MASARYKOVA UNIVERZITA. Vliv závislostí na trestnou činnost dětí a mladistvých

Transkript

1 MASARYKOVA UNIVERZITA PEDAGOGICKÁ FAKULTA Katedra didaktických technologií Vliv závislostí na trestnou činnost dětí a mladistvých Diplomová práce Brno 2009 Autor práce: Bc. Renata Tesařová Vedoucí práce: MUDr. Petr Kachlík, Ph.D.

2 Prohlášení Prohlašuji, ţe jsem diplomovou práci zpracovala samostatně a pouţila jen prameny uvedené v seznamu literatury. Souhlasím, aby práce byla uloţena na Masarykově univerzitě v knihovně Pedagogické fakulty a zpřístupněna ke studijním účelům. V Brně dne Bc. Renata Tesařová 2

3 Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala vedoucímu mé diplomové práce panu MUDr. Petru Kachlíkovi, Ph.D., za odborné vedení a poskytování cenných rad. Velmi děkuji své rodině, především svému manţelu Markovi, dceři Simonce a synovi Kubíčkovi za velkou podporu při studiu. V neposlední řadě děkuji všem ochotným ředitelům a zástupcům výchovných ústavů a dětských domovu, kde probíhal průzkum. Mé dík patří i všem respondentům, kteří vyplnili anonymní dotazník. 3

4 Obsah ÚVOD 5 1. ZÁVISLOST Specifika působení návykových látek u dětí a dospívajících Definice závislosti Druhy závislostí DROGA A JEJÍ PŮSOBENÍ Typy drogových závislostí a její somatické a psychické komplikace Nebezpečí spojená s uţíváním drog Příznaky uţívání drog Historie drogových závislostí KRIMINALITA MLÁDEŢE Příčiny kriminality mládeţe Delikvence Formy ústavní výchovy PREVENCE EMPIRICKÁ ČÁST Výzkumný cíl Metodologie výzkumu Hypotézy Průzkum ve školních zařízeních pro výkon ústavní a ochranné výchovy Přehled výchovných ústavů pouţitých při průzkumu Analýza výsledků výzkumu Analýza hypotéz Diskuse 89 ZÁVĚR 95 RÉSUMÉ 96 POUŢITÁ LITERATURA 97 SEZNAM TABULEK A GRAFŮ 102 SEZNAM PŘÍLOH 104 PŘÍLOHY 105 4

5 Úvod Od nepaměti lidé vyuţívali sílu drog. Historie nám dokazuje, ţe si lidé byli vědomi jejich účinků. Původně se drogy vyuţívaly díky jejich léčivým schopnostem, k nimţ se přistupovalo s úctou a respektem. Vývoj lidstva s sebou nesl řadu změn ve společnosti. Lidé se tak lépe dostali k drogám a začali jejich účinků zneuţívat. V dnešní době jiţ miliony lidí na celém světě uţívají omamné psychotropní látky, které vyvolávají drogovou závislost. Nepomáhá ani větší informovanost o důsledcích, jaké s sebou závislosti přinášejí. Drogovou závislost doprovází řada negativních jevů. Jedním z nich je vliv na růst kriminality. Ví se, ţe drogy odstraňují morální zábrany a ţe pod jejich vlivem můţe dojít k výtrţnostem, vandalství, sexuálním deliktům, ale i k ublíţení na zdraví. Nepřekonatelná touha po droze vede závislé k trestným činům, např. krádeţím, padělání receptů, apod. Trestná činnost je tedy s drogami úzce spjata a krutou daň si vybírá i u dětí a mladistvých. Hlavní cílovou skupinou, které se budu dále věnovat, jsou právě oni. Jiţ v bakalářské práci jsem se zabývala závislostmi (téma Závislost dětí a mladistvých na školách ). Nyní na toto téma chci navázat. Práce je rozdělena na dvě části - teoretickou a tvůrčí. Teoretická část předkládá ucelený pohled na problematiku drogových závislostí. Hlavní informace, věnované nejen tomuto tématu, jsou čerpány z odborné literatury a z internetu. Tvůrčí část se zabývá výzkumnou činností, v ní jsem se snaţila objasnit vliv drogové závislosti na trestnou činnost mládeţe. Potřebné údaje byly získány anonymní dotazníkovou metodou. Výsledky výzkumu jsou znázorněny pomocí grafů a tabulek. Byly stanoveny dvě hypotézy, výsledky jsou dále vyhodnoceny. Cílem této práce je zjistit, do jaké míry ovlivňuje drogová závislost zvyšující se kriminalitu mládeţe. 5

6 1. ZÁVISLOST V podvědomí lidí se vţdy vybaví klasická závislost na drogách, alkoholu nebo cigaretách, ale závislost nemusí být pochopitelně vázána pouze na nějakou určitou látku. Jsou tu i závislosti, kterým se v minulosti nevěnovalo tolik pozornosti, jako je např. patologické hráčství, závislost na počítačích a internetu, závislost na sexu, závislost na práci, patologické nakupování, poruchy příjmu potravy, atd., které ovlivňují lidského jedince (Tesařová, 2006). Dnes uţ se o pojmech závislostní chování a závislost mnohem více hovoří a s těmito patologickými jevy se musí vyrovnávat i školní praxe, a to především na úrovni primární prevence vzniku závislostního chování. V pedagogice se touto problematikou zabývá etopedie, vědní obor speciální pedagogiky. Závislost je určitá porucha chování asociálního rázu. Z pedagogického hlediska jde o etiologii, projevy, moţnosti nápravy i prevence poruch chování (Tesařová, 2006). Dospělý člověk si můţe vybudovat závislost prakticky na čemkoli, a o to více jsou ohroţeny děti a mladiství. Podle údajů psychiatra Jaroslava Skály stačí u nezralého organismu ke vzniku závislosti mnohem kratší doba neţ u zdravého dospělého. Některé drogy jsou v rodině zcela volně dostupné, a děti tak mohou ochutnat alkohol či zkusit cigarety jiţ velmi brzy, bez ohledu na to, zda jim to rodiče dovolili (Sedlářová, 2008). Navíc dospělí často podávají alkohol při nejrůznějších domácích příleţitostech a zprostředkovávají dětem špatnou představu o uţívání alkoholu. (Leifer, 2004, s. 886) I prodejci často nerespektují věkovou hranici určenou zákonem. Konzumace alkoholu, cigaret a jiných návykových látek sestupuje do niţších věkových skupin (5,13,16 let) (Sedlářová, 2008). Období dospívání, čili tzv. teenagerovský věk, znamená přechod z dětství do dospělosti. Jde o léta zmatků, v nichţ dospívající bytosti usilují o sebeuvědomění a nezávislost, kdy hledají vlastní identitu. (Hořejší, 1996, s. 18) Jsou neustále zahrnovány úkoly, příkazy a nepříjemnými zákazy a sami dospívající mají pocit, ţe jim dospělí nerozumí a neberou je zcela váţně. Jejich touhou bývá se jim vyrovnat. Období dospívání je z tohoto hlediska nejvíce rizikové. Působí na ně další vlivy, jako například móda, určitý způsob oblékání, hudební vkus, a hlavně způsob trávení volného času (Tesařová, 2006). Důleţitými faktory jsou zde také osobnost 6

7 jedince a jeho sociální zázemí. Svou negativní úlohu sehrají takové vlastnosti, jako je celková nezralost, nevyváţenost ve struktuře osobnosti, nezdrţenlivost, úzkostnost, sklon k depresím, neochota snášet po nějaký čas neuspokojení potřeb a napětí. (Kasíková, 2006, s. 355) 1.1 Specifika působení návykových látek u dětí a dospívajících Návykovou látkou podle trestního zákona se rozumí alkohol, omamné látky, psychotropní látky a ostatní látky způsobilé nepříznivě ovlivnit psychiku člověka nebo jeho ovládací nebo rozpoznávací schopnosti nebo sociální chování ( 89, odst. 10 Tr. zákona). (Štefan, Mach, 2005, s. 175) Závislost na návykových látkách se vytváří podstatně rychleji (to, k čemu potřebuje dospělý často roky nebo desítky let, stihne dospívající řádově i během měsíců). Existuje zde vyšší riziko těţkých otrav s ohledem na niţší toleranci, menší zkušenost a sklon k riskování, který je v dospívání častý. Z podobných důvodů je zde i vyšší riziko nebezpečného jednání pod vlivem návykové látky. U dětí a dospívajících závislých na návykových látkách nebo je masivně zneuţívajících bývá patrné zřetelné zaostávání v psychosociálním vývoji (oblast vzdělávání, citového vyzrávání, sebekontroly, sociálních dovedností, atd.). I pouhé experimentování s návykovými látkami je u dětí a dospívajících spojeno s většími problémy v různých oblastech ţivota (rodina, škola, trestná činnost, atd.). Je zde také častější tendence zneuţívat širší spektrum návykových látek a přecházet od jedné ke druhé nebo kombinace více látek současně. To opět zvyšuje riziko otrav a dalších komplikací. Recidivy závislosti jsou u dětí a dospívajících časté, dlouhodobá prognóza však můţe být podstatně příznivější, neţ jak by naznačoval často bouřlivý průběh. Důvodem je přirozený proces zrání, který je tichým spojencem léčebných snah. (Nešpor, 2000, s. 54) 7

8 I přesto není jednoznačné poznat, kdo je a není ohroţen závislostí. Závislostní chování se nedá jednoduše vztahovat k určitému druhu sociálního zázemí, k inteligenci, k profesi, k věku, k pohlaví. Lze však předpokládat, ţe úspěšný ţák s dobrým sociálním zázemím má větší šanci, ţe závislosti nepropadne (Nešpor, 1995). Hlavními příčinami závislostí u dětí a mladistvých bývají problémy ve škole, nevyváţené vztahy v rodině nebo nezájem či konfliktní vztahy s rodiči, kterým chce dítě uniknout, mentalita part (kdyţ si nevezmeš, nepřijmeme tě), snaha upozornit na sebe, důsledek pokusnictví nebo revolta na základě principu zakázaného ovoce, ale také citové strádání, osamělost a vliv negativních vzorů (populární osobnosti, filmy) (Adamová, 1998). Další příčinou můţe být také nezvládnuté léčení nemocí, kdy se člověk stává závislým na barbiturátech, nebo touha po zvýšení pracovní činnosti a výkonnosti. Závislost je vţdy reakcí na náročnou situaci, kterou člověk nezvládl běţnými prostředky, a zvolil proto relativně nejpřístupnější řešení sloţitých problémů. Droga samozřejmě nevyřeší nikdy nic, ale problémy se mohou zdát vzdálenější, snadněji snesitelné (Elliottová, 1995). Člověk se stává závislým tehdy, kdyţ potřebuje drogu nebo záţitek, který droga vyvolává, kdy uţ bez drogy nemůţe být. V závislosti se ztrácí nad drogou kontrola, nejde přestat, a postiţení ani nevědí, jestli přestat chtějí. Droga se pro ně stává vším a věnují veškerý svůj čas, energii i peníze k uspokojení své potřeby (Tesařová, 2006). Ne všichni, kdo jsou závislí na drogách, jsou chudí, bez domova a nezaměstnaní, ačkoliv tak můţe vypadat stereotyp. Někteří mají skvělé zaměstnání, ţijí své vlastní ţivoty a skrývají svůj zlozvyk pod pokličkou. Riziko, ţe si zcela zničí ţivot a ţe o sebe úplně přestanou dbát, je součástí drogové situace, součástí celé scény (Tesařová, 2006). 1.2 Definice závislosti Závislost je jev, který odpovídá definici závislosti podle Mezinárodní klasifikace nemocí (MKN-10). Syndrom závislosti (statistický kód F1x.2, na místo x před desetinnou tečku se doplňuje látka): Je skupina fyziologických, behaviorálních a kognitivních fenoménů, v nichţ uţívání nějaké látky nebo třídy látek má u daného 8

