University Of Finance & Administration

Transkript

1 University Of Finance & Administration MEZINÁRODNÍ OBCHODNÍ VZTAHY [B_MOV] Pro RP - kombinované studium Pavla Břečková [Ing., Ph.D.] pavla.breckova@vsfs.cz

2 STRUKTURA PŘEDMĚTU KS = 4 řízené konzultace 5 kr. ZKOUŠKA Význam a struktura mezinárodního obchodu [MO] Ukazatele MO Protekcionismus x Liberalismus Mezinárodní obchodní vazby Vstup a vztahy ČR EU Instituce na podporu mezinárodního obchodu v ČR Nástroje obchodní politiky státu Podnikové prostředí a mezinárodní obchod Mezinárodní průzkum trhu podnikové prostředí, data Základní podnikové analýzy k průzkumu prostředí Typologie trhů - B2B a B2C přístup k nim na mezinárodní scéně Integrační uskupení, Rozvíjející se trhy 2. Globální prostředí v MO, obchodní bloky, BRICS, TTIP

3 LITERÁRNÍ ZDROJE Povinná literatura : Cihelková Eva a kol.: Světová ekonomika obecné trendy rozvoje. C.H.Beck v Praze 2009, 1.vydání (nebo jakékoli pozdější, je-li dostupné) MACHKOVÁ, Hana, ČERNOHLÁVKOVÁ, Eva, SATO, Alexej, aj. Mezinárodní obchodní operace. 5. aktual. vyd. Praha : Grada Publishing, s. ISBN Doporučená literatura : KALÍNSKÁ, Emilie a kol.: Mezinárodní obchod v 21. století. Grada Publishing s. ISBN Charles W. L. Hill: Global Business Today, McGraw-Hill/Irwin, 7th edition,

4 MEZINÁRODNÍ OBCHOD Co je to obchod? = Obchod je postup, jak získat nenásilně to, čeho se v určitém okamžiku na určitém místě nedostává = Ekonomická činnost směnu zboží (koupě a prodej) prostřednictvím peněz = Zahrnuje NÁKUP a PRODEJ Co je MEZINÁRODNÍ OBCHOD? = směna, kterou provádějí právnické a fyzické osoby přes hranice státu s právnickými a fyzickými osobami jiných států MEZINÁRODNÍ obchod = SMĚNA přes hranice státu 4.

5 MEZINÁRODNÍ OBCHOD Důvod zapojení země do MO? = skutečnost, že skoro žádná země NEPOKRYJE svým zbožím a surovinami své POTŘEBY, ale soustřeďuje se na výrobu výrobků, které jsou pro ni efektivní (= teorie komparativních výhod*) Otevřenost ekonomiky** = stupeň zapojení země do mezinárodního obchodu *příští slide **Míra otevřenosti ekonomiky bývá nejčastěji vyjádřena pomocí poměru exportu výrobků a služeb k HDP

6 ABSOLUTNÍ výhoda Mŧže-li národní hospodářství vyrábět určité zboţí s absolutně niţšími náklady neţli jiné, říkáme, že má ve výrobě tohoto produktu absolutní výhodu Absolutně nižší náklady = žádný obchodní partner (země) nevyrábí dotyčný produkt levněji Specializací na tyto výrobky výměnou za jiné (které pro státy není tak efektivní vyrábět / vyrábět je nejsou schopny) dosahují tyto ekonomiky vyšší úrovně blahobytu, než pokud by se snažily vyrobit všechno samy = Absolutní výhody umoţňují produkovat zboţí při niţších nákladech neţ v zahraničních zemích Příklad 1: Právník, který je nejlepší písař ve městě, má absolutní výhodu ve znalosti práva i v rychlosti psaní oproti sekretářce. Příklad 2: Kanada má absolutní výhodu v pěstování čočky, Kuba má absolutní výhodu ve výrobě doutníků, proto se každá ze zemí specializuje na svoji oblast

