UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE FARMACEUTICKÁ FAKULTA V HRADCI KRÁLOVÉ. Katedra sociální a klinické farmacie. České farmaceutické muzeum Kuks

Transkript

1 UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE FARMACEUTICKÁ FAKULTA V HRADCI KRÁLOVÉ Katedra sociální a klinické farmacie České farmaceutické muzeum Kuks PŘÍSPĚVKY K DĚJINÁM FARMACEUTICKÉHO PRŮMYSLU V., FIRMA REMED DIPLOMOVÁ PRÁCE Vedoucí diplomové práce: Doc. RNDr. PhMr. Václav Rusek, CSc Zuzana Písaříková

2 PROHLÁŠENÍ Prohlašuji, ţe jsem diplomovou práci zpracovala samostatně a pouţila jen literaturu uvedenou v přiloţeném seznamu literatury. podpis 1

3 PODĚKOVÁNÍ Touto cestou bych ráda poděkovala panu Doc. RNDr. PhMr. Václavu Ruskovi, Csc., za odborné vedení, materiály a rady, které mi udílel během shromaţďování podkladů pro následující práci. Mé poděkování také patří pí. Mgr. Vladislavě Valáškové za materiály k firmě Experta, dále Českému památkovému ústavu za archivní materiály, které významně obohatily tuto práci. Speciální poděkování patří paní Boţeně Bomberové a Janě Fišerové z oddělení klinických studií spol. Zentiva a.s. a panu Vítu Nejedlému z centrálního archivu spol. Zentiva a.s. za jejich laskavou pomoc při sbírání fotografického a archivního materiálu. 2

4 REJSTŘÍK SEZNAM OBRÁZKŮ 5 ÚVOD 9 1. FARMACEUTICKÁ VÝROBA JEJÍ VÝVOJ V LETECH FARMACEUTICKÁ FIRMA REMED REMED, VÝROBA LÉČIVÝCH PŘÍPRAVKŮ, SPOLEČNOST S RUČENÍM OBMEZENÝM. ZAČÁTEK ČINNOSTI REMED, A.S., VYRÁBĚNÉ PŘÍPRAVKY KONTROLNÍ ČINNOST A SPOLUPRÁCE S EXPERTOU ROK 1945, ZNÁRODNĚNÍ LÉČIVÉ SPECIALITY FIRMY REMED REKLAMA LÉČIVÝCH PŘÍPRAVKŮ SPOL. REMED Historie reklamy obecně Okruhy reklamní a propagační činnosti Remedu Reklama v odborné literatuře Reklamní pohlednice Reklamní letáky Seznamy přípravků a "Pretia medicamentorum" Závodní časopis "Ampule" OBALY A JEJICH GRAFICKÁ ÚPRAVA LÉKÁRNA "U BÍLÉHO LVA" EXPERTA, PRVNÍ SPOLEČNOST PRO VĚDECKÉ A RACIONÁLNÍ HODNOCENÍ LÉČIV V BRNĚ ORGANIZAČNÍ VÝVOJ ČINNOST SPOLEČNOSTI SPECIALITY DEFINICE LÉČIVÉ SPECIALITY DRUHY SPECIALIT PROGRAM EVIDENCE A INVENTARIZACE SPECIALIT POPIS PŘÍPRAVKU SLOVNÍK TABULKOVÝCH POJMŮ 79 SHRNUTÍ A ZÁVĚRY 82 ABSTRAKT 84 ABSTRACT 85 PŘÍLOHA I: UKÁZKY SPECIALIT MUZEJNÍ SBÍRKY INJEKCE 86 PŘÍLOHA II: UKÁZKY SPECIALIT MUZEJNÍ SBÍRKY TABLETY A DRAŢÉ 88 3

5 PŘÍLOHA III: UKÁZKY SPECIALIT MUZEJNÍ SBÍRKY JINÉ LÉKOVÉ FORMY 91 PŘÍLOHA IV: UKÁZKY REKLAMY NA LÉČIVÉ SPECIALITY FIRMY REMED 93 PŘÍLOHA V: OBRÁZKOVÉ MATERIÁLY K HISTORII LÉKÁRNY U BÍLÉHO LVA 96 PŘÍLOHA VI: TABULKA INVENTÁŘE SBÍRKY SPECIALIT 103 POUŢITÉ ZKRATKY 122 POUŢITÉ ZKRATKY LÉKOVÝCH FOREM 124 ŢIVOTOPIS DIPLOMANTKY 125 POUŢITÁ LITERATURA 127 4

6 SEZNAM OBRÁZKŮ Obr. 1 Zmínka o nové firmě v časopise Lékárnický týdeník 18 Obr. 2 Otta Stein, ředitel, MUDr. Adolf Maixner 19 Obr. 3 Ph. Mr. Stanislav Vondrášek, Ph.Mr. František Fischer 19 Obr. 4 Ing. Jiří Nápravník, Ing. Dr.M. Smetáčková 19 Obr. 5 Ing. Josef Capík, Ph. Mr. E. Bermanová, Jakub Eisen 20 Obr. 6 Ing. Frant. Glűcklich, Alois Hauser, MUDr. Max. Kulka 20 Obr. 7 Artur Wellner, Dr. G. Zombat 20 Obr. 8 (vlevo) Analgin Remed, značka Experty zaručující kvalitu 25 Obr. 9 (vpravo) Uropellin Dragées, kontrolováno Expertou v Brně 25 Obr. 10 (vlevo) Syrupectol Remed cum Kreosoto 26 Obr. 11 (vpravo) Myon Remed 26 Obr. 12 (vlevo) Properistal Remed, obal z doby Protektorátu ( ) 27 Obr. 13 (vpravo) Ferrophyll Remed 27 Obr. 14 (vlevo) Femidyn inj. Remed ( ) 28 Obr. 15 (vpravo) Inzerát Insulínu Remed, kontrolovaného Státním zdravotním ústavem 28 Obr. 16 (vlevo) Guazocid injekce chemoterapeutikum mimoplicní tuberkulosy 29 Obr. 17 (vpravo) Pitoxydyn, známka Experty 29 Obr. 18 (vlevo) Emalon 29 Obr. 19 (vpravo) Analgin čípky pro dospělé 29 Obr. 20 Přípravek opatřený logem a kontrolovaný Expertou 31 Obr. 21 Plán tovární budovy na Ţiţkově 32 Obr. 22 Stroje k výrobě mastí v Remedu Ţiţkov, Lékárnický Věstník, Obr. 23 Schéma duplikátoru v továrně Remed 33 Obr. 24 Příbalový leták k přípravku Antagin - Remed 45 Obr. 25 Inzerce v časopise na přípravek Calcium Milk Tabulettae Remed 46 Obr. 26 Reklama na přípravky Remed z časopisu Lékárenský věstník z roku Obr. 27 Reklama na LP Myla z časopisu Lékárenský Věstník z roku Obr. 28 Reklama v Lékárenském Věstníku z roku Obr. 29 (vlevo) Reklama z Lékárenských listů, Obr. 30 (vpravo) Reklama ve Věstníku českých lékařů z roku Obr. 31 (vlevo) Reklama z časopisu Lékárenský věstník z roku 1942, roč Obr. 32 (vpravo) Reklama z časopisu Lékárenský věstník z roku 1943, roč

