Otázky k bakalářské zkoušce: Architektura

HTML
DOWNLOAD

Rozměr: px

Začít zobrazení ze stránky:

Download "Otázky k bakalářské zkoušce: Architektura"

Anna Havlová
před 9 lety
Počet zobrazení:

1 Oddíl Dějin architektury je doplněn o specifikace k základnímu seznamu šestnácti okruhů otázek, které si posluchač musí připravit ke zkoušce, jsou hlavně orientační. Představují určité záchytné body pro to, aby si posluchač mohl uvědomit, co je vlastně obsahem takové otázky. Na druhé straně mohou být pro každého jakýmsi testem: doporučoval bych každému, aby si na každou podotázku odpověděl nejzákladnější charakteristikou, případně aby si obrazně představil zmíněnou stavbu nebo dílo nějakého autora. Pokud to udělá a projde celý seznam, bude mít určitou jistotu, že je ke zkoušce připraven. Jiří Kroupa Otázky k bakalářské zkoušce: Architektura 1. Pozdně římská a předrománská architektura Dynastie Severovců a jejich architektonická syntéza; Typologie pozdně římské architektury villa (Piazza Armerina), bazilika (Maxentiova), thermy (Diokleciánovy); Raně křesťanské baziliky a memoriální chrámy v Římě; Byzantská architektura v Ravenně a Římě: proměna konceptu architektonického prostoru; Vizigótská architektura ve Španělsku; Merovejská architektura v Gallii; Karolínská architektura - cesty k aditivnímu konceptu prostoru: palácová kaple v Cáchách, Theodulfovo oratorium v Germigny-des-Prés, Einhardova bazilika ve Steinbachu, Saint- Riquier/Centula, klášterní půdorys ze St-Galen; Tzv. Otónská architektura v Německu Hildesheim, Gernrode, Quedlinburg, Mohuč a Špýr (první fáze). 2. Románská architektura Časové zařazení a rozšíření románských stylů v Evropě; Základní principy stylu, prostorové a hmotové uspořádání staveb; Pojem premier art roman : klášterní stavby v Pyrenejích, jižní Francii a severní Itálii; Hlavní školy románské architektury ve Francii a jejich vztah k liturgické funkci; Tzv. protorenesance v Toskánsku; Pojem přechodný styl (aktivní a pasivní) v německém pozdně románském umění; Nejdůležitější příklady románské architektury v Čechách a na Moravě. 3. Gotická architektura ve Francii Typologie klasické gotické katedrály; Opat Suger a St-Denis, katedrála v Sens; Hlavní principy rané gotiky ; Klasická gotika (tři základní modely); Tzv. Plantagenetská gotika v západní Francii; Rayonantní gotika (tři základní modely), první architekti západní Evropy;

Na druhé straně mohou být pro každého jakýmsi testem: doporučoval bych každému, aby si na každou podotázku odpověděl nejzákladnější charakteristikou, případně aby si obrazně představil zmíněnou

