/min 4 12 atm Hlavní zásady Délka hadicového vedení se mění v dopravním vedení Změna délky útočného vedení souvisí jen s potřebou likvidace požáru Výstupní tlak na čerpadle musí být pro jednotlivé typy útočných proudů přibližně stejný

29 Určete tlak vody na výstupu z čerpadla CAS K 25, je-li k hašení požáru 8.NP obytného domu (dvouramenné schodiště) nasazen od rozdělovače 1xC52 (20 m) útočný proud s proudnicí TURBOSUPON (200l/min). CAS je ustavena před vchodem. Řešení: 1) Určíme nutnou délku dopravního vedení - převýšení h p = H p = n NP h NP h NP = = mv.sl. Pro dvouramenné schodiště => 1x 20 m hadice na 2.NP počet hadic v dopravním vedení = (n NP 1) = 7 = 3,5 = 4 ks C52 (pokryjeme vzdálenost k vozidlu) 2 2 Pozice rozdělovače musí být vždy před zónou zakouření (před dveřmi bytu, mezipodesta pod prostorem požáru). Počet hadic v útočném vedení (1, 2, 3 nebo 4 ks) => určíme 1 ks C25 (od mezipodesty k zasaženému bytu = cca 5 m) 2) Vypočteme ztráty v dopravním a útočném vedení H t1 + H t2 = h t1 l h t2 l ,6 20 7,6 = + = 6,08 + 1,52 = 7,6 m v. sl ) Stanovíme ztráty v armaturách Rozdělovač H a = 7,5 m v.sl. 4) Stanovíme tlak na proudnici Proudnice TURBOSUPON 200l/min => 3 atm = 30 m v.sl. 5 ( vypočteme tlak na čerpadle) H č = H t1 + H t2 + H p + H a + H k = 7, , = 66,1 m v. sl. => 0,7 Mpa => odpovídá pracovnímu diagramu čerpadla

30 K požáru došlo ve 20.NP administrativní budovy. Může jednotka PO s ohledem na výkon čerpadla likvidovat požár dvěma C proudy? Délka útočného vedení musí být 40 m (2xC52), průtok na proudnici 2x150 l/min. (TURBOSUPON). Jednotka přijela s CAS K 25 LIAZ. Výška podlaží je 3 m. Vozidlo je ustaveno 20 m od vnitřního dvouramenného schodiště, které tvoří zásahovou cestu. Řešení: 1) Určíme nutnou délku dopravního vedení h p = H p = n NP h NP h NP = = mv.sl. počet hadic v dopravním vedení = (n NP 1) = 19 = 9,5 = 10 ks C52 + 1xC52 od CAS 11 ks 2 2 2x TURBOSUPON => 2x150 l = 300 l/min při tlaku 2,25 atm => H k = 22,5 m v.sl. 2) Vypočteme ztráty ve vedení H t1 + H t2 = h t1 l h t2 l ,6(5,7) 40 7,6(5,7) = ) Stanovíme ztráty v armaturách Rozdělovač H a = 7,5 m v.sl = 16,72 + 3,04 = 19,76 m v. sl. 4) Stanovíme tlak na proudnici Proudnice TURBOSUPON 150 l/min => 2,25 atm = 22,5 m v.sl. 5 vypočteme tlak na čerpadle H č = H t1 + H t2 + H p + H a + H k = 16, ,5 + 22,5 = 103, 76 m v. sl. => 1,03 Mpa => odpovídá pracovnímu diagramu čerpadla.

31 Kyvadlová doprava vody Délka trasy k plnícímu místu t 3 Plnící místo t 1 t 4 Místo požáru t 2 Délka trasy k požářišti

32 Zajistěte hasební vodu pro 3 proudnice C o průtoku 300 l/min. Cesta k vodnímu zdroji (stanice HZS) je dlouhá 5km od vodního zdroje 3 km. technika na místě požáru CAS 25 CAS 32 3x 5x Řešení: 3x300 = 900 l/min 1) Určíme dobu plnění vozidla t 1 = celková spotřeba vody pro hašení V(objem nádrže vozidla) = 8200 = 10,25 = 11 min Q 2 (dodávané množství vody) 800 t 4 = V(objem nádrže vozidla) = 8200 = 9,11 = 10 min Q 1 (dodávané množství vody) 900 2) Určíme dobu jízdy vozidla od vodního zdroje a k vodnímu zdroji l 1 (délka trasy) t 2 = 60. v 1 (rychlost jízdy) = = 6,66 = 7 min 45 l 2 (délka trasy) t 3 = 60. v 2 (rychlost jízdy) = = 4 min v 2 = 60. l 2 = 60.3 = 25,71 = 26 km/hod t 2 7 3) Určíme počet cisteren pro dálkovou dopravu n = t 1 + t 2 + t 3 + t 4 t = = 3,5 = = 5 ks

33 Zajistěte hasební vodu pro 3 proudnice C o průtoku 300 l/min. Cesta k vodnímu zdroji (stanice HZS) je dlouhá 5km od vodního zdroje 3 km. technika na místě požáru CAS K CAS 32 T815 CAS 32 T148 3x 3x 2x Řešení: 3x300 = 900 l/min celková spotřeba vody pro hašení 1) Určíme dobu plnění vozidla t 1 = V(objem nádrže vozidla) = 8200 = 10,25 = 11 min Q 2 (dodávané množství vody) 800 t 4 = V(objem nádrže vozidla) = 8200 = 9,11 = 10 min Q 1 (dodávané množství vody) 900 2) Určíme dobu jízdy vozidla od vodního zdroje a k vodnímu zdroji l 1 (délka trasy) t 2 = 60. v 1 (rychlost jízdy) = = 6,66 = 7 min 45 l 2 (délka trasy) t 3 = 60. v 2 (rychlost jízdy) = = 4 min v 2 = 60. l 2 = 60.3 = 25,71 = 26 km/hod t 2 7 3) Určíme počet cisteren pro dálkovou dopravu n = t 1 + t 2 + t 3 + t = t 4 10 = 3,5 = = 5 ks potřebujeme 2 ks CAS (použijeme CAS 148) n T148 = n n T815. V T815 = = 2,73 = 3 ks CAS 148 V T

34 Určete, jaké množství vody jsme schopni dopravit na místo požáru stanovte počet proudů. Vzdálenost vodního zdroje je 2 km. 2x CAS K l 2x CAS 25 RTHP 3500l 2x CAS T l 2x CAS T l Řešení: 1) Provedeme přepočet objemu nádrží Vyřadíme CAS K 27 které použijeme u vodního zdroje a u místa požáru 2x CAS 25 RTHP = 1x CAS T148 1x CAS T815 = 1x CAS T148 Na místě máme 4x CAS T148 => 4x6000 = 24000l 2) Stanovíme časy t 1 až t 4 t 2,3 = 60.2 = 2,6 = 3 min 45 n = t 1 + t 2 + t 3 t (1x CAS) t 1 = t 4 n 2 = t 2 + t 3 t t 4 = t 2 + t 3 n 2 1 = = 6 min 3) Stanovíme množství dodávané vody t 1 = t 4 = V Q Q = V t 4 = = 1000l/min 4) Stanovíme počet proudů N pr = Q N q pr = l = 2 ks pro TURBOSUPON pr 500 min

