Sekce strategie a ekonomiky průmyslu odbor ekonomických analýz. Analýza vývoje ekonomiky ČR a odvětví v působnosti MPO za rok 2008

Transkript

1 Sekce strategie a ekonomiky průmyslu odbor ekonomických analýz Analýza vývoje ekonomiky ČR a odvětví v působnosti MPO za rok 2008 Duben 2009

2

3 O B S A H Strana SEZNAM ZKRATEK... 4 Ú V O D... 6 SHRNUTÍ TENDENCÍ EKONOMICKÉHO VÝVOJE ZA ROK I. HLAVNÍ TENDENCE MAKROEKONOMICKÉHO VÝVOJE I.1 Výkonnost ekonomiky I.2 Trh práce I.3 Cenová a fiskální politika I.3.1 Cenová politika I.3.2 Fiskální politika I.4 Přímé zahraniční investice I.5 Kapitálový trh I.6 Výsledky finančního hospodaření nefinanční sféry II. PRŮMYSL II.1 Produkce, zaměstnanost a produktivita II.2 Finanční situace průmyslových podniků III. STAVEBNICTVÍ III.1. Produkce, zaměstnanost a produktivita, stavební povolení III.2 Bytová výstavba III.3 Finanční situace ve stavebnictví IV. ZAHRANIČNÍ OBCHOD IV.1 Souhrnné výsledky IV.2 Teritoriální struktura IV.3. Komoditní struktura V. VNITŘNÍ OBCHOD A KONEČNÁ SPOTŘEBA DOMÁCNOSTÍ V.1 Souhrnné výsledky obchodu V.2 Konečná spotřeba domácností Tabulková příloha 2

4 V materiálu jsou obsaženy údaje podle stavu k

5 SEZNAM ZKRATEK A + PL akcie + podílové listy b. c. běžné ceny BCPP Burza cenných papírů Praha BFI Index budoucích obchodů (Business Future Index) BLS Bureau of Labor Statistics USA BUX index akciového trhu Maďarska CAC 40 index akciového trhu Francie ČKA Česká konsolidační agentura DAX index akciového trhu SRN DPFO daň z příjmů fyzických osob DPPO daň z příjmů právnických osob ECB Evropská centrální banka EIB Evropská investiční banka EMU Hospodářská a měnová unie (Economic and Monetary Union) Fed Úřad federálních rezerv Spojených států amerických FTSE index akciového trhu Velké Británie HICP harmonizované indexy spotřebitelských cen HIGH-TECH technicky vysoce náročné výrobky HPH hrubá přidaná hodnota ILO Mezinárodní organizace práce IPP index průmyslové produkce M 1 oběživo + jednodenní vklady M 2 celková peněžní zásoba Nasdaq Composite index mimoburzovního akciového trhu USA OECD Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj OKEČ odvětvová klasifikace ekonomických činností OPEC Organizace zemí vyvážejících ropu p.b. procentní bod PPS standard kupní síly (Purchasing Power Standard) PX hlavní index Burzy cenných papírů Praha (dříve PX 50) PXE Energetická burza Praha PX GLOB celkový index Burzy cenných papírů Praha RM index RM Systému (dříve PK-30) RM S RM Systém (mimoburzovní trh) S stavební práce SAX index akciového trhu Slovenska S&P 500 index akciového trhu USA s.c. stálé ceny SCP Středisko cenných papírů SITC Standard International Trade Classification SPAD Systém pro podporu trhu akcií a dluhopisů SPP státní pokladniční poukázky TPCA Toyota Peugeot Citroën Automobile ÚPH účetní přidaná hodnota VPS všeobecná pokladní správa VŠPS výběrové šetření pracovních sil WIG index akciového trhu Polska ZSV základní stavební výroba 4

6 5

7 Ú V O D Globální ekonomika prošla v minulém roce dramatickým vývojem, který se nevyhnul ani České republice. Zatímco první fáze globální krize postihující finanční sektor (finanční nestabilitě čelí vyspělé země již od srpna 2007) ponechala střední Evropu bez výraznějších stop, situace se rapidně změnila na počátku loňského podzimu po pádu investiční banky Lehman Brothers. Nákaza finanční krize se přenesla do reálné ekonomiky, kde se projevila zejména výrazným poklesem poptávky a celkovým zhoršením sentimentu. Rozvíjející se trhy, výrazně orientované na export, mezi které patří také česká ekonomika, byly tímto vývojem hluboce zasaženy. Český hrubý domácí produkt vzrostl v roce 2008 meziročně o 3,1 %, z toho ve 4. čtvrtletí o 0,7 %. Hloubka dopadu na českou ekonomiku byla ovlivněna především skutečností, že se již od 2. čtvrtletí nacházela v recesi Evropská unie, která je nejvýznamnějším odbytištěm tuzemské produkce. Hrubý domácí produkt EU-27 vzrostl v úhrnu za celý rok 2008 meziročně o 0,9 %, ale ve 4. čtvrtletí poklesl o 1,3 %. Ke zpomalení růstu, resp. poklesu, došlo v závěru roku ve všech zemích EU. Pro hodnocení, zda se ekonomika nachází v recesi, jsou směrodatné údaje mezičtvrtletního srovnání. Z těch vyplývá, že EU-27 prochází recesí již od 2. čtvrtletí minulého roku. Po relativně mírném poklesu ve 2. a 3. čtvrtletí (o 0,1 % proti 1. Q, resp. 0,3 % proti 2.Q) se její výkon ve 4. čtvrtletí ve srovnání se 3. čtvrtletím propadl o 1,5 %. Také Německo procházelo recesí již od 2. čtvrtletí s tím, že pokles o 2,1 % ve 4. čtvrtletí (proti 3. čtvrtletí) patřil k nejhlubším v rámci EU. Zhoršení globálních podmínek dopadlo významně na všechny nové členské státy EU. Přitom intenzita tohoto dopadu na jednotlivé země našeho regionu byla diferencovaná v závislosti na síle jejich ekonomických fundamentů. Země, které se nacházely v relativně dobré kondici, rostly po většinu roku rychle (Slovensko, Polsko, ČR) a výrazné zpomalení jejich vývoje v závěru roku bylo odrazem poptávkového šoku. Na druhé straně Maďarsko, a obdobně pobaltské státy, začaly zpomalovat již v roce 2007, protože tyto ekonomiky byly vysoce zadluženy, což narušovalo jejich vnitřní i vnější rovnováhu. V rámci středoevropského regionu nejrychleji rostlo Slovensko, jehož hrubý domácí produkt se za rok 2008 meziročně zvýšil o 6,4 %. Bylo to výrazně méně než v předchozím roce (růst 10,4 %), protože také slovenská ekonomika ve 4. čtvrtletí výrazně zpomalila (na 2,5 %). Došlo především k propadu vývozu (- 7,8 %), který byl pouze částečně kompenzován růstem domácí poptávky (o 2,9 %). Nízká zahraniční poptávka dolehla zejména na průmysl, který vytvořil o více než 20 % meziročně nižší hrubou přidanou hodnotu. Česká ekonomika se po většinu roku nacházela v dobré kondici, i když dynamika růstu postupně oslabovala zejména vlivem působení hospodářského cyklu. Negativní dopad na ekonomický růst mělo také nižší tempo spotřeby domácností v kontextu realizovaných reforem a v první polovině roku 6

