Kalkulace zájezdu s ohledem na účetní a daňové aspekty cestovní kanceláře

Transkript

1 Mendelova univerzita v Brně Provozně ekonomická fakulta Kalkulace zájezdu s ohledem na účetní a daňové aspekty cestovní kanceláře Bakalářská práce Vedoucí práce: Ing. Veronika Sobotková Martina Kubatková Brno 2012

2

3 Ráda bych tímto poděkovala Ing. Veronice Sobotkové za odborné rady a pomoc při vedení této bakalářské práce.

4 Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci vypracovala samostatně s použitím uvedené literatury. V Brně dne 24. května 2012

5 Abstract Kubatková M., Tour s calculation with accounting and tax aspects of travel agency. Bachelor Thesis. Brno: Mendel University in Brno, Bachelor Thesis deals with creating of tour to country out of European Union for specific travel agency. The major part of thesis is about calculation of new tour with relating accounting and tax aspects. There are described all arisen accounting operations as exchange rates, advanced payments and accounts with suppliers. Part of thesis is focused on determining of profits, costs and VAT of travel agency for created tour. The partial goal of thesis is about recommendation to travel agency to sell or resell created tour. Keywords Calculation of a tour, special arrangement, selling a tour, reselling a tour Abstrakt Kubatková M., Kalkulace zájezdu s ohledem na účetní a daňové aspekty cestovní kanceláře. Bakalářská práce. Brno: Mendelova univerzita v Brně, Bakalářská práce se zabývá tvorbou zahraničního zájezdu pro konkrétní cestovní kancelář do země mimo Evropskou unii. Hlavní náplní je především kalkulace nového zájezdu a s tím související účetní a daňové aspekty. V práci jsou zachyceny veškeré vzniklé účetní operace jako kurzové rozdíly, zálohy a vyúčtování s dodavateli. Součástí práce je také zjištění výše tržeb a nákladů cestovní kanceláře na daný zájezd a následné zjištění daňové povinnosti. Dílčím cílem práce je doporučení cestovní kanceláři, zda je pro ni výhodnější vytvořený zájezd prodávat či pře-prodávat. Klíčová slova Kalkulace zájezdu, zvláštní režim, prodej zájezdu, pře-prodej zájezdu

6 Obsah 6 Obsah Seznam tabulek 8 Seznam obrázků 10 Seznam použitých zkratek 11 1 Úvod a cíl práce Úvod Cíl práce Metodika Literární rešerše Vymezení základních pojmů v oblasti cestovního ruchu Definice cestovního ruchu Účastníci cestovního ruchu Formy a druhy cestovního ruchu Destinace Zájezd Subjekty poskytující služby cestovního ruchu Právní úprava, řízení a organizace cestovního ruchu v České republice Cestovní kancelář, živnost koncesovaná Předmět činnosti cestovních kanceláří a cestovních agentur Pojištění proti úpadku Produkt cestovní kanceláře Současné trendy v cestovním ruchu Cena Kalkulace ceny Účetní a daňové aspekty subjektů podnikajících v cestovním ruchu Účetní operace vyjádřené v cizí měně Zúčtování se zaměstnanci Zálohy... 28

7 Obsah DPH u služeb cestovního ruchu Zúčtovací vztahy mezi cestovní kanceláří a cestovní agenturou Vlastní práce Cestovní kancelář EMMA Agency spol. s r.o Zvolená destinace Popis nového zájezdu Harmonogram zájezdu Dodavatelé služeb Doprava Technický průvodce Ubytování Stravování Delegát Pojištění Fakultativní výlety Kalkulace zájezdu Nepřímé náklady Přímé náklady Marže Zákonné pojištění Stanovení jednotlivých cen pro dané varianty zájezdů Určení ceny v závislosti na sezóně Vyúčtování nového zájezdu, účetní a daňové hledisko Zálohy Náklady Přirážka Prodej a pře-prodej zájezdu Závěr 59 5 Literatura 60

8 Obsah 8 Seznam tabulek Tabulka č. 1 Kurzový zisk 25 Tabulka č. 2 Kurzová ztráta 26 Tabulka č. 3 Účtování mzdy u zaměstnance 27 Tabulka č. 4 Poskytnutá záloha (stejné zdaňovací období) 28 Tabulka č. 5 Přijatá záloha (stejné zdaňovací období) 28 Tabulka č. 6 Přijatá záloha a následná fakturace v příštím 29 zdaňovacím období Tabulka č. 7 Poskytnutá záloha a následná fakturace v příštím 29 zdaňovacím období Tabulka č. 8 Zprostředkování bez inkasa peněz od klientů u CA 33 Tabulka č. 9 Zprostředkování bez inkasa peněz od klientů u CK 33 Tabulka č. 10 Zprostředkování se současným zohledněním provize 34 u CA Tabulka č. 11 Zprostředkování se současným zohledněním provize 35 u CK Tabulka č. 12 Zprostředkování a následná faktura na provizi u CA 36 Tabulka č. 13 Zprostředkování a následná faktura na provizi u CK 36 Tabulka č. 14 Nepřímé náklady 41 Tabulka č. 15 Přímé náklady 41 Tabulka č. 16 Jednotlivé ceny pro dané varianty zájezdů 42 Tabulka č. 17 Výsledná cena pro dítě do 3 let 43 Tabulka č. 18 Ceny v závislosti na sezóně 44 Tabulka č. 19 Počty zúčastněných osob v jednotlivých turnusech 45 Tabulka č. 20 Tržby celkem 46 Tabulka č. 21 Přijetí zálohy ve výši 30 % 47 Tabulka č. 22 Zájezd placený bez zálohy 47 Tabulka č. 23 Náklady za ubytování za sezónu 48 Tabulka č. 24 Účtování zálohové faktury a faktur za ubytování 48 Tabulka č. 25 Náklady za stravování za sezónu 49

9 Obsah 9 Tabulka č. 26 Účtování faktur za stravování 49 Tabulka č. 27 Účtování nákladů za autobusovou dopravu 50 Tabulka č. 28 Účtování nákladů za trajekt 50 Tabulka č. 29 Mzda technického průvodce za sezónu 52 Tabulka č. 30 Náklady na delegáta za celou sezónu 52 Tabulka č. 31 Účtování cestovního pojištění 53 Tabulka č. 32 Přímé náklady za 2. čtvrtletí 54 Tabulka č. 33 Nepřímé náklady za 2. čtvrtletí 54 Tabulka č. 34 Osvobození u 2. čtvrtletí 55 Tabulka č. 35 Účtování DPH za 2. čtvrtletí 55 Tabulka č. 36 Přímé náklady za 3. čtvrtletí 55 Tabulka č. 37 Nepřímé náklady za 3. čtvrtletí 56 Tabulka č. 38 Osvobození u 3. čtvrtletí 56 Tabulka č. 39 Účtování DPH za 3. čtvrtletí 56 Tabulka č. 40 Výhody a nevýhody prodeje a pře-prodeje zájezdu 57 Tabulka č. 41 Zprostředkování a následné faktury na provizi 58 z pohledu CK Tabulka č. 42 Zprostředkování a následné faktury na provizi 58 z pohledu CK EMMA Agency spol. s r.o.