35 HASIVA A JEJICH CHARAKTERISTIKY Voda Je to polární kapalina!!! Použití.požáry A, B, C, Hasící efekt.. ochlazuje, ředí, vytěsňuje NEHASIT!!! Al, K, Mg, Na org. Peroxidy CaC 2 (carbid vápenatý) => C 2 H 2 POZOR!!! na vzkypění 1) tuky, oleje, ropné látky, zkapalněné plyny PLAVOU NA VODĚ PŘIDÁM VODU VSTOUPNE HLADINA, UTAJENÝ VAR 2) metan, ethan, propan, butan, acetylen VODA DODÁVÁ TĚMTO LÁTKÁM ENERGII ZAHŘÍVÁNÍ ODPAŘOVÁNÍ

36 Pěna Použití.. Požáry A, B Hasební efekt..izolační efekt Druhy pěn Těžká do 20 Střední Lehká. nad 200 NEHASIT!!! LEHKÉ KOVY Al, K, Mg, Na org. Peroxidy CaC 2 (carbid vápenatý) => C 2 H 2 POZOR!!! na polární kapaliny alkoholy, aceton POLÁRNÍ KAPALINY ROZBOURÁVAJÍ PĚNU (POUŽITÍ LIGHTE WATER) na zkapalněné plyny metan, ethan, propan, butan, acetylen VODA DODÁVÁ TĚMTO LÁTKÁM ENERGII ZAHŘÍVÁNÍ ODPAŘOVÁNÍ

37 Oxid uhličitý (CO 2 ) Typy požárů.. A, B, C, E Hasební efekt..plyn dusivý (A, B, C) 500 l (1 kg) = cca požár o 1 m 3 NEPOUŽÍVAT!!! prašné směsi hořlavé kovy (Al, Mg, Titan) na H 2 (CO 2 + H 2 = CO + H 2 O) na koks a uhlí (CO 2 + C = 2 CO) POZOR!!! 8 10% CO 2 dýchací problémy, závratě 20% CO 2 velmi rychlá smrt CHARAKTERISTICKÝM RYSEM JE MODRÁNÍ POKOŽKY cyanoza NEBEZPEČNÁ KONCENTRACE JE TAKOVA, KTEROU VYDECHUJEME = 3 4%, PRO HAŠENÍ POTŘBUJEME AŽ 30-70%!!!

38 POŽÁRNÍ TAKTIKA II Ing. Martin Trčka, Ph.D. Mobil:

39 Amoniak (NH 3 ) Hasivo: VODA Rozpustný v H 2 O, OH, rozpouštědlech bezbarvý plyn intenzivní štiplavý zápach T var = -33,35 C T tání = -77,7 C T vzníc = nad 700 C r = 0,59 kg/m 3 M =17 g/mol => lehčí než vzduch VÝBUŠNÝ!!! Cl, F, Br, I => výbuch HOŘLAVÝ!!! JEDOVATÝ = dráždící účinky Při vdechnutí inhalovat ocet, nebo 10% roztok mentolu v chloroformu (CHCl 3 )!!! POUŽITÍ: Chladící médium, výroba hnojiv, výroba HNO 3 Z POČÁTKU SE DRŽÍ PŘI ZEMI (podlchl.)!!! Methan (CH 4 ) T vzníc = 557 C nesvítivý plamen T var = -161 C T tání = -183 C r = 0,42 kg/m 3 M = 16,04 g/mol => lehčí než vzduch VÝBUŠNÝ!!! s Cl a na slunci => výbuch!!! HOŘLAVÝ!!! NENÍ JEDOVATÝ NEHASIT VODOU!!!

40 Chlór (Cl 2 ) Hasivo: VODA, MLHA zelený plyn, nebo jantarová kapalina OXIDAČNÍ ČNIDLO!!! silný pichlavý zápach zjistitelný při 0,02-3,4 ppm T var = -34,05 C T tání = -101 C r = 1,4 kg/m 3 M = 35,5 g/mol => těžší než vzduch NEVÝBUŠNÝ!!! H 2, C 2 H 2, CH 4 => výbuch!!! reaguje s Na, Mg, K, Al (i na slunečním světle) => velké teplo NEHOŘLAVÝ!!! ale zapálí pyroforické kovy JEDOVATÝ = dráždící účinky Vyplachovat sodou, pít horké mléko, kávu POUŽITÍ: Textilní a papírenský průmysl, výroba bělících louhů Reaguje skoro se vším => soli (Chloridy)!!! Chlorovodík (HCl) T var =108,58 C T tání = -24 C r =1,05 kg/m -3 M = 36,46 g/mol => těžší než vzduch VÝBUŠNÝ!!! HOŘLAVÝ!!! rozpouští kovy => H 2!!! JEDOVATÝ = dráždící účinky Karcinogen, inhalovat Na 2 CO 3 POUŽITÍ: většinou ve vodném roztoku pod názvem kyselina solná 1l H 2 O pohltí 450l HCl = HODNĚ TEPLA!!! VELMI KOROZIVNÍ!!!

41 Acetylen (Ethin C 2 H 2 ) VODA,CO 2 bezbarvý plyn bez zápachu (JEN CHEM. ČISTÝ) odporný zápach (TECH. ACETYLEN obsahuje fosforovodík (fosfin = jed) svítivý čadivý plamen M = 26 g/mol => lehčí než vzduch T vzníc = nad 429 C VÝBUŠNÝ!!! s Cl, F, Br, I => výbuch!!! HOŘLAVÝ!!! při T > 480 C => samovolně reaguje = hoří!!! NENÍ JEDOVATÝ!!! - narkotikum POUŽITÍ: Získává se 2H 2 O + CaC 2 = C 2 H 2 + Ca(OH) 2 Převáží se zkapalněný Aceton + Hlinka a do toho při P = 1,2Mpa ACETYLEN = DISSOUS PLYN Tlaková syntéza: C 2 H 2 + CO + H 2 O => CH 2 =CH COOH kyselina akrylová NEVYSTAVOVAT NA SLUNCI!!! POZOR NA NÁRAZY!!! TLAKOVÉ NÁDOBY NESMÍ LEŽET!!! 1l acetonu pohltí 300l acetylenu CHLADIT, CHLADIT, CHLADIT!!! Fosgen (COCl 2 ) kapalina páry zapáchají po shnilých potravinách T var = 8 C => nízkovroucí kapalina M = 99 g/mol => Páry těžší než vzduch POUŽITÍ: výroba acetylchloridu, acetanhydridu Vzniká při okysličení chlorovaných Derivátů (CCl 4, trichloretylen) JEDOVATÝ = dráždící účinky Okamžitě sundat oděv (textil pohlcuje COCl 2 ) a do nemocnice, úplný klid, teplo