8 rovněž růst cen surovin a rychlé posilování kurzu koruny. Bankovní sektor nebyl finanční krizí přímo postižen, protože tuzemské finanční instituce se v zásadě neangažovaly v investičním bankovnictví (což je ochránilo od toxických aktiv) a bankovní sektor vykazoval dobrou bilanční likviditu. Jasné známky intenzivního zpomalení byly patrné teprve po zveřejnění říjnových údajů. Nepříznivý výsledek přinesla nejdříve statistika zahraničního obchodu s neočekávaným deficitem obchodní bilance v důsledku meziročního snížení exportu o 10 %, která současně signalizovala odbytové problémy průmyslu. Průmyslová výroba skutečně výrazně propadla a její říjnový pokles o 7,6 % byl nejhorší výsledek od roku 2002 (v listopadu a prosinci dosáhl propad dokonce dvouciferných hodnot). Vedle přímého poklesu poptávky po exportech byly výsledky průmyslu poznamenány také zvýšeným napětím na českém finančním trhu, které se projevilo zpřísněním úvěrových podmínek a neochotou bank půjčovat. Recese evropské ekonomiky se začala odrážet i na trhu práce, na kterém pozvolně rostla nezaměstnanost a výrazně ubývala volná pracovní místa. Jako reakci na světovou finanční a hospodářskou krizi představila vláda ještě koncem roku svou Strategii připravenosti a akcelerace růstu, která byla následně rozpracována do konkrétních opatření. Z hlediska Ministerstva průmyslu a obchodu je významné úsilí o vyšší podporu exportu, které zahrnuje posílení pozice České exportní banky a Exportní garanční a úvěrové pojišťovny (EGAP), a rozšířené poskytování exportních úvěrů se státní dotací, které by kromě ČEB na trhu nabízely i komerční banky. Ve struktuře hrubého domácího produktu zpomalila v celoročním výsledcích dynamika všech výdajových položek. U spotřeby domácností, jejíž konečné výdaje vzrostly meziročně reálně o 2,9 % (proti 5,2 % v roce 2007), byla hlavní příčinou vysoká inflace. Spotřebitelské ceny se zvýšily meziročně v průměru o 6,3 %, z toho nejvíce v 1. čtvrtletí (o 7,4 %), kdy došlo k růstu regulovaných cen (hlavně v sektoru bydlení) a úpravám nepřímých daní v souvislosti s přijatými reformními opatřeními. Projevem nižší investiční aktivity, zejména značného poklesu investic do bydlení, byl růst hrubé tvorby fixního kapitálu o 3,1 % (proti 6,7 % v roce 2007). Domácí poptávka tak přispěla k hospodářskému růstu 1,2 procentního bodu (v předchozím roce 4,9 p.b.). V zahraničním obchodě (ve stálých cenách) zpomalil růst jeho obratu více než o polovinu, ale pokračovala příznivá tendence předstihu růstové dynamiky vývozu zboží a služeb (6,5 %) před dovozem (4,4 %). Zahraniční obchod byl hlavním zdrojem hospodářského růstu v prvních třech čtvrtletích roku a celoročně přispěl k hospodářskému růstu 1,9 procentního bodu ( v předchozím roce 1,1 p.b.). Obchodní bilance (v běžných cenách) skončila vmeziročním srovnání nižším přebytkem 68,8 mld. Kč (v roce 2007 činil přebytek 87,9 mld. Kč). Přitom ještě výsledek za tři čtvrtletí byl lepší než v rekordním předchozím roce, ale v dalším období se již naplno projevily důsledky světové finanční a hospodářské krize. Pokles ekonomické aktivity, jež nastal v západní Evropě, se nemohl nepromítnout do domácí ekonomiky, která je vysoce otevřená, zpracovatelsky orientovaná, s největším podílem průmyslu na hrubém domácím produktu ze všech států EU. Pokles poptávky zasáhl zvlášť tíživě zejména odbyt automobilů, na kterém je export silně závislý. V komoditní struktuře zahraničního obchodu došlo tradičně k meziročnímu posílení přebytku obchodní bilance v položce stroje a dopravní prostředky růstem o 14,1 mld. Kč na 329,5 mld. Kč a k prohloubení deficitu u minerálních paliv (o 40,7 na 164,5 mld. Kč). Z teritoriálního hlediska se zvýšil 7

9 přebytek se zeměmi EU (o 75 mld. Kč na 495,6 mld. Kč), které se realizovalo zejména s Německem (přebytek 118,1 mld. Kč), Slovenskem (93,5 mld. Kč) a Velkou Británií (60,3 mld. Kč). Naopak největší deficity vykázal obchod s Čínou (199,2 mld. Kč), Ruskem (85,8 mld. Kč) a Japonskem (70,2 mld. Kč). Na nabídkové straně ekonomiky vzrostla hrubá přidaná hodnota o 3,5 % stím, že k jejímu přírůstku přispělo nejvýznamněji odvětví obchodu (1,9 p.b.). Zpracovatelský průmysl, který byl v předchozím období hlavním tahounem hospodářského růstu, neobhájil své výsadní postavení (v roce 2008 poklesl jeho příspěvek k hospodářskému růstu na 1,2 p.b., ve srovnání s 3,2 p.b. v předchozím roce), protože jako proexportně orientované odvětví byl nejvýrazněji zasažen odbytovou krizí (ve 4. čtvrtletí jeho hrubá přidaná hodnota poklesla meziročně o 2,6 %). Celoroční příspěvek stavebnictví byl negativní (-0,3 p.b.). Průmyslová produkce zpomalila meziroční tempo růstu na 0,4 %, přičemž ve 4. čtvrtletí poklesla zhruba o čtvrtinu. Propad zahraniční poptávky zvlášť citelně postihl automobilový průmysl (v prosinci se jeho produkce meziročně snížila o polovinu), který byl v předchozích letech hlavním nositelem vysokého růstu. K dalším omezujícím faktorům patřily rostoucí náklady na energie a dopravu a vysoká základna předcházejícího roku. Nadále rostla produkce v nových výrobních kapacitách zahraničních investorů, především v elektrotechnickém průmyslu, strojírenství, chemickém průmyslu (např. Hyundai v Nošovicích, Foxconn v Kutné Hoře, Hitachi Home Elektronics, s.r.o. a IPS Alpha Technology Europe, s.r.o.). Podíl podniků pod zahraniční kontrolou dosáhl na celkových tržbách 63,1 % a na zaměstnanosti 46,1 %. Celková zaměstnanost v průmyslu se snížila o 0,1 %, protože pokles zaměstnanosti v energetických (o 7,1 %) a surovinových odvětvích (o 1,9 %) převážil nad jejím mírným růstem ve zpracovatelském průmyslu (0,3 %), ke kterému přispěly jak nové výrobní kapacity uvedené do provozu, tak rozšiřování výroby ve stávajících kapacitách (např. TPCA Kolín). Produktivita práce prakticky stagnovala na úrovni předchozího roku (růst 0,2 %), což se při rychlejším růstu mezd (reálná mzda vzrostla o 3,5 %) nepříznivě projevilo růstem jednotkových mzdových nákladů. Stavební výroba meziročně vzrostla o 0,6 %. Důsledky celosvětové ekonomické krize se dotkly především pozemního stavitelství (pokles 6,6 %), zatímco inženýrské stavitelství tažené státními zakázkami během roku posilovalo (celoroční růst 11,8 %). S nepříznivým vývojem se lépe dokázaly vypořádat malé podniky, které díky své pružnosti udržely vyšší růst produkce ve srovnání s podniky většími. V bytové výstavbě se zvýšila rozestavěnost, když počet zahájených bytů se meziročně snížil o 0,6 % a dokončených o 7,8 %. Také na trhu práce (za ekonomiku jako celek) se dopad zpomalení hospodářského růstu projevil až v závěru roku. Tento vývoj však výrazněji neovlivnil celoroční výsledky. Celková zaměstnanost meziročně vzrostla o 1,2 % (na 5286 tis. osob), což byl třetí nejvyšší nárůst za posledních deset let. 8

10 Průměrná míra registrované nezaměstnanosti dosáhla 5,5 % a byla o 1,1 p.b. meziročně nižší (v červnu počet nezaměstnaných dokonce klesl na nejnižší úroveň od roku 1998). Počet volných pracovních míst kulminoval ještě ve 3. čtvrtletí. Příznivé vývojové tendence byly přerušeny v posledních měsících roku a napjatost na trhu práce postupně sílila. Na vnitřním trhu vzrostly tržby maloobchodu meziročně o 3,4 %. Jejich relativně pomalý růst (za posledních deset let druhý nejnižší) byl silně poznamenán rychlým cenovým vývojem a s ním spojeným nepříznivým dopadem na reálnou úroveň příjmů domácností (mzdy se zvýšily nominálně o 8,5 %, ale reálně pouze o 2,1 %). V závěru roku působily na spotřebitelskou poptávku také obavy z dalšího vývoje, které vedly k odkládání větších nákupů (prodej motorových vozidel se výrazně propadl i při cenových slevách), nebo ke snížení tempa růstu spotřebních úvěrů. Změna ve spotřebním chování obyvatelstva, které začalo šetřit na horší časy, znamenala, že ve 4. čtvrtletí míra úspor domácností meziročně stoupla a přerušila tendenci jejího postupného snižování. 9

