MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ

Transkript

1 MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ Studijní text ke zvláštní části úřednické zkoušky pro obor státní služby Veřejné investování a zadávání veřejných zakázek Praha 2016

2 Popsání způsobu, jak se státní zaměstnanec může připravit na složení zvláštní části úřednické zkoušky K úspěšnému absolvování úřednické zkoušky by měl zkoušený mít nastudované všechny právní předpisy, které jsou obsažené v seznamu doporučené literatury. Ke správnému pochopení právních předpisů je pak vhodné při studiu využívat i komentářů k zákonu č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (ZZVZ), jako např. Herman, P., Fidler, V., a kolektiv, Komentář k zákonu o zadávání veřejných zakázek, Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, s. r. o., Studijní text pro úřednickou zkoušku 1) Jak jsou v ČR rozděleny kompetence pro oblast veřejných zakázek, jaké jsou prameny práva pro veřejné zakázky? Vyjmenujte je podle právní síly a charakterizujte jejich předmět. Zkoušený by pro úspěšné zvládnutí této otázky měl být schopen identifikovat gestora ZZVZ, dohledový orgán a soudy příslušné k projednávání sporů. Dále by měl být schopen vyjmenovat základní prameny práva upravující oblast veřejných zakázek, a to jak na úrovni zákonů, tak na úrovni podzákonných právních předpisů vč. nařízení vlády. Měl by být schopen odlišovat právní sílu těchto pramenů a prokázat jejich znalost stručnou charakteristikou oblasti, kterou daný pramen upravuje. Vyhláška č. 168/2016, o uveřejňování formulářů pro účely zákona o zadávání veřejných zakázek a náležitostech profilu zadavatele Vyhláška č. 169/2016, o stanovení rozsahu dokumentace veřejné zakázky na stavební práce a soupisu stavebních prací, dodávek a služeb s výkazem výměr Vyhláška č. 170/2016, o stanovení paušální částky nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele při zadávání veřejných zakázek Vyhláška č. 248/2016, o náležitostech obsahu žádosti o předchozí stanovisko k uzavření smlouvy a ke změně závazku ze smlouvy podle zákona o zadávání veřejných zakázek Vyhláška č. 260/2016, o stanovení podrobnějších podmínek týkajících se elektronických nástrojů, elektronických úkonů při zadávání veřejných zakázek a certifikátu shody Nařízení vlády č. 172/2016, o stanovení finančních limitů a částek pro účely zákona o zadávání veřejných zakázek Nařízení vlády č. 173/2016, o stanovení závazných zadávacích podmínek pro veřejné zakázky na pořízení silničních vozidel

3 2) Definujte druhy zadavatelů a které osoby to jsou. Zkoušený by pro úspěšné zvládnutí této otázky měl být schopen vysvětlit, kdo je zadavatelem ve smyslu 4 ZZVZ. Dále by měl být schopen identifikovat charakteristické znaky platící pro jednotlivé zadavatele a měl by být schopen poukázat na případné odlišnosti mezi jednotlivými zadavateli, resp. odlišnosti v jejich postupu dle ZVZZ. 3) Popište znaky veřejné zakázky a jaké jsou druhy veřejných zakázek. Jaká platí pravidla pro dělení předmětu veřejných zakázek. Zkoušený by pro úspěšné zvládnutí této otázky měl být schopen definovat veřejnou zakázku na základě jejích základních znaků, vycházejících ze zákonné definice. Zkoušený by dále měl být schopen rozdělit veřejné zakázky na jednotlivé druhy podle jejich předmětu. Měl by být schopen identifikovat rozdíly mezi jednotlivými druhy veřejných zakázek. Zkoušený by dále měl být schopen popsat pravidla pro dělení předmětu veřejných zakázek, tedy měl by být schopen vysvětlit, kdy k dělení předmětu dochází a kdy ne, tedy popsat situace, kdy je dělení předmětu přípustné, a kdy nikoliv. 4) Definujte, co je to "předpokládaná hodnota" a jaká platí pravidla pro její stanovení. Zkoušený by pro úspěšné zvládnutí této otázky měl být schopen popsat, co je pro účely ZZVZ předpokládaná hodnota a z jakých důvodů ji zadavatel stanoví. Zároveň by měl znát specifická pravidla týkající se předpokládané hodnoty, vyplývající ze znění ZZVZ. Dále by měl být schopen popsat pravidla stanovení předpokládané hodnoty pro jednotlivé druhy veřejných zakázek, tedy popsat specifika stanovení předpokládané hodnoty pro jednotlivé druhy veřejných zakázek. Měl by být schopen identifikovat jednotlivé režimy ve vztahu k předpokládané hodnotě (nadlimitní, podlimitní, zjednodušený). Nařízení vlády č. 172/2016, o stanovení finančních limitů a částek pro účely zákona o zadávání veřejných zakázek 5) Vyjmenujte zásady postupu zadavatele přímo vyjmenované v zákoně o zadávání veřejných zakázek a co je jejich obsahem.