42 Sirouhlík (CS 2 ) Hasivo: VODA,CO 2,MLHA Nerozpustná ve vodě bezbarvá kapalina modrý plamen T var = 46 C T vzpl = 30 C éterický zápach silně láme světlo VÝBUŠNÝ!!! Páry se vzduchem => Výbuch!! nad 150 C => výbuch (zejména v prašném prostředí s HNO 3, K, Na) HOŘLAVÝ!!! s HClO 3, H 2 SO 4, HMnO 4, KmnO 4 JE JEDOVATÝ!!! Napadá CNS POUŽITÍ: výroba viskózního hedvábí, rozpouští tuky, asfalt, vosky, kaučuk NESMÍ SE DOSTAT DO KANALIZACE!!!

43 Anilin (aminobenzén C 6 H 5 NH 2 ) Hasivo: PRÁŠEK,PĚNA,CO 2 ve vodě nerozpustná kapalina bezbarvý olejový charakter aromatická vůně na vzduchu rychle hnědne NEVÝBUŠNÁ!!! HOŘLAVÁ!!! (čadivý plamen) JEDOVATÁ!!! POUŽITÍ: vyrábí se redukcí nitrobenzenu C 6 H 5 NO 2 + H 2 = C 6 H 5 NH 2 + O 2 výroba léčiv, umělé živice NEBEZPEČNÝ PRO OKOLÍ!!! Nitrobenzen (C 6 H 5 NO 2 ) Hasivo: PRÁŠEK,PĚNA,MLHA ve vodě nerozpustná kapalina bezbarvá, nebo nažloutlá hořko-mandlová chuť VÝBUŠNÁ!!! páry se vzduchem => výbuch HOŘLAVÁ!!! JEDOVATÁ!!! Vdechnutím vytváří methemoglobin => Nepřenáší kyslík do tkání, napadá játra a ledviny POUŽITÍ: vyrábí se nitrací v olověných zař. C 6 H 6 + (H 2 SO 4 + HNO 3 ) = C 6 H 5 NO 2 surovina k výrobě anilinu, kosmetika barviva, krémy na boty

44 Metylalkohol (CH 3 OH) metanol Hasivo: PRÁŠEK, CO 2, MLHA bezbarvá kapalina ve vodě rozpustná T var =65 C T vzpl = -1 C T vzníc = nad 400 C bezbarvý plamen (vysoké teploty) těžší než vzduch VÝBUŠNÁ!!! HOŘLAVÁ!!! JEDOVATÁ!!! oxiduje se na formaldehyd, způsobuje oslepnutí, podávat čistý alkohol POUŽITÍ: v průmyslu, výroba laků Etylalkohol (C 2 H 5 OH) líh, etanol Hasivo: CO 2, PRÁŠEK, ŘEDIT VODOU, MLHA bezbarvá kapalina mísitelná s vodou T var =78,3 C T vzpl = 12 C T vzníc = nad 420 C silně hygroskopická (váže vlhkost) modrý plamen těžší než vzduch HOŘLAVÁ!!! VÝBUŠNÁ!!! JEDOVATÁ!!! způsobuje otravy POUŽITÍ: v průmyslu, potravinářství DENATUROVANÝ LÍH = jedovaté přísady!!!

45 Benzen (C 6 H 6 ) Hasivo: PĚNA bezbarvá kapalina ve vodě nerozpustná T var = 80,4 C T vzpl = 15 C T vzníc = 560 C Páry těžší než vzduch VÝBUŠNÁ!!! s HMnO 4, KMnO 4 => => výbuch HOŘLAVÁ!!! svítivý, čadivý plamen JEDOVATÁ!!! má karcinogenní účinky Čerstvý vzduch POUŽITÍ: v koksárenském plynu, rozpouštědlo, léčiva, barviva, zvyšuje oktanové číslo paliv Toluen (C 6 H 5 CH 3 ) PĚNA Bezbarvá kapalina nerozpustná ve vodě T var = 111 C T vzpl = 4 C T vzníc = 550 C Páry těžší než vzduch VÝBUŠNÁ!!! HOŘLAVÁ!!! JEDOVATÁ!!! má halucinogenní vlastnosti, napadá ledviny a játra POUŽITÍ: vynikající rozpouštědlo a ředidlo, barviva, sladidla, léčiva

46 Kyselina dusičná (HNO 3 ) MLHA,VODA Bezbervá kapalina Ve vodě rozpustná OXIDAČNÍ ČINIDLO Silně dýmavá!!! na vzduchu se časem barví do žluta a uvolňuje NO 2 vlivem slunce!!! T vat = 83 C T tání = -41,59 C r = 1,5 kg/m 3 M = 63,01 g/mol VÝBUŠNÁ!!! Rozpouští většinu kovů => H 2 HNO 3 + alkohol => výbuch!!! HOŘLAVÁ!!! politý oděv se vzněcuje!!! JEDOVATÁ!!! Vytváří nytrosloučeniny = JEDY reakce s kovy =>VZNIK JEDŮ např. Pb(NO 3 ) 2 POUŽITÍ: vyrábí se ox. NH 3, jedna z nejsilnějších kyselin ROZKLÁDÁ ORGANICKÉ LÁTKY => TEPLO => SAMOVZNÍCENÍ => NESORBOVAT!!! LEHCE ODŠTĚPUJE KYSLÍK, POLEPTÁNÍ, NEVDECHOVAT DUSIČNANY JSOU VÝBUŠNÉ!!! Kyselina sírová (H 2 SO 4 ) Bezbarvá olejovitá Ve vodě rozpustná Bez zápachu T var = C => neodpařuje se T tání = 11 C r = 1,84 kg/m 3 NEVÝBUŠNÁ!!! Reaguje s kovy => H 2!!! NEHOŘLAVÁ!!! NENÍ JEDOVATÁ ZPŮSOBUJE POLEPTÁNÍ POZOR!!! ODEBÍRÁ H 2 O z OKOLÍ => BOUŘLIVÁ REAKCE LEJEME KYSELINU DO VODY

47 POŽÁRNÍ TAKTIKA II Ing. Martin Trčka, Ph.D. Mobil:

48 Záchrana a evakuace osob záchrana osob obecně záchrana osob z výšky záchrana osob z demolic a závalů záchrana osob na vodě a ledu záchrana osob při požáru vyprošťování z výtahů Dělení: záchrana jednotlivců hromadná záchrana podle množství postižených rozhodnutí VZ o způsobu záchrany primární záchrana sekundární záchrana podle cesty záchrany standartní postupy!!!