11 SHRNUTÍ TENDENCÍ EKONOMICKÉHO VÝVOJE ZA ROK 2008 I. Makroekonomický vývoj Česká ekonomika v roce 2008 vzrostla meziročně o 3,1 %, z toho ve 4. čtvrtletí o 0,7 %. Po většinu roku se nacházela v dobré kondici, i když dynamika jejího růstu postupně oslabovala (zejména vlivem působení hospodářského cyklu). Teprve v závěru roku došlo ke zlomu, na kterém se podepsal především propad zahraniční poptávky. Meziroční reálný růst konečné spotřeby domácností zpomalil na 2,9 % (proti 5,2 % v roce 2007), nejdříve vlivem zrychlení inflace, a poté rostoucí nejistoty z dalšího vývoje. Zpomalil také růst výdajů na hrubou tvorbu kapitálu, a to jak vlivem nízkého růstu její fixní složky (3,1 %) v důsledku značného poklesu investic do bydlení (-11,7 %), tak i nižšího zvýšení zásob než v předchozím roce. Na přírůstku produktu se domácí poptávka podílela 1,2 procentního bodu. V zahraničním obchodě (ve stálých cenách) zpomalil růst jeho obratu o více než polovinu, ale pokračovala příznivá tendence předstihu růstové dynamiky vývozu zboží a služeb (6,5 %) před dovozem (4,4 %). Zahraniční obchod byl hlavním zdrojem hospodářského růstu v prvních třech čtvrtletích roku a celoročně přispěl k hospodářskému růstu 1,9 procentního bodu. V odvětvové struktuře hrubé přidané hodnoty (v běžných cenách) se zvýšil podíl sektoru služeb na 60,1 % (z 58,7 % v roce 2007), a to především zásluhou odvětví obchodu vč. pohostinství a ubytování (jehož podíl vzrostl meziročně o 1,1 p.b. na 15,4 %). Podíl hrubé přidané hodnoty průmyslu se snížil na 31,4 % (z 32,7 %), z toho zpracovatelského na 25,6 % (z 27,5 %). Podíl stavebnictví stagnoval (6,3 %) Dopady světové hospodářské recese se začaly promítat do situace na trhu práce ve větším rozsahu až v závěru roku a výrazněji neovlivnily výsledky za celý rok. Celková zaměstnanost meziročně vzrostla o 1,2 %, na tis. osob. Průměrná míra registrované nezaměstnanosti za celý rok (5,4 %) byla o 1,2 p.b. meziročně nižší. Ve 4. čtvrtletí se začal vývoj na trhu práce obracet, když růst celkového počtu pracovníků prudce zpomalil na 0,2 %. Míra nezaměstnanosti, byla až do listopadu ve všech měsících nižší, než v roce 2007, v prosinci však došlo k meziročnímu vyrovnání na 6,0 %. Od ledna 2009 je míra nezaměstnanosti vyšší než před rokem, v únoru meziročně vzrostla o 1,5 p.b. na 7,4 %. Růst průměrné nominální mzdy byl nejvyšší od roku 2001, meziročně vzrostla o 8,5 % a dosáhla Kč. Inflace však reálný růst zbrzdila na 2,1 %, to je nejméně od roku V průběhu roku vzrostla nominální mzda nejvýrazněji v 1. čtvrtletí (meziročně o 10,2 %), poté růst osciloval kolem 8 %. Nárůst reálné mzdy byl vlivem zmírnění inflace nejvyšší ve 4. čtvrtletí (3,4 %). Vysoký růst spotřebitelských cen (nejvyšší v lednu i v únoru 7,5 %), na němž se podílely zejména administrativní vlivy a ceny potravin, začal zpomalovat až ve 4. čtvrtletí. Jeho prudké snížení v závěru roku (meziročně v prosinci na 3,6 %) bylo ovlivněno výrazným poklesem cen pohonných hmot a potravin. Míra inflace (klouzavý průměr za posledních 12 měsíců) plynule stoupala, až na hodnotu 6,3 % v prosinci. Přestože vývoj cen komodit na světových trzích nebyl příznivý, dovozní ceny se stále držely pod úrovní předchozího roku, v prosinci o 2,2 %, již sedmnáctý měsíc v řadě (v průměru za rok o 3,3 %). V cenách průmyslových výrobců se téměř po celý rok odrážely vysoké ceny komodit ve světě. V posledním čtvrtletí, s nastupující recesí, jejich růst rychle zpomaloval a v prosinci přešel v 0,2% meziroční pokles. Na tomto vývoji se nejvíce podílela energetická odvětví (těžba uhlí, výroba a rozvod 10

12 elektřiny, plynu a vody) a odvětví zabývající se zpracováním dovážených energetických a neenergetických surovin. Ceny stavebních prací ve 2. pololetí konečně zvolnily tempo růstu, kulminovaly v červnu meziročním růstem o 5,1 %, který korigovaly na 3,6 % v prosinci. Ceny zemědělských výrobců, díky velmi dobrým výsledkům sklizně doma i v Evropě, v polovině roku obrátily trend, začaly rychle snižovat růst. V září již meziročně klesly (o 4,4, %) v prosinci až o 22,8 %. Hospodaření státního rozpočtu se ve srovnání s předchozím rokem ještě dále zlepšilo. Kumulovaný schodek činil 20 mld. Kč (s příjmy 1063,94 mld. Kč a výdaji 1083,94 mld. Kč) a byl o 46,4 mld. nižší než v roce K tomuto výsledku přispěl zejména příznivý vývoj DPPO a nedaňových a ostatních příjmů, ale i nižší než rozpočtované výdaje. Naopak inkaso DPH a spotřebních daní nesplnilo očekávaný výnos. Pokračovala tendence zvyšování státního dluhu, který koncem roku dosáhl 999,8 mld. Kč (za rok vzrostl o 102,2 mld. Kč). Vnitřní státní dluh se zvýšil o 39,9 mld. Kč na 814,3 mld. Kč a vnější státní dluh tentokrát o vyšší částku, tj. 62,3 mld. Kč na 185,5 mld. Kč. Hospodaření územních rozpočtů skončilo přebytkem vcelkové výši 15,0 mld. Kč, když kraje hospodařily se schodkem výši 1,3 mld. Kč a hospodaření obcí, dobrovolných a regionálních rad vykázalo přebytek 16,3 mld. Kč. Veřejné rozpočty hospodařily s deficitem 16,2 mld. Kč, který představoval 0,4 % HDP (proti 1,0 % v roce 2007) a byl o 63,7 mld. Kč nižší než rozpočtovaná výše. Příjmy veřejných rozpočtů dosáhly 1 485,7 mld. Kč, výdaje 1 501,9 mld. Kč. Výsledky hospodaření veřejných rozpočtů se promítly do vývoje jejich dluhu, který dosáhl 1 070,7 mld. Kč (za rok vzrostl o 97,5 mld. Kč) a představoval 28,9 % HDP (před rokem 27,6 %). Dluh je generován zejména růstem státního dluhu. Příliv přímých zahraničních investic do ČR v roce 2008 dosáhl 182,8 mld. Kč, což znamená pokles oproti předchozímu roku téměř o 1,5 %. Do základního kapitálu bylo směřováno 50,7 mld. Kč, dalších 125,0 mld. Kč činil reinvestovaný zisk. Významně poklesl podíl ostatního kapitálu (z 20,4 mld. Kč v roce 2007 na 7,1 mld. Kč v roce 2008). Největším přímým investorem v ČR bylo Německo, jehož investice v roce 2008 vzrostly na 58,9 mld. Kč. Na dalších místech jsou Nizozemí s 25,0 mld Kč, Kypr s 17,7 mld. Kč a Slovensko s 14,4 mld. Kč. Přímé investice českých subjektů v zahraničí dosáhly v roce 2008 celkem 32,4 mld. Kč. Z celkového objemu bylo směřováno více než 9,3 mld. Kč do Nizozemí. Čeští podnikatelé a podniky investovali převážně do nemovitostí a služeb pro podniky (16,7 mld. Kč). Na propad světových burz navázal i pokles tuzemských akcií. Pražská burza zažila dosud jednoznačně nejhorší rok ve své historii. Její index PX za rok klesl o 52,7 % a k dosáhl hodnoty 858,2 bodu (což je úroveň září roku 2004).Všeobecná averze k riziku umazávala index i na počátku roku 2009, ale v březnu nabral strmý trend růstu a skončil na 824,1 bodu. Kurz české koruny ve 3. čtvrtletí prodělal razantní obrat. Jeho zhodnocení vůči oběma referenčním měnám kulminovalo v červenci, kdy v průměru od počátku roku koruna zhodnotila o 11,5 % vůči euru a o 23,1 % vůči dolaru.v následujících měsících koruna procházela obdobím korekcí, zejména vůči dolaru. Zhodnocení vůči USD stáhla v prosinci v průměru od počátku roku na 16,1 %, ale proti prosinci předchozího roku byla již slabší o 8 %. Vůči EUR se držela déle, v prosinci byl kurz 11