10 Obsah 10 Seznam obrázků Obrázek č. 1 Zprostředkování bez inkasa peněz od klientů 32 Obrázek č. 2 Zprostředkování prodeje zájezdu se současným 34 zohledněním provize Obrázek č. 3 Zprostředkování a následná faktura na provizi 35

11 Obsah 11 Seznam použitých zkratek BS CA CK DPH FB HB spol. s r.o. V ZDPH bez stravy cestovní agentura cestovní kancelář daň z přidané hodnoty plná penze polopenze společnost s ručením omezeným večeře zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty

12 Úvod a cíl práce 12 1 Úvod a cíl práce 1.1 Úvod Cestovní ruch je dynamicky se rozvíjející odvětví a patří mezi nejvýznamnější odvětví ve světě. Vytváří nové příležitosti a nová pracovní místa. Pro cestovní ruch je typický multiplikační efekt, kdy svým rozvojem zasahuje do téměř dalších 20 odvětví jako je například pohostinství, přeprava, ubytování, kultura aj. Má příznivý dopad na ekonomiku, podílí se na tvorbě HDP, zvyšuje příjmy do státního rozpočtu a pozitivně ovlivňuje platební bilanci. Dle statistik mají výdaje na cestovní ruch rostoucí trend, přičemž průměrný občan za něj vydá přibližně 15 % svých příjmů. Při zvýšení příjmů o 1 % vzrostou výdaje na cestovní ruch o 2,5 %. Kromě ekonomického významu ovlivňuje také sociální rozvoj, sebevzdělávání, seberealizaci a také kulturní povědomí. Ve 21. století má velký význam, který stále roste. Cestovní ruch v několika posledních desetiletích prošel výrazným rozvojem a v současnosti se řadí mezi nejvýznamnější ekonomická odvětví. Jedním z důvodů rozmachu byl nárůst fondu volného času a právě cestování se stalo jedním z nejoblíbenějších způsobů, jak trávit volný čas. Cestovní ruch, stejně jako i jiná odvětví, se potýká s daňovou a účetní problematikou. Ta je pro oblast cestovního ruchu velmi specifická a obsahuje mnoho odlišností. Cestovní kanceláře se v této problematice musejí orientovat, především v oblasti DPH, uplatňování zvláštního režimu a daně z přirážky. Další zvláštností jsou provize, kdy cestovní kanceláře kromě prodeje vlastního zájezdu mohou zájezdy i pře-prodávat a získávat tak za ně provize na základě předem uzavřené smlouvy. Subjekty podnikající v cestovním ruchu běžně přicházejí do styku s cizími měnami a tedy i kurzovými rozdíly, zálohovými platbami. Práce pojednává o zahraničním zájezdu do země mimo Evropskou unii. Zabývá se především kalkulací nového zájezdu a účetní i daňovou problematikou s tím související. Část práce je zaměřena na výpočet daně z přidané hodnoty a s tím spjaté účetní operace. Samotná tvorba zájezdu probíhá na základě spolupráce s brněnskou cestovní kanceláří EMMA Agency spol. s r.o. a výsledný zájezd bude možné skutečně realizovat. 1.2 Cíl práce Cílem práce je navrhnout kalkulaci nového zájezdu cestovní kanceláře s ohledem na účetní a daňové aspekty a vyhodnotit ekonomické dopady prodeje daného zájezdu na cestovní kancelář. Dílčím cílem práce je, na základě komparační analýzy, stanovit doporučení cestovní kanceláři, zda je pro ni na základě zjištěných výsledků vhodné zařadit daný zájezd do své vlastní nabídky, nebo zda by měla cestovní kancelář daný zájezd pouze pře-prodávat. Zájezd je zhotoven pro konkrétní cestovní kancelář, proto zde budou uplatněny veškeré stanovy určené cestovní kanceláří EMMA Agency spol. s r.o.

13 Úvod a cíl práce Metodika Práce je rozdělena na dvě stěžejní části a to na literární rešerši a vlastní práci. V teoretické části je využita metoda deskripce, tato část je zaměřena na popis nezbytných faktů potřebných k porozumění dané problematiky. Především jsou zde popsány souvislosti a základní pojmy ohledně tvorby zájezdu a také konkrétní problematika účetních a daňových aspektů u subjektů podnikajících v cestovním ruchu. Vlastní práce se v prvé řadě věnuje seznámení se s cestovní kanceláří EMMA Agency spol. s r.o. a následné deskripci zájezdu včetně zvolených dodavatelů služeb a určení platebních podmínek. Následuje samotná kalkulace ceny zájezdu v závislosti na sezóně, rozlišení ceny pro dospělé osoby, děti do 12 let a pro děti do 3 let, a také je zohledněn výběr stravování. Kalkulace, spolu s výběrem destinace, je vytvořena na základě analýzy současné nabídky cestovní kanceláře EMMA Agency spol. s r.o. Zájezd je uvažován pro rok 2012 a jsou zde zachyceny veškeré vzniklé účetní operace jako kurzové rozdíly, mzda technického průvodce, zálohy a jejich vyúčtování s dodavateli. Součástí práce je také určení výše tržeb a nákladů cestovní kanceláře na daný zájezd a následné zjištění daňové povinnosti. Na základě komparační analýzy je provedeno srovnání, zda je pro danou cestovní kancelář výhodnější zařadit vytvořený zájezd do své vlastní nabídky, nebo zda by měla tento zájezd pře-prodávat.

14 Literární rešerše 14 2 Literární rešerše 2.1 Vymezení základních pojmů v oblasti cestovního ruchu Definice cestovního ruchu Podle UNWTO (1995) 1 je Cestovní ruch činnost osob cestujících do míst a pobývajících v místech mimo své obvyklé prostředí po dobu kratší než jeden ucelený rok, za účelem trávení volného času a služebních cest (osoba nesmí být odměňována ze zdrojů navštíveného místa). Cestovní ruch můžeme dále charakterizovat jako a) oblast spotřeby, tedy uspokojování lidských potřeb. Mezi tyto potřeby patří například poznání, odpočinek, sportovní a kulturní vyžití či neobvyklé zážitky; b) významnou součást národního hospodářství. Především se jedná o podíl na HDP, příjmy do státního rozpočtu ve formě daní a do místních rozpočtů ve formě poplatků, vytváření nových pracovních míst a rozvoj investičních aktivit Účastníci cestovního ruchu Ryglová (2011) uvádí, že subjektem cestovního ruchu je každý účastník cestovního ruchu, který uspokojuje své potřeby spotřebou statků v cestovním ruchu v průběhu cestování. Turista je dočasný návštěvník, který se zdrží alespoň 24 hodin (jedno přenocování), ne však déle než jeden rok (hlavní účel pobytu je jiný než výkon placené činnosti). Výletník, jednodenní návštěvník se zdrží pouze jeden den, aniž přenocuje Návštěvník je osoba, která cestuje do jiného místa, než kde má své trvalé bydliště, a mimo své obvyklé prostředí na dobu nepřekračující dvanáct měsíců, přičemž hlavní důvod cesty je jiný než výdělečná činnost. Z toho vyplývá, že může jít o turistu i výletníka. Rezident, stálý obyvatel je osoba, která žije v dané zemi alespoň jeden rok. V domácím cestovním ruchu se jedná o osobu, která alespoň šest měsíců žije v daném místě. 1 UNWTO (United Nations World Tourism Organization Světová organizace cestovního ruchu)