7 KOMPARATIVNÍ výhoda Je mnohem častější - mezi kaţdými dvěma zeměmi existuje komparativní výhoda. Př.: tedy i když porovnáme Somálsko a USA, najdeme dva produkty, u kterých by se vyplatilo, kdyby se na ně každá ze zemí specializovala Podmínky absolutních výhod většina ekonomik nemá Pokud jsou náklady alternativ národního hospodářství při výrobě určitého statku nižší než u jiných ekonomik, říkáme, že má ve výrobě tohoto produktu komparativní výhodu Náklady alternativ = náklady ušlých příležitostí ekonomický subjekt se vzdá jiného statku nebo jiné činnosti ve prospěch toho nejhodnotnějšího statku nebo činnosti

8 MEZINÁRODNÍ OBCHOD Spočívá v: Klasickém zahraničním obchodu Barter / Import / Export Mezinárodní INVESTICE FDI / Portfolio investice Další formy mezinár.obchodní aktivity Licence / Franšíza / Management contracts etc. 8.

9 Mezinárodní INVESTICE - obecně FDI = Foreign Direct Investment (Přímá zahraniční investice) investice za účelem AKTIVNÍ KONTROLY MAJETKU, aktiv nebo společností v zahraničí Formy FDI GREENFIELD (nový podnik / zařízení) AKVIZICE (nákup či sloučení s existující lokální firmou) Portfolio Investice Nákup zahr. finančních komodit (akcie, podíly, obligace, certifikáty.) za účelem JINÝM než KONTROLA 9.

10 GLOBAL MACRO MICRO 10.

11 Světový obchod moţné scénáře Zajímavá OTÁZKA [z ekonomické perspektivy] je, co můţe znamenat pro budoucnost: 19. století dominovala Velká Británie a Evropa jako koloniální síly 20. století dominovaly USA jako značná ekonomická síla 21. století bude kontrolováno Asií a zejména Čínou 11.

12 VÝZNAM MEZINÁRODNÍHO OBCHODU 1. Ekonomický 2. Politický 3. Kulturní VOLNÝ Mezinárodní Obchod je cílem všech tržních ekonomik a předpokládá: konvertibilitu (volnou převoditelnost měny) volnou tvorbu cen odstranění hospodářských a politických překážek (cla atd.) 12.

13 MEZINÁRODNÍ OBCHOD - RIZIKA Slabá soběstačnost v případě války či změně politického systému Závislost čím je stát menší a ekon. vyspělejší, tím je MO důleţitější a stát na něm závisí 13.

14 FUNKCE zahraničního obchodu Ekonomicko-racionalizační funkce vychází z absolutních a komparativních výhod dané ekonomiky Transformační pŧsobí v procesu přeměny hodnoty společenského produktu => vliv na platební bilanci (next slide) Transmisní přechod nových technologií, designŧ apod. Sortimentní ovlivňování šířky a hloubky sortimentu dané země

15 Základní UKAZATELE MO OBCHODNÍ BILANCE = přehled o objemu vývozu a dovozu za urč. období A) aktivní = export > import B) pasivní = export < import (Deficit obchodu) PLATEBNÍ BILANCE = přehled o devizových příjmech a výdajích za období A) aktivní = příjmy ze zahraničí > platby do zahraničí B) pasivní = platby do zahraničí > příjmy ze zahraničí

16 STRUKTURA MO TERITORIÁLNÍ KOMODITNÍ 16.

17 STRUKTURA MO TERITORIÁLNÍ KOMODITNÍ = portfolio všech obchodních teritorií, s nimiţ firma (stát) obchoduje = portfolio všech komodit, s nimiţ firma (stát) obchoduje 17.

18 ZÁSAHY státu do MO = zásady a opatření, která vláda využívá při řízení MO ÚKOLY STÁTU: - zajišťování proporcionality (rovnoměrnosti) ve vztazích se zahraničím - ovlivňování rozsahu dovozu a vývozu + teritoriální a komoditní struktury - vytváření institucí pro rozvoj a spolupráci se zahraničím 18.