13 v průměru od počátku roku silnější o 10,2 %, meziročně o 0,7 %. Tuto tendenci si podržela i v 1. čtvrtletí 2009 a od počátku roku oslabila v průměru o dalších 8 % vůči euru a o 24,2 % vůči dolaru. Finanční výsledky nefinanční sféry (tokové ukazatele) v organizacích s 50 více zaměstnanci se vyvíjely takto : Účetní přidaná hodnota (b.c.) zaznamenala mírný meziroční růst o 0,8 %. U rozhodujícího odvětví průmyslu došlo k poklesu tohoto ukazatele o 1,9 % (snížená zahraniční i domácí poptávka). Dále poklesla účetní přidaná hodnota v zemědělství (snížená produkce dřeva) o 10,3 % a v ubytování a stravování (nižší poptávka při vyšších provozních nákladech) o 8,9 %. Produktivita práce zúčetní přidané hodnoty (v b.c.) byla meziročně nižší o 0,5 %, při zvýšení zaměstnanosti o 1,3 %. Nejvyšší úroveň produktivity práce vykázal průmysl a stavebnictví, nejnižší naopak zemědělství, lesnictví a rybolov a ubytování a stravování, u kterých se produktivita práce snížila. Výkony vč. obchodní marže meziročně vzrostly o 3,3 %, výkonová spotřeba o 4,3 %. Rychlejší růst výkonové spotřeby než výkonů byl zaznamenán ve většině sektorů s výjimkou nemovitostí a pronájmu. Podniky pod zahraniční kontrolou měly dominující pozici na výsledcích nefinanční sféry. Jejich podíl na výkonech dosáhl 54,2 %, na zaměstnanosti 40,7 % a na účetní přidané hodnotě 50,8 %. Vývoj stavových ukazatelů v organizacích s 250 a více zaměstnanci byl následující : Aktiva = Pasiva meziročně vzrostla o 7,1 %, podíl největší položky aktiv, dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku, se meziročně snížil o 1,3 p.b. na 46,2 %. Ve struktuře aktiv byl evidován vysoký růst přijatých krátkodobých a dlouhodobých dluhopisů (o 62,9 %, resp. o 49,4 %) a ostatních pohledávek (o 46,4 %). V pasivech se zvýšil podíl vlastního kapitálu o 0,1 p.b. na 53,8 %, vzrostl rovněž podíl přijatých úvěrů a půjček a ostatních závazků. Zásoby se meziročně zvýšily o 17,1 mld. Kč (o 4,9 %). Ve struktuře zásob nejvíce vzrostly zásoby výrobků - o 13,5 % (podíl 20 %) - a zásoby materiálu (o 12,4 %, podíl 36,3 %). Pokles naopak zaznamenaly zásoby zboží (o 5,2%) a zásoby nedokončené výroby (o 2,2 %). II. Průmysl Hlavní produkční charakteristiky v průmyslových organizacích s 20 a více zaměstnanci: Průmyslová výroba zaznamenala v roce 2008 snížení tempa meziročního růstu produkce na 0,4 % (z 9 %). Na nižším růstu se projevila světová finanční krize, spojená s oslabením zahraniční i domácí poptávky, jež se ve 4. čtvrtletí propadly zhruba o čtvrtinu. Dalšími omezujícími faktory byly rostoucí náklady na energie a dopravu a vysoká základna předcházejícího roku. V členění produkce podle hlavních průmyslových seskupení se dynamicky rozvíjela výroba pro dlouhodobou spotřebu. V kontextu příznivého vývoje spotřebitelské poptávky vzrostla o 13,3 % (váha 3,1 %). Pokles zaznamenala pouze výroba pro krátkodobou spotřebu (pokles o 5,6 %, váha 17,5 %). Ve zpracovatelském průmyslu byla poklesem zahraniční poptávky nejvíce zasažena odvětví s vysokým podílem zahraničních investic a produkcí určenou na vývoz. Dynamika růstu produkce se snížila na 0,7 %, tržeb (ve s.c.) na 0,2 % a tržeb z přímého vývozu (ve s.c.) na 2,5 % (na tržbách za prodej vlastních výrobků a služeb zpracovatelského průmyslu se tržby z přímého vývozu podílely 60,7 %, na celkových tržbách průmyslu 56,3 %). Ve zpracovatelském průmyslu vzrostla pouze čtyři odvětví. Nejvyšší růst byl v koksování a rafinérském zpracování ropy (plus 10,8 %), z dalších elektrotechnický průmysl (+ 9,8 %), 12

14 chemický průmysl (+ 6,1 %) a strojírenství (+ 2,7 %). Rozhodující výroba dopravních prostředků zaznamenala mírný pokles o 0,4 %. Nepříznivým signálem pro další vývoj průmyslu byl meziroční pokles celkových nových zakázek o 5,9 %, z toho snížení zahraničních zakázek o 8,4 % a domácích zakázek o 1,4 %. V rámci celkových tržeb průmyslu hrál rozhodující roli zpracovatelský průmysl, jenž dosáhl podílu na celkových tržbách 92,8 %. Zahraniční kapitál se projevil změnami struktury průmyslu, produkce HIGH TECH meziročně vzrostla o 13,7 % a MEDIUM HIGH TECH o 2,4 %. Celková zaměstnanost v průmyslových podnicích se snížila o 0,1 %. Mírnému zvýšení zaměstnanosti ve zpracovatelském průmyslu (o 0,3 %) napomohly nové výrobní kapacity uvedené do provozu (Hyundai v Nošovicích, Foxconn v Kutné Hoře) a rozšiřování výroby ve stávajících kapacitách (TPCA Kolín). Zpomalený růst tržeb (0,1 %) a mírný pokles zaměstnanosti (0,1 %) se projevily v nárůstu produktivity práce o 0,2 %, což neodpovídá tempu růstu reálných mezd (3,5 %). Jednotkové mzdové náklady se v nominálním vyjádření zvýšily o 8,8 % a v reálném vyjádření o 3,3 %. Ve struktuře průmyslových podniků podle institucionálních sektorů se finanční krize a zpomalení světové ekonomiky projevily v nižším růstu tržeb soukromého národního sektoru o 0,8 % a u rozhodujícího sektoru soukromých podniků pod zahraniční kontrolou o 0,3 %. Ve struktuře průmyslových podniků podle krajů dosáhly největšího nárůstu tržeb Plzeňský kraj (plus 7,8 %) a Ústecký kraj (+ 4,9 %), které jsou atraktivní pro zahraniční investory díky své výhodné strategické poloze. Tokové ukazatele v organizacích s 50 více zaměstnanci se vyvíjely takto : Účetní přidaná hodnota (b.c.) v průmyslu meziročně poklesla o 1,9 %, z toho ve zpracovatelském průmyslu o 5,9 %. Surovinová a energetická sekce naopak zaznamenaly vyšší růst (o 27 %, resp. o 8,1 %). Ve zpracovatelském průmyslu vzrostla ÚPH pouze ve třech odvětvích - v koksování a rafinérském zpracování ropy (o 28,6 %), ve výrobě potravin, nápojů a tabákových výrobků (o 6,4 %) a ve strojírenství (o 2,7 %). Produktivita práce z účetní přidané hodnoty (v b.c.) se meziročně snížila o 1,9 % při stagnaci zaměstnanosti. Z průmyslových sekcí byl vysoký růst produktivity práce (plus 31,2 %) v surovinové a dále v energetické sekci (+ 16,2 %). U zpracovatelského průmyslu byl celkový pokles o 5,9 % (na něm se podílelo 11 odvětví). Celkové výkony průmyslu zaznamenaly růst o 2% a výkonová spotřeba o 3,2 %. Přitom v surovinové sekci byly výkony vyšší o 17,1 % a výkonová spotřeba o 6,5 % a v energetické sekci vzrostly výkony o 20,8 % a výkonová spotřeba o 24,4 %. U zpracovatelského průmyslu byly naopak výkony nižší o 1,9 % a výkonová spotřeba o 0,9 %. Stavové ukazatele v organizacích s 250 a více zaměstnanci měly tento vývoj : Aktiva = Pasiva meziročně vzrostla o 7,6 %, z toho výrazně v surovinové sekci (o 25,5 %), v energetické sekci (o 16,8 %) a ve zpracovatelském průmyslu (o 1,6 %). Ve struktuře aktiv byl dlouhodobý hmotný a nehmotný majetek vyšší o 4,2 % (jeho podíl se meziročně snížil o 0,7 p.b. na 41,9 %). Ve zdrojích krytí majetku (pasivech) byl objem vlastního kapitálu v průmyslu vyšší o 3,2 % (jeho podíl se meziročně snížil o 2,2 p.b. na 51,8 %). Celkové zásoby vzrostly o 9,4 % (zásoby výrobků o 14,7 % a zásoby materiálu o 13,5 %), v surovinové sekci o 35 %, ve zpracovatelském průmyslu o 4,4 % a v energetické sekci o 69,7 %. 13