15 Literární rešerše Formy a druhy cestovního ruchu Hesková (2006) uvádí, že formy cestovního ruchu popisují příčiny a důsledky, které jej ovlivňují. Pokud hovoříme o druzích cestovního ruchu, je rozhodující motivace účastníků, neboli účel cestování a pobytu. Formy cestovního ruchu 1. Geografické hledisko Základními formami dle geografického hlediska jsou domácí, zahraniční a mezinárodní cestovní ruch. Dalšími formami jsou vnitřní, národní a regionální cestovní ruch. - domácí aktivity občanů země spojené s cestovním ruchem v rámci jejich území - zahraniční aktivity spojené s cestovním ruchem rezidentů v zahraničí Zahraniční cestovní ruch můžeme rozdělit na aktivní a pasivní cestovní ruch. Aktivní cestovní ruch, někdy také nazývaný příjezdový, se vyznačuje aktivitami spojenými s příjezdem občanů do cílové země. Z pohledu platební bilance se jedná o příjem státu. V pasivním cestovním ruchu, také nazývaný výjezdový cestovní ruch, jde o aktivity spojené s výjezdem rezidentů do zahraničí. Jedná se o vývoz platebních prostředků a v platební bilanci státu se projevuje na straně pasiv. - mezinárodní je tvořený aktivním i pasivním cestovním ruchem několika států - vnitřní je tvořený domácím a aktivním cestovním ruchem - národní je tvořený domácím a pasivním cestovním ruchem - regionální jedná se aktivity regionů a států jako cílů cestovního ruchu 2. Počet účastníků - individuální - skupinový - masový - ekologický 3. Způsob zabezpečení průběhu cestovního ruchu - organizovaný účast je zajištěna prostřednictvím cestovní kanceláře nebo cestovní agentury Zvláštní formou je klubový cestovní ruch, je pro něj typický pobyt v klubových zařízeních a doplňkové služby jako např. animace, soutěže a dětské koutky. - neorganizovaný účastník cestovního ruchu si vše zajišťuje sám 4. Délka pobytu - krátkodobý pobyt do 3 dnů, zahrnuje 2 přenocování - dlouhodobý pobyt delší než 3 dny

16 Literární rešerše Dynamika - pobytový, neboli statický - putovní, neboli dynamický 6. Převažující místo pobytu - městský - příměstský - venkovský - agroturistika a ekoagroturistika - horský a vysokohorský - přímořský 7. Roční období - sezonní zimní a letní - mimosezonní - celoroční 8. Věk účastníků - cestovní ruch dětí děti do 15 let - mládežnický mladí lidé ve věku let - rodinný mladé páry s dětmi ve věku let - seniorský lidé v poproduktivním věku 9. Volba dopravního prostředku - motorizovaný - železniční - letecký - lodní 10. Sociologické hledisko - návštěvy příbuzných a známých - etnický Druhy cestovního ruchu - rekreační spojen s obnovou duševních a fyzických sil - sportovní sportovně zaměřené pobyty, nemusí se jednat pouze o aktivní účast, jako pasivní způsob lze uvést diváky na sportovních zápasech - lázeňský a zdravotní rekreační a léčebné pobyty v lázních a wellness zařízeních - kongresový jedná se o aktivity spojené s účastí na veletrzích a výstavách - incentivní jedná se o motivaci zaměstnanců k lepšímu pracovnímu výkonu - další dobrodružný, myslivecký, rybářský, náboženský, vzdělávací, nákupní aj. Podle Heskové (2006) se v praxi druhy cestovního ruchu nevyskytují v čisté podobě. Ale pouze ve vzájemné kombinaci, přičemž jeden z nich bývá dominantní.

17 Literární rešerše 17 Například rekreační cestovní ruch se nejčastěji kombinuje se sportovním, zdravotním a kulturním cestovním ruchem, lázeňský s kulturním a zdravotním cestovním ruchem apod Destinace Destinace cestovního ruchu je podle Světové organizace cestovního ruchu (UNWTO) definována jako místo s vhodnými atraktivitami ve spojitosti se zařízeními a službami cestovního ruchu, které si účastník cestovního ruchu zvolil pro návštěvu. Pro vymezení destinace neplatí žádná oficiální kritéria ani administrativní hranice, může být vymezena i tzv. společnými mentálními znaky. Podle Ryglové (2011) je destinace cestovního ruchu je tedy územní jednotka neboli cílové místo cesty, které disponuje souborem služeb poskytovaných v souvislosti s potenciálem cestovního ruchu dané oblasti. Je to určitý geografický prostor tvořený nabídkou turistických atraktivit a všemi nezbytnými zařízeními pro realizace služeb cestovního ruchu /ubytování, stravování, doprava, zábava atd.) Zájezd Ryglová (2011) uvádí, že zájezdem se podle ustanovení zákona č. 159/1999 Sb., o některých podmínkách podnikání v oblasti cestovního ruchu, resp. jeho novely 214/2006 Sb., rozumí kombinace minimálně dvou služeb cestovního ruchu (např. doprava + ubytování nebo jiné služby cestovního ruchu, jež nejsou doplňkem dopravy nebo ubytování a tvoří významnou část zájezdu nebo jejichž cena tvoří alespoň 20 % souhrnné ceny zájezdu), je-li prodávána nebo nabízena k prodeji za souhrnnou cenu a je-li služba poskytována po dobu přesahující 24 hodin nebo když zahrnuje ubytování přes noc. Podle novely zákona 214/2006 Sb. se nově za zájezd považuje i forfeit, což je kombinace služeb cestovního ruchu sestavená až na základě individuálního požadavku. Zájezdem naopak není kombinace služeb cestovního ruchu prodávaná jinému subjektu za účelem dalšího podnikání Subjekty poskytující služby cestovního ruchu Dle Petrů (2007) je důležitou součástí materiálních předpokladů cestovního ruchu a jeho materiálně-technické základy soustava podniků cestovního ruchu, představovaná v současné době jak fyzickými, tak právnickými osobami. Obecně lze považovat za podnik cestovního ruchu takový subjekt, jenž přímo prodává spotřebitelům zboží a služby a uspokojuje speciální potřeby účastníků cestovního ruchu. Jsou to: - ubytovací podniky včetně lázeňských ubytovacích zařízení, - stravovací podniky,