7 Obr. 33 Pohlednice propagující LP Solutan a Epistop 50 Obr. 34 Pohlednice propagující LP Recrean 50 Obr. 35 Zadní strana pohlednice 51 Obr. 36 Pohlednice propagující LP Femivagin 51 Obr. 37 Pohlednice propagující LP Myon 51 Obr. 38 Leták na LP Remed z časopisu Lékárenský věstník z roku Obr. 39 (vlevo) Reklamní leták na přípravek Pitoxydyn 53 Obr. 40 (vpravo) Reklamní leták na přípravek Femidyn 53 Obr. 41 (vlevo) Reklamní leták na přípravek Septichen 53 Obr. 42 (vpravo) Reklamní leták na přípravek Remestyp 53 Obr. 43 (vlevo) Seznam léčivých přípravků firmy Remed 54 Obr. 44 (vpravo) Ceník přípravků firmy Remed 54 Obr. 45 Diář (lékařský zápisník) firmy Remed 55 Obr. 46 Pretia Medicamentorum z roku Obr. 47 (vlevo) Dodatek č. 2 k ceníku z roku Obr. 48 (vpravo) Diář firmy Remed z roku Obr. 49 Titulní stránka závodního časopisu Ampule 58 Obr. 50 Označení přípravku logem Experty 70 Obr. 51 Pitoxydyn-Remed, logo zvýrazňuje kontrolu Experty, soupis členů její důvěryhodnost 71 Obr. 52 Uropellin opatřený logem Experty 71 Obr. 53 Seznam nahraditelnosti z časopisu Lékárenský Věstník, 1932, str Obr. 54 (vlevo) Myon, výrobce Remed - Praha, specialita z roku Obr. 55 (vpravo) Pitoxydyn, výrobce Remed - Praha 87 Obr. 56 (vlevo) Femidyn inj., výrobce Remed - Praha 87 Obr. 57 (vpravo) Femidyn Guttae, výrobce Remed Praha 87 Obr. 58 (vlevo) Remestyp, výrobce Remed - Praha, specialita z roku Obr. 59 (vpravo) Remestyp inj.+ gáza, výrobce Remed - Praha, specialita z roku Obr. 60 (vlevo) Analgin - Remed, transportní obal - krabička, specialita z roku Obr. 61 (vpravo) Analgin - Remed, dispenzační obal -lékovka opatřená logem Experty, specialita z roku Obr. 62 (vlevo) Cyloklimon, transportní i dispenzační obal, výrobce Remed Praha, specialita z roku

8 Obr. 63 (vpravo) Cyloklimon, dispenzační obal - lékovka, výrobce Remed Praha, specialita z roku Obr. 64 (vlevo) Tabul. Lactobori Remed, dispenzační obal, výrobce Remed Praha, specialita z roku Obr. 65 (vpravo) Uropellin, transportní obaly, výrobce Remed Praha, specialita z roku Obr. 66 (vlevo) Calcium Lacticum, tabletky, výrobce Remed Praha, specialita z roku 1933, Experta 90 Obr. 67 (vpravo) Enterina - Remed, krabička s tabletkami, výrobce Remed Praha 90 Obr. 68 (vlevo) Febrosolvin, transportní obal, výrobce Remed Praha, specialita z roku Obr. 69 (vpravo) Pepton - Remed, transportní obal, výrobce Remed Praha, specialita z roku Obr. 70 (vlevo) Femivagin, transportní i dispenzační obal, výrobce Remed Praha 90 Obr. 71 (vpravo) Septichenin, transportní obal, výrobce Remed Praha 90 Obr. 72 (vlevo) Femidyn Guttae, výrobce Remed Praha 92 Obr. 73 (vpravo) Altasol Cream, výrobce Remed Praha 92 Obr. 74 (vlevo) Syrupectol - Remed cum kreosoto, výrobce Remed Praha, specialita z roku Obr. 75 (vpravo) Remestyp, výrobce Remed Praha, sterilní gáza 92 Obr. 76 (vlevo) Reklama na LP Properistal firmy Remed z časopisu Lékárenský Věstník, Obr. 77 (vpravo) Reklama na ústní vodu Remed z časopisu Lékárenský Věstník, 1920, str Obr. 78 Reklama na léčivé přípravky firmy Remed z časopisu Lékárenský Věstník 1920, str Obr. 79 Reklama na LP firmy Remed z časopisu Lékárenský Věstník, 1922, ročník XVI, str Obr. 80 Reklama na LP Pharyngosan z časopisu Lékárenský Věstník, 1921, str Obr. 81 Reklama na LP firmy Remed z časopisu Lékárenský Věstník, 1922, ročník XVI, str Obr. 82 Reklama na přípravek Remed Emulse z časopisu Lékárenský Věstník, 1922, ročník XVI, str Obr. 83 Reklama na LP Anaesin Remed z časopisu Lékárenský československých lékařů, 1921, str Obr. 84 Rodinný erb Dirixů z Brücku a Rottinberka, Jan Severin Dirix zaloţil lékárnu U bílého lva na Starém Městě Praţském, kresba Z. Hanzlíček 97 Obr. 85 Dům U minuty č.p. 3/I, od 1648 do 1851 zde byla lékárna lékárny U bílého lva 97 7

9 Obr. 86 Socha lva, znamení lékárny na domě U minuty, č.p. 3/I 98 Obr. 87 Oficína lékárny U bílého lva před rokem 1906, Na příkopě č.p. 969/I 98 Obr. 88 Lékárna U bílého lva v letech , reliéf Hygiey, Eskulapa a lva nad vchodem od sochaře J.V. Myslbeka, nyní v ČFM Kuks 99 Obr. 89 Lechova lékárna U bílého lva, Na příkopě 969/I, č. org Obr. 90 Závěsné etikety lékárny U bílého lva Jindřicha Lecha , litografie 100 Obr. 91 Oficína lékárny U bílého lva za PhMr E. Šedivého, v ulici Na Příkopě, asi do 30. let 20. století 100 Obr. 92 PhMr Emil Šedivý, foto z roku Obr. 93 Exlibris PhMr E. Šedivého 101 Obr. 94 Lékárna U bílého lva, Na Příkopě č.7, Obr. 95 (vlevo) Etikety LP lékárny U bílého lva 102 Obr. 96 (vpravo) Pravé praţské Kapucínské kapky 102 8

10 ÚVOD Asi 10 km za Jaroměří leţí obec Kuks a v ní hospitál známý především sochami Matyáše Brauna a krásnou barokní lékárnou z roku Málokdo uţ ale ví, ţe se zde nalézá také České farmaceutické muzeum vedené pí. magistrou Vladislavou Valáškovou. Součástí muzea, které je střediskem Univerzity Karlovy v Praze, Farmaceutické fakulty v Hradci Králové, je i archív publikací a muzeálií, především obalových materiálů léků a výrobních pomůcek a strojů. V tomto prostředí jsem nasbírala většinu podkladů a materiálů pro svou diplomovou práci. Svoji prací Příspěvky k dějinám farmaceutického průmyslu V. Firma Remed bych ráda nejen poodhalila dějiny této prvorepublikové společnosti, poukázala na její léčivé přípravky a publikovanou reklamu, ale také rozšířila inventář muzejní sbírky specialit a tím podpořila činnost Českého farmaceutického muzea v Kuksu. Navazuji tak na diplomové práce Ivany Šipošové, Miroslavy Porubové, Hany Ševčíkové a Marie Moravcové z let 1990, 1991, 2000 a 2003 K dějinám výroby léčiv a léčivých přípravků I, II, III a IV. Společnost Remed, kterou jsem si ke zdokumentování vývoje českého farmaceutického průmyslu vybrala, vznikla roku 1919 a byla v té době jednou z nejmladších farmaceutických výrobních společností v ČSR. Díky výbornému vedení se postupně stala jednou ze společností největších. Přeţila tak i nástrahy 2. světové války a pod svým názvem působila aţ do svého znárodnění roku Její výrobky se pak ještě dlouho poté objevovaly v sortimentu nově vzniklého národního podniku Spojené farmaceutické závody (SFZ, pak SPOFA). 9