15 III. Stavebnictví Stavební podniky provedly v roce 2008 stavební práce za 536,6 mld. Kč (b.c.). Ve srovnání s rokem 2007 jde o mírný růst ve výši 0,6 % (s.c.). Růst inženýrského stavitelství ve výši 11,8 % byl v roce 2008 stále schopen kompenzovat propad pozemního stavitelství, jenž dosáhl 6,6 %. Z celkových stavebních prací provedených českými subjekty bylo 96,9 % provedeno v tuzemsku, což je asi o 0,4 % více než v roce Zaměstnanost ve stavebnictví během roku 2008 klesla o 0,5 % a činila 158,8 tis. osob. Nominální mzdy v oboru vzrostly během roku o 11,6 %, což znamenalo růst reálných mezd o 4,9 %. Během roku 2008 bylo vydáno celkem stavebních povolení, což je o 4,1 % více než v roce minulém. Orientační hodnota povolených staveb vzrostla o 9,3 % na 390,8 mld. Kč. Průměrná hodnota, připadající na jedno stavební povolení, tedy stoupla na 3,2 mil. Kč Během roku klesl počet nových stavebních zakázek meziročně o 11,4 % na konečných Celkový objem zakázek uzavřených v roce 2008 činil 309,4 mld. Kč, což znamená meziroční nárůst hodnoty o 17,4 %. Z celkového objemu představují veřejné zakázky 181,7 mld. Kč (58,7 %) a soukromé zakázky 127,7 mld. Kč. Byla zahájena stavba celkem bytů, což je o 0,6 % (o 265 bytů) méně než v minulém roce. Dokončeno bylo bytů, což znamená meziroční pokles o 7,8 % (o 3266 bytů). K činil celkový počet rozestavěných bytů , což je ve srovnání s rokem 2007 nárůst o 3,0 % (o bytů). Finanční ukazatele stavebnictví V rámci tokových ukazatelů vzrostla účetní přidaná hodnota meziročně o 0,9 % (v b.c.), zatímco v roce 2007 byl zaznamenán růst o 12,2 %. Zpomalil také růst výkonů z 8,4 % na 1,2 % (v b.c.). Produktivita práce z přidané hodnoty (v b.c.) vrostla o 2,9 % (v roce 2007 rostla o 14,3 %) při současném meziročním poklesu zaměstnanosti o 2,0 %. Celková výše aktiv a pasiv se oproti roku 2007 téměř nezměnila a stále tedy dosahuje téměř 155,5 mld. Kč. V rámci aktiv zaznamenaly největší růst kategorie poskytnutých úvěrů a půjček 70,1 %. Celková výše zásob se v průměru snížila o 17,4 %. Mezi jednotlivými složkami pasiv prošly nejvýraznějším růstem přijaté úvěry a půjčky (o 16,9 %), naopak nejstrmější pád zaznamenala kategorie vydaných dluhopisů (o 29,3 %). IV. Zahraniční obchod Celkový výsledek zahraničního obchodu byl příznivý. Ještě za tři čtvrtletí byly výsledky lepší než v rekordním roce Výrazné ochlazení přinesl až závěr roku, kdy se již projevily důsledky světové finanční a hospodářské krize. Pokles ekonomické aktivity, který nastal v západní Evropě, se samozřejmě promítl do domácí ekonomiky, která je orientovaná na zpracovatelský průmysl. Zahraniční obchod skončil již po čtvrté v řadě přebytkem 68,8 mld. Kč, i při výrazném meziroční poklesu temp růstu vývozu (z 15,6 % v roce 2007 na 0,6 %) a dovozu (z 13,6 % v roce 2007 na 0,2 %). Protože klesala obě tempa současně, snížilo se meziročně kladné saldo jen o 19,1 mld. Kč. 14

16 Význam zahraničního obchodu vyplývá z vysokého podílu vývozu i dovozu zboží na HDP. V běžných cenách vývoz představoval 66,5 % a dovoz 63,8 %, což je u vývozu meziroční pokles o 3,9 p.b. a u dovozu o 3,1 p.b. Nepříznivě působila směnná relace, která v důsledku vyššího poklesu vývozních cen než dovozních (4,6 % resp. 3,3 %) dosáhla v průměru za celý rok hodnoty 98,7, což znamenalo meziroční zhoršení o 3,8 bodu. To negativně ovlivnilo přebytek obchodní bilance v rozsahu 35 mld. Kč. Zahraniční obchod byl ovlivněn i vývojem kurzu koruny, který zpevnil v průměru za celý rok k USD o 16,1 % a k EUR o 10,2 %. V 1. pololetí koruna výrazně posilovala a ve druhém naopak oslabovala, takže v průběhu roku působila obousměrně na vývoj příjmů z vývozu a na výši plateb za dovoz. Celkový vývoz se meziročně snížil o 13,8 mld. Kč (na 2 465,4 mld. Kč), poklesl do všech teritoriálních oblastí s výjimkou SNS. Procentuelně nejvíce poklesl do mimoevropských zemí (o 9,9 %), největší úbytek vývozu byl však do vyspělých tržních ekonomik, a to 26,1 mld. Kč. Přírůstek celkového dovozu byl jen 5,2 mld. Kč (na 2 396,6 mld. Kč). Pokles dovozu z vyspělých tržních ekonomik pokryl růst dovozu z ostatních uskupení (nejvyšší růst dosáhl dovoz ze SNS mj. v důsledku rostoucích cen minerálních paliv). Výši celkového přebytku obchodní bilance (68,8 mld. Kč) ovlivnil hlavně růst aktiva s vyspělými tržními ekonomikami, zejména s EU (o 75 mld. Kč na 495,6 mld.). Toto kladné saldo stačilo pokrýt vysoké ztráty především v obchodě s mimoevropskými zeměmi (deficit dosáhl 202,6 mld. Kč), se SNS (105 mld. Kč) a rozvojovými ekonomikami (62,8 mld. Kč). Hodnota vývozu strojů a dopravních prostředků klesla o 1,7 % na 1 320,4 mld. Kč a v dovozu o 3,6 % na 991 mld. Kč. Podíl oslabil ve vývozu o 0,6 p.b. na 54,2 % a v dovozu (o 1,7 p.b.) na 41,3 %. Přesto se kladné saldo meziročně zvýšilo o 14,1 mld. Kč na 329,5 mld. Kč. Naproti tomu k výraznému zhoršení salda došlo u průmyslového spotřebního zboží snížením přebytku zhruba na polovinu, tj. na necelých 15 mld.kč. Nejvyšší deficit, 164,5 mld. Kč, vytvořila minerální paliva, maziva a příbuzné materiály, když se meziročně prohloubil o třetinu. Toto zvýšení způsobil především růst dovozních cen paliv v průměru za celý rok o 17,3 %. Druhé nejvyšší pasivum, chemikálií a příbuzných výrobků, se snížilo o 4,8 mld. Kč na 99,5 mld. Kč. Rovněž klesl schodek potravin o 4,5 mld. Kč na 26,6 mld. Kč. V lednu a únoru 2009 došlo k největšímu propadu zahraničního obchodu od roku 1993, kdy se již naplno projevila světová krize a především pád poptávky v západoevropských zemích. Protikrizová opatření na podporu prodeje osobních automobilů, zavedená v mnoha zemích EU, se na zvýšení vývozu osobních automobilů z ČR, zatím neprojevila. Vývoz za 1-2/2009 klesl meziročně o 23,1 % a dovoz o 21,4 %. Přebytek obchodní bilance se meziročně snížil zhruba na polovinu, tj. na 12,2 mld. Kč. V. Vnitřní obchod a konečná spotřeba domácností Na tržbách odvětví ve výši 3450 mld. Kč se 60,6 % podílel velkoobchod, 24,2 % maloobchod a 15,2 % prodej motorových vozidel a pohonných hmot. Tempo růstu tržeb (v b.c.)v průběhu roku sláblo, prudce meziročně propadlo ve 4. čtvrtletí (-6,9 %). Celoroční růst o 2,9 % byl o 6 p.b. nižší než v předchozím roce. Přispělo k tomu zejména zpomalení mezipodnikových toků zboží a pokles dovozních aktivit, které zprostředkovává velkoobchod. Ke snížení fyzického růstu tržeb maloobchodě, vč. motorizmu (3,4 %) v závěru roku přispěla řada vlivů. 15