18 Literární rešerše 18 - dopravní podniky, podniky zprostředkovávající cestovní služby (cestovní kanceláře a cestovní agentury, - podniky provozující sportovně-rekreační zařízení, - podniky poskytující zvláštní služby (průvodcovské, překladatelské) - podniky vyrábějící či prodávající výhradně turistické zboží - informační a propagační podniky apod. Subjekty poskytující služby cestovního ruchu jsou nejdůležitější složky organizačního uspořádání, které realizují cestovní ruch a vytvářejí jeho ekonomický výsledek, uskutečňují obrat tržby, výkony a zisk. 2.2 Právní úprava, řízení a organizace cestovního ruchu v České republice Cestovní kancelář, živnost koncesovaná Ministerstvo průmyslu a obchodu (2011) uvádí Nařízení vlády č. 278/2008 Sb. o obsahových náplních jednotlivých živností. V tomto případě se jedná o provozování cestovní kanceláře. Organizování, nabízení a prodej zájezdů. Zájezdem se rozumí kombinace služeb podle jiného právního předpisu. Dále lze rovněž nabízet, prodávat a zprostředkovávat prodej jednotlivých služeb cestovního ruchu a organizovat, nabízet, prodávat a zprostředkovávat prodej kombinací jednotlivých služeb cestovního ruchu. Jednotlivými službami cestovního ruchu se rozumí zejména zabezpečení dopravy, ubytování, stravování, průvodcovských služeb, prodeje a rezervace letenek, prodeje a rezervace železničních a autobusových jízdenek včetně místenek, prodej a rezervace lodních lístků včetně kajut, zprostředkování víz, nabídky a prodeje balneologických služeb za účelem relaxace a rekondice, nabídky a prodeje sportovních aktivit za účelem relaxace a rekondice (například jízda na koni, půjčování kol a dalších sportovních potřeb, pobyt ve fit-centrech), zprostředkování a zajištění účasti na sportovních a společenských akcích a zprostředkování prodeje dalších služeb spojených s rekreací, odpočinkem a služebním, obchodním jednáním. V rámci živnosti lze dále prodávat věci související s cestovním ruchem, zejména vstupenky, mapy, plány, jízdní řády, tištěné průvodce a upomínkové předměty Předmět činnosti cestovních kanceláří a cestovních agentur Hlavním úkolem cestovních kanceláří je připravovat a zajistit kombinaci služeb cestovního ruchu pro konečného zákazníka, zatímco hlavním úkolem cestovních agentur je tento zájezd prodat. Tomuto rozdělení odpovídají i náplně činností, jak je chápe český živnostenský zákon. Pouze cestovní kanceláře mohou organizovat a prodávat standardní zájezdy a tzv. zájezdy forfaitové a zajišťovat pobyty v tuzemsku a v zahraničí.

19 Literární rešerše Pojištění proti úpadku Jedná se o zákonné pojištění proti ekonomickému úpadku cestovní kanceláře dle zákona č. 159/1999 Sb. Toto pojištění zajišťuje ochranu klientů cestovní kanceláře, která se dostala do úpadku a není schopna splnit své povinnosti. Jedná se především o případy, kdy cestovní kancelář není schopna zajistit dopravu zákazníka cestovní kanceláře z místa pobytu v zahraničí do České republiky, pokud tato doprava byla součástí zájezdu (tzv. repatriace). vrácení zaplacené zálohy nebo ceny zájezdu v případě, že se zájezd neuskutečnil (tzv. refundace) vrácení rozdílu mezi zaplacenou cenou zájezdu a cenou částečně poskytnutého zájezdu v případě, že se zájezd uskutečnil pouze z části. Podle Ryglové (2011) musí cestovní kancelář sjednat pojištění na pojistnou částku minimálně 30 % plánovaných ročních tržeb z prodeje zájezdů, a očekávají-li se nižší tržby, pak z výše tržeb v předchozím roce. Podíl cestovní kanceláře na plnění pojistné události, tzv. spoluúčast, musí být minimálně ve výši 2% z plánovaných ročních tržeb z prodeje zájezdů. Pojistné je obvykle v rozmezí 0,9 6 % z plánovaných tržeb. Každá smlouva mezi cestovní kanceláří a pojišťovnou je tvořena individuálně na dobu určitou (obvykle 1 rok); výše spoluúčasti a pojistného stanovuje pojišťovna individuálně dle důvěryhodnosti cestovní kanceláře Produkt cestovní kanceláře Tvorba produktu se skládá z organizačně-technické části, do které spadá zpracování trasy zájezdu, sestavení harmonogramu a také itineráře. Další složkou je zabezpečení služeb v podobě smluv s obchodními partnery, jedná se o stravovací a ubytovací služby, dopravu, vstupné, průvodce aj. a také smluvní podmínky vůči klientům. V neposlední řadě se tvorba produktu skládá z kalkulace zájezdu a samotné nabídky a prodeje. 2.3 Současné trendy v cestovním ruchu Nové trhy jsou konkurenceschopnější, více navštěvované a získávají stále více na své popularitě. V návštěvnosti je na první příčce stále Evropa, avšak posilování pozic se týká také exotických zemí. Stále více se diskutuje o otázce životního prostření a trvale udržitelném rozvoji. 2 Prioritou je stále bezpečnost pro cestovatele. Destinace, které nejsou schopny poskytnout bezpečí, se potýkají se ztrátou. 2 Trvale udržitelný rozvoj zajistí potřeby současných generací, aniž by bylo ohroženo splnění potřeb generací příštích, a aniž by se tak dělo na úkor jiných národů. (1987, Komise OSN pro životní prostředí)

20 Literární rešerše 20 Roste důležitost značky, zvyšuje se poptávka po značkových destinacích či produktech cestovního ruchu. Branding (politika značky) Ryglová (2011) uvádí, že politika značky je označována jako branding. Značky představují u klienta pozitivní vjem. Podle značky klient pozná příslušný region, spojuje s ní pozitivní zkušenosti v souvislosti s cestování a s prožitím dovolené. Obecně značky návštěvníkovi šetří čas, protože zkracují fázi orientace a hledání. Pokud značky představuje určitou kvalitu, snižuje její znalost riziko koupě. Mezi další rysy popisující současný cestovní ruch patří - rostoucí vliv cestovního ruchu v národní (výroba se přesouvá ke službám) - rostou výdaje na cestovní ruch; pokud rodinný příjem vzroste o 1 %, vzrostou výdaje této domácnosti na cestovní ruch průměrně o 2,5 % - nízkonákladové letecké společnosti umožňují leteckou přepravu novým zákazníkům - dochází ke změně věkové struktury obyvatel, roste podíl stárnoucí populace na cestovním ruchu - roste tlak konkurence, což má vliv na lepší kvalitu poskytovaných služeb - důležitou roli také hraje sebevzdělávání a to ve všech různých oblastech, například jazykové a poznávací kurzy, potápění, golf, aj. 2.4 Cena Marketingový mix v cestovním ruchu, tzv. 8P Cena je jedním ze základních prvků marketingového mixu. Ten obsahuje celkem 4 prvky, které se nazývají 4P (product produkt, price cena, place - distribuce, promotion propagace). V cestovním ruchu jsou tyto nástroje obohaceny o další 4 prvky - people lidé - partnership spolupráce - package sestavování balíčků - programming programování (tvorba obsahu zájezdu) Cena Cena má 2 funkce. Jako jediný nástroj z 8P přináší firmě zisk a také je to jeden z hlavních faktorů atraktivity zájezdu. Cena může zákazníky přitahovat ale naopak i odradit. Co se týče její výše, měla by být srovnatelná s cenami konkurenčních zájezdů u jiných cestovních kanceláří. Pokud je cena příliš nízká, může vzbuzovat pochybnosti o kvalitě poskytovaných služeb, naopak vyšší ceny jsou v povědomí zákazníka spojovány s vyšší kvalitou služeb. Na stanovení ceny má vliv konkurenční nabídka, náklady a poptávka. Z pohledu cestovní kanceláře