11 1. FARMACEUTICKÁ VÝROBA 1.1 Její vývoj v letech Farmaceutický průmysl je pokládán za velmi mladé odvětví. Jeho kořeny musíme hledat přímo u vzniku obecné průmyslové výroby. Po dlouhá staletí byla farmacie reprezentována výhradně lékárnami. Od 17. století se objevují lékárenské laboratoře, ve kterých se připravovaly a izolovaly především mnohé anorganické látky, tzv. chemiatrika (sloučeniny arsenu, ledek, kamence, zelená skalice aj.). Označení výrobků se značně lišilo. Lékárnické přípravky byly v rakouské monarchii a tedy i v ČZ od začátku 19. století označovány latinskými názvy, tovární jmény německými. Význam lékárenské laboratorní výroby začal klesat před polovinou 19. století, kdy se uţ rozvinula výroba průmyslová. 1 Od druhé poloviny 19. století opustila lékárny samostatná výroba léčiv (LČ) a stala se předmětem samostatného podnikání, čímţ byly poloţeny základy samostatného farmaceutického průmyslu. 2 Vznik a rozvoj farmaceutického průmyslu tak souvisel s rozvojem mimolékárenského chemického průmyslu, který se koncem 18. století formuje jako velkovýroba (tovární výroba). 3 Nicméně někteří odborně zdatní majitelé lékáren, a to téţ lékáren kapitálově silných, své laboratoře zdokonalovali, vybavovali novou technikou a právě tyto laboratoře se pak staly základem specializovaného farmaceutického průmyslu léčivých přípravků (LP). Tato tovární výroba zahrnovala jednak výrobu galenik, ale právě také léčivých specialit. Důleţité bylo zdokonalení izolačních metod a tím i umoţnění získávat čisté účinné látky z rostlinných drog, jako byla kyselina vinná, cholesterol, morfin, chinin. Daleko větší moţnosti přinesl následný rozvoj organické syntézy. 4 Tovární výroba základních látek léčiv (LČ) u nás začíná koncem 50. let 19. století. Lékárny se zprvu velmi bránily výrobě léčivých látek v chemických závodech. Na počátku 19. století probíhaly spory, které látky se mohou vyrábět jen v lékárnách a které průmyslově, tedy co je léčivo a co látka pro technickou 10

12 potřebu. Hlavní slovo a právo rozhodnout měly lékařské fakulty. Tak např. byla povolena tovární výroba zelené skalice, ale zakázaná výroba dusičnanu stříbrného. 5 Mezi nejstarší tehdejší rakouské i české výrobce speciálních léčivých přípravků patřila laboratoř lékárny "U černého orla" v Praze na Malé Straně. Právě zde začal PhMr Benjamin Fragner ( ) produkovat svou pověstnou,,praţskou všeobecnou domácí mast", dále,,balzám Dr. Rosy" a,,počistivé pilulky". V nové budově lékárny se 1889 výroba technicky modernizovala, ale aţ v roce 1930 se přemístila do nové tovární budovy v Dolních Měcholupech. Podnik B. Fragner se stal základem společnosti Léčiva a.s. a Zentiva a. s.. 6 Tovární výrobu zavedli také lékárník PhMr. Karel Vostřebal ( ) "U české koruny" v Praze - Karlíně a PhMr. Gustav Hell ( ) "U bílého anděla" v Opavě. Firma G. Hell & Co. byla nejvýznamnější továrnou v Rakousku před rokem Mezi továrny nelékárenského původu patřila továrna Medica, zaloţená roku 1911 v Praze - Vysočanech, známá u nás prvním antibiotickým přípravkem Anginol tablety. Roku 1912 zaloţil Dr. Ing. Robert Heisler továrnu v Chrasti u Chrudimi. Lučební továrna vyráběla přes 150 různých preparátů. Po roce 1918 vznikaly další závody, např.: Eko, Pragochemia, Remed, Mariatherma ad. 7 Je nutné si uvědomit, ţe na území Rakouska-Uherska je vznik farmaceutického průmyslu značně opoţděn oproti západní Evropě. Na přelomu 19./20. století je však s konečnou platností u nás rozdělena výroba léčiv na malovýrobu lékárenskou, která se zabývala výrobou léčivých přípravků podle lékopisů, osvědčené lékárenské receptury a lékařských předpisů, a velkovýrobu průmyslovou, tovární. 8 V českých zemích v letech převaţovala mezi k všeobecnému prodeji povolenými (registrovanými) specialitami lékárenská velkovýroba (75,2%) nad tovární (24,8%) a ještě v roce 1923 se na výrobě specialit podílela lékárenská výroba 71% a tovární 29%. V roce 1927 je poměr lékárenské a tovární výroby téměř vyrovnaný (cca 52:48 %). Potom však jiţ tovární výroba v ČSR registrovaných HVLP převaţuje zcela jednoznačně nad lékárenskou. V 11

13 30%. 12 Příchodem II. světové války se vytvořily nepříznivé výrobní podmínky. roce jiţ činil poměr lékárenské ku tovární výrobě cca 25:75%). 9 Vznik samostatného československého státu 1918 umoţnil rozvoj vlastního, tj. českého kapitalistického podnikání. Vedle jiţ dříve zmíněných farmaceutických nebo farmaceuticko-chemických firem vznikla v prvních třech letech celá řada firem menších. Ty ale v řadě případů přestaly existovat. 10 Silný počáteční rozmach našeho farmaceutického průmyslu byl zpomalen v krizových letech Závislost na Německu byla před válkou velká. Po válce však kýţená nezávislost nepřišla. Uţ v roce 1919 se k nám opět dostávají německá léčiva, dříve neţ byly schopné k nám poslat slíbená léčiva dohodové státy. Německý farmaceutický průmysl vyšel totiţ z války posílen a poválečné potíţe překonal díky koncentraci a podpoře amerického kapitálu. Jeho odbytové potíţe způsobily, ţe bezohledně pronikal všemi způsoby do zemí s méně vyvinutým chemickým průmyslem, tedy i do Československa. V roce 1930 bylo na našem území celkem 150 závodů, které se po továrnicku nebo ţivnostensku zabývaly výrobou léků. Počet veškerých činných osob při výrobě chemicko-farmaceutických přípravků byl v tomto roce Část závodů zaměstnávala průměrně 1-5 osob, 20 závodů 6-10, 21 závodů 11-20, 9 závodů 21-50, 10 závodů a dva Světová krize v letech postihla i farmaceutický průmysl. Výroba i spotřeba značně poklesla. Továrny s čistě farmaceutickou produkcí vykazovaly obrat o 30-40% niţší neţ v předcházejících letech. Za 20 let předmnichovské republiky se našemu farmaceutickému průmyslu nepodařilo dostat na evropskou úroveň. Vyrábělo se velké mnoţství specialit, ale výroba chemických substancí byla u nás stále v plenkách a zde jsme byli takřka výhradně odkázáni na dovoz. V roce 1938 se v Československé republice spotřebovalo léčivých přípravků za 200 miliónů Kč ve velkoobchodních cenách, domácí výroba se na tomto objemu podílela pouze asi 60 milióny Kč., tj. asi Nedostatek surovin a pracovních sil, pohonných látek, elektrického proudu, zastavení dovozu zahraničních léčiv, naproti tomu ale vysoká nemocnost a tím i 12

