Novela zákona o integrované prevenci dotazy z praxe

Transkript

1 Novela zákona o integrované prevenci dotazy z praxe Mgr. Hana Nenutilová Ministerstvo životního prostředí Odbor legislativní Jednání pracovní skupiny KÚ a IPPC - Jihlava

2 Obsah Dotazy týkající se oblasti odpadového hospodářství Dotazy týkající se řízení o změně integrovaného povolení Ostatní

3 Zařízení nově zařazovaná do režimu IPPC souhlas podle 14 odst. 1 zákona o odpadech na dobu určitou Týká se zařízení nově zařazovaných do režimu IPPC, u nichž složkově vydané souhlasy podle 14 odst. 1 zákona o odpadech v současné době dobíhají Tato zařízení, na která se vztahuje přechodné ustanovení čl. II bod 3 novely č. 69/2013 Sb., musí mít integrované povolení do Pro tato zařízení lze vydávat složková povolení, dokud není podána žádost o vydání IP Po provozovatelích daných zařízení nelze požadovat, aby podávali žádost o vydání IP dříve, než je třeba pro splnění povinnosti mít IP k datu

4 Souhlas k nakládání s nebezpečnými odpady po novele zákona o odpadech (č. 169/2013) Po novele zákona o odpadech č. 169/1013 Sb. shromažďování nebezpečných odpadů již nevyžaduje souhlas k nakládání s nebezpečnými odpady podle 16 odst. 3 tohoto zákona V některých případech může být problematické rozlišit shromažďování a skladování Shromažďování odpadů ( 4 písm. g)) krátkodobé soustřeďování odpadů do shromažďovacích prostředků v místě jejich vzniku před dalším nakládání s odpady Skladování odpadů ( 4 písm. h)) přechodné soustřeďování odpadů v zařízení k tomu určeném po dobu nejvýše 3 let před jejich využitím nebo 1 roku před jejich odstraněním Místo vzniku odpadů ze zákona o odpadech jednoznačně nevyplývá, lze mít za to, že pokud původce vzniklé odpady přesune do jiného jím provozovaného zařízení v rámci stejného areálu, jedná se stále o přesun v rámci místa vzniku

5 Skládky v režimu IPPC možnosti postupu při opakovaném porušení povinnosti odvádět vybrané poplatky za skládkování Jedná se o porušení povinnosti, která není zahrnuta v IP, není stanovena v ZIP, a její porušení nemá přímé dopady na ŽP 47 zákona o odpadech uložení povinnosti zaplatit poplatek krajským úřadem + úrok z prodlení Poplatky a úrok z prodlení vymáhá příslušný správce daně, postup podle daňového řádu Uložení povinnosti zaplatit poplatek lze považovat za zvláštní postup ve vztahu k opatřením k nápravě. Inspekce tedy nemůže uložit zaplacení poplatku opatřením k nápravě, k jehož vydání je oprávněna podle 76 odst. 1 písm. c) zákona o odpadech

6 Skládky v režimu IPPC možnosti postupu při opakovaném porušení povinnosti odvádět vybrané poplatky za skládkování Posouzení možnosti uložení opatření k nápravě nebo vydání o omezení nebo zastavení provozu zařízení podle ZIP ( 19b) Možnost uložení opatření k nápravě ve vazbě na neplnění povinností provozovatele je vázána na neplnění povinností stanových v ZIP nebo IP Rozhodnutí o omezení nebo zastavení provozu zařízení lze vydat v případě neprovedení opatření k nápravě ve stanovené lhůtě, nepodání žádosti o změnu IP v případě podstatné změny ve stanovené lhůtě nebo v případě, že porušení povinností stanovených v ZIP nebo IP představuje nebezpečí že dojde k bezprostřednímu závažnému dopadu na ŽP (v tomto případě lze vydat rozhodnutí i bez předchozího uložení opatření k nápravě) Z výše uvedeného vyplývá, že v případě porušení povinnosti provozovatel odvádět vybrané poplatky za skládkování nelze provozovateli uložit opatření k nápravě nebo vydat rozhodnutí o omezení nebo zastavení provozu zařízení podle zákona o integrované prevenci