9 jedince mnohem větší přesnost neţ jiné jednání, kterého si kdysi cenil více. Centrální popisnou charakteristikou syndromu závislosti je touha (často silná, někdy přehánějící) brát psychoaktivní látky (které mohou, avšak nemusí být lékařsky předepsány), alkohol nebo tabák. Návrat k uţívání návykové látky po období abstinence často vede k rychlejšímu znovuobjevení jiných rysů syndromu, neţ je tomu u jedinců, u nichţ se závislost nevyskytuje. Definitivní diagnóza závislosti by se obvykle měla stanovit pouze tehdy, jestliţe během jednoho roku došlo ke třem nebo více z následujících jevů: a) silná touha nebo pocit puzení uţívat látku; b) potíţe v sebeovládání při uţívání látky, a to pokud jde o začátek a ukončení nebo mnoţství látky; c) tělesný odvykací stav. Látka je uţívána s úmyslem zmenšit příznaky vyvolané předchozím uţíváním této látky, případně dochází k odvykacímu stavu, který je typický pro tu kterou látku. K mírnění odvykacího stavu se také někdy pouţívá příbuzná látka s podobnými účinky; d) průkaz tolerance k účinku látky jako vyţadování vyšších dávek látek, aby se dosáhlo účinku původně vyvolaného niţšími dávkami (jasné příklady lze nalézt u jedinců závislých na alkoholu a opiátech, kteří mohou brát denně takové mnoţství látky, které by zneschopnilo nebo i usmrtilo uţivatele bez tolerance); e) postupné zanedbávání jiných potěšení nebo zájmů ve prospěch uţívané psychoaktivní látky a zvýšené mnoţství času k získání nebo uţívání látky, nebo zotavení se z jejího účinku; f) pokračování v uţívání přes jasný důkaz zjevně škodlivých následků: poškození jater nadměrným pitím (depresivní stavy, vyplývající z nadměrného uţívání látek) nebo toxické poškození myšlení. Syndrom závislosti můţe být přítomen pro určitou látku (např. tabák nebo diazepam), třídu látek (např. opioidy) nebo širší řadu různých látek. (Nešpor 2000, s. 14) 9

10 1.3 Druhy závislostí Existují čtyři úrovně zneuţívání omamných látek: experimentování, kontrolované uţívání, zneuţívání a závislost. Mezi kontrolovaným uţíváním a zneuţíváním je obvykle nejasná hranice, proto se za varovný signál povaţuje časté uţívání jako takové. Platí to obzvláště tehdy, jestliţe je uţívání doprovázeno s jistou nevhodností, např. kdyţ se jedinec opije cestou do školy, a nikoli na víkendové párty. (Leifer, 2004) U závislosti rozlišujeme tři základní charakteristické jevy - závislost psychickou, závislost fyzickou a toleranci. Psychická závislost - osoba s psychickou závislostí má nutkavou potřebu dalšího přijetí nového mnoţství drogy. Motivací pro přijetí jsou počáteční aţ velmi příjemné pocity. Bez drogy se však u závislých osob dostavují deprese (chorobný smutek), rozladěnost, paranoia a projevuje se aţ patologická tendence k získání a přijetí nové drogy. Závislá osoba ţije pro drogu a ztrácí zájem o cokoli jiného. Závislý člověk je ochoten obětovat vše pro získání drogy. Fyzická závislost (somatická) - tělesná závislost se projeví různě intenzivními abstinenčními příznaky při vysazení drogy (nevolnost, neklid, třes, ale i děs, slabost, zvracení, záchvaty křečí), které vnímá závislý silně negativně, protikladně a mnohem intenzivněji ve srovnání s pocity při přijetí drogy. Tolerance - tolerancí (návykem) rozumíme pomalé sniţování účinku stejně vysokých dávek drogy, kterou je tak nutno aplikovat ve stále větších dávkách a v kratších intervalech. (Novotný, Hruška 2000, s. 123) 10

11 2. DROGA A JEJÍ PŮSOBENÍ Pojem Droga má v češtině dva významy. Drogou se rozumí léčivo, usušené nebo jinak konzervované rostliny, ţivočichové, jejich části nebo produkty jejich metabolismu, které slouţí k léčbě nebo podobným účelům. (Droga [on-line], 2009) Ale pod pojmem droga si téměř kaţdý vybaví určitou látku, která vede k závislostem a ničí ţivoty. Heroin, kokain, pervitin, marihuana, extáze Drogy mají všechny moţné tvary, formy, barvy a skrývají mnoho věcí a překvapení. Například stačí otevřít domácí lékárničku a střetnete se tváří v tvář s celou škálou různých drog - aspirinem, paralenem a brufenem, prášky proti kašli a nachlazení. Kaţdý z nás uţívá nějakou drogu, ale jsou mezi nimi velké rozdíly. Aspirinem ani kávou neporušujeme zákon, jsou to tedy drogy legální, a pokud je uţíváme správně a v rozumné míře, nemělo by se nám nic stát. Právě naopak, ve většině případů je výsledek prospěšný. Zmírňují bolest a utrpení a zachraňují i ţivoty. Bohuţel, drogy se stále více zneuţívají i přes vysokou informovanost a nezákonnost a jejich účinky mohou být zničující, dokonce i smrtelné (Ganeri, 2001). Drogy je moţné rozdělit podle různých kritérií. Nejčastěji se klasifikují podle legálnosti. V takovém případě mluvíme o legálních (běţně pouţívaných) a samozřejmě i nelegálních (zakázaných) drogách. Ovšem některé legální látky jsou pro osoby mladší 18 let zakázány. Tab. č. 1: Postoj společnosti ke droze (Rozdělení drog [ on-line], 2010) Legální drogy Běţně se s nimi setkáváme, jsou společensky tolerovány, ale můţe na ně vzniknout stejná závislost, jako na ilegální drogy. Příklad: alkohol, nikotin, léky (benzodiazepany, hypnotika), kofein, organická rozpouštědla Nelegální drogy Drogy "mimo zákon", společností netolerované, jejich přechováváním a prodejem nebo předáním se dostáváme do střetu se zákonem. Příklad: marihuana, hašiš, pervitin, heroin, extáze 11

12 Známé je i dělení, které je nepřesné, ale veřejností uţívané běţně: a) Měkké drogy bývají často uţívány z rekreačních důvodů. Tyto drogy mají další účinky na organismus, jejich odnětí není provázeno silnými odvykacími příznaky, ale mohou mít dlouhodobé účinky a jsou psychicky návykové měkké, ale ne bezpečné. b) Tvrdé drogy - pojem často pouţívaný k popisu velmi silných a nebezpečných drog, jako jsou například opiáty a kokain. Jsou silně návykové a tělu škodlivé. Přerušení či ukončení uţívání těchto drog často provázejí silné abstinenční příznaky (Ganeri, 2001). Tabulka č. 2: Měkké a tvrdé drogy (O drogách obecně [on-line], 2009) Míra rizika "Tvrdost" Zástupci Vysoká "Tvrdé" toluen, aceton, heroin, morfin, durman, crack Vysoká aţ střední "Tvrdé" LSD, lysohlávky, kokain, pervitin Střední "Tvrdé" alkohol, extáze, efedrin, kodein Relativně malá "Měkké" marihuana, hašiš, kokový čaj Prakticky bez rizika "Měkké" káva, čaj Mezi další významné kritérium patří účinek drog na organismus člověka. Podle toho se dělí na : (Typ závislosti [on-line], 2009) 1) působící psychostimulačně dočasně povzbuzují a vyvolávají stavy euforie a dobré nálady a zrychlují psychomotoriku. Aktivizují centrální nervovou soustavu (např. kokain, efedrin, fermetrazin, apod.). 2) působící psychoinhibičně mají tlumivý účinek, dočasně potlačují úzkost a depresi a sniţují motoriku (např. morfin, heroin, alkohol, sedativa, analgetika) 3) působící vysloveně desintegračně - narušují nervovou soustavu, vyvolávají iluze a halucinace (halucinogeny). Tyto látky se dostávají do organismu: (Typ závislosti [on-line], 2009) 1) ústy (per os), případně jinými tělesnými otvory; 2) injekčně (perenterálně); 12

13 3) kouřením, eventuálně čicháním (inhalačně); 4) pokoţkou (např. pomocí náplastí). Světová zdravotnická organizace rozděluje drogy, které nějakým mechanismem ovlivňují psychiku člověka, podle typu závislostí, kterou vyvolávají: ( Typ závislosti [on-line], 2009) drogová závislost opiového typu; drogová závislost barbituráto-alkoholového typu; drogová závislost kokainového typu; drogová závislost kanabisového typu; drogová závislost amfetaminového a metamfetaminového typu; drogová závislost kathového typu; drogová závislost halucinogenového typu; drogová závislost analgetikového typu; drogová závislost na anxiolytikách; drogová závislost na těkavých látkách; drogová závislost tabákového typu; drogová závislost kofeinového typu. 13

14 2.1 Typy drogových závislostí a jejich somatické a psychické komplikace 1) Návykové látky vyvolávající závislost opiového typu Morfium je hlavní účinnou látkou opia, vyráběného ze šťávy nezralých makovic. Opium, patřící k nejstarším známým narkotikům, obsahuje kromě morfinu mnoho dalších alkaloidů, jako kodein, thebain, papaverin, narkotin, narcein. Při kouření opia dochází pozvolna k euforii, ta přechází do stavů příjemného snění s iluzemi a relaxací. Morfium, mnohonásobně účinnější, bylo pouţíváno jako prostředek proti vnímání bolesti a také pro euforizující účinky (Jindrová [on-line], 2009). Obr. č. 1: Mák setý (Botanisches Museum [on-line], 2009) 14

15 Koncem 19. století byl chemickou cestou získán asi šestkrát silnější heroin, ale také s výraznější toxicitou. Brzy nato se vynořil zcela nový medicínský problém; závislost na opiátových látkách. Z těchto závislostí je heroinismus pokládán za vůbec nejtěţší. Jiţ od roku 1914 se alkaloidy opia staly v USA nelegálními a jejich uţívání bylo povoleno pouze jako součást léčebného postupu. V současné době se kromě opiových přípravků uţívá a zneuţívá řada tzv. opioidů, tj. syntetických látek podobných opiátům. Jsou šňupány, vstřikovány podkoţně nebo nitroţilně, případně se vdechují páry ze zahřáté drogy (Jindrová [on-line], 2009). Obr. č. 2 a 3: Opium (Opium cultivation doubled [on-line], 2009) Somatické a psychické komplikace ze somatických potíţí se projevuje zpomalený nebo nepravidelný puls, zvýšené slinění a pocení, dráţdění ke zvracení, zúţené zornice, poruchy svalové koordinace, třesy. Na místech vpichu se objevují záněty, při aplikaci injekcí je časté zavlečení infekce. Z psychických symptomů stojí v popředí emoční poruchy, tj. labilita, podráţděnost, deprese vedoucí aţ k sebevraţdám. Dochází k charakterovým poruchám s degradací 15

16 hodnotového ţebříčku, na jehoţ vrcholu je získání drogy všemi způsoby (Jindrová [online], 2009). Slangové názvy opiátů BRAUN béčko, směs derivátů kodeinu HEROIN háčko, herák, hero, white lady,pudr, horse KODEIN káčko MORFIN - white shit, emko (Ganery, 2001) 2) Návykové látky vyvolávající závislost barbituráto-alkoholového typu Barbituráty (syntetické látky na bázi kyseliny barbiturové, objevené v roce 1903) představují nejvýznačnější skupinu hypnotik (respektive sedativ), pouţívaných k uklidnění, uvolnění, případně k navození spánku nebo subjektivního zlepšení jeho kvality za cenu neobyčejně hrubých zásahů do neurofyziologických mechanismů. Hypnotika jsou někdy povaţována za finální látku, u které končí drogová cesta řady závislých ( Jindrová [on-line], 2009). Obr. č. 4: Barbituráty (Barbituráty [on-line], 2009) 16

17 Alkohol je v celosvětovém měřítku jednou z nejstarších a nejrozšířenějších drog. Vzniká při kvašení cukru působením kvasinek. Škála alkoholických výrobků je velmi pestrá. Pití alkoholu tvoří součást modelu běţné společenské zábavy, uvolňuje, odstraňuje nejistotu ( Jindrová [on-line], 2009). Obr. č. 5: Alkohol (Pravda a mýty o alkoholu [on-line], 2009) Současné uţití alkoholu a léků některých farmaceutických skupin, nejčastěji barbiturátů, vede ke vzájemnému ovlivnění účinku ve smyslu kvantitativním, ale i kvalitativním. Déle účinné barbituráty mají dlouhý biologický poločas. K interakci obou látek můţe proto dojít i za 10 aţ 12 hodin po poţití alkoholu, zvýšení účinků můţe být aţ trojnásobné. Barbituráty jsou poţívány s alkoholem pro zvýšení euforie nebo alespoň sníţení dysforie. Kombinace těchto dvou látek mění stavy opojení, intoxikace probíhá atypicky. Místo vzrušení se často dostavuje ospalost, unavenost, jindy je prudkost vzrušení tak silná, ţe vyvolává agresi (Jindrová [on-line], 2009). Somatické a psychické komplikace velké dávky barbiturátů vedou k celkové somatické zchátralosti s poruchami motoriky v podobě nejisté chůze, třesu rukou. V psychice jsou postiţeny paměťové procesy a pozornost, objevují se řečové poruchy typu koktavosti, s neschopností nalézt vhodný výraz. V citové oblasti dochází k oploštění, někdy se vyvíjí deprese. Přechodně se mohou projevovat poruchy vědomí se stavy zmatenosti. Konečné stadium představuje těţká degradace osobnosti. 17