49 Záchrana osob obecně základní úkoly JPO (z.č.133/1985sb.) provádění požárního zásahu podle DZP, nebo při soustředění SaP provádění záchranných prací při ŽP a jiných MU. informování OPIS Záchrana osob Provádí se v případech, kdy osobám hrozí bezprostřední ohrožení zdraví, nebo života. Záchrana osob má přednost před záchranou zvířat a majetku!!! (247/2001, 14, odst.1) O zahájení a ukončení záchranných prací rozhoduje VZ a určuje pořadí záchrany!!! (247/2001, 26, odst.1, písm.c)) Evakuace osob Provádí se v případech, kdy by osobám mohlo hrozit nebezpečí ohrožení zdraví, nebo života. V případě nebezpečí z prodlení může rozhodnout o způsobu záchrany hasič!!!

50 Faktory ovlivňující záchranu možnosti JPO zátěž organismu Početní stavy vybavení Krizová situace zainteresovanost na MU Fyzická a psychická zátěž termická zátěž organismu požár Strach a panika míra projevu jednotlivce Emoční útlum 5 20%...relativní klid, použitelnost 10 25%...nepoužitelnost 50 75%...ovladatelnost jednání postižených rozhodování VZ

51 Fyzické vyčerpání Zdroje En. V lidském org: Tuky Cukry (glykogeny) Glykogen důležitý pro činnost mozku (nedostatek = hypoglykemie) Málo kyslíku Málo glykogenu spalování cukrů v organismu (glykogen) rychlé vyčerpání zásob en. = vyčerpání!!! Příčiny vyčerpání jednorázové výkony Dlouhodobé výkony Ochranné oděvy + DT (pozor na kyslíkové přístroje) Psychika Teplota a vlhkost přehřátí organismu!!!

52 Psychické vyčerpání AKTIVITA ADAPTACE ZÁTĚŽ STRES Projevy: vzestup srdeční frekvence vzestup krevního tlaku termoregulační porucha

53 Nebezpečí přehřátí Hypertermie překročení max. teploty těla jádra => org. není schopen efektivně odvádět teplo. práce teplo odvod ochlazení malý odvod tepla rozšíření cév Ochrana: sledovat dobu nasazení zajistit SaP na střídání zajištění regenerace sil: nápoje 30 min nebo 2 hod strava 4,5 hod odpočinek 12 hod K O L A P S

54 Stres a hasič Krátkodobé stresové reakce prožívání (uvolněná přilba, těsný oblek apod.) somatické projevy (dechová nedostatečnost, bolest hlavy, zraková únava, sucho v ústech) chování (zvýšený počet chybných rozhodnutí, výpadky pozornosti řidičů Účinky trvalejšího charakteru pracovní nespokojenost - vyhasnutí trvalejší změny v chování krátká reaktivní psychóza (opakované těžké DN) posttraumatická stresová porucha situace) (znovuprožívání traumatické poruchy přizpůsobení (problémy mimo zaměstnání) poruchy chování (změna funkce a pracoviště) somatické problémy spánku) (pálení žáhy, arytmie, bolest hrudníku, poruchy odeznívají Prohlubují se

55 Strach a panika Strach bez vnějších projevů Podráždění Deprese Emoční šok racionální jednání schopnost pracovat bledost, třes, vzrůst tlaku a tepové frekvence i zvýšená schopnost pracovat iracionální jednání pokles schopnosti pracovat ochromení strachem (emoční paralýza) panické běsnění (raptus) Panika společenství lidí se mění v dav

56 Chování záchranáře sebevědomí pátrání informace HASIČ razance ošetření opatrnost

57 Záchrana osob z výšky vyhlášení poplachu I. stupeň jednotlivci (RD, sebevrazi) PP II. stupeň..desítky osob (panelový dům) III. stupeň.stovky osob (obchodní domy, divadla) CTV typ zásahu požár tech. zásah druh objektu počet NP je někoho vidět druh ohrožení druh stavby přístupnost zdravotní stav VZ

58 Pádová rychlost v [km/h] 180 5,1s G ,1s ,8s [m] Ochranné pásmo 1, 5 m zásah ve výšce 3-10 m, 2 m zásah ve výšce m, 2,5 m zásah ve výšce m, 1/10 h objektu zásah ve výšce nad 30 m.

59 Způsob primární záchrany Po únikových cestách nejlepší a nejjistější způsob záchrany NÚC CHÚC - odvětrání - fyzický kontakt zakouřeném prostoru - Děti a rodiče spolu - srážky na chodbách, ucpané dveře, jiné překážky - ochranné masky pro záchranu (ne DT!!!) - panika, stres, křik z různých částí objektu DZP Pomocí evakuačních výtahů > 3NP trvale > 10 osob s omezeným pohybem H > 45m, > 50 osob zdravotnická zařízení E/P

60 Způsob sekundární záchrany Pomocí výškové techniky (sestup, výtah, koš) Pomocí záchranných rukávů a tunelů lezeckou technikou Pomocí letecké techniky Seskokové plachty a matrace náročné na množství SaP nevhodné pro velké počty osob mnohem pomalejší nebezpečné

61 Záchrana osob při požárech Zásady ustrojení kukla DT rukavice přilba převlečník vybavení (TP) je nutné mít v okamžiku zahájení zásahu Vystrojení při jízdě k zásahu bezpečnostní zásady nezachraňovat v maximální intenzitě hoření udržovat spojení s VZ, VBU, VJ mít záložní SaP znát nouzové cesty úniku z prostoru požáru sledovat konstrukce a jejích chování udržovat fyzický kontakt s kolegou a se zdí nezasahovat bez vodního proudu o porušení této zásady rozhodne VZ zajistit odvod spalin odvětrání podat informace VZ o nezkontrolovaných prostorech informovat VZ o ukončení vyhledávání osob

62 Stav ohrožených osob druh poranění (zlomeniny) zdravotní stav (kardiaci, diabetici, klaustrofobici) potřebé SaP - vybavení fyzické dispozice záchrana jednotlivcem záchrana ve dvojci podmínky v místě zásahu (viditelnost, ÚC, apod.) Ochrana postižených osob pře zakouřením intenzivním odvětráním únikových cest pomocí dýchacího přístroje s přípojkou pro druhého muže poskytnutím celého dýchacího přístroje (dále jen DP ) pomocí evakuační (vyváděcí) masky dvoumontáž Při záchraně se Hasič nedělí o vlastní DP!!! Tuto možnost je nutné zvážit velmi obezřetně s ohledem na: Míru fyzické zátěže Psychický stav postižené osoby Fyzické možnosti postižené osoby Zkušenost i záchranné dvojce