19 SMĚRY ŘÍZENÍ MO PROTEKCIONISMUS - stát zasahuje do MO - chrání vnitřní trh před konkurencí ze zahraničí - podporuje vlastní výrobky při prosazovaní na zahraničních trzích LIBERALISMUS - stát omezuje zásahy do MO - dovoz a vývoz bez restrikcí - volná směnitelnost umožňuje přístup k nákupu valut a deviz pro podnikání 19.

20 Základní směry MO - Působení státu / Efektivnost / Uţitek Cesta do PROBLÉMŮ Cesta k RPOSPERITĚ Protekcionismus, ochrana domácích výrobků Otevírání trhů, liberalismus, vystavení domácích výr.konkurenci Stát: cen.hladiny, méně Q sortiment Efketivnost: omezována Právo: omezování os.svobody, více státu, přerozdělování Spotřebitel: platí za zboţí, jistoty x vyšší daně Firmy: ochrana a neefektivnost Stát: míry korupce, uplácí voliče Stát: cen.hladiny, širší sortiment + Q Právo: odpovědnost jedince, méně státu, přerozdělování Spotřebitel: platí nejniţší moţnou cenu, niţší daň.zátěţ Firmy: konkurence a příleţitost Stát: míra korupce, pomoc potřebným 20.

21 2. ŘÍZENÁ KONZULTACE KS = 4 řízené konzultace Vstup a vztahy ČR EU Instituce na podporu mezinárodního obchodu v ČR Nástroje obchodní politiky státu 21.

22 ČR součástí EU ČR členem od (ve vlně 10 státŧ největší rozšíření v dějinách EU) Další rozšíření (o BG a RO) Chorvatsko V současnosti 28 států Vedení jednání o přistoupení dalších zemí 22.

23 PROCES vstupování ČR do EU 1.pol. 90.let: ASOCIAČNÍ SMLOUVA (dohoda o přidružení) Realita postupného sbližování na mikro i makro úrovni přinesla změny BÍLÁ KNIHA (pro účely harmonizace: evropské zákony, směrnice převáděné do č.práva) 1997 rozhodnutí o velkém rozšíření EU (o 10 členských státŧ) ovšem rozděleno do dvou skupin zemí o dva roky později dělící čáry smazány - helsinský summit v prosinci

24 Překáţky ve vyjednávání o vstupu do EU Volný POHYB PRACOVNÍCH SIL Moţnost oddálení aţ o 7 let (2+3+2) Protiváhou PRODEJ PŮDY v ČR Omezení do r Sazba DPH na vybrané komodity Stavební práce / topení v bytech Spotřební daň z cigaret / Domácí slivovice Ţivotní prostředí 24. Čističky odpadních vod 2010 / Klece pro slepice

25 Překáţky velkého rozšíření 2004 obecně česko-rakouský spor o Temelín citlivá otázka platnosti Benešových dekretŧ řešení statutu ruské enklávy Kaliningradu postavení maďarské menšiny na Slovensku či v Rumunsku 25.

26 Hlavní INSTITUCE na podporu MO Stát ministerstva s vlivem na obchod: MPO + MZV Specializované agentury státu: CzechInvest CzechTrade Česká centra CzechTourism Další instituce nestátní činné v obchodu českých firem: - AMSP ČR (Asociace MSP ČR) - Svaz průmyslu a dopravy ČR - HK ČR

27 Ministerstvo zahraničních věcí (MZV) Role MZV v zahraniční obchodní politice 1. Ekonomická dimenze zahraniční politiky - vytváření podmínek pro rozvoj konkrétních obch.kontaktŧ - systém ZÚ (zastup.úřady) a OEÚ (obch.ekon.útvary) 2. Spolupráce s MPO a s dalšími resorty a institucemi - formulace hl.úkolŧ ZÚ ČR a jejich OEÚ (obch-ek.útvar) - hl.úkoly: *Zlepšit řízení ekon. služeb státu v zahraničí - kromě ZÚ pŧsobí také další příspěvkové org. MZV, MPO a MMR (CI, CzT, CzTour, CzCentres) *Organizování podnikatelských misí (spolu s HK a Svazem prŧm.a dopravy ČR) 3. Aktivity ve vztahu k EU 4. Proexportní činnost ČESKÝCH CENTER v zahraničí (obecná propagace země) 27.

