Mendelova univerzita v Brně Provozně ekonomická fakulta Ústav financí. Financování a rozvoj cykloturistiky ve Sdružení obcí Orlicko.

Transkript

1 Mendelova univerzita v Brně Provozně ekonomická fakulta Ústav financí Financování a rozvoj cykloturistiky ve Sdružení obcí Orlicko Bakalářská práce Vedoucí práce: Ing. Petr König, Ph.D. Vypracovala: Nela Goňová 2010

2 Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci vypracovala samostatně pod vedením Ing. Petra Königa, Ph.D. a s použitím literatury, kterou uvádím v seznamu. V Brně dne 26. května

3 Ráda bych na tomto místě poděkovala vedoucímu mé bakalářské práce panu Ing. Petru Königovi, Ph.D. za odbornou konzultaci a cenné rady při psaní této práce. Mé další poděkování patří manažeru Sdružení obcí Orlicka panu RNDr. Antonínu Fialovi, který mi poskytl praktické informace z regionu. 3

4 Abstrakt Goňová, N. Financování a rozvoj cykloturistiky ve Sdružení obcí Orlicko. Bakalářská práce, Brno, Tato bakalářská práce se zabývá cykloturistikou ve Sdružení obcí Orlicko. Její hlavní cíl spočívá v navržení změn pro zlepšení situace cykloturistiky na Orlicku a v popsání zdrojů financování těchto návrhů. Je zde provedena analýza cyklotras na Orlicku, dotazníkové šetření a terénní výzkum. Bylo zjištěno, že situace cyklotras na Orlicku není optimální, a proto byl doporučen návrh na vytvoření projektu, který bude realizován Sdružením obcí Orlicko. Předložená doporučení obsahují nové cyklotrasy, cyklobusy a mobiliář s určením nákladů a zdrojů jejich financování. Klíčová slova: cykloturistika, spolupráce obcí, dobrovolný svazek obcí, financování, dotace 4

5 Abstract Goňová, N. Financing and development of biking within The Association of Orlicko Municipalities. Bachelor thesis, Brno, This bachelor thesis is dealing with biking within The Association of Orlicko Municipalities. The main objective consists in proposing changes for improvement of the situation of biking in the area of Orlicko and in describing the financial sources of these proposals. Here is an analysis of bike routes in Orlicko, questionnaire investigation and terraneous survey is carried out. It was discovered that the situation of the bikes routes in Orlicko had not been optimal therefore was recommended the proposal to the creation of the project which will be realised by Association of municipalities Orlicko. The proposed recommendations include new bike routes, bike buses and mobiliary with determination of costs and financial sources. Key words: biking, municipal cooperation, voluntary association of municipalities, financing, grant 5

6 Obsah Abstrakt 4 Abstract 5 Obsah 6 Seznam obrázků 7 Seznam tabulek 7 1 ÚVOD 8 2 CÍL PRÁCE A METODIKA 10 3 TEORETICKÁ ČÁST SPOLUPRÁCE OBCÍ Dobrovolný svazek obcí Financování svazku obcí Možnosti financování cykloturistiky SDRUŽENÍ OBCÍ ORLICKO Cykloturistika a strategické plány rozvoje SHRNUTÍ TEORETICKÉ ČÁSTI 25 4 PRAKTICKÁ ČÁST CYKLOTRASY Cykloznačení Cyklotrasy ve Sdružení obcí Orlicko PRŮZKUM CYKLOTURISTIKY POMOCÍ DOTAZNÍKOVÉHO ŠETŘENÍ NÁVRHY PRO ZLEPŠENÍ SITUACE NA CYKLOTRASÁCH ORLICKA 38 Nové cyklotrasy: 39 Mapy CYKLOBUSY NA ORLICKU VYMEZENÍ NÁKLADŮ NA INSTALACI MOBILIÁŘE CYKLOTRAS ZDROJE FINANCOVÁNÍ PROJEKTU ZAMĚŘENÉHO NA MOBILIÁŘ CYKLOTRAS 45 5 DISKUZE 47 6 ZÁVĚR 49 LITERATURA 51 Seznam příloh 52 6

7 Seznam obrázků Obr. 1 Schéma členění způsobu a forem spolupráce 13 Obr. 2 Obce dle četnosti zastoupení v mikroregionech 15 Obr. 3 Příspěvky z rozpočtu SFDI 18 Obr. 4 Sdružení obcí Orlicko a okolní svazky obcí 21 Obr. 5 Rozložení respondentů podle pohlaví 31 Obr. 6 Rozložení respondentů podle věku 31 Obr. 7 Rozložení respondentů podle frekvence jízdy na kole za týden 32 Obr. 8 Rozložení respondentů podle spokojenosti se značením 32 Obr. 9 Návrhy respondentů na umístnění odpočívadel na Orlicku 33 Obr. 10 Využívání cyklobusů nebo vlaků v letní sezóně 34 Obr. 11 Možnosti hledání informací o trasách 35 Obr. 12 Nedostatky na cyklotrasách Orlicka 36 Obr. 13 Využití cyklobusů v závislosti na spokojenosti se značením 37 Obr. 14 Nedostatky na cyklotrasách v závislosti na věkové kategorii respondentů 38 Obr. 15 Nástěnná mapa Orlicka 40 Seznam tabulek Tab. 1 Cyklotrasy procházející územím Orlicka 28 Tab. 2 Náklady na instalaci mobiliáře 45 7

8 1 Úvod V současné době se cestovní ruch stává stále významnějším a dostupnějším, což je způsobené nárůstem životní úrovně obyvatelstva, volného času a většími možnostmi cestovat. Lidé se čím dál více zajímají o volnočasové pohybové aktivity, mezi které se řadí i cyklistika. Prudký rozvoj cyklistiky nastal už v devadesátých letech a pokračuje až dodnes. Podporuje ho i vývoj technického vybavení a používané materiály na konstrukci bicyklů. Také rychlé vybudování nových cyklostezek během posledních deseti let a dále vyznačení značného množství cyklotras je velkým lákadlem pro cykloturisty. Díky novým cyklostezkám v posledních letech také výrazně stoupl počet lidí, kteří tráví volný čas na kolečkových bruslích. Pardubický kraj je pro rozvoj cestovního ruchu ideální. Prochází tudy nadregionální cyklotrasy a cyklostezky, např. Česko-moravská stezka, Pražská stezka, Labská stezka, Regionální trasa Orlické hory, Stezka Hradec Králové Břeclav. Na ně potom navazují regionální a místní cyklotrasy. Většina značených cyklotras vzniká prostřednictvím svazků obcí. 1 Téma mé bakalářské práce Financování a rozvoj cykloturistiky ve Sdružení obcí Orlicko jsem si vybrala také proto, že mám bydliště v obci Lukavice, která je členem Sdružení obcí Orlicko. Je zde překrásná příroda podhorského charakteru vhodná zejména pro cykloturistiku. Velmi často jezdím v tomto regionu na kole a mým zájmem zlepšení stávající situace. Na Orlicku narostl počet cyklistů místních, ale i z jiných krajů nebo dokonce ze zahraničí. Je potřeba čím dál více cyklostezek, cyklotras a odpočívadel a proto budu hledat co nejvhodnější řešení, která povedou k rozvoji v této oblasti. 1 Pardubický kraj [online].krajský úřad Pardubického kraje, 2006 [cit ]. Program rozvoje Pardubického kraje. Dostupné z WWW: < 8