21 Literární rešerše 21 musí cena tvořit takový zisk, aby pokryl náklady cestovní kanceláře a to i v případě neobsazení zájezdu 3. Na zákazníka můžeme také působit psychologicky a to pomocí různých slev. Mezi nejčastější a nejoblíbenější patří koupě zájezdu na poslední chvíli last moment nebo naopak s předstihem first moment (tento typ slevy se uplatňuje v zimních měsících a výše slevy se pohybuje od 10 20%). Další druhy slev jsou například skupinové či rodinné, věkové, mimosezónní nebo pro stálé zákazníky. Podle Ryglové (2011) jsou používány při stanovení ceny následující přístupy: - poptávkově orientovaný přístup je založen na odhadu objemu prodeje v závislosti na různé výši cen - nákladově orientovaný přístup stanovuje cenu na základě kalkulace nákladů - konkurenčně orientovaný přístup cena je stanovena dle konkurence - cena jako vyjádření zákazníkem vnímané hodnoty (cílený marketing) vychází z výzkumů mezi stávajícími a potenciálními zákazníky - cena dle marketingových cílů firmy Mezi další typy strategie můžeme zařadit psychologické ceny. Do téhle kategorie patří slevy jako last moment či first moment nebo také tzv. baťovské ceny (příkladem je cena za výrobek nebo službu ve výši 999,-, která na zákazníka působí přijatelněji než 1000,-). Sbírání smetany neboli skimming je strategie založená na vysokých cenách, to u zákazníka vzbuzuje pocit lepší kvality. Využívají ji především značkové podniky zaměřující se na úzký sortiment zboží. Mezi další známé způsoby stanovení ceny patří například all inclusive (v překladu vše v ceně ), klubové ceny či individuální ceny aj. Zvláštním způsobem stanovení ceny je demarketing, jenž svou záměrně vysokou cenou snižuje poptávku. Cílem není zájem o danou destinaci zcela odstranit, ale snížit jej či přenést jinam. Důvodem jeho použití je omezení snižující se kvality jak produktů, tak i zážitků pro turisty, zamezit ohrožování kvality života místních obyvatel prostřednictvím vysokých poplatků za parkovné, pobyt, mýto aj. a v neposlední řadě chránit životní prostředí. Týká se to jak živých organismů (hluk, odhazování odpadků), tak i přírodního (potápění v oblasti korálových útesů, poškozování přírody dopravními prostředky aj.) a kulturního prostředí. Podle Němčanského (2001) může při zavádění nového produktu na trh podnik uplatnit vysokou - výnosovou cenu anebo nízkou průraznou cenu. Výnosová cena se pohybuje obyčejně nad průměrem konkurenčních cen při stejném anebo podobném produktu a to proto, že jde o nový produkt, která má delší 3 Riziko neobsazení zájezdu tzv. load factor. Cestovní kancelář vždy počítá s menším počtem účastníků zájezdu než je celková kapacita. Nejčastěji je load factor stanoven na 20 % z maximální kapacity zájezdu, tzn. při celkové kapacitě zájezdu 100 osob, se počítá s obsazeností 80 osob.

22 Literární rešerše 22 dobu napodobit, anexi tehdy, pokud produkt získá takové cílové skupiny zákazníků, kterým příliš nezáleží na ceně. Předpokladem výnosové ceny a cenové politiky je účinná podpora prodeje. Pokud po získání zkušeností s odbytem nového produktu přechází podnik na politiku nižších, tzv. konkurenčních cen, dělá to s cílem ovládnout další cílové skupiny zákazníků a zvýšit svůj podíl na trhu. Součástí výnosové ceny může být taktika, podle které je lépe nasadit na začátku vyšší cenu s rezervou pro jisté cenové ústupky, než se pokusit o opačný postup. Politika průrazných cen se uplatňuje obvykle tehdy, pokud je odbyt produktu citlivý na cenu už v prvém stádiu jeho zavádění na trh, pokud je možné na základě vysokých tržeb podstatně snížit vlastní náklady, pokud je nový produkt ohrožen bezprostředně po zavedení na trh konkurenční nabídkou, anebo substitučním produktem, resp. pokud neexistuje pro odbyt nového produktu tzv. elitní trh, tj. skupiny zákazníků, kteří by byli ochotni zaplatit vysokou cenu. Průrazná cena bývá často mírně ztrátová, pokud je objem realizace nízký. Až po získání potřebné pozice na trhu a zvýšení tržeb se prodej daného produktu stává rentabilním Kalkulace ceny Při kalkulaci ceny je nezbytné rozdělení nákladů podle charakteru jejich využití (na jaké výrobky či služby byl náklady vynaloženy). V této souvislosti rozeznáváme přímé a nepřímé náklady. Nepřímé náklady Kunešová (2004) uvádí, že nepřímé náklady jsou společnými náklady, které je nutno vynaložit na zájezd bez ohledu na skutečný počet účastníků. Na jednoho účastníka se rozpočítávají dělením. Jsou to především náklady na dopravu, na průvodce, náklady na akce za pevné ceny a kurzovní riziko. Nepřímé náklady je třeba uhradit i v případě, že se někteří účastníci zájezdu nezúčastní. a) Kalkulace cen dopravy Kalkulace cen dopravy se vypracovává podle jednotlivých dopravních prostředků, které je nutno při zájezdu použít. U vypsaných zájezdů je třeba počítat s rizikem neobsazení. Při kalkulaci ceny dopravy se berou v úvahu všechny druhy dopravy, které jsou v programu a v ceně zájezdu, tj. i transfery, trajekty, lanovky, lodě apod. U letecké dopravy se kalkuluje také letištní taxa, u lodní dopravy poplatky za vjezd do přístavu, při sportovních zájezdech poplatky za přepravu jízdních kol, lodí a ostatního sportovního vybavení. Při autokarové dopravě se počítá s náklady na parkovné a se silničními poplatky i s poplatky na nákup pohonných hmot. Vychází se zde z počtu ujetých kilometrů. b) Kalkulace nákladů na průvodce Vychází ze smluvené odměny, kterou má průvodce za danou akci obdržet. Při vícedenních zájezdech je odměna obvykle stanovena denním paušálem, u jednodenních zájezdů může vycházet z hodinové sazby. Pokud mají účastníci zájezdu plnou penzi, má ji i průvodce ve stejném rozsahu. Není-li zájezd kal-