28 Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) Ve smyslu mezinárodního obchodu: Měl by být prioritní zájem na prosperitě podnikání včetně mezinárodního obchodu (konkurenceschopnsti) Exportní strategie

29 INSTITUCE na podporu MO CzechCentres = obecná propagace ČR v zahraničí (kultura a dobré jméno) v gesci MZV (Min. zahraničních věcí) Na tuto činnost navazuje činnost SPECIALIZOVANÁ (agenturní): CzechInvest v oblasti přímých zahraničních investic (FDI) (MPO) CzechTrade v oblasti exportu (MPO) CzechTourism v oblasti cestovního ruchu (MMR) 29.

30 Česká centra (Czech Centres) Gesce MZV ČR - od 2008 působí 24 center ve 20 zemích (poslední v Argentině Buenos Aires) - posláním je prostřednictvím sítě českých center vytvářet dobré jméno a pozitivní obraz ČR v zahraničí spolu s uskutečňováním veřejné diplomacie v souladu s obecnou diplomacií a zahraničněpolitickými prioritami státu. Hlavní činností organizace: *prezentace ČR v zahraničí především v oblasti kultury, obchodu a cestovního ruchu * Cílem organizace je upoutat zájem široké zahraniční veřejnosti a představit ČR jako vyspělý demokratický stát, s nímž lze navázat důvěryhodnou spolupráci - Česká centra převzala úlohu tzv. kulturních a informačních středisek, jež pŧsobila v zahraničí od 50.let 30.

31 CZECHTRADE Gesce MPO - příspěvková org. MPO ČR - součást státního systému podpory exportu ÚKOL: - pomáhat českým vývozcŧm, především z řad MSP prosadit se na zahraničních trzích a rozvíjet jejich exportní aktivity - cílem: usnadnění jejich vstupu na mezinárodní trhy včetně úspory času a nákladŧ PRODUKTY: - Exportní akademie - Portál BusinessInfo - Sběr poptávek a distribuce (služba CzT denně) - Semináře a w-shopy, setkání se ZK - Databáze a služby ZK (prŧzkum trhu, vytipování partnerŧ, kontaktování ) - SÍŤ zahr. zastoupení ve 40 zemích. (znalost místního prostředí, kontakty a zkušenosti jsou hl.přidanou hodnotou, kterou CzT prostřednictvím portfolia svých služeb nabízí) 31.

32 CZECHINVEST Gesce MPO Investorská činnost (přímé zahr.investice) Projekty na podporu MSP Podpora ze strukturálních fondů O CZECHINVEST = Agentura pro podporu podnikání a investic (st. příspěvková org. podřízená MPO ČR) ÚKOLEM: -posílit konkurenceschopnost české ekonomiky prostřednictvím podpory MSP, podnikatelské infrastruktury, inovací a získáváním zahraničních investic z oblasti výroby, strategických služeb a technologických center. Služby CzechInvestu: - informace o možnostech podpory pro MSP - implementace dotačních programŧ financovaných EU a státem - formální poradenství k projektŧm - správa databáze podnikatelských nemovitostí - podpora subdodavatelŧ správa databáze č. dodavatelských firem - pomoc při realizaci investičních projektŧ - zprostředkování státní investiční podpory - Od 2004 síť třinácti RK v krajských městech 32.