63 Druhy závalů Záchrana ze závalů a demolic při zřícení objektů při výrobní činnosti závaly v podzemí (CO 2, CH 4 ) přírodní sesuvy sypké hmoty Druhy záchranných složek HZS ČR BZS speleologické organizace základní složka IZS poplachový plán ž.č.239/2000 Sb. Zjistit zodpovědného pracovníka orientační plány - mapy možnosti dalšího zasypání bezpečnost prostoru rozsah potřeba SaP odezva postižených osob následná nebezpečí pro postižené (požár, záplava, únik plynu, apod.) přístupové cesty typy pomocné techniky (jeřáby, buldozery, autogeny, apod.) potřeba speciálních služeb (psi, BZS, speleologové, apod.) stupeň poplachu a řízení MU podle PP

64 Skluzná plocha Pozice zasypaných: Šance na přežití: Poznámka: u spodní strany panelu vysoká panel nevytahovat z trosek, pozor na trhliny

65 Navrstvení Pozice zasypaných: Šance na přežití: pod každou vrstvou, zaklínění mezi panely vysoká, pokud je mezi panely hodně trosek

66 Poloviční prostor Pozice zasypaných: Šance na přežití: U nosné stěny vysoká

67 Vyplněný prostor Pozice zasypaných: Šance na přežití: V různých místech prostoru slabá, ale ne vyloučená

68 Zahleněný (zalitý) prostor Pozice zasypaných: V různých místech prostoru Šance na přežití: minimální

69 Prostor vyplněný troskami Pozice zasypaných: Šance na přežití: Ve spodní části panelů střední

70 Naražený prostor Pozice zasypaných: Šance na přežití: V různých místech prostoru velmi vysoká

71 Uzavřený prostor Pozice zasypaných: Šance na přežití: V různých místech prostoru velmi vysoká

72 Vlaštovčí hnízdo Pozice zasypaných: Šance na přežití: V různých místech prostoru vysoká

73 Záchrana na vodě a ledu Sebezáchrana Plavání malá hloubka otočit na záda nohama po proudu velká hloubka na břicho hlavou proti proudu Záchrana z vodního válce sbalit do klubíčka sundat vestu a podplavat válec Záchrana s člunem nenechat se tlačit být blízko člunu Záchrana s přípravou podle situace sebezáchrana na ledu Nechodit k místu proboření plazit se Využití plošných předmětů záchranné desky žebříky Druh ledu: Zdravý průhledný a zbarvený podle vody Pórovitý působí zde chem a org. Látky velmi křehký a nebezpečný

74 Osobní zásah Technika přiblížení se k tonoucímu S technickým prostředkem Bez technického prostředku Správné tažení tonoucího Na znak Těla v ose tažení Paže zachránce jsou natažené Nebezpečí při záchraně Velké řeky: víry za překážkami, osobní záchrana bez plavidla je velmi nebezpečná Malé toky větve nad a pod hladinou vodní porost, dráty apod. Držení tonoucího pod bradou pod pažemi za lokte pod jednou paží OSOBNÍ OBRANA PLAVEJ KE DNU Charakteristiky pro hledání utonulých Hloubka Charakter dna Čistota vody Přesnost určení místa Síla proudu atd. Vhodné pomůcky Osobní ponoření

75 POŽÁRNÍ TAKTIKA II Ing. Martin Trčka, Ph.D. Mobil:

76 charakteristika Požáry ve sklepech malá pravděpodobnost výskytu osob pozor na bezdomovce vysoká teplota zakouření bez NR nedostatek světla domovní rozvody a zařízení (kotel, HUP, HUV, EL) zakouření schodiště úkoly a postup činnosti průzkum kontrola a složení stropu směry šíření uložení tlakových nádob vypnutí el. proudu, plynu apod. kontrola nadzemí stupačky se zavodněným proudem!!! změna ve vybavení TP Sklep je součástí stavby budovy pro bydlení nebezpečí zakouření chodeb (úniků)

77 Bytové požáry, půdy a podkroví Charakteristika téměř vždy výskyt osob většinou 1PÚ intenzivní hoření různorodost materiálu šíření po hořlavém plášti budovy šíření stupačkami náročnost na záchranu a evakuaci nutnost komunikace s postiženými vně budovy úkoly a postup činnosti průzkum přítomnost osob a zvířat neb. z prodlení zvláštní úkryty při sekundární záchraně tlakové láhve cesty šíření stav konstrukcí vypnutí el, plynu odvětrání schodiště proud nasazujeme i nad prostor požáru!!! Hlavní směr požárního útoku ohrožení osob

78 Půdní prostory a podkroví Charakteristika skryté hoření ve střešních vrstvách vysoká teplota nesnadné odvětrání násilné otevření nízké požární odolnosti použitých materiálů nebezpečí zřícení konstrukcí strmé a nepravidelné přístupy podkroví půdy rychlé šíření po konstrukcích střech silné zakouření (pří nehořlavé střešní krytině) odstřelování krytiny provizorní rozvody el. en. různorodost materiálu - NL Zásadní pro šíření požáru a způsob vedení zásahu je: skladba střechy Materiál stropní konstrukce

79 úkoly a postup činnosti zjistit stav konstrukcí nezapomenout na druh použitých materiálů posoudit zatížení stropní konstrukce nalézt možné úkryty nalézt NL vytipovat cesty šíření vypnutí el. proudu odvětrání prostoru zajistit se proti pádu zvážit nutnost vedení zásahu neobvyklým způsobem chladit střešní krytinu U budov nad 5.NP Bytové jádra stoupačky Po příjezdu na místo požáru vždy přivolej všechny výtahy, které nejsou evakuační, popřípadě požární - zajisti jejich průzkum z hlediska uvíznutí osob!!! Výtahy uveď mimo provoz!!! nezachraňovat v místech maximální intenzity hoření

80 Pavouk přežití!!! kontrola dveří backdraft, flashover, rollover zevní pohled (RD) zkušenosti subjektivní pocit OOPP - neodkládat smyslnost záchrany priority vhodné vybavení počet zachránců záchrana Rautekův úchop označení čistého prostoru vnikání do uzavřeného prostoru vyhledávání osob pohyb v neznámém prostředí vodní proudy hašení ochrana dvojce je nedělitelná hadice orientace v prostoru CHÚC, NÚC, náhradní řešení pravidlo pravé ruky zóna přežití hledání ohniska - teplota odvětrání - teplota následná záchrana!!!