7 Skládky v režimu IPPC možnosti postupu při opakovaném porušení povinnosti odvádět vybrané poplatky za skládkování Posouzení možnosti postupu podle 78 odst. 4 písm. c) zákona o odpadech Podle daného ustanovení KÚ zruší nebo změní rozhodnutí o udělení souhlasu v případě, že právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba, které byl souhlas udělen, opakovaně poruší podmínky, na které je souhlas vázán, opakovaně porušuje povinnosti stanovené tímto zákonem nebo poruší povinnosti podle 37 odst. 7 písm. c) Postup navržený KÚ v řešeném případě změna IP spočívající v zákazu příjmů odpadů na skládku (na určitou dobu), s tím, že by provozovateli zůstala povinnost monitoringu Navržený postup je svou povahou omezením resp. zastavením provozu zařízení, podle zákona o integrované prevenci se o omezení nebo zastavení provozu vydává samostatné rozhodnutí to však při porušení dané povinnosti nelze vydat navržený postup tedy lze považovat za velmi problematický, bez jednoznačné právní opory Zrušení souhlasu není možné vzhledem k tomu, že souhlas byl nahrazen IP

8 Postup úřadu v případě podání žádosti o změnu IP podle 19a odst. 2 (změna vyhodnocena provozovatelem jako nepodstatná) Případy, kdy provozovatel přímo podal žádost o změnu IP podle 19a odst. 2, sám změnu nevyhodnotil jako podstatnou, a žádost tedy nepodal podle vzoru v příloze č. 1 vyhlášky č. 288/2013 Sb. Varianta 1 Úřad také posoudí požadovanou změnu jako nepodstatnou V tomto případě úřad v souladu s 19a odst. 2 postupuje dále v řízení o žádosti podle správního řádu (ustanovení 44 a násl., která se vztahují k řízení o žádosti) a 19a odst. 4 ZIP. Úřad si může případně vyžádat od provozovatele doplnění žádosti (ve smyslu odstranění nedostatků např. když není předmět požadované změny dostatečně specifikován) nebo doplnění žádosti ve smyslu doplnění podkladů podle 19a odst. 4 Úřad ale v tomto případě není oprávněn požadovat doplnění žádosti v tom smyslu, aby byla podána podle vzoru v příloze č. 1 k vyhlášce č. 288/2013 Sb. - odkaz na obdobný postup podle 3 až 15 (tj. jako v řízení o vydání IP) je uveden jen u podstatné změny

9 Postup úřadu v případě podání žádosti o změnu IP podle 19a odst. 2 (změna vyhodnocena provozovatelem jako nepodstatná) Varianta 2 Úřad na rozdíl od provozovatele vyhodnotí požadovanou změnu jako podstatnou V tomto případě žádost trpí vadou spočívající v tom, že nesplňuje náležitosti podle 4 ZIP a přílohy č. 1 vyhlášky č. 288/2013 Sb. Jedná se tedy o neúplnou žádost. Tuto vadu je provozovatel povinen na výzvu úřadu ve stanovené lhůtě odstranit, jinak je dán důvod k zastavení řízení

10 Postup úřadu v případě že je podána žádost vztahující se ke správním aktům nahrazovaným IP Jedná se o případy, kdy provozovatel výslovně nepožádá o změnu IP, ale např. žádá o schválení aktualizovaného provozního řádu nebo o prodloužení platnosti povolení k vypuštění odpadních vod Otázkou je, zda tyto žádosti posuzovat jako žádost o změnu IP nebo jako ohlášení změny zařízení, která není spojena se žádostí o změnu IP Podání třeba posuzovat podle obsahu Ne každé podání označené jako žádost je podle obsahu žádostí Není vyloučeno, aby jako žádost o změnu IP bylo posouzeno i podání, které není výslovně označeno jako žádost o změnu IP, resp. v textu žádosti není změna IP výslovně požadována Pokud se žádost přímo týká správního aktu nahrazovaného IP, včetně dokumentů schvalovaných v rámci IP, a požadované rozhodnutí je tedy z povahy věci rozhodnutí o změně IP, lze připustit, že žádost může být podle obsahu posouzena jako žádost o změnu IP Nutno posuzovat případ od případu