33 CzechTourism Gesce MMR zřízena v roce 1993 za účelem propagace země jako atraktivní turistické destinace na zahr. i domácím trhu podporuje příjezdový incomingový - a domácí cestovní ruch Hlavní aktivity jsou směřovány do českých regionů a zvyšování jejich návštěvnosti K propagaci České republiky v oblasti cestovního ruchu přispívá 26 zahraničních zastoupení CzechTourism

34 Další podpora MO + nástroje podpory Další instituce nestátní činné v obchodu českých firem: AMSP ČR (Asociace MSP ČR) Exportní manuál, Inov.manuál, Inkubátor USA, připomínkové místo Zpráva o MSP atd. Svaz průmyslu a dopravy ČR mise, připomínkové místo HK ČR Státní finanční ČEB (Česká exportní banka) EGAP pojištění

35 Nástroje obchodní politiky státu AUTONOMNÍ (jednostranné) o jejich zavedení rozhoduje stát sám ze své suverénní moci TARIFNÍ a NETARIFNÍ Záměrem státu je: buď omezit DOVOZ nebo podpořit VÝVOZ SMLUVNÍ vstupují v platnost na základě výsledků mezinárodních jednání, úmluv bilaterální (dvoustranné): obchodní / platební dohody / úvěrové smlouvy / výměnné dohody multilaterální (mnohostranné): integrační uskupení / mezinárodní surovinové dohody 35.

36 TARIFNÍ nástroje obchodní politiky = cla Podle způsobu výběru: valorická stanovena jako % celní hodnoty zboží specifická stanovena jako pevná částka za fyzickou jednotku Podle pohybu zboţí: Vývozní Dovozní Transmisní Podle účelu: fiskální cla za účelem získání dodatečných příjmŧ pro státní pokladnu ochranné ochrana domácí výroby prohibitivní znemožnění dovozu určitého zboží extrémní případ ochr. cla skleníková (výchovná) ochrana nově vznikajícího nebo restruktural. odvětví odvetná (retorzní) odvetné opatření negociační (bojové) negociační prostředek k vynucení ústupku druhé strany diferenční zvýhodnění nebo znevýhodnění dopravy v určitém směru

37 NETARIFNÍ nástroje dovozní přirážka v % - částka vybírána při dovozu všeho zboží množstevní omezení KVÓTY určení množství výrobku fyzicky nebo objemově, které se v dané době mŧže dovézt nebo vyvézt minimální cena spodní hranice, za kterou se smí zboží dovézt vyrovnávací clo za účelem vyrovnávat rozdíl vzniklý poskytnutím subvence v zemi vývozu antidumpingové clo dávka z dovozu dumpingových výrobkŧ (dumping pod výrobní cenou, či cenou obvyklou v zemi vývozce) ADMINISTRATIVNÍ nástroje 37.

38 EXPORT - IMPORT EXPORT Množství zboží a služeb, které určitý stát vyrobí a vyveze do zahraničí je-li hodnota vývozu vyšší než hodnota dovozu, rozdíl tvoří PŘÍRŦSTEK HDP IMPORT množství zboží a služeb, které určitý stát doveze ze zahraničí je-li hodnota dovozu vyšší než hodnota vývozu, rozdíl tvoří ÚBYTEK HDP 38.

39 Nástroje na podporu exportu Vládní vývozní úvěr St. pŧjčka poskytovaná jednou zemí druhé za podmínky, že zapŧjčená suma bude použita k nákupŧm v zemi, která úvěr poskytla Státní záruka za úvěr dříve zejména při vývozu větších investičních celkŧ dnes běžné např. v Trade finance I v drobném podnikání - ČMZRB Vývozní subvence daňová x celní restituce urychlení amortizace slevy z cen energií úvěry s nižší úrok. sazbou příspěvek na technologický vývoj Devalvace vlastní měny zlevnění vývozu x zdražení dovozu krátkodobě umělé zvýšení konkurenceschopnosti domácích firem 39.

40 Nástroje na omezení importu KVÓTA = kvantitativní restrikce - Principem stanovení MAX hranice moţného vývozu nebo dovozu zboţí či sluţeb CLO = jedním z nejstarších finančních nástrojů, který se objevuje jiţ ve starověku FUNKCE: fiskální ochranná nástroj regulace teritoriální a komoditní struktury zahraničního obchodu ekologická 40.

41 Druhy cel a poplatků Při dovozu zboží jsou vyměřovány a vybírány: dovozní clo; dovozní poplatky zavedené v rámci společné zemědělské politiky; daň z přidané hodnoty; spotřební daň Speciální formy cla: o antidumpingové clo o odvetné (retorzní) clo o vyrovnávací clo 41.