14 zvýšená spotřeba léků vyvolaly našim farmaceutickým továrnám nové problémy. Válka měla vliv také na strukturu farmaceutického průmyslu. V pohraničí, okupovaném 1938, bylo zaloţeno několik německých firem, německé koncerny zakládaly také své pobočky v Protektorátu. Velké továrny byly podporovány z Německa, protoţe jejich výrobky měly napomáhat ke krytí veliké spotřeby léčiv v Říši. Upevnily si tak dále své prioritní postavení v našem farmaceutickém průmyslu. Nelze však u těchto firem mluvit o jakékoli kolaboraci, neboť se jim vzdor velkému riziku podařilo, aby takřka celá jejich výroba byla vyhrazena pro civilní sektor, za coţ se jim dostalo po osvobození skutečného uznání. 13 Vlivem fašistické okupace byl vývoj farmaceutického průmyslu zejména v českých zemích silně ovlivněn různými opatřeními okupačních úřadů jako např. zavedením Německého lékopisu 6. vydání. Některé české firmy okupanti zabrali, např. Medicu, do jiných dosadili své důvěrníky, např. do Remedu. Po osvobození roku 1945 se farmaceutický průmysl mohl znovu rychle a mohutně rozvíjet. Důleţitým momentem ve vývoji farmaceutického průmyslu u nás bylo znárodnění 23 velkých závodů v roce Z nich vznikl k národní podnik Spojené farmaceutické závody (SFZ, později SPOFA) v Praze a Lučobné a farmaceutické závody (LFZ) v Bratislavě. Byly součástí národního podniku Československé chemické závody, coţ byl ústřední orgán znárodněného chemického průmyslu. 14 Znárodněnými podniky, dle vyhlášky ministra průmyslu o znárodnění podniků v průmyslu chemicko - farmaceutickém, z roku 1945, byly: P. Beiersdorf a spol., Ústí nad Labem; Cephag, chem. farm. průmysl, Ústí nad Labem; Cetap, chem. továrna a.s., Praha; B. Fragner, farm. chem. záv., Praha; Hamma, spol. s r.o., Olomouc; Hellco a.s., chem. farm. továrna a velkoobchod s léčivy, Komárov u Opavy; Interpharma, a.s. pro chem. výrobu, Praha; Kozolupské továrny na barvy, spol s r.o., Kozolupy u Plzně; Medica, akc. továrna lučebnin a léčiv, Praha; Josef Pech, továrna na lékárnické přípravky a výrobky, Děčín nad Labem; Pharmaceuta - PhMr. Sixt a Co., výroba léčiv, Praha; chemická továrna Pragochemia Dr. Georgi a spol., Praha; Remed a.s, Praha; Roche, akc. spol. pro chem. - farm. výrobky Praha; Chemické závody Schering a.s., Ústí nad Labem; Dr. A. Wander, továrna na farm. - dietetické 13

15 přípravky, Praha; Substantia a.s., továrna na chem. výrobky, Praha; z majetkové podstaty Spolku pro chemickou a hutní výrobu závod v Chrasti u Chrudimi; PhMr. F. Schnöbling, chemicko-farmaceutická továrna, Praha; obchodní společnost Noris Zahn a spol., spol. s r.o., Praha; Gödecke a Co., Chemische Fabrik A.G. Berlín (z nich vznikly Spojené farmaceutické závody); Facet, slovenská účastinná spoločnost vo výrobe liečiv, Bratislava; Slovenské alkaloidy, chem. továreň úč. spol., Hlohovec (z nich vznikly Lučobné a farmaceutické závody); Spolek pro chemickou a hutní výrobu, Ústí nad Labem (z něj se stal samostatný národní podnik). Všechny tři nově vzniklé národní podniky patřily ode dne svého vzniku ( ) pod generální ředitelství Československých chemických závodů. Jednotlivé závody vystupovaly nadále pod svým bývalým firemním označením a aţ do roku 1949 si samy plánovaly výrobu. 15 Po únoru 1948 bylo znárodněno 181 zbývajících výrobních podniků a část z nich připojena ke Spofě (42) 16, mimo jiné EKO, Z. Klan, Mariatherma, Svátek, B. Vospálek, K. Vostřebal aj., část k LFZ (5), ostatní zrušeny. Lékárnám byla zároveň zakázána hromadná výroba domácích specialit i specialit určených k všeobecnému prodeji. Podle zákona č. 271/1949 Sb. byly k výrobě léčiv výlučně oprávněny státní a národní výrobní podniky, přičemţ do této výroby se nezahrnovala příprava léčiv pro jejich výdej v drobném na lékařův nebo veterinářův předpis. Hlavní snahou se stalo sníţit počet specialit, protoţe mnohé měly při rozdílném názvu stejné sloţení. Tak se sníţil počet vyráběných specialit na 638 v roce 1949 z 2500 vyráběných v roce1947. Další rozvoj farmaceutického průmyslu byl nastíněn v prvním pětiletém plánu. Mezi hlavními úkoly tohoto plánu byly: zajištění vlastní surovinové základny a zavedení výroby základních léčiv zajištění kvality léků zajištění koncentrace a specializace roztříštěných znárodněných podniků a výroben 17 Roku 1950 dle Vyhlášky ministerstva vnitra vznikl n.p. Slovakofarma v 14

16 Hlohovci. Obdobnými vyhláškami byly zřízeny i ostatní nové podniky. Dne byl zřízen nár. podnik Penicilin v Roztokách u Prahy (výroba penicilinu zde od roku 1949) a nár. podnik Léčivé rostliny. K byly zřízeny nár. pod. Biotika ve Slovenském Lupči, nár. podnik Imuna - Šarišské Michaleny, nár. pod. Ortopedia v Praze a nár. podnik Oční optika - Praha. Z původního závodu Remed na Ţiţkově, vznikly Spojené farmaceutické závody n.p. (SPOFA). Tímto dnem dochází také k reorganizaci nár. pod. Spojené farmaceutické závody, a to ke koncentraci jednotlivých závodů do samostatných národních podniků, jimiţ byly: Spofa, Spojené farmaceutické závody, Praha Ţiţkov Chemofarma, Ústí nad Labem Farmakon, Olomouc Galena, Komárov u Opavy Organofarma, Praha Synfarma, Dolní Měcholupy Léčiva, Modřany Dental, Praha - Strašnice Tyto podniky byly podřízeny hlavní správě výroby léčiv ministerstva chemického průmyslu. V roce 1954, od 1. ledna, přešla farmaceutická výroba z Ministerstva chemického průmyslu do sféry Ministerstva zdravotnictví. To tehdy řídilo 16 samostatných národních podniků a 4 výzkumné ústavy. V roce 1958, od 1. dubna, vznikly při další reorganizaci dvě výrobně hospodářské jednotky (VHJ): VHJ Ústav sér a očkovacích látek (ÚSOL) VHJ Spofa - sdruţení podniků pro zdravotnickou výrobu Praha 3, Husinecká 11 Spofa n.p. Ţiţkov (původně Remed) se stal závodem 03 n.p. LÉČIVA PRAHA Dolní Měcholupy. Vyráběl např. léčiva vína (původně Svatek), 15

17 škrobové oplatky aj. 18 V roce 1965 byla dokončena oborová koncentrace farmaceutické výroby soustředěním do dvou jednotek: VHJ Spofa - spojené podniky pro zdravotnickou výrobu, které vyráběly v 7 podnicích HVLČ a HVLP, chirurgický šicí materiál a v 5 podnicích zdravotnický materiál optický a protetický. Ústav sér a očkovacích látek (ÚSOL), který vyráběl globu1iny, očkovací látky a ostatní biologické přípravky. 19 V listopadu 1989 proběhla privatizace farmaceutického průmyslu. Od se dělí koncern Spofa na jednotlivé státní podniky, které později prodělaly vlastní privatizaci. Jako nástupnické podniky se vytvořily: Farmakon, s.p. Galena, s.p. Chemopharma, s.p. Léčiva, s.p. Léčivé rostliny, s.p. Okula, s.p. Pharming, s.p. Biotika, š.p. Slovakofarma, š.p. Řadíme sem téţ výzkumné ústavy: Výzkumný ústav pro farmacii a biochemii s.p.; Výzkumný ústav antibiotik a biotransformací s.p.; Výzkumný ústav pro biofaktory a veterinární léčiva s.p. Ke dni byl zaloţen zcela nový podnik Spofa Pharmaceutica s.p., nyní Spofa Vysočany. 20 Od přešlo řízení farmaceutického průmyslu do sféry Ministerstva průmyslu a obchodu. Ze státních podniků vznikaly postupně akciové společnosti (a.s.). V tomto období došlo u nás k velkému nárůstu počtu výrobců léčiv. Vedle firem, které vyráběly léčiva, vznikla celá řada výrobců, kteří se zaměřili na parafarmaceutika. 16