18 Somatické důsledky alkoholismu se projevují v narušení řady orgánů a funkcí organismu (především těch, v nichţ dochází k jeho detoxikaci a vyloučení škodlivin). Jedním z prvních a také nejznámějších příznaků je zvětšení jater a jaterní cirhóza. Často se projevuje poškození pankreatu a rozvoj diabetu, úbytek mozkové tkáně, především kůry. Poškození sliznice trávicího ústrojí bývá spojeno s nechutenstvím a zvracením. Alkoholismus zhoršuje stav ledvin a močových cest, sniţuje aktivitu endokrinního systému. Změny kostní dřeně vedou ke zhoršení skladby krve. Průměrný věk alkoholiků je aţ o čtvrtinu niţší ve srovnání s běţnou populací. Na sníţení věkové hranice se vedle výše uvedených změn a potíţí podílejí také sebevraţdy alkoholiků. Psychické komplikace alkoholismu jsou stejně závaţné jako komplikace somatické. Degenerativní a destruktivní změny nervové tkáně vyvolávají některá váţná duševní onemocnění, např. delirium tremens. I nepříliš těţké formy alkoholové závislosti vedou ke globálním osobnostním změnám (Jindrová [on-line], 2009). Obr. č. 6: Alkohol (Ţivot s alkoholikem [on-line], 2009) 18

19 3) Návykové látky vyvolávající závislost kokainového typu Kokain je alkaloid z listů stromku koky pravé. Patří k velmi rozšířeným narkotickým prostředkům v Jiţní Americe, kde byl v minulosti indiány pouţíván k náboţenským obřadům. I v současné době je ţvýkání kokových listů mezi domorodým obyvatelstvem velmi rozšířeno. Stimuluje a euforizuje psychiku, vyvolává pocit zvýšené svalové síly, sebevědomí, pocit bystrosti, působí také jako lokální anestetikum, zahání pocity hladu. Psychická závislost je velmi silná ( Jindrová [on-line], 2009). Obr. č. 7: Kokainovník pravý (Botanisches Museum [on-line], 2009) 19

20 Moderní forma kokainismu souvisí s rozvojem medicíny a chemie v Evropě ve druhé polovině 19. století. S izolací kokainu se objevilo šňupání často spojené s morfinismem. Teprve příchod heroinu na černý trh zčásti kokain vytěsnil, nicméně kokainové drogy z osmdesátých let 20. století ( crack kokain v destilované formě smíchaný s jedlou sodou a vodou) patří např. v USA k nejvyhledávanějším.(jindrová [on-line], 2009). Obr. č. 8: Kokain (Kokain [on-line], 2008) Somatické a psychické komplikace v oblasti somatické dochází ke zhubnutí, zchátralosti, zvyšuje se počet tepů, objevuje se třes. Přetěţování detoxikačních funkcí jater sniţuje fyzickou odolnost vůči různým onemocněním. Při šňupání se vytvářejí vředy okolo nosu, proděravění nosní přepáţky. V psychické oblasti se objevují stavy trvalého neklidu, podráţdění, nespokojenosti, úzkosti, někdy i halucinace (Jindrová [on-line], 2009). Slangové názvy pro kokain: koks, kokeš, sníh, cukr, pudr, kokos (Ganeri, 2001) 20

21 4) Návykové látky vyvolávající závislost kanabisového typu Indické konopí, zdroj hašiše a marihuany, je známé v Indii a Číně jiţ pět tisíc let. Marihuana je tedy název drogy získané z rostliny konopí - sušená rostlinná drť, hašiš je čistá pryskyřice. Konopí se pěstuje hlavně pro konopné vlákno a olejnatá semena, omamné látky se vyrábějí z pryskyřice. Mezi nejvyhledávanější formu poţívání patří kouření, ale i ţvýkání a pití v nápojích. Vyvolává pocit tělesné a duševní pohody, štěstí a vnitřní blaţenosti, často provázené i smyslovými přeludy, zrakovými i sluchovými (Jindrová [on-line], 2009). Obr. č. 9: Marihuana (Botanisches Museum [on-line], 2008) 21

22 Somatické a psychické komplikace V somatické oblasti vede závislost na hašiši k chátrání celého organismu. Výrazná je únava a ospalost, bolesti hlavy, změny srdečního rytmu, třesy končetin, sníţení imunity, omezení plodnosti. V psychice dochází k citovým změnám, narůstá podráţděnost, zlostnost, agresivita, otupení v oblasti vyšších citů, časté jsou sexuální a morální deviace. Objevují se paranoidní bludy, případně halucinace (Jindrová [on-line], 2009). Obr. č. 10: Marihuana (GANJA aneb kouřit či nekouřit [on-line], 2009) Slangové názvy drog z konopí: (Ganery, 2001) Marihuana tráva, travka, marijánka, anča, ganja, roští, zelenina, zelí, hulení, kytka, brko, joint Hašiš haš, čokoláda, mejdlíčko, šit Směs hašiše a marihuany lovec lebek 22

23 5) Návykové látky vyvolávající závislost amfetaminového a metamfetaminového typu Amfetaminy, syntetické látky objevené koncem 19. století, patří do širší skupiny psychostimulací (antihypnotika nebo psychomimetika), která prostřednictvím zrychlení nervových či psychických procesů zvětšují schopnost mozku zachytit a zpracovat určité mnoţství podnětů. Zvyšují psychickou aktivitu, činorodost, hovornost, sebevědomí aţ k přeceňování vlastních sil, sniţují ospalost a pocit hladu. K explozi jejich zneuţívání došlo v Evropě zhruba v padesátých letech 20. století, v našich podmínkách jde o jednu z nejčastějších forem závislostí (Jindrová [on-line], 2009). Obr. č. 11 a 12: Pervitin (Pervitin [on-line], 2009) Somatické a psychické komplikace váţné somatické komplikace, zvláště při injekční aplikaci, se týkají infekcí v koţních jizvách, přenosu nemocí z nesterilních jehel, např. infekční ţloutenky, AIDS. Dochází i k postupné devastaci ţilního systému v končetinách. Jinou komplikaci tvoří sebevraţedné pokusy, zvýšení krevního tlaku, bazálního metabolismu, třes, pocení. Jako psychické komplikace se objevují nejprve citové změny a otupělost, dochází k prolomení vnitřních bloků s následným asociálním jednáním. Později se můţe projevit paranoidní psychóza, která po vysazení amfetaminu během několika dnů odezní (Jindrová [on-line], 2009). Slangové výrazy: speed, piko, perník, peří, péčko, čeko, pedro, pergo... (Ganery, 2001) 23

24 6) Návykové látky vyvolávající závislost kathového typu Katha jedlá, latinsky Catha edulis, je africký keř či stromek obsahující alkanoid zvaný cathin (= kathin, kathinon) s excitačními a omamnými účinky, které somaticky i psychicky působí podobně jako amfetaminy. Nejčastější způsob poţívání představuje ţvýkání listů kathy nebo pití ve formě nálevu. Typ kathové závislosti je rozšířen hlavně v arabských zemích a ve východní Africe, zvláště v Etiopii a Jemenské republice, atd., kde je znám téměř dva tisíce let (Jindrová [on-line], 2009). Obr. č. 13: Katha (Catha edulis [on-line], 2009) Somatické a psychické komplikace - v oblasti somatické dochází k poruchám trávicím, srdečním, ke kachexii, k chátrání nervové soustavy a k poklesu pohlavního pudu. V psychické oblasti se vyskytují mrákotné stavy, úpadek intelektu, charakterové poruchy (degradace hodnotové orientace, ztráta smyslu pro povinnost) - (Jindrová [online], 2009). 24

25 7) Návykové látky vyvolávající závislost halucinogenového typu Speciální skupinu mezi návykovými látkami tvoří halucinogeny, způsobující psychickou alteraci podobnou psychóze. V popředí hlubokých psychických změn stojí poruchy vnímání, připomínající halucinace, dále opojné stavy, pocity beztíţe, odosobnění, ztráta vůle a sebekontroly. Protoţe vesměs nejde o pravé halucinace, označují se někdy tyto látky jako prostředky psychedelické, mění-li vědomí, pak jako psychodysleptické. Mohou mít povahu přírodní nebo syntetickou (Jindrová [on-line], 2009). Halucinogeny přírodní typu Najdeme je v některých houbách, kaktusech, kořenu mandragory, nati Atropy belladonny (rulíku zlomocném). V přírodní podobě byly tyto látky známy ve středověku a pouţívány k rozmanitým magickým praktikám. Přírodně halucinogenní drogy ţivočišného původu toxické produkty jsou vylučovány kůţí, nejvíce prozkoumány u ropuch bufoteniny; bufogeniny a bufotoxiny. Obr. č. 14: Muchomůrka červená (Muchomůrka červená [on-line], 2009) 25

26 Obr. č. 15 a 16: Lysohlávky (Otrava z lysohlávky [on-line], 2009) Obr. č. 17: Peyotl, kaktus obsahující meskalin. (Pět rostlin konopí a 40 houbiček bude jen přestupek, řekla vláda [on-line], 2009) 26

27 Obr. č.18: Kořen mandragory (Mandragora lékařská [on-line], 2009) Obr. č. 19: Rulík zlomocný (Atropa belladonna [on-line], 2009) 27

28 Obr. č. 20: Ropucha obrovská (Ropucha obrovská [on-line], 2009) Halucinogeny syntetického typu Ze syntetických halucinogenů je nejznámější LSD (vyrobený v roce 1943), který se v posledních desetiletích stal jednou z hlavních omamných látek a podařilo se mu prosadit na úkor kokainu, morfinu a marihuany (Jindrová [on-line], 2009). Obr. č. 21: LSD (LSD-25 [on-line], 2009) 28

29 Obr. č. 22: Extáze (MDMA [on-line], 2009) Somatické a psychické komplikace u některých halucinogenů (LSD) je váţné podezření na mnohačetné poškození plodu v průběhu těhotenství. Psychické komplikace spočívají v moţnosti vyvolání skryté schizofrenie, sebevraţdy, frustrace (Jindrová [on-line], 2009). Rozdělení a slangové výrazy: (Slangové výrazy pro drogy [on-line], 2009) a) Syntetické LSD kyselina, acid, papírek, sluníčko, geláč, atd. MDMA (Extáze) éčko, tableta, X, XTC, droga lásky, atd. Směs halucinogenů, nejčastěji obsahující LSD trip b) Přírodní (látky obsaţené v některých rostlinách, kaktusech, houbách) Mescalin, psilocybin, psilocin Přírodně halucinogenní drogy ţivočišného původu kůţe ropuchy (bufoteniny; bufogeniny a bufotoxiny) i jiné durman, rulík, blín, muškátový oříšek 29

30 8) Návykové látky vyvolávající závislost analgetikového typu Analgetika-antipyretika jsou syntetické látky tlumící centrální vnímání bolesti. Sniţují zvýšenou teplotu, mají nespecifický protizánětlivý účinek. Podle toho, který účinek převaţuje, se uţívá název analgetikum, antipyretikum, antirevmatikum. Důvodem jejich zneuţívání je i euforizující vliv. Tyto prostředky byly dlouho povaţovány za relativně neškodné. Jejich spotřeba dosahuje i u nás značné výše. Závislost na analgetikách je v České republice povaţována za jednu z nejrozšířenějších látkových závislostí vůbec (Jindrová [on-line], 2009). Obr. č. 23: Analgetika (MDMA [on-line], 2009) Somatické a psychické komplikace nebezpečí závislosti je spojeno s poruchou krvetvorby a s výskytem leukémie. Často se dostavují zaţívací potíţe a nevolnost, zvyšuje se pravděpodobnost výskytu chronických zánětů ledvin. Psychické příznaky mají charakter emočních poruch, především rozkolísanost nálad s častějším vychýlením směrem k pokleslostí aţ k rozladění. Současně se zvyšuje nekritičnost, neschopnost přiměřeně zhodnotit svůj výkon, vztah k okolí, schopnosti a moţnosti (Jindrová [on-line], 2009). 9) Návykové látky vyvolávající závislost na anxiolytikách Anxiolytika (trankvilizéry) tvoří skupinu syntetických látek uţívaných při léčbě úzkostných stavů, psychického napětí, podráţděnosti či jiných emočních poruch 30