23 Literární rešerše 23 kulován se stravou pro účastníky, má průvodce nárok na stravné podle zákona. Ubytování průvodce je kalkulováno v případě, že dodavatel služeb nezajistí smluvně ubytování pro průvodce zdarma. Obvyklé je, že při ubytování 20 osob poskytuje dodavatel ubytování pro 1 osobu zdarma, při 40 osobách pro 2 osoby zdarma. Vstupné do objektů poskytují často provozovatelé průvodcům skupin zdarma. Akce za pevné ceny (divadlo, koncert apod.) je nutno vždy kalkulovat i pro průvodce. Přímé náklady Podle Kunešové (2004) se přímé náklady dají stanovit přímo na jednotlivé účastníky a v případě, že se zájezdu nezúčastní, je možné je reklamovat, nebo je neuhrazovat. Jsou to náklady na ubytování, stravování, vstupné do objektů, pojištění, kurzové riziko, marže cestovní kanceláře aj. Ryglová (2011) uvádí, že pro manažerské rozhodování je důležité také třídění nákladů podle jejich závislosti na změnách objemu produkce. Jedná se o: - fixní a variabilní náklady fixní náklady jsou vynakládány vždy, za všech okolností (nemění se s objemem produkce); patří sem zejména náklady na mzdy stálého personálu a související odvody, nájemné za oceláře nebo provozovnu, leasing vozidel, pojištění budov, firmy, odvoz odpadů, odpisy atd.; někdy je používán zjednodušující pojem režie nebo režijní náklady; variabilní nálady jsou náklady spojené s poskytováním služeb nebo produkcí; někdy jsou nazývány také jako jednicové; tyto náklady jsou vynakládány jenom v případě realizace produkce (prodeje zájezdu, pokoje, pokrmu); typicky se jedná o nálady na praní ložního pádla, vodu, elektřinu a teplo spotřebovávané hosty, suroviny nakupované pro zpracování v restauraci, v případě zájezdu pak nálady na nakupované služby (průvodce) apod. Při kalkulaci se v praxi využívá dvojstupňového modelu: První stupeň Týká se určení předběžné ceny zájezdu před jeho uskutečněním. Skládá se z - stanovení minimální nákladové ceny, která zahrnuje náklady na samotnou realizaci zájezdu, sumu položek za poskytnuté služby aj. - určení přirážky (marže), která pokryje náklady a poskytne zisk - výsledná cena, je možné ji upravit a porovnat dle konkurence - předběžné stanovení výnosů Pro výpočet kalkulace prodejní ceny jsou důležité tyto informace - cena za služby u dodavatelů, ty se rozdělují na položky přímé (týkají se každého účastníka) a rozpočitatelné (rozdělují se mezi všechny klienty a závisí na obsazenosti zájezdu) - odhadovaný devizový kurz v den platby (zahraniční zájezd) - load factor, nikdy se nepočítá se 100 % obsazeností Druhý stupeň vyúčtování, jedná se o výslednou cenu

24 Literární rešerše 24 Tuto cenu ovlivňuje spousta faktorů jako kurzové rozdíly, obsazenost zájezdu a další náklady. K této ceně může cestovní kancelář poskytnout slevy nebo další příplatky. Prodejní cena zájezdu Prodejní cena zájezdu se skládá ze součtu následujících položek: Přímé náklady na osobu (ubytování, stravování, aj.) + Nepřímé náklady na osobu (rozpočitatelné položky - doprava, průvodce, aj.) + Marže cestovní kanceláře + Zákonné pojištění cestovní kanceláře = Výsledná cena 2.5 Účetní a daňové aspekty subjektů podnikajících v cestovním ruchu Účetní operace vyjádřené v cizí měně Valutová pokladna Podle zákona o účetnictví mají účetní jednotky povinnost vést účetnictví v českých korunách. Současně musí účetní jednotka vést evidenci o těchto položkách v dané cizí měně. Cizí měnu lze převést na českou pomocí: - denního kursu devizového trhu vyhlašuje jej ČNB a je platný v den uskutečnění účetního případu - pevného kursu stanoví si účetní jednotka sama, musí být uvedeno ve vnitropodnikové směrnici Mimo jiné lze využít skutečného kurzu, pokud se jedná o prodeji či nákup cizí měny za měnu českou. Pokud se podnikatelský subjekt rozhodne změnit způsob stanovení kurzu, musí tak učinit od následujícího účetního období. Kursové rozdíly podle Účetnictví podnikatelů (2011) kursové rozdíly při oceňování těch složek majetku a závazků, které jsou vyjádřeny v cizí měně, vznikají v důsledku změn kursů cizích měn. Kursové rozdíly se zjišťují: a) k okamžiku uskutečnění účetního případu, b) ke konci rozvahového dne nebo k jinému okamžiku, ke kterému účetní jednotka sestavuje účetní závěrku.

25 Literární rešerše 25 Kursové rozdíly, které vznikají v průběhu účetního období, se zúčtují k okamžiku uskutečnění účetního případu. Tímto okamžikem je například: - okamžik úhrady závazku, - okamžik inkasa pohledávky, - okamžik převzetí závazku, - okamžik postoupení pohledávky, - okamžik vzájemného započtení pohledávek, - okamžik úhrady úvěru (půjčky) jiným úvěrem (půjčkou) - okamžik převodu záloh na úhradu pohledávky nebo závazku Kurzové rozdíly však nevznikají: - při změně osoby věřitele, - při změně osoby dlužníka (dluh původního dlužníka uhradí nový dlužník), - při změně cizí měny pro úhradu či inkasu, pokud nedojde k pohybu peněz (s výjimkou změny na Kč) - při splácení peněžního vkladu do společnosti závazku Ke dni účetní závěrky musí být dle zákona o účetnictví vyjádřen stav a výše majetku a závazků ve skutečné výši. Proto je nutné provést přepočet aktuálním kurzem České národní banky (ČNB) k Při úhradě závazků či pohledávek v průběhu dalšího účetního období se bude vždy platba porovnávat s touto nově upravenou hodnotou, jedná se tedy o trvalou úpravu. Při účtování kurzových rozdílů se používá nákladový účet 563 Kurzové ztráty na vrub účtu (MD) a výnosový účet 663 Kurzové zisky ve prospěch účtu (D). Tabulka č. 1 Číslo Kurzový zisk Popis účetního případu Částka (Kč) MD 1. Faktura vystavená za služby 200 EUR (kurz 25 Kč/1 EUR) Bankovní výpis - přijatá úhrada (kurz 26 Kč/1 EUR) Zaúčtování kurzového rozdílu - zisk Zdroj: Rubáková (2011) Dle Rubákové (2011) kurzové zisky vyjadřují zisk z obchodní operace, který vznikl z důvodu pohybu kurzu jednotlivých měn. V době uhrazení faktury od odběratele dostaneme stejné množství cizí měny, jako je uveden na faktuře, ale hodnota pohledávky přepočtená na Kč vlivem pohybu kurzu vyhlašovaného ČNB je vyšší. D