18 Ke dni působilo v ČR 38 výrobců léčivých přípravků, 8 výrobců léčivých látek a 51 výrobců prostředků zdravotnické techniky. 21 Současní výrobci se soustřeďují ve Sdruţení českého farmaceutického průmyslu (SČFP), ve Sdruţení výrobců léčivých přípravků (SVLP) a v Mezinárodní asociaci farmaceutických společností (MAFS). 22 Zkráceně lze tedy říci, ţe na počátku 20. století, kdy se začal farmaceutický průmysl u nás vyvíjet, byl značně pod vlivem průmyslu zahraničního, a to především německého. Prvního rozkvětu dosáhl náš farmaceutický průmysl v období 20. let organizačního a od 30. let výzkumného. Okupace a válka vše změnila, republika ztratila velkou část farmaceutického průmyslu v pohraničí. Znárodnění veškeré farmaceutické výroby v roce 1948 umoţnilo do jisté míry cílevědomý rozvoj našeho průmyslu, od 50. let zvláště modernizaci výrobního zařízení. Dovoz léků ze zahraničí postupně klesal, aţ se v roce 1995 dostal import léků na úroveň 50%. V současné době je situace obdobná

19 2. FARMACEUTICKÁ FIRMA REMED 2.1 REMED, výroba léčivých přípravků, společnost s ručením obmezeným. Začátek činnosti. S P I S N O T Á Ř S K Ý sepsaný dne d v a c á t é h o p r v n í h o č e r v n a roku tisícího devítistého devatenáctého mnou V l a d i m í r e m U H L Í Ř E M, notářem sídlem v Praze v mých úředních místnostech v Praze čp. 742-II. u přítomnosti osobně mně známých zletilých a svéprávných účastníků a sice: pánové Ph.Mr. Jaroslav K r á l o v e c, MUDr. Adolf M a i x n e r, Ph.Mr. František N o v á k a Antonín S t e j s k a l uzavřeli přede mnou S M L O U V U S P O L E Č E N S K O U a zřizují tímto společnost s ručením obmezeným ve smyslu zákona ze dne 6. března 1906, čís. 58. ř.z. 24 Farmaceutická továrna, zapsaná do obchodního rejstříku pod firmou: "REMED, výroba léčivých přípravků společnost s r.o., byla zaloţena v červnu 1919 ve formě společnosti s ručením omezeným, s kmenovým kapitálem Kč. 25 V té době byla jednou z mnoha továren, které měly v novém státě nahradit svými výrobky zahraniční produkty, dosud dováţené nebo vyráběné v ostatních zemích bývalého Rakouska nebo jiných zemích. Zakladateli byli pánové MUDr. Adolf Maixner, MUDr. Karel Kurfürst, Ph. Mr. Vondrášek, Ph.Mr. Šilberský a Ph.Mr. Trnka, Ph.Mr. Novák a Ph.Mr. Královec, PhMr. Folprecht, Dr. Čakrt, Dr. Novák. 26 Obr. 1 Zmínka o nové firmě v časopise Lékárnický týdeník obr. 2-4: Osobnosti zakladatelské a vedoucí a sbor odborných informátorů ukazují 18

20 Obr. 2 Otta Stein, ředitel, MUDr. Adolf Maixner Obr. 3 Ph. Mr. Stanislav Vondrášek, Ph.Mr. František Fischer Obr. 4 Ing. Jiří Nápravník, Ing. Dr.M. Smetáčková 19

21 Vědečtí zástupci Remedu pro jednotlivé oblasti ČSR: Obr. 5 Ing. Josef Capík, Ph. Mr. E. Bermanová, Jakub Eisen Obr. 6 Ing. Frant. Glűcklich, Alois Hauser, MUDr. Max. Kulka Obr. 7 Artur Wellner, Dr. G. Zombat Dne 8. srpna 1919 byla společnosti udělena koncese k výrobě a prodeji 20

22 látek k léčebnému pouţití (v ţivnostenském rejstříku zapsaná pod číslem 273). V opojném víru poválečné konjunktury bylo započato s výrobou v prosinci 1919 na příliš širokém základu a rozsah výroby byl přizpůsoben kapitálu. Remed uvedl do obchodu nejen některé farmaceutické výrobky (Ferraxa, Rheumosin, Anaesin, Ferraxa cum Arseno., Pharyngosan, Haemostaticum fl. a tabl., Globichthol, Ústní voda, Asthma cigarettes, Syrupectol 27, Syrupus lacto-quajacolicus, Tablettae vaginales, Tablettae vaginales cum Cholevagin, Remedky 28, Poudre antiasthmatique 29, Vermol, Sodamarin), ale téţ fotovývojky, chloroform a aether pro narcosi, Aethylbromid, Alkohol absol., Chloralhydrat, extrakty, náplasti, veterinární léčiva, dále pak plastické hmoty, jako např. izolační desky Isolith atd. Zařízení na chemickou a průmyslovou výrobu bylo pořízeno a zakoupeno z laboratoří Hodonínské společnosti s.r.o., která upadla roku 1921 do konkurzu. Toto velké pole působnosti vyţadovalo velký kapitál a příliš komplikovaný prodejní a propagační aparát. Na valné hromadě dne 19. května 1920 byl kapitál zvýšen na ,- Kč a byli přibráni noví společníci: MUDr. Ladislav Schleichl, bydlištěm Vinohrady, Mr. Josef Folprecht, bydlištěm Praha, Mr. Emanuel Uggé, lékárník v Táboře, Mr. Karel Trnka, lékárník Smíchov, K. Novák, bydlištěm Vinohrady a Dr. Lerch, bydlištěm Smíchov. Lerchův podíl odkoupil později Mr. Novák, podíl po úmrtí (?) sekretáře Stejskala převzal Mr. Libor Šilberský, lékárník Velké Meziříčí. 30 Obrat v prvních letech působnosti byl následující: v roce 1920: ,- Kč s 1136 objednávkami, v roce 1921 byl ,-Kč s 2681 objednávkami a v září 1922 byl obrat ,-Kč s 3007 objednávkami. Tohoto roku byl také zvýšen kmenový kapitál na ,- Kč a pořízen směnečný úvěr u Moravské agrární a průmyslové banky a u Legiobanky, podloţený směnkami podepsanými všemi společníky. Pro rozšíření výroby bylo potřeba i nových prostor. 31 V roce 1922 bylo tedy rozhodnuto o koupi objektu, který se hodil pro chemickou továrnu a svou polohou umoţňoval i výrobu hořlavin. Objekt leţící v Hloubětíně, Hatě se sestával z novostavby továrny a skladišť z roku 1920 a z vily z roku 1914, dále pak: 21