2 Opus francigenum a počátky jeho šíření do ostatní Evropy. 4. Gotická architektura mimo Francii (základní charakteristika) Cisterciácká architektura hlavní rysy a šíření; Sv. Říše římská počátky gotické architektury: stavby kolem Rýna a Lahnu, opus francigenum ; Tzv. lineární gotika, klášterní kostel v Salemu a umění mistrů z Freiburgu a Gmündu ; Anglo-normandské prostředí a anglická gotika: Early English, Rayonnant, Decorated style; Itálie (Lombardie, Toskánsko, Řím, Neapol); Severní Španělsko a Portugalsko. 5. Gotická architektura v Čechách a na Moravě Základní periodizace; Cisterciácká architektura u nás; Počátky gotiky v době Přemysla Otakara II., urbanismus nově zakládaných měst; Matyáš z Arrasu a lucemburská gotika; Tzv. parléřovská architektura a chrám sv. Víta, reforma poklasické katedrály; Jihočeské chrámy dvoulodní dispozice; Vyzařování vídeňské hutě u sv. Štěpána na Moravě v 15. století. 6. Pozdně gotická architektura Charakteristika stylu flamboyante, vztah pozdní gotiky a renesance; Anglický Perpendicular style I., II.; Velcí němečtí architekti v poparléřovském období Ulrich von Ensingen, Hans von Burghausen a jeho synovec Hans Stethaimer, Lorenz Spenning; Kroužená žebrová klenba ve střední Evropě: Medern Gärtener, Hans Puchsbaum; Benedikt Ried a Anton Pilgram. 7. Architektura v Itálii v 15. století Základní časové, prostorové a stylové vymezení; Hlavní témata Brunellescovy architektury; Michelozzo di Bartolomeo - praktik, Leon Bat. Alberti architekt a teoretik; Renesanční teorie ve 2. půli 15. století; Rezidenční palác-zámek: Urbino, Milán, Neapol; Klasická renesance kol ve Florencii (Giuliano da Sangallo, Cronaca); Lombardie a Řím (Giovanni Antonio Amedeo, raná tvorba Bramantova). 8. Renesanční architektura v Čechách a na Moravě Datování a základní charakteristika; Pronikání nové architektury do střední Evropy před 1500;

lineární gotika, klášterní kostel v Salemu a umění mistrů z Freiburgu a Gmündu ; Anglo-normandské prostředí a anglická gotika: Early English, Rayonnant, Decorated style; Itálie (Lombardie, Toskánsko,

3 Letohrádek královny Anny v Praze stavební a sochařská typologie; Tzv. sklípková klenba a fasádové sgrafito v 16. století u nás; Bonifác Wolmut a klasicizující stavby české renesance; Tzv. moravský arkádový zámek; Stavitel Baldassare Maggi z Arogna; Memoriální kaple konce 16. století na Moravě. 9. Architektura v Itálii v 16. století Problém tzv. manýrismu v architektuře; Bramantovo římské dědictví a Rafael jako architekt; Expresivní manýrismus - Bald. Peruzzi, Giulio Romano, Seb. Serlio; Klasicizující manýrismus - Palladio a Vincenzo Scamozzi; Římští antikváři a tajuplné manýristické zahrady a parky; Giacomo Barozzi da Vignola architekt a teoretik; Michelangelo jako architekt. 10. Architektura v Itálii v 17. a 18. století Základní periodizace: římský protobarok, raný barok v Římě a v severní Itálii, klasický barok 17. století, pozdní barok v Itálii; Carlo Maderna a počínající Accademia di San Lucca (Ottaviano Mascherani); Římští architekti kolem poloviny 17. století Bernini, Borromini, da Cortona; Architektura 2. půle 17. století - Carlo Rainaldi, Guarino Guarini, Carlo Fontana; Academia di San Luca v Římě a její význam; Filippo Juvarra v Turíně; Řím v době Klementa XII. Ales. Galilei, Ferd. Fuga, Nicolo Salvi; Luigi Vanvitelli, Giovanni Batt. Piranesi a konec baroku. 11. Architektura ve Francii v 17. a 18. století Pojem francouzské klasiky : národní styl, stereotomie, stavitelské rodiny; Styl kolem roku 1600; Architekti 17. Století: J. Lemercier, L. Le Vau, François Mansart; Louvre a Versailles; Pozdní styl Ludvíka XIV. a Jules Hardouin Mansart; Koncept krásné architektury ; co je maison de plaisance ; rokoko v architektuře; Ange-Jacques Gabriel a syntéza francouzské klasiky; Neoklasicismus v pozdním období Ludvíka XV. a počátky autonomní architektury. 12. Barokní architektura v Čechách a na Moravě Základní etapy: počátky před Bílou Horou, stavitelství po 1650, problém proměny stylu kolem 1690, radikální architektura, pozdní barok; Planimetrismus v díle Fr. Carattiho a Giov. Pietro Tencally; J. Bapt. Mathey; Domenico Martinelli, Joh. B. Fischer z Erlachu a J. L. von Hildebrandt v českých zemích;

manýrismu v architektuře; Bramantovo římské dědictví a Rafael jako architekt; Expresivní manýrismus - Bald. Peruzzi, Giulio Romano, Seb.