26 Literární rešerše 26 Tabulka č. 2 Číslo Kurzová ztráta Popis účetního případu Částka (Kč) MD 1. Faktura vystavená za služby 200 EUR (kurz 25 Kč/1 EUR) Bankovní výpis - přijatá úhrada (kurz 24 Kč/1 EUR) Zaúčtování kurzového rozdílu - zisk Zdroj: Rubáková (2011) Zúčtování se zaměstnanci Mzda Dle Účetnictví podnikatelů (2011) je mzda definována jako peněžité plnění poskytované zaměstnanci za práci, a to dle její složitosti, odpovědnosti a namáhavosti, pracovních podmínek, dále dosahovaných pracovních výsledků, jakož i celkové pracovní výkonnosti. Hrubé mzdy jsou pro zaměstnavatele nákladem za předpokladu, že jsou v zaměstnaneckém vztahu a byla odečtena záloha na daň z příjmů ze závislé činnosti a také zákonná pojištění ( 24 odst. 1 Zákona o daních z příjmů - ZDP). Přičemž Sleva na dani Pelc (2010) uvádí, že daňová úleva spočívá v tom, že vypočtená daň (u zaměstnance měsíční záloha na daň) se sníží o stanovenou částku daňového zvýhodnění (slevu na dani), a je-li u poplatníka s nižšími příjmy vypočtená daň nižší, než částka daňového zvýhodnění, má poplatník nárok na vyplacení daňového bonusu (nevyužité částky daňového zvýhodnění). Slevy na dani dle 35c odst. 1 a 35ba odst. 1 písm. a) a c) až f) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů jsou Kč/měsíc na poplatníka, 210 Kč na plný invalidní důchod a 420 Kč na částečný invalidní důchod, Kč na průkaz ZTP/P, 335 Kč na studenta a 967 Kč na vyživované dítě Schéma výpočtu mzdy Hrubá mzda + sociální pojištění za firmu 25 % zaokrouhlit na celé koruny nahoru + zdravotní pojištění za firmu 9 % = superhrubá mzda (zdanitelný základ měsíční zúčtování - zaokrouhlení na celé stovky nahoru Záloha na daň z příjmů 15 % ze superhrubé mzdy slevy na dani (zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů 35) = záloha na daň po slevách D

27 Literární rešerše 27 Výpočet čisté mzdy Hrubá mzda sociální pojištění zaměstnance 6,5 % zdravotní pojištění zaměstnance 4,5 % záloha na daň po slevách = čistá mzda Výpočet částky k výplatě Čistá mzda + dávky nemocenského pojištění půjčky spoření ostatní srážky (stravenky, náhrady škod, apod.) = částka k výplatě Tabulka č. 3 Účtování mzdy u zaměstnance zaokrouhlit na celé koruny nahoru Číslo Popis účetního případu MD D 1. Nárok zaměstnanců na mzdu dle zúčtovací a výplatní listiny Zúčtování zálohy na daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a funkčních požitků Zúčtování odvodu zdravotního pojištění hrazeného zaměstnancem (4,5 %) Zúčtování odvodu sociálního zabezpečení hrazeného zaměstnancem (6,5 %) Nárok na dávky nemocenské Zúčtování splátky půjčky zaměstnanci Zúčtování srážek ze mzdy zaměstnance Zúčtování odvodu zdravotního pojištění hrazeného zaměstnavatelem (9 %) Zúčtování odvodu sociálního pojištění hrazeného zaměstnavatelem (25 %) Úhrada mzdy zaměstnanci a) v hotovosti b) bezhotovostně Úhrada zdravotního pojištění za zaměstnance i zaměstnavatele Úhrada sociálního zabezpečení za zaměstnance i zaměstnavatele Úhrada zálohy na daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a funkčních požitků Zdroj: Účetnictví podnikatelů 2011

28 Literární rešerše Zálohy Protože se v cestovním ruchu vyskytují spíše větší platby než menší, dochází zde také k účtování záloh. Dodavatelé služeb ve většině případů vyžadují od cestovní kanceláře platbu předem, stejně tak i cestovní kanceláře vyžadují od svých klientů platbu zálohy předem. Tabulka č. 4 Poskytnutá záloha (stejné zdaňovací období) Číslo Popis účetního případu Částka (Kč) MD D 1. Platba zálohy na služby Přijatá faktura - základ daně DPH Celkem Vyúčtování zálohy Doplatek faktury Zdroj: Rubáková (2011) Tabulka č. 5 Přijatá záloha (stejné zdaňovací období) Číslo Popis účetního případu Částka (Kč) MD D 1. Přijetí zálohy Faktura vydaná - základ daně DPH Celkem Vyúčtování zálohy Doplatek faktury Zdroj: Rubáková (2011) Zvláštní případ nastává, pokud dojde k vyúčtování až v následujících období DPH. Tento případ popisují následující dvě tabulky.

29 Literární rešerše 29 Tabulka č. 6 Přijatá záloha a následná fakturace v příštím zdaňovacím období Číslo Popis účetní operace Částka (Kč) MD D 1. Přijetí zálohy Daňový doklad k záloze a dle něj odvedení DPH Základ daně DPH 833, Faktura vydaná za celkové služby Základ daně DPH Vyúčtování zálohy Základ daně DPH 833, Doplatek faktury Zdroj: Účetnictví podnikatelů 2011 Tabulka č. 7 Poskytnutá záloha a následná fakturace v příštím zdaňovacím období Číslo Popis účetní operace Částka (Kč) MD D 1. Úhrada zálohy Daňový doklad k záloze a dle něj odvedení DPH Základ daně DPH Faktura přijatá za celkové služby Základ daně DPH Vyúčtování zálohy Základ daně DPH Doplatek faktury Zdroj: Účetnictví podnikatelů DPH u služeb cestovního ruchu Dle Daňových zákonů (2011) j předmětem daně poskytnutí služby za úplatu osobou povinnou k dani v rámci uskutečňování ekonomické činnosti, s místem plnění v tuzemsku. V tomto odstavci zákona o DPH jsou uvedeny podmínky, za kterých je uvedené plnění předmětem daně. Jako první podmínka je stanovené, že plnění uskutečňuje osoba povinná k dani a konající ekonomickou činnost. Druhá podmínka je, že tyto právní plnění jsou prováděna za úplatu a další podmínka je určena místem plnění, tedy tuzemskem.