31 (např. benzodiazepiny, diazepam). barbituráty (Jindrová [on-line], 2009). Jsou zneuţívány podobným způsobem jako Obr. č. 24: Diazepam (Valium [on-line], 2009) Somatické a psychické komplikace ze somatických příznaků se můţe objevit svalová slabost, dráţdění očních spojivek, bolesti hlavy. Psychické komplikace spočívají v nárůstu nenávistných pocitů, nepřiměřeném chování, poruchách spánku (Jindrová [online], 2009). 10) Návykové látky vyvolávající závislost na těkavých látkách Výpary těkavých látek (éteru, toluenu, trichloretylenu, acetonu, benzinu, atd.) mohou ovlivnit činnost centrální nervové soustavy, navodit stavy pseudoeuforie, neovladatelnou veselost, poruchy vnímání, vědomí. Jejich halucinogenní efekt je tím větší, čím je abuzér mladší. Zneuţívány jsou většinou čicháním, častěji mládeţí ve skupinách neţ individuálně. Dospělí tyto látky uţívají málo. Pro obtíţné dávkování patří k látkám s největší úmrtností (Jindrová [on-line], 2009). 31

32 Obr. č. 25: Toluen (Mezi školáky v Brně prý přibývá dětí čichajících toluen [online], 2009) Somatické a psychické komplikace skupina těkavých látek je poměrně široká a z hlediska účinku na lidský organismus značně nesourodá. Ze somatických komplikací se popisují poškození sliznice dýchacího a zaţívacího ústrojí, poškození jater, nervové soustavy, poruchy tvorby spermií a poruchy krvetvorby. Některá poškození jsou podobná jako u alkoholismu, ale nastupují podstatně dříve. V psychice se projevuje neklid, úzkosti, deprese, poruchy vědomí, vyhasínají vyšší city. Dochází k uzavření se a k izolaci fyzické a psychické, sníţení produktivity, selhávání při plnění běţných povinností. Později se začínají rozvíjet psychiatrické příznaky (Jindrová [on-line], 2009). 11) Návykové látky vyvolávající závislost na tabáku Základ tabakismu tvoří konzumace přírodních látek, především nikotinu, obsaţených v tabákových listech. Běţné je kouření tabákových výrobků, nejčastěji cigaret. Při spalování tabáku se uvolňuje řada škodlivých látek, patří k nim oxid uhelnatý i uhličitý, dehet, amoniak, aceton, kyanovodík a další. Méně častou formu poţívání představuje šňupání tabáku, případně ţvýkání tabákových listů. Tabák je 32

33 vyhledáván pro subjektivní pocity uvolnění, uklidnění, sníţení pocitu hladu, ale i udrţení pozornosti. Vedle alkoholismu a kofeinismu patří tabakismus mezi nejrozšířenější látkové závislosti na světě. Jako ostatní psychotropní látky nikotin vstupuje do vzájemného vztahu s ostatními drogami. Klinicky je známý jev současného nadměrného kouření se zvýšenou spotřebou kofeinu nebo alkoholu (Jindrová [on-line], 2009). Obr. č. 26: Tabák (Tabák [on-line], 2009) Somatické a psychické komplikace - k somatickým důsledkům patří chronická onemocnění dýchacích cest a zaţívacího traktu, stahování průsvitu cév a zvýšení četnosti chorob oběhového systému (skleróza, infarkty). Objevují se potíţe smyslového ústrojí (ztráta čichu, chuti, nejasné vidění, nedoslýchavost). Velmi těţce je postiţen nervový systém, zvyšuje se nebezpečí vzniku rakoviny dýchacích orgánů a močového měchýře. Z dalších příznaků se uvádějí omezení potence a plodnosti, závratě, třesy a nespavost (Jindrová [on-line], 2009). 33

34 Obr. č. 28: Tabák (Jsou alkohol a tabák důleţitější neţ zdraví a vzdělávání? [on-line], 2009) Tabakismus ovlivňuje psychiku poruchami pozornosti, sníţenou výkonností v činnostech náročných na myšlení. (Obojí je zapříčiněno oxidem uhelnatým, krevním jedem, který tlumí transport kyslíku ke tkáním blokováním hemoglobinu) - (Jindrová [on-line], 2009). 12) Návykové látky vyvolávající závislost na kofeinu Kofein je přírodní alkaloid obsaţený v kávě, čaji, kakau, kole a guaraně. Projevuje se psychostimulačním účinkem. Poţívá se v nálevech nebo odvarech pro zvýšení psychické i fyzické výkonnosti, sníţení pocitu únavy, zlepšení nálady, ale i pro chuťové vlastnosti pochutin, v nichţ je obsaţen (Jindrová [on-line], 2009). 34

35 Obr. č. 29: Kávovník arabský (Botanika kávy [on-line], 2009) Somatické a psychické komplikace v somatické oblasti se projevují neurčité potíţe zaţívací, poruchy spánku, srdeční arytmie. Zvaţován je vztah k rakovině močového měchýře a slinivky břišní i teratogenní účinky. Obr. č. 30: Praţená kávová zrna a mletá káva (Kofein [on-line], 2009) 35

36 V psychice se můţe objevit stísněná, úzkostná nálada, podráţděnost. Kofein nemění osobnost (Jindrová [on-line], 2009). 2.2 Nebezpečí spojená s užíváním drog Mnozí lidé vyzkoušeli nějakou drogu, aniţ by se jim něco stalo. Mohou to povaţovat za štěstí. Uţívání nelegálních drog je natolik riskantní a nepředvídatelnou záleţitostí, ţe se nikdy neví, v jakém stavu se budou uţivatelé po uţití drogy nacházet. Můţe to vyjít skvěle a je třeba napadne, proč s tím všichni dělají takové cavyky. Ale také to můţe dopadnout osudově mohou se předávkovat a zemřít. Rizika spojená s uţíváním drog: 1) Užití nadměrné dávky nemusí k němu dojít úmyslně, ale dát si větší dávku, neţ bylo původně zamýšleno, je neuvěřitelně snadné. Cena za takovou chybu je vysoká. Uţivatel nad sebou můţe ztratit kontrolu, coţ je děsivá zkušenost, nebo se můţe dokonce zhroutit a zemřít na předávkování. 2) Vznik závislosti uţívá-li se po nějakou dobu stále stejná droga a k dosaţení původního účinku se musí její dávka zvyšovat, pak můţe dojít ke vzniku závislosti. Drogy mohou ovládnout celý lidský ţivot, pohltit všechen čas, veškerou energii a všechny peníze. 3) Míchání drog nikdy není dobré uţívat současně několik druhů drog. Hned prvním rizikem je závislost na vícero látkách. Samozřejmě vedlejší účinky jsou několikanásobně silnější, neţ by tomu bylo u jedné drogy. Pokud se smíchá alkohol s látkami, které mají tlumivý účinek, jako například léky na uklidnění, opiáty, rozpouštědla, v lepším případě dochází ke zvracení víc neţ kdy předtím, v horším k úmrtí. 4) Nevypočítatelnost jejich účinků - není moţné předem odhadnout, jak budou různé drogy působit na různé lidi. Výsledek závisí na celé řadě nejrůznějších skutečností, zvláště na tom, o jakého člověka jde, jakou má náladu, jaké mnoţství drogy si vezme, jak je droga čistá a jakým způsobem se dostane do 36

37 těla. Zda se kouří, polyká jako tableta, šňupe, nebo se vstřikuje injekční stříkačkou. 5) Vedlejší tělesné účinky zvracení, bolesti hlavy, bolesti ţaludku, sníţení odolnosti vůči nemocem. Narkomani uţívající drogy dlouhou dobu přestávají pečovat o svůj vzhled. Pro ně je tím nejpodstatnějším droga a všechno ostatní se točí kolem ní. Pod vlivem drogy se zvyšuje nebezpečí úrazů i nehod. 6) Drogy a zákony pokud kdokoli kupuje, prodává nebo u sebe přechovává drogy, porušuje tím zákon a můţe být za takový trestný čin souzen a odsouzen. České zákony, které se týkají drţení, výroby a šíření drog, jsou neúprosné. Jsou však země, jejichţ zákony jsou ještě přísnější neţ u nás. Nehledě na to, ţe drogově závislý udělá pro drogu všechno, a proto se dopouští krádeţí a vloupání, aby získal potřebnou hotovost na svoji drogu (Ganeri, 2001). 37

38 2.3 Příznaky užívání drog Obecné příznaky: (Hédlová [on-line], 2005) - nevysvětlitelné a neobvyklé chování; - náladovost, úzkost, deprese, strach; - špatná nálada, letargie, únava; - neobvyklá lenost a nespolehlivost; - špatné výsledky ve škole či v práci; - zanedbávání vzhledu a stravy; - stálé popotahování, suchý kašel a loupání kůţe okolo rtů. Specifické příznaky: (Hédlová [on-line], 2005) - zorničky zúţené do velikosti špendlíkové hlavičky jsou projevem závislosti na heroinu či morfinu; - neklid, třes končetin, zmatenost, někdy podobné opilosti jsou příznaky závislosti na trankvilizérech (sedativech); - červené oči, nadměrné uvolnění a otupělost jsou příznaky uţívání konopí; - dezorientace nebo vydmutost prozrazují uţívače LSD (stejně jako děs při špatném tripu horror trip ). Pozornost bychom měli věnovat: (Hédlová [online], 2005) - neobvyklým zápachům či látkám tubám od lepidla, tabletám, kapslím či práškům, hnědozelenému tabáku, nedopalkům od ručně balených cigaret a jehlám pro podkoţní aplikaci; - netypickým prohřeškům např. krádeţím (jejichţ smyslem je získat prostředky na nákup drog); - změnám chování, zájmů, přátel; - rankám po vpichu jehly či podlitinám na vnitřní straně předloktí. 38

39 2.4 Historie drogových závislostí Historie uţívání drog je stará jako lidstvo samo. Např. vlastnosti makové šťávy byly doloţitelně známy na území starodávné Mezopotámie jiţ v době neolitu ( let př. n. l.). Ve starém Egyptě (14. století př. n. l.) se mák pěstoval na větších plochách a byl z něj vyráběn boţský lék proti bolesti opium. Obličeje sošek bohyní máku a makovic ze starověké Kréty (13. století př. n. l.) mají však zvláštní výraz extáze v opiovém opojení a jsou jedním z dokladů toho, ţe od pradávna byly známy nejen léčebné, ale i opojné vlastnosti opia. (Fišerová [online], 2007) Obr. č. 31: Historie kouření (Opiáty [on-line], 2009) Alkohol (ethylalkohol) má mezi drogami výjimečné postavení, patří mezi nejstarší, nejrozšířenější a nejvíce uţívané drogy, jeho zneuţívání má velice závaţné důsledky. (Fišerová [on-line], 2007) Sledovat dějiny uţívání alkoholu znamená sledovat vývoj celého lidstva. (Alkohol [on-line], 2009) Tradici má od nepaměti. Jiţ mezi prvními doklady o 39