17 Zprávy o nepříznivé perspektivě hospodářství vyvolaly nejrůznější obavy, které vedly k odkládání větších nákupů (prodej motorových vozidel propadl výrazně i při slevách cen). Nejistý vývoj se odrazil ve snížení tempa růstu spotřebních úvěrů. Zmírňování inflace v posledních měsících roku vyvolalo naději, že ceny budou v následujících měsících ještě klesat, což byl další důvod pro odložení větších nákupů. Nákupy zboží tlumil i rychlý růst vydání za dopravu, zdraví a bydlení. Z makroekonomického pohledu domácnosti v závěru roku, pod dojmem nepříznivých prognóz hospodářství, nevyužily růstu příjmů k vyšší spotřebě, ale začaly více šetřit na horší časy. V prvním až třetím čtvrtletí se domácnosti ještě chovaly bezstarostně a jejich spotřeba rostla mírně rychleji než příjmy, při meziročním snižování míry úspor. Zásadním východiskem pro obchodní podniky je obchodní marže. V souhrnu tvoří zhruba dvě třetiny finančních výkonů odvětví. V celém odvětví meziročně vzrostla o 0,7 p.b. na 14,8 %, její úroveň je však druhá nejnižší od roku 2000, kdy dosahovala téměř 17 %. Marže vzrostla ve velkoobchodě, (o 1 p.b. na 13,0 %), což, do značné míry umožnil, pokles cen nakupovaného zboží ze zahraničí. Naopak v maloobchodě pokračoval pokles (z 23,0 % v roce 2006 na 22,7 % v roce 2007 na 22,6 %). Odráží to cenovou konkurenci finančně silných obchodních firem, které usilují o maximalizaci tržního podílu. O původu zboží nabízeného na vnitřním trhu statistika přímé informace neposkytuje. Protože je to pro domácí výrobce i pro importéry podstatná informace, MPO provádí propočet podílu dováženého zboží na celkové nabídce zboží na vnitřním trhu zkterého lze soudit, že v roce 2008 byla nabídka tvořena z cca 42 % dováženým zbožím, což bylo zhruba o 2 p.b. více než v roce K růstu podílu dováženého zboží na úkor domácí produkce přispěly výhodné cenové relace importovaného spotřebního zboží a příznivý kurz koruny. V obchodě pracovalo 711 tisíc osob, meziročně je to o 2,3 % více, když velkoobchod zaznamenal přírůstek o 4,5 % a maloobchod 1,2 %. Tento vývoj odráží finanční výsledky obou odvětví. Obchod je po průmyslu druhým největším zaměstnavatelem, zajišťuje téměř 15 % celkové zaměstnanosti. Průměrná měsíční mzda dosáhla Kč. Její meziroční růst (o 8,8 %) byl téměř shodný s růstem mzdy v celém hospodářství, úroveň je však o 10 % nižší. 16

18 I. HLAVNÍ TENDENCE MAKROEKONOMICKÉHO VÝVOJE I.1 Výkonnost ekonomiky Trend postupného zvolňování hospodářského růstu se v závěru roku skokově prohloubil Vlivem světové finanční krize, která přerostla v krizi hospodářskou, se růst české ekonomiky v závěru roku 2008 výrazně zpomalil. Hrubý domácí produkt vzrostl ve 4. čtvrtletí meziročně pouze o 0,7 % (v roce 2007 ve stejném období o 5,6 %) a tento vývoj významně poznamenal celoroční výsledek. Za rok 2008 se výkonnost ekonomiky zvýšila o 3,1 %, což byla zhruba poloviční dynamika ve srovnání s předchozím rokem (v roce 2007 činil růst 6,0 %). Graf č. I.1.1 Hrubý domácí produkt (meziroční změna v %, stálé ceny, sezónně očištěno) 8,0 7,0 6,0 5,9 6,1 6,2 7,1 6,4 7,6 7,1 6,7 6,5 5,8 5,9 5,6 5,0 5,1 4,8 4,9 4,0 3,6 3,9 4,1 3,9 3,7 4,0 3,0 2,9 2,9 2,0 2,2 2,0 2,1 1,0 1,1 0,7 0,0 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q Pramen: ČSÚ, graf MPO V meziročním srovnání zpomalil růst výdajů domácí poptávky i vývozu a dovozu zboží a služeb Pohled na strukturu produktu ukazuje, že ve srovnání s předchozím rokem značně zaostala růstová dynamika všech výdajových položek. Reálný růst konečné spotřeby domácností zpomalil na 2,9 % (proti 5,2 % v roce 2007), v první polovině roku pod vlivem vysoké inflace a následně spotřební chování obyvatelstva poznamenala rostoucí nejistota z dalšího vývoje. U výdajů na hrubou tvorbu kapitálu vzrostla její fixní složka pouze o 3,1 % (proti 6,7 % v roce 2007), a to především v důsledku značného poklesu investic do bydlení (-11,7 %), a také zásoby se zvýšily výrazně méně než v předchozím roce (v běžných cenách o 36,5 mld. Kč v roce 2008 proti 75,2 mld. Kč v roce 2007). Zhoršení vnějšího prostředí se v zahraničním obchodě projevilo zpomalením růstu obchodní výměny o více než polovinu, ale pokračovala příznivá tendence předstihu růstové dynamiky vývozu před dovozem (ve stálých cenách). Při meziročním zvýšení vývozu zboží a služeb o 6,5 % a jejich dovozu o 4,4 % přispěl zahraniční obchod k hospodářskému růstu 1,9 p. b. 17