9 S rozmachem cykloturistiky a cestovního ruchu obce a svazky obcí investují čím dál více peněžních prostředků právě do této oblasti. V řadě strategických plánů je rozvoj cestovního ruchu prioritou. Rozpočty obcí a svazků obcí nejsou tak vysoké, aby stačily na krytí všech navrhovaných projektů souvisejících s cestovním ruchem, proto dochází ke stále častějším žádostem o dotace z fondů Evropské unie nebo o státní či krajské dotace. Pro obce je spolupráce důležitým prvkem pro jejich rozvoj, protože více spolupracujících subjektů dosáhne významnějšího výstupu, než kdyby o to usilovala obec sama. Efektivní spolupráce umožňuje přípravu a uskutečnění rozvojových projektů. Pro populačně malé nebo nevýhodně územně odlehlé obce by pro jejich nízký rozpočet byly tyto projekty nedosažitelné. Průměrný počet obyvatel jedné obce v České republice k byl 1 675, v Pardubickém kraji to bylo obyvatel 2, což dokazuje, že obyvatelé se soustřeďují do menších obcí než do měst. To je také důvodem vstupu obcí do dobrovolných svazků obcí, který je označován jako nejčastější forma spolupráce obcí. Tato práce bude určena především pro Sdružení obcí Orlicko. Návrh na zlepšení situace v oblasti cykloturistiky je možné následně realizovat, což by mělo přínos pro občany žijící v oblasti Orlicka a také by přilákal větší množství turistů. Práce je rozdělena do dvou hlavních částí. Teoretická část je zaměřena na formy spolupráce obcí v České republice, dobrovolné svazky obcí a jejich financování. Dále je zde vymezena oblast cykloturistiky a možné zdroje jejího financování. V praktické části je provedena analýza cyklotras na Orlicku, dotazníkové šetření a terénní výzkum. Následně je doporučen návrh na vytvoření projektu, který bude realizován Sdružením obcí Orlicko. 2 Regionální Informační Servis [online] [cit ]. Statistická data. Dostupné z WWW: < 9

10 2 Cíl práce a metodika Cílem bakalářské práce je navrhnout změny, které povedou k rozvoji cestovního ruchu se zaměřením na cykloturistiku ve Sdružení obcí Orlicko, vymezit finanční výši návrhů a určit, z jakých zdrojů by byly financovány. V práci využiji analytickosyntetický postup. V analýze si nashromáždím údaje a rozložím si oblast cykloturistiky, Sdružení obcí Orlicko a financování na jednotlivé části, které budou předmětem dalšího zkoumání. Mezi získanými poznatky z oblasti spolupráce obcí, financování dobrovolných svazků obcí a financování cykloturistiky budu hledat vzájemné vazby, a tím lépe pochopím danou problematiku a odhalím nedokonalosti. Syntéza poznatků z teoretické části s výsledky vlastních průzkumů a dotazníkového šetření mi poté umožní spojení jednotlivých částí, a tím hlouběji poznám vývoj a fungování dané oblasti jako celku. Pomocí syntetické klasifikace z toho vyvodím závěry. Zaměřím se na jednu z hlavních priorit strategického plánu rozvoje regionu Orlicko rozvoj cestovního ruchu. Zde vymezím oblast cykloturistiky tím, že popíšu délku, polohu a významnost jednotlivých cyklotras a cyklobusů v regionu a analyzuji vývoj a současný stav cykloturistiky, její financování, problémy a plány. Také se zmíním o již navržených plánech pro zlepšení situace a o možnosti financování. Určím, z jakých zdrojů mohou svazky obcí financovat projekty zaměřené na cykloturistiku. Z důvodu lepšího pochopení dané problematiky navštívím manažera Sdružení obcí Orlicka pana RNDr. Antonína Fialu ze společnosti REDEA Žamberk s.r.o., která se specializuje především na poskytování komplexního poradenství a služeb v oblasti dotačního 10

11 projektování, poradenství pro města a obce, managementu a poradenství rozvoje regionu a poradenství v oblasti cestovního ruchu. 3 Následně provedu terénní výzkum, který bude spočívat v projetí sítí cyklotras na Orlicku a tím osobně zjistím nedostatky na jednotlivých trasách. Dalším metodickým prvkem bude dotazník zaměřený na cykloturistiku a bude určen cyklistům, kteří jezdí po cyklotrasách Orlicka. V praxi bude probíhat způsobem osobního dotazování cyklistů přímo na vybraných trasách. Bude se jednat o standardizovaný rozhovor, kde bude dodržena přesná formulace otázek a během dotazování nebudou mít respondenti dotazník k dispozici. V dotazníku budou použity otevřené i uzavřené otázky. Výsledkem práce bude návrh pro zlepšení situace v oblasti cykloturistiky. Půjde o zlepšení značení cyklotras, návrh na postavení odpočívadel, informačních tabulí nebo nové trasy cyklobusů. Také určím finanční výši realizace a prostředky, ze kterých budou tato zlepšení hrazena. 3 REDEA Žamberk s.r.o. [online]. [cit ]. Dostupné z WWW: < 11

12 3 Teoretická část Teoretická část bude rozdělena na dvě hlavní části: Spolupráci obcí a Sdružení obcí Orlicko. Uvedu zde hlavní příčiny spolupráce obcí a jejich jednotlivé formy a podrobněji vymezím nejčastější formu spolupráce, kterou je dobrovolný svazek obcí. Také popíšu financování svazků obcí a zdroje financování oblasti cykloturistiky. V části věnované Sdružení obcí Orlicko představím a rozvedu jeho úlohy. Poté se zmíním o cykloturistice jak v ČR, tak i na Orlicku. Uvedu zde hlavní náplň jednotlivých strategických dokumentů na různých úrovních a vymezím vazbu mezi nimi a cykloturistikou na Orlicku. 3.1 Spolupráce obcí Důvodem meziobecní spolupráce je spojení obcí za účelem dosažení určitých společných cílů. Realizace těchto cílů je pro obce výhodnější, než kdyby chtěla každá obec uskutečnit svůj cíl sama. Podle zákona 128/2000 Sb. o obcích mohou obce spolupracovat na základě smlouvy uzavřené ke splnění konkrétního úkolu, na základě smlouvy o vytvoření dobrovolného svazku obcí, zakládáním právnických osob podle zvláštního zákona dvěma nebo více obcemi. Smlouva ke splnění konkrétního úkolu se uzavírá mezi dvěma nebo více obcemi na dobu určitou nebo neurčitou, a tudíž nevzniká právnická osoba. Tuto smlouvu uzavírají obce, které chtějí vyřešit společný problém a následně se po splnění úkolu tato spolupráce rozpadá. Při vytvoření dobrovolného svazku obcí naopak vzniká právnická osoba a jeho členové, jimiž mohou být pouze obce, prosazují své společné zájmy a dlouhodobější spolupráci. Obce mohou zakládat svazky obcí i vstupovat do svazků, které byly vytvořeny už dříve. 12