81 Prioritní zásah Rozdělení bojových úseků u požáru budov BÚ č.3 BÚ č.2 BÚ č.1 Prioritní záchrana Velení pod místem požáru Zajistit SaP Obsluha požárních a evakuačních výtahů

82

83 Charakteristiky zásahu u výškových budov Zvlášť nutná znalost PBS Nutnost využití PBZ a technického vybavení budovy (EPS ZOTK) Rozhlas Dispečink možné místo pro velení na místě zásahu Použití vyšších stupňů poplachu s ohledem na potřebu SaP Vertikální ventilace komínový efekt (kladný/záporný) Zřizování stanovišť = PŘEDSUNUTÉ ZÁKLADNY pro další vedení zásahu 2.NP pod požárem Zejména pro VPPO DT První pomoc Odpočinkové stanoviště = záloha hasičů Zásadní změny v síle proudění vzduchu, větru Nebezpečí od dopadajících trosek budovy Výška budovy neumožňuje průzkum se zavodněným proudem CHUC jsou v těchto případech využity pouze pro záchranu a evakuaci osob Nutnost zásahu nad místem požáru záchrana a evakuace Vzhledem ke zvýšené nutnosti komunikace mezi JPO používat kanály K, N Zvlášť útočné proudy Zvlášť dopravní vedení BÚ Zvlášť záchrana a evakuace osob E P

84 Možnosti konstrukčních systémů smíšený sloupovo stěnový konstrukční systém, s obvodovým nebo podélným traktem z armovaného betonu a cihel je možné předpokládat u funkcionalistických staveb z období před druhou světovou válkou, stěnový systém s jádrovým traktem z armovaného betonu, aglomerovaného dřeva a plastů je možné předpokládat u panelové výstavby z období let dvacátého století) absence PÚ Absence PBZ sloupový systém s podélným nebo jádrovým traktem z armovaného betonu, pórobetonových tvárnic, oceli a skla dopovídá současné výstavbě. Kodex norem Předpokládaná požární odolnost stavebních konstrukcí Byty 40 kg/m 2 Kanceláře 60 kg/m 2

85 Dodávka hasební vody na místo požáru nad 7.NP 0,8 MPa Vedení od CAS NP Max. tlak čerpadla Vedení od CAS Nad 15.NP Pomocné čerpadla suchovody 1. připojit CAS na obě příruby suchovodu 2. zavodnit suchovod 3. spustit posilovací stanice 4. připojit dopravní vedení nebo útočný proud 5. zajistit doplňování otevřené hrdla = nulový tlak Porucha čerpadel= nulový tlak Nad 15.NP 0,2 Mpa Vnitřní odběrná místa

86 Požáry garáží charakteristika Dělení: jednotlivé řadové (oddělené stavebními konstrukcemi) hromadné rychlé a velké rozšíření požáru podzemní nadzemní velmi špatná orientace jednopodlažní vícepodlažní

87 úkoly a postup činnosti zjistit rozsah požáru využití termokamery zjistit polohu postižených osob ohrožení okolí sousední auta nutnost použití OL-2 správná volba hasiva pěna!!! zvážit potřebný počet proudů a směr nasazení jednotlivé garáže vstupními dveřmi hromadné garáže použití CHÚC pod místem požáru využití vjezdu (absence CHÚC) postup spojovacími chodbami větrání Přirozené je málo účinné (nedostatečný komínový efekt hromadné garáže) nucené kombinace přetlakové a podtlakové ventilace!!! sériové řazení ventilátorů

88 Charakteristika Ventilace u požáru Vytvoření podmínek pro přežití postižených osob Zvýšení viditelnosti pro zasahující Nalezení ohniska Změny tlakových poměru vliv na chování požáru Skutečnosti ovlivňující rozhodovací proces VZ Množství SaP Hustota kouře Fáze požáru Barva kouře Směr proudění kouře Typ prostoru Výšková budova Sklepní prostor Možnost vytvoření odvětracích otvorů Poloha ohniska požáru Je-li nalezeno ohnisko

89 h 1 h 2 p a +h 1.r vk.g p a +h 1.r vn.g p a -h 2.r vn.g p a -h 2.r vk.g Rovnice kontinuity rychlost průtoku clonou vn vk vn vk h S h S p v platí v S v S r r r r r

90 Přetlaková ventilace Hlavní využití Snížení teploty aerosolu v prostoru zasahujících složek Požáry Vstup do budovy ze strany čistého prostoru Využití i u vícepodlažních budov Využití u jednopodlažních budov u dopravní nehody Snížení koncentrace výbušných plynů Při zásahu na NL Pozor na možnost zvýšení intenzity požáru Využití je podmíněno znalostí o poloze ohniska Princip použití Směr větru

91 Vertikální ventilace Uzavřené otvory

92 Kladný komínový efekt záporný komínový efekt

93 Podtlaková ventilace Hlavní využití Sklepní požáry Podpora ventilace ze závětrné strany Kabelové kanály možnost hašení z návětrné strany malými otvory Možnost hašení v místě s vysokými teplotami Princip použití Směr větru Utěsnění odváděcího otvoru

94 Hodnoty kritického tepelného toku Q T 4... emisivita...5, W m 2 K 4 Stefanova-Boltzmannova konstanta Kritické hodnoty Intenzita sálání Doba působení technika 18 kw.m -2 Osoba bez OOPP 10 kw.m -2 5 sekund Osoba bez OOPP 1 kw.m -2 5 minut Osoba bez OOPP 0,5 kw.m minut Hodnota pro zapálení = 15 kw.m -2 Hasič v zásahovém oděvu vydržím 5 s = relativně bezpečný prostor 15 kw.m -2 DO 15 min dřevo 50 kw.m -2 5 sekund 30 kw.m -2 5 minut

95 Úkoly a postup činnosti 1) Příjezd na místo zásahu V případě vybraných budov SaP stavět z návětrné strany a v bezpečné vzdálenosti nevytvářet překážky pro zásah nezablokovat příjezdovou komunikaci ZZS, PČR 2) Průzkum na místě zásahu zjistit (ověřit) potřebné informace Jsou k dispozici kontakty na znalou osobu? Ověřit NP poloha ohniska (vizuálně, bojem) Počty ohrožených osob Prioritní záchrana v místech požáru a zakouření Nutnost evakuace Je k dispozici DZP Ovládací prvky (el, HUP, HUV, BPZ, zařízení pro požární zásah ) Zvážit pozici pro vedení zásahu v místě požáru v místě soustředění JPO Možnosti odvětrání Informace o výskytu osob funkčnost výškové požáry S ohledem na zjištěné poznatky rozhodnout způsob a rozsah záchrany osob Počet proudů podle stávajících SaP posilové jednotky Vyhlášení odpovídajícího stupně poplachu