40 pěstování obilovin byly nalezeny i stopy po výrobě kvašených nápojů. (Fišerová [on-line], 2007) Jednou z nejstarších kulturních rostlin je i konopí. Pochází pravděpodobně z centrální Asie, odkud se rozšířilo do Afriky a do Číny. Asi před pěti tisíci lety je konopí v Knize léčiv čínského lékaře Sheng-Nunga popisováno jako lék proti zácpě, revmatismu, malárii a dalším potíţím. I v indické literatuře (kolem roku 800 př. n. l.) je konopí uváděno jako lék proti mnoha nemocem a současně je popisováno i jeho uţití v duchovní sféře, např. při uctívání boha Višnu. (Fišerová [on-line], 2007) Účinky listů keře koka (Erythroxylon coca), obsahujících kokain, znají v Jiţní Americe pravděpodobně jiţ 5000 let. Podle starých indiánských legend (14. století) byl boţský list, který zarmoucené rozveselí, vyčerpané posílí a hladové nasytí, přinesen synem Slunce vyvolenému národu Inků. Jeho uţívání jako posilovacího prostředku pro usnadnění pohybu ve vysokých nadmořských výškách se udrţelo dodnes. (Vavřinková, Binder 2006, s. 55) Kokain byl navíc aţ do roku 1903, kdy byl nahrazen kofeinem, hlavní budivou sloţkou celosvětově oblíbené Coca-Coly. Dodnes je nicméně z chuťových důvodů kokový extrakt v coca-cole obsaţen - je ale jiţ zbaven stimulačně působícího alkaloidu. Odhaduje se, ţe firma Coca-Cola spotřebuje pro tyto účely kaţdoročně asi 175 tun koky. (Fišerová [online], 2007) 40

41 Obr. č. 32: Reklama na kokain (Kokain [on-line], 2009) Stejně tak vyuţívali běţci-poslové ve staré Habeši stimulačních účinků keře kath (Catha edulis), který dodnes roste vysoko v horách východní Afriky a jiţní Arábie. Asi dva tisíce let starý je další povzbuzující zvyk ţvýkání betelu rozšířený od Indie po řadu tichomořských ostrovů. Je to kousek ořechu z arekové palmy (Areca catechu obsahuje arecolin) s trochou vápna, vše zabaleno do betelového listu (Piper betle). (Fišerová [on-line], 2007) Důleţitou součástí dějin náboţenství snad ve všech částech světa byly halucinogenní drogy. Houbový kult indiánů Střední Ameriky je zhruba 4000 let starý a přeţívá částečně dodnes (např. boţské maso lysohlávky Psilocybe mexicana). Mezi tradiční halucinogeny patří i mexický kaktus peyotl (Lophophora Williamsi obsahuje meskalin) nebo amazonská epena šňupací prášek z kůry stromu virola (Virola calophylloidea). Námel paličkovice nachové, latinsky Claviceps purpurea (obsahuje LSD), býval v Evropě v době středověku příčinou poměrně častých i hromadných otrav ţitem (epidemie označované jako svatý oheň ). Zlou pověst měly i tzv. drogy nočních stínů, jako kořen mandragory, bobule rulíku zlomocného, semena blínu nebo durmanu, apod. (Fišerová [on-line], 2007) Drogy byly uţívány nejprve jako léčivé, později jako opojné prostředky. Naši dávní předkové přistupovali k opojným vlastnostem drog obvykle 41

42 s úctou a respektem jako k boţským silám. Nicméně teprve s dobou velkých objevů v 19. století, s rozvojem farmaceutického průmyslu a farmaceutického výzkumu dochází k opravdu masovému rozšiřování drog zejména v Evropě a Severní Americe. V 19. století byly izolovány alkaloidy morfin (1805), kofein (1820), nikotin (1828), atropin (1833), kokain (1859), efedrin (1887). Celá řada těchto látek se začala záhy vyrábět komerčně, např. morfin (Merck od r. 1828), kokain (Merk od r. 1862), heroin (Bayer od r prostředek proti kašli a k uklidnění). (Fišerová [on-line], 2007) V polovině 19. století podle odhadů pravidelně uţívaly drogy stovky milionů lidí (kolem roku milionů lidí opium, aţ 300 milionů lidí konopí a 10 milionů lidí koku). Další dosud neznámé rozměry účinků některých drog přinesl převratný vynález injekční jehly r Původně léčebné vyuţití intravenózní aplikace látek zároveň také rozšiřuje moţnosti zneuţívání drog. Na přelomu století a ve dvacátých letech 20. století můţeme opět pozorovat nárůst drogových závislostí. Současně prudce narůstají i dopady společenské, zdravotní a sociální. V této době jsou zahájena mezinárodní jednání o narkotikách (opiové konference v Šanghaji v r. 1909, Haagu v r a Ţenevě v r. 1925) a v jednotlivých zemích postupně vznikají protidrogové zákony (Fišerová [on-line], 2007). Od počátku 20. století vede společenské hodnocení k postupnému rozdělení drog na legální (alkohol, nikotin) a nelegální (kokain, heroin, konopí, atd.). Výroba nelegálních drog je zakázána a trestána (např. výroba heroinu je nelegální od r. 1925). V případě důleţitých léčiv jsou pak velmi zpřísněna pravidla zacházení s těmito látkami. Postupně dochází k růstu ilegálních překupnických mezinárodních organizací, k ilegální syntéze řady nových drog (zejména nové halucinogeny a stimulanty). V roce 1961 byla uzavřena Jednotná mezinárodní dohoda OSN o zákazu všech drog škodlivých lidem (Single Convention on Narcotic Drugs), posílená dalšími dohodami. Závislosti na omamných látkách (včetně závislosti na alkoholu a nikotinismus) začínají být posuzovány jako chronická onemocnění CNS. Stále výraznější je snaha o léčení a prevenci závislostí. Přesto se ve světě zvyšuje počet lidí závislých na drogách, navíc se rozšiřuje spektrum uţívaných drog. (Vavřinková, Binder, 2006) 42

43 3. KRIMINALITA MLÁDEŢE Kriminalita neboli zločinnost bývá definována jako výskyt trestného chování vyjádřeného souhrnem trestných činů spáchaných na určitém území ve vymezeném časovém úseku. (Kasíková, 2007, s. 362) Je závaţným neţádoucím společenským jevem. Svými následky způsobuje značné morální i materiální škody, které negativně ovlivňují budování společnosti. (Trestní právo [on-line], 2009) Kriminalita mládeže je součástí celkové kriminality a zahrnuje jednání osob do věku 18 let, jehoţ důsledkem je překročení právních a společenských norem, coţ je charakteristické pro trestný čin. Osoby ve věku let se označují jako mladiství a jsou ze zákona trestně odpovědní s jistým omezením. Osoby mladší 15 let nejsou trestně odpovědné, spáchá-li však dítě mezi 12. aţ 15. rokem věku čin, za který lze dle trestního zákona uloţit výjimečný trest, můţe se takovému jedinci uloţit v občanskoprávním řízení ochranná výchova, kterou uloţí příslušný soud (Kriminalita a delikvence [on-line], 2009). Trestná činnost dětí a mladistvých se v mnoha ohledech liší od trestné činnosti ostatních věkových skupin pachatelů. Mládeţ páchá trestnou činnost častěji se spolupachateli a ve skupině. Trestná činnost je ve většině případů páchána ţivelně pod vlivem momentální situace. Impulsem pro trestnou činnost je v řadě případů alkohol, případně jiná návyková látka zvyšující agresivitu a nepřiměřené reakce. Příprava trestné činnosti je nedokonalá, obvykle schází prvek plánování, častá je i nedostatečná příprava vhodných nástrojů ke spáchání trestného činu. Trestná činnost se vyznačuje neúměrnou tvrdostí, která se projevuje devastací, ničením předmětů a znehodnocením zařízení. Některé znaky způsobu spáchání trestné činnosti souvisejí se somatickými znaky pachatele, např. vyšší rychlostí pohybu, mrštností, obratností, menší postavou a niţší váhou. Výběr předmětu útoku je určován jiným hodnotovým systémem neţ u dospělých. Mladí pachatelé často odcizují předměty, které momentálně potřebují nebo které se jim vzhledem k věku líbí (např. automobily, motocykly, videa, televizory, oblečení, zbraně, noţe, alkohol, cigarety, léky, apod.). Věci získané z trestné činnosti bývají rozdělovány ve skupině. Finanční prostředky se zpravidla utrácejí společně. Při 43

44 dělení je patrná hierarchie a podíl na spáchané trestné činnosti (Kriminalita a delikvence [on-line],2009). Kriminologické výzkumy a zkušenosti sociálních pracovníků, policistů, trestních soudců a státních zástupců i personálu věznic potvrzují, ţe pachatelé trestné činnosti mají celou řadu společných sociálních charakteristik a společných zkušeností, které do značné míry předurčují jejich asociální vývoj. K nejtypičtějším patří dysfunkční rodina, změna opatrovnických vztahů v dětství a dospívání, problémy související se školní docházkou, ztroskotání v povolání, generační úpadek, nízký sociální statut, sociální a kulturní vyloučení, nestrukturovaný volný čas trávený převáţně mimo rodinu a s vrstevníky, poruchy chování a nezvládnutelnost, sníţený intelekt, drogová a alkoholová závislost, extrémistické postoje, apod. (Kriminalita a delikvence [on-line], 2009) Děti se nejčastěji vloupávají do tzv. ostatních objektů (sklepy, půdy, kočárkárny, garáţe, do opuštěných domů, apod.), poškozují cizí věci (často sprejerství), páchají prosté krádeţe v ostatních objektech a krádeţe věcí z automobilů. Za tyto činy dětí do 15 let věku dítěte zodpovídají rodiče, jelikoţ nejsou trestně odpovědné. V případě způsobené škody rozhoduje v občansko-právním řízení soud (podle znaleckého posudku odhadujícího výši škody) o náhradě škody nebo můţe nařídit ochrannou výchovu. (Kriminalita a delikvence [on-line], 2009) Výhodné je rodičovské pojištění proti škodám způsobeným dětmi. Pojištění uhradí způsobenou škodu, která mnohdy dosahuje mnoha desítek tisíc korun (zapálený stoh, budova, lesní porost, poškozená karoserie automobilu, výkladní sklo, atd.). (Vývoj kriminality mládeţe po roce 1990 [on-line], 2002) 44

45 3.1 Příčiny kriminality mládeže Motivy, pohnutky a příčiny, které vedou děti a mládeţ k takovéto činnosti, protispolečenskému chování, jsou různorodé. Základem boje s trestnou činností dětí je výchova v rodině. Zejména zde se tvoří počátky poznání a chápání sloţitých vztahových otázek jak v samotné rodině, tak i ve společnosti. Odtud se utvářejí názory a morální kvality kaţdého jedince (Kriminalita mládeţe [on-line], 2009). V prvním, velmi odpovědném období dítěte přísluší rodině rozhodující role při výchově plně hodnotného člena společnosti. Odvíjí se od toho, jak prošlo dětství, kdo vedl dítě za ruku v dětských letech, co se dostalo do jeho rozumu a srdce z okolí, jeţ je obklopovalo, od toho závisí v rozhodující míře, jakým člověkem se stane v dospělosti (Kriminalita a delikvence [on-line], 2009). Není, a nikomu ani nemůţe být lhostejné, vychovává-li rodina dítě s pokrokovými názory na ţivot ve společnosti, nebo morálně i charakterově nestálého jedince s deformovanými názory na ţivot, a svým způsobem tedy člověka, u kterého se tak mohou vytvořit předpoklady vedoucí k nerespektování a v krajním případě k porušování zákonů. Proto výchova v rodině nemá a ani nemůţe mít soukromý charakter, ale je váţnou společenskou funkcí, plněním zodpovědné občanské povinnosti (Kriminalita a delikvence [on-line], 2009). Mnohdy v důsledku nesprávného pochopení cílů metod výchovy rodiče slepě své dítě obklopují pohodlím, ochraňují je od elementárních zátěţí, snaţí se dítěti ulehčit ţivot a plnit mu jakákoliv přání. Rodiče tak vychovávají z dítěte samolibého člověka, snaţícího se dosáhnout pohodlného ţivota, postrádajícího jakékoliv pracovní návyky, neprojevujícího snahu čestně pracovat a čestně ţít, a naopak se snahou dosáhnout pohodlného ţivota, a to i za cenu porušení zákona (Kriminalita a delikvence [on-line], 2009). Proto výchova dětí v rodině především vyţaduje, aby byl v rodině vytvořen harmonický soulad mezi rodiči a samozřejmě i mezi rodiči a dětmi. Příklad rodičů je ten nejlepší výchovný prostředek, který můţe v kaţdém směru ovlivnit výchovu, a tím i formování názorů na ţivot v rodině, v kolektivu a společnosti (Kriminalita a delikvence [on-line], 2009). 45

