DUM VY_52_INOVACE_12CH13

Transkript

1 Základní škola Kaplice, Školní 226 DUM VY_52_INOVACE_12CH13 autor: Kristýna Anna Rolníková období vytvoření: říjen 2011 duben 2012 ročník, pro který je vytvořen: 8. a 9. vzdělávací oblast: vzdělávací obor: tematický okruh: téma: člověk a příroda chemie anorganická chemie anotace: Pracovní list s řešením je určen k procvičování vzorců a názvů kyselin, vlastností a použití některých kyselin. Materiál je možno použít při opakování látky a také jako test. druh učebního materiálu: pracovní list Literatura a internetové odkazy 1. Základy chemie 1, P. Beneš, V. Pumpr, J. Banýr, Nakladatelství FORTUNA Praha, Chemie I, I. Karger, D Pečová, P. Peč, Nakladatelství PRODOS 3. Odmaturuj z chemie, M. Benešová, H. Satrapová, Nakladatelství DIDAKTIK 4. Chemie 8, Jiří Škoda, Pavel Doulík, Nakladatelství FRAUS Encyklopedie Wikipedia

2 Kyseliny 1. Kyseliny jsou látky, které ve vodě. kationty vodíku H Anorganické dělíme na 2 základní skupiny: a) Kyseliny., např. chlorovodíková b) Kyseliny kyslíkaté, např. HN V O 3 3. Kyseliny jsou dvou nebo víceprvkové sloučeniny obsahující. Dalšími prvky mohou být halogeny, C, S, P, N a některé jiné; u kyslíkatých kyselin k tomu přistupuje kyslík. 4. Název kyselin je. První část je tvořená podstatným jménem, druhá část přídavným jménem. 5. Přídavné. bezkyslíkatých je tvořeno názvem sloučeniny daného nekovového prvku s vodíkem a koncovkou - ová. Např. HF 6. Přídavné jméno v názvu. kyselin se vztahuje k prvku uvedenému uprostřed vzorce dané. První část přídavného jména poukazuje na název prvku a druhá udává příponu příslušnou oxidačnímu číslu atomu tohoto prvku. Např. H 2 C IV O Pokud některé prvky tvoří pro stejné.. číslo více kyslíkatých kyselin, vyjadřujeme počet atomů vodíku vázaných v molekule předponou před přídavným jménem v jejich názvu takto: pro H hydrogen -, H 2 dihydrogen -, H 3 trihydrogen -, atd. Např.: hydrogenfosforečná H I P V -II O 3, trihydrogenfosforečná H 3I P V -II O 4 8. Součet všech oxidačních čísel ve vzorci musí být Napiš název bezkyslíkatých kyselin: HI HBr HF H 2 S 10. Zapiš oxidační čísla atomů prvků v těchto kyslíkatých kyselinách a napiš i jejich název. H 2 S O 4 H 2 C O 3 H Cl O 4 H 3 P O 4 H Cl O

3 H 2 S O 3 H N O Napiš vzorce těchto kyselin: dusičná chlorečná siřičitá jodistá chlorovodíková trihydrogenboritá bromitá manganistá 12. Ze sloučenin: NO 2, jodovodíková,osf 8, dusičná, CrBr 6, KBr, NH 4 OH, Pb(NO 3 ) 2, HBrO 4, CO 2, oxid uhelnatý, B 2 O 3, Ca(OH) 2, HIO 3, oxid dusný, sulfid olovnatý, Fe(OH) 3, uhličitá, H 2 S, NCl 5, CuI 2, HgNO 3, vyber, roztřiď je na kyslíkaté a bezkyslíkaté, pojmenuj je/napiš vzorce. U kyslíkatých kyselin napiš oxidační čísla. Bezkyslíkaté Kyslíkaté 13. Doplň chybějící údaje v tabulce: Vzorec Název Význačné vlastnosti Příklady využití sírová HNO Zapiš štěpení chlorovodíkové, dusičné a sírové na ionty. Vzniklé ionty pojmenuj.

4 Řešení: 1. Kyseliny jsou látky, které ve vodě uvolňují kationty vodíku H Anorganické dělíme na 2 základní skupiny: a) Kyseliny bezkyslíkaté, např. chlorovodíková b) Kyseliny kyslíkaté, např. HN V O 3 dusičná 3. Kyseliny jsou dvou nebo víceprvkové sloučeniny obsahující vodík. Dalšími prvky mohou být halogeny, C, S, P, N a některé jiné; u kyslíkatých kyselin k tomu přistupuje kyslík. 4. Název kyselin je dvouslovný. První část je tvořená podstatným jménem, druhá část přídavným jménem. 5. Přídavné jméno bezkyslíkatých je tvořeno názvem sloučeniny daného nekovového prvku s vodíkem a koncovkou - ová. Např. HF fluorovodíková 6. Přídavné jméno v názvu kyslíkatých kyselin se vztahuje k prvku uvedenému uprostřed vzorce dané. První část přídavného jména poukazuje na název prvku a druhá udává příponu příslušnou oxidačnímu číslu atomu tohoto prvku. Např. H 2 C IV O 3 uhličitá 7. Pokud některé prvky tvoří pro stejné oxidační číslo více kyslíkatých kyselin, vyjadřujeme počet atomů vodíku vázaných v molekule předponou před přídavným jménem v jejich názvu takto: pro H hydrogen -, H 2 dihydrogen -, H 3 trihydrogen -, atd. Např.: hydrogenfosforečná H I P V O 3 -II, trihydrogenfosforečná H 3I P V O 4 -II 8. Součet všech oxidačních čísel ve vzorci musí být HI jodovodíková HBr HF H 2 S bromovodíková fluorovodíková chlorovodíková sirovodíková 10. H 2 S VI O 4 sírová H 2 C IV O 3 uhličitá VII O 4 chloristá H 3 P V O 4 trihydrogenfosforečná I O chlorná H 2 S IV O 3 siřičitá HN III O 2 dusitá

5 11. dusičná HN V O 3 chlorečná V O 3 siřičitá H 2 S IV O 3 jodistá HI VII O 4 chlorovodíková trihydrogenboritá H 3 B III O 3 bromitá HBr III O manganistá HMn VII O 4 Bezkyslíkaté jodovodíková HI H 2 S sirovodíková Kyslíkaté dusičná HN V O 3 HBr VII O 4 jodistá HI V O 3 jodičná uhličitá H 2 C IV O Vzorec H 2 SO 4 HNO 3 Název Význačné vlastnosti Příklady využití chlorovodíko vá sírová dusičná bezbarvá, těkavá kapalina dráždí dýchací cesty a leptá pokožku, koncentrovaná je silná žíravina bezbarvá těžká olejovitá kapalina, hygroskopická, koncentrovaná je silná žíravina! bezbarvá až nažloutlá těkavá kapalina, na světle se částečně rozkládá, uvolňují se jedovaté oxidy, koncentrovaná je silná žíravina výroba barviv, léčiv, plastů PVC, čištění kovů, k výrobě chloridů výroba chemikálií, syntetických vláken, průmyslových hnojiv, plastů, barviv, léčiv, a výbušnin výroba léčiv, výbušnin (dynamit) a dusíkatých průmyslových hnojiv (ledek) 14. H + + Cl - vodíkový kation chloridový anion H 2 SO 4 2H SO 4 vodíkový kation síranový anion HNO 3 ---> H NO 3 vodíkový kation dusičnanový anion