42 3. a 4. ŘÍZENÁ KONZULTACE KS = 4 řízené konzultace Podnikové prostředí a mezinárodní obchod Mezinárodní průzkum trhu podnikové prostředí, data Základní podnikové analýzy k průzkumu prostředí Typologie trhů - B2B a B2C přístup k nim na mezinárodní scéně Integrační uskupení Globální prostředí v MO Obchodní bloky Rozvíjející se trhy (Emerging markets) 42.

43 Mezinárodní průzkum trhu PODNIKOVÉ PROSTŘEDÍ Snižuje rizika při rozhodování v mezinárodním podnikání: O vstupu na trh O komunikaci se zahraničními trhy O volbě marketingové strategie O formě vstupu na trh A další.. Sekundární data Byla již jednou shromážděna Jsou rychle a levně k dispozici Primární data Je třeba je získat Poměrně nákladná Spolupráce se specializovanou agenturou? 43.

44 Druhy průzkumu OD STOLU analýza sekundárních dat nízké náklady rychlá realizace TERÉNNÍ sběr a analýza primárních dat poměrně vysoké náklady delší časová realizace 44.

45 Typologie TRHŮ SPOTŘEBITELSKÝ B2C PRŮMYSLOVÝ B2B - skládá se ze všech jednotlivců a domácností, které nakupují nebo vyžadují zboží a služby pro OSOBNÍ spotřebu - zahrnuje všechny, kteří nakupují zboží a služby za účelem výroby, prodeje a sluţeb => další PRODEJ, pronájem, dodávky

46 Základní podnikové analýzy Analýza TRHU (vzdálené/vnější prostředí) PEST / STEEP / STEEPLE Analýza KONKURENCE (blízké prostředí) PORTER analýza 5 sil, apod. Analýza SWOT (vnitřní prostředí firmy) Faktory: politické, ekonomické, sociální, technologické (PEST), ekologické (STEEP), legislativní a evropské (STEEPLE) Bariéry vstupu do odvětví Hrozba substituce Síla zákazníka Síla dodavatele Rivalita současných konkurentŧ Silné stránky (Strengths) Slabé stránky (Weaknesses) Příležitosti (Opportunities) Hrozby (Threats) 46.

47 PEST P Politické a Právní prostředí Právní prostředí: Možnost kontroly vlastnictví Možnost nákupu pozemkŧ a nemovitostí Možnost repatriace zisku do zahraničí Vymahatelnost práva Možnost založení nové firmy a ukončení podnikatelské činnosti Politické prostředí: Politický systém a politická stabilita Význam zájmových skupin Vztah k zahraničním firmám Korupční prostředí 47.

48 PEST E Ekonomické prostředí Hospodářská politika vlády: Zahraničněobchodní politika Kursová politika Základní makroekonomické ukazatele a jejich vývoj Podíl šedé ekonomiky 48.

49 PEST S Sociální prostředí Kultura: Míra otevřenosti společnosti Hierarchie potřeb Hodnotová orientace (např. západní hodnoty) Instituce: Rodina Náboženské instituce Vzdělávací instituce Další faktory: Jazyk Neverbální komunikace Zpŧsob oblékání Estetické cítění 49.

50 PEST T Technologické prostředí Existence a kvalita základní infrastruktury: voda, energie, telefony, dálnice, silnice, železnice atd. Kvalita a dostupnost komunikační infrastruktury: televize, rozhlas, telefony atd. IT = možnost přenosu dat do zahraničí=> internacionalizace služeb, standardizace Přístup k informacím Elektronické obchodování (E-commerce, e- business) B2C, B2B, C2C (e-bay např., bleší trh), C2B (pracovní síla, výběr.řízení přes internet min. první kola) Analýzy technologického prostředí: Počet uživatelŧ Internetu a vybavenost výpočetní technikou Počet telefonŧ. Výdaje na výzkum a vývoj (% z HDP) Počet mezinárodních patentŧ 50.