13 Obce mohou také spolupracovat s právnickými či fyzickými osobami podle občanského zákoníku a s obcemi jiných států a být členy mezinárodních sdružení místních orgánů. 4 Z následujícího diagramu je patrné rozdělení forem spolupráce obcí s různými subjekty v České republice i v zahraničí. Obr. 1 Schéma členění způsobu a forem spolupráce Formy spolupráce obcí Meziobecní spolupráce na regionální úrovni Spolupráce obcí se subjekty v území Národní struktury spolupráce obcí Spolupráce s obcemi jiných států Dobrovolný svazek obcí Místní akční skupina (MAS) Národní síť zdravých měst ČR (NSZM) Přeshraniční impulzní centra (GIZ) Společná právnická osoba Místní agenda 21 (MA21) Svaz měst a obcí ČR (SMO ČR) Euroregiony Smlouva ke splnění konkrétního úkolu Publicprivatepartnership Partnerská města a obce Zájmové sdružení právnických osob Zdroj: GALVASOVÁ, I. a kol. Spolupráce obcí jako faktor rozvoje. 1. vyd. Brno: Georgetown, s. Klíčovými aktéry spolupráce obcí jsou manažer spolupráce, orgány spolupráce a starostové obcí. Funkce manažera není u svazku 4 ČR. Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení). In SBÍRKA ZÁKONŮ. 2000, částka 38, Dostupný také z WWW: < 13

14 obcí povinná. Některé svazky nemají manažera z důvodu nedostatečných finančních prostředků. Manažer organizuje spolupráci, má na starost administrativu spojenou s chodem svazku a často sbližuje zájmy obcí. Hlavní činností manažera je vyhledávání dotačních titulů z národních fondů i fondů EU a zpracovávání projektových žádostí. Starosta obce zastupuje obec při jednání s ostatními subjekty a realizuje spolupráci. V případě členství obce ve svazku obcí se účastní jednání svazku a podílí se na jeho činnosti a řízení. Orgány spolupráce tvoří nejvyšší orgán, výkonný orgán a statutární orgán. Nejvyšším orgánem je valná hromada a jeho členy jsou většinou zástupci členských obcí. Valná hromada rozhoduje o nejdůležitějších věcech sdružení. Výkonným orgánem je rada, která řídí sdružení mezi zasedáními valné hromady a zajišťuje hospodaření. Statutární orgán zahrnuje většinou předsedu a místopředsedu. Předseda ve své funkci jedná jménem sdružení, zajišťuje kontakt s peněžními ústavy a zodpovídá za vedení účetnictví, daňové agendy a archivaci dokumentů Dobrovolný svazek obcí Dobrovolný svazek obcí je nejčastější a nejtypičtější formou spolupráce obcí. Je tvořen na území, které spolu přírodně, technicky, historicky nebo jinak souvisí. Nemusí však vždy vzniknout na základě územní spojitosti, ale spolupracující obce se mohou dohodnout na rozvoji určitých společných záměrů. Svazek obcí může vykonávat jen záležitosti svěřené do samostatné působnosti obcí a činnosti pro ochranu a prosazování společných zájmů obcí. Tato spolupráce umožňuje zejména populačně malým obcím menší administrativní zatížení, což vyžaduje spolupráci všech členů svazku. Podle toho, za jakým účelem jsou dobrovolné svazky obcí zakládány, se dělí na monotematické svazky a mikroregiony. 5 GALVASOVÁ, I. a kol. Spolupráce obcí jako faktor rozvoje. 1. vyd. Brno: Georgetown, s. 14

15 Monotematické svazky jsou zakládány z důvodu realizace přesně vymezených projektů na dobu, než se projekt realizuje. V těchto svazcích jde většinou o vybudování technické infrastruktury nebo o spolupráci v oblasti cestovního ruchu. Mikroregiony naproti tomu usilují dlouhodobě o celkový rozvoj území. Členské obce propojují své zájmy s cílem realizovat změny ve všech obcích nebo alespoň v části obcí. 6 V České republice bylo k celkem 562 mikroregionů, v Pardubickém kraji je nyní 61 svazků obcí. Ze všech obcí ČR je téměř 90 % členem mikroregionu, což dokazuje následující mapa ČR, kde jsou vyznačená území obcí barevně podle toho, v kolika mikroregionech je daná obec členem. Obr. 2 Obce dle četnosti zastoupení v mikroregionech Zdroj: NOVÁKOVÁ, Monika. Ústav územního rozvoje [online] , [cit ]. Dostupné z WWW: < 6 GALVASOVÁ, I. a kol. Spolupráce obcí jako faktor rozvoje. 1. vyd. Brno: Georgetown, s. 15

16 Členství obce ve více mikroregionech nemusí být vždy výhodou, když se daná obec musí soustředit na činnost ve všech mikroregionech, v nichž je členem. Proto členství pouze v jednom mikroregionu zaručuje veškeré soustředění svých záměrů do jednoho území a tím i větší rozvoj dané oblasti Financování svazku obcí Při spolupráci obcí dochází ke zkušenostem, technické spolupráci a také ke sdružování prostředků ke spolufinancování projektů a k ekonomickým úsporám. K zaručení úspěšné spolupráce ve financování svazku obcí je rovnoprávné postavení všech členských obcí a výběr takových projektů k realizaci, aby měl stejný užitek pro všechny. Formulace finanční strategie partnerství je důležitá pro funkčnost udržení spolupráce. Tato strategie řeší způsob získávání financí a náklady vznikající při realizaci partnerství. Během počátečního plánování je sestaven podrobný rozpočet a určeny potřebné činnosti a zdroje. Výše rozpočtu svazku obcí souvisí s rozsahem financovaných činností. Příjem finančních prostředků závisí na počtu a struktuře členů. Aby spolupráce byla efektivní, musí být definováno finanční a materiální zapojení každé obce. Finanční prostředky, které budou krýt náklady lze získat ze dvou zdrojů. První způsob hrazení nákladů je z vlastních zdrojů členů partnerství. Druhý způsob úhrady je z veřejných a soukromých zdrojů, kterými mohou být dotace obce, svazku obcí, kraje, státu nebo soukromých sponzorů, státem založené organizace a fondy. Největším zdrojem příjmů jsou ve většině sdružení pravidelné členské příspěvky. Výši příspěvku určuje valná hromada nebo rada sdružení a vypočítá se buď na základě pevné částky připadající na jednoho obyvatele obce (20, 50 nebo 100 Kč), nebo podle procentního podílu z daňových příjmů (např. 0,5 %). Záleží samozřejmě také na rozsahu činnosti sdružení, který je uveden ve strategii rozvoje. 16