30 Literární rešerše 30 Základ daně Rambousek (2005) uvádí, že do základu daně cestovní služby se zahrnují pouze služby, které byly nakoupeny od jiných osob povinných k dani. Není tedy možné zahrnout vlastní služby a služby nakoupené od osob, které nejsou povinné k dani ( 5 ZDPH). Okruh osob, které poskytují služby a přitom nejsou osobami povinnými, je velice omezen. Mohlo by se např. jednat o osobu, která zcela nahodile a výjimečně pronajme svoji chatu cestovní kanceláři. V praxi dochází k tomu, že v rámci zájezdu jsou poskytovány služby vlastní a služby nakoupené. Pouze nakoupené služby však lze zahnout do zvláštního režimu, a proto z ceny zájezdu musíme oddělit cenu vlastních služeb a teprve zbytek bude splňovat definici dle 89 odst. 3, tj. bude se jednat o celkovou peněžní částku, kterou má plátce obdržet od zákazníka nebo třetích osob. Zvláštní režim pro cestovní službu Dle Daňových zákonů (2011) se v 89 zákona od DPH uvádí, že zvláštní režim je povinen použít poskytovatel cestovní služby, který jedná se zákazníkem vlastním jménem, při poskytnutí cestovní služby zákazníkovi. Přičemž pro účely tohoto zákona se rozumí poskytovatelem cestovní služby osoba povinná k dani, která poskytuje zákazníkovi cestovní službu a zákazníkem je osoba, které je poskytnuta cestovní služba. Zprostředkovatelská činnost Daňové zákony (2011) uvádějí, že zvláštní režim není oprávněn použít plátce, který poskytuje službu spočívající v zajištění cestovní služby jménem a na účet jiné osoby. Daň se vypočítá z úplaty, kterou plátce obdržel nebo má obdržet za poskytnutou službu spočívající v zajištění cestovní služby, která se považuje za peněžní částku včetně daně. Poskytnutí služby spočívající v zajištění cestovní služby jménem a na účet jiné osoby je osvobozeno od daně s nárokem na odpočet daně, pokud jednotlivé služby cestovního ruchu zahrnuté v cestovní službě jsou poskytnuty ve třetí zemi. Pokud jsou služby cestovního ruchu zahrnuté v cestovní službě poskytnuty jak ve třetí zemi, tak i na území Evropského společenství, je poskytnutí služby spočívající v zajištění cestovní služby jménem a na účet jiné osoby osvobozeno od daně s nárokem na odpočet daně jen v poměru odpovídajícímu poskytnutým službám cestovního ruchu ve třetí zemi a na území Evropského společenství. Místo plnění při poskytnutí cestovní služby Daňové zákony (2011) uvádějí, že při poskytnutí cestovní služby je místem plnění místo, kde má poskytovatel poskytující službu sídlo nebo místo podnikání. Pokud je však tato služba poskytnuta prostřednictvím provozovny, je místem plnění místo, kde je tato provozovna umístěna.

31 Literární rešerše 31 Místo plnění při poskytnutí služby zprostředkovatelem osobě nepovinné k dani Dle Daňových zákonů (2011) a Galočíka (2011) je dle 10 e zákona o DPH místem plnění při poskytnutí služby osobou, která jedná jménem a na účet jiné osoby nepovinné k dani, je místo plnění zajišťovaného plnění. V tomto ustanovení je upraveno místo plnění u služeb poskytnutých zprostředkovatelem, který nabízí zprostředkovatelské služby. Ustanovení upravuje místo plnění u těchto služeb poskytovaných osobě nepovinné k dani. Musí se jednat o služby zprostředkovatelské, které jsou poskytovány jménem a na účet osoby nepovinné k dani. Místem plnění zprostředkovatelské služby je místo zajištěného plnění, tedy totožné místo plnění s místem zprostředkované a poskytnuté služby. Místo plnění při poskytnutí přepravy osob Podle Daňových zákonů (2011) je místem plnění při poskytnutí služby přepravy osob je místo, kde se příslušný úsek přepravy uskutečňuje. Přiznání daně a sazba daně Dle Daňových zákonů (2011) je poskytovatel cestovní služby povinen přiznat daň ke dni uskutečnění cestovní služby, pokud se přirážka stanoví podle odstavce 3 za zdaňovací období, je povinen přiznat daň nejpozději k poslednímu dni zdaňovacího období, ve kterém jsou cestovní služby uskutečněn. Cestovní služba se považuje za uskutečněnou dnem poskytnutí cestovní služby. Za poskytnutí cestovní služby se považuje den poskytnutí poslední služby cestovního ruchu zahrnuté v cestovní službě. U cestovní služby se uplatňuje základní sazby daně, tedy 20 %. Osvobození od daně Daňové zákony (2011) uvádějí, že pokud jednotlivé služby cestovního ruchu nakoupené od jiných osob povinných k dani jsou poskytnuty ve třetí zemi, cestovní služba je osvobozena od daně s nárokem na odpočet daně. Jestliže služby cestovního ruchu nakoupené od jiných osob povinných k dani jsou poskytnuty jak ve třetí zemi, tak i na u)území Evropského společenství, je cestovní služba osvobozena od daně s nárokem na odpočet daně jen v poměru odpovídajícímu poskytnutým službám ve třetí zemi a na území Evropského společenství. Za službu cestovního ruchu poskytnutou ve třetí zemi se považuje nakoupená letecká přeprava osob s místem určení do třetí země se zpáteční přepravou, bez zpáteční přepravy nebo zpáteční přeprava. Použití běžného režimu Dle daňových zákonů (2011), pokud však plátce poskytuje cestovní služby jiné osobě povinné k dani, která není poskytovatelem cestovní služby, pro účely uskutečňování ekonomických činností, nemusí uplatňovat zvláštní režim a uplatňuje u jednotlivých nakoupených služeb cestovního ruchu daň na výstu-

32 Literární rešerše 32 pu podle příslušné sazby daně, pokud všechny nakoupené služby cestovního ruchu zahrnuté v cestovní službě jsou poskytnuty v tuzemsku Zúčtovací vztahy mezi cestovní kanceláří a cestovní agenturou Zprostředkování zájezdu Mezi nejdůležitější oblasti činnosti, které může cestovní kancelář vykonávat, patří organizace zájezdu a nabídka a prodej jiné cestovní kanceláři či cestovní agentuře za účelem jeho dalšího prodeje. Za zprostředkování zájezdu přísluší cestovní kanceláři nebo agentuře provize. Při účtování zprostředkování zájezdu mezi cestovní kanceláří a cestovní agenturou lze vybírat ze tří způsobů. Do těchto vztahů vstupuje vždy klient, cestovní kancelář a cestovní agentura. 1. Zprostředkování bez inkasa peněz od klientů Nastává situace, kdy klient zakoupí zájezd u vybrané cestovní agentury. Za služby však klient zaplatí cestovní kanceláři. Ta poté odvede provizi cestovní agentuře, která si cestovní agentura vyfakturuje sama. Obrázek č. 1 CK 4. faktura za provizi 1. CA 5. faktura za provizi platba za zájezd klient Zdroj: Rambousek, 2005 Klient platí přímo cestovní kanceláři celou částku v jednotlivých splátkách nebo najednou dle domluvy a CA vystavuje pouze daňový doklad na provizi, Kč vč. DPH. Cestovní kancelář tuto fakturu uhradí v plné výši, tj Kč a provede vyúčtování akce.

33 Literární rešerše 33 Tabulka č. 8 Zprostředkování bez inkasa peněz od klientů u CA Číslo Popis účetní operace Částka (Kč) MD D Vystavení daňového dokladu na provizi Cena bez DPH DPH Úhrada faktury Zdroj: Rambousek, 2005 Tabulka č. 9 Zprostředkování bez inkasa peněz od klientů u CK Číslo Popis účetní operace Částka (Kč) MD D 1. Platba za zájezd od klientů Daňový doklad na provizi Cena bez DPH DPH Úhrada faktury Vyúčtování zájezdu Započtení vzájemných plateb na interním dokladu Zdroj: Rambousek, Zprostředkování prodeje zájezdu se současným zohledněním provize Klient zaplatí zájezd na účet cestovní agentury. Následně cestovní kancelář vystaví předpis zálohy snížený o provizi.