46 Naopak, rozpory mezi rodiči, a ještě hůře rozpad rodiny, působí u dítěte váţné psychologické krize, oslabují rodičovský dohled nad výchovou a vytvářejí neţádoucí podmínky pro působení škodlivých vlivů na dosud ne zcela ujasněné názory dospívající mládeţe a představy o vzájemných vztazích mezi lidmi, o morálních cennostech a úkolech jedince nebo kolektivu v podmínkách společnosti (Kriminalita a delikvence [on-line], 2009). Naše společnost vynakládá značné prostředky a úsilí na výchovu mládeţe, mladé generace. Výchova a formování společenských postojů dětí a mladistvých, jejího správného politického a angaţovaného přístupu k budování společnosti je nesnadnou a významnou povinností nejen rodičů, ale i vychovatelů, učitelů a všech lidí, kteří mladou generaci obklopují. Proto se nesmí nic ponechat náhodě, nic zanedbat při jejich výchově k ţivotu a vedení společnosti (Kriminalita a delikvence [on-line], 2009). Vedle rodiny, školy, pracovního kolektivu, které formují harmonický vývoj společnosti, hrají neméně váţnou roli ve výchově člověka takové faktory, jako je vliv prostředí, ve kterém tráví svůj volný čas, a osoby, se kterými se stýká. (Kriminalita a delikvence [on-line], 2009) Vedle recidivy trestné činnosti z hlediska společenské nebezpečnosti je nejzávaţnějším problémem četnost, dynamika a struktura trestné činnosti mladé generace (dětí ve věku 6 15 let, mladistvých od 15 do 18 let, přičemţ nesmíme zapomínat na mladé dospělé od 18 do 30 let). Harmonický a nerušený rozvoj kaţdé společnosti a její další budoucnost jsou zajištěny právě zdravým, harmonickým a nedelikventním vývojem mladé generace. Výchovný proces a formování mladé generace pozitivním směrem neprobíhá a ani nemůţe probíhat automaticky, a to ani za ideálních společenských podmínek. Této problematice musí být věnována soustavná pozornost ze strany všech státních, hospodářských a společenských orgánů, organizací a institucí. (Kriminalita a delikvence [on-line], 2009) Příčiny a podmínky delikvence dětí, kriminality mladistvých i kriminality mladých dospělých jsou obdobné jako u kriminality dospělých, ale existují zde některé zvláštnosti ovlivňující kriminalitu těchto populačních skupin. Je nutno konstatovat, ţe kriminalita dětí, mladistvých a do jisté míry i mladých dospělých má svá specifika, která zvláště vystupují do popředí ve velkých městech a průmyslových aglomeracích. 46

47 Proto také v boji proti kriminalitě mladé generace musí být nesporně vyuţito všech dostupných a účinných forem boje, aby se při jejich vyuţívání (praktické aplikaci) uplatňovaly specifické přístupy (Kriminalita a delikvence [on-line], 2009). Zvláště významné je pak hledání nových specifických forem prevence, profylaxe a výchovného působení na úseku boje proti kriminalitě celé mladé generace, zejména pak dětí a mladistvých. (Kriminalita a delikvence [on-line], 2009) 47

48 3.2 Delikvence Delikvence je pojem, jenţ popisuje protispolečenské chování a páchání trestných činů, které jsou v rozporu s právními, ale i mravními normami této společnosti. Toto označení má mnohem širší význam neţ slovo kriminalita, protoţe termín delikvence postihuje i takové jevy, které se neslučují s dobrými mravy, jako je například opilství, promiskuita, rvačky, projevy xenofobie, rušení veřejného pořádku, atd. (Kasíková, 2007). Dělení : (Dětská a juvenilní delikvence [on-line], 2009) Dětská delikvence delikvence dětí do 15 let, někdy je nazývána prekriminalitou. Typickým znakem je skupinovost, malá připravenost i promyšlenost. Jde o činy páchané převáţně spontánně, méně často jde o plánované a předem připravené akce. Neţádoucí aktivity těchto jedinců či skupin jsou směřovány převáţně proti majetku, jde i o neţádoucí jednání ve spojení s drogovou závislostí, méně často se pak setkáváme s násilnými činy. Juvenilní delikvence delikvence mladistvých ve věku 15 aţ 17 let (do dovršení 18 let), jednání mladistvých osob, jehoţ důsledkem je porušení společenských norem na takovém stupni společenské nebezpečnosti, který je charakteristický pro trestný čin. V tomto období dospívání, které je povaţováno za kritické, se formují hlavní rysy osobnosti. Vliv vrstevníků je velmi silný, vytvářejí se party. Vytrhnout mladého člověka z takové party je často nemoţné. Nejčastějšími delikty mladistvých jsou násilí proti jednotlivci či skupině, opilství a výtrţnictví, neoprávněné uţívání motorového vozidla, rozkrádání, vandalismus, toxikomanie, prostituce a gamblerství. Kriminalita mladých dospělých někdy je jinak pohlíţeno i na kriminalitu spáchanou ve věku (24 či 25) let. 48

49 3.3 Formy ústavní výchovy Účelem školských zařízení pro preventivně výchovnou péči je předcházení vzniku a rozvoji negativních projevů chování dítěte nebo narušení jeho zdravého vývoje, zmírňovat nebo odstraňovat příčiny nebo důsledky jiţ vzniklých poruch chování a přispívat ke zdravému osobnostnímu vývoji dítěte. Jsou to dětské domovy, diagnostické ústavy, výchovné ústavy a střediska výchovné péče. (Školská zařízení pro výkon ústavní výchovy, ochranné výchovy a pro preventivně výchovnou péči [on-line], 2009) 1. Dětské domovy Dětský domov pečuje o děti podle jejich individuálních potřeb. Ve vztahu k dětem plní zejména úkoly výchovné, vzdělávací a sociální. Účelem dětského domova je zajišťovat péči o děti s nařízenou ústavní výchovou, které nemají závaţné poruchy chování. Tyto děti se vzdělávají ve školách, které nejsou součástí dětského domova. Do dětského domova mohou být umisťovány děti ve věku zpravidla od 3 do nejvýše 18 let. Do dětského domova se rovněţ umísťují nezletilé matky spolu s jejich dětmi. (Školská zařízení pro výkon ústavní výchovy, ochranné výchovy a pro preventivně výchovnou péči [on-line], 2009) 2. Diagnostické ústavy Diagnostický ústav je zařízení, které přijímá děti dle zákona č. 109/2002 Sb., o výkonu ústavní výchovy nebo ochranné výchovy ve školských zařízeních a o preventivní výchovné péči ve školských zařízeních a o změně dalších zákonů, v platném znění. Diagnostický ústav poskytuje po dobu nezbytně nutnou péči dětem s nařízenou ústavní výchovou nebo uloţenou ochrannou výchovou. Na základě výsledků komplexního vyšetření, zdravotního stavu dětí a volné kapacity jednotlivých zařízení je umísťuje do dětských domovů, dětských domovů se školou nebo výchovných ústavů. (Školská zařízení pro výkon ústavní výchovy, ochranné výchovy a pro preventivně výchovnou péči [on-line], 2009) 49

50 3. Výchovné ústavy Výchovný ústav je příspěvkovou organizací s právní subjektivitou zřizovaný Ministerstvem školství, mládeţe a tělovýchovy a pečuje o děti starší 15 let se závaţnými poruchami chování, u nichţ byla nařízena ústavní výchova nebo uloţena ochranná výchova. Ve vztahu k dětem plní zejména úkoly výchovné, vzdělávací a sociální a zřizuje se odděleně pro děti s nařízenou ústavní výchovou a uloţenou ochrannou výchovou, popř. jako výchovný ústav nebo výchovná skupina pro děti. (Školská zařízení pro výkon ústavní výchovy, ochranné výchovy a pro preventivně výchovnou péči [on-line], 2009) 4. Střediska výchovné péče Střediska výchovné péče (dále jen střediska) jsou od r součástí sítě školských zařízení preventivně výchovné péče a školských zařízení pro výkon ústavní výchovy a ochranné výchovy. Jejich cílem je předcházet vzniku a rozvoji negativních projevů chování dětí nebo narušení jejich zdravého vývoje, zmírňovat, nebo odstraňovat příčiny nebo důsledky jiţ rozvinutých poruch chování a negativních jevů v sociálním vývoji a přispívat ke zdravému osobnostnímu rozvoji dětí. (Školská zařízení pro výkon ústavní výchovy, ochranné výchovy a pro preventivně výchovnou péči [on-line], 2009) 50

51 4. PREVENCE Slovo prevence je latinského původu a znamená určitou soustavu opatření, která by měla předcházet nějakému neţádoucímu jevu, v tomto případě drogovým závislostem a kriminalitě. Taková opatření se nazývají preventivní. Prevenci dělíme : Primární prevence, která zkoumá předpoklady, podmínky a příčiny jevů, jimţ se má bránit, a hledá způsoby, jak jim předcházet; bývá zaměřena na veškeré obyvatelstvo. Sekundární prevence se snaţí příslušné jevy včas zachytit a bránit jejich prohlubování, šíření a podobně. Zaměřuje se na zvláště ohroţené skupiny, například mládeţ, menšiny nebo sociálně slabé. Terciární prevence se snaţí zabránit opakování, například trestných činů, onemocnění, drogové závislosti a podobně. Je zaměřena na osoby právě vyléčené, propouštěné z výkonu trestu a podobně. (prevence [on-line], 2010) V ţivotě dětí a mladistvých působí celá řada vnějších negativních vlivů, které mohou ovlivnit jejich budoucí přístup k drogám. Je to především rodina a její postoj k drogám, ale i škola, móda, hudební styl, kamarádi, reklama a především trávení volného času. Děti z rodin, kde se vyskytuje závislost, jsou více ohroţeny. Je proto vhodné uvaţovat o způsobech prevence v rodině např. na základě následujících zásad: získat důvěru dítěte; umět z dětmi mluvit o alkoholu a o drogách; předcházet nudě; vytvořit zdravá pravidla v rodině; být pro dítě nositelem dobrých hodnot; pomoci dítěti bránit se nevhodné společnosti; dobře spolupracovat při prevenci u dětí v rámci rodiny i mimo ni; posilovat zdravé sebevědomí dítěte; (Nešpor, 2000) 51

52 5. EMPIRICKÁ ČÁST 5.1 Výzkumný cíl Tvůrčí část této práce je zaměřena na výzkum drogové problematiky, která úzce souvisí s kriminalitou mládeţe, a především na to, jak můţe drogová závislost přispívat a ovlivňovat trestnou činnosti mladistvých. Cílem tohoto výzkumu je tedy zjistit, do jaké míry ovlivňuje drogová závislost kriminalitu mládeţe a ověřit vytýčené hypotézy. 5.2 Metodologie výzkumu Ke zpracování tvůrčí části bylo vyuţito metod empirického výzkumu, který byl proveden kvantitativním šetřením. Pro sběr informací bylo pouţito anonymního dotazníku, v němţ ţáci odpovídali na 23 otázek, týkajících se zmiňované problematiky. Dotazník byl sestaven z polozavřených otázek, kdy respondenti vybírali z více moţností, ale i otevřených otázek, kdy měli respondenti moţnost vlastního volného vyjádření (viz. příloha č.1). Zpracované odpovědi z dotazníků jsou vloţeny do tabulek a grafů. Při zpracování hypotéz bylo vyuţito programu Analysis a Statcalc ze softwarového balíku Epi Info (Dean A.G. et al. Epi Info, Verzion 6: A word processing, databáze, and statistick program for epidemiology on microcomputers. Atlanta: Center for Disease Kontrol and Prevention, ). 5.3 Hypotézy Drogová závislost s sebou nese řadu negativních jevů. Jedním z nich je vliv na růst kriminality. Je známo, ţe drogy odstraňují morální zábrany a pod jejich vlivem můţe dojít k výtrţnostem, vandalství, sexuálním deliktům, ale i ublíţení na zdraví. Trestná činnost je tedy s drogami úzce spjata a krutou daň si vybírají i děti a mladiství. Od toho se odvíjí stanovené hypotézy, které budeme v práci ověřovat. 52

53 Hypotézy: 1. Mladiství z neúplných rodin mají větší sklon k páchání trestné činnosti neţ mladiství z rodin úplných. 2. Mládeţ, která je drogově závislá, má větší sklon k páchání trestné činnosti neţ mládeţ, která ţádnou závislost nemá. 3. Krádeţe jsou typické více u chlapců neţ u dívek. 5.4 Průzkum ve školských zařízeních pro výkon ústavní a ochranné výchovy Autorka se zaměřila na mládeţ ve věku let ze školských zařízení pro výkon ústavní, ale i ochranné výchovy. Po domluvě se zástupci výchovných ústavů, dětského domova a diagnostického ústavu byl autorce sdělen počet moţných vzorků. Na tomto základě bylo odesláno 345 dotazníků do 11 výchovných ústavů. 53