17 Příjmem svazku obcí jsou také příjmy z vlastní činnosti. Ty mohou být získávány za poskytnutí služeb nebo z výnosů majetku. Dalším způsobem, jak financovat rozvojové projekty, je zřízení rozvojového fondu, který se využívá k hrazení společných nákladů na projekty. Po vyčerpání vlastních zdrojů mohou využít další potřebné prostředky z grantů, dotací nebo darů. Finanční plán činnosti svazku obcí je odvozen od skutečností vyplývajících z rozpočtů minulých let, současných rozpočtů obcí a rozpočtového výhledu svazku obcí. Hlavním cílem finančního plánu je posoudit reálnost spolufinancování navrhovaných projektů a zdroje krytí Možnosti financování cykloturistiky Cykloturistiku v České republice je možno financovat z více zdrojů. Prioritou je financování nových cyklostezek a marketingová podpora cykloturistiky. Finanční prostředky určené na cykloturistiku tedy můžeme čerpat z rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI), regionálních operačních programů, Programu obnovy venkova Pardubického kraje, programů přeshraniční spolupráce a případně z rozpočtů obcí či svazků obcí. Ze Státního fondu dopravní infrastruktury bylo v letech podpořeno 322 akcí ve výši tis. Kč a od roku 2001 finanční podpora stále stoupá. V roce 2009 tak byly ze SFDI financovány cyklostezky ve výši tis. Kč. Pro rok 2010 jsou již připraveny další finanční prostředky. 8 Na poskytování příspěvků na výstavbu a údržbu cyklistických stezek je v rozpočtu SFDI na rok 2010 určeno vynaložit 190 mil. Kč, na roky 2011 a 2012 je plánováno poskytnout příspěvky ve výši 190 mil. Kč v každém roce. Podle pravidel pro poskytování příspěvků na výstavbu 7 GALVASOVÁ, I. a kol. Spolupráce obcí jako faktor rozvoje. 1. vyd. Brno: Georgetown, s. 8 Cyklokonference [online]. [cit ]. Dostupné z WWW: < 17

18 a údržbu cyklistických stezek lze z rozpočtu SFDI poskytnout příspěvek na vybranou akci maximálně ve výši 75 % skutečně vynaložených uznatelných nákladů. 9 Obr. 3 Příspěvky z rozpočtu SFDI Příspěvky z rozpočtu SFDI na výstavbu a údržbu cyklistických stezek čerpání v tis. Kč počet akcí rok 0 čerpání v tis. Kč počet akcí Zdroj: Cyklokonference [online]. [cit ]. Dostupné z WWW: < Dalším zdrojem financování jsou Strukturální fondy EU pro období K bylo schváleno a financováno ze SF 144 projektů s cyklistickou tématikou. Na tyto projekty bylo přiděleno celkem 2,32 miliardy korun, přičemž náklady dosáhly částky 2,64 miliardy korun. Nejvíce projektů (106) je hrazeno z regionálních operačních programů NUTS II, ze kterých již bylo přiděleno 9 Státní fond dopravní infrastruktury [online] [cit ]. Cyklistické stezky. Dostupné z WWW: < 18

19 1,68 miliardy korun. Z ROP Severovýchod bylo přiděleno nejméně finančních prostředků ze všech ROP NUTS II a bylo podpořeno pouze 6 projektů. 10 Z Operačního program přeshraniční spolupráce Česká republika - Polská republika je pro českou stranu z fondů EU pro období plánováno vynaložit 103,68 mil. (cca 2,92 mld. Kč). Z prioritní osy 2 Zlepšení podmínek pro rozvoj podnikatelského prostředí a cestovního ruchu, ze které by připadalo možné čerpání finančních prostředků, je z fondů EU vyčleněno 79,0 mil., což je 36 % z OP ČR Polsko. 11 Čerpání finančních prostředků na cykloturistiku z Programu obnovy venkova Pardubického kraje je umožněno z dotačního titulu 4 (Výstavba, rekonstrukce a oprava cyklistických a pěších stezek). V rámci tohoto dotačního titulu lze poskytnout dotaci ve výši až 50 % nákladů akce v běžném roce Sdružení obcí Orlicko Sdružení obcí a měst Orlice vzniklo v roce 1993 jako jedno z nejstarších sdružení obcí v České republice. V roce 2001 došlo ke změně názvu na Sdružení obcí Orlicko. Toto sdružení obcí má celkem 31 členů, z toho jsou 4 města (Letohrad, Žamberk, Jablonné nad Orlicí, Králíky), 1 městys a 26 obcí. Region se nachází při polských hranicích v podhůří Orlických hor a Králického Sněžníku. První společný zájem obcí byl o nápravu stavu kontaminovaných podzemních i povrchových vod. V roce 1994 začalo Orlicko společně 10 Cyklokonference [online]. [cit ]. Dostupné z WWW: < 11 Fondy Evropské Unie [cit ]. OP Přeshraniční spolupráce Česká republika - Polská republika Dostupné z WWW: < 12 Pardubický kraj [online].krajský úřad Pardubického kraje, 2008 [cit ]. Program obnovy venkova. Dostupné z WWW: < 19

20 realizovat projekty k budování nové strategie spolupráce obcí a o čtyři roky později vydalo první regionální strategický rozvojový plán v České republice. Z tohoto rozvojového plánu Orlicka vzešly tři hlavní priority, kterými jsou rozvoj cestovního ruchu, dopravní obslužnost a udržitelný rozvoj venkova. Cestovní ruch hraje v rozvoji regionu velkou roli, avšak konkurence v celé České republice je stále větší. Orlicko má ovšem tu výhodu, že se nachází v krásné a relativně neporušené přírodě, ze které může čerpat. Také obce si jsou vědomi, že rozvoj cestovního ruchu, dopravní obslužnost a udržitelný rozvoj venkova jsou úkoly, na kterých se musí podílet všichni. Na území Orlicka je provozována řada informačních středisek, ve kterých se mohou hosté z České republiky i ze zahraničí dozvědět více o atraktivitách území. Základní informační středisko se nachází v Žamberku. Tento region se představuje na webových stránkách Orlicko se také jako ostatní turistické regiony prezentuje na tuzemských a zahraničních veletrzích a výstavách cestovního ruchu. Kromě těchto informačních aktivit Orlicko vytváří produkty cestovního ruchu, které nejsou realizovatelné podnikatelskými subjekty. Nejvýznamnějším produktem jsou "Cyklotrasy krajem Orlic", kde je na území Orlicka vyznačeno 400 km cykloturistických tras. Spolu s tímto produktem je vytvořena i nabídka tématických výletů, doplněná o propagační materiály Sdružení obcí Orlicko. Orlicko.cz : Orlické hory na Internetu [online] [cit ]. Dostupný z WWW: < 20

21 Obr. 4 Sdružení obcí Orlicko a okolní svazky obcí Zdroj: CENRUM PRO REGIONÁLNÍ ROZVOJ ČR [online], [cit ]. Mapový server.dostupné z WWW: < =ajax_mikro,ajax_mikro_plochy&p=&>. Současnými plány Orlicka jsou: 14 cyklostezka Letohrad Žamberk, cyklostezka Letohrad Jablonné nad Orlicí Králíky Červená Voda, cyklostezka Letohrad Pastvinská přehrada, rozhledny Adam, Sudenské skály, Lukavice a další, rozšiřování strojově upravovaných stop v regionu, pořízení a provoz techniky na údržbu trvalých travních porostů, realizace projektu Čisté ovzduší Orlicka, spolupráce s Adademii věd ČR na výzkumných projektech zaměřených na stabilizaci života v regionu, 14 FIALA, Antonín; STAŇKOVÁ, Jana. Sdružení obcí Orlicko : Plány do budoucna : Sdružení obcí Orlicko, s. 21

