Užívání a uživatelé těkavých látek. Mgr. Jaroslav Šejvl Centrum adiktologie PK 1. LF UK v Praze, projekt: A/CZ0046/1/

Transkript

1 Užívání a uživatelé těkavých látek Mgr. Jaroslav Šejvl Centrum adiktologie PK 1. LF UK v Praze, projekt: A/CZ0046/1/ září 2009

2 Obsah prezentace i. Úvod o těkavých látkách - obecně. ii. Projekt. iii. Užívání těkavých látek. iv. Charakteristické rysy uživatelů/užívání inhalačních látek. v. Zdravotní rizika. vi. Sociální rizika. vii.kriminogenní rizika. viii.legislativa v České republice. ix. Závěr. x. Použitá literatura.

3 Projekt A/CZ0046/1/0006 Addictive substance use in children and adolescents from ethnic minorities and socially excluded areas with an emphasis on the transfer of experience on prevention and research methods from Norwegian partners.

4 Historie Rozvoj ve 20. letech 20. st. Poprvé v naší odborné literatuře Farmakologie duše (Vondráček, 1935, s. 224). Éterománie a chloroformománie. Úmyslný (získání za účelem aplikace) a neúmyslný návyk (kvalita pracovního prostředí).

5 Těkavé látky (volatile solvents) široké spektrum (cca.1000 látek; různé skupenství) běžné užívání běžná dostupnost snadné zneužití nízké riziko podezření cenová dostupnost substituce

6 Těkavé látky (volatile solvents) Lepidla modely, domácnost, dílna, Aerosoly laky (barvy, vlasy), osvěžovače vzduchu, dezodoranty, čističe na PC klávesnice a monitory, Chemické prostředky čističe skvrn, odmašťovadla, chemické tekutiny na hygienu, Potravinářské výrobky plyny ve šlehačkách,

7 Těkavé látky (volatile solvents) Plyny propan butan, chloroform, kysličníky, Anestetika éter, chloroform. Dusitany (nitrites) amyl (poppers, snappers) & butyl (locker room, video head cleaner).

8 Užívání (Schwartz, R.H., 2008). Výzkumy zejména USA a země J. Ameriky. EU minimálně, ČR bez relevantního výzkumu. Pokud existuje teorie/je platná hypotéza vstupní drogy inhalant (před tabákem i alkoholem). Experimentální zneužívání (Schwartz, R. H. Solvent-Inhalant Abuse. American Journal of Psychiatry Mar; 145(3):390).

9 Užívání (Joe, G.W. et al., 1991). Experimentální chování (rozhraní dětství a brzkého dospívání). Chronické užívání. Mnohonásobné aplikace během dne. Rychlá krátká aplikace, rychlý nástup, ale i odeznění. U osob hledajících rychlé uspokojení/zážitky zadarmo (nikoli finanční ohodnocení minimální) (Joe, G. W. and Simpson, D. D. Reasons for Inhalant Use. Hispanic Journal of Behavioral Sciences Aug; 13(3): ).

10 Charakteristické rysy uživatele (Wu, L.T. et Howard, M.O., 2007). Nepravidelná školní docházka. Zanedbané vzdělávání, brzko ukončené. Delikventní chování. Kriminogenní faktor. Výrazný aspekt pro kriminogram. Zejména majetková trestná činnost. Prediktor pro recidivní chování (vyšší než u běžných uživatelů návykových látek, vč. IU).

11 Charakteristické rysy uživatele (Wu, L.T. et Howard, M.O., 2007). Uživatelé převážně běloši. Menšinové zahrnutí Indináni, hispánci. Pohlaví: 1:1; chronicita spíše ; častá mortalita u chronického zne/užívaní. Rizikové faktory/prediktory u povolání: malíři, dřevaři, zubaři/anesteziologové. Kombinace různých druhů oproti věrnosti jedné látce/jednomu inhalantu (Wu, L. T. and Howard, M. O. Is Inhalant Use a Risk Factor for Heroin and Injection Drug Use Among Adolescents in the United States? Addictive Behaviors Feb; 32(2): ).