23 z pozemků o celkové výměře 5ha a 12 arů, kolem dokola oplocených a tvořících tedy jeden celek z obytné budovy jednopatrové vily o 8 místnostech z hospodářských budov se třemi byty o 1 pokoji a 1 kuchyní z továrního traktu v délce 51m, šíři 21m, obsahujícím dílny, písárnu, kotelnu, expedici, nově vykopanou betonovou studni ze skladišť u továrny v délce 40m a šířce 6m, s kolnou na uhlí a s betonovou nádrţkou na vodu. Předpokládalo se, ţe v této lokalitě se bude v budoucnu soustřeďovat celý průmyslový ruch, cena pozemků tudíţ vzroste. 32 Dle reklam, zveřejňovaných v lékárenských časopisech, měla firma následující sídla: Remed, spol. s r.o., Praha 2, Havlíčkovo nám. 4 (1919) 33 Remed, spol. s r.o., Vršovice, U mlékárny čp. 662 (od ) Remed a.s., Praha Smíchov, Přístavní ulice 1353 (1921) 34 Remed, chemicko-pharmaceutická továrna, spol. s r.o., Praha-Hloubětín, Hatě (od 1922) 35 Remed, chemicko-pharmaceutická továrna, spol. s r.o., kanceláře, sklady, expedice Praha II., Dřevní ul. 6 (od března 1924) Remed chemicko-pharmaceutická továrna, spol. s r.o., Praha 10, Vinohradská 9 ( ) 36 Remed a.s., Praha Karlín, Příbramská 12 (duben 1941) Remed a.s., Praha II., Husinecká 11, čp. 950 ( ) Roku 1922 bylo také rozhodnuto o dalším zvýšením kapitálu, a to na ,-Kč. Firma měla i nadále zůstat společností s r.o., kde měl kaţdý ze společníků právo stálé kontroly a mohl být lépe informován o důleţitých změnách podniku neţ v akciových společnostech. Tento krok byl i nezbytný k získání dalších úvěrů na koupi nového objektu. 37 Za několik let se ukázaly neblahé důsledky roztříštěné práce a bylo tak 22

24 nutno výrobní program omezit a pro záchranu podniku věnovat větší péči výrobkům jednoho odvětví. Nemalou vinu na počátečních obtíţích měla také nezkušenost vedoucích výroby, neboť v té době nebylo mnoho domácích školených odborníků, coţ byl častý úkaz u většiny podniků náhradního průmyslu po převratu, kdy se kaţdý domníval, ţe rozumí všemu a můţe vyrábět vše bez náleţitých zkušeností a tradicí. Kdyţ byl posléze společností Remed získán pro výrobu zkušený odborník, s praxí získanou ve větších továrnách stejného druhu, byla postupem doby zdokonalena kvalita řady výrobků, kterých se pak většina udrţela po dlouhou dobu a získala důvěru u lékařů. V letech největší konjunktury po intenzivní restaurační práci nastalo období, které je moţné pozorovat u většiny farmaceutických československých továren a pro něţ není příliš přehnaný název dolce far niente (pozn. aut. sladké nicnedělání), alespoň po stránce nových výzkumů. 38 Světová krize v letech postihla i farmaceutický průmysl. Výroba i spotřeba farmaceutických přípravků značně poklesla. 39 Továrny s čistě farmaceutickou produkcí vykazovaly v letech obrat o 30-40% niţší neţ v předcházejících letech, ačkoliv zlepšovaly jakost léčiv. Některým větším podnikům bylo jasné, ţe se částečně ubrání krizi především výrobou nových a účinných léčiv, a proto nastal větší zájem o výzkum. 40 Toto období a vzniklá situace donutila firmu, tak jako ostatní farmaceutické podniky, k vyhledávání lepších cest jednak ve výrobě hodnotných preparátů, jednak v organizaci prodeje a propagace. 23

25 2.2 Remed, a.s., vyráběné přípravky. Remed, chemicko-farmaceutická továrna spol. s.r.o. byla od l. ledna 1931 přeměněna na akciovou společnost. Bylo získáno několik dalších lékařů akcionářů. Obchodní vedení bylo úplně odděleno od výroby a bylo zřízeno nezávislé propagační oddělení. Od té doby lze pozorovat pozoruhodný vzestup Remedu, jak po stránce obchodních úspěchů, tak i po stránce terapeutické hodnoty nových výrobků. Remed v té době zaměstnává průměrně 35 dělníků a 26 úředníků. Akcie podniku jsou z velké většiny v rukou lékařů a lékárníků. Za zmínku stojí téţ okolnost, ţe od 1. ledna 1935 vstoupil Remed do obchodního spojení se Záloţnou čsl. lékařů. 41 Co se týká období okupace, tedy období let , přineslo s sebou mnoho změn vyvolaných zcela neobvyklými podmínkami. Bylo nutné řešit nové výroby a změny starších výrob, starat se o zvýšení výtěţků, hledat nové vývozní látky atd. a zde bylo široké pole působnosti výzkumu, který se začal rychle rozvíjet. 42 Zde je určitě na místě uvést něco o preparátech Remedu, které je moţné rozdělit na 3 výrobní etapy: Přípravky z prvého období trvání firmy V tomto období byly do obchodu uvedeny poměrně jednoduché obdoby rozepsaných receptů, aneb náhraţky cizích kombinačních specialit. Předností těchto výrobků před rozepsaným magistraliter, v lékárně individuálně vyrobeným léčivým přípravkem, je přesné dávkování továrně (hromadně) vyrobeného přípravku a také niţší cena proti ceně stejného zahraničního přípravku. K těmto výrobkům Remedu lze počítat Anaesin v čípkách a masti pro léčení hemeroidů, Ferraxu 43 čistou a v kombinaci s arsenem, stálou, dobře chutnající ţelezitou tinkturu, která se velmi rozšířila. Cyloklimon, levný a účinný kombinační preparát pro odstranění obtíţí v klimakteriu, Calcium lacticum tablety a granulky, které byly nejlevnějším přípravkem toho druhu v ČSR. Dále 24

26 Rheumosin 44 jednak v roztoku, jednak v masti, pro odstranění revmatických bolestí, Syrupectol 45, guajakolový sirup čistý a ve 3 kombinacích, s kodeinem, jodem a kreosotem, Pharyngosan 46, bonbony obsahující anesteticky působící látky a konečně Calcithin, výţivný přípravek, který svojí kvalitou a nízkou cenou získal popularitu u dětských lékařů a jejich pacientů. Řada účinných léčivých přípravků, jeţ Remed uvedl ve formě globulí pro ošetřování a léčení zánětů ţenských rodidel, byly všeobecně známy: Globuli Ichthoyl 47, Ichtovagin, Lactigyn, Cholevagin 48. Z originálních preparátů, jeţ Remed ve svém prvním období uvedl do obchodu, nutno na předním místě jmenovat Analgin 49, úplně stabilní formu Harburnovy směsi. Analgin, jehoţ výroba byla patentována, stále přes trvající krizi získával více a více příznivců. Protoţe bylo také známo, ţe se chinin těţko snáší se slabě disociovanými kyselinami v prášcích a v tabletách, vyrobených obvyklým postupem a ţe v tomto přípravku tomu tak není. Na témţe principu - stabilizaci uvedené směsi - byl zaloţen Sanadol 50, kde chininová sloţka vykazovala trojnásobný účinek tím, ţe tu byla obsaţena ve formě basicinu (chinin, kofein). Analgin a Sanadol byly jedinými specialitami, obsahujícími chinin s kyselinou acetylsalicylovou. Dalším preparátem z této skupiny byl Uropellin 51, diuretikum a desinficiens močových cest sice na staré bázi (extrakty močopudných drog s hexamethylentetraminem), ale ve velmi vhodné, pohodlné a hospodárné dispensační formě (tablety k přípravě čaje a draţované tablety pro léčbu perorální). 52 Obr. 8 (vlevo) Analgin Remed, značka Experty zaručující kvalitu Obr. 9 (vpravo) Uropellin Dragées, kontrolováno Expertou v Brně 25