51 Globální prostředí nejsme omezováni národními hranicemi bez ohledu na velikost a typ firmy změna GLOBÁLNÍ konkurence v důsledku regionálních OBCHODNÍCH a VÝROBNÍCH dohod

52 Faktory s významným vlivem na MO(V) POLITICKÉ Integrace LDCs (Low Developed Countries) a centrálně plánovaných ekonomik do světové ekonomiky Překážky (& příležitosti) Plynoucí z ekon.nerovností Role OECD, WTO, World Bank, EU komise Environmentální zájmy Economické cykly v 50-ti letých vlnách : - Prosperity - Recession - Depression - Recovery INFORMAČNÍ & KOMUNIKAČNÍ vlna (1980/90 ) - Prostřednictvím SÍTÍ (networks) (comps, tech založená kom., výrobní, kontrolní systémy) EKONOMICKÉ Mezinár.ekonomické dohody (liberalizované toky obchodu & kapitálu) => vedly ke zřízení REGIONÁLNÍCH EKONOMIC- KÝCH USKUPENÍ - 3 hlavní obchodní bloky TRIAD + BRICS GATT ( ) =>WTO 2 mimořádné sporné body pro budoucnost: - Pracovní standardy - Environmentální záleţitosti TRANSPORT 52. TECHNOLOGICKÉ

53 Formy - stupně integračních uskupení HOSP a MĚNOVÁ unie Společný trh Celní unie Pásmo volného obchodu 53.

54 Základní mezinárodní uskupení EU - Evropská unie 28 zemí, eurozóna, volný pohyb zboţí, sluţeb, kapitálu, prac.sil NAFTA od r. 1992, (Mexiko, Kanada, USA) dohoda o odstranění cla a dalších bariér (dovozní licence a celní poplatky) FTAA Free Trade Area of Americas ostatní latinskoameriské země seskupení volného obchodu (členy: Kolumbie, Mexiko a Venezuela) ASEAN obch spojenectví 10 národŧ JV Asie (Laos, Barma, Thajsko, Kambodža, Vietnam, Brunej, Malajsie, Singapur, Indonésie) JV Asie = nejrychleji rostoucí ekonomika světa -> důleţité vytvořit spojenectví, které by mohlo soupeřit s NAFTA nebo EU BRIC(S) Brazílie Rusko- Indie Čína (Jiţní Afrika) analytické vytvoření (Goldman Sachs 2011) ekonomičtí leadři budoucnosti

55 TRIAD hlavní obchodní bloky NAFTA North American Free Trade Agreement USA, CANADA, MEXICO EU 28 zemí ASEAN východní & jihovýchodní ASIE Indonesia, Malaysia, Philippines, Singapore a Thailand od 1967 Brunei, Burma (Myanmar), Cambodia, Laos a Vietnam

56 Světový obchod Základní rysy pro rozhodnutí o expanzi Dolar / Euro zóna Business kultura / kulturní odlišnosti Vymahatelnost práva Business bariéry Business hrozby / příleţitosti 56.

57 TRIAD - NAFTA NAFTA USA, Kanada, Mexiko FREE TRADE AREA (zóna volného obchodu) od 1994 Populace: 457 millionŧ Hustota osídlení: 25.1/km2 GDP/capita: 35,490 USD Zásoby vody 7.4%

58 TRIAD Evropská unie EU členské státy společný trh / ekonomická unie GDP / capita: USD Populace: millionŧ - hustota: 115.9/km2 Voda 3.08% 58.

59 TRIAD - ASEAN ASEAN Free Trade Area (zóna volného obchodu), J a JV Asie GDP / capita: 5,131 USD Populace: millionŧ (8.8% svět.populace) - Hustota osídlení: 135/km2 59.