12 Další rysy užívání (Wu, L.T. et al., 2006). Komorbidita s ostatními návykovými látkami (v.s. hrají substituční roli). Vícevrstvé sociální a osobní problémy. Chudší sociální prostředí (rodinné i pracovní bydlení na okraji komunit, ghetta; soc. anomálie střed horního příjmu). RA: návykové látky u rodičů.

13 Další rysy užívání (Wu, L.T. et al., 2006). Oslabený rodičovský vliv neodrazování vs. Nízké sankce/nevysvětlení rizik. Poruchy paměti, pozornostní deficit, malé abstraktní myšlení, nižší inteligenční skóre (slovník i výkon).

14 Další rysy užívání (Wu, L.T. et al., 2006). Citové problémy. Osamělost. Individuální užívání. Chmury, bezcílnost, obavy z budoucnosti její bezvýznamnost. Nízká sebeúcta, sebehodnocení. Riziková prostředí: vězení, internátní školy, přechody kultur (Wu, L. T. and Ringwalt, C. L. Inhalant Use and Disorders Among Adults in the United States. Drug and Alcohol Dependence Oct 15; 85(1):1-11).

15 Zdravotní rizika (DEA, 2009). Zpomalení tělesných funkcí. Neodhadnutelnost dávky. I malá dávka může způsobit bezvědomí. I první aplikace může být smrtelná. Netečnost, nepřítomnost duchem, chemický dech, chemická kůže, popraskané koutky, červené oči, popálení dýchacích cest, rozleptaná kůže, etc.

16 Zdravotní rizika (DEA, 2009). Zmatečnost, závratě. Nechutenství. Zvedání žaludku, nutkání ke zvracení ( pubs/straight/inhalant.htm)

17 Zdravotní rizika Psychopatologie (vysoké zastoupení): poruchy osobnosti, asociální chování/jednání a smýšlení, deprese, úzkosti, záchvaty hněvu a agresivity); vzrušivost, podrážděnost, úzkost, ). Inhalace: mozek, mozková kůra, krev, plíce, srdce, játra, ledviny, svaly, kostní dřeň a periferní nervová soustava.

18 Zdravotní poškození (DEA, 2009). Poškození krátkodobé paměti, emocionální nestabilita, kognitivní poruchy. Nedoslýchavost. Nezřetelná a setřelá řeč. Trvalé poškození mozku a kostní dřeně. Poškození ledvin a jater.

19 Sociální rizika Zpravidla vyloučené lokality, sociálně marginalizovaní, sociální exkluze. Sociálně slabí, neznalost o následku. Neschopnost zapojit se. Ztráta sociálních vazeb. Samota, ochladnutí sociálních vazeb k nejbližším. Neschopnost navázat na pomocný systém.

20 Kriminogenní rizika Mravnostní (pohlavní zneužívání, pohlavní styk s osobami mladšími 15 let). Majetková kriminalita (drobné krádeže, sklepní kóje, balkony, maloobchody potraviny). Násilná kriminalita (ublížení na zdraví, loupeže). Šíření toxikomanie.

21 Systém Neexistence pomocného systému. Exkluze i z pohledu komunity. Obava, strach pomáhajících profesí. U populace dětí na ZŠ poměrně vysoká prevalence, nenachází odpovídající výsledky u populace středoškoláků.

22 Legislativa Volný prodej. Omezeno vyhláškou pouze pro živnostníky; vztahuje se pouze na určité látky. Neomezená dostupnost.

23 Uživatelé (ÚZIS ČR, 2005a; Brožová, 2006) Celoživotní prevalence v dospělé populaci 2,1% (3,3% ; 1,0% ); v posledním roce 1,1% a v posledním měsíci 0,5%. Populace mladých dospělých 3,8% (5,9% ; 1,6% ), v posledním roce 1,8% a v posledním měsíci 0,7%.

