CZ.1.07/2.2.00/

Transkript

1 Lesnická fytocenologie a typologie HS 13 přirozená borová stanoviště Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/

2 13a 0N smrkové bory a borové smrčiny V pískovcových oblastech na písčitých půdách na svazích (smrkové bory), v úžlabinách a roklích (borové smrčiny). 13b 0C hadcové bory Ostrůvkovitě, na rankrech na hadci, půdy hlinité až jílovitohlinité. 13c 0M chudé bory 0K kyselé bory V oblastech písčitých usazenin a písčitě zvětrávajících hornin (pískovců), půda písčitá, podzolovaná.

3 Lesnická fytocenologie a typologie 13d 0Q chudé jedlo-dubové bory 0P, 0O kyselé a svěží jedlo-dubové bory V oblastech písčitých usazenin, převážně na zvlněných plošinách, půda písčitá, podzolovaná, oglejená. 13e 1M borové doubravy V teplých oblastech na mírně zvlněných štěrko-pískových terasách, půda písšitá, často podzolovaná.

4 (BO) Skladba synuzie dřevin: Hlavní dominantou je borovice lesní (Pinus sylvestris), ke které se přidružují: v nižších a středních polohách dub zimní (Quercus petraea), ve vyšších polohách smrk ztepilý (Picea abies). Porosty jsou rozvolněné, vzrůst borovic omezený, s výskytem pionýrských druhů typicky břízy bradavičnaté (Betula pendula), popř. jeřábu ptačího (Sorbus aucuparia). Dále se mohou, byť okrajově, přimísit jedle bělokorá (Abies alba) či buk lesní (Fagus sylvatica). Keře se vyskytují zejména v dealpínských či popř. hadcových borech: dřišťál obecný (Berberis vulgaris), jeřáb muk (Sorbus aria), skalník celokrajný (Cotoneaster integerrimus), i řešetlák počistivý (Rhamnus cathartica), babyka (Acer campestre), hloh jednosemenný (Crataegus monogyna), dřín obecný (Cornus mas), mahalebka (Cerasus mahaleb) a jalovec obecný (Juniperus communis).

5 Skladba synuzie podrostu: Ekologicko-cenotická skladba je charakteristická převahou druhů acidofilních a oligotrofních; na vápencích a vápencových horninách se naopak účastní skladby druhy širších amplitud nebo méně či více vyhraněné druhy bazifilní. Dominují druhy snášející vysýchání, i když někdy při zhoršené propustnosti spodních půdních vrstev se objevují i prvky střídavého zamokření. V nižších polohách se přidávají druhy teplomilné. Na vápencových horninách převládají: válečka prapořitá (Brachypodium pinnatum), pěchava vápnomilná (Sesleria caerulea); dále se uplatňují: ožanka kalamandra (Teucrium chamaedrys), smldník jelení (Peucedanum cervaria), dvojštítek hladkoplodý (Biscutella laevigata), ostřice nízká (Carex humilis), kručinka chlupatá (Genista pilosa), koniklece (r. Pulsatilla koniklec otevřený /Pulsatilla patens/, koniklec luční /Pulsatilla pratensis/) a černohlávek velkokvětý (Prunella grandiflora).

6 Skladba synuzie podrostu: Na kyselých silikátových horninách převládají: borůvka černá (Vaccinium myrtillus), metlička křivolaká (Avenella flexuosa), vřes obecný (Calluna vulgaris), třtina rákosovitá (Calamagrostis arundinacea), i brusinka (Vaccinium vitis-idaea) nebo bika hajní (Luzula luzuloides), čilimníkovec černající (Lembotropis nigricans), zvonek okrouhlolistý (Campanula rotundifolia), kyselka obecná (Rumex acetosella); na výchozech skal lišejníky a mechorosty /dvojhrotec chvostnatý (Dicranum scoparium), ploník kulkonosný (Polytrichum piliferum), trávník Schreberův (Pleurozium schreberi), bělomech sivý (Leucobryum glaucum), rod dutohlávka (Cladonia), rod pukléřka (Cetraria)/, spolu s kostřavou ovčí (Festuca ovina), jestřábníkem chlupáčkem (Hieracium pilosella), smolničkou obecnou (Steris viscaria); na skalách je častý osladič obecný (Polypodium vulgare). Na výchozech hadců a hadcových kamenech se navíc uplatňují sleziník hadcový (Asplenium cuneifolium) i sleziník nepravý (Asplenium adulterinum).