19 Tabulka č. I.l.1 Agregátní poptávka a její složky v roce 2008 (sezónně očištěné údaje) Běžné ceny Meziroční změna v % (stálé ceny) mld. Kč čtvrtletí 2008 Konečná spotřeba 2 592,4 3,8 2,2 1,7 - domácností 1 812,2 5,2 2,9 2,8 - vlády 751,8 0,4 0,9-0,5 - neziskových institucí 28,4 11,4-3,5-2,3 Tvorba hrubého kapitálu 928,1 8,5-1,3 2,4 - fixní kapitál 888,3 6,7 3,1 0,3 Vývoz zboží a služeb 2 847,5 14,9 6,5-6,3 Dovoz zboží a služeb 2 662,3 14,2 4,4-5,4 Čistý vývoz 185,2 1,1 x) 1,9 x) -1,1 x) Hrubý domácí produkt 3 705,7 6,0 3,1 0,7 Pramen: ČSÚ x) Příspěvek ke změně HDP Poznámka: vlivem zaokrouhlování dochází na desetinných místech v některých součtových údajích k nepřesnostem Nepříznivým vývojem v závěru roku byl nejvíce postižen zahraniční obchod a na nabídkové straně ekonomiky zejména zpracovatelský průmysl Ve struktuře produktu vzrostl význam služeb na úkor průmyslu Ve 4. čtvrtletí došlo nejen k výraznému zpomalení hospodářského růstu, ale také ke značně odlišnému vývoji struktury produktu ve srovnání s předchozí částí roku. Zatímco v prvních třech čtvrtletích byl růst ekonomiky tažen zejména zahraničním obchodem, v závěru roku utrpěl vnější sektor poptávkový šok, po kterém se stal brzdou dalšího vývoje. Dokazují to propočty přírůstkové analýzy, z nichž vyplývá, že na celoročním růstu ekonomiky o 3,1 % se podílela domácí poptávka 1,2 p.b. (konečná spotřeba přispěla 1,5 p.b., zatímco tvorba hrubého kapitálu ovlivnila růst negativně 0,3 p.b.). Nejvýznamněji přispěl k růstu ekonomiky zahraniční obchod, a to 1,9 p.b., ve 4. čtvrtletí, kdy ekonomika vzrostla o 0,7 %, zajistila růst pouze domácí poptávka (konečná spotřeba přispěla 1,2 p.b. a tvorba hrubého kapitálu 0,6 p.b.). Naopak vliv zahraničního obchodu byl negativní ve výši 1,1 p.b. Na nabídkové straně ekonomiky vzrostla hrubá přidaná hodnota (ve stálých cenách) meziročně o 3,5 %. Nižší růst hrubého domácího produktu ve srovnání s hrubou přidanou hodnotou souvisel s poklesem daní z produktů. K přírůstku hrubé přidané hodnoty přispěl více než z jedné poloviny obchod (1,9 p.b.). Relativně příznivý příspěvek zpracovatelského průmyslu (1,2 p.b.) souvisel zejména s vysokým váhovým zastoupením tohoto odvětví ve struktuře hrubé přidané hodnoty, protože meziroční růstová dynamika zpracovatelského průmyslu (4,2 %) byla jen mírně nad průměrem. Ve 4. čtvrtletí hrubá přidaná hodnota zpracovatelského průmyslu dokonce poklesla (o 2,6 %), protože vzhledem k jeho proexportní orientaci byl ze všech odvětví nejvýznamněji zasažen odbytovou krizí. V odvětvové struktuře hrubé přidané hodnoty (v běžných cenách) se zvýšil podíl sektoru služeb na 60,1 % (z 58,7 % v roce 2007), a to především zásluhou odvětví obchodu vč. pohostinství a ubytování (jehož podíl vzrostl meziročně o 1,1 p.b. na 15,4 %). Podíl hrubé přidané hodnoty průmyslu se snížil na 31,4 % (z 32,7 %), z toho zpracovatelského na 25,6 % (z 27,5 %). Podíl stavebnictví stagnoval (6,3 %). 18

20 Graf.č. I.1.2 Odvětvová struktura HDP (podíl odvětví na hrubé přidané hodnotě, v % z běžných cen) 4,3 6,3 10,0 3,8 13,9 60,1 25,6 služby celkem 15,4 17,0 1,4 2,3 Zemědělství Dobývání nerost. surovin Zpracovat. průmysl Výroba a rozv. elektřiny Stavebnictví Obchod a pohostinství Doprava a telekom. Peněžnictví a pojišť. Služby pro podniky Ostatní služby Pramen: ČSÚ, graf MPO V meziročním srovnání zpomalil růst produktivity práce a zaměstnanosti Při růstu zaměstnanosti o 1,2 % vzrostla národohospodářská produktivita práce (hrubý domácí produkt na pracovníka) o 1,9 % (v roce 2007 o 3,3 %). Také ve 4. čtvrtletí se na přírůstku HDP podílel vyšší měrou růst produktivity práce (která vzrostla o 0,5 %) než růst zaměstnanosti (0,2 %). I.2 Trh práce Celoroční údaje jsou příznivé Obrat přinesl až závěr roku Dopady světové hospodářské recese na zpomalení ekonomiky ČR se začaly promítat do situace na trhu práce až v závěru roku a výrazněji neovlivnily výsledky za celý rok. Celková zaměstnanost meziročně vzrostla o 1,2 %, na tis. osob. Šlo o třetí největší nárůst za posledních deset let. Průměrná míra registrované nezaměstnanosti za celý rok (5,4 %) byla o1,2 p.b. meziročně nižší a počet nezaměstnaných byl v červnu dokonce nejnižší od roku Počet volných pracovních míst kulminoval ve 3. čtvrtletí, a to i z dlouhodobého pohledu. Ve 4. čtvrtletí se začal vývoj na trhu práce citelně obracet, když růst celkového počtu pracovníků prudce zpomalil. Tabulka č. I.2.1 Celková zaměstnanost (meziroční změny v %) Q 2. Q 3. Q 4. Q 1. až 4. Q Počet osob 2,0 1,6 1,0 0,2 1,2 Pramen: ČSÚ národní účty Toto zpomalení mezi třetím a čtvrtým čtvrtletím bylo největší za posledních deset let. Ve zpracovatelském průmyslu došlo dokonce, vlivem poklesu zakázek a nižšího odbytu, zejména do zahraničí, k poklesu zaměstnanosti téměř o 1 %. 19

21 Zpomalení hospodářského růstu se na trhu práce promítlo v závěru roku i nárůstem počtu uchazečů o zaměstnání a prudkým poklesem počtu volných pracovních míst. Změna trendu předchozího sbližování úrovně těchto ukazatelů je v grafu č. I.2.1 dokumentována dramatickým rozevřením mezery mezi křivkami, které znázorňují jejich průběh,v závěru roku 2008 i prvních měsících roku Graf č. I.2.1 Vývoj počtu uchazečů o zaměstnání a volných pracovních míst Počet osob (míst) Počet uchazečů o zaměstnání 100 Počet volných pracovních míst / / / / / / /1 Pramen: MPSV, graf MPO Z grafického vyjádření je patrné, že změny na přelomu let 2008 a 2009 byly výrazné, nicméně dosažené hodnoty zatím nepřekonaly extrémy z předchozích let. Vývoj v prvních měsících roku 2009 ale naznačuje, že nepříznivé dopady hospodářského zpomalení na trh práce neztrácejí na síle. Dramatická změna ve vývoji nezaměstnanosti Míra nezaměstnanosti, která vyjadřuje podíl počtu neumístěných uchazečů o zaměstnání a disponibilní pracovní síly, byla až do listopadu 2008 ve všech měsících nižší, než v roce 2007 i 2006 (graf. č. I.2.2). V prosinci 2008 došlo po výrazném nárůstu k meziročnímu vyrovnání. Od ledna 2009 je míra nezaměstnanosti vyšší než před rokem. Z grafu je také jasně patrné, že i únorový vývoj (meziroční zvýšení o 1,5 p.b. na 7,4 %) se vymyká trendu minulých let a potvrzuje, že situace na trhu práce začíná být vážná. 20

22 Graf č. I.2.2 Dlouhodobý vývoj míry nezaměstnanosti míra registrované nezaměstnanosti v % měsíce Pramen: MPSV, graf MPO Specifické dopady hospodářského zpomalení na trh práce se ve mzdovém vývoji zatím neodrážely Komparace v rámci EU Návaznosti současných problémů na trhu práce spočívají například v tom, že: začínající zpomalení hospodářství postihlo zvláště silně některá odvětví, která měla již dříve, v době hospodářského boomu, odbytové problémy (například některé porcelánky, sklárny apod.) což prohloubilo regionální problémy. Číselný přehled regionálního rozložení nezaměstnanosti je uveden v tabulkové příloze; na oslabení odbytu, které vyvolalo omezování výroby, reagovala řada podniků tím, že v první řadě redukovala počty pomocných a nízko kvalifikovaných pracovníků. Kmenové stavy odborníků se snaží výrobci, pokud možno, udržet, poptávkový útlum jednou skončí a bude potřeba rychle obnovit výrobu; mezi pracovníky, kteří jsou propouštěni nejdříve jsou ve značné míře cizinci na pomocných pracovních místech. To vyvolalo potřebu řešit jejich jiné pracovní uplatnění, případně další pobyt v ČR. O rozsahu problému vypovídá to, že v prosinci 2008 pracovalo v ČR legálně 285 tisíc cizinců, což bylo zhruba 5 % celkového počtu zaměstnanců. Růst nominální mzdy byl nejvyšší od roku 2001, meziročně vzrostla o 8,5 % a dosáhla Kč. Inflace však reálný růst zbrzdila na 2,1 %, to je nejméně od roku V podnikové sféře reálná mzda vzrostla o 3,1 %, v nepodnikové poklesla o 1,8 %. V průběhu roku vzrostla nominální mzda nejvýrazněji v 1. čtvrtletí (meziročně o 10,2 %), poté růst osciloval kolem 8 %. Nárůst reálné mzdy byl vlivem zmírnění inflace v závěru roku nejvyšší ve 4. čtvrtletí (3,4 %). V rámci EU je trh práce v ČR mimořádný zejména: nejvyšším podílem zaměstnanosti v průmyslu a stavebnictví, a to 41,0 % z celkové zaměstnanosti. Pokud zasáhne tato odvětví krize, vzniká v ČR vážnější situace než v jiných zemích; 21