27 Obr. 10 (vlevo) Syrupectol Remed cum Kreosoto Obr. 11 (vpravo) Myon Remed Pozdější výrobky Zde je vhodné uvést Cholagogum-Remed, obsahující jako hlavní část šťávu z černé ředkve a oleje máty peprné, které si získávalo oblibu na úkor čistě chemických cholagog, dále Hemophan, hořečnatá sůl kyseliny fenylcinchoninové, který nezpůsoboval ţaludeční obtíţe, vyskytující se jinak pravidelně při podávání samotné uvedené kyseliny. Ferrophyl, přípravek pro léčení anémie, obsahující vedle soli dvojmocného ţeleza a chlorofylu měď v terapeutické dávce. U bronchiálního astmatu, vleklých bronchitid atd., bylo Solucí antiasthmatickou Remed ve většině případů docíleno dobrých výsledků a byla uţívána nejen ve formě perorální, ale také pro inhalace s velmi dobrým úspěchem. Obsahovala souhrn alkaloidů z drog obsaţených obyčejně v antiastmatických cigaretách a prášcích, dále pak efedrin, alkalický jodid a ţlázové extrakty. Soluce antiasthmatická se osvědčovala při křečovitém chřipkovém kašli, jakým byly provázeny případy tehdejších chřipkových epidemií. Na tento terapeutický efekt upozornil prof. Charvát. Také je potřeba se zmínit o Properistalu, jak jméno (později upravené na Properistol) naznačuje, jednalo se o regulans stolice, na čistě rostlinném základu, které léčilo habituální zácpu

28 Obr. 12 (vlevo) Properistal Remed, obal z doby Protektorátu ( ) Obr. 13 (vpravo) Ferrophyll Remed Přibliţně do roku 1934 byl výrobní program nejprve přizpůsobován spotřebě, podobně jako u většiny prvorepublikových firem a byly hlavně vyráběny biochemické preparáty, především hormony. Z tehdy zřízeného speciálního oddělení vyšly hlavně 3 přípravky, které si zaslouţily pozornost lékařů. Byl to v prvé řadě Insulin-Remed, vyráběný v letech , rovnající se svým účinkem insulinům nejlepších značek; byl povaţován vedle anglického insulinu za velice dobrý, coţ prokazovala i stálá kontrola Státního zdravotního ústavu. Protamin pro depotní inzulín si firma vyráběla rovněţ sama a dle zkoušek prováděných jednak farmakologickým ústavem Masarykovy univerzity v Brně a jednak několika klinikami, byl shledán stejně hodnotný jako protamin anglický či americký. Dalším hormonálním přípravkem byl Homodyn, čistý testikulární hormon, titrovaný na kohoutí jednotky, pro intramuskulární injekce bez přísad chemikálií nebo extraktů drog. A konečně Femidyn, folikulární hormon, nesporně nejlepší hormonální přípravek, který firma vyráběla a který byl zkoušený na všech spolupracujících klinikách s velmi dobrým výsledkem. Vhodné, úsporné balení v 5 ccm insulinových lahvičkách a levná cena při standardní dobré kvalitě způsobily rychlé rozšíření tohoto přípravku. Obě koncentrace pro intramuskulární injekce (5.000 a myších jednotek) našly tak silnou odezvu u odborných lékařů, ţe bylo nutné zavést další koncentraci a sice o myších jednotek ( mezinárodních jednotek) 27

29 v 5 ccm. Pro perorální pouţití byl zaveden olejový roztok této fyzikálně i chemicky velmi odolné látky. Později uvedená forma Femidynu byla zavedena namísto ovariálních tablet a folikulárního hormonu v tabletách, o jejichţ terapeutickém účinku se mnozí lékaři vyjadřovali velmi skepticky. 54 Obr. 14 (vlevo) Femidyn inj. Remed ( ) Obr. 15 (vpravo) Inzerát Insulínu Remed, kontrolovaného Státním zdravotním ústavem Přípravky období okupace Během okupace bylo z výrobního programu vyřazeno asi 45 jednoduchých preparátů. Výsledkem výzkumné práce započaté jiţ před okupací byly přípravky Guazocid, Myon, Neutracid, Prospasmin, Remophan, Remestyp a Vomitin. Z biochemických preparátů, na nichţ se dále pracovalo během okupace, lze uvést: Betarevit (vitamin B 1 ), Erevit (Vitamin E), Femidyn, Homodyn, Insipidin, Lactoflavin Remed (Vitamin B 2 ), Luteodyn, Pitoxydyn a Praedyn. Z kombinovaných preparátů, které většinou vyráběla kaţdá větší či zahraniční firma, se velmi dobře uplatnili: Analgin, Calcium milk tablety, Epistop, Ephedrenan a Solutan. Některé z výrobků neměly v době okupace ve výrobě ostatních farmaceutických firem konkurenci, jako např.: Calcium milk tablety, Ferrophyll, Emalon, Guazocid, Myon, Neutracid, Phlegmoton a Remestyp. Jiţ v době před okupací, kdy převáţná většina firem věnovala největší pozornost přímým kopiím výrobků velkých zahraničních firem, připravoval Remed několik originálních specialit a byl v některých případech první ve Střední Evropě pokud jde o zavedení nových aplikačních forem, např.: chemoterapeutik ve formě 28

30 zásypu bylo poprvé pouţito u preparátu Septina R, stejně tak folikulárního hormonu ve formě roztoku pro perorální pouţití. 55 Obr. 16 (vlevo) Guazocid injekce chemoterapeutikum mimoplicní tuberkulosy Obr. 17 (vpravo) Pitoxydyn, známka Experty Obr. 18 (vlevo) Emalon Obr. 19 (vpravo) Analgin čípky pro dospělé 29

31 2.3 Kontrolní činnost a spolupráce s Expertou Velkou brzdou rychlejšího vývoje československého farmaceutického průmyslu kolem roku 1931 byl malý zájem a uznání lékařů. Ve všech odborných časopisech té doby se můţeme setkat s články, které apelují na lékaře, aby předepisovali domácí speciality a podpořili tak tuzemský průmysl. Lékaři však dávali přednost především lékům cizím. Tímto postojem ještě více zmenšili našim výrobcům jiţ tak dost malé odbytiště. Musíme zde vidět především ekonomický aspekt. Cizí speciality byly také pro svou nízkou cenu daleko atraktivnější pro nemocenské pokladny. 56 Další příčinou byla často i jejich lepší kvalita, protoţe zahraniční firmy měly daleko vyspělejší výzkum, který produkoval lepší nebo novější léčivé látky i léčivé přípravky. U nás vědečtí pracovníci a vysoké školy povaţovali spojení s průmyslem za nedůstojné. Tento špatný vztah mezi vědci a výrobci nebyl však všeobecným jevem. Důleţitost spojení vědeckého výzkumu s výrobou bylo potvrzeno úspěchy firem, které se s vědeckým výzkumem spojily a povaţovaly jej za svou nedílnou součást. 57 Samozřejmě pro úkoly, jeţ si svého času Remed v oblasti farmaceutické kontroly léčiv vytkl, nestačili zaměstnanci sami a bylo nutno ţádat o spolupráci kliniky a ústavy. Po předchozích obtíţích, kdy ze strany těchto ústavů byla vůči domácím firmám jistá nedůvěra, podařilo se později firmě Remed k její spokojenosti získat úspěšnou spolupráci jak s klinikami, tak i s vědeckými státními ústavy a překonat dřívější překáţky. Remed navázal úzký styk se Státním zdravotním ústavem v Praze, který ochotně převzal stálý dohled nad "dosací" Insulinu-Remed. Kaţdá šarţe byla před uvedením do obchodu kontrolována třetím oddělením pro biologickou kontrolu léčiv jmenovaného ústavu a kaţdé balení bylo opatřeno jeho kontrolní páskou. Byla zde ale téţ snaha získat ústav i pro práci výzkumnou. Firma Remed kladla velký důraz na odbornou kontrolu a to zvláště biochemických preparátů, byla ve stálém spojení s Expertou (podrobněji viz kapitola 4), první společností pro vědecké a racionální hodnocení léčiv v Brně jiţ od roku Tato instituce si vzala za úkol vybrat postupně ze záplavy speciálních léčiv cca 300 výrobků, přesvědčit se o jejich stálém sloţení a poté je uznat skutečnými specialitami. Jména členů 30