11 Vymezení vlastníka zařízení jako účastníka řízení o vydání IP podle 7 odst. 1 písm. b) ve vztahu k vlastníkům pozemků, budov a vlastních technologických zařízení Účastenství v řízení podle 7 odst. 1 písm. b) odvozeno od vlastnického práva subjektu k zařízení ve smyslu 2 písm. a) ZIP Součástí zařízení jsou veškeré technické náležitosti a vybavení potřebné k provozu zařízení (např. konstrukce, potrubí, strojní zařízení, sklady) Obecně je nutno rozlišovat zařízení a pozemky, na kterých je zařízení umístěno. Z definice zařízení nevyplývá, že by jeho součástí byly bez dalšího i pozemky, na nichž se nachází Pozemek je součástí zařízení v případě, že sám o sobě představuje vybavení potřebné k provozu zařízení (např. zajištěná zpevněná plocha k, nakládání s odpady ve smyslu některé z činností podle přílohy č. 1 k ZIP, manipulační plocha, na níž je nakládáno se závadnými látkami ve smyslu vodního zákona, účelové komunikace a manipulační plochy v areálu zařízení pokud splňují podmínky pro zařazení mezi přímo spojené činnosti v souvislosti s tzv. sekundární prašností, např. v důsledku dopravy nebo manipulace s materiály) Účelová komunikace může být za určitých podmínek samostatnou stavbou a mít tak jiného vlastníka než pozemek, na kterém se nachází

12 Vymezení vlastníka zařízení jako účastníka řízení o vydání IP podle 7 odst. 1 písm. b) ve vztahu k vlastníkům pozemků, budov a vlastních technologických zařízení Vlastník budovy může být odlišný od vlastníka zařízení (nebo části zařízení), které se v ní nachází Budovy jsou součástí zařízení pouze v případě, že představují samy o sobě vybavení potřebné pro provoz zařízení (např. budovy skladu, pokud je skladování zahrnuto jako přímo spojená činnost) Pouze v těchto případech je vlastník budovy účastníkem řízení podle 7 odst. 1 písm. b)

13 Vynětí zařízení z režimu IPPC postupy spojené s vydávání složkových rozhodnutí a zánikem IP Otázka, jak úřad získá informace o vydaných pravomocných složkových rozhodnutích, zda lze uložit informační povinnost provozovateli v rámci závazných provozu v IP Uložení informační povinnosti provozovateli v IP není vyloučeno, ale jako vhodnější se jeví, aby se úřad dohodl se správními orgány vydávajícími složková rozhodnutí na tom, že ho budou o vydaných rozhodnutích informovat (např. formou zaslání rozhodnutí na vědomí) lze odkázat na 8 správního řádu (povinnost spolupráce a poskytování součinnosti mezi správními orgány) Otázka, zda má úřad po zániku IP (nabytím právní moci posledního složkového rozhodnutí) informovat o zániku IP formou sdělení dotčené správní úřady a obec Vydání sdělení o zániku IP, které bude zasláno obci a dotčeným správním úřadům, lze považovat za vhodné.

14 Možnost vydat rozhodnutí v řízení podle 20 (zrušení IP, vynětí z režimu IP) jako první úkon v řízení Rozhodnutí je prvním úkonem v řízení, pouze stanoví-li tak správní řád nebo zvláštní zákon, vztahuje se jen na řízení z moci úřední V některých případech je možné po doručení žádosti jako první následující úkon vydat rozhodnutí o zrušení IP v případě nevyužívání IP bez vážného důvodu po dobu delší než 4 roky ( 20 odst. 2 písm. b)) pokud není třeba žádost doplňovat V případě zrušení IP z důvodu ukončení provozu zařízení poté, co byly splněny podmínky IP spojené s ukončením provozu ( 20 odst. 2 písm. a)), je zpravidla třeba po obdržení žádosti provést přezkum závazných podmínek IP V případě řízení o vynětí z režimu IP lze vydat rozhodnutí jako první úkon po obdržení žádosti ( 20 odst. 3), pokud není třeba žádost doplnit, je-li účastníkem pouze provozovatel (tj. provozovatel je zároveň vlastníkem zařízení)

15 Limity hluku ve vztahu k 14 odst. 2 zákona o integrované prevenci 14 odst. 2 Emisní limity pro znečišťující látky a příslušné limity pro vibrace, hluk, teplo nebo jiné formy neionizujícího záření se vztahují obvykle k místu, kde emise vycházejí ze zařízení Dotaz, zda vzhledem k 14 odst. 2 musí být EL dodržovány i na hranici areálu zařízení nebo jako dosud ve vztahu k chráněným prostorům Novelou č. 69/2013 Sb. z tohoto hlediska nedošlo ke změně Hygienické limity hluku se vztahují k chráněným prostorům - v souladu se zákonem č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, a nařízení vlády č. 272/2011 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku, vibrací a neionizujícího záření