22 rozvoj turistické destinace Orlicko-Kladsko ve spolupráci s polskými partnery, vybudování objektu Centra turistické destinace Orlicko-Kladsko v Žamberku, marketing cestovního ruchu, aktivní zapojení do činnosti MAS Orlicko v rámci programu LEADER. První plán (výstavba cyklostezky Letohrad Žamberk) je již splněn. Výstavba této cyklostezky probíhala v průběhu roku 2009 a dokončena je letos v květnu. Úsek cyklostezky Králíky Červená voda je nyní ve fázi realizace. Na ostatní cyklostezky si budou muset cyklisté ještě počkat Cykloturistika a strategické plány rozvoje Cyklistické trasy a stezky v České republice dosahují délky téměř 37 tisíc km, což je oproti ostatním evropským státům poměrně hodně. V roce 2006 bylo vyznačeno 1654,5 km nových cyklotras, v roce 2007 to bylo 1168 km. ČR procházejí i cyklotrasy mezinárodního významu, mezi které patří např. stezka Labe, Moravská stezka, stezka Greenways Praha Wien a Jantarová stezka. Tematické stezky jako např. vinařské stezky na jižní Moravě a Radegast cyklotrack v Beskydách jsou také velmi oblíbené. 15 V oblasti Orlicka se nachází hustá síť cyklotras. Přesně se jedná o 374 km vyznačených cyklotras ležících na území Orlicka. Většinou jde o cyklotrasy regionální, ale prochází tudy i 3 nadregionální cyklotrasy, které na území Orlicka měří 51 km. V letní sezóně jsou zde hojně využívány cyklobusy přepravující turisty do Orlických hor, na Suchý vrch a pod Králický Sněžník. 15 Deník.cz [online].vltava-labe-press, a.s., 2005 [cit ]. Cyklotrasy. Dostupné z WWW: < 22

23 Podle Národní strategie rozvoje cyklistické dopravy České republiky během posledních let přestává být cyklistika pouze individuální záležitostí, plynule přechází do městského i regionálního plánování a vznikají nároky uživatelů na dopravní prostor a odpovídající vybavení. Cyklistika jako forma dopravy není menšinovým trendem, ale alternativou k ostatním druhům dopravy. Trh cykloturistiky přináší udržitelný rozvoj cestovního ruchu. Obohacuje turistické zážitky návštěvníků a také nezatěžuje životní prostředí a nevyvolává další náklady obcím. Ministerstvo pro místní rozvoj podporuje cykloturistiku formou přímé dotace občanskému sdružení Klubu českých turistů (KČT) částkou 5 až 7 mil. Kč ročně. KČT na území České republiky zabezpečuje údržbu cyklotras a stará se o výrobu a instalaci turistických a cykloturistických značek a směrovek. Základním materiálem pro navrhování cyklotras v ČR je Základní síť cyklotras ČR, která byla zpracována v roce 1997 a v té době zahájila ČR dynamický rozvoj značení cyklotras. Vzhledem k tomu, že 60 % cyklotras vede po silnicích, což není ideální stav, se v posledních letech můžeme setkat s velkým nárůstem stavby nových cyklostezek. Jako příklad lze uvést cyklostezky podél Tiché Orlice a Třebovky s délkou 38,8 km a nákladech 112 mil. Kč, realizované regionem Orlicko Třebovsko. Hlavním cílem Národní cyklostrategie je podpora výstavby kvalitní a bezpečné cyklistické infrastruktury. Vybranými dalšími cíli jsou masivní rozvoj cyklodopravy pro denní užití, vytvoření prostoru pro vybudování husté sítě cyklostezek po celém území České republiky s přispěním fondů Evropské unie a přispění k rozvoji cestovního ruchu Národní strategie rozvoje cyklistické dopravy [online].ministerstvo dopravy, 2005 [cit ]. Národní cyklostrategie. Dostupné z WWW: < ISBN

24 Vzhledem k tomu, že v celé ČR cyklistika přechází do regionálního plánování a vznikají nároky uživatelů na dopravní prostor a odpovídající vybavení, lze předpokládat, že i na Orlicku jsou tyto nároky stejné. V posledních letech se projevil nárůst stavby nových cyklostezek i v regionu Orlicko. Jsou zde vybudovány 2 nové cyklostezky. První z nich propojuje město Žamberk s obcí Líšnice, má délku téměř 2 km a celkové způsobilé výdaje dosahovaly na výstavbu výše ,94 Kč. Tato cyklostezka byla otevřena dne Druhá nově vystavěná cyklostezka vede ze Žamberka do Letohradu. Cyklisté nemusí jezdit po velmi frekventované silnici II. třídy vedoucí mezi Žamberkem, Lukavicí a Letohradem. Cyklostezka na úseku téměř 5 km přispěje ke zvýšení bezpečnosti cyklistů a ke zlepšení plynulosti dopravy. Výdaje na realizaci dosahovaly výše ,78 Kč, z toho dotace od Evropské unie a státního rozpočtu činily ,25 Kč. 17 Slavnostní otevření cyklostezky proběhne Další dokument, z něhož se dá vycházet, je Program rozvoje Pardubického kraje. V rozvojovém pilíři centrum cestovního ruchu je uvedeno, že Pardubický kraj bude usilovat o výrazné zvýšení významu cestovního ruchu. Podpora zde bude směřovat do zkvalitnění a rozšíření stravovacích a ubytovacích kapacit, jakož i další infrastruktury pro trávení volného času. Takovou infrastrukturou mohou být cykloturistické trasy a sportovní zařízení. Jednou ze silných stránek Pardubického kraje jsou příznivé podmínky pro rozvoj cykloturistiky a hippoturistiky. Slabou stránku tvoří např. nedostatek projektů vedoucích k tvorbě nových atraktivit cestovního ruchu REGIONÁLNÍ RADA NUTS II Severovýchod [online] [cit ]. Cyklostezka Žamberk - Letohrad. Dostupné z WWW: < 18 Pardubický kraj [online].krajský úřad Pardubického kraje, 2006 [cit ]. Program rozvoje Pardubického kraje. Dostupné z WWW: < 24

25 Na úrovni mikroregionů je důležitým dokumentem Strategický plán rozvoje regionu Orlicko, v němž jsou vymezeny 3 akční plány: rozvoj cestovního ruchu, dopravní obslužnost a rozvoj venkova. Prvním záměrem rozvoje cestovního ruchu je rozšířit a zkvalitnit infrastrukturu pro cestovní ruch za účelem obohacení nabídky pro návštěvníky. V této oblasti jsou jedním z cílů také cyklostezky, kde Sdružení Orlice ve spolupráci s obcemi navrhne revizi stávajících a doporučí vznik nových, více na cyklisty orientovaných cyklostezek. Dalším akčním plánem je dopravní obslužnost regionu, kde v záměru obce ve spolupráci se zaměstnavateli a dopravci zajistí zefektivnění veřejné dopravy v mikroregionu Orlicko a v cíli 1.3. podmínky pro rozvoj cyklistické dopravy je uvedena strategie navržení sítě cyklistických stezek, propojujících hlavní sídla mikroregionu za účelem zajištění infrastruktury pro bezpečnou dopravu cyklistů do zaměstnání/škol. 19 V Programu rozvoje Pardubického kraje je uvedeno zkvalitnění a rozšíření cykloturistických tras, což by mohlo Orlicko využít a vytvořit tak projekt, který bude zaměřen na lepší kvalitu cyklotras, protože v Pardubickém kraji je nedostatek těchto projektů. Vychází to i ze Strategického plánu rozvoje regionu Orlicko, jehož prioritou je rozšíření a zkvalitnění infrastruktury pro cestovní ruch. 3.3 Shrnutí teoretické části Teoretická část popisuje Sdružení obcí Orlicko jako formu spolupráce obcí. Je zde poukázáno na to, jak je spolupráce mezi jednotlivými členy sdružení důležitá a určuje důvod, proč vznikají dobrovolné svazky obcí. Dohoda mezi jednotlivými obcemi zajišťuje také příjmy rozpočtu svazku obcí, které tvoří pravidelné členské příspěvky. Další příjmy jsou získávány z veřejných a soukromých zdrojů. 19 Orlicko.cz : Orlické hory na Internetu - stránky Sdružení obcí Orlicko [online] [cit ]. Rozvoj regionu Orlicko. Dostupné z WWW: < 25