24 Frekvence užívání (Brožová, 2006) 3,4% každý den/téměř každý den. 3,4% několikrát týdně. 10,3% jedenkrát týdně. 82,8% méně než 1xtýdně.

25 Další studie HBSC N=1665 (9. tř. ZŠ) 9% (po konopných l.) Rozšířenější mezi (Mravčík et al., 2007). ESPAD Pravidelné užívání V. S. považuje za rizikové 90% dotázaných 16ti letých. Odsuzuje 77,6%. Snadno by si opatřilo 53,5% a 41,7 (Csémy et al., 2003).

26 Zkušenosti dospívajících Mezi 18letými ze SŠ má 6,4% (oproti 9,0% 16letých). Obtížná interpretovatelnost dat. Za posledních 12 měsíců 2,0%.za posledních 30 dní 0,4% (Csémy et al., 2006). Pravidlo čím vyšší věk tím vyšší prevalence zde neplatí.

27 Zkušenosti dětí (Blatný, 2004) Studie SAHA. U 12letých: 8% a 5%. U 14letých: 4% a 5%. Celoživotní prevalence u 16letých: 4% a 3% (Blatný et al., 2004a). Celoživotní prevalence ve velkých městech 6% a 5%; v malých městech 5% a 2% (Blatný et al., 2004b).

28 Děti v cizí péči Ústavní péče: zkušenost s V. S. 13,3% dětí závislých rodičů a 34,9% děti s poruchou chování (Mravčík et al., 2007).

29 Mortalita (Mravčík et al., 2008). Mortalita vybraných látek Inhalanty Opiáty Amfetaminy

30 Projekt hypotézy I. Děti, které užívají návykové látky V.S. patří mezi sociálně nejslabší skupiny se špatnými školními výsledky a z monitorovacího systému vypadávají. V.S. jsou přitažlivé pro sociálně slabší skupiny s celkově nižší úrovní inteligence. Děti ze sociálně exkludovaných skupin a děti u ústavních zařízení.

31 Projekt hypotézy II. V. S. jsou na úrovni iniciační drogy v uživatelské kariéře dětí. Nevyhledávají pomoc standardním způsobem a včas.

32 Projekt A/CZ0046/1/0006 Cílem je přinést podpůrné informace k potvrzení či vyvrácení hypotéz. Detoxifikační jednotky, stacionáře, TK a následná péče. Psychiatři, pediatři a pneumologové. Dětské domovy, výchovné a diagnostické ústavy a PPP. Odesláno 2064 dotazníků.

33 Použitá literatura Schwartz, R. H. Solvent-Inhalant Abuse. American Journal of Psychiatry Mar; 145(3):390. Joe, G. W. and Simpson, D. D. Reasons for Inhalant Use. Hispanic Journal of Behavioral Sciences Aug; 13(3): Wu, L. T. and Howard, M. O. Is Inhalant Use a Risk Factor for Heroin and Injection Drug Use Among Adolescents in the United States? Addictive Behaviors Feb; 32(2):

34 Použitá literatura Launer, A. (2009). Anglicko český výkladový slovník Slangové výrazy pro drogy. Praha: Levné knihy. Shapiro, H. (2005). Obrazový průvodce drog. Praha: Svojtka. Wu, L. T. and Ringwalt, C. L. Inhalant Use and Disorders Among Adults in the United States. Drug and Alcohol Dependence Oct 15; 85(1):1-11.

35 Použitá literatura Mravčík, V. et al. (2008). Výroční zpráva o stavu ve věcech drog v České republice v roce Praha: NMS.

36 Webové zdroje inhal.htm ml nhalants2006.doc

37 Webové zdroje html e_interview.html /dallas html 06p.html

38 Děkuji Vám za pozornost.

39 Děkuji za pozornost A/CZ0046/1/0006