16 Odstraňování odpadů vzniklých při likvidaci následků povodně Týká se odpadu kat. č Komunální odpad jinak blíže neurčený (odpady vzniklé při likvidaci následků povodně) Otázka možnosti příjmu tohoto odpadu na skládku, která příjem tohoto odpadu nemá v rámci IP povolen V těchto případech je ve vztahu k ZIP zvláštním ustanovením 79 odst. 1 písm. h) zákona o odpadech, podle kterého ORP ukládá provozovateli zařízení k odstraňování odpadů v mimořádných případech, je-li to nezbytné z hlediska ochrany ŽP a pokud je to pro provozovatele technicky možné, povinnost odstranit odpad Při krátkodobém příjmu odpadů z povodní změna IP není třeba, jen pokud by se jednalo o dlouhodobý příjem odpadů z povodní, je třeba příjem tohoto odpadu zahrnout do IP formou jeho změny

17 Řešení zkušebního provozu zdrojů znečišťování ovzduší v integrovaném povolení Na KÚ, který uplatnil dotaz, nejprve v rámci IP vydáno povolení provozu s časovým omezení, kde jsou stanoveny mj. podmínky k provedení autorizovaného měření emisí, teprve poté na základě ohlášení plánové změny (případně žádosti o změnu IP), v jejímž rámci jsou předloženy protokoly z měření, je v rámci IP vydáno povolení provozu zdroje bez časového omezení Nový zákon o ochraně ovzduší (č. 201/2012 Sb.) již nerozlišuje povolení ke zkušebnímu a trvalém provozu Novelou č. 69/2013 Sb. byl do 13 odst. 4 písm. h) doplněn zkušební provoz jako jedna za situací odlišných od podmínek běžného provozu IP má tedy v souladu s daným ustanovením v relevantních případech obsahovat postupy a opatření pro provoz týkající se zkušebního provozu Vydávat v rámci IP nejprve povolení provozu na dobu určitou ve smyslu doby zkušebního provozu není důvodné Po ukončení zkušebního provozu zpravidla změna podmínek provozu v IP Vyhodnocení výsledků zkušebního provozu je podkladem pro stavební úřad v řízení o vydání kolaudačního souhlasu

18 Stanovení emisních limitů ve stejné výši jako ve vyhlášce č. 415/2012 Sb. v integrovaném povolení Podle KÚ, který dotaz uplatnil, by měl být sjednocen názor, zda v IP lze uvádět stejné emisní limity jako ve vyhlášce č. 415/2012 Sb. Souvisí s ustanovením 4 odst. 3 zákona o ochraně ovzduší, podle kterého specifický emisní limit stanovený v povolení provozu podle 11 odst. 2 písm. d) nesmí být stejný nebo vyšší než specifický emisní limit stanovený prováděcím právním předpisem pro daný stacionární zdroj. Již řešeno v pracovním podkladu ze dne V IP lze stanovit emisní limity ve stejné výši jako ve vyhlášce č. 415/2012 Sb. zákon o integrované prevenci zvláštním právním předpisem ve vztahu k zákonu o ochraně ovzduší, v ZIP požadavek na stanovení emisních limitů v rámci závazných podmínek provozu, v ZIP stanoveny zvláštní postupy pro stanovení emisních limitů v IP

19 Přezkum služební průkaz 18 odst. 7 zaměstnanci úřadu se při přezkumné činnosti prokazují služebním průkazem, který je současně jejich pověřením k provedení kontroly. Dotaz, zda bude zaveden jednotný vzor průkazu k přezkumu pro krajské úřady Zákon o kontrole pouze stanoví, že pověření ke kontrole má formu písemného pověření k jednotlivé kontrole nebo průkazu, stanoví-li tak zvláštní právní předpis Stanovení jednotného vzoru průkazu lze považovat za problematické u orgánů, jejichž primárním předmětem činnosti není inspekční (kontrolní) činnost (KÚ, ORP), z průkazů by mělo být zjevné, že se jedná o průkaz pracovníka, který je na základě vnitřních předpisů pověřen k výkonu kontrolní činnosti Průkazy, kterými se prokazují pracovníci KÚ při přezkumu, buď mohou být stejné jako průkazy pracovníků KÚ, kteří vykonávají kontrolní činnost podle jiných právních předpisů (např. zákon o odpadech), nebo pokud to není možné (např. je v průkazu výslovně uveden právní předpis, podle kterého pracovník kontrolu provádí), mohou být stávající průkazy odpovídajícím způsobem upraveny Zavedení jednotného vzoru průkazu k přezkumu tedy nevyžadují právní předpisy a rovněž se jeví jako nadbytečné.

20 Děkuji Vám za pozornost.