7 Vazba na abiotické prostředí: Společenstva suchých borů jsou podmíněna půdně půda je mělká, nevyvinutá, velkou část povrchu pokrývají balvany a skalní výchozy a stromy často rostou chasmofyticky (ve štěrbinách skal); nebo jsou půdy lehké, písčité bez příměsi živnějšího a vododrženějšího tmelu (na rozpadech pískovcových skalních měst apod.). Lze rozlišit několik různých stanovišť: skály, skalnaté výchozy, skalní hřebeny, srázné skalnaté svahy, nezahliněné kamenné proudy (sutě) hůře zvětrávajících hornin, a to zejména kyselých, ale i bazických vápencových a hadcových. Dále na půdách pískovců a slepenců, písků a štěrkopísků, pískovcových skalních měst, písčitě zvětrávajících hornin. Suché bory se nachází od nížin po horské polohy; ve středních polohách se často (a charakteristicky) vyskytují v zaříznutých říčních údolích.

8 Přehled skupin typů geobiocénů (stg) s geobiocenologickými formulemi: 2 D 1-2 Pineta dealpina inferiora dealpinské bory nižšího stupně Pide inf 3 D 1-2 Pineta dealpina superiora dealpinské bory vyššího stupně Pide sup 4 D 1-2 Pineta dealpina superiora dealpinské bory vyššího stupně Pide sup 3 A 1-2 Pineta quercina dubo-bory Piq 4 A 1-2 Pineta lichenosa lišejníkové bory Pi 5 A 1-2 Pineta piceosa inferiora smrko-bory nižšího stupně Pip inf 6 A 1-2 Pineta piceosa superiora smrko-bory vyššího stupně Pip sup 4 A 2-3 Querci-pineta dubové bory QPi 4 A (D) 2-3 Pineta serpentini inferiora hadcové bory nižšího stupně Piser inf 5(6) A(D) 2-3 Pineta serpentini superiora hadcové bory vyššího stupně Piser sup

9 Postavení stg v ekologické mřížce: 5(6). vs stg 4. vs stg Piser sup Piser inf stg QPi 2. vs TŘ omezené až vůdčí A" - A AB B BC - βγ BD C D" - D omezené A" AB" B" BC" BD" C" D" stg Pide inf 3. vs stg Piq Pide sup 4. vs stg Pi Pide sup 5. vs stg Pip inf 6. vs stg Pip sup

10 Edafické kategorie v rámcích stg: suché BORY 5(6). vs stg stg 4. vs stg h_bo v.st. Piser sup h_bo n.st. Piser inf dbbo QPi 2. vs EK N - C / M K I N S F F B H D A - V W J C omezené až vůdčí A" - A AB B BC - βγ BD C D" - D TŘ omezené A" AB" B" BC" BD" C" D" EK Z N Y (M K) N Y C Y A A C J X stg 3. vs stg 4. vs stg 5. vs stg 6. vs stg Pide inf d_bo n.st. Piq Pide sup d_bo db-bo v.st. Pi Pide sup d_bo l-bo v.st. Pip inf sm-bo n.st. Pip sup sm-bo v.st.

11 Chorologicko-chronologický původ: Je rozmanitý borovice lesní je vícepásmová dřevina a společenstva jsou tvořena prvky vegetačních pásů kavylové stepi (Stipa /StSt/), koniklecové lesostepi (Pulsatilla /PWSt/) a také vegetačního pásu mediteránní horské stepi (MSt) anebo bez nich jen s prvky vegetačního pásu smrku (Picea /P/), popř. s prvky vegetačního pásu vlochyně a skalenky (Vaccinium uliginosum-loiseleuria /VL/).