32 Experty: prof. Dr. Bouček, prof. Dr. Frejka, prof. Dr. Vanýsek, doc. Dr. Herčík, prof. Dr. Morávek, doc. Dr. Štefl byla zárukou toho, ţe výběr byl objektivní a pouze na vědeckém podkladu. Přípravky Expertou přijaté ke stálé kontrole, mohly být označeny její jménem pouze, pokud jejich sloţení zůstalo stálé. Firma Remed se přihlásila o spolupráci ihned po zaloţení Experty a výsledkem této spolupráce byla jiţ po roce a půl kontrola celkem 8 přípravků. Mezi takto kontrolované a později Expertou uznané přípravky patřily např.: Calcium lacticum, Femidyn, Homodyn, Oleum camphoratum, Remophan, Globichthol, Uropellin a Analgin. Prostřednictvím Experty byl také zprostředkován styk s některými vynikajícími odborníky a s klinikami, tímto chtěla společnost Remed docílit toho, aby vyráběné speciality byly bezvadné, aby jimi lékaři dosáhli nejlepších terapeutických výsledků, a aby nové výrobky byly skutečnými specialitami. Jakmile bylo umoţněno firmě Remed zaloţit vlastní kontrolní oddělení, zvláště biologické, bylo započato s jeho výstavbou, posléze patřilo mezi jedno z nejlépe vybavených v ČSR. Tímto tak byly korunovány snahy, úsilí a úspěch společnosti. Bylo to úsilí pro rozkvět našeho průmyslu, pro sluţbu lékařům a ve prospěch nemocných. 58 Obr. 20 Přípravek opatřený logem a kontrolovaný Expertou Roku 1944 vlastnila firma tovární budovu na Ţiţkově o čisté výrobní ploše 1430 m 2. Společnost měla také v té době velice slušně vybavené výzkumné oddělení chemické a výzkumné a kontrolní oddělení biologické. Pokud šlo o stroje, které dávaly léku dispenzační formu a adjustační stroje, byla továrna na tehdejší poměry velmi dobře zařízena, některé stroje vlastnila jako jediná

33 Obr. 21 Plán tovární budovy na Ţiţkově Obr. 22 Stroje k výrobě mastí v Remedu Ţiţkov, Lékárnický Věstník,

34 Obr. 23 Schéma duplikátoru v továrně Remed 33

35 2.4 Rok 1945, znárodnění Skladba farmaceutického průmyslu po osvobození byla velice rozmanitá. Odborná skupina farmaceutického průmyslu měla okolo 160 členů, v českých zemích bez pohraničí to bylo asi 110 firem. podniky v pohraničí podlehly vesměs konfiskaci jako majetek německý. Od zmíněných 110 podniků v českých zemích bez pohraničí je nutné odečíst asi 15 podniků, které se buď výrobou léčiv podstatně nezabývaly (výrobny zdravotnických cukrovinek, velkoobchody a zastoupení), a nebo které byly jiţ mimo provoz. Bylo zde tedy v provozu asi 95 podniků, z nichţ byl jeden podnik státní (Státní zdravotní ústav) a čtyři podniky zahraničního kapitálu (Ciba, Labora, Dr. Wander a Roche). Ze zbývajících asi 90 podniků bylo zhruba 25 pod národní správou jako bývalý německý majetek a asi 65 podniků bylo v rukou svých dosavadních českých majitelů. Těchto 90 podniků lze rozdělit asi takto: 60 8 podniků velkých: Spolek pro chemickou a hutní výrobu (pod národní správou), Pražské chemické závody (nár. správa), Medica a.s., Hamma Olomouc (německý podnik vybudovaný v době okupace pro zásobování německé armády - pod nár. správou), Pragochemia (pod nár. správou), Remed a.s., B. Fragner, Interpharma a.s. 5 podniků zaloţených v době okupace jako zdejší pobočné výrobny říšsko - německých firem: Asis - Serum - Institut, Balkán - Chema GmbH, Gödecke a.c., Substancia a.c., Dr. Madaus a.c. 15 menších výroben bývalých německých (pod národní správou) 62 malých a středních podniků farmaceutických, které jsou v rukou českých majitelů 34

36 Dle Závodního časopisu fy Remed Ampule (roč. II., čís. 2, 31. I. 1946) byl 27. říjen 1945 nazýván Dějinným dnem. Tímto dnem totiţ došlo na základě 1, odst. 4 dekretu prezidenta republiky ze dne 24. října 1945, č. 100 S., o znárodnění dolů a některých průmyslových podniků, ke znárodnění podniku REMED, chemicko-pharmaceutické továrny akciové společnosti se sídlem v Praze XI. 61 Memorandum společnosti vydané 4. října 1945 uvádí k tomuto datu akciový kapitál ,- Kčs, který je sloţen z kusů akcií v nominální hodnotě 750,-. Z tohoto počtu nacházelo se dle záznamů u firmy kusů v rukou 109 českých lékařů, dále 818 kusů u 7 lékárníků, kusů v rukou 21 zaměstnanců a zbytek, tj kusů bylo majetkem osob soukromých. Akcie nebyly vedeny na burse, jelikoţ jejich prodej a to velmi řídký byl prováděn prostřednictvím firmy, obvykle za hodnotu nominální. Mezi akcionáři byli např. vrátný, tovární zedník atd. Pokud jde o zaměstnance, jejich počet k tomuto datu činil 240 osob

37 2.5 Léčivé speciality firmy Remed Sestavila jsem seznam všech specialit fy Remed do tabulky a uvedla jejich název, značku ohlašovatele, datum udělení registrace a registrační číslo. Ohlašovateli specialit firmy Remed byli dle seznamu MVZdTV ke všeobecnému prodeji povolených léčivých specialit 1938 a doplňku k němu 1942: PhMr Karel Trnka, lékárník Smíchov, Nádraţní tř. 50 od 1921 do 1924 (T) Josef Miloslav Hanuš, lékárna U Samaritána v Praze XIX. Podbaba-Sedlec od (H) Lékárna U bílého lva : Na Příkopě 12/853, Praha II. mezi 1923/24 aţ Na Příkopě 14/854, Praha II. od 1933 do 1936 (L) Dittrichova lékárna U zlatého lva, Nerudova 32, Praha III (D) PhMr Ladislav Horáček, provizor, lékárna "U bílého lva", Remed Na Příkopě 14, Praha II. od 1937 do 1939 (AX) Na Příkopě 7, Praha I. od 1939 do 1943 (BX) Pouţité zkratky jsou uvedeny na str Název výrobku Ohlašovatel Rok povolení Registrační číslo Altasol sol. (H) Altasol ung. Anaesin, supp. (T) Anaesin, ung. (H) Analgin, supp. (AX) Analgin, tbl. (H) Analgin, drg, 2848 Analgin, supp.pro inf. (AX)

38 Analgin, supp.pro adul. (AX) Anastol (D) Antagin, tbl. (H) Apertuss, gtt ne Arheumin (AX) Betarevit, inj. 1945ne Betarevit, tbl. 1945ne Calcithin, pvl. (BX) Calcium lacticum, gran. (BX) Calcium lacticum, tbl. (H) Calcium Milk, tbl. (BX) Calcium vitamin, gran. (AX) Calcium vitamin, tbl. (AX) Carbopurin, tbl. (AX) Cholagogum, drg. (AX) Cholevagin, glob. (H) Cigarettes Antiastmatiques (T) Cyloklimon, tbl. (H) Emalon, inj. (BX) Emalon, tbl. (BX) Ephedrenan, olej (BX) Ephedrenan, ung. (H) Ephedrenan, tbl. (BX) Ephedrenan, syrup (BX) Ephedrenan, inj. 1945ne Epistop, tbl. (BX) Epistop, forte 3307 Erevit, gtt. (BX) Erevit, inj. 1945ne Febrosolvin, supp. (H) Febrosolvin, supp. pro inf. (BX)