26 Ze společného rozpočtu jsou poté hrazeny náklady na projekty, které realizuje svazek obcí a týká se většinou více obcí. V rozpočtu Sdružení obcí Orlicka se můžeme setkat s výdaji za cykloturistiku. 20 Sdružení každý rok přispívá na mezinárodní cyklistickou akci Cyklo glacensis částkou Kč, na cyklobusy a skibusy Kč a v roce 2007 částkou Kč na cyklotrasy. Největší výdaje připadají na stavbu nových cyklostezek. Kromě začínající výstavby cyklostezek v úseku Letohrad Králíky Červená Voda je v rozpočtu hlavním výdajem cyklostezka Žamberk Letohrad. Sdružení obcí Orlicko má zájem rozvíjet oblast cykloturistiky a vylepšovat stav cyklotras, aby tento region byl pro turisty zajímavější. Finanční prostředky určené na cykloturistiku můžeme čerpat z rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI), regionálních operačních programů, Programu obnovy venkova Pardubického kraje, programů přeshraniční spolupráce a případně z rozpočtů obcí či svazků obcí. Tyto teoretické informace o spolupráci obcí a jejich jednotlivých formách, financování svazků obcí, zdrojích financování cykloturistiky, Sdružení obcí Orlicko a cykloturistice mi pomohly získat přehled o dané problematice a lépe jsem pochopila souvislosti mezi svazky obcí a jejich financováním. V rozvojových strategických dokumentech na národní, krajské i regionální úrovni jsou uvedeny cíle, podle kterých se budu řídit a zpracovávat tak praktickou část práce. 20 Příloha č. 5 26

27 4 Praktická část V praktické části se budu zabývat nejprve cyklotrasami na Orlicku. Uvedu rozdělení cyklotras podle značení a následně představím jednotlivé cyklotrasy. Poté se zaměřím na dotazníkové šetření, ze kterého budu později vycházet. Také sem patří terénní výzkum, který spočívá v projetí sítí všech cyklotras na Orlicku. V konečné fázi praktické části uvedu návrhy pro zlepšení situace na cyklotrasách Orlicka, náklady na realizaci těchto vylepšení a určím, ze kterých zdrojů budou tyto návrhy financovány. 4.1 Cyklotrasy Tato část je zaměřena na cykloznačení na Orlicku a je zde uveden přehled všech cyklotras, které procházejí tímto regionem Cykloznačení Cyklistické trasy lze značit silničně a pásově. Vychází to z rozdělení tras na cyklotrasy a cykloturistické trasy. 21 U většiny cyklotras na Orlicku je použito pásové značení. Je to ovlivněno kopcovitým a podhorským charakterem území, ve kterém jsou trasy umístěny. Cyklotrasy jsou vedeny terénem po polních a lesních cestách, proto se zde hodí lépe označení pásové. Tímto způsobem je vyznačeno 221,5 km cykloturistických tras, což je 59 % z celkového počtu 374 km cyklotras. Zbývajících 41 % je vyznačeno silničními cykloznačkami. Z finanční stránky lze považovat pásové značení za podstatně levnější než silniční Cyklotrasy ve Sdružení obcí Orlicko Zde je uveden seznam všech cyklotras i cykloturistických tras, které procházejí územím jednotlivých obcí Sdružení obcí Orlicka. V prvním 21 Příloha č. 3 27

28 sloupci je uvedeno evidenční číslo cyklotrasy, ve druhém potom druh značení a je rozlišeno, zda se jedná o značení silniční či pásové. Následně je uveden průběh tras a počet km, ale jedná se o úseky cyklotras zasahující pouze do území Orlicka. Tab. 1 Cyklotrasy procházející územím Orlicka číslo cyklo trasy druh značení průběh trasy počet km 18 silniční Písečná Žamberk Zakopanka Klášterec nad Orlicí České Petrovice 19,5 22 silniční Mladkov Adam České Petrovice Zemská brána 8,5 52 silniční České Petrovice Mladkov Lichkov Králíky Červený Potok silniční Valdštejn Letohrad silniční Žampach Písečná Šušek Valdštejn silniční Červený Potok Dolní Morava Horní Morava 18 Horní Lipka Prostřední Lipka Dolní Lipka Dolní Hedeč, Kopeček Dolní Orlice Červená 4069 silniční Voda Červenovodské sedlo Orličky Jablonné 52,5 nad Orlicí Těchonín Celné Studené Nekoř Pastviny Klášterec nad Orlicí 4070 silniční Žamberk Kunvald Rokytnice v O. h pásové červená 4072 pásové modrá 4073 pásové zelená 4074 pásové bílá 4075 pásové bílá Mlýnický Dvůr Červenovodské sedlo Suchý vrch Bouda Mladkov Petrovičky České Petrovice Zemská brána Brná Litice nad Orlicí Bohousová Hejnice Hlavná V ráji Ovčín Letohrad Kunčice Kalhoty Bystřec Čenkovice Nad Čenkovicemi Zemská brána České Petrovice Pastviny Studenecká zátoka Nekoř Líšnice Žamberk Bohousová Litice nad Orlicí Červenovodské sedlo Jamné nad Orlicí Jablonné nad Orlicí Sobkovice Bořitov Studené Nekoř Šedivec Letohrad Lukavice Žamberk Kunvald Končiny 37 32,5 Litice nad Orlicí Bohousová

29 4076 pásové modrá 4077 pásové bílá Rokytnice v O. h. Kunvald Končiny Klášterec n. O. Pastviny Studenecká zátoka Vlčkovice Adam CZ/PL Horní Orlice Val Dolní Hedeč Králíky Červená Voda Lichkov Mladkov Pastviny, Kraví skok České Petrovice 4217 silniční Sopotnice Česká Rybná silniční Výprachtice Nad Čenkovicemi silniční Výprachtice Bystřec Jablonné n. O pásové červená Verměřovice Bystřec Čenkovice 6 celkem km Zdroj: vlastní zpracování tabulky Pásové cyklotrasy č vznikly v roce 2002 prostřednictvím Sdružení obcí Orlicka. Ostatní silniční cyklotrasy jsou z roku 2001 a vyznačovaly je původní okresní úřady. 4.2 Průzkum cykloturistiky pomocí dotazníkového šetření Tento dotazník z oblasti cykloturistiky byl určen pro cyklisty, kteří projíždějí po cyklotrasách Orlicka. Dotazníkem jsem chtěla zjistit, jaké nedostatky zde jsou, porovnat výsledky dotazníku s vlastním terénním výzkumem a následně navrhnout zlepšení, která by ocenili právě tito cyklisté. Dotazování cyklistů probíhalo v průběhu dubna 2010 na různých cyklotrasách Orlicka. Nejvíce odpovědí je však z Letohradu, Lukavice a Žamberka. Jednalo se o osobní dotazování, kde jsem se vždy ptala jednoho nebo maximálně dvou cyklistů na 8 otázek v přesném pořadí za sebou. Bylo zde použito 5 uzavřených otázek a 3 otevřené. Dotázaní neměli otázky k dispozici. Dotazník je kratší z toho důvodu, aby respondenti byli ochotni odpovídat a nebyli dlouho zdržováni. 29