96 3) Uzavření místa zásahu 4) Záchrana osob Záchranu neprovádět v místech maximální intenzity rozvinutého požáru Záchranu provádět ve skupinách min 2 hasiči Informovat osoby o postupu záchrany evakuace Vyhodnotit možnost postupnosti záchrany Primární záchrana v místě požáru zakouření (poslední NP) sálání tepla Sekundarní záchrana nedostupné prostory Informovat osoby o využití uzávěrů otvorů Setrvání v bytech Utěsnění otovrů Uzavření oken nad místem odváděcích otvorů z místa požáru Následná evakuace Dvojce je nedělitelná JPO informovat o místě pro shromáždění osob s ohledem na stav Evidovat počet zachráněných osob porovnat s informacemi OPIS porovnat s informacemi PČR Bezprostřední ohrožení Možnost využití Výškové techniky Použití závisí na době trvání požárního zásahu Zvážít záchranu bez zavodněné proudnice v závislosti na rozsahu záchrany

97 4. Poskytnutí neodkladné pomoci Využití zejména hasičů záchranářů Je-li to možné předat osoby dalším složkám IZS (ZZS) Charakteristické prostory podle nebezpečí Nástupní prostor určit jednotky do nástupního prostoru Týlový prostor určit jednotky do týlového prostoru Prostor pro poskytnutí zdravotní péče

98 Hašení požáru Analýza potřebného množství SaP Druh hořlavé látky pevná kapalná plynná poloha požáru Zař. pro zásah SHZ Dostřik proudnic voda pěna Druh hasiva prášek inert Rychlost vyhořívání intenzita požáru Lineární rychlost Intenzita sálání plocha požáru plocha chlazení Forma hašení plošné objemové kombinace Místo požáru Okolní zařízení Množství hasiva Množství vody pro chlazení Počet proudů Počet hasičů Povolání potřebného množství SaP

99 POŽÁRNÍ TAKTIKA II Ing. Martin Trčka, Ph.D. Mobil:

100 Zásah s přítomností NL Charakteristika Definice podle z.č. 356/2003 Sb. Množství látky je nezvladatelné Nebezpečí pro lidi, zvířata, ŽP Použití IZS Úniky NL Ze zařízení Při přepravě

101 Typické znaky havárie NL Výstražné bezpečnostní tabule Výstražné značky Manipulační značky Technologická zařízení Změny přírodního prostředí Neobvyklé jevy při požáru barva plamene, kouř, zápach, explosivní reakce Tvoření mlžných oparů Přítomnost obalů, tl. Lahví apod.

102 UN kód Jedná se o identifikaci látky pomocí čtyřmístné číslice, která je podle OSN přiřazena určitým látkám, jejichž přeprava podléhá předpisům pro přepravu NL po silnici ADR, nebo po železnici RID. Je však nutné si uvědomit: Jedna látka může mít podle stavu při přepravě různé UN-kódy, které se zcela liší př.: Naopak amoniak UN-1005, vodný roztok při konc. nad 50% UN jeden UN-kód může představovat několik látek (skupiny látek s podobnými vlastnostmi). Z UN-kódu lze vyčíst i formaci, že látka s označením do 1000 je vyrobená výbušnina.

103 Kemler kód: 2 uvolňování plynů, stlačené plyny 3 vznětlivost par hořlavých kapalin a plynů 4 hořlavé pevné látky 5 oxidační účinky 6 jedovatost 7 radioaktivita 8 žíravost 9 nebezpečí spontánní reakce X látka nesmí přijít do styku s H2O Vybrané Kemler-kódy: 20 inertní plyn 22 hluboko podchlazený plyn 323.hořlavá kap. s H2O vyvíjí hoř. Plyny 30 hořlavá kapalina (Tvzpl= C) 33 lehce vznětlivá kapalina (pod 21 C) 333.samozápalná kapalina 40 hořlavá nebo somozahř. se tuhá látka 44 hoř.pev.l, která se při zvýš. tepl. taví 539.vznětlivý org. Peroxid 73 radioaktivní hořl. kap. (do 55 C) 606.infekční látka 90 jinak nebezpečná látka

104 Hazchem Neurčuje druh látky, ale charakterizuje vhodnou OCHRANU!!! Kód je tvořen číslicí 1-4 a písmenem z tabulky: 1 vodní proud 2 vodní mlha 3 pěna 4 suchá hasiva v není součástí označení (látka může bouřlivě reagovat) 1T Diamant Systém rychle posuzuje možné nebezpečí Modré pole nebezpečí poškození zdraví 0 bez nebezpečí, 1 málo nebezpečné, 2 nebezpečné, 3 velice nebezpečné, 4 mimořádně nebezpečné Červené pole nebezpečí požáru 0 bez neb. vznícení za obvyklých teplot 1 neb. vznícení při silném ohřátí 2 neb. vznícení při ohřátí 3 neb. vznícení za normálních podmínek 4 extrémně zápalný při všech teplotách Žluté pole nebezpečí spontání reakce 0 bez neb. za normálních podmínek 1 při silném zahřátí nestabilní 2 možnost prudké chem. Reakce 3 neb. výbuchu v horku, nebo při otřesu 4 velké neb. exploze Bílé pole - Jiná nebezpečí W nesmí se hasit vodou, OXY oxidační činidlo, ALK zásada, COR korozivita, ACID kyselina

105 Pismeno v kódu Pomoc. význ. Opatření ( hasič) P v Úplná R ochrana S v DP S T T DP při požáru DP DP při požáru W v. Úplná X ochrana Y v DP Y Z Z E DP při požáru DP DP při požáru Evakuace OHRADIT Opatření (příroda) ZŘEDIT

106 TRINS transportní informační a nehodový systém Tento systém slouží ke zprostředkování informací o kterékoliv NL VZ prostřednictvím operačních středisek HZS ČR. Tento systém poskytuje tyto informace: - O nebezpečných látkách a přepravě, - o vlastních zkušenostech s danou látkou i s jejími haváriemi, - o následcích z předchozích událostí. Všichni účastníci tohoto systému mohou požadovat tyto stupně pomoci: telefonická pomoc porada s odborníkem vyslání experta na místo MU poskytnutí SaP vlastní likvidace MU

107 Informace na přepravním obalu: chemický, nebo obchodní název klasifikace výrobce (IČO, jméno, sídlo firmy výstražné symboly Označení rizikovosti (R,S věty) Pokyny pro bezpečné nakládání Návod na použití Pokyny pro předlékařskou pomoc

108 Charakteristika zásahu na NL Předurčené jednotky Z, S, O Výbušnost Intoxikace Poleptání Ionizace Infekce Vlastnosti NL MU Zapojení Státní správy Bezpečnostní rady Krizové štáby KP, VnHP, VHP, Spolupráce IZS PČR ZZS Ostatní složky