54 5.5 Přehled dětských domovů a výchovných ústavů použitých při průzkumu Dětský domov a školní jídelna Vrchlabí (ředitelka PhDr. Alena Dědečková) Dětský domov se nachází v Podkrkonoší ve východních Čechách. Je školským výchovným zařízením, které zajišťuje hmotnou, výchovnou a sociální péči dětem a mládeţi, všem, kteří ze závaţných důvodů nemohou být vychováváni ve vlastní rodině a nemohou být osvojeni nebo umístěni v jiné formě náhradní rodinné péče. V zařízení je nepřetrţitý celoroční provoz. Rozdělení dětí do skupin při počtu 6 8 dětí se zachováním sourozeneckých vazeb umoţňuje diferenciaci dle potřeby včetně realizace individuálního přístupu v procesu výchovy. V rámci výchovného působení ve skupinách vychovatelé směřují k narušení nesprávných psychologických a sociálních vztahů dětí vhodným způsobem a motivací získávají jejich zájem o řádný všestranný vývoj. Výchovná práce se v průběhu jednotlivých činností uskutečňuje i za pomoci kolektivu ostatních dětí ve skupině. Konkrétní úkoly jsou řešeny v týdenních plánech činnosti. (O nás [on-line], 2010) V tomto zařízení bylo získáno 16 vyplněných dotazníků. Obr. č.30: DDŠ Vrchlabí (O nás [on-line], 2010) 54

55 Výchovný ústav, středisko výchovné péče HELP, střední škola a školní jídelna, Střílky (ředitel školy Mgr. Lubomír Ševčík) Výchovný ústav se svojí základní činností zaměřuje na výchovnou problematiku ústavu jako celku, jednotlivých výchovných skupin a dětí, vlastních klientů výchovného zařízení. Střední odborné učiliště a Učiliště tvoří jednotný celek školy při ústavním výchovném zařízení a základní činnost je zaměřena na získávání teoretických a praktických vědomostí, dovedností a návyků v rámci daného učebního oboru. VÚ nabízí pro své klienty tři učební obory: Zedník (tříletý učební obor), Stavební výroba (dvouletý učební obor) a Provoz společného stravování (dvouletý učební obor). Ţáci, kteří jsou umísťováni do výchovného ústavu, jsou přijímáni s ukončenou devátou třídou a jsou zařazováni do tříletého učebního oboru Zedník, s osmou třídou základní školy jsou zařazováni do dvouletého učebního oboru Stavební výroba a s šestou a sedmou třídou základní školy do dvouletého učebního oboru Provoz společného stravování. Jedná se o ţáky, kteří se vyhýbali povinné školní docházce na základní školu a z tohoto důvodu mají menší předpoklady pro zvládnutí daných učebních osnov. Učitelé proto nepřímo kladou větší důraz na praktickou výuku, kde je větší pravděpodobnost zvládnutí probírané tématiky i z důvodu, ţe u většiny ţáků je manuální zručnost na větší úrovni s předpokladem úspěšnějšího zařazení se jednotlivců na trhu práce po odchodu z výchovného zařízení do ţivota. VÚ také zajišťuje celoroční stravování, prádelnu a dalších technické úseky i zařízení pro hlavní výchovně vzdělávací program. Středisko výchovné péče HELP poskytuje pomoc dětem a mladistvým, kteří se ocitají v obtíţných ţivotních situacích, které je samotné ohroţují nebo poškozují. Zvláštní kapitolou je pomoc experimentátorům s drogou. Středisko poskytuje ambulantní pomoc, kterou mohou vyhledat zákonní zástupci dítěte, rodiče, pracovníci škol, ale zejména děti či mladiství sami i anonymně. (O nás [on-line], 2010) V tomto zařízení bylo získáno 20 vyplněných anonymních dotazníků od této skupiny respondentů. 55

56 Obr. č.31: VÚ Střílky (O nás [on-line], 2010) Výchovný ústav, dětský domov se školou, základní škola a střední škola, Šumperk (ředitel Mgr. Jiří Klaška) Je státním výchovně-vzdělávacím zařízením, přímo řízenou příspěvkovou organizací, kterou zřizuje Ministerstvo školství mládeţe a tělovýchovy ČR. Celková kapacita celého zařízení činí 48 dětí, jde o zařízení koedukované. Jeho úkolem i cílem je výchova a vzdělávání dětí se specifickými poruchami chování. Obr. č.32: VÚ Šumperk (Areál VÚ a DDŠ v Šumperku na Vyhlídce [on-line], 2010) 56

57 V prosinci 2007 se VÚ stěhoval z Koutů nad Desnou, protoţe tamní domeček jiţ nevyhovoval ani prostorově, ani z důvodů hygienických. Výstavbou moderního areálu byly získány prostory pro školu a školní jídelnu, domov pro 40 dětí a chráněné bydlení pro 8 dětí. Chráněné bydlení je plánováno k ubytování dětí, které mají ukončenou povinnou školní docházku a připravují se dalším studiem na budoucí povolání. (Úvod [on-line], 2010) Od respondentů z tohoto zařízení bylo získáno 28 vyplněných dotazníků. Výchovný ústav, dětský domov se školou, základní škola a školní jídelna, Králíky (ředitel VÚ Miroslav Zerzán) Výchovný ústav Králíky je zařízením pro výkon ústavní a ochranné výchovy. Jsou zde umístěni chlapci od šesti let do ukončení školní docházky. Je zde umístěno 50 chlapců. Ve většině případů pokračují ve výchovných ústavech pro mládeţ, kde se připravují na budoucí povolání v učebním oboru. Minimální část dětí se dostává domů zpět k rodině. Důvodem jejich umístění v tomto výchovném ústavu je záškoláctví, neplnění povinné školní docházky, krádeţe, násilná trestná činnost, loupeţná přepadení, fetování, předčasné sexuální zkušenosti. Podle ředitele Miroslava Zerzána ţijí chlapci sexuálním ţivotem od dvanácti, třinácti let. V tomto zařízení jsou čtyři třídy zvláštní školy a jedna třída základní. Ředitel VÚ se často potýká s útěky svých svěřenců. Zabránit jim v útěku se nedá, jsou schopni pouţít násilí. (Výchovný ústav pro děti a mládeţ v Králíkách [on-line], 2010) Od respondentů z tohoto ústavu bylo získáno 24 vyplněných dotazníků. 57

58 Výchovný ústav, Brandýs nad Orlicí (ředitelka Mgr. Eva Šplíchalová) Obr. č.33: VÚ Brandýs nad Orlicí (Zámek Brandýs nad Orlicí [on-line], 2010) Výchovný ústav v Brandýse nad Orlicí je odloučené pracoviště Výchovného ústavu v Králíkách. Zde jsou umístěna děvčata ve věku let. V současné době je v zařízení umístěno 15 dívek. Od respondentů z tohoto zařízeni bylo získáno 8 vyplněných dotazníků. Výchovný ústav, střední škola a školní jídelna, Kutná Hora (ředitel Mgr. Jiří Albrecht) Výchovný ústav v Kutné Hoře je zařízením pro výkon ústavní a ochranné výchovy. Je určen pro chlapce od 15 let s moţností středního vzdělání. Svým svěřencům nabízí výběr ze tří oborů: Hostitelská činnost, Práce a sluţby v lesnictví a Úklidové práce a sluţby. (Výchovný ústav pro mládeţ, Kutná Hora, [on-line]. 2010) Od klientů z tohoto zařízení bylo získáno 17 vyplněných dotazníků. 58

59 Výchovný ústav, dětský domov se školou, střední škola, ZŠ a školní jídelna Počátky (ředitel Mgr. Petr Hajný) Do ústavu jsou přijímány dívky prostřednictvím diagnostických ústavů a převáţně na základě soudního rozhodnutí; pobyt je tak nedobrovolný. Jde o dívky s výchovnými problémy. Většinou se jedná o záškoláctví, útěky z domova, ale i o váţnější přestupky. Některé dívky mají i zkušenosti s návykovými látkami a s prostitucí. Vzdělání zabírá největší část dne dívek. V ústavu je ZŠ se třemi aţ čtyřmi ročníky v jedné třídě. Funguje podobně jako jednotřídky na venkově. Pro učitele je to nesmírně náročná práce. Střední odborné učiliště má tři ročníky v samostatných třídách s tříletými učebními obory Provoz sluţeb a Kuchařka. Konfigurace ročníků je rozloţena tak, ţe kaţdým rokem se otevírá první ročník SOU a kaţdým rokem jeden ročník SOU ukončuje studium závěrečnými zkouškami. Vedle školních povinností svěřenkyně čeká řada úkolů a činností, které vykonávají i děti doma. Děvčata sama své prostředí uklízejí a sama si i perou, zašívají, pracují podle potřeby na zahradě anebo v parku. Oblíbené jsou ruční práce, rekreační sport a turistika. Aby mohla udělat radost svým blízkým doma a měla peníze na dárky, mají moţnost si přivydělat v rámci různých brigád. (VÚDM dnes [online], 2010) Od svěřenkyň z tohoto zařízení bylo získáno 27 vyplněných dotazníků. Obr. č.34: VÚ Počátky (Naše zařízení po rekonstrukci [on-line], 2010) 59

60 Výchovný ústav, střední škola a školní jídelna Jindřichův Hradec (ředitel Mgr. Pavel Vítkovský) Výchovný ústav v Jindřichově Hradci má celostátní působnost a jako jediný v rámci ČR pečuje o dívky ve věku 15 18(19) let, které pro své zdravotní, tělesné a psychické onemocnění nemohou být umístěny v běţném výchovném ústavu. Pro tuto potřebu jsou zřízeny čtyři výchovné skupiny pro dívky docházející do školy, jedna VS léčebně diagnostická pro dívky před zařazením do školy a jedna VS pro dívky zařazené do pracovní terapie, popř. procházející diagnostikou. Do ústavu se zařazuje mládeţ odpovídající ustanovením příslušných předpisů, zejm. Zákona č. 109/2002 Sb. po ukončení povinné školní docházky. Celková kapacita činí 36 lůţek, VÚ je vnitřně členěn do 6 výchovných skupin po 6 klientkách. Odborné učiliště při výchovném ústavu umoţňuje svým svěřenkyním navštěvovat dvouletý učební obor Šití prádla, který je zakončen závěrečnou zkouškou. Dokladem vzdělání je výuční list. Další moţností je navštěvovat praktickou školu, která připravuje ţáky s ukončenou povinnou školní docházkou během 1 roku na výkon jednoduchých činností. Dokladem o vzdělání je vysvědčení o závěrečné zkoušce. (Výchovný ústav [on-line], 2010) Od respondentek z tohoto zařízení bylo získáno 30 vyplněných dotazníků. Obr. č.35: VÚ Jindřichův Hradec (Novostavba ze zahrady [on-line], 2010) 60

61 Výchovný ústav pro mládež Pšov Podbořany (ředitel PhDr. Sáva Arabadţiev) VÚ Pšov je školské zařízení zřízené MŠMT ČR, je určeno pro výkon ústavní nebo ochranné výchovy. Věk chlapců v ústavu je ohraničen v rozmezí let, po prodlouţení ÚV nebo OV do 19 let věku dítěte. Děti jsou zařazovány do zařízení přímo diagnostickým ústavem nebo s jeho souhlasem (z jiných VÚ). Při VÚ je zřízena vedlejší hospodářská činnost, kde se přímo vykonává pracovní výchova chlapců. Kapacita činí 40 chlapců rozdělených do 5 výchovných skupin. Důvod zařazení do pracovně výchovné skupiny v tomto zařízení: - nařízení ÚV nebo OV v pozdějším věku, tím je znemoţněn nástup do ústavní péče s učebními obory; - chlapci s nezájmem o učení; - chlapci po vazebním stíhání nebo po výkonu trestu; - problémoví chlapci z ostatních výchovných ústavů a dětských domovů, a to chlapci narušující výuku, negramotní, po útěcích, po odhalení šikany apod. (Výchovný ústav [on-line], 2010) Od chovanců z tohoto zařízení bylo získáno 32 vyplněných dotazníků. Obr. č.36: VÚ Pšov (Areál [on-line], 2010) 61