30 Zde uvádím přesné znění otázek: 1. Do jaké věkové kategorie patříte? do 15 let let let nad 60 let 2. Jste muž nebo žena? MUŽ ŽENA 3. Jak často jezdíte na kole? každý den 2x týdně a více 1x týdně a méně vůbec 4. Jste spokojen(a) se značením cyklotras na Orlicku? Napište případné problémy. ANO NE 5. Kam byste umístil(a) odpočívadlo pro cyklisty? 6. Využíváte cyklobusy nebo vlak v letní sezóně? ANO NE 7. Podle čeho jedete na výlet na kole nebo kde hledáte informace o trase? 8. Co vám na cyklotrasách na Orlicku chybí? 30

31 38 mužů. Na dotazník odpovědělo celkem 108 respondentů, z toho 70 žen a Obr. 5 Rozložení respondentů podle pohlaví Pohlaví 35% ženy muži 65% Zdroj: vlastní zpracování grafu Z níže prezentované věkové struktury respondentů je patrné, že většina cyklistů je ve věku 30 až 60 let. Věková kategorie nad 60 let už není zastoupena téměř vůbec, protože lidé v tomto věku už nejeví o cykloturistiku velký zájem. Děti do 15 let ještě nejezdí tak často samy na kole. Obr. 6 Rozložení respondentů podle věku Věková kategorie 5% 8% 32% do 15 let let let nad 60 let 55% Zdroj: vlastní zpracování grafu Dále bylo provedeno rozdělení respondentů podle toho, kolikrát týdně využívají jízdu na kole. Frekvence jízdy na kole je uvažována v letní sezóně, kdy lidé jezdí na kole do škol, do zaměstnání, ale i na výlety nejčastěji. 31

32 Obr. 7 Rozložení respondentů podle frekvence jízdy na kole za týden Frekvence jízdy na kole 2% 10% 34% 54% každý den 2x týdně a více 1x týdně a méně vůbec Zdroj: vlastní zpracování grafu Na otázku Jste spokojen(a) se značením cyklotras na Orlicku? odpovědělo 87 % dotázaných ano, zbylých 13 % spokojených není. Dalo se očekávat, že více lidí nebude spokojeno se značením, protože při průjezdu cyklotrasami se lze lehce ztratit. Ale právě proto, že jsou to lidé, kteří to v okolí svého bydliště alespoň trochu znají, dá se předpokládat, že vědí kudy trasa vede a nepotřebují tak značky. Ovšem když přijede cykloturista z jiného místa ČR a nezná tuto oblast, určitě bude vyhledávat značení a proto je nutné, aby byly cyklotrasy vyznačeny co nejlépe. V případě, že dotazovaní nebyli spokojeni se značením, uváděli důvody jako málo značek, špatné nebo nepřesné značení. Obr. 8 Rozložení respondentů podle spokojenosti se značením Spokojenost se značením cyklotras na Orlicku 13% ano ne 87% Zdroj: vlastní zpracování grafu 32

33 Také jsem se ptala cyklistů na možnost umístění odpočívadel na Orlicku. 36 % respondentů je se současnými odpočívadly spokojených a další už nepotřebuje. Další nejvyšší počet dotázaných by postavil odpočívadlo na novou cyklostezku mezi Žamberkem a Letohradem. Dále jsem zaznamenala tyto odpovědi: na vyhlídce, obecně u cyklostezky, na klidné místo, každých 10 km, u občerstvení nebo hospody, u rybníka a řeky, v závětří, na místo, kde není možnost schovat se před sluncem, do stínu atd.. Individuální místa pro postavení odpočívadel byla mezi Kláštercem n. O. a Zemskou bránou, na Končinách, na kopci ze Šedivce na Nekoř, na kopci u silnice mezi Č. Rybnou a Bohousovou, na trase ze Šerlichu do Letohradu, v Lukavici na letišti a nad Písečnou (směr Lukavice). Obr. 9 Návrhy respondentů na umístnění odpočívadel na Orlicku Umístění odpočívadel cyklostezka Lukavice vyhlídka u cyklostezky individuální umístění klidné místo každých 10 km u občerstvení k hospodě stín u rybníka nebo řeky u silnice závětří každý 1 km počet odpovědí Zdroj: vlastní zpracování grafu 33

34 Výzkum využití cyklobusů budu rozebírat níže, proto je zde nebudu podrobněji vypisovat. Je třeba si všimnout, že cyklobusy nebo vlak na řevoz kol využívá 45 % dotázaných. Obr. 10 Využívání cyklobusů nebo vlaků v letní sezóně Využití cyklobusů 45% ano ne 55% Zdroj: vlastní zpracování grafu Zjišťovala jsem, odkud respondenti čerpají informace o cyklotrasách, případně o cílových místech jejich výletů. Největší zdroj informací je internet, který využívá 25 % dotázaných. Další srovnatelně velké skupiny zdrojů informací o cyklotrasách tvoří papírové cyklomapy a vlastní praxe. Podle cyklomap jezdí cyklisté většinou tam, kde to moc neznají. Vlastní praxe je zde myšlena tak, že to lidé v oblasti Orlicka znají a nepotřebují hledat informace. Ostatní jezdí podle doporučení známých, navigace, značení, nástěnných map, informačních tabulí, infocentra a papírových průvodců. 34

35 Obr. 11 Možnosti hledání informací o trasách informační tabule 2% značení 3% navigace 4% doporučení 15% průvodce 2% Hledání informací o trasách infocentrum 2% nástěnná mapa 1% český rozhlas 1% internet 25% vlastní praxe 22% cyklomapa 23% Zdroj: vlastní zpracování grafu Na otázku Co vám na cyklotrasách na Orlicku chybí? 42 respondentů odpovědělo, že by nic nevylepšovali. Zbylých 66 dotázaných není s cyklotrasami spokojeno a uvedlo nedostatky. Nejčastěji jim chybí občerstvení, odpočívadla a cyklotrasy. Občerstvení Sdružení obcí Orlicko nebude zajišťovat, protože v okolí cyklotras je spousta soukromých subjektů, kteří toto zajišťují a v každé obci je alespoň jedno restaurační nebo podobné zařízení. Vzhledem k tomu, že Orlicko je rekreační oblast, je ve většině obcí těchto zařízení i více. Příkladem může být obec Pastviny. Zvýšení počtu odpočívadel na cyklotrasách Orlicka a vyznačení nových cyklotras bude realizováno projektem předkládaným Sdružením obcí Orlicka na základě této práce. 35

36 Obr. 12 Nedostatky na cyklotrasách Orlicka Nedostatky na cyklotrasách občerstvení odpočívadla více cyklotras wc automat na pití širší cyklostezka Žam.-Let. cyklostezky na brusle přechod na cyklostezky lepší povrch cyklotras terénní cyklotrasy úschovna spojnice mezi obcemi odpadkové koše lepší značení cykloservis středové čáry na cyklostezce cyklostezka Let. - Jabl počet odpovědí Zdroj: vlastní zpracování grafu 36