60 BRICS Není klasickým obchodně-politickým blokem jako např. NAFTA Jde o ekonomický blok, nikoli politické či obchodní sdružení Vznik v 2003 definicí Goldman Sachs Složeno pŧvodně ze zemí: Brazil, Russia, India, China 2010 též Jižní Afrika Rozvíjející se nebo nově industrializované země Vliv na globální záležitosti Do r.2050 očekávka většího blahobytu než současní hlavní ekonomičtí hráči

61 BRICS - fakta China a India zboží a služby Brazil a Russia surové materiály 3 miliardy lidí - 40% světové populace HDP - 20% světového HDP ($ trillion) Národy - 18% svět.ekonomiky meeting v Rusku

62 Důvody vzniku BRICS Nejprve jen analytický nástroj (G.Sachs) Kooperace v budoucnu a vliv na světové události Zlepšování světové ekonomické situace Nová globální rezervní měna diverzifikovaná, stabilní a předvídatelná Reformování finančních institucí Nová Rozvojová Banka (New Development Bank) - Alternativa ke Světové bance Contingent Reserve Arrangement alternativa k IMF Žádná kontrola ze strany západního světa

63 Rozvíjející se / potenciální trhy Co je emerging market (EME) / rozvíjející se trh? Emerging markets = trhy se společenskou či obchodní aktivitu v procesu RAPIDNÍHO RŦSTU a INDUSTRIALIZACE Cca 28 takových trhŧ na světě (s Čínou a Indií coby zdaleka největšími) ASEAN-Čína (Free Trade Area), oficiálně založena 2010 je největším regionálním emerging market na světě Rozvíjející se (emerging) trh je v zásadě definován jako economika s nízkým aţ středním příjmem na hlavu (per capita income) Takové země tvoří cca 80% globální populace a reprezentují 20% celkových svět.ekonomik Termín emerging market vznikl v 1981 def. Světovou bankou Klíčovou charakteristikou EME je růst lokálních i zahraničních investic (portfolio i direct přímých (FDI)). Rŧst investic často indikuje, že země je dŧvěryhodnou

64 Emerging markets [EM] Vstup na rozvíjející se trh Specifické problémy spojené se vstupem na EM Nedostatek informací (problematický sběr dat, jejich relevance) Analýza trţního potenciálu EM: VELIKOST trhu trţní INTENSITA odhady blahobytu, kupní síly míra trţního RŮSTU HDP, spotřeba energií atd. SPOTŘEBNÍ KAPACITA trhu kapacita útraty (% střední třídy, jádro kupní síly) komerční INFRASTRUKTURA kanály pro komunikaci / distribuci ekonomická SVOBODA dominance principŧ volného trhu OTEVŘENOST trhu Country RISK

65 TTIP Transatlantic Trade and Investment Partnership = Dohoda (bilaterální) o obchodním a investičním partnerství mezi USA a EU měla být uzavřena v 2014, ale nebude finalizována dříve neţ v r Cílem: eliminace regulatorních bariér obchodu mezi US - EU 3 hlavní oblasti dohody: přístup k trhu specifické regulace širší principy a formy spolupráce TTIP KONTROVERZNÍ aspekty diskutovány: -dohoda by umožnila světově větší vliv velkým korporacím (oslabení role vlád jednotl.zemí) -nebylo by možné zajistit kontrolu nad geneticky modifikovanými potravinami atd. -Mohla by znamenat omezení regulace v oblastech: - Bezpečnost potravin - Životní prostředí - Bankovní regulace

66 Shrnutí + klíčové pojmy Klíčové pojmy: - Z čeho se skládá MO - Základní typy investic v MO (FDI a Portfolio) - Import x Export - Absolutní x Komparativní výhoda - Teritoriální a komoditní struktura MO - Obchodní politika státu - nástroje - Nástroje k podpoře exportu / omezení importu - Kvantitativní x fiskální restrikce - EU jako integrační uskupení a jeho role ve světovém obchodě - Význam MO (ekonomický, politický, kulturní) - Rozvíjející se trhy (emerging markets), charakteristiky, specifika - Instituce na podporu mezinárodního obchodu v ČR - Faktory s vlivem na mezinárodní obchod (ekonomické, politické, technologické) - Integrační uskupení, obchodní bloky v MO TRIAD, BRICS

67 Děkuji za pozornost Ing. Pavla Břečková, Ph.D.