62 Výchovný ústav, středisko výchovné péče Klíčov, ZŠ, praktická škola a školní jídelna Praha-Prosek (ředitel Mgr. Patrik Matoušů) Středisko výchovné péče Klíčov je školské zařízení, které poskytuje všestrannou, preventivně výchovnou péči dětem a mladistvým s poruchami chování. Obecnou náplní střediska je snaha o diagnostiku a nápravu výchovných problémů nebo negativních projevů chování, které nastaly u dítěte přibliţně od 6 do 18 let věku. Středisko pracuje nejen s jedincem, který se negativního chování dopouští, ale také s jeho nejbliţším okolím, jako je rodina a škola. Jedná se o dobrovolný a bezplatný typ odborné péče nabízený klientům a celým rodinám. Z hlediska organizační struktury jde o komplexní a strukturovaný systém péče. Středisko výchovné péče Klíčov je rozděleno na dvě ambulantní oddělení, dvě celodenní (stacionární) oddělení a jedno pobytové (internátní) oddělení. Tato oddělení spolu úzce souvisejí a spolupracují společně i v tom smyslu, ţe si navzájem podle indikace výchovného problému předávají klienty. Jednotlivé programy jsou určeny konkrétní cílové skupině klientů. Kapacita celého VÚ činí 64 míst. (Kdo jsme [on-line], 2010) Od chovanců z tohoto výchovného ústavu bylo získáno 48 vyplněných dotazníků. Obr. č.37: VÚ Klíčov (VÚ A SVP KLÍČOV [on-line], 2010) 62

63 Dětský diagnostický ústav, dětský domov se školou a středisko výchovné péče pro děti a mládež, Dobřichovice (ředitel Mgr. Jan Stárka) Diagnostický ústav Dobřichovice je školské zařízení pro děti, u nichţ se rozhoduje o dalším umístění do zařízení pro výkon ústavní nebo ochranné výchovy. Pokud je vydáno předběţné opatření a soud během vymezené doby nerozhodne o nařízení ústavní či ochranné výchovy, je zde předpoklad zkvalitnění péče v rodinném prostředí a děti jsou po nabytí právní moci rozsudku umístěny zpět domů nebo k příbuzným, kteří jsou schopni se o ně dostatečně postarat. Moţné je i svěření dětí do pěstounské péče. Po skončení zhruba dvouměsíčního diagnostického pobytu jsou děti s nařízenou ústavní výchovou (nebo tam, kde se k nařízení schyluje) dle závěrů komplexní diagnostiky rozmísťovány do různých typů školských zařízení dané sítě pro výkon ústavní či ochranné výchovy. Jde o dětské domovy, dětské domovy se školou (dříve výchovné ústavy) či speciální školy internátní. I u dětí s předběţným opatřením, které je, či výhledově bude, ukončeno návratem do rodinného prostředí, jsou závěry celostního posuzování prospěšné. Většinou jsou rodiče o chování dítěte průběţně informováni a pracuje se s nimi tak, aby se zvýšila šance dítěte v rodině uspět i bez reţimových opatření. Nejčastější důvody k přijetí dětí do DÚ Dobřichovice Důvody k zařazení dítěte do diagnostického ústavu mohou být na straně rodičů, širší rodiny či obecně sociálního prostředí, ve kterém dítě vyrůstá, nebo na straně dětí samotných (experimenty s drogami, potulky, útěky z domova, záškoláctví, krádeţe, šikana, vandalismus, agresivní projevy vůči okolí apod.). Scházejí se zde převáţně děti poznamenané nedostatečnou či nepřiměřenou primární péčí. V jejich rodinném zázemí se vyskytovalo například materiální či sociální a psychické zanedbávání, zneuţívání, týrání. V rodinné anamnéze se často vyskytuje rozvod, násilí mezi rodiči, alkoholismus jednoho či obou z rodičů, jejich pobyt ve vězení, citová labilita, sociální nepřizpůsobivost, duševní choroby, poruchy chování a delikvence u některého z rodičů. Pro některé děti, které pocit reálného rodinného souţití nikdy nezaţily nebo si ho jiţ nepamatují, je diagnostický ústav jen přestupní stanicí mezi dětským domovem a dětským domovem se školou (tj. dle dřívější klasifikace výchovným ústavem ). 63

64 Škola v tomto zařízení Počet a sloţení vzdělávaných dětí se tedy mění dle momentálního naplnění diagnostického ústavu. Péči vyuţívají jak děti schopné plnit poţadavky běţných základních škol, tak děti se speciálními vzdělávacími potřebami tj. ze speciálních škol či základních škol praktických. (O nás [on-line], 2010) Od dětí z tohoto zařízení bylo získáno 30 vyplněných anonymních dotazníků. Obr. č.39: DÚ Dobřichovice (O nás [on-line], 2010) 64

65 5.6 Analýza výsledků výzkumu Odesláno bylo 345 dotazníků do 11 výchovných ústavů. Vráceno bylo 280 vyplněných dotazníků ze všech jedenácti ústavů. Zkoumaný vzorek tvoří svěřenci s nařízenou ústavní a ochrannou výchovou ve věku let. Graf č. 1 Návratnost dotazníků nevyplněno 19% vyplněno 81% Z oslovených zařízení se vrátilo 280 vyplněných dotazníků, návratnost činí 81%. Tab. č. 3: Návratnost dotazníků z jednotlivých zařízení Název zařízení odesláno vyplněno nevyplněno DDŠ Vrchlabí VÚ Střílky VÚ Šumperk VÚ Králíky VÚ Brandýs nad Orlicí VÚ Kutná Hora VÚ Počátky VÚ Jindřichův Hradec VÚ Pšov-Podbořany VÚ Klíčov DÚ Dobřichovice celkový počet %

66 Graf č. 2 Pohlaví respondenta dívky 49% chlapci 51% Zastoupení pohlaví respondentů v tomto výzkumu je relativně vyrovnané. Na kladené otázky z dotazníků odpovědělo 49% dívek a 51% chlapců. Tab. č. 4: Pohlaví respondentů Název zařízení Dívky Chlapci celkový počet obou % pohlaví DDŠ Vrchlabí VÚ Střílky VÚ Šumperk VÚ Králíky VÚ Brandýs nad Orlicí VÚ Kutná Hora VÚ Počátky VÚ Jindřichův Hradec VÚ Pšov-Podbořany VÚ Klíčov DÚ Dobřichovice celkový počet

67 Graf č. 3: Věk respondentů (četnost uvedena v %) let 14 let 15 let 16 let 17 let 18 let Tab. č. 5: Věk respondentů 13 let 14 let 15 let 16 let 17 let 18 let celkem DDŠ Vrchlabí VÚ Střílky VÚ Šumperk VÚ Králíky VÚ Brandýs n/o VÚ Kutná Hora VÚ Počátky VÚ Jindřichův Hr VÚ Pšov-Podbořany VÚ Klíčov DÚ Dobřichovice celkem % Zkoumaným vzorkem byli mladiství s nařízenou ústavní, ale i ochrannou výchovou ve věkovém rozmezí let. Nejméně je třináctiletých, které zaplnili pouze 2%. Mladiství ve věku 14 let 16%, 15 let 27%, 16 let 26%, 17 let 25% a 18 let 4%. Nejpočetnější skupina v tomto vzorku dospívajících je ve věku let. 67

68 Tab. č. 6: Deset nejoblíbenějších koníčků u chlapců Počet % 1. Fotbal Počítač, Internet Florball Stolní tenis Cyklistika Nohejbal Hudba Tanec (Break dance) Posilování Plavání Tab. č. 7: Deset nejoblíbenějších koníčků u dívek Počet % 1. Tanec Hudba Malba, kresba Kamarádi Plavání Četba Zpěv Sport Jízda na koni Drogy Podle pohlaví se uvedené koníčky značně liší. Chlapci dávají přednost sportu, hrají rádi na počítači či chatují na internetu a dívky rády tančí, poslouchají hudbu, malují či kreslí. Další uvedené koníčky obou pohlaví jsou vypsány v příloze. 68

69 Graf č. 4 Školu, kterou navštěvují (četnost uvedena v %) základní škola střední škola bez maturity střední škola s maturitou praktická škola pracovní proces Tab. č. 8: Školu, kterou respondenti navštěvují ZŠ SOU SOŠ PŠ PP CELKEM DDŠ Vrchlabí VÚ Střílky VÚ Šumperk VÚ Králíky VÚ Brandýs n/o VÚ Kutná Hora VÚ Počátky VÚ Jindřichův Hr VÚ Pšov-Podbořany VÚ Klíčov DÚ Dobřichovice CELKOVÝ POČET % Nejpočetnější skupina respondentů navštěvuje ještě Základní školu (57%). Střední školu ukončenou závěrečnou zkouškou a získáním výučního listu navštěvuje 34% dotázaných. Na střední školu s maturitou dochází pouze 3% z tohoto vzorku mladistvých. Praktickou školu navštěvuje 6% a 1% mladistvých je jiţ zapojeno v pracovním procesu. 69

70 Graf č. 5: Rodina respondenta (četnost uvedena v %) úplná neúplná jiní příbuzní pěstouni Tab. č. 9: Rodina respondenta úplná neúplná jiní příbuzní pěstouni celkem DDŠ Vrchlabí VÚ Střílky VÚ Šumperk VÚ Králíky VÚ Brandýs nad Orlicí VÚ Kutná Hora VÚ Počátky VÚ Jindřichův Hradec VÚ Pšov-Podbořany VÚ Klíčov DÚ Dobřichovice CELKEM % Úplnou rodinou se můţe pochlubit 35% dotázaných. Z neúplné rodiny pochází nejpočetnější skupina 53% respondentů. U sestry, bratra, strýce nebo tety jsou 3% dotázaných a 9% mládeţe vychovávají pěstouni. 70

71 Graf. č. 6: Důvody nařízené ústavní výchovy respondentů (četnost uvedena v %) hraní automatů domácí násilí šikana vandalství zanedbávání rodiči lhaní útěky z domova problémy doma krádeţe špatný vliv kamarádů problémy s drogami záškoláctví

72 Tab. č. 10: Důvody nařízené ústavní výchovy respondentů důvody dívky chlapci Celkový počet % hraní automatů domácí násilí šikana vandalství zanedbávání rodiči lhaní útěky z domova problémy doma krádeţe špatný vliv part problém s drogou záškoláctví Další příčiny respondenti uvedli v jednom případě sebepoškozování, v jednom nekontrolovatelnou agresivitu a čtyři respondenti nastoupili nařízenou ústavní výchovu dobrovolně na svoji ţádost. 72

73 Graf č.7: Kdo můţe za problémové chování respondenta (četnost uvedena v %) učitelé druh (druţka) otec kamarád(ka) matka sám (sama) parta Tab. č. 11: Přehled odpovědí na otázku, kdo může za jejich problémové chování kdo můţe za jejich chování Počet % učitelé druh či druţka otec kamarád či kamarádka matka sám (sama) parta Respondenti uvádí, ţe za jejich problémové chování můţe neblahý vliv party (78%). 64% dotázaných si uvědomují svůj podíl na této situaci. 61% respondentů se domnívá, ţe za jejich špatným chováním stojí jejich matka. Stejné procento si myslí, ţe jejich chování ovlivnil kamarád či kamarádka. Ţe za špatné chování můţe otec, se domnívá 59% respondentů. 44% uvedlo, ţe za jejich problémové chování můţe druh či druţka jejich rodiče. 29% se domnívá, ţe za jejich chování mohou jejich učitelé. 73

74 Graf. č. 8: Odpověd na otázku zda respondenti zkusili drogy nezkusilo 6% zkusilo 94% 94% respondentů uvádí, ţe někdy zkusilo nějakou drogu. Pouze 6% respondentů drogu nikdy nevyzkoušelo. Tab. č. 12: Odpověď na otázku zda zkusili respondenti drogy Počet % drogy zkusilo drogy nikdy nevyzkoušelo

75 Graf. č.9: Odpovědi na otázku zda jsou respondenti závislí na nějaké droze závislost nemá 28% závislost má 72% závislých. 28% respondentů se domnívá, ţe nejsou závislí na ţádné droze. 72% je Tab. č. 13: Odpověď na otázku zda jsou respondenti závislí na nějaké droze Počet % závislý na nějaké droze závislost nemá