37 Zde uvádím graf, který kombinuje využití cyklobusů respondenty se spokojeností se značením cyklotras na Orlicku. Je patrné, že skupina dotazovaných, kteří využívají cyklobusy je spíše spokojena se značením. Vyplývá to z toho, že lidé využívající cyklobusy jezdí po frekventovaných cyklotrasách, kde je značení v pořádku a také po nich jedou opakovaně. Naopak ve skupině respondentů nevyužívajících cyklobusy je nespokojených cyklistů více. Dá se předpokládat, že tito lidé projíždějí trasami méně frekventovanými a také hůře značenými, proto nejsou tolik spokojeni se značením. Obr. 13 Využití cyklobusů v závislosti na spokojenosti se značením nevyužívají cyklobusy využívají cyklobusy spokojeni se značením nespokojeni se značením počet odpovědí Zdroj: vlastní zpracování grafu Následující graf poukazuje na závislost věkové kategorie s uvedenými nedostatky na cyklotrasách. V grafu jsou uvedeny pouze konkrétní požadavky respondentů. Věková kategorie nad 60 let zde není uvedena, protože jednotliví dotazovaní jsou s cyklotrasami spokojeni. Největší váhu přikládám věkové kategorii let, jelikož má největší věkové rozmezí a byla zastoupena 55 % z celkového počtu respondentů. Zajímavá je však také kategorie let. Ta jediná požaduje lepší značení. Může to být tím, že mladí lidé do 30 let ještě neznají region tak dobře, jako zkušenější věková kategorie nad 30 let a potřebují kvalitnější značení. Cyklisté do 30 let vyhledávají terénní cyklotrasy, proto chtějí více cyklotras i pro horská kola. Respondenti ve věku let požadují spíše

38 výstavbu nových pohodlnějších cyklostezek. Děti do 15 let nejvíce preferují občerstvení a cyklostezky. Obr. 14 respondentů Nedostatky na cyklotrasách v závislosti na věkové kategorii let let do 15 let občerstvení odpočívadla cyklostezky cyklotrasy cyklotrasy pro horská kola značení povrch cyklotras wc 0% 20% 40% 60% 80% 100% Zdroj: vlastní zpracování grafu 4.3 Návrhy pro zlepšení situace na cyklotrasách Orlicka Mojí náplní práce byl také terénní výzkum, který zahrnoval projetí všech cyklotras na kole. Tento výzkum jsem prováděla z toho důvodu, abych se přesvědčila osobně o nedostatcích a navrhla případné změny. Nelze navrhovat umístění odpočívadel, map nebo měnit značení bez osobní zkušenosti přímo na cyklotrasách v sedle kola. Nehleděla jsem na to, že to v dané oblasti znám, ale spíše jsem jela podle cyklomapy SHOCART Orlicko-Ústecko, vydané v roce 2008, a zjišťovala jsem, kde je podle značek možnost se ztratit nebo kde by bylo vhodné místo na postavení odpočívadla, stojanu na kola či mapy. V příloze č. 1 jsem uvedla seznam všech cyklotras, jejich průběh a počty kilometrů. Ke každé cyklotrase jsou uvedeny nesrovnalosti ve značení a přesné umístění nových značek, dále udání míst nových odpočívadel a ostatní nedostatky, které je třeba brát na vědomí. Zde uvádím návrh rozšíření cyklotras o následující úseky, které by bylo vhodné vyznačit, protože jsou to území, kde je cyklotras málo a cesty 38

39 jsou vhodné pro cyklotrasy. Poslední mnou navržená cyklotrasa Letohrad Jablonné nad Orlicí Králíky má souvislost i s plánem Orlicka. Nové cyklotrasy: Písečná Lukavice kolem vrchu Mechnáč a vlakového nádraží v Lukavici (odpočívadlo s mapou na kopci nad Písečnou výhled na Lukavici, Suchý vrch a Orlické hory) (26) ze Žamberka (Popluží) na Českou Rybnou po asfaltové komunikaci přes Českou Rybnou Mokrá louka ze Žamberka přes Polsko do Kameničné (do Kameničné nevede žádná značená cyklotrasa) cyklotrasa kopírující údolí Tiché Orlice (Letohrad Orlice Verměřovice Jablonné nad Orlicí Těchonín Mladkov Lichkov Králíky) První tři návrhy nových cyklotras jsou místní úseky do 6 km spojující vždy 2 obce mezi sebou, které by bylo vhodné doznačit, jelikož i nyní tudy cyklisté projíždějí. Poslední návrh cyklotrasy údolím Tiché Orlice je dlouhý přes 30 km. Z Letohradu do Králík v současnosti chybí označená cyklotrasa, proto by bylo užitečné toto vyznačení realizovat. Plánem Orlicka je vyznačit tuto cyklotrasu s vybudováním nových cyklostezek v některých úsecích, ale než se to uskuteční, je vhodné zatím vyznačit cyklotrasu po stávajících komunikacích. Mapy Do mobiliáře cyklotras patří také nástěnné mapy. V každé obci, která je členem Sdružení obcí Orlicka by měla být alespoň jedna mapa Orlicka s cyklo a turistickými trasami umístěna na viditelném místě, v centru obce nebo na některé z okolních cyklotras. Nicméně při osobní zkušenosti v terénu jsem zjistila, že tomu tak není. V některých obcích bylo map po dvou i více a jinde nebyly vůbec. Tyto mapy jsem nenašla v obcích Čenkovice, Helvíkovice, Dlouhoňovice, Jablonné nad Orlicí, Králíky, Kunvald, Sobkovice, Studené, Šedivec, Těchonín, Záchlumí- 39

40 Bohousová a Žamberk. V obcích Bystřec, Letohrad, Mladkov a Písečná jsem mapy objevila až při několikátém průjezdu. Vzorným příkladem v umístění map Orlicka mohou být obce Červená Voda a Nekoř. Nebyla jsem si jistá, jestli v obcích, kde jsem mapy neviděla, jsou nebo nikoliv, proto jsem kontaktovala jednotlivé obce. V Helvíkovicích a Těchoníně je mapa umístěná, ovšem ne na cyklotrase, kudy cyklisté projíždějí. Z tohoto důvodu navrhuji postavit na cyklotrasy směrovky s dovedením cyklistů k mapě, např. v Těchoníně u kostela napsat: mapa Orlicka 300 m. V Čenkovicích a Studeném se mapy připravují. V Sobkovicích, kam jsem navrhovala postavit mapu, je uložena z důvodu oprav na obecním úřadě a bude zpět dodána. Město Žamberk nemá umístěny mapy Orlicka, ovšem u nádraží ČD, ČSAD a na Masarykově náměstí jsou obdobné mapy s vyznačením cyklotras, ale nejsou tak přehledné. Město nemá zájem postavit v centru města ani ve svém okolí mapy Orlicka. Obr. 15 Nástěnná mapa Orlicka Zdroj: vlastní fotografie Z terénního výzkumu a průjezdu všech cyklotras jsem zjistila, že je potřeba ve značení dodat 10 směrových tabulek, 3 cykloturistické směrovky a 9 pásových značek. Z mobiliáře cyklotras na Orlicku by bylo vhodné umístit celkem 28 odpočívadel, z toho 6 laviček se stolem a 20 zastřešených laviček se stolem, dále také 15 stojanů na kola a 2 mapy Orlicka s vyznačenými cyklotrasami. 40