23 tím, že i při odlišné odvětvové struktuře a nižší pružnosti trhu práce, je srovnatelná míra nezaměstnanosti v ČR o více než třetinu nižší než je průměr EU; velmi nízkým podílem žen zaměstnaných na částečný úvazek (7,6 %), kdežto průměr EU dosahuje 30,1 % a maximum je v Nizozemsku (74,9 %). Široká možnost práce na zkrácený úvazek zvyšuje flexibilitu trhu práce; výrazně vyšší zaměstnaností mužů ve věku 55 až 64 let, než je průměr EU (v ČR 62,3 %, v EU 55,4 %), souvisí to s velkým rozsahem odchodů do předčasného důchodu v zemích EU, i když jsou tam věkové hranice pro důchod v řadě případů vyšší než v ČR. I.3 Cenová a fiskální politika I.3.1 Cenová politika I když inflace v závěru roku výrazně zpomalila, Česká ekonomika si téměř po celý rok 2008 držela trend silného inflačního růstu, který obrátila až v závěru roku. Od ledna až do října meziroční tempo růstu spotřebitelských cen nekleslo pod hranici 6 % a podílely se na něm zejména administrativní vlivy (růst regulovaných cen 1 a úpravy nepřímých daní 2 ). V kombinaci s dopady globálního růstu cen komodit, kdy potraviny zvolnily tempo v průběhu 1. pololetí, ale ceny ropy překonávaly stále nová maxima, vedly k akceleraci domácích tržních cen, na jejichž tlumení nestačila ani rekordně silná koruna. S celosvětovým růstem cen potravin a surovin se potýkaly všechny země EU, přesto cenový růst v ČR byl v průměru za rok 2008 téměř dvojnásobný (viz graf č. I.3.1.1). Graf č. I Vývoj spotřebitelských cen od roku 2001 (v%) % ČR míra inflace EU míra inflace * ČR meziroční změna Pramen:ČSÚ, graf MPO *EU25 (od roku 2007 EU27) 1 administrativně stanovené ceny nájemného, vody, elektřiny, zemního plynu, sociálních služeb, léků aj. 2 změny sazeb DPH, spotřebních daní a zavedení ekologických daní. 22

24 ... nadále se pohybovala vysoko nad průměrem v EU Zdrojem inflace byly ceny bydlení Tuzemská administrativní opatření posunula v roce 2008 domácí HICP s průměrnou úrovní 106,3 % o 2,6 p.b. nad průměr zemí EU 27 (prosincový meziroční rozdíl se snížil na 1,1 p.b. z lednových 4,5 p.b.). Nejvyšších hodnot HICP dosáhlo Lotyšsko průměrem 115,3 %, naopak nejnižších Portugalsko 102,6 % a Německo 102,8 %. Přehled o vývoji HICP ve vybraných zemích uvádí tabulka v příloze. Hlavním zdrojem domácí inflace se (i vzhledem k nejvyšší váze ve spotřebním koši) stal sektor bydlení, který byl nejcitelněji postižen růstem cen energetických surovin. Vzrostly ceny zemního plynu o 24,3 %, elektřiny o 9,5 %, tepla a teplé vody o 11,7 %, přidaly se ceny čistého nájemného růstem o 16,2 % (z toho v bytech s regulovaným nájemným o 25,5 %, s tržním o 2,5 %). Příspěvek jednotlivých skupin k celkovému růstu spotřebitelských cen je patrný z tabulky č. I Tabulka č. I Rozklad meziročního přírůstku spotřebitelských cen (v p.b.) Stálé váhy Průměr 2008 Průměr roku 2005 za rok za rok leden únor březen duben květen červen červenec srpen září říjen listopad prosinec v % Ú h r n 100,0 5,4 7,5 7,5 7,1 6,8 6,8 6,7 6,9 6,5 6,6 6,0 4,4 3,6 6,3 v tom: Potraviny a nealkoholické nápoje 16,3 1,8 2,0 1,9 1,8 1,6 1,7 1,7 1,7 1,5 1,3 1,0 0,1-0,1 1,4 Alkoholické nápoje, tabák 8,2 1,4 1,3 1,2 0,9 0,9 0,8 0,7 0,7 0,6 0,8 0,9 0,8 0,8 0,9 Odívání a obuv 5,2 0,0-0,1-0,1-0,1-0,1-0,1-0,1-0,1-0,1 0,0 0,0 0,0 0,0-0,1 Bydlení, voda, energie, paliva 24,8 1,4 2,2 2,4 2,5 2,6 2,6 2,6 2,8 2,8 2,8 2,9 2,8 2,8 2,7 Bytové vybavení, zařízení domácností, opravy 5,8 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 Zdraví 1,8 0,0 0,6 0,6 0,6 0,6 0,6 0,6 0,6 0,6 0,6 0,6 0,6 0,6 0,6 Doprava 11,4 0,5 0,8 0,8 0,7 0,5 0,5 0,5 0,5 0,3 0,3-0,1-0,6-1,1 0,3 Pošty a telekomunikace 3,9-0,1-0,1-0,1-0,1-0,1-0,1-0,1-0,1-0,1-0,1-0,1-0,1-0,1-0,1 Rekreace a kultura 9,9 0,0 0,1 0,1 0,1 0,1 0,1 0,1 0,1 0,1 0,1 0,1 0,1 0,1 0,1 Vzdělávání 0,6 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 Stravování a ubytování 5,8 0,3 0,4 0,4 0,4 0,4 0,4 0,4 0,4 0,5 0,5 0,4 0,4 0,3 0,4 Ostatní zboží a služby 6,3 0,1 0,3 0,3 0,3 0,3 0,3 0,3 0,3 0,3 0,3 0,3 0,3 0,3 0,3 Pramen : ČSÚ Korekce přišla díky prudkému pádu cen ropy, poklesu cen potravin a také bazickým efektům Vysoké ceny světových průmyslových surovin a potravin v závěru roku propadly K výraznějšímu zpomalování inflačního růstu v závěru roku přispěly: klesající ceny pohonných hmot (v průměru meziročně byly vyšší o 3,9 %, z toho v 1. čtvrtletí o 14,3 %, zatímco ve 4. čtvrtletí nižší o 11,6 %). Stimulem jejich strmého pádu byl více než 50% propad cen ropy na světových trzích, který se pozitivně odrazil v cenách benzínu (byl nejlevnější za posledních téměř sedm let), ceny potravin, které po skokovém růstu na konci roku 2007 zažily v průběhu 2. pololetí pod vlivem dobré sklizně a zahraniční konkurence rychlý pokles. Na příznivých výsledcích se částečně podílela i vysoká srovnávací báze indexu (vliv výrazného vzestupu cen v posledních měsících roku 2007) a zpožděný protiinflační efekt silné koruny. O další pokles spotřebitelských cen v prvních měsících roku 2009 se zasloužily nižší příspěvek regulovaných cen, stále nízké ceny pohonných hmot a také slábnoucí domácí poptávka. Na březnovém zrychlení inflace (meziročně z únorových 2 % na 2,3 %) se kromě vysokého růstu cen v sektoru bydlení podílely i ceny alkoholických nápojů a tabáku. Ceny surovin a potravin na světových trzích prošly ve 2. polovině roku výraznou korekcí. Zatímco ještě v polovině roku zaznamenaly více než 65% meziroční růst (nejvyšší od počátku roku 2000), poté jeho tempo postupně snižovaly, až v listopadu změnily trend a koncem roku klesly o téměř 15 %. Tento rychlý obrat ve vývoji způsobily ceny ropy, které v červnu akcelerovaly a z 92,5% meziročního růstu snížily v září tempo na 30,6 %, v prosinci dokonce 23