4 Zkoušený by pro úspěšné zvládnutí této otázky měl být schopen vyjmenovat všechny základní zásady postupu zadavatele dle 6 ZZVZ. Dále by měl být schopen definovat, co která zásada reprezentuje a jakými úkony zadavatele dochází k jejímu dodržení, popř. porušení. 6) Vyjmenujte výjimky z postupu podle zákona o zadávání veřejných zakázek. Které jsou nejvýznamnější? Zkoušený by pro úspěšné zvládnutí této otázky měl být schopen vyjmenovat hlavní skupiny výjimek z působnosti zákona o zadávání veřejných zakázek a měl by vysvětlit, na které veřejné zakázky tyto výjimky dopadají (nadlimitní, podlimitní či malého rozsahu, z oblasti obrany nebo bezpečnosti či mimo tuto oblast) a jakým způsobem se uplatňují (např. u výjimky týkající se veřejných zakázek malého rozsahu uvést povinnost veřejného zadavatele dodržet základní zásady). Zkoušený by měl být schopen uvést konkrétní příklady z jednotlivých skupin výjimek a měl by uvést nejvýznamnější z těchto výjimek. 7) Definujte obsah zadávací dokumentace. Zkoušený by pro úspěšné zvládnuté této otázky měl znát definici zadávací dokumentace. Měl by rozeznat rozdíl mezi zadávacími podmínkami a zadávací dokumentací. Dále by měl být schopen vysvětlit, jakým způsobem je zadavatel povinen zajistit dostupnost zadávací dokumentace a jaká platí pravidla pro vysvětlení, změnu nebo doplnění zadávací dokumentace. 8) Popište, jaké jsou druhy zadávacích řízení, co je charakteristické pro jejich průběh a jaké jsou základní podmínky pro jejich využití. Zkoušený by pro úspěšné zvládnutí této otázky měl být schopen vyjmenovat druhy zadávacích řízení ve smyslu 3 ZZVZ. Dále by měl být schopen obecně charakterizovat průběh každého z nich, měl by být schopen poukázat na odlišnosti mezi jednotlivými druhy zadávacích řízení, respektive vymezit základní podmínky pro využití každého z nich.

5 9) Vyjmenujte podmínky pro použití jednacího řízení bez uveřejnění. Zkoušený by pro úspěšné zvládnutí této otázky měl být schopen vysvětlit, co jsou podmínky pro použití jednacího řízení bez uveřejnění a kde jsou stanoveny. Dále by měl dovodit, která osoba nese odpovědnost za naplnění podmínek pro použití jednacího řízení bez uveřejnění, jaký druh výkladu má uplatňovat a jaké jsou důsledky provedení jednacího řízení bez uveřejnění, aniž by byly tyto podmínky naplněny. 10) Jaká platí pravidla pro otevřené řízení a zjednodušené podlimitní řízení? Zkoušený by pro úspěšné zvládnutí této otázky měl umět vysvětlit, co je to otevřené řízení, kdy je zadavatel při zadávání veřejných zakázek a sektorových veřejných zakázek oprávněn jej použít. Dále by měl být schopen odpovědět, jakým způsobem zadavatel otevřené řízení oznamuje a co oznámení o zahájení zadávacího řízení obsahuje. V rámci této otázky by měl zkoušený rovněž znát, kdy veřejný zadavatel může použít zjednodušené podlimitní řízení pro zadání veřejné zakázky a jaký je jeho finanční limit. 11) Definujte, co je kvalifikace, jaké jsou její druhy a co je jejím předmětem a jaká jsou pravidla pro její stanovení? Zkoušený by pro úspěšné zvládnutí této otázky měl umět vysvětlit, co kvalifikace představuje a jaká je její úloha v procesu zadávání veřejných zakázek. Měl by být schopen definovat jednotlivé druhy kvalifikace a pravidla pro její prokazování dle ZZVZ. Měl by být schopen identifikovat rozdíly mezi kvalifikací v nadlimitním a podlimitním režimu. 12) Jaká jsou kritéria hodnocení a jaká platí pravidla pro jejich stanovení? Co je elektronická aukce a jaké jsou zásady jejího použití? Zkoušený by pro úspěšné zvládnutí této otázky měl umět vysvětlit, jak zadavatel stanoví kritéria hodnocení v nadlimitním režimu. Měl by umět vysvětlit, co jsou to kritéria kvality a náklady životního cyklu. Měl by znát i speciální úpravu stanovení kritérií hodnocení pro zjednodušený