4 Stavby tzv. radikálního baroku v Čechách a jejich autorství (Obořiště, Smiřice, Praha- Břevnov, Praha- sv. Mikuláš, Cheb, Nová Paka); Jan Santini Aichel; Podunajský styl ve střední Evropě a na Moravě v 1. pol. 18. století; Kil. Ign. Dientzenhofer v Čechách; Frant. Ant. Grimm na Moravě. 13. Architektura 19. století v Evropě a u nás Teoretické koncepce historizující architektury: a) neostyly neogotika, neorenesance, arkádový styl, další neostyly; b) tři fáze historismu; Neoklasicismus, empír - architektura lednicko-valtického areálu, zámky Kačina, Kynžvart; Strukturální klasicismus a Henri Labrouste; Karl Friedrich von Schinkel; Vídeňská Ringstrasse a Brno architekti této doby; Přestavba Paříže za prefekta George-Eugena Haussmanna; Gottfried Semper architekt a teoretik dějin umění; Český historismus: Anton Barvitius, Josef Zítek, Josef Schulz; 14. Zdroje moderní architektury na počátku 20. století Teoretické koncepty vztah podstatného jádra a stylového obalu, definice prostoru, úloha nových materiálů; Technická konstrukce - Gustave Eiffel; Odkrývání pravdivého jádra Otto Wagner; Strukturální racionalismus Henry van de Velde, Hendrik Petrus Berlage, Tony Garnier; Akademický racionalismus a elementová dispozice Auguste Choisy, Auguste Perret, Vztah prostoru a formy Frank Lloyd Wright; Radikální purismus Adolf Loos. 15. Moderní architektura v první polovině 20. století Hlavní pilíře moderní architektury: konstruktivismus, funkcionalismus, racionalismus, biomorfní architektura a skulpturální architektura; Le Corbusier a Ludwig Mies van der Rohe: otevřený prostor vs. plynoucí prostor; Bauhaus, CIAM a Internacionální styl; Moderní architektura v Čechách (Jan Kotěra, Josef Gočár, Pavel Janák, poetismus versus inženýrský funkcionalismus); Moderní architektura na Moravě (Ernst Wiesner, Bohuslav Fuchs; poetický versus racionální purismus, ohlasy biomorfní architektury). 16. Moderní architektura ve druhé polovině 20. století Nový zájem o formu v poválečné době: nový brutalismus a další rozvíjení funkcionalismu; Skulpturální architektura, skořepina a biomorfní architektura;

století v Evropě a u nás Teoretické koncepce historizující architektury: a) neostyly neogotika, neorenesance, arkádový styl, další neostyly; b) tři fáze historismu; Neoklasicismus, empír -

5 Neomodernismus (The New York Five) a znovuoživení racionalismu; Architektura v poválečném Československu: socialistický realismus; architektura tzv. bruselského stylu ; nový brutalismus a SIAL; Postmodernismus a dekonstruktivismus; Hlavní tendence v současné architektuře: High Tech, neoracionalismus, neofunkcionalismus, minimalismus, textuální architektura, integrální architektura; Základní proudy současné architektury u nás v posledních dvaceti letech.

bruselského stylu ; nový brutalismus a SIAL; Postmodernismus a dekonstruktivismus; Hlavní tendence v současné

Podobné dokumenty

Otázky ke státní závěrečné zkoušce [zkoušce odborné způsobilosti] v oboru dějiny a teorie architektury a urbanismu

Otázky ke státní závěrečné zkoušce [zkoušce odborné způsobilosti] v oboru dějiny a teorie architektury a urbanismu pro předsedy (členy) státnicových komisí [pro členy zkušebních komisí při autorizační