109 Základní úkoly JPO při zásahu na NL provedení záchranných prací omezení rizik a přerušení jejich příčin Předurčenost jednotky: - Vybavením OOPP - TP pro zásah na NL v určitém rozsahu - Speciální OP Úkoly a postupy činností Úkoly standardní jednotky PO při zásahu s NL 1) Průzkum (zjištění, jedná-li se o MU s NL) 2) Opatření k záchraně osob 3) uzavření místa zásahu 4) přivolání pomoci Úkoly předurčené jednotky PO při zásahu s NL 1) Snížení bezprostředních rizik (hašení, záchrana osob, identifikace látky, stabilizace situace na místě MU) 2) Omezení rozsahu havárie (zamezení dalšího úniku - odčerpávání, přečerpávání, sběr uniklé látky)

110 Opatření na místě zásahu PRŮZKUM - Odstup od úniku - uzavření místa - vyloučení in. zdrojů - min počet zasahujících - jištění zasahujících v NZ - 3 x PO - ohraničení MU - NP, DP, TP, NZ - likvidace MU - Druh havárie - Povolání SaP, SJ,OJ - Ohrožení osob - množství úniku, zasažení ŽP - rizika: (l,s,g +vlast.), šíření - charakter krajiny - ohrožení spodních vod - možnosti omezení (zastavení) úniku - spolupráce s původcem úniku - inf. obyvatelstvo? - použití z.č. 240/ analýza dalšího vývoje - zóna šíření úniku - skryté úniky - náhlé reakce NL - zmatečné chování zúčastněných - mylné označení UN, KEMLER - velitelé charakteristických prostorů

111 Činnost hasičů v NP Charakteristika NP je místo určené pro přípravu jednotek pro vstup do NZ Činnosti prováděné v NP Příprava TP pro práci v NZ Oblékání CHO a jiných ochranných prostředků Kontrola ustrojení OOPP a CHO Kontrola VPPO Evidence osob Činnost jistící skupiny Úkoly a postup činnosti Určení velitele NP Pohovor s hasiči vstupujícími do NZ Úkol pro skupinu (jednotku) Možná nebezpečí Doba nasazení, pravidla komunikace Vstup do NZ po kontrole velitelem NP VNP musí zajistit kontinuitu výměny hasičů v NZ Jména osob vstupujících do NZ Zajišťuje VNP

112 Činnost hasičů v NZ Charakteristika NZ je prostor, kde hrozí bezprostřední ohrožení života a zdraví od účinků NL uniklé při MU. Místo s vysokou pravděpodobností kontaminace zasahujících a postižených. Činnosti prováděné v NZ Záchrana osob Identifikace NL Zamezování úniku NL (utěsnění obalů, kanálové vpustě) Ohraničení úniku NL (pouze vhodné povrchy) Odstranění NL (přečerpávání) Hašení Odstranění účinků NL (ředění, neutralizace) 100m předběžné postavení 5m HK, kyseliny, louhy Hranice NZ 15m jedy, žíravé plyny a páry 30m výbušné látky 50m RA látky m výbušniny, oblaka par

113 Úkoly a postup činnosti Na prvním místě je vždy záchrana osob Vytýčení NZ v místě určení VZ podle vlastností NL Vstup do NZ ve stanoveném ochranném oděvu ZÁCHRANA BEZ REŽIMOVÝCH OPATŘENÍ => BPaOZ!!! CHO Pobyt v NZ je omezen max. dobou nasazení protichemický nepřetlakový s DP 20 C max. 50 min => po 20 min = 10 min přestávka 30 C max. 15 min 2x10 min = 5 min přestávka protichemický přetlakový s DP 25 C max. 35 min 2x20 min = 5 min přestávka 30 C...max. 15 min 2x10 min = 5 min přestávka protichemický nepřetlakový s DP (kyslík) 35 C max. 15 min 2x10 min = 10 min přestávka Podle situace upřesní VZ Dodržování taktických postupů Vzájemné jištění a kontrola hasičů Pohyb po stanovených trasách Bezdůvodné vystavování se účinkům NL Použití jen nezbytných TP

114 Použití nevhodných TP vzhledem k chemickým vlastnostem NL Vizuální kontakt s jistící skupinou Neustálá kontrola spojení s NP / VNP Kontinuální zajištění dostupných TP pro hasiče v NZ Ukončení činnosti v NZ DEKONTAMINACE Vjezd vozidel do NZ = velké ekonomické riziko Důvody pro opuštění /nevstupování do NZ Indispozice hasiče / zranění Závada na vybavení OOPP Změny na povrchu ochranného oděvu Rapidní snížení průhlednosti zorníku Náhlá změna situace v NZ Nepřítomnost jistící skupiny

115 Jištění hasičů při činnosti v NZ Charakteristika Zajištění okamžité pomoci hasičům v NZ Důvody zásahu jistící skupiny Záchrana zasahujících Osobní zásah v NZ Rozhodnutí VZ, VNP, vlastní Snížení okolního rizika Varování smluvenými signály Příčíny ohrožení zasahujících v NZ Indispozice hasiče Selhání / poškození OOPP Změna situace v NZ Minimální počet hasičů v jistící skupině Počet hasičů v NZ Početní stav jistící skupiny > 3 samojištění Zvláštní případy 1:1

116 Úkoly a postup činnosti Početní stav jistící skupiny určuje VZ Skupina připravená do NZ jistící skupina Stanoviště jistící skupiny je na hranici NZ NP Ochrana jistící skupiny je = zasahující skupiny Jistící skupina má vybavení v pohotovostní poloze Vizuální kontakt s zasahujícími v NZ Neustálá kontrola spojení se zasahujícími Jistící skupina nepřetržitě monitoruje NZ Není jinak využívína Neúčastní se ostatních činností O ukončení činnosti jistící skupiny rozhoduje VZ

117 Pravidla komunikace a signály při činnosti hasičů v nebezpečné zóně Charakteristika Zajištění přenosu informací z NZ k VZ K zajištění bezpečnosti v NZ Pravidla komunikace VNP H H SV (PPA) NZ VZ

118 Úkoly a postup činnosti Volba komunikace závisí na možnosti vizuálního kontaktu A. B. C. D. CHO CHO

119 Bezpečnostní pohovor způsob komunikace Označení zasahujících CHO CHO CHO CHO Signály domluvené před vstupem do NZ Bezprostřední ohrožení NZ VZ, jistící skupina Signál osobního ohrožení H VZ, veliteli v NZ Signál opuštění NZ VNP NZ Signál ohrožení v NZ jistící skupina NZ Pracovní signály v NZ Vizuální signály = hasič ví že je sledován příjemcem signálu Hlučné prostředí v NZ Pozor na možnou záměnu signálů CHO

120 6. Dekontaminační prostor Charakteristika DP bezprostředně sousedí s NZ DP se zřizuje na návětrné straně Princip a význam dekontaminace Organizace DP - rozčlenění Správný postup dekontaminace Správné odložení TP Izolace kontaminovaného materiálu Provedení úplné dekontaminace TP TP vystrojení Členění DP NP Odložení OOPP NZ Odkládání TP