6 podlimitní režim a zjednodušený režim. Dotazovaný by měl vědět, co představuje elektronická aukce a jak probíhá. 13) Popište postup zadavatele při otevírání nabídek a při hodnocení nabídek. Zkoušený by pro úspěšné zvládnutí této otázky měl umět vysvětlit, jaká pravidla stanoví ZZVZ pro otevírání nabídek. Měl by vědět, kdo provádí hodnocení nabídek, jakým způsobem postupuje a podle čeho nabídky hodnotí. Měl by znát základní rámec stanovení kritérií hodnocení v nadlimitním, podlimitním a zjednodušeném režimu. 14) Co je předmětem posouzení podmínek účasti a jaká jsou stanovena pravidla pro mimořádně nízkou nabídkovou cenu? Zkoušený by pro úspěšné zvládnutí této otázky měl umět vysvětlit, co to jsou podmínky účasti a z jakých hledisek lze provést jejich posouzení. Zkoušený by měl dále dokázat vysvětlit pojem mimořádně nízká nabídková cena a zejména pak zodpovědět, k čemu se mimořádně nízká nabídková cena vždy vztahuje. Měl by znát, jaká zdůvodnění při mimořádně nízké nabídkové ceně může vzít hodnotící komise v úvahu, jestliže je tato cena zdůvodněna objektivními příčinami. 15) Jak se ukončuje zadávací řízení a jaká platí pravidla pro jednotlivé možnosti ukončení zadávacího řízení? Zkoušený by pro úspěšné zvládnutí této otázky měl znát, jakým způsobem se ukončuje zadávací řízení, jaké existují možnosti jeho ukončení stanovené ZZVZ. V souvislosti s ukončením zadávacího řízení, by měl zkoušený znát také zákonné důvody vedoucí ke zrušení zadávacího řízení, a to jaké jsou zákonem stanovené důvody, kdy zadavatel musí zrušit zadávací řízení a jaké jsou důvody pro pouhou možnost zadavatele ke zrušení zadávacího řízení. 16) Kde se uveřejňují informace o veřejných zakázkách zadávaných v režimu zákona? Které jsou všechny informační systémy a jaká je jejich základní charakteristika? Jakým způsobem zajišťuje zadavatel uveřejnění informace v informačních systémech, které sám neprovozuje?

7 Zkoušený by měl pro úspěšné složení zkoušky znát jaké jsou informační systémy v ČR pro účely uveřejňování informací o veřejných zakázkách uvést Věstník veřejných zakázek a profily zadavatelů. Být schopen definovat základní rozdíly mezi systémy a podrobněji popsat jednotlivé systémy a požadavky na ně. ( minimálně - Věstník veřejných zakázek je celostátní systém, jehož prostřednictvím jsou uveřejňovány základní údaje o veřejných zakázkách zadávaných v nadlimitním a podlimitním režimu prostřednictvím stanovených formulářů. Správu Věstníku veřejných zakázek zajišťuje MMR. Profily zadavatelů jsou internetové stránky, které musí splňovat požadavky stanovené prováděcím předpisem, na který zadavatel uveřejňuje podrobné informace o veřejných zakázkách zpravidla ve formě dokumentů - např. zadávací dokumentaci, písemné zprávy zadavatele, smlouvy apod. Za správu a provoz profilu zadavatele nese odpovědnost vždy konkrétní zadavatel). Dále by měl znát, jaké informace je zadavatel, který zadává veřejnou zakázku, povinen uveřejnit a jakým způsobem je povinen je uveřejnit. Jakým způsobem lze zajistit uveřejnění informace o veřejných zakázkách v případě, že předmětný systém zadavatel sám neprovozuje. Jaké informace je zadavatel povinen uveřejňovat na svém profilu zadavatele. Vyhláška č. 168/2016, o uveřejňování formulářů pro účely zákona o zadávání veřejných zakázek a náležitostech profilu zadavatele 17) Jaká platí pravidla pro změnu závazku ze smlouvy? Jaká platí pravidla pro jistotu? Zkoušený by pro úspěšné zvládnutí této otázky měl být schopen znát rozlišení, kdy lze a kdy nelze změnit závazek ze smlouvy uzavřené na základě zadávacího řízení, spolu s výčtem podmínek, jež vyplývají ze ZZVZ a rozhodovací praxe Soudního dvora EU (rozhodnutí SDEU ve věci C-454/06 Pressetext Nachrichtenagentur GmbH). Měl by tedy být schopen definovat co je podstatnou změnou závazku smlouvy a co je změnou nepodstatnou. Pro institut jistoty by měl zkoušený znát, k čemu se jistota používá v rámci zadávacího řízení a v jaké výši je zadavatel oprávněn ji stanovit. 18) Co jsou to koncese? Jaký je rozdíl mezi koncesemi a veřejnými zakázkami? Co platí pro stanovisko ministerstva financí? Zkoušený by pro úspěšné zvládnutí této otázky měl být schopen identifikovat rozdíl mezi veřejnou zakázkou a koncesí samotnou, měl by umět charakterizovat koncesi, jaké jsou znaky koncese. Měl by umět identifikovat část zákona, která upravuje oblast koncesí, včetně základní charakteristiky postupu v koncesním řízení. Zároveň by měl být schopen popsat příklad v praxi (obecně).

8 Vyhláška č. 248/2016, o náležitostech obsahu žádosti o předchozí stanovisko k uzavření smlouvy a ke změně závazku ze smlouvy podle zákona o zadávání veřejných zakázek 19) Charakterizujte rámcové dohody a vysvětlete pravidla pro zadávání dílčích veřejných zakázek na základě rámcové dohody? Jaký je rozdíl oproti dynamickému nákupnímu systému? Kdy je vhodné využívat dynamický nákupní systém? Zkoušený by pro úspěšné zvládnutí této otázky měl být schopen vysvětlit rozdíl mezi postupem při zadání standardní veřejné zakázky a zakázky zadané na základě rámcové dohody, pravidla a podmínky pro zadávání dílčích veřejných zakázek zadávaných na základě uzavřené rámcové dohody. Měl by umět vysvětlit smysl použití rámcové dohody, kdy je vhodné rámcovou dohodu použít pro zadávání veřejných zakázek. Zkoušený by měl umět vysvětlit rozdíl mezi rámcovou dohodou a dynamickým nákupním systémem a v kterých případech je vhodnější použít rámcovou dohodu a v kterých případech dynamický nákupní systém 20) Vysvětlete způsob elektronického zadávání veřejných zakázek. Jaké jsou základní zásady použití elektronických nástrojů při zadávání veřejných zakázek? Co je certifikace elektronických nástrojů a kdo certifikaci provádí? Zkoušený by pro úspěšné zvládnutí této otázky měl být schopen vysvětlit rozdíl mezi postupem při zadání veřejné zakázky v listinné podobě a v elektronické podobě. Měl by vysvětlit, co je to elektronický nástroj, jaká je jeho podstata, jaké jsou předpoklady pro využití elektronických nástrojů a základní požadavky na funkcionalitu elektronických nástrojů. Co je účelem certifikace elektronických nástrojů, základní informace o certifikátu shody, jeho platnost. Kdo je oprávněn vydávat certifikát. Vazba na prováděcí právní předpis. Vyhláška č. 260/2016, o stanovení podrobnějších podmínek týkajících se elektronických nástrojů, elektronických úkonů při zadávání veřejných